Sakura

PŮVOD: Japonsko, minimálně z 19. století. Jde o tradiční japonský okrasný kultivar patřící do skupiny Sato-zakura. Přesný šlechtitel není znám. Kultivar byl poprvé zaznamenán v roce 1886 v okolí Tokia a později popsán japonským botanikem Manabu Miyoshim začátkem 20. století. Do Evropy byl uveden Ernestem Henrym Wilsonem přibližně v roce 1916. „Ama-no-gawa“ znamená „nebeská řeka“, což je japonské pojmenování pro Mléčnou dráhu — výstižný opis pro nádherné a bohaté kvetení tohoto stromu.

RŮST: pomalý až středně rychlý. Menší strom s výrazně sloupovitým habitem. Dorůstá do výšky přibližně 4–6 m a šířky 1–1,5 m. Koruna je úzká, vzpřímená, v mládí hustá, s věkem se mírně rozšiřuje a uvolňuje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opelivá, ale s převážně sterilními květy, ačkoliv produkuje pyl i nektar ve vyšší míře než např. odrůda Kanzan, ale není příliš vyhledávaná hmyzem. Květy jsou poloplné, světle růžové, mírně vonné, velké (o průměru 2–4 cm), v květenstvích po 4–5 květech. Kvete koncem dubna až začátkem května, což ji zařazuje mezi středně pozdně až pozdně kvetoucí kultivary okrasných třešní.

PLODNOST: kultivar je funkčně neplodný: tvorba plodů je velmi vzácná a zanedbatelná.

PLODY: pokud se plody výjimečně vytvoří, jde o drobné tmavě červené peckovice.

DOZRÁVÁNÍ: irelevantní.

VYUŽITÍ: okrasné, sází se jako solitér či ve skupinách do parků, zahrad, alejí. Kultivar je ceněn zejména pro pozdní jarní kvetení a štíhlý habitus.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, optimálně kvete na plném slunci. Nenáročná na půdu, vyhovuje jí hlinitá, písčitá, jílovitá, od kyselých po zásadité půdy, vyžaduje však dobré odvodnění, nesnáší zamokření. Vhodná i do městského prostředí, včetně zpevněných ploch, pokud je zajištěn odtok vody.

ODOLNOST: mrazuvzdorná přibližně do −20 až −23 °C. Může být napadána typickými chorobami rodu Prunus, není významně náchylná ani odolná.

PŮVOD: USA, stát Oregon, Woodburn, školka Speer & Sons Nursery, pupenová mutace odrůdy Kanzan objevená Frankem Parksem, do pěstitelské praxe byla zavedena přibližně kolem roku 1990.

RŮST: středně bujný. Je to opadavý okrasný strom, dorůstající přibližně do výšky 6–8 m a šířky 4–6 m. V mládí vzpřímený, později rozložitý. Typickým znakem je tmavopurpurové olistění, které se objevuje současně s květem. Na podzim se listy vybarvují do zářivě oranžovočervené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: sterilní okrasný kultivar, který netvoří životaschopné plody, proto opylování nemá význam z hlediska tvorby plodů. Kvete koncem dubna až začátkem května, tedy středně pozdě až pozdě. Květy jsou plné až poloplné, růžové až tmavě růžové a navzdory sterilitě mohou poskytovat nektar a pyl pro opylovače.

PLODNOST: sterilní, pěstovaný výlučně pro okrasné účely.

PLODY: plody se netvoří nebo jen výjimečně. Případné plody jsou drobné, černé peckovice bez okrasné i užitkové hodnoty.

DOZRÁVÁNÍ: irelevantní.

VYUŽITÍ: okrasné, sází se jako solitér nebo ve skupinách do parků, zahrad, stromořadí, alejí.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, plné slunce pro optimální kvetení a vybarvení listů. Půdy vyžaduje středně těžké až lehčí, dobře propustné, mírně vápenaté, bohaté na živiny, snese i jílovité, pokud nejsou přemokřené.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě přibližně do −26 °C až −29 °C, středně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči větru. Mohou se vyskytnout choroby a škůdci typičtí pro rod Prunus (bakteriální nekróza peckovin, monilióza, kořenová hniloba), není zvláště odolná ani náchylná. Kůra je relativně tenká a citlivá na mechanické poškození, což je typický znak okrasných třešní.

PŮVOD: Japonsko. Kultivar patří do komplexu okrasných forem druhu Prunus serrulata, které se pěstují ve východní Asii již po staletí. Přesný šlechtitel není znám, jelikož jde o výsledek tradičního japonského zahradnictví. Kultivar byl v Japonsku rozšířen již koncem 19. století, což dokládá jeho výsadba podél řeky Arakawa v Tokiu.

RŮST: pomalý až středně bujný. Je to opadavý strom, dorůstající přibližně do 3–6 m výšky a 3–5 m šířky. Koruna je široce převislá, deštníkovitého až nepravidelného tvaru, středně hustá, s dlouhými obloukovitě ohnutými větvemi, které se věkem výrazně sklánějí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: Květy jsou plnokvěté, a proto jsou převážně sterilní, produkují minimum pylu i nektaru a nemají význam z hlediska opylování. Kvete koncem dubna až začátkem května.

PLODNOST: Kultivar je okrasný a prakticky neplodný, netvoří hospodářsky významné plody.

PLODY: Plody se nevytvářejí nebo jen výjimečně, v důsledku plnokvětosti a sterility květů.

DOZRÁVÁNÍ: Neaplikovatelné, jelikož plody nevznikají.

VYUŽITÍ: okrasné, využívá se jako solitéra v zahradách, parcích, pietních místech a městských výsadbách. Je vysoce ceněna pro bohaté, dekorativní růžové květy připomínající chryzantémy. Dekorativní je i díky sezónní změně barvy listů (bronzová → zelená → žlutooranžová).

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Vyžaduje úrodnou, humózní, mírně vlhkou, dobře propustnou (hlinitou až písčitohlinitou) půdu.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná přibližně do −23 °C, květy jsou mírně citlivé na pozdní jarní mrazy. Mohou se vyskytovat běžné patogeny rodu Prunus (např. houbové choroby listů, mšice), avšak při vhodných podmínkách pěstování netrpí výrazně chorobami ani škůdci.