Jaseňovec

PŮVOD: severní a střední Čína, Taiwan, Japonsko, vzácněji i Korea. Z Číny byl do Evropy přivezen v roce 1763 a byl nazván podle botanika Josefa Gottlieba Kölreutera, který se začal zabývat rozmnožováním cévnatých rostlin a založil moderní pěstování rostlin. Ve své domovině roste v suchých údolích a vysýchavých říčních korytech i na březích vodních toků, často se tam vysazuje i ve městech, parcích, v okolí chrámů.

RŮST: je rychlý, ale celkově dorůstá jen asi do 10 m výšky a šířky, zřídka až do 15 m, u nás průměrně jen 8 m. Má zpeřeně složené až 35 cm dlouhé listy se 7–15 lístky špičatými, ozdobně zářezovitými. Vyžaduje povýsadbový řez, ale po něm potřebuje jen minimální péči.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě, v červnu až v červenci, případně i v srpnu oboupohlavnými souměrnými drobnými kvítky zlatožluté barvy. Květy vyrůstají ve vzpřímené nebo převislé latě, celé květenství je čtvrt až půl metru dlouhé a při dobrém osvětlení se zdá, že samo svítí. Květy jsou oboupohlavné a opylované hmyzem.

PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

PLODY: neobvyklé, nafouklé tobolky v bočním řezu vypadající jako vejce. Mají tři papírové chlopně a obsahují tři jedlá semena. Zelené tobolky dozráváním hnědnou a i po opadu listí působí dekorativně. Navíc v podzimních větrech o sebe šustí a upozorňují na sebe.

DOZRÁVÁNÍ: semena v tobolkách dozrávají v září až říjnu.

VYUŽITÍ: okrasný i užitkový strom vhodný zejména do městských parků či okrasných zahrad. Poskytuje pozdní pastvu pro včely a jiné opylovače. Mladé listy a výhony jsou jedlé po uvaření. Semená jsou jedlá po opražení a mohou se použít jako korálky. Květy se používají při zánětu očních spojivek a slzení očí (epifora). Dá se z nich získat i žluté barvivo a z listů černé.

STANOVIŠTĚ: ideální jako solitéra do parků a městského prostředí, nenáročný na půdu, ale lépe se mu daří na slunných místech a v teplejších oblastech s dlouhými, teplými léty.

ODOLNOST: mrazuvzdorný od -23 °C do -29 °C, odolný vůči znečištění ovzduší a vůči větru.