Díky rozmanité nabídce slunomilných i stínomilných druhů dokážeme uspokojit potřeby každého zahrádkáře. Tyto nenáročné rostliny vás budou těšit rok co rok bohatým kvetením a minimálními nároky na údržbu. Nechte svou zahradu rozkvést a přineste do ní harmonii barev, vůní a života.
Řadit podle:
66 produktů
66 produktů
PŮVOD: Kanada.
RAST: bujný do výšky cca 60-100 cm. Listy jsou velké, hladké, zelené, květy bílé. Jedlé řapíky jsou atraktivně zbarvené, červené až tmavě červené i uvnitř, nejen na povrchu, šťavnaté, sladkokysele osvěžující.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, větrem opylovaná.
PLODNOST: vysoká, tvoří množství středně silných řapíků, nikoli málo velmi silných.
PLODY: nejsou jedlé, jsou vejcovité nažky s 2-4 křídly, používáme jen k rozmnožování.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň řapíků od dubna do června. Semena k rozmnožování dozrávají v červenci a srpnu.
VYUŽITÍ: řapíky je třeba teplně upravit, používají se k přípravě koláčů, kompotů, omáček, sirupů, ve kterých si zachovávají červenou barvu.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště až polostín, humózní půdy.
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda.
RŮST: relativně pomalý. Je to stálezelený keř, řidčeji strom dorůstající do výšky 1,8–2,5 m (v domovině i 8–10 m). Má černohnědou borku a střídavě rostoucí, řapíkaté, typicky kožovité, stálezelené, aromatické, podlouhlé až kopinaté listy.
OPyLOVACÍ POMĚRY: dvoudomý, tedy některé rostliny mají jen samičí květy, jiné jen samčí a k tvorbě plodů jsou potřeba obě pohlaví.
PLODNOST: středně raná.
PLODY: malé (průměrně 1 cm), vejcovité, v plné zralosti tmavopurpurové bobule s 1 semenem. Asi 30 % plodu tvoří olej a asi 1 % esenciální olej.
DOZRÁVÁNÍ: v září.
VYUŽITÍ: v zahradě má okrasné uplatnění pro své pěkné bílé květy a charakteristické listy. Ve Středomoří je často pěstován jako živý plot. Láká opylovače a ptáky a přispívá k biodiverzitě zahrady. Od antiky byl pěstován jako léčivá rostlina a koření – bobkový list. V kuchyni má nenahraditelné zastoupení při dochucování polévek, omáček a některých dušených jídel. Je klíčovou součástí bouquet garni. Silice v listech mají antibakteriální účinek a jsou součástí směsí na nakládání masa a jiných potravin. Podporují trávení. Z plodů se lisuje olej, který je antibakteriální, fungicidní a často se využívá i v parfumerii či při výrobě tzv. aleppského mýdla. Vavřín (Laurus) byl v antice symbolem slávy a vítězství, z větviček s plody (bobule latinsky bacca) se pletly věnce na ozdobu těch, kteří dosáhli úspěchu nebo určité kvalifikační úrovně. Od označení jejich nositelů (bacca laureatus) jsou odvozena slova bakalář a laureát, používaná i dnes.
STANOVIŠTĚ: slunné až lehký polostín, vlhká, ale dobře odvodněná půda, po zakořenění dobře snáší sucho. U nás vhodný k pěstování v přenosných nádobách, zimních zahradách, sklenících či fóliovnících nebo na chráněných terasách ve městech.
ODOLNOST: mladé rostliny nevystavujeme mrazu, starší jsou spolehlivě mrazuvzdorné do -5 °C ve fázi dormance, mohou zvládnout i krátkodobý pokles na -10 °C až -15 °C, kdy sice ztratí listy, ale později během jara a léta regenerují. Je odolný vůči většině chorob a škůdců, mohou ho ale napadat (zejména ve sklenících) červci, mšice a roztoči. Po zakořenění je silně suchovzdorný.
PŮVOD: Střední Asie, Írán a Afghánistán, byl ale zavlečen do mnoha částí Eurasie, do Severní i Jižní Ameriky.
RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 1–2 m, s přímou, větvenou, jemně rýhovanou lodyhou. Listy jsou střídavé, 2–3krát peřeně dělené, dolní a přízemní s řapíkem a dlouhé až 1 m, horní jsou menší a přisedlé k lodyze. Celá rostlina je silně aromatická.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete v červenci a srpnu.
PLODNOST: každoroční, pravidelná.
PLODY: dvounažky aromatické chuti.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.
VYUŽITÍ: aromatické listy a řapíky se konzumují syrové nebo vařené od raného jara do pozdního podzimu. Ochucují se jimi polévky, omáčky, saláty, dušená jídla, nahrazují „vegetu“, tedy směs sušené mleté kořenové zeleniny a bylinek na dochucování. Abyste měli dostatek listů i během léta, doporučuje se seříznout rostliny během květu k zemi. Květy se dají použít k dochucení také. Mladé stonky můžete použít jako řapíkatý celer v salátech nebo na ochucení vařených jídel. Semena se používají také – syrová nebo vařená, vcelku nebo mletá – do salátů, slaných koláčů, polévek. Kořen (nejlépe 2–3letý) s velmi výraznou chutí se konzumuje vařený či pečený, nastrouhaný na dochucení jídel. Získává se z něj i esenciální olej používaný v potravinářství. Všechny části mají léčivé účinky při nechutenství, špatném trávení, kolikách, plynatosti a bronchitidě. Květy lákají včely a hmyzí predátory (např. pestřenky) do zahrady.
STANOVIŠTĚ: slunné či slabý polostín, vzdušné. Preferuje úrodnou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, není však náročný.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -23 °C až -29 °C, na zimu odumírá nadzemní část, ale kořeny zůstávají nepoškozené. Pro předcházení houbovým chorobám jako jsou rez, padlí, alternariová skvrnitost doporučujeme vysadit rostliny v dostatečně širokém sponu (cca 0,9×0,9 m) na slunném a vzdušném místě.
RŮST: plazivý, vytváří husté koberce dorůstající do výšky 5-10 cm a šířky 20-30 cm. Je to stálezelená, sukulentní rostlina s dužnatými, zelenými listy, které se v zimě zbarvují do červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: nejsou známy, ale běžně se množí řízky. Kvete ale velmi bohatě svítivě žlutými květy, hojně navštěvovanými hmyzem, zejména včelami a menšími mouchami. Jednotlivé květy kvetou jen několik dní, ale celá rostlina kvete 2-4 týdny během května a června a v případě vhodných podmínek (dostatek slunce a dobrý odtok vody) se může objevit i druhá vlna kvetení během srpna a září.
PLODNOST: není jisté, zda tvoří plody nebo je sterilní.
PLODY:
DOZRÁVÁNÍ:
VYUŽITÍ: vynikající skalnička, vhodná také na okraje sušších záhonů, jako půdopokryvná rostlina, do nádob, na terasy či balkóny. Výborně se kombinuje s jinými suchomilnými trvalkami a skalničkami. Zaujme nejen během kvetení.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé a suché stanoviště s dobře propustnou, kamenitou nebo písčitou půdou. Nevhodné jsou těžké, zamokřené půdy. Vyžaduje dobrý odtok vody.
ODOLNOST: mrazuvzdorná minimálně do -20 °C, případně až do -30 °C, velmi suchovzdorná a odolná vůči vysokým teplotám. Je odolná vůči většině chorob, může trpět hnilobou kořenů při nadměrné vlhkosti.
PŮVOD: část Středomoří – Itálie, býv. Jugoslávie, Albánie a Řecko, u cest, v křovinách, na lesních světlinách, na skalnatých, slunných svazích, často i na ruderálních stanovištích.
RŮST: středně rychlý. Je to polokeř vysoký a široký 20–60 cm. Lodyhy jsou přímé, krátce větvené, chlupaté. Listy mají dlouhé řapíky, částečně přezimují, jsou podlouhlé až eliptické, dlouhé 2–6 cm, jemně vroubkované, vrásčité, na líci šedě plstnaté, na rubu bíle plstnaté.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy, opylovaná hmyzem. Kvete od června do srpna voňavými modrofialovými hluchavkovitými květy po 5–10 v lichopřeslenech.
PLODNOST: raná, pravidelná.
PLODY: kulaté, černé tvrdky se 4 semeny.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.
VYUŽITÍ: listem i květem okrasná, léčivá a kořeninová, často pěstovaná rostlina. Kulinární využití: silně aromatické mladé listy a jemnější květy se jedí syrové nebo tepelně upravené. Pomáhají při trávení a používají se k těžkým, tučným jídlům. Květy zdobíme saláty a chlebíčky, obalujeme v nich sýrové kuličky. Esenciální olej z listů ochucuje zmrzliny, cukrovinky, pečená jídla. Léčivé využití: díky antiseptickým účinkům je výborným kloktadlem při zánětu hrdla a dásní, zmírňuje bolest zubů. Působí cholereticky, proti křečím, nadýmání, snižuje tvorbu mateřského mléka a slin či noční pocení, rozšiřuje cévy. Používá se proti úzkosti, depresi, ženské neplodnosti či při menopauze. Nesmějí ji užívat těhotné ženy a epileptici a nesmí se užívat příliš dlouho a ve vysokých dávkách. Zevně se používá na poštípání hmyzem a kožní infekce. Listy se sbírají před květem a suší. Esenciální olej v malých dávkách odstraňuje nahromaděný hlen v dýchacích cestách a používá se v mastech proti revmatismu, ale i v parfumerii či kosmetice. Květy jsou atraktivní pro včely a jiné opylovače.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje dobře odvodněnou, písčitou, lehkou půdu, upřednostňuje vápenitou. Nesnáší těžké a kyselé půdy.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C až -29 °C, ale náchylná k vymrzání při přílišné vlhkosti půdy. U nás obvykle netrpí škůdci, ale mohou se objevit slimáci, roztoči či pěnodějky. Prevencí proti zahnívání kořenů a vadnutí je dobře odvodněná půda a dobré proudění vzduchu. Po zakořenění je silně suchovzdorná.
PŮVOD: Středomoří a Přední Asie. Rozšířila se i do severněji položených oblastí Evropy, v Makaronésii, v Severní i Jižní Americe.
RAST: rychlý. Je to vytrvalá, bohatě rozvětvená bylina vysoká 30–80 cm. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, vejčité, vroubkovitě pilovité. Květy vyrůstají z úžlabí listů v řídkých lichopřeslenech a jsou pyskaté.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, s oboupohlavnými květy, hmyzem opelivá. Kvete od června do srpna.
PLODNOST: každoroční, bohatá při ponechání květů.
PLODY: tvrdky obsahující semena.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.
VYUŽITÍ: používá se jako léčivá rostlina, pastva pro včely a v kuchyni čerstvá pro svou výraznou citrusovou vůni. Kulinární využití: listy sbírané před květem do čajů, míchaných nápojů, likérů (např. Chartreuse či Bénedictine) a ovocných salátů či zavařenin, průmyslově se z ní extrahuje i velmi drahá silice, jelikož výtěžnost je velmi nízká. Léčivé využití: listy (nať) před květem, sušíme rychle, ve stínu a při nízké teplotě. Meduňka uklidňuje, používá se při nespavosti, proti křečím v trávicím traktu, proti nechutenství či při nadýmání. Má i antivirové účinky, zejména při herpesu či repelentní účinky. Dá se použít i jako dynamický akumulátor, tedy rostlina, která shromažďuje minerály nebo živiny z půdy a uchovává je v přístupnější formě - používá se jako hnojivo nebo mulč.
STANOVIŠTĚ: preferuje těžší, výživnou půdu na slunném, chráněném místě.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -29 °C až -34 °C v oddenku, z kterého na jaře raší. Jako prevenci proti mšicím a roztočům doporučujeme umístění na dostatečně vlhké místo a nezhoustnutí porostu. Dostatečné vzdálenosti a výběr místa s dostatečným průtokem vzduchu slouží i jako prevence proti padlí.
PŮVOD: téměř v celé Evropě, v S Asii i na S Severní Ameriky, původně zřejmě na březích řek, horské populace byly až v pramenech v alpském stupni. Dnes se ve velkém pěstuje v zahradách.
RŮST: rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 5-50 cm a široká do cca. 30 cm, s úzce kuželovitými přezimujícími cibulkami v trsu na krátkém oddenku. Stvol je přímý, dutý. Listy jsou po 1-2, duté, hladké, s průměrem do 0,6 cm a délkou až 35 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná s oboupohlavními, růžovými až světle fialovými květy uspořádanými po 8-30 ks do polokulovitých okolíků s průměrem až 5 cm, kvetoucími od května do října.
PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.
PLODY: tobolky, obsahující několik černých semen, v době plné zralosti puká a semena z ní vypadávají.
DOZRÁVÁNÍ: od července do října.
VYUŽITÍ: po staletí pěstovaná v zahradách jako zelenina, bylinka či koření. Nektarodárná a pylodárná rostlina atraktivní pro mnoho opylovačů. Kulturní využití: Jedlé jsou všechny části, i když cibulky jsou příliš malé - málokdy přesáhnou průměr 1 cm. Nejčastěji se konzumují listy, syrové, tepelně upravené i sušené. Mají mírně cibulovou chuť a výborně dochucují saláty, pomazánky, dresinky, polévky, omáčky, vaječné pokrmy atd. Podobně se dají používat i květy, které jsou pálivější. Celá soukvětí se dají obalit v řídkém těstíčku a smažit. Léčebné využití: celá rostlina má pozitivní vliv na trávicí a oběhový systém. Zlepšuje chuť k jídlu a trávení, snižuje krevní tlak a podporuje činnost srdce. Má podobné účinky jako česnek, ale mnohem mírnější.
STANOVIŠTĚ: nenáročná na pěstování, preferuje slunné stanoviště s výživnou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou, ale daří se jí ve většině půd včetně těžkých jílovitých a i v polostínu. Toleruje pH půdy od 5,2 do 8,3.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v cibuli do -23 °C až -29 °C. Obecně je dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, může ji potrápit v nepříznivých podmínkách plíseň cibulová (Perenospora destructor), sklerociová hniloba (Sclerotium cepivorum) či ze škůdců mšice, roztoči a minarka pórková (Napomyza gymnostoma).
RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky asi 30–40 cm a šířky 20 cm, vytváří trsy, kterými se rozšiřuje. Je to trvalka přezimující v cibuli. Cibule jsou relativně malé (cca 1 cm), úzké, kuželovité, listy má ploché, tuhé, lesklé, velmi dekorativní. Sázíme ho v hustotě 9–12 rostlin/m2, postupně sám výsadbu zahustí.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy opylovanými hmyzem. Světle růžové květy kvetoucí od července do srpna vytvářejí hustá kulovitá květenství – takové růžové pingpongové míčky – obsypané opylovači.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.
PLODY: srdčité, nafouklé, většinou se 2 semeny, uspořádané do kulovitých plodenství.
DOZRVÁNÍ: v září až říjnu.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, jedlá, léčivá a nektarodárná trvalka velmi atraktivní pro různé opylovače včetně motýlů v době, kdy většina cibulovin už odkvetla. Naopak odpuzuje například moly. Květy se dají použít i do kytiček a plodenství zase do sušených aranžmá. Kulinarické využití: jedlé jsou všechny části, nejchutnější jsou asi pikantní květy, které se dají jíst syrové, rozdělené na jednotlivé kvítky, jimiž zpestříme saláty, pomazánky, omáčky, ozdobíme chlebíčky či uvařená nebo upečená jídla, polévky. Nebo v nich obalíme např. sýrové kuličky. Květenství můžeme také obalit v řídkém těstíčku a rychle osmažit na způsob asijské tempury. Pikantní listy s mírně hořkou příchutí používáme syrové i vařené podobně jako květy. Cibulky můžeme kromě konzumace v čerstvém a vařeném stavu také nakládat do sladkokyselého nálevu. Léčivé využití: podobně jako jiné česneky obsahuje mnoho sirných sloučenin, které jim nejen dodávají charakteristickou vůni a chuť, ale při dlouhodobé konzumaci také pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi, tonizují srdce a oběhový systém.
STANOVIŠTĚ: slunné s propustnou hlinitopísčitou půdou. Je vhodný do nižších částí trvalkových záhonů, ale i do skalek, které oživí květy v létě, kdy je už většina skalniček odkvetlá. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v cibuli do -29 °C až -34 °C. Nemá závažné škůdce, listy mohou ožírat plzáci a slimáci. Jako prevenci proti zahnívání cibulek ho sázíme do propustné půdy.
PŮVOD: druh pochází ze Severní Ameriky, zejména východní části kontinentu, zejména USA, zasahuje však i na sever Mexika, do státu Chihuahua. Severní hranice rozšíření prochází jihem kanadského Ontaria. Roste tam v sladkovodních i brakických mokřadech, na březích vodních toků a ploch, v zaplavovaných zónách i v příkopech kolem cest, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky cca. 400 m. Odroda Pink Jake patří do série TOMA vyšlechtěné v Polsku, ve Gospodarstwo Ogrodnicze Tadeusz Kusibab.
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 1,2-1,5 m přes sezónu. Je to vytrvalá bylina, přežívající v kořenu. Stonky a listy jsou tmavozelené, výrazně kontrastují s barvou květů. Stonek je přímý, lysý. Listy jsou střídavé, široce kopinaté.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný s oboupohlavnými květy, opylovanými hmyzem. Květy jsou obrovské, výrazně růžové barvy s červenou základnou lístků. Kvetou od konce června do září.
PLODNOST: každoroční, pravidelná.
PLODY: vejcovité tobolky, dlouhé 14–35 mm.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.
VYUŽITÍ: nádherná okrasná trvalka vhodná do menších i větších zahrad či parků. Květy jsou podobně jako květy jiných ibiškovců jedlé, chutnají jemně a mají mírně slizkou konzistenci a jemně hořkou dochuť. Spolu s listy a kořeny mají také léčivé účinky, konkrétně při zalití vroucí vodou či povaření tvoří mnoho slizu, který chrání sliznice dýchacího a trávicího traktu, takže jsou vhodné při infekcích dýchacích cest či dyzentérii.
STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, s úrodnou, propustnou a stále středně vlhkou půdou. Vhodný do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: mrazuvzdorný do asi -17,8 °C až -23,3 °C, po prvním mrazu na podzim doporučujeme seříznout na výšku asi 12 cm a zakrýt vrstvou suchého listí, pilin nebo chvojí. Snáší i vlhčí lokality.
PŮVOD: Nizozemsko, hybrid neznámých druhů, zřejmě Agastache rugosa × Agastache foeniculum, vyšlechtil Coen Jansen.
RŮST: vzpřímený. Trvalka s přezimujícím kořenem dorůstající do výšky 70–90 cm a šířky 50–70 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: sterilní, ale láká množství drobných opylovačů. Kvete velmi dlouho, od června do září světlefialovými hluchavkovitými květy uspořádanými v klasy.
PLODNOST: netvoří plody.
PLODY: netvoří plody.
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů, působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Ulehčuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazíky a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.
PŮVOD: Spojené království, vyšlechtila ho v r. 1952 paní Pole z Lye End Nursery a pojmenovala ho na počest korunovace královny Alžběty II. Považuje se za mezidruhového křížence mezi řebříčkem tužebníkovým Achillea filipendulina a řebříčkem Achillea clypeolata.
RAST: vzpřímený, kompaktní, dorůstá do výšky 50-100 cm a šířky 40-60 cm. Je to krátkověká trvalka přezimující v podzemku. Má aromatické, matně šedozelené až stříbřité a jemně vykrajované listy, které tvarem připomínají kapradí. Stonky s okolíky květů jsou pevné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní, přesto atraktivní pro opylovače, s oboupohlavními, aromatickými, zlatožlutými květy uspořádanými do velkých okolíků, širokých až 10 cm a kvetoucích během dlouhého období od června do září.
PLODNOST: zřejmě žádná, rozmnožuje se vegetativně odnožujícími oddenky.
PLODY: zřejmě žádné.
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.
VYUŽITÍ: jako velmi okrasná trvalka do smíšených trvalkových záhonů v menších a větších zahradách, parcích a v městské výsadbě, buď samotný nebo lépe ve skupině 3 rostlin téže odrůdy (5-7 rostlin/m2). Krásně kontrastuje s fialově či modře zbarvenými druhy: kocúrníkem, levandulemi, šalvějemi, yzopem lékařským, zvonkem Sarastro. Doplní se pěkně i s řebříčkem obecním Paprika nebo s denivkou Stella de Oro. Zároveň je lákadlem pro opylovače včetně pestřenek. Tuhé, pevné stonky s květenstvími jsou ceněné k řezu do vázy za čerstva i na sušení. Podobně jako jiné druhy řebříčku má kvetoucí nať i léčivé účinky: zastavuje krvácení, mírní bolest, má protizánětlivé a antiseptické účinky.
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně odvodněnou půdu zejména kvůli přezimování, zvládá i sušší, méně výživnou, štěrkovitou půdu, v příliš vlhké a výživné půdě nebo v polostínu se trsy mohou rozklesnout. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C, ale potřebuje sušší půdu pro úspěšné přezimování, odolný vůči většině chorob a škůdcům, někdy může trpět padlím a mšicemi. Zajíci ani vysoká zvěř ho nepoškozují.
PŮVOD: západní část Mediteránu – Španělsko, Francie, Itálie, Maroko, Tunisko na výslunných skalnatých svazích a suchých stráních na výhradně vápencovém podloží, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1900 m n. m.
RŮST: středně rychlý, vytváří silně vonné keříky nebo polokeře dorůstající do výšky 10–30 cm a šířky 30 cm. Stonky jsou dřevnaté, bohatě větvené. Listy jsou vstřícné, úzce eliptické až kopinaté, dlouhé 3–9 mm, široké 0,5–3 mm, na okraji zřetelně podvinuté.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, ale i cizosprašná podle podmínek růstu, květy jsou oboupohlavné nebo funkčně samičí, souměrné, bílé až světle růžové. Kvete od května do července, někdy až do srpna.
PLODNOST: v případě teplého, suchého počasí během kvetení vysoká.
PLODY: zploštělé vejcovité tvrdky dlouhé 0,7–1 mm obsahující několik semen.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září. Při skladování v chladu a suchu vydrží asi tři roky.
VYUŽITÍ: je jednou z historicky nejznámějších léčivek a kořenin. Na zahradě a v sadu může navíc fungovat jako půdopokryvná lákadla pro opylovače i včelu medonosnou. (Kvetoucí) nať obsahuje množství silice s účinnými složkami (thymol, kafr, cineol, karvakrol, borneol aj.). Používá se jako čaj, sirup či tinktura k tlumení suchého kašle i k vykašlávání, při trávicích potížích, proti křečím, je silně antiseptická, močopudná, vhodná při depresích, migréně a potížích s krevním oběhem. Jako jedna z mála u nás venku pěstovatelných léčivek má zahřívací účinky (spolu s lípou a mateřídouškou, jinak spíše exotika jako zázvor, kurkuma, hřebíček, skořice) a zároveň pomáhá snižovat horečku. Zevně se používá na nehojící se rány. Používá se také v kosmetice, zejména éterický olej z ní, při výrobě zubních past a ústních vod. V kuchyni jako výborné koření samostatně nebo jako součást kořenicích směsí, např. provensálského koření či bouquet garni.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, lehká vápenitá živná půda. Nemá ráda jílovité, těžké půdy, kde může trpět plísní šedou (Botrytis cinerea), kořenovou hnilobou (Rhizoctonia) či alternárií (Alternaria brassicicola).
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C až -29 °C a po zakořenění dobře suchovzdorná, málo náchylná k chorobám při zajištění dostatečného odvodnění půdy.
PŮVOD: USA, Missouri, školka Glibert Wild & Son, odrůdu vyšlechtil v r. 1973 Gilbert H. Wild, původ druhu je pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m n. m. V současnosti pěstovaná v mnoha částech světa, zplaňuje v Evropě i Severní Americe, i u nás.
RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 60–70 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé 60–70 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s oboupohlavnými velmi dekorativními, až 13 cm velkými vínově červenými až světle fialovými květy s výrazným žlutým středem, kvete od července do srpna.
PLODNOST: raná, při ponechání květů pravidelná.
PLODY: tobolky.
DOZRÁVÁNÍ: v září.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní také pro opylovače. Kulinařní využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou také květy a květní pupeny – syrové nebo vařené. Dají se použít jako jedlá dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými náplněmi a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Lze konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každý květ sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, na slunci tvoří více květů. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí i v těžké jílovité půdě.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořenech.
PŮVOD: pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m n. m. V současnosti pěstovaná v mnoha částech světa, zplaňuje v Evropě i Severní Americe, i u nás.
RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 80 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé 70–80 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s oboupohlavnými velmi dekorativními velkými růžovými květy s výraznou žilnatinou a s nálevkovitou korunou, kvete od července do srpna.
PLODNOST: raná, při ponechání květů pravidelná.
PLODY: tobolky.
DOZRÁVÁNÍ: v září.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní také pro opylovače. Kulinařní využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou také květy a květní pupeny – syrové nebo vařené. Dají se použít jako jedlá dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými náplněmi a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Lze konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každý květ sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, na slunci tvoří více květů. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí i v těžké jílovité půdě.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořenech.
PŮVOD: západní Středomoří, na slunných svazích, křovinatých stráních, v teplejších oblastech Evropy někdy i zplaňuje. Nazývaná také „anglická levandule“.
RŮST: pomalý. Je to nízký polokeř s kůlovým kořenem, stonky jsou vzpřímené, vysoké 20–50 cm, dřevnatějící, bylinné části chlupaté, čtyřhranné. Listy jsou bez řapíku, čárkovité, stříbřité. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými, růžovými drobnými hluchavkovitými květy v přeslenech kvetoucími od června do července, v případě seřezání i opakovaně v srpnu či září.
PLODNOST: v případě ponechání květů vysoká.
PLODY: drobné tvrdky.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.
VYUŽITÍ: prastará kulturní rostlina, používá se zejména v kosmetice, parfumérii a farmacii, ale i kulinárně. Zároveň je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly a další opylovače. Dá se použít také k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Kulinární využití: listy a květy se používají čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené k dochucení salátů, polévek, koláčů, dušených jídel či koláčů, sušenek, ale i zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Z čerstvých či sušených květů se připravuje čaj. Esenciální olej získávaný z květů se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květy v čaji či lázni nebo esenciální olej z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších esenciálních olejů a může se používat i neředěný, např. na hojení povrchových ran, popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky, působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný, uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoli, pokud není příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně esenciálních olejů.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchovzdorná, větruvzdorná. Jako prevenci proti houbovým chorobám ji pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.
RAST: středně rychlý. Je to trvalka vysoká 40-80 cm a široká asi 50 cm, která se ale po 3 letech rozroste do asi 100 cm. Má přezimující oddenek, raší v březnu až dubnu a na zimu zatahuje v říjnu až listopadu. Aromatické listy jsou tmavě zelené s červenou žilnatinou a jsou dlouhé 6–15 cm a široké 3–8 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavními krásnými výrazně růžovými až purpurovými květy kvetoucími od července do srpna.
PLODNOST: každoroční, při ponechání květů vysoká.
PLODY: tvrdky.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, medonosná bylinka s jedlými a léčivými květy i listy. Kulinární využití: její květy obsahují hodně nektaru a tak jsou nejen aromatickou, ale i sladkou ozdobou salátů či dezertů, dají se i šetrně sušit se zachováním sytě červené barvy. Listy a mladé výhonky se jedí syrové nebo vařené k dochucení salátů, ovocných salátů, nápojů apod. Z listů a květních hlávek se dělá výborný čaj, který voní jako bergamot. Léčivé využití: používají se listy a kvetoucí nať, čerstvé i sušené zejména proti trávicím obtížím, plynatosti, střevním parazitům, ale působí i při obtížích močových cest, kdy působí močopudně. Podporují vykašlávání. Esenciální olej se používá zejména externě do mastí při revmatismu. Je velmi atraktivní zejména pro motýly a včely, ale i pro další opylovače. Opakované kvetení podpoříme odstřižením odkvětlých květních hlávek.
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, s dostatečně vlhkou půdou, snáší i těžkou jílovitou, nevyhovuje jí jen příliš suchá. Je vhodná do nížin i vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v oddenku do -29 °C až -34 °C. Dobře odolná proti padlí. Jako prevenci proti padlí doporučujeme zajistit dostatečně vlhkou půdu a dostatečně vzdušné místo.
PŮVOD: Severní Amerika, zejména v centrální části kontinentu, od východního Texasu na západě po Ohio na východě, na prériích, ve světlých lesích a křovinách, na skalnatých stanovištích, často v okolí vodních toků, zejména v nížinách a pahorkatinách.
RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 50–120 cm, s přímou, obvykle chlupatou, hnědozelenou lodyhou. Přízemní listy jsou řapíkaté, vejčité až úzce kopinaté, 5–30 cm dlouhé a 5–12 cm široké, na okraji pilovité či zubaté, někdy i celokrajné, na bázi klínovité až srdčité, na vrcholu špičaté, se 3–5 žilkami; lodyžní listy jsou střídavé, menší, s krátkým řapíkem, na bázi klínovité.
OPyLOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylovaná hmyzem, samosprašná, květy jsou oboupohlavné. Kvete od července do září. Květenství tvoří jazykovité a trubkovité květy: jazykovité květy jsou růžové až nachové, dlouhé 3–8 cm, na vrcholu se 2 zuby, trubkovité květy jsou dlouhé 4,5–5,7 mm, jsou zelenavé až růžové nebo nachové a rozkvétají postupně.
PLODNOST: v případě dostatečného opylení během kvetení vysoká.
PLODY: čtyřhranné nažky obsahující 1 semeno.
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu.
VYUŽITÍ: tato velmi okrasná bylinka je vhodná do zahrad a parků, zejména v teplých a sušších oblastech. Je velmi lákavá pro motýly. Využívali ji už indiáni a používá se i dnes, a to zejména pro své léčivé účinky, a to jak kořen, tak i (kvetoucí) nať. V podobě čaje a zejména tinktury podporuje imunitní systém těla. Vnitřně se používá při rýmě, kašli, horečce, bronchitidě, infekci močových cest, ústní dutiny a krku, také jako afrodiziakum a prostředek ke zlepšení trávení. Zevně se používá k ošetření ran a popálenin, kde se projevují i její antiseptické a antibakteriální účinky.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, preferuje hlubokou hlinitou či hlinitopísčitou půdu bohatou na humus, raději lehčí. Nedaří se jí v těžké jílovité půdě.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C až -40 °C v lehčí půdě. Po dobrém zakořenění toleruje sucho. Velmi ji oblibují slimáci, kteří ji dokážou na jaře zdecimovat.
PŮVOD: pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m n. m. V současnosti pěstovaná v mnoha částech světa, zplaňuje v Evropě i Severní Americe, i u nás.
RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 40 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé asi 40 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s oboupohlavnými velmi dekorativními menšími sytě žlutými květy s nálevkovitou korunou, kvete opakovaně od června do září.
PLODNOST: raná, při ponechání květů pravidelná.
PLODY: tobolky.
DOZRÁVÁNÍ: v září.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní také pro opylovače. Kulinařní využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou také květy a květní pupeny – syrové nebo vařené. Dají se použít jako jedlá dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými náplněmi a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Lze konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každý květ sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, na slunci tvoří více květů. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí i v těžké jílovité půdě.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořenech.
PŮVOD: Spojené království, královská botanická zahrada v Kew, asistent kurátora Brian Halliwell ji v 80. letech 20. století vyselektoval jako perspektivního křížence levandule úzkolisté (L. angustifolia) a tzv. španělské levandule (L. lanata), tedy Lavandula x chaytoriae a pojmenoval po dalším zaměstnanci zahrady, Richardu Grayovi.
RŮST: pomalý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající do 50 cm se dřevnatějícími stonky. Listy jsou bez řapíku, na levanduli relativně široké, stříbřité, chlupaté, dlouhé až 5,5 cm. Stříhá se buď během prvního kvetení, nebo potom až na jaře.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní, ale kvete drobnými, voňavými modrofialovými květy uspořádanými do středně dlouhých lichoklasů (6–10 cm) dlouho od července do srpna, déle než levandule úzkolistá.
PLODNOST: pravděpodobně sterilní, množí se vegetativně řízky.
VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní také pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Má nižší obsah esenciálních olejů (EO) než mnohé odrůdy levandule, její vůně je jemná, bylinná, svěží, jemně pryskyřičná a dřevitá, s nižším obsahem kafru. Můžete ji využít v domácí kosmetice či aromaterapii, ale také kulinařně. Kulinařní využití: listy a květy čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené k dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Připravuje se z nich čaj. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květy v čaji či koupeli. Má silné antiseptické účinky, působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudná a močopudná, uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoli, pokud není příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.
ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná do -20 °C, krátkodobě i -23 °C, mrazuvzdornější než většina odrůd l. prostřední, mírně méně mrazuvzdorná než některé odrůdy l. úzkolisté (např. Munstead). Po zakořenění silně suchovzdorná, odolná vůči větru. Jako prevenci vůči houbovým chorobám pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.
PŮVOD: starobylý, známá již kolem r. 1000 př. n. l. z Egypta, nazývaná též Nana. Botanický druh Mentha x rotundifolia se synonymem Mentha x niliaca, jde o plodného křížence druhů Mentha longifolia a Mentha suaveolens.
RAST: bujný, s pevnými, vzpřímenými stonky a velkými, oválnými, šedozelenými, sametovými listy. Dorůstá do výšky 50 cm až 100 cm.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete od července do září či října růžovým květem v hustých květenstvích.
PLODNOST: každoroční při ponechání květů.
PLODY: tvrdky, které obsahují jedno až čtyři semena.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.
VYUŽITÍ: před vykvetením listy a poté i květy se používají kulinárně i léčivě. Kulinární využití: Z listů se v kombinaci se zeleným čajem dělá tzv. marocký čaj. Listy i květy se používají na jedlou dekoraci sladkých pokrmů, koláčů, nápojů či jako součást blízkovýchodních salátů (např. fattoush či tabbouleh). Používají se také na ochucení octů či kuchyňských olejů či např. krémů a čokolády. Destilací se z nich získává i esenciální olej použitelný kulinárně i medicinálně. Léčivé použití: čaj z listů či esenciální olej se používají při nachlazení, bolestech hlavy, zažívacích potížích, působí antisepticky, dávkovat je třeba s mírou.
STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, s dostatečně vlhkou a výživnou půdou.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná, při silných mrazech nadzemní část zmrzne, ale na jaře z kořínků bezpečně raší.
RAST: středně rychlý. Je to trvalka vysoká 60-90 cm a široká asi 50 cm s přezimujícím oddenkem, raší v březnu až dubnu a na zimu zatahuje v říjnu až listopadu. Aromatické listy jsou tmavě zelené s červenou žilnatinou a jsou dlouhé 6–15 cm a široké 3–8 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavními krásnými šarlatově červenými květy kvetoucími od června do září.
PLODNOST: každoroční, při ponechání květů vysoká.
PLODY: tvrdky.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, medonosná bylinka s jedlými a léčivými květy i listy. Kulinární využití: její květy obsahují hodně nektaru a tak jsou nejen aromatickou, ale i sladkou ozdobou salátů či dezertů, dají se i šetrně sušit se zachováním sytě červené barvy. Listy a mladé výhonky se jedí syrové nebo vařené k dochucení salátů, ovocných salátů, nápojů apod. Z listů a květních hlávek se dělá výborný čaj, který voní jako bergamot. Léčivé využití: používají se listy a kvetoucí nať, čerstvé i sušené zejména proti trávicím obtížím, plynatosti, střevním parazitům, ale působí i při obtížích močových cest, kdy působí močopudně. Podporují vykašlávání. Esenciální olej se používá zejména externě do mastí při revmatismu. Je velmi atraktivní zejména pro motýly a včely, ale i pro další opylovače. Opakované kvetení podpoříme odstřižením odkvětlých květních hlávek.
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, s dostatečně vlhkou půdou, snáší i těžkou jílovitou, nevyhovuje jí jen příliš suchá. Je vhodná do nížin i vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v oddenku do -29 °C až -34 °C. Jako prevenci proti padlí doporučujeme zajistit dostatečně vlhkou půdu a dostatečně vzdušné místo.
PŮVOD: Euroasii kromě Islandu, ve Skandinávii a Rusku po 65° severní šířky. Na jihu zasahuje areál na Azorské a Kanárské ostrovy, do S Afriky, Malé Asie, na V přes Kavkaz, Blízký východ, Írán, do nižších poloh Himálaje, do J Číny a na Tchaj-wan.
RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 60-90 cm a široká asi 80 cm, s dřevnatějícími horizontálními oddenky. Stonek je přímý, čtyřhranný, větví se až v horní části. Na listech, listencích i kalichu jsou tmavé lesklé žlázky, vylučující silice. Listy jsou řapíkaté, vejčité, chlupaté. Na vrcholu hlavního stonku a horních větévek rostou krátké hlávky růžových květů.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavními, někdy funkčně samičími květy, hmyzem opylovaná. Kvete v červnu až září.
PLODNOST: každoroční, bohatá.
PLODY: vejčité, podlouhlé tvrdky.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.
VYUŽITÍ: listy se používají zejména jako koření - oregano - a kvetoucí nať zejména jako léčivá rostlina. Kulturní využití: listy čerstvé a sušené jako koření především do mediteránních jídel jako pizza, špagety apod. Používají se i na ochucení octů, olejů, dresinků, zeleninových či luštěninových jídel. Jedlé a podobně chutné jsou i květy, které se dají používat podobně. Léčebné využití: sušená kvetoucí nať se používá externě do koupelí a jako kloktadlo při zánětech dásní, inhaluje při kašli. Vnitřně působí pozitivně na trávicí a dýchací systém. Působí proti křečím, zvyšuje vylučování žluče, upravuje činnost žaludku a podporuje trávení a chuť k jídlu. Používá se proti nachlazení, chřipce, horečce a bolestivé menstruaci. Je to významná nektarodárná rostlina.
STANOVIŠTĚ: slunné, se sušší, teplejší, dobře odvodněnou půdou, ale není náročná na úrodnost půdy, preferuje mírně zásaditou půdu.
ODOLNOST: silně mrazuodolný v kořenu do -29 °C až -34 °C.

