Hlošina

PŮVOD: původní areál se táhne himálajským obloukem od Afghánistánu a jižní Indie přes Bhútán a jižní Tibet až do provincie S’-čchuan v jihovýchodní Číně až k Pekingu a do severočínské provincie Liao-ning, zasahuje i na Tchaj-wan, Korejský poloostrov a do Japonska, roste v křovinách, v nadmořské výšce od 100 až do 3000 m n. m. Je příbuzná rakytníku.

RŮST: středně rychlý. Tento opadavý keř dosahuje výšky až 4 m, letorosty má stříbřitě šupinaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické, na líci řídce bíle šupinaté, na rubu hustě bíle šupinaté, působí stříbřitým dojmem. Řez jen na usměrnění růstu, popř. odstranění suchých větví.

OPYLOVACÍ POMĚRY: s různou mírou samosprašnosti, některé jedince jsou plně samosprašné, některé částečně, jiné cizosprašné. Doporučujeme vysazovat alespoň 2 rostliny vedle sebe, alespoň 2, lépe 4 m od sebe. Kvete koncem dubna až v květnu, většinou uniká mrazům. Květy jsou oboupohlavné, bílé, silně vonné, vyrůstají po 1–7.

PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.

PLODY: kulovité peckovice velikosti menších červených rybízků (6–9 mm), červené s lenticelami a jednou peckou. Před dozráním trpkokyselé, po dozrání šťavnaté, sladkokyselé (průměrně 8,3 % cukru) s příjemnou vůní.

DOZRÁVÁNÍ: od druhé poloviny září až do listopadu. Sklizené plody vydrží i 2 týdny při pokojové teplotě. Sklízejí se setřásáním na plachtu nebo stažením zralých plodů z větviček.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná se hodí do živých plotů, větrolamů, zahrad, parků, mezí, dobře snáší i městské prostředí. Květy jsou medonosné, obsahují hodně nektaru. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k výrobě džemů, sirupů či ovocné kůže.

STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí ve většině půd, které jsou dostatečně odvodněné, nemá ráda mělké, vápenité půdy. Vyžaduje mulčování, ale není třeba ji hnojit, sama si váže vzdušný dusík pomocí symbiotických nitrifikačních bakterií, které má na kořenech.

ODOLNOST: odolná vůči mrazům, suchu, vysokým teplotám, větru, chorobám i znečištění ovzduší či zasolení půdy.