borovice

PŮVOD: hory Evropy – Alpy, Karpaty. Roste ve vyšších horských polohách, málokdy pod nadmořskou výškou 1500 m n. m., častěji na silikátovém podkladu, v Alpách až do nadmořské výšky okolo 2850 m, často až po hranici lesa.

RŮST: pomalý, dosahuje výšky 10–25 m a šířky 6 m, ale zřídka kdy přirůstá více než 30 cm za rok. Dožívá se i 1000 let. V mládí je koruna kompaktní, vejčitého tvaru, později řídne. Borka je červenohnědá až šedohnědá s podélnými prasklinami. Jehličí vyrůstá ve svazečcích po 5, dorůstá délky 5–10 cm, na vnitřní straně je bělavý proužek.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, ale silně cizosprašná, opylovaná větrem. Dobře ji opylují i jiné druhy borovic. Kvete v květnu až červnu. Samčí šištice vyrůstají na bázi letorostů, jsou tmavě žluté až načervenalé, samičí šištice jsou drobné a vyrůstají na koncích výhonů, jsou tmavě červené až fialové.

PLODNOST: v přirozeném prostředí vstupuje do plodnosti až po 40–60 letech od vyklíčení, při pěstování to může být už cca po 12 letech. V přirozeném prostředí plodí přibližně každé 2–3 roky, ale až jeden ze 4–10 roků je semenný, tedy úroda je bohatá.

PLODY: šiška je vejcovitá, dlouhá 5–8 cm, neotevírá se. Semena v ní jsou červenohnědá, bez křídla, velká 8×10 mm a jsou jedlá a velmi chutná.

DOZRÁVÁNÍ: po více než roce od opylení, v září. Zralé šišky se neotevírají.

VYUŽITÍ: Stromy se často používají na bonsaje nebo se vysazují do parků a zahrad ve vyšších polohách či chladnějších oblastech, případně se dají použít i jako větrolam či zábrana proti vzniku lavin a erozi půdy v horách. Kulinární využití: Semena jsou jedlá a velmi chutná, ale s jemnou příchutí terpentýnu. Dají se jíst syrová nebo opražená, dá se z nich získat prchavý jedlý olej. Na plátky nakrájené nezralé šišky se dají macerovat v alkoholu nebo v sirupu, kterému dodávají výbornou chuť.

STANOVIŠTĚ: slunné, bez konkurence jiných stromů. Preferuje dobře odvodněné písčité nebo štěrkovitohlinité půdy, ale snese i vlhké jílovité půdy. Není náročná na množství živin v půdě. Nevyhovují jí jen špatně odvodněné, bažinaté půdy. Dobře zakořeněné rostliny snášejí sucho.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorná až do -43 °C, velmi dobře snáší silný vítr, po zakořenění je dobře suchovzdorná. Odolná vůči rzi vejmutovkové (Cronartium ribicola).

PŮVOD: z jehličnatých dřevin má asi nejširší areál rozšíření a je velmi proměnlivá. Původní je v Eurasii, asi na 1/3 severní polokoule, v nadmořské výšce od 0 po 2400 m n. m.

RŮST: bujný, dorůstá výšky asi 40 m a šířky 10 m s průměrem kmene 1 m. Koruna je v S a SV části evropského areálu štíhlá s jemným větvením, ve střední a J části klenutá až deštníkovitá se silnými větvemi. Kmen je přímý, pokrytý oranžovou borkou, která se odlupuje v papírovitých šupinách. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 2, jsou dlouhé, špičaté, na okraji pilovité. Opadávají po 2–3 letech. Stromy se dožívají okolo 300 let, výjimečně i 600 let.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, ale cizosprašná, opyluje ji vítr, kvete v květnu. Snadno ji opylují i jiné druhy borovice.

PLODNOST: solitéry do 15 let věku, v lese po 25–30 letech. Větší úrody jsou průměrně každý 3. až 6. rok.

PLODY: šišky jsou vejcovitě kuželovité, často asymetrické, šedohnědé, 2,5–7×2–3,5 cm. Jedlá semena jsou vejcovitá, dlouhá 3–4 mm, s křídlem.

DOZRÁVÁNÍ: šišky začínají dozrávat v říjnu po více než 2 letech od opylení a více než roce od oplození. Část semínek vyletí během 10.–12. měsíce, zbytek v předjaří 3. roku. Prázdné šišky padají během 3. roku od opylení.

VYUŽITÍ: Je krásnou parkovou dřevinou či stromem do větších zahrad. Sice netvoří nektar a pyl je pro včely medonosné nezajímavý, tvoří medovici, takže se dá využít i u včelnic. Kulinární využití: Semena jsou jedlá, ale drobná. Mladé jehličí je tuhé, ale dá se připravit jako čaj či po rozmixování s cukrem použít při pečení. Má antiseptické a močopudné účinky a usnadňuje vykašlávání. Přidává se do koupele proti únavě a podráždění pokožky nebo se inhaluje při plicních potížích, stejně jako esenciální olej. Pokrmům pařeným nad vodou s jejím jehličím dodává zajímavou příchuť. Nezralé samičí šišky se macerují v alkoholu či sirupu. Lehké, měkké, elastické, trvanlivé dřevo se používá jako stavební, na výrobu nábytku a papíru.

STANOVIŠTĚ: je výrazně světlomilná. Roste dobře na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých, ale i na rašelinných a bažinatých či zasolených půdách. Na vápnitých půdách sice roste, ale dožije se na nich mnohem méně. Je adaptovaná na velmi široký klimatický rozsah: vegetační doba 90–200 dní a roční srážky 200–1780 mm.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C až -40 °C. Po zakořenění suchovzdorná a dobře větruodolná. Toleruje znečištění ovzduší, středně i zasolení půdy posypem cest.