Renklódy pojmenované podle královny Klaudie Francouzské (Reine Claude), nejstarší dcery Ludvíka XII., jsou z rodu slivoní nejvíce náročné na teplo a kvalitní půdu. Oproti jiným slivoním mají řidší korunu a širokou škálu barev od zelených, přes žluté, červené až po fialové.
Řadit podle:
6 produktů
6 produktů
PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. polovině 16. století dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".
RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný. Vytváří široké a vysoké kulovité, velké koruny. Používá se i jako podnož.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Bystrická, Mirabelka nancyská, Oullinská renklóda, Vlaška. Sama dobře opyluje Althanovu renklódu a Flotowovu mirabelku.
PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.
PLODY: středně velké (průměrně 22–25 g), kulaté, na obou koncích zploštělé, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá, na slunné straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, u stopky rzivě síťovaná. Dužnina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, výborná, jedna z nejlepších. Pecka je oddělitelná od dužniny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.
DOZRÁVÁNÍ: v 2. polovině až koncem srpna, postupně. Na zavařování se sklízí 2 týdny před plnou zralostí.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, zavařování kompotů, výrobě destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a méně náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena), jen při vysoké násadě plodů v hroznech je náchylnější, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a v plné zralosti i vosy.
PŮVOD: ČR, Svojšice u Kolína, vypěstoval ji J. Procházka jako semenáč Zelené renklódy v 1. polovině 19. století a pojmenoval ji podle tehdejšího majitele panství, registrována v r. 1954.
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, vytváří široké kulovité koruny.
OPyLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Anna Späth, Lützelsachsenská, Kirkeho, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Stanley, Zelená renklóda. Dobře opyluje: Bühls kou, Flotowovu mirabelku, Kirkeho, Katalánský špendlík a Zelenou renklódu.
PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: velké (průměrně 36–40 g), téměř kulovité, z obou stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné. Slupka je středně silná, tuhá, ojíněná, zelenožlutá překrytá světlefialovou až fialově hnědou, někdy s jemnou, jindy hrubší rzí, se středně výraznými až výraznými lenticelami, dá se stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tužší, žlutavá až zlatožlutá, velmi šťavnatá, mírně vláknitá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se od dužniny odděluje středně dobře, na jejích žebrech může dužnina částečně zůstávat.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy 3. dekáda srpna až 1. dekáda září. Na stromě vydrží 2–3 týdny.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě kompotů, ale i k výrobě džemů, povidel a k sušení či pečení. Včas sklizené plody se dobře přepravují, plně zralé jsou citlivé na otlaky.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, je náročná na úrodnou a hlubokou půdu. V suché půdě jsou plody drobné, ve vlhké uzavřené poloze trpí moniliózou. Vhodná i pro vyšší polohy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, plody jsou náchylnější k praskání během dlouhotrvajících dešťů a následně k monilióze, oblíbené jsou u vos. Je středně až výše tolerantní vůči šarce, méně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma rubrum).
PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.
RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem např. pro odrůdy: Althanova renklóda, Kirkeho, Malvazinka a Zelená renklóda.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou velké (průměrně 45–50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedě, jakoby voskově, ojíněná, žlutá až žlutozelená, jemná, dužnina u zralých plodů prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až trpká, někdy se loupe špatně, jindy dobře. Dužnina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny, jen během chladného a deštivého léta hůře.
DOZRÁVÁNÍ: postupné od 1. poloviny do konce srpna.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době dozrávání dobře, po plné zralosti již špatně.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a dužnina se těžko odděluje od pecky. Je vhodná zejména do teplých poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce. Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní renklódy. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a málo náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena). Velmi však láká vosy.
PŮVOD: USA, rozšiřovala ji od r. 1874 školka Ellwanger Barry v Rochesteru ve státě New York.
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří vzpřímenou korunu, později se kosterní větve pod úrodou rozkládají a koruna je kulovitá, postranní větve ve spodní části se zahušťují, vyžadují pravidelné prosvětlování.
OPyLOVACÍ POMĚRY: je spolehlivě samosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem například pro odrůdy Katalánský špendlík či Lützelsachsenská.
PLODNOST: raná, vysoká až obrovská, ještě vyšší než u Oullinské, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50–70 g), vyrovnané, kulaté až oválné, asymetrické. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti pokrytá bělavě žlutými pruhy, celá jemně bělavě ojíněná, s malými lenticelami a někdy i rzí, je jemná, mírně kyselá a dá se stáhnout v době zralosti. Dužnina je žlutozelená, velmi jemná, měkká, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, velmi dobrá. Pecka se dobře odděluje od dužniny, dužnina na ní zůstává jen během velmi deštivého či studeného léta, kdy je i chuť dužniny mdlejší.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v první dekádě srpna, na stromě vydrží 2–3 týdny.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k výrobě kompotů, džemů, marmelád, destilátů. Je citlivá na otlačení při přepravě.
STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu. V suchých a chudých půdách stromy brzy chřadnou a trpí klejotokem. V studených půdách a v zastínění jsou plody bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), málo náchylná k moniliové hnilobě (Monilinia fructigena), spolehlivě tolerantní vůči šarce.
PŮVOD: zřejmě Francie, známá od začátku 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratří Baltetů v Troyes.
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří zpočátku vysoko kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Mirabelka nancyská, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Zelená renklóda, Zimmerova.
PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená, na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či skvrnitá, modravě ojíněná. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Není-li přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, silně mrazuvzdorná v květu, je (středně) tolerantní vůči šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.
PŮVOD: Švédsko, výzkumná stanice Alnarp, vyšlechtěna v r. 1946 jako kříženec odrůd Early Favorit a Oullinská renklóda.
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, tvoří středně husté, kulaté koruny.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, při přeplození mírně střídavá. Řezem je vhodné přeplození předcházet.
PLODY: středně velké, téměř kulaté, souměrné. Slupka je ojíněná, světle fialová, na osluněné straně fialová až tmavofialová. Dužnina je žlutá až oranžová, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, většinou dobře aromatická, dobrá. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, 45 dní před Bystrickou, tedy v 1. polovině července.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či přesnídávek. Plody mají sklon k otlačení v plné zralosti.
STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro renklódy, i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, tolerantní vůči šarce.

