Asijská hruška

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadu pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

 
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se větví. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě v trsech. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizosprašná odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušeň nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

 
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká a s probírkou pravidelná, přibližně 20–30 kg za rok.

 
PLODY: pevné, středně velké až velké (6–7 cm, u nás průměrně 130–150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, silnou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzově hnědá, pevná, drsná a suchá, rzivá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužnina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká a s unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

 
DOZRÁVÁNÍ: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nebývají náchylné k praskání. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v lednici vydrží nepoškozené plody i 4–5 měsíců.

 
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při konzumaci za čerstva, ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), avšak citlivá na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), méně napadaná hálčivci hrušňovými. Náchylnější pouze k bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Japonsko, nedaleko obce Jacuhašira, která je dnes součástí města Ohaši, Matsudo City, našel ji v r. 1888 jako náhodný semenáč chlapec jménem Kakunosuke Matsudo a přesadil ji do rodinného ovocného sadu. V r. 1898 poprvé plodila a pojmenoval ji Shin Daihaku (= Nová velká sladká). V r. 1904 ji šéfredaktor známého zahradnického časopisu Kohnih Zasshi, v němž byla představena světu, přejmenoval na Nijisseiki. Synonyma a cizí názvy: 20th Century.

RŮST: středně bujný až bujný na asijskou hrušeň, vzpřímený, plodí ve shlucích na krátkém dřevě. Koruna je zahoustlá dlouhými, silnými letorosty. Na jaře ji prosvětlujeme a zkracujeme jednoleté výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzy. Vhodní opylovači: Chojuro, Shinseiki, Kosui, Hosui, Shinsui, Olympic, Yongi, Shinko, Korean Giant, Konference a další brzy kvetoucí evropské hrušně.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná. Plodí zejména na jednoletých výhonech.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, souměrné. Slupka je tenká, hladká, bez ojínění, s rzivými drobnými lenticelami, jemně mastná, ze zelenožluté dozrává do zlatožluté. Dužnina je nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, měkká. Chuť je sladká. Tendence k praskání plodů je nízká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává hned či začátkem září, vydrží do listopadu.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dobře odvodněné, úrodné, vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Silně odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), středně vůči asijské strupovitosti (Venturia nashicola) a méně vůči alternárii (Alternaria alternata).

PŮVOD: Japonsko, Tsukuba, Národní centrum pro zahradnický výzkum (NIFTS), vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kikusui x Wasekozo, křížení proběhlo v roce 1941, poprvé plodila v r. 1947 a pojmenována byla v r. 1959. Synonyma: Kousui.

RŮST: zpočátku bujný, později střední, vytváří středně velké až velké, vzpřímené koruny, dlouhé a křehké výhony.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavními květy. Kvete zejména na jednoletém dřevě, brzy až středně brzy. Vhodní opylovači např.: Hosui, Nijisseiki, Shinseiki, Chojuro. Je nekompatibilní se Shinsui.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, vyžaduje probírku. V Japonsku dosahuje až 30–35 t/ha.

PLODY: středně velké (u nás průměrně 160 g), zploštěle kulovité. Slupka je tenká, zpočátku žlutá, později rezavá s červeným líčkem a s výraznými lenticelami zejména na vrcholu plodu. Dužnina je krémově bílá, měkčí, šťavnatá, křupavá, má střední sklon k hnědnutí, bez sklonu ke sklovitosti. Chuť je výborná, sladká, s oříškovou příchutí a vůní vanilky.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna či na přelomu srpna a září, před Hosui či Nijisseiki, plody dozrávají postupně. Plody vydrží uskladněné ve sklepě či lednici asi 1 měsíc, v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží až do poloviny ledna. Při skladování vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost.

VYUŽITÍ: plody zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, sušení, výrobu přesnídávek, džemů, kompotů či moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata), citlivější na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), která se u nás zatím nevyskytuje.

PŮVOD: Japonsko, Okayama, Okayama Agrigultural Experiment Station, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Nijisseiki x Chojuro, křížení proběhlo v r. 1926, pojmenována byla v r. 1945. Synonyma: New Century.

RŮST: středně bujný, plodí na postranních výhonech a dobře reaguje na zakracování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy, obvykle v 1. polovině dubna, pro dobrou násadu plodů vyžaduje opylovače. Vhodní opylovači: Chojuro, Hosui, Kosui, Kikusui, Williamsova, Konference, Kumoi.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pro dobrou velikost plodů a pravidelnou úrodu vyžaduje probírku.

PLODY: středně velké až menší (u nás průměrně kolem 100–140 g), ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti žlutá, jen mírně rezavá, téměř hladká. Dužnina je bílá, měkká, ale křupavá, šťavnatá. Chuť je výborná, velmi sladká s jemnou kyselinkou, v chladnějších polohách může být kyselejší. Obsah cukrů průměrně 14,79–15,30 %, kyselin 0,15–0,18 %.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna (asi 20 dní před Hosui), uskladněné plody ve sklepě či lednici vydrží asi 1 měsíc, při skladování v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží do poloviny ledna.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě. Rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata). Během chladnějšího léta je náchylnější ke sklovitosti dužniny.

Foto zdroj: Ovocie a listy + detail ovocia a listov: Sage Ross, řez plodem: Forest and Kim Starr

PŮVOD: Čína, velmi stará odrůda, zřejmě již z 10. století z provincie Šan-tung. Pravděpodobně mezidruhový kříženec hrušní Pyrus ussuriensis a Pyrus aromatica. 

RŮST: umírněný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: výrazně cizosprašná, hmyzosnubná. Vhodní opylovači např.: Chojuro, Shinseiki, Seuri, Yali, Korean Giant, Olympic.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná, plody vyžadují probírku k dosažení dostatečné velikosti a kvality.

PLODY: poměrně velké, vřetenovité až hruškovité, nepravidelné, na povrchu hrbolaté. Slupka je pevná, polomastná, zelená, v plné zralosti žlutá, s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je bílá se žluto-hnědým nádechem pod slupkou a je hustá, šťavnatá, zrnitá a křupavá. Chuť je velmi sladká, s nízkým obsahem kyselin a s mírnou ananasovou arómou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, sklizeň koncem září až v říjnu, dozrává až po uskladnění, má velmi dlouhou trvanlivost při skladování v chladičích při 0 °C – až 6 měsíců. 

VYUŽITÍ: plody především k přímé konzumaci samotné nebo v zeleninových či ovocných salátech, k sýrům. Mohou se i tepelně upravovat a přidávat k rychle restovaným jídlům, podusit, grilovat, péct, přidávat do omáček k masitým jídlům. Nebo se po odstranění jádřince mohou plnit sušeným ovocem či ořechy.

STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do asi -25 °C až -28 °C, středně mrazuvzdorná v květu. Je rezistentní vůči merám (Cacopsylla pyri), bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Japonsko, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kosui x Hiratsuka 1 z roku 1954, uvedená na trh v roce 1972. Synonyma: Housui.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný na asijskou hrušeň, tvoří rozložité až převislé koruny, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete velmi brzy (okolo poloviny dubna). Vhodní opylovači např.: Shinseiki, Shinsui, Nijisseiki, Kosui, Chojuro, Shinko, Ichiban, Zaosuli, Jin Hua, Kieffer, Kirgizskaja Zimnaja. Nevhodným opylovačem je odrůda Niitaka.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná, v zemi původu 35–40 t/ha.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 200–300 g), kulaté, mírně zploštělé, bez žeber nad kalichovou jamkou. Slupka je hladká, žlutozlatá, později celá překrytá jemně rezavou barvou, bez ojínění, s množstvím světlých lenticel – teček. Dužnina je žlutobílá, šťavnatá, jemná, křupavá, osvěžující a měkká. Chuť je sladká s jemnou kyselinkou, výrazně aromatická, velmi dobrá. Z vyšších poloh je méně sladká. Obsah cukrů je průměrně 13,7 %, kyselin 0,188 %.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň koncem srpna až v polovině září, konzumně dozrává v září, uskladněné plody vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hluboké, hlinité půdy s dostatkem vláhy, ale snese i těžší, jílovitou půdu. Vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí pro hrušně.

ODOLNOST: Je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči alternárii (Alternaria alternata) a málo náchylná k praskání plodů. Během chladného léta mohou mít některé plody sklovitou dužninu. Je dobře odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia inaequalis), i když citlivější na u nás se zatím nevyskytující asijskou strupovitost (Venturia nashicola) a středně náchylná k bakteriální spále.

PŮVOD: Japonsko, Pyrus pyrifolia, 1927, kříženec odrůd Amanogawa × Imamuraaki, podle novějšího výzkumu je druhým rodičem zřejmě Chojuro

RŮST: slabý až středně bujný, koruna je velmi vzpřímená. Dosahuje výšky přibližně 3–4,5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: silně cizosprašná odrůda, má téměř sterilní pyl. Dobře ji opylují odrůdy asijských hrušní Seuri, Ya Li, Tsu Li, Olympic, Korean Giant, Chojuro, Shinseiki, Shinsui, Yongi, Kikusui, Nijiiseiki, Kosui, Shinko, Hwa Hong nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Ne zcela vhodné pro opylení jsou odrůdy Imamuraaki, Okusanian (zmenšují plody a počet semen v nich). Kvete brzy, na začátku dubna.

PLODNOST: raná, vysoká, potřebuje probírku.

PLODY: bývají velmi velké (ve své domovině průměrně 450–500 g, někdy až 1 kg, u nás spíše okolo 200 g), kulaté. Povrch plodu je zlatavý až rzivě hnědý, pokrytý výraznými lenticelami. Dužnina je krémově bílá, křehká, šťavnatá, velmi sladké, málo kyselé chuti bez příchuti.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrávají ke sklizni koncem srpna až koncem první dekády září. Konzumně dozrávají od září a vydrží do listopadu, při velmi dobrých skladovacích podmínkách až do února.

VYUŽITÍ: Jsou vhodné k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C. Rezistentní vůči alternárii proměnlivé (Alternaria alternata), náchylná k asijské strupovitosti (Venturia nashicola) a rzi (Gymnosporangium asiaticum), středně citlivá k bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Japonsko, výzkumný ústav v Okitsu, Pyrus pyrifolia, kříženec odrůd Ishiiwase a Yakumo z r. 1955

 
RŮST: středně bujný, habitus je rozložitý, plodí v trsech a na krátkém dřevě. Koruna je zahuštěná středně silnými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Koruna se dobře tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete jako jedna z posledních asijských hrušní, špatný opylovač. Opylují ji jiné odrůdy asijských hrušní Nijisseiki, Chojuro a Shinseiki nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská).

 
PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 170 g), kulovitého, souměrného tvaru. Slupka je středně silná, drsná, suchá, rzivá, žlutá až oranžová v plné zralosti. Dužnina je krémově bílá, sladká, aromatická, svěží, středně šťavnatá, hrubší a tužší konzistence, ale jemnější než u Chojuro a Hosui. Po rozkrojení nehnědne. Sklon k praskání plodů je střední.

 
DOZRÁVÁNÍ: Ke sklizni dozrává od poloviny září nebo až v říjnu, konzumně koncem října, skladovat se dá do konce ledna.

 
VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny pěstitelské polohy vhodné pro hrušně s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná proti evropské strupovitosti (Venturia pyrina).

PŮVOD: neznámý, tzv. čínská bílá hrušeň, zřejmě Pyrus pyrifolia.

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete v první polovině dubna. Vhodní opylovači: opylují ji jiné odrůdy asijských hrušní nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní a Trévouxská).

PLODNOST: raná, vysoká. Vyžaduje probírku plodů, protože má sklon k přeplození.

PLODY: středně velké (průměrně 155 g), kulaté až zploštělé. Slupka plodu je hladká, bez rzivosti a výrazných lenticel, její základní barva je zelená, v plné zralosti žlutá až krémová. Dužnina je tužší, bílá až krémově bílá, po rozkrojení hnědne. Je středně sladká s vyváženým poměrem cukrů a kyselin.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává ke sklizni středně brzy, od poloviny do konce září. Konzumně dozrává koncem září, skladovatelná je do prosince.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé v rámci teplých a středně teplých poloh s dostatečnou vlhkostí (v domovině 400–1200 mm ročně).

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: Čína, patří mezi takzvané čínské bílé hrušně, druh Pyrus x bretschneideri

 
RŮST: bujný na asijskou hrušeň

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylují ji jiné asijské hrušně nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská).

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (150–200 g), podlouhlé až soudkovité. Slupka je hladká, zelená až zelenožlutá v plné zralosti s červenavým líčkem. Dužnina je krémově bílá, křupavá, šťavnatá, nasládlá a jen mírně kyselá. Někdy může být zrnitá. Má jemnou muškátovou, ale i medovou arómu.

 
DOZRÁVÁNÍ: Ke sklizni dozrává ve druhé polovině září, ke konzumaci po odležení.

 
VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do cca -25 °C, rezistentní vůči houbovým chorobám asijské strupovitosti (Venturia nashicola) i vůči alternárii proměnlivé (Alternaria alternaria).