Plamienok

PŮVOD: Spojené království, Gravetye Manor, vyšlechtil ho Ernest Markham v 30. letech 20. století (cca. 1935) jako semenáč neznámého původu a uveden byl na trh posmrtně. V roce 1993 získal ocenění RHS Award of Garden Merit (AGM), což potvrzuje jeho spolehlivost a vysokou estetickou hodnotu. Synonyma: C. macropetala var. markhamii.

RŮST: středně bujný. Je to bohatě kvetoucí kultivar, dosahující výšky 2-2,5 m, avšak v ideálních podmínkách a bez pravidelného řezu může tuto velikost snadno zdvojnásobit. Složené listy tvoří 9 hluboce dělených lístků. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete na loňských výhonech. Doba kvetení trvá od konce března do května, proto je možné provést řez hned po odkvětu, aby se rostlina udržala v požadovaných mezích. Ačkoli na jaře vytváří záplavu květů, po hlavní vlně kvetení jen velmi neochotně remontuje - pokud ano, tak je to obvykle v září. Květy jsou převislé a polopřevislé, zvonovitého tvaru. Tvoří je 4 růžové bazální okvětní lístky dlouhé asi 5 cm. Uprostřed nich je sukně podobných, ale užších ptyčinek (staminodium). Tyčinky jsou krémové barvy.

PLODNOST: Nepěstuje se pro plody.

PLODY: suché, jednosemenné nažky vejčitého až zploštělého tvaru s dlouhým, hedvábným a vytrvalým přívěskem. Souplodí jsou dekorativní, po opadu okvětních lístků připomínají nadýchané stříbřitě šedé chumáče. 

DOZRÁVÁNÍ: na podzim, v září až říjnu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní liana vhodná k plotům, stěnám s oporou, altánem, na pergoly, balkónové konstrukce, i do větších nádob. Dekoratívnu hodnotu doplňují i plstnaté nažky po odkvětu. 

STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunce až polostín - velmi vhodný na pěstování při severní expozici, protože dokáže prospívat i v určité stínu; v teplejších oblastech může být právě toto nejvhodnější stanoviště pro jeho výsadbě. Na plném slunci nejlépe kvete. Upřednostňuje úrodnou, humózní, vlhkou, ale dobře propustnou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v dřevě. Náchylný na mšice, slimáci a slimáci (na mladých výhonech) a v horkých suchých podmínkách na svilušky. V prostředí se stagnujícím vzduchem se může vyskytnout padlí.

BOTANICKÁ POZNÁMKA: plaménky necháváme výhradně pro potechu oka a opylovače - všechny části rostlin rodu Clematis obsahují glykozid ranunkulín, který se při poškození pletív (žvýkáním, drcením) enzymaticky mění na toxický protoanemonín. Tato látka způsobuje: Při kontaktu s pokožkou: Dermatitidu, puchýře a pálení. Při požití: Intenzivní pálení v ústech, nadměrné slinění, zvracení a v závažných případech krvavé průjmu nebo křeče.

PŮVOD: Francie, Versailles, vyšlechtil Marcel Moser v školkách Moser & Fils. Na trh byl uveden v roce 1897. Jde o hybrid vzniknutý kříženec hybridů Clematis Belisaire x Clematis Marcel Moser.

RŮST: bujný, je to vysoká opadavá liana, dosahující výšky 2,4-4 m a šířky 0,5-1m. Vysazujte tak, aby byl kořenový krček v hloubce 5-8 cm pod úrovní terénu, což podpoří tvorbu nových výhonů z podzemních částí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete na letorostech i starším dřevě, není třeba ho výrazně řezat. Doba kvetení trvá od konce března do května na starším dřevě a následně opětovně začátkem podzimu na letorostech. Tvoří velké, jednoduché, ploché květy s průměrem 15-20 cm, které se skládají z 6-8 růžovofialových špicatých okvětních lístků. Každý z nich nese výrazný karmínový pruh a kontrastní načervenalé tyčinky. Barva květů na intenzivním slunci bledne.

PLODNOST: Nepěstuje se pro plody.

PLODY: suché, jednosemenné nažky vejčitého až zploštělého tvaru s dlouhým, hedvábným a vytrvalým přívěskem. Souplodí jsou velké a dekorativní, po opadu okvětních lístků připomínají nadýchané stříbřitě šedé chumáče. 

DOZRÁVÁNÍ: na podzim, v říjnu až prosinci.

VYUŽITÍ: je to velmi dekorativní liana vhodná k plotům, stěnám s oporou, altánem, na pergoly, balkónové konstrukce, i do větších nádob. Dekoratívnu hodnotu doplňují i plstnaté nažky po odkvětu. 

STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunce až polostín - velmi vhodná na pěstování při severní expozici, protože dokáže prospívat i v určité stínu; v teplejších oblastech může být právě toto nejvhodnější stanoviště pro jí výsadbě. Upřednostňuje úrodnou, humózní, vlhkou, ale dobře propustnou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných oblastí.

ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v dřevě. Mohou ho poškozovat mšice, slimáci a housenky, okvětní lístky mohou být poškozovány škvoři, může trpět padlím a vadnutím plaménků (Calophoma clematidina), fytophthorou, rzí (Coleosporium clematidis) či viry.

BOTANICKÁ POZNÁMKA: plaménky necháváme výhradně pro potechu oka a opylovače - všechny části rostlin rodu Clematis obsahují glykozid ranunkulín, který se při poškození pletív (žvýkáním, drcením) enzymaticky mění na toxický protoanemonín. Tato látka způsobuje: Při kontaktu s pokožkou: Dermatitidu, puchýře a pálení. Při požití: Intenzivní pálení v ústech, nadměrné slinění, zvracení a v závažných případech krvavé průjmu nebo křeče. 

Foto zdroje: congerdesign, dendoktoor a Etienne-F59 (Pixabay)

PŮVOD: USA, stát New York, Fairport, vyšlechtil americký šlechtitel Arthur H. Steffen. Kultivar byl predstavený v roce 1990. Jde o semenáč neznámý původu, pravděpodobně s genetickým podílem Clematis lanuginosa.

RŮST: středně bujný, je to kompaktní, opadavá liana, dosahující výšky 1,8-2,4 m a šířky 1m. Vysazujte tak, aby byl kořenový krček v hloubce 5 – 8 cm pod úrovní terénu, což podpoří tvorbu nových výhonů z podzemních částí. Není třeba ho výrazně řezat, protože kvete na letorostech i starším dřevě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete na letorostech i starším dřevě od začátku do konce léta. Vyznačuje se bohatým kvetením. Jednoduché, sytě červenofialovo-růžové květy dosahují průměru 10-12,5 cm, tvoří jejich 6-8 okvětních lístků s jemnou texturou, které mají v uprostřed výrazný, zamatový červený pás a kontrastní, světle tyčinky.

PLODNOST: Nepěstuje se pro plody.

PLODY: suchá, jednosemenná nažka, vejčitého až zploštělého tvaru s dlouhým, hedvábným a vytrvalým pestíkem. Souplodí jsou dekorativní, po opadu okvětních lístků (tepálov) připomínají nadýchané stříbřitě šedé chumáče. 

VYUŽITÍ: velmi dekorativní liana vhodná k plotům, stěnám s oporou, altánem, na pergoly, balkónové konstrukce, i do větších nádob. Dekoratívnu hodnotu doplňují i plstnaté nažky po odkvětu. 

STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunce až polostín - velmi vhodná na pěstování při severní expozici, protože dokáže prospívat i v určité stínu; v teplejších oblastech může být právě toto nejvhodnější stanoviště pro jí výsadbě. Upřednostňuje úrodnou, humózní, vlhkou, ale dobře propustnou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v dřevě. Mohou ho poškozovat mšice, slimáci a housenky, okvětní lístky mohou být poškozovány škvoři, může trpět padlím a vadnutím plaménků (Calophoma clematidina), fytophthorou, rzí (Coleosporium clematidis) či viry.

BOTANICKÁ POZNÁMKA: plaménky necháváme výhradně pro potechu oka a opylovače - všechny části rostlin rodu Clematis obsahují glykozid ranunkulín, který se při poškození pletív (žvýkáním, drcením) enzymaticky mění na toxický protoanemonín. Tato látka způsobuje: Při kontaktu s pokožkou: Dermatitidu, puchýře a pálení. Při požití: Intenzivní pálení v ústech, nadměrné slinění, zvracení a v závažných případech krvavé průjmu nebo křeče. 

PŮVOD: Litva, vyšlechtil Leonardas Bakevičius kolem roce 1995. Jde o hybrid patriaci do skupiny pozdě kvetoucích velkokvětých plaménků. Kultivar byl uveden na mezinárodní trh a významné uznanie získal začátkem roku 2000, přičemž v roce 2004 získal medaili v Holandsku.

RŮST: středně bujný, kompaktní liana dosahující výšky 1,5-2 m. protože kvete na letorostech, jde o rostlinu 3. skupiny řezu, na jaře se zrezáva hluboce (cca 30 cm nad zemí), což pomáhá rostlině vyhnout se zimnému poškození starého dřeva. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete na letorostech od června do září krásnými sýtofialovými květy s purpurovým pruhom s průměrem 7-10 cm. Často dochází k první masivní vlně kvetení začátkem léta, po které následuje slabší druhá vlna koncem léta.

PLODNOST: Nepěstuje se pro plody.

PLODY: suchá, jednosemenná nažka, vejčitého až zploštělého tvaru s dlouhým, hedvábným a vytrvalým pestíkem. Souplodí jsou dekorativní, po opadu okvětních lístků připomínají nadýchané stříbřitě šedé chumáče. 

DOZRÁVÁNÍ: na podzim, v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní liana vhodná k plotům, na pergoly, balkónové konstrukce, i do větších nádob. Dekoratívnu hodnotu doplňují i plstnaté nažky po odkvětu. 

STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunce až polostín. Upřednostňuje úrodnou, humózní, vlhkou, ale dobře propustnou půdu. Prospeje mu neutrální až mírně alkalické pH.

ODOLNOST: je vysoce mrazuvzdorný v dřevě až do −25 °C.  Náchylný na mšice, slimáci a slimáci (na mladých výhonech) a v horkých suchých podmínkách na roztoči. V prostředí se stagnujícím vzduchem se může vyskytnout padlí.

BOTANICKÁ POZNÁMKA: plaménky necháváme výhradně pro potechu oka a opylovače - všechny části rostlin rodu Clematis obsahují glykozid ranunkulín, který se při poškození pletív (žvýkáním, drcením) enzymaticky mění na toxický protoanemonín. Tato látka způsobuje: Při kontaktu s pokožkou: Dermatitidu, puchýře a pálení. Při požití: Intenzivní pálení v ústech, nadměrné slinění, zvracení a v závažných případech krvavé průjmu nebo křeče.