Test – ČR 12% DPH (Stromy, rostliny...)

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Německo nebo Nizozemsko. Vyhrála více 60 ocenění a bylo z ní vyšlechtěných více odrůd, např. i Vancouver či Bilbao.

RŮST: dosahuje výšky přibližně 90-100 cm. Patří mezi nové plnokvěté jiřiny. Hlízy umístěte do výsadbové jámy do hloubky cca. 15 cm a přikryjte 3-5 cm zeminy. Vzdálenost výsadby hlíz od sebe je 30-60 cm. vysazujeme je ven až koncem dubna či začátkem května podle lokality, abychom předešli poškození mrazem po vyrašení. Po zmrznutí nadzemní části na podzim hlízy je třeba vyjmout a uskladnit v bezmrazém, chladném prostoru.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně sterilní. Kvete během celého léta, od července až do prvních přízemních mrazů, velkými (až 18 cm), plnými, červeně-oranžově-žlutými květy s bílými konci a spodnou stranou - jazykovité květy jsou i zajímavě svinuté. 

PLODNOST: nepěstuje se pro plody a jako plnokvětá zřejmě ani netvoří plody.

PLODY: nepěstuje se pro plody.

DOZRÁVÁNÍ: pravděpodobně netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní, vyšší jiřina, která ocení oporu, vynikne samostatně, ale zejména v záhonech s dalšími jiřinami či trvalkami, zejména těmi rozkvétajícími koncem léta.  Je velmi vhodná na řezané květy, po sklizni brzy ráno a rychlém ponoření do vody si dlouho udrží svěžest. Kulinární využití: jazykovité květy nevýrazné chuti ale výrazného vzhledu jsou jedlé a jsou pěknou dekorací salátů, slaných či sladkých krémů, pomazánek, dezertů, lze je přidat do těsta - kynutého či litého, na horní stranu palačinek. Při přímém kontaktu s teplem však hnědnou podobně jako po zmrznutí, takže nejlépe přidávat jejich k studeným jídlům.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Při dodržení vhodné dobu výsadby vhodné do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: hlízy jsou mrazuvzdorné jen do maximálně - 5 °C, nadzemní část je velmi citlivá na mráz. Mladé rostliny oblíbené slimáci a slimáci. 

PŮVOD: kultivar 'Sundella Apricot' je součástí série Sundella, kterou vyvinul známý šlechtitel Chris Hansen (USA). Série byla uvedena na trh přibližně v letech 2014–2015. Cílem šlechtění bylo dosáhnout neonově zářivých barev květů a kompaktního růstu s vysokou odolností vůči chladu.

RŮST: plazivý, vytváří husté koberce dorůstající do výšky 5-10 cm a šířky 20-30 cm. Je to stálezelená, sukulentní rostlina s dužnatými, zelenými listy, které se v zimě zabarvují do červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: nejsou známy, ale běžně se množí řízky. Kvete ale velmi bohatě oranžovo-růžovými květy, hojně navštěvovanými hmyzem, zejména včelami a menšími mouchami. Jednotlivé květy kvetou jen několik dní, ale celá rostlina kvete 2-4 týdny během května a června a v případě vhodných podmínek (dostatek slunce a dobrý odtok vody) se může objevit i druhá vlna kvetení během srpna a září.

PLODNOST: není jisté, zda tvoří plody nebo je sterilní.

VYUŽITÍ: vynikající skalnička, vhodná i na okraje sušších záhonů, jako půdopokryvná rostlina, do nádob, na terasy či balkony. Využívá se v systémech zelených střech, kde díky nízké hmotnosti a odolnosti vůči suchu minimalizuje nároky na údržbu. Výborně se kombinuje s jinými suchomilnými trvalkami a skalničkami. Přitáhne všechny oči nejen během kvetení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé a suché stanoviště s dobře propustnou, kamenitou nebo písčitou půdou. Nevhodné jsou těžké, zamokřené půdy. Vyžaduje dobrý odtok vody.

ODOLNOST: mrazuvzdorná minimálně do -20 °C, případně až do -23 °C, velmi suchuvzdorná a odolná vůči vysokým teplotám. Je odolná vůči většině chorob, může trpět hnilobou kořenů při nadměrné vlhkosti.

PŮVOD: subarktické a mírné oblasti severní polokoule, s areálem rozšíření od severní Evropy a Skandinávie až po Sibiř a Himálaj. Historicky byla dokumentována ve 12. století jako léčivá rostlina a byla ve velkém pěstována ve skandinávských klášterech. Když Vikingové v 9. století začali obchodovat v Evropě, byla tato rostlina důležitou komoditou. V raných islandských zákonech mohla být osobě uložena pokuta za krádež anděliky z cizí zahrady. Slavný britský bylinkář ze 17. století Nicholas Culpeper tuto rostlinu nazýval "bylinou slunce". V České republice je ve volné přírodě zařazena mezi zranitelné druhy.

RŮST: bujný, dosahuje impozantní výšky až 1,5 metru. Je to krátkověká, monokarpická trvalka – roste vegetativně 2 až 4 roky, jednou vykvete a následně odumírá. Má masivní, dutý, rýhovaný stonek a velké, 2 až 3krát zpeřené složené listy, které mohou dosahovat šířky až 1 metr. Kořenový systém tvoří tlustý, masitý kůlovitý kořen.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, kvete od června do srpna.

PLODNOST: vysoká, v rozmezí 50–200 gramů sušeného osiva ve svém posledním roce života.

PLODY: eliptické, křídlaté, slámově žluté dvounažky se silným, komplexním, chuťovým profilem – hořký, aromatický a mírně kořenitý, s tóny pižma a jalovce.

DOZRÁVÁNÍ: semena obvykle dozrávají koncem léta až začátkem podzimu, tedy v srpnu až září. Ve srovnání s jinými zástupci čeledi miříkovitých (jako fenykl nebo kopr) je andělika považována za pozdě dozrávající druh, vyžadující celé trvání léta pro akumulaci obsahu esenciálních olejů.

Využití: okrasné využití: svým mohutným vzrůstem, výraznou texturou stonku, listů a obrovskými květy je velmi dekorativní, uplatní se zejména ve vlhkých částech zahrad či parků. Kulinární využití: nejlépe mladé, jarní oloupané stonky a mladé výhonky se jedí syrové jako řapíkatý celer nebo kandované jako cukrovinky či dekorace dortů nebo se vaří na džem podobně jako stonky rebarbory. Esenciální olej získávaný ze semen a kořenů či samotná semena se používají k aromatizaci jídel či likérů, jako jsou francouzské Chartreuse a Bénédictine. Mladé listy s příchutí lékořice se dají použít do salátů, k doslazení kyselého ovoce. Kořeny se dají jíst vařené. Z kořenů, listů či semen se dělá čaj. Léčivé využití: andělika je bohatá na furanokumariny a esenciální oleje (felandren). Nejvíce se používá kořen při trávicích potížích, problémech s krevním oběhem a na vykašlávání. Není vhodná pro diabetiky a těhotné ženy, po jejím léčivém použití je třeba se vyhnout delšímu pobytu na slunci. Technické využití: esenciální olej z kořene je vysoce ceněným fixativem v parfumerii.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, je vysoce náročná na vláhu. Preferuje hluboké, úrodné, vlhké a mírně kyselé půdy (pH 4,5 – 7,0). Prosperuje zejména ve středně teplých až chladnějších polohách.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná. V suchých podmínkách je náchylná k mšicím a svilušky. Nejvýznamnější chorobou je listová skvrnitost a kořenová hniloba při absenci drenáže. Vysoký obsah esenciálních olejů působí jako přirozený repelent pro mnoho býložravců.

Botanická poznámka: Andělika má podobný vzhled jako některé toxické druhy, například bolehlav plamatý (Conium maculatum), který je extrémně jedovatý. Na rozdíl od anděliky má bolehlav hladký, fialově skvrnitý stonek a jeho vůně je nepříjemná (připomíná myšinu), zatímco andělika voní příjemně anýzově či po lékořici. Proto si před konzumací – zejména po sběru v divoké přírodě – ověřte její identitu. Může také způsobovat zvýšenou citlivost na sluneční záření (fotosenzitivitu) a kontaktní dermatitidu kvůli obsahu furanokumarinů.

PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry, vyšlechtila jej Agnieszka Orzeł, je to odrůda ostružiníku západního (Rubus occidentalis).

RŮST: bujný, se vzpřímenými a pevnými, méně otrněnými výhony a menšími listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, jednodomý s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 2,3 kg na keř), pravidelná.

PLODY: na ostružiník západní velké (průměrně 2,5 g), pravidelně kuželovité, pevné, lesklé, černé s bílým ojíněním mezi malými peckovičkami. Dužnina je středně až méně šťavnatá. Chuť je velmi sladká, aromatická a kořenitá, někomu připomíná chuť perníku. Cukernatost je vysoká (průměrně 13,7 °Brix).

DOZRÁVÁNÍ: je to dvakrát plodící odrůda, na loňských výhonech dozrává začátkem července, na letorostech začátkem září. Plody se snadno sbírají a mají velmi dobrou po trvanlivost při uskladnění v chladu.

VYUŽITÍ: keře se s oporou dají použít jako neprostupný živý plot do menších i větších zahrad. Plody jsou vhodné na přímý konzumaci i všestrannému zpracování na mimořádně chutné džemy, likéry, na pečení. Velmi dobře snášejí mražení, po rozmrazení netečou. Je vhodný na domáce i profesionální pěstování.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i vyšších a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě a květu. Je dobře odolný vůči mšicím, viru RBDV (raspberry dwarf virus), houbovým nemocím kořene a výhonů a díky mohutné kořenové soustavě vysoce odolný vůči suchu. 

PŮVOD: Itálie, Faenza, výběr ovocnáře Domenica Montanariho z 2000 semen od Corwina Davise z USA, realizovaný v 90. letech 20. století. Synonyma: Prima 1216, Montanari 1216.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky asi 4-5 m, vytváří kulovitou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: spolehlivě samosprašná. Kvete středně raně, rozkvétá průměrně 6 dní po odrůdě Overleese. 

PLODNOST: středně vysoká (průměrně 159 kg za 10 let pěstování) s mírně většími plody než Overleese. 

PLODY: jsou středně velké až velké (v Rakousku průměrně 172 g, v Itálii i 195-209,5 g, nejtěžší plody i 390 g), oválné. Slupka je v plné zralosti jasně žlutozelená. Dužnina je mangově žlutá až světle oranžová, krémová až pudinková, obsahuje menší až střední počet semen (průměrně 10-12 % z objemu plodů). Chuť je velmi dobrá, sladká, připomíná chuť banánu s nádechem citrusů, grapefruitu, ananasu a vanilky.

DOZRÁVÁNÍ: rané, přibližně od 2. dekády září do poloviny října s největší úrodou koncem září.

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinární využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale také k výrobě zmrzlin, džusů, výživ či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a provazů. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu lze získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Japonsko, Korea nebo Čína, zřejmě jedna z velmi starých odrůd. Synonyma: Yotsudani, Jumbo.

RŮST: středně bujný až bujný, vytváří větší koruny, 4–6 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří jen samičí květy, kvete brzy až středně a dlouho (až 3 týdny), kvete bohatě, bez opylení tvoří partenokarpické plody. S opylením tvoří větší plody se semeny.

PLODNOST: raná, vysoká v případě opylení, v různé míře pravidelná podle lokality (někde alternuje, jinde je každoroční a podobné výšky), střední násada plodů, menší až střední červnový opad plodů.

PLODY: jsou velké (průměrně 180–251 g, výška  cm, šířka 8 cm), mírně ploše kulovité, v příčném řezu čtyřhranné. Slupka je žlutooranžová. Dužnina je oranžová, jemná, středně tuhá (podobně jako u Vainiglia, méně než u Jiro). Chuť je velmi dobrá, sladká (obsah cukru průměrně 14,9 %, kyselin 0,11 %). 

DOZRÁVÁNÍ: je rané, u nás často začátkem až v 1. polovině října. Je to odrůda typu PCNA (= pollination constant non-astringent), tedy plody jsou sladké po vybarvení a při sklizni ze stromu. 

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména na podzim, kdy dozrávají plody. Kulinární využití: plody hlavně k přímé konzumaci, do ovocných či zeleninových salátů, zavařování, výrobu džemů, džusů, vína, méně k sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuvzdorný ve dřevě do asi -12 °C až -15 °C (mladé stromy), případně -15 °C až do -17 °C (starší stromy), v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už slabý mráz (mezi -1 °C a -2 °C). Velké plody mladých stromů jsou náchylné k praskání v oblasti špičky či oddělení kalichu.

PŮVOD: Slovensko, obec Medné, která je součástí obce Lednické Rovne v okrese Púchov, známá již ve 2. pol. 18. století, rozšířená i v Maďarsku. Synonyma: Emilio Mednyanszky, Cerise de Medne, Mjednianska.

RŮST: bujný, v mládí velmi bujný, tvoří velké, mohutné, hustší koruny, kosterní větve směřují kolmo vzhůru, spodní se rozkládají do šířky, jen okrajové větve pod vahou úrody mírně převisají. Je velmi houževnatá a dlouhověká.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být Rychlice německá a Lyonská raná.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 7 g), nepravidelného tvaru, někdy kulovitého, jindy srdčitého, z boku zploštělého. Slupka je velmi lesklá, tmavě červená až černá. Dužnina je středně tuhá až tuhá, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva velmi dobře barví. Chuť je výborná, příjemně sladce kořenitá. Peckа je v poměru k plodu malá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává v 1.–2. třešňovém týdnu, obvykle začátkem června až kolem 10. června, dříve než Lyonská raná.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, šťávy, sirupy, likéry, džemy, na pečení a sušení. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Na půdu není náročná, roste dobře ve všech dostatečně propustných a zároveň dostatečně vlhkých půdách, aby plody nebyly drobné. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Raným dozráváním uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá. Je málo náchylná k praskání plodů a jejich monilióze (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Čína, velmi stará odrůda, zřejmě již z 10. století z provincie Šan-tung. Pravděpodobně mezidruhový kříženec hrušní Pyrus ussuriensis a Pyrus aromatica. 

RŮST: umírněný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: výrazně cizosprašná, hmyzosnubná. Vhodní opylovači např.: Chojuro, Shinseiki, Seuri, Yali, Korean Giant, Olympic.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná, plody vyžadují probírku k dosažení dostatečné velikosti a kvality.

PLODY: poměrně velké, vřetenovité až hruškovité, nepravidelné, na povrchu hrbolaté. Slupka je pevná, polomastná, zelená, v plné zralosti žlutá, s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je bílá se žluto-hnědým nádechem pod slupkou a je hustá, šťavnatá, zrnitá a křupavá. Chuť je velmi sladká, s nízkým obsahem kyselin a s mírnou ananasovou arómou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, sklizeň koncem září až v říjnu, dozrává až po uskladnění, má velmi dlouhou trvanlivost při skladování v chladičích při 0 °C – až 6 měsíců. 

VYUŽITÍ: plody především k přímé konzumaci samotné nebo v zeleninových či ovocných salátech, k sýrům. Mohou se i tepelně upravovat a přidávat k rychle restovaným jídlům, podusit, grilovat, péct, přidávat do omáček k masitým jídlům. Nebo se po odstranění jádřince mohou plnit sušeným ovocem či ořechy.

STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do asi -25 °C až -28 °C, středně mrazuvzdorná v květu. Je rezistentní vůči merám (Cacopsylla pyri), bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, vyšlechtila jej Svetlana Valentinovna Klimenko, na trh byl uveden v roce 2001. Synonyma: Exzotičeskij, Exotica, Exotický.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Úroda z 15letého keře je 40–50 kg.

PLODY: jsou velké (průměrně 7–7,3 g, max. 8,5 g, 41–46 mm x 17–18 mm), válcovité. Slupka je tmavě červená. Dužnina je tmavě červená, velmi aromatická, hustá, velmi dobře se odděluje od pecky. Chuť je příjemně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. I po dozrání drží velmi dobře na keři, takže se dají sbírat přímo z něj, není třeba čekat na spadnutí na zem.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i díky dobré oddělitelnosti dužniny od pecky jsou výborné ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný vůči suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.

PŮVOD: Slovensko, Čachtice, sad Kút, zřejmě náhodný semenáč, případně získaný jako potomek slivoně dovezené z Bosny ve 40. letech 19. století čachtickým farářem Urbanovským. V Čachticích byla známá pod jménem „ščepená“ a šířil ji zejména Jozef Masárik. Poprvé na ni veřejně upozornil Jozef Linduška v časopise Slovenské ovocinárstvo, věděl o ní už před ním státní inspektor ovocnářství Viktor Buchta, který jí vybral také jméno. 

RŮST: v mládí bujný, ale brzy vstupuje do plodnosti, takže brzy slábne a tvoří menší, nepravidelnější, často až vidlicovité koruny. Má elipsovité, tmavě zelené listy a bílé, měkké dřevo, čímž se liší od Bystrické, která má listy světle zelené a dřevo červené a tvrdé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete několik dní před Bystrickou.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavé velikosti bez usměrnění řezem a přihnojování, jen zřídka vynechá. Dospělý strom urodí i 200 kg ovoce.

PLODY: jsou středně velké až velké, břichatější. Slupka je modrošedá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá, polotuhá, na dobrém stanovišti se při dozrávání lehce odděluje od pecky. Chuť je mírně kořenitá, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem července, začátkem srpna.

VYUŽITÍ: plody na přímý konzum, ale také na zpracování na kompoty, džemy, povidla, přesnídávky, pečení či sušení a na výborný destilát.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou a úrodnou půdou kvůli vysoké plodnosti.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je středně až více tolerantní vůči šarce a středně až více odolná vůči monilióze plodů (Monilinia laxa).

PŮVOD: Austrálie, Eastwood ve státě Nový Jižní Wales, náhodný semenáč, zřejmě potomek odrůdy French Crab, kterou koupila Maria Ann Smithová od školkaře Thomase Lawlessa z Tasmánie na trhu v Sydney a vypěstovala na své zahradě. Poprvé plodila v roce 1868. Rodina Smithových začala jabloň propagovat pod jménem Smith’s Seedling (Semenáč Smithových) a v roce 1890, 20 let po smrti paní Smithové, byla představena na výstavě Castle Hill Agricultural and Horticultural Show. V roce 1895 ji Albert Benson, ovocnářský expert Ministerstva zemědělství Nového Jižního Walesu, pojmenoval Granny Smith a na výzkumné stanici Bathurst Experimental Station se ve velkém začala množit. Synonyma: Smith's Seedling.

RŮST: středně bujný a vzpřímený až rozložitý se střední tendencí k převisání větví.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Bismarckovo, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, Dukát, Florina, Golden Delicious, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Míšeň jaroměřská, Signe Tillisch, Spartan, Šampion, Vejlímek červený, Worcesterská parména, Zvonkové.

PLODNOST: brzká, střední až vysoká, pravidelná s menší tendencí k přeplození a následné střídavé plodnosti. Rodí na jednoletých a dvouletých převislých větvích.

PLODY: středně velké, ploše kulovité až kuželovité, někdy s méně výrazným žebrováním. Slupka je hladká, pevná, výrazně zelená s nápadnými světlými lenticelami, někdy s purpurově hnědým líčkem, mírně voskovitá. Dužnina je zelenobílá, pevná, hrubozrnná, křehká, šťavnatá. Chuť je kyselosladká, osvěžující, dobrá až velmi dobrá podle klimatických podmínek.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, od kvetení po sklizeň asi 180–210 dní, plody se sklízejí koncem října až začátkem listopadu, co nejpozději, ale tak, aby nezmrzly. Konzumně dozrávají až v únoru a velmi dobře se skladují v dostatečně chladném uskladnění, z vhodných poloh vydrží čerstvé až 9 měsíců.

VYUŽITÍ: zejména na pečení, sušení, po plném vyzrání i k přímé konzumaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vzdušné, ale chráněné před silným větrem. Půdu preferuje dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou. Vhodná do teplých poloh s dostatečně dlouhou vegetační dobou.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější k monilióze, padlí a bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: střední, západní a jižní Evropa, Ukrajina, Rusko, severní Turecko.
V Česku a na Slovensku zejména v teplejších oblastech, na slunných stanovištích v teplomilných doubravách, lesostepích, pastvinách, na bazických až mírně kyselých horninách.

RŮST: variabilní, ale převážně bujný. Je to dlouhověký strom vysoký 10–20 m a široký kolem 10–12 m, někdy jen keř. Listy má celistvé, s dlouhými řapíky, kulaté až vejčité, většinou lysé, na okraji jemně pilovité až celokrajné. Dožívá se až 300 let.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy. Kvete v průběhu dubna a května.

PLODNOST: většinou pozdější, vysoká a variabilně pravidelná. 

PLODY: malé (1,5–3 cm), kulovité až široce kulovité, převážně žluté v plné zralosti. Chuť je variabilní, v zelené zralosti převážně trpká, po zhniličení příjemnější, často sladkokyselá až sladká.

DOZRÁVÁNÍ: variabilní u jednotlivých stromů, od srpna do října. 

VYUŽITÍ: strom je dekorativní, mohutný a dlouhověký, krajinotvorný, vhodný do volné krajiny, pastvin jako solitéra či ve skupině, do mezí, větrolamů, alejí a stromových řad, ale také do včelnic, parků či městské zeleně. Kulinární využití: Plody jsou zejména po uhniličení vhodné na výrobu moštů, perry, destilátů či džemů. Semena se používají k vypěstování bujněji rostoucích, dlouhověkých podnoží pro kulturní odrůdy hrušní. 

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dobře odvodněnou, dostatečně vlhkou hlinitou půdu, ale zvládá širší spektrum půd, včetně jílovitých. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě a variabilně v květu. Po zakořenění je dobře odolná proti suchu. Dobře snáší znečištění ovzduší.

PŮVOD: téměř celá Evropa, na severu asi po 61° s. š., na výslunných křovinatých stráních, lesostepích, v lužních lesích, od nížin do asi 900 m n. m.

RŮST: variabilní, ale většinou bujný. Je to dlouhověký, listnatý, opadavý strom dorůstající výšky a šířky 10–12 m. Korunu mívá kulovitou až široce rozloženou. Kůra je zelenohnědá, borka hnědošedá, rozpukaná v podélných destičkách. Na starších větvích se vytváří množství brachyblastů i trnů stonkového původu. Listy jsou dlouhé 3–6 cm a široké 2–4 cm, široce vejčité, po okraji jemně vroubkovaně pilovité.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy kvetoucími v dubnu a květnu.

PLODNOST: variabilní, ale většinou pozdější, vysoká, v různé míře pravidelná.

PLODY: variabilní, ale většinou malé (2–4 cm), kulaté, žluté, různě, ale většinou trpce kyselé chuti. Chuť je příjemnější po přemrznutí.

DOZRÁVÁNÍ: variabilní, ale většinou

VYUŽITÍ: je to krásný, mohutný, krajinotvorný strom vhodný zejména do volné krajiny jako solitéra či skupina, do mezí, větrolamů, alejí, stromových řad, ale také do včelnic a do parků pro zpestření. Kulinární využití: plody, zejména po přemrznutí, lze použít na výrobu moštů, želé, octů. Obsahují hodně pektinu, takže se dají použít na zahuštění džemů a marmelád. Z listů je příjemný čaj. Léčivé využití: plody mají laxativní účinky, tedy působí proti zácpě. Rozmačkaná dužnina se dá použít jako obklad na drobné rány. Kůra působí proti parazitům v trávicím traktu a proti horečce. Listy obsahují až 2,4 % antibakteriální látky florin, která potlačuje růst mnoha grampozitivních i gramnegativních bakterií. Semena se používají k dopěstování bujně rostoucích, dlouhověkých podnoží pro kulturní odrůdy jabloní. 

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dobře odvodněnou, propustnou půdu, ale je přizpůsobivá širokému spektru půd. Vhodná do teplých, středně teplých i chladných lokalit.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, variabilně v květu. Dobře odolná vůči větru.

RŮST: bujný, vytváří polovzpřímené, kulovité keře, jednoleté výhony jsou dlouhé, středně silné, vzpřímené, nepoléhají. Sázíme ji asi o 15–20 cm hlouběji, než rostla ve školce. Na jaře odstraňujeme 4leté odplozené výhony odstřižením až u země.

OPYLOVACÍ POMĚRY: ve vysoké míře samosprašná, kvete později, květy při kvetení opadávají jen při velkých výkyvech teplot.

PLODNOST: raná (v 1.–2. roce po výsadbě), vyšší od 3. roku, vysoká a pravidelná, průměrně 2,3–4,3 kg/keř, maximálně 5,6 kg/keř.

PLODY: hrozny dlouhé (průměrně 5,9–6,1 cm), husté, průměrně s 9 bobulemi, maximálně s 15. Bobule jsou velké (průměrně 13 mm), ploše kulovité. Slupka je sytě černá, pololesklá, pevná. Dužnina je šťavnatá, s menšími semeny. Chuť je aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 1. až 2. červencovém týdnu, 2 dny před odrůdou Eva. Bobule v hroznu dozrávají rovnoměrně a neopadávají („nesprchávají“).

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména ke zpracování na džemy, džusy, sirupy, kompoty, sušené plody do čaje, vína, likéry či destiláty. Bez skladování v chladu vydrží plody 2–3 dny.

STANOVIŠTĚ: slunné, je velmi přizpůsobivá podmínkám stanoviště, ale potřebuje dostatečně vlhkou půdu. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pěstování.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Méně odolná vůči rzi (Cronartium ribicola), středně až více odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: Evropa, Malá Asie. Druh hloh jednosemenný (Crataegus monogyna).

 
RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající do výšky 2–10 m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavě zelené, střídavé, okrouhle vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, i v živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca 300 g/2,5 m2).

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10–20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

 
PLODNOST: raná (5–8 let po výsevu), v přítomnosti opylovače vysoká, květy obvykle nevymrzají.

 
PLODY: malé (5–11 x 4–7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnatou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí, ale je krásný i jako solitéra v zahradě či parku. Je na něj vázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později pro mnoho lidí stává nepříjemnou. Komu nevadí, může květy použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou příliš chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže, vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální srdeční rytmus, v kombinaci s ginkgem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí proti křečím a uklidňujícím způsobem. Podobně působí i květy a spolu s plody se používají ve formě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhrada čínského čaje, pražená semínka jako náhrada kávy.

 
STANOVIŠTĚ: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste i v polostínu, ale tam nebude tak plodná. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchovzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný k bakteriální spále, strupovitosti.

PŮVOD: Velká Británie, kříženec odrůdy Everglade × genotypu J92D12.

RŮST: zdravý a vitální, rostlina je spíše nízká a plochá, vzdušná s malým, tmavě zeleným olistěním. Méně odnožuje, nezahušťuje porost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květ­ních stvolů je mnoho, kvete v úrovni a nad úrovní listů.

PLODNOST: vysoká, zejména červnová úroda, až 2 kg plodů na rostlinu za sezónu.

PLODY: velké, těžké (průměrně 11–13 g), středně pevné, světle červené, zpočátku ledvinovité, později tupě kuželovité, velké po celou dobu sklizně. Dužnina je světlejší, šťavnatá, s malou dutinou. Chuť je velmi dobrá, sladká, aromatická. Kalich je zapuštěný a dobře oddělitelný.

DOZRÁVÁNÍ: stáleplodící, poprvé v červnu, podruhé v srpnu až říjnu do mrazů.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá až hlinitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, tolerantní vůči padlí (Podosphaera aphanis), velmi odolná vůči většině houbových chorob a vůči vysokým teplotám během léta."

PŮVOD: ČR, šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, vyšlechtěna jako kříženec odrůd George Soltwedel × Sparlee, registrována v r. 1971.

RŮST: vzpřímený, vysoký, hustý, ploše kulovitého tvaru. Tvoří střední množství poměrně dlouhých šlahounů, zejména v prvním roce.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květní stvoly se tvoří ve velkém množství pod listy a v jejich úrovni.

PLODNOST: vysoká (0,88 kg/rostlinu).

PLODY: velké, v první polovině sklizně ledvinovité, poté tupě kuželovité, karmínově červené, lesklé při sklizni. Dužnina je tmavě červená, šťavnatá, s výraznou dutinou, velmi měkká. Chuť je vynikající, dezertní, sladká a silně aromatická po lesních jahodách.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od 2. týdne června do konce června, krátké, trvá asi 18 dní.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení a zpracování na džemy a sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Snáší velmi dobře všechny typy půd, ale preferuje polopropustné půdy. Je nenáročná, vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve sponu 50 × 80 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě i v květu, středně až více odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea), méně proti padlí (Podosphaera aphanis), odolnější proti kořenovým hnilobám.