Test – ČR 12% DPH (Stromy, rostliny...)

PŮVOD: Německo, Breisgau, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, vyšlechtil ho v r. 1983 Norbert Becker jako křížence odrůd Seyval x Zähringer (původně udávaný rodičovský původ Cabernet Sauvignon x Bronner), registrován byl v r. 2013 v Německu. Je to mezidruhový kříženec obsahující geny amerických druhů Vitis spp. i Vitis amurensis. Synonyma: FR 392-83.

RŮST: středně bujný až bujný s poměrně řídkým olistěním, postačuje odstraňování zálistků, případně 1-2 listů v zóně hroznů. Listy jsou zelené, středně velké, trojlaločné, se středně hlubokým vykrojením. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s obojpohlavným květem.

PLODNOST: pravidelná, přiměřená, nevyžaduje probírku plodů.

PLODY: hrozny jsou středně velké, při základě rozvětvené, horní část je široká, spodní úzká, valcovitá, středně husté až řidší. Bobule jsou malé až středně velké (1-1,5 g), kulaté. Slupka je pevná, růžová či červená, na slunečné straně někdy s jemným oranžovým odstínem. Chuť je harmonická, vyvážená. Cukernatost je 21-24 °NM, obsah kyselin 6,5-9 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: moštová odrůda vhodná zejména k výrobě vysoce kvalitních, voňavých, harmonických, plných vín s příjemnou, jemnou kyselinkou v kvalitě pozdního sklizně. 

STANOVIŠTĚ: sluneční, zejména svahovité, jižní pozemky. Je středně náročný na stanoviště, lze pěstovat v podobných lokalitách jako Rulandské bílé a Rulandské šedé. Je středně náročný na půdu, méně vhodné jsou suché půdy. Je vhodný do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST:  je velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola), velmi dobře vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), dobře až velmi dobře vůči padlí révy (Erysiphe necator). Lze dobře pěstovat v podmínkách ekologického vinárstva.

PŮVOD: Rakousko, Klosterneuburg, Lehr- und Forschungszentrum für Wein- und Obstbau Klosterneuburg, vyšlechtěná v roce 1978 jako mezidruhový kříženec obsahující v rodokmeni druhy Vitis vinifera, Vitis aestivalis, Vitis cinerea a Vitis rupestris, konkrétně je to kříženec odrůd Rizling rýnsky x Freiburg 589-54, který je zase křížencem Seyve Villard 12 481 x (Rulandské šedé x Chrupka bílá). Synonyma: Klosterneuburg 1680, KLBG 1680-3R/19.

RŮST: je bujný až velmi bujný s hustým olistěním a vysokou intenzitou růstu zálistků. Proto je náročnější na zelené práce, tedy zejména vylamovanie zálistků v zóně hroznů. Při odlisťovaní se odstraňují jen 1-2 listy, aby bobule nebyli náhlé exponované vůči přímému slnečnému záření a vysokým teplotám, které by mohli způsobit jejich poškození. Listy jsou velké, troj- až pětilaločné s plytkým až středně hlubokým vykrajovaním. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: vysoká, pro dosažení kvality plodů je potřebná jejich probírka.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké, kuželovité. Bobule jsou malé, oválné. Slupka je žlutozelená až žlutá, na slunečné straně někdy s jemným ružovkastým či oranžovým nádechem. Chuť je aromatická, kořenitá. 

DOZRÁVÁNÍ: je pozdní, v 2. polovině října.

VYUŽITÍ: zejména k výrobě ekologických odrůdových bílých vín s plnou chutí a osvěžující kyselinkou.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, nejlépe jižní svahy. Snese i sušší půdu, ale extrémně či dlouhodobě suchá se negativně projeví na kvalitě bobulí a vína. Preferuje hlinitopísčitou či piesočnatohlinitú půdu, nevyhovují mu hluboké a vlhké půdy. Je vhodný zejména do teplých poloh pro pěstování révy.

ODOLNOST: je dobře až velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a padlí révy (Erysiphe necator), dobře odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea). Netrpí osprchováním květenství ani abiotickým vadnutím hroznů.

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Vine Breeding Institute of Cornell University, vyšlechtil ho v roce 1925 Richard Wellington jako mezidruhového křížence mezi druhy Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně jako křížence odrůd Ontario x Grosse Guillaume. Synonyma: NY 13 035.

RŮST: bujný až velmi bujný, s hustým až velmi hustým olistěním a vysokou intenzitou růstu zálistků. Důležité je odstraňování zálistků a 1-3 listů v zóně hroznů. Listy jsou velké až velmi velké, trojlaločné s nevýrazným vykrojením.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2, v dobrých polohách až 6-8 oček na m2. Většinou není třeba probírku plodů.

PLODY: hrozny jsou velké, výrazně rozvětvené v základě. Bobule jsou velké až velmi velké, oválné. Slupka je tmavomodrá až černá s voskovitým ojíněním. Dužnina je slizovitá až křupavá, obsahuje semena. Chuť je aromatická, s jahodovým až malinovým tónem, není tak výrazným jako jiné "labruskové odrůdy".

DOZRÁVÁNÍ: středně časné až pozdní, postupné od poloviny září, vydrží až do konce října na keři, přičemž si uchovávají svou kvalitu.

VYUŽITÍ: hodnotná stolní odrůda vhodná i na velkovýrobní pěstování na trh s velmi pěknými hrozny a dobrou chutí, k přímé konzumaci, zpracování na kompoty, džemy či mošty.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, vzdušné. Nemá rád suché půdy. Je vhodný do vzdušných teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je dobře až velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola). Má nízkou citlivost na sprchávání květů.

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Vserossijskij NIIViV im. Ya. I. Potapenko, vyšlechtěný jako mezidruhový kříženec Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Frumoasa Albe x Vostorg. Synonyma: Keša-1, Keša-2, FV-6-6, Талисман.

RŮST: velmi bujný. Listy jsou velké, pětilaločné, hluboce vykrajované a s ostře zubatým okrajem. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný se samičími květy, k tvorbě jeho velmi velkých bobulí se semeny potřebuje v dosahu jinou oboupohlavnou odrůdu. Při nedokonalém opylení dochází k propadu květů a tvorbě menších partenokarpických plodů (= hráškovatění). Bez přítomnosti opylovače dokáže tvořit partenokarpické velké bezsemenné bobule (do 5 g). Vhodní opylovači: např. rodičovské odrůdy Vostorg a Frumoasa Alba.

PLODNOST: velmi raná (již 2. rok po výsadbě), vysoká.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (průměrně 800–1100 g), středně husté, někdy řídké, nejčastěji kónického tvaru. Bobule jsou velmi velké (průměrně 35×31 mm, 12–16 g, někdy až 20–25 g). Slupka je zelenožlutá. Dužnina je, obsahuje 1–3 semena. Chuť je harmonická, v plné zralosti někdy s muškátovou příchutí. Při degustačních hodnoceních dosáhl 8,3 bodu z 10 možných. Cukernatost 18–20 g/100 ml, kyselost 5–6 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu i skladování.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu kompotů, moštů či džemů a sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale dobře propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých, případně chráněných chladných poloh – např. u zdí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do asi -25 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (geny Rpv12 a Rpv3) i vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea), méně odolný vůči padlí révy (Erysaphe necator).

PŮVOD: USA, Davis, University of California, California Agricultural Experiment Station, vyšlechtili Harold P. Olmo a Albert T. Koyama jako křížence genotypů Olmo L 12-80 x Olmo S 45-48, křížení proběhlo v roce 1957 a následná selekce v roce 1958. Synonyma: Redglobe, Rosito.

RŮST: středně bujný, středně vzpřímený. Hustota olistění je střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká (průměrně 4–17 kg/keř).

PLODY: hrozny jsou velké (600–800 g) a řídké. Bobule jsou velké až velmi velké (průměrně 10–15 g, 34×30 mm), kulaté až jemně protáhlé. Slupka je růžová až červená se silným ojíněním, pevná, středně silná až silná. Dužnina je pevná, křupavá, méně šťavnatá, obsahuje 2–4 semena. Chuť je j ednoduchá, sladká, méně aromatická, cukernatost se pohybuje kolem 14–16 °Brix, množství kyselin je nízké (4–5 g/l).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, tedy ve 2. polovině až koncem září, potřebuje 130–140 dní k dozrání. Dobře snáší přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, do salátů, k zamrazování, případně na kompoty či výrobu moštů, džemů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou, výživnou půdou. Je vhodný zejména do teplých lokalit, případně do skleníků.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech v zimě do asi -18 °C. Středně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) a peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho v r. 1972 John Einset jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Ontario x Sultanina.

RŮST: bujný, později středně bujný, středně vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), středně vysoká.

PLODY: hrozny středně velké až velké (průměrně 399 g), kompaktní, husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 2,9 g), kulaté. Slupka je zelená, v plné zralosti zlatožlutozelená, středně silná. Dužnina je středně šťavnatá, křupavá, bezsemenná – II. třída bezsemennosti (semenáčky jsou při jídle téměř nepostřehnutelné). Chuť je sladká, výrazná, až medová.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, potřebuje sumu aktivních teplot asi 2573 °C. Po dozrání vydrží na keři i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu rozinek, moštů či vína, lze použít také na výrobu sirupů, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i pupenech v zimě, zřejmě až do -25 °C, středně až výše odolný vůči antraknóze (Elsinoe ampelina), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), méně odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).

PŮVOD: Tibet a západočínské provincie Kan-jsou, Šan-si, S'-čchuan a Jün-nan, kde roste v horských roklích a na křovinatých svazích, v nadmořské výšce od 800 až do 4500 m n.m. Od pol. 19. století se pěstuje v mírném pásmu mnoha oblastí světa. 

RŮST: středně bujný. Je to opadavý keř s rozložitým růstem, až 3-3,5 m vysoký, obvykle však o dost nižší, široký až 4,5 m. Má převislé větve, jsou hranaté a zelené. Listy rostou vstřícně, mají stopku a jsou buď složené trojčetné nebo jednoduché, jednotlivé lístky jsou kopinaté až vejčité, dlouhé až 3 cm. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: téměř sterilní nebo velmi špatně opylovaný, cizosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete velmi bohatě u nás obvykle od února do dubna, v teplejších zimách i od prosince, s přestávkou během ochlazení. Květy rostou jednotlivě, v průměru dosahují 2,5 cm, mají trubkovitou korunu s odstávajícím lemem, jsou výrazně žluté a jen velmi jemně vonné.

PLODNOST: velmi nízká, může se zvýšit v přítomnosti geneticky odlišných jedinců.

PLODY: dvoulaločné černé bobule.

DOZRÁVÁNÍ: zřejmě od srpna do října.

VYUŽITÍ: je to zejména během zimních měsíců květem velmi dekorativní keř, dokáže prosvětlit ponuré zimní dny, kdy bohatě kvete. Je vhodný zejména do chráněných zahrad, parků, jako živý plot či solitéra, i k vyvázání ke konstrukcím. Dobře se uplatní jako převislá rostlina na terasách. Dobře stabilizuje půdu na strmých svazích a březích a je výbornou půdopokryvnou rostlinou. Může se použít i na řez do vázy.

STANOVIŠTĚ: sluneční, případně polostín, ale v něm méně kvete. Vhodné je stanoviště chráněné před větrem a silnými mrazy, např. z jižní strany stěn apod. Nejlépe se mu daří v dobře odvodněné půdě, ale snese i těžké, jílovité, chudé, velmi kyselé či zásadité půdy. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh. Včelám poskytuje raný zdroj pylu, takže je vhodný i do včelnic.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do asi -17 °C až -23 °C, květy může poškodit silnější mráz, ale po pominutí mrazů či při mírném mrazu se nové pupeny rozvíjajú dále. Je odolný vůči znečištění ovzduší. Obvykle netrpí trpět chorobami ani škůdci, pokud , tak někdy ho napadnou mšice, puklice či roztoči zejména v podmínkách skleníka.

PŮVOD: Lotyšsko, vyšlechtil ho Pauls Sukatniks, v roce 1964 urobil selekci z křížení odrůd Jubilejnaja Novgoroda x (Smuglyanka x Dvietes Zila). Je komplexním mezidruhovým křížencem mezi Vitis vinifera, Vitis labrusca a Vitis amurensis.

RŮST: velmi bujný. Listy má velké, trojlaločné, zelené. Dřevo velmi dobře vyzrává před zimou. Pozdě raší.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě.

PLODNOST: raná, asi 2 roky po výsadbě, vysoká, přibližně 12 kg/keř při dospělém keře. 

PLODY: hrozny jsou středně velké (350-450 g), kuželovité až válcovité, volné s  30-35 bobulemi. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 6-7 g), kulaté, modré až černé, pokryté voskovitým modrým ojíněním. Slupka je pevná, pružná. Dužnina má konzistenci želé s několika velkými semeny. Chuť je sladkokyselá, harmonická (cukernatost 16-20 °Brix, kyselin je maximálně 5 g/l), aromatická s jemnou vůní přezrálých jahodníku typickou pro křížence s Vitis labrusca.   

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné až časné, obvykle v 2. polovině srpna.

VYUŽITÍ: univerzální odrůda k výrobě červených ovocných vín s typickou vůní přezrálých jahodníku, ale i k přímé konzumaci jako stolní odrůda, či k výrobě moštů, džemů, kompotů.

STANOVIŠTĚ: sluneční, preferuje lehčí, dobře propustnou, středně úrodnou půdu, lepší než mnohé jiné odrůdy snáší sucho či chudší půdu. Je vhodný i do zcela okrajových poloh pro pěstování révy.

ODOLNOST: je extrémně mrazuvzdorná v dřevě a pupenech do -30 °C či dokonce až -35 °C. Pozdě raší a tak obvykle uniká i pozdním jarním mrazům. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a botrytidě (Botrytis cinerea), středně vůči padlí (Erysiphe necator).

PŮVOD: USA, Kalifornie, Santa Cruz. Vypěstoval jej v roce 1881 jako náhodný kříženec amerického ostružiníku - ostružiníku medvědího (Rubus ursinus) Aughinbaugh a maliníku (Rubus idaeus) Red Antwerp soudce a pěstitel James Harvey Logan. V roce 1933 vznikla jeho beztrnná mutace American Thornless a před rokem 1970 na East Malling Station další beztrnná mutace LY654.

RŮST: středně bujný, mírně poléhavý, potřebuje oporu. Beztrnné výhony dorůstají do výšky 1,5-2,5 m. Sadí se v sponu 2-3 m x 3-3,5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylován hmyzem, jednodomý s oboupohlavnými květy. Kvete dříve než ostružiny a později než brzy dozrávající maliníky.

PLODNOST: raná, vysoká, v plné plodnosti až 7-8 kg/keř ročně.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 7,22 g, 3-4 cm), podlouhlé, pevné, oddělují se v spodní části kalicha, hned za kališními lístky, podobně jako ostružiny. V plné zralosti jsou červené až bordové, tvoří jejich průměrně 99 semínek s menším počtem semen. Plody jsou šťavnaté. Chuť je příjemně sladká, navinulá, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: dozrávají jednou ročně v 2. polovině června až v červenci, během 2-3 týdnů.

VYUŽITÍ: jedlý i dekorativní, beztrnný keř je vhodný zejména jako živý plot do menších i větších zahrad, díky bohatstvu květů i pro včely do včelnic či pro jiný hmyz. Plody zejména na přímý konzumaci, ale i na všestrannému zpracování na džusy, džemy, ovocné kůže, pečení, sirupy či vína.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, chráněné před větrem. Je nenáročný na půdu, snese jakoukoli kromě velmi zásadité, ale preferuje dobře odvodněnou hlinitou půdu.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný v dřevě do asi -20 °C, kvete relativně pozdě, takže obvykle uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře odolný vůči suchu. Může jej někdy potrápit padlí (Podosphaera macularis) či hnědá skvrnitost malin (Sphaerulina rubi), vůči jiným nemocím je dobře odolný.

PŮVOD: Rusko, bývalý SSSR, Petrohrad, Petrovská experimentálna stanice Všeruského inštitútu rastlinnej genetiky N. I. Vavilova.

RŮST: středně bujný, mírně rozložitý, hustý, v pěti letech dosahuje průměrně výšky 1 m a šířky 1,1 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: zřejmě jiné ruské odrůdy Jugana, Vostorg, Sinij Utes, Bakčarskij Velikan.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 0,80-1,05 g), podlouhlé. Chuť je výborná, sladká, vyhodnotená v testovaní 8 odrůd jako nejlepší.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, koncem května až začátkem června.

VYUŽITÍ: keře s jedlými plody poskytujúce skorú pastvu pro včely a jiný hmyz jsou vhodné do menších i větších zahrad, sadů, jako nižší živý plot. Plody na přímý konzumaci i na zpracování na džemy, šťávy, sirupy, kompoty, do koláčů, na mražení.

STANOVIŠTĚ: sluneční či slabý polostín, nenáročný na výběr stanoviště. Daří se mu v široké škále půd. Nevyžaduje kyselé půdy jako čučoriedky. Snese i mírně sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo mulčování. Vhodný do všech, i chladnějších poloh.

ODOLNOST: v rámci zimolezů kamčatských středně mrazuvzdorný v dřevě, ale celkově silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, ze semen populace planě rostoucích semenáčů rostoucích v Primorsku ji  vybral Ivan Šajtan. V roce 1998 byla registrována jako odrůda na Ukrajině.

RŮST: středně bujně rostoucí liana dosahující 3 až 9 m, potřebuje pevnou oporu (plot, pergolu, drátěnku apod.).

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu bílými až krémově zbarvenými voňavými květy. Zpočátku v spodní části vytvoří samčí květy a později v horní části samičí. Je tedy částečně cizosprašná, pro tvorbu plodů potřebuje druhou, geneticky odlišnú rostlinu, která má mírně posunuté kvetení. U nás naleznete semenáče, tedy geneticky odlišné jedince, takže na dosažení úrody Vám stačí koupit si 2 kusy.

PLODNOST: v prvních letech se vyvinie jen málo samičích květů, proto je i úroda nižší, ale s věkem, pribúdajúcou výškou rostliny a s přítomností opylovače se plodnost zvyšuje.

PLODY: červené, poloprůsvitné, aromatické plody rostoucí v hroznech - tvarem, velikosti a barvou podobné červeným ríbezliam. Mají velmi špecifickú chuť, hovorí se o nich jako o ovoci pěti chutná. Jsou kyselé, mírně nahořklé, nepozorovaně slané, nasládlé a jemně štiplavé.

DOZRÁVÁNÍ: v září až v říjnu.

VYUŽITÍ: plody se jedí čerstvé i sušené, naložené v liehu, v podobě povidel, šťávy, kompótu, čaje i vína. Celá rostlina funguje jako tonikum, plody se používají proti kašli a na podporu dýchacího systému, na ochranu jater a srdce, jako afrodiziakum, proti chronického průjmu, nespavosti, v malých dávkách na podporu nervového systému a paměti. Externě se používají na ošetření podráždenia kůže a jí alergických reakcií. Aromatické listy se používají na čaj.

STANOVIŠTĚ: polostín, zvládá i severní stěny domov, vadí jí poloha na příliš pálivom slunci. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou, na živiny bohatou, písčito-hlinitou půdu, nesnáší sucho. Ocení vyšší mulčování.

ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě až do -35 °C, mladé výhony a listy jsou náchylné na pozdní jarní mrazy, ale jsou odolnější jako aktinidie. Po zmrznutí znovu vyrašia, je však možné, že ten rok už nevykvetou. není náchylná na choroby či poškození škůdci.

PŮVOD: Dánsko, Kodaň, University Copenhagen, Department of Plant and Environmental Sciences a Aarhus University, AU Aarslev, Danish Centre for Food and Agriculture, křížení realizoval S. Dalbro a v roce 1986 odrůdu vybral ze selekce semenáčů A. Thuesen, v roce 1989 odrůdu poprvé popsal K. Kaack. 

RŮST: středně bujný, dorůstá do asi 3 m, tvoří mnoho výhonů, má velké listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá, s oboupohlavnými květy. V rámci odrůd bezu černé kvete brzy, společně s odrůdou Samidan.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké až velké souplodí (průměrně 58,8 g) s průměrně 264 bobulemi. Bobule jsou velké (100 plodů váží průměrně 23-33 g, průměr bobule je průměrně 6,24 mm). Plody jsou lesklé, modročierne, obsahují střední množství antokyanů (průměrně 496 mg na 100 g), šťáva z nich má velmi příjemnou, nakyslou chuť. 

DOZRÁVÁNÍ: je časné, už v první polovině srpna, dozrává rovnoměrně.

VYUŽITÍ: keř je jedlý, léčivý i dekorativní, vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů, sadů, mezí, parků i jiné městské zeleně. Kulinární využití: květenství se smaží, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, lze je použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit alespoň při 50 °C a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a výživy (oboje nejlépe doplněné o hrušně či jablka bohaté na pektin). Lze je použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich džus, víno, destiláty. Využívají se v potravinářství na přibarvování potravin. Léčivé použití: květenství se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, externě působí protizánětlivě. Plody mají protivirové účinky. Technické využití: mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: zvládá i polostín, i hůře půdy, ale upřednostňuje sluneční, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v mladém dřevě, v květu navzdory ranému kvetení obvykle uniká mrazům. Málo náchylná na choroby a škůdců. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: bývalý SSSR, pravděpodobně Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M.M. Griška, vyšlechtili ho zřejmě I.M. Šajtan, R.F. Kleeva selekcí z volně opylených semen druhu aktinídie pestrolistá (Actinidia kolomikta) v roce 1963 a do ukrajinského národního registru odrůd byla zapsána v roce 1992.  

RŮST: umírněný, tato ovíjivá liana dosahuje velikost 3-4 m a roční přírůstky jsou kolem 45 cm na letorost. Má výrazně dekorativní, panašované listy, které se začínají vybarvovat až 2.-3. rok po výsadbě a zejména na slunném místě do zelená, krémově a růžova. Vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, opylované hmyzem, dvoudomé. Je to samičí rostlina, takže na dosažení úrody potřebuje růst v dosahu samčí odrůdy Actinidia kolomikta Adam. Kvete pozdě.

PLODNOST: velmi raná (3.-4. rok po výsadbě), v rámci druhu Actinidia kolomikta středně vysoká, průměrně 5-7,5 kg/rok až 10-12 kg/rok na rostlinu podle podmínek lokality.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 4,8-10 g) v rámci druhu - podle podmínek lokality, podlouhlé, zploštělé. Slupka je zelená, hladká. Dužnina je svěže zelená, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, specificky aromatická. Má vysoký obsah polyfenolů a vitamínu C a mikroprvků N, P, Zn a Mn. 

DOZRÁVÁNÍ: časné, koncem srpna až v září. Plody po dozrání opadávají.

VYUŽITÍ: celá liana je velmi dekorativní listy, květy i plody na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, víno, kompoty atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorné v dřevě do asi -30 °C až -34 °C, jen nepatrně méně než odrůda Dr. Szymanowski. Raší sice trochu spíše než odrůdy aktinidie význačné (Actinidia arguta), a pozdní jarní mrazy ho poškozují, ale je vůči ním odolnější, dokonce zřejmě mírně více než odrůda Dr. Szymanowski.

PŮVOD: Polsko, vyšlechtil ji Dr. Tadeusz Szymanowski, na trh ji v roce 1995 uvedla polská školka CLEMATIS Źródło Dobrych Pnączy Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością.

RŮST: je umírněný až středně bujný, tato ovíjivá liana dosahuje velikost 3-4 m a roční přírůstky jsou kolem 0,5 m na letorost. Má výrazně dekorativní, panašované listy, které se začínají vybarvovat až 2.-3. rok po výsadbě a zejména na slunném místě do zelená, krémově a růžova. Vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně částečně samosprašné, opylované hmyzem. Je to převážně samičí odrůda s částečně vyvinutými tyčinkami. Pro jistotu vysoké úrody doporučujeme pěstovat se samčí odrůdou Adam, která zabezpečí opylení. Kvete přibližně v 2. polovině května.

PLODNOST: raná, plodí už 4.-5. rok po výsadbě, vysoká v přítomnosti opylovače. 

PLODY: jsou malé (průměrně 3,2-3,7 g, 2,3-2,6 cm x 1,6-2 cm), podlouhlé, výrazně zploštělé. Slupka je hladká a zelená. Dužnina je zelená. Chuť je příjemně osvěžující sladkokyselá. 

DOZRÁVÁNÍ: je velmi časné, už během 2. poloviny srpna. Po dozrání plody opadávají, takže je dobré pod rostlinu natáhnout plachtu či netkanou textíliu.

VYUŽITÍ: celá liana je velmi dekorativní listy, květy i plody na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorné v dřevě do přibližně -30 až -34 °C. Raší sice trochu spíše než odrůdy aktinidie význačné (Actinidia arguta), ale je odolnější vůči pozdním jarním mrazům.

PŮVOD: Polsko, bližší původ není známý.

RŮST: středně bujný, tato ovíjivá liana dosahuje velikost 3-4 m a roční přírůstky jsou kolem 50 cm na letorost. Má výrazně dekorativní, panašované listy, které se začínají vybarvovat až 2.-3. rok po výsadbě a zejména na slunném místě do zkatinka, krémově a růžova. Vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, opylované hmyzem, dvoudomé. Je to samčí rostlina, která opyluje samičí odrůdy aktinidie pestrolisté (Actinidia kolomikta), např. Dr. Szymanowski, Sientiabrskaja, Krupnoplodnaja, Vitakola, Pautske, Náhodka, atd. dokáže opylit až 10 samičích rostlin.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: celá liana je velmi dekorativní listy a květy na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Vonné květy jsou atraktivní pro opylovače. Používá se jako opylovač pro samičí odrůdy aktinidie pestrolisté.

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodné do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorné v dřevě do asi -30 °C až -34 °C. Raší sice trochu spíše než odrůdy aktinidie význačné (Actinidia arguta), a pozdní jarní mrazy ho poškozují, ale je vůči ním odolnější.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně USA. Je možné, že jde o selekci semenáčů Actinidia arguta var. purpurea japonského původu.

RŮST: středně bujný. Dorůstá do výšky přibližně 3-5 m. Je to ovíjivá liana, která vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, opylované hmyzem, dvoudomé, je to samičí odrůda, která na dosažení úrody potřebuje opylení samčí odrůdou druhu Actinidia arguta, např. Prince Jumbo nebo Male. 

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: jsou malé (průměrně 4,8 g, 3,5 cm x 1,5-2 cm), podlouhlé, mírně zploštělé, hladké. Dozrávají ze zelené do výrazně purpurové barvy slupky i dužniny. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, umiestňuje se vysoce v testech chuti. Plody, zejména jejich slupka obsahuje mnoho polyfenolů, antioxidantů a střední množství vitamínu C v srovnání s jinými odrůdami kiwi (průměrně 162,8 mg vitamínu C na 100 g čerstvé hmotnosti plodu).

DOZRÁVÁNÍ: časné, v závislosti od roku a lokality od 1. až 2. poloviny září.

VYUŽITÍ: liana je velmi dekorativní na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorné v dřevě do asi -28 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Dobře odolné vůči většině houbových chorob.

PŮVOD: Švýcarsko, Ženeva, školka Garnier, vyšlechtil ji v roce 1930 Charles Garnier jako komplexního mezidruhového křížence několika druhů rodu Vitis - V. vinifera, V. labrusca, V. rupestris a V. riparia, konkrétně odrůd Garnier 15-6 x Perle Noire (= Seyve Villard 20-347).

RŮST: je bujný až velmi bujný, rozkladitý, olistění je středně husté až řidší. Raší středně brzy. Intenzita růstu zálistků je střední. Listy jsou velké až velmi velké, tmavě zelené, výrazněji trojlaločné a na okraji pilovité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, s oboupohlavnými květy. 

PLODNOST: je velmi raná (už 1–2 roky po výsadbě) a vysoká při zachování vysoké kvality. Vhodné je zatížení 6–8 oček na m2. V průběhu vegetace není nutná probírka hroznů.

PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 181 g), dlouhé, kuželovité, středně husté až řidší. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 3,4 g), mírně elipsovité. Slupka je pevná, tmavomodrá až modročerná, voskově ojíněná. Dužnina je šťavnatá a má jen málo semen (1–2). Chuť je vynikající, sladká, muškátová, zejména po dosažení plné zralosti, při delším ponechání na keři se ztrácí.  

DOZRÁVÁNÍ: rané, od začátku září. Hrozny dlouho vydrží na keřích, takže sklizeň lze prodloužit až do konce září či začátku října.

VYUŽITÍ: univerzální – na čerstvý konzum jako stolní hrozny, ale i na zpracování na džemy, mošty, sirupy či kompoty, ale také na výrobu růžových a červených vín. Hrozny je vhodné před lisováním odzrnit, aby nedocházelo k extrakci nezralých tříslovin.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s písčitými a písčitohlinitými půdami. Nemá rád příliš vlhké a výživné půdy, ale ani příliš suché, které negativně ovlivňují aroma. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh pro pěstování révy vinné.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v pupenech během zimy (2,4 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší), silně odolný proti peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (1 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší) a proti padlí (Erysiphe necator) (1,2 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší), stejně tak proti botrytidě (Botrytis cinerea) (1,5 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola) (1,8 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší). Při vyšší cukernatosti a výrazném muškátovém aroma bývají bobule napadány vosami. Je středně odolný vůči sprchávání květů při nedokonalém opylení za chladného, deštivého počasí nebo naopak při nezvykle velmi vysokých teplotách během kvetení, proto je vhodné místo chráněné před větrem a přiměřeně vlhká, ne příliš výživná půda.

PŮVOD: Maďarsko, Kölyuktetö, KRF Research Station for Viticulture and Enology
University of Horticulture and Food Industry, v r. 1966 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis, konkrétně odrůd Seyve Villard 12375 x Pannonia Kincse. Synonyma: Suzy, Bornemissza Gergely 14, Jakobsberger.

RŮST: velmi bujný, hustý, vyžaduje více zelených prací, tedy vylamování zálistků a prosvětlování listů. Středně velké listy jsou 3- až 5laločnaté.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: doporučené zatížení je 6–8 oček na m2.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (průměrně 178–350 g), středně husté, podlouhlé. Bobule jsou středně velké (průměrně 3,6–4,3 g), podlouhlé. Slupka je žlutozelená až žlutá, tenká. Dužnina je křupavá, šťavnatá. Chuť je sladká, neutrální. Cukernatost je průměrně 14–16 °Brix a obsah kyselin je 6–8 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od 1. poloviny do konce září, potřebuje 137–143 dní při sumě aktivní teploty 2400–2650 °C.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale i na zpracování na kompoty, mošty, sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech, je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (6–7 bodů z 9, přičemž 9 je nejlepší), padlí (Erysiphe necator) (6 bodů z 9) a botrytidě (Botrytis cinerea) (6 bodů z 9).

PŮVOD: Rumunsko, Research and Development Station for Viticulture and Oenology Dragasani-Valcea, v r. 1964 ho vyšlechtili V. Lepadatu a Gh. Condei jako křížence odrůd Cardinal x Afus Ali. Synonyma: Viktoria, Victoria, Victoria Blanc, Vittoria, Vittorio.

RŮST: středně bujný až bujný, polovězpřímený až poléhavý. Listy jsou velké, pětilaločné, středně až méně vykrajované, se zubatým okrajem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), vysoká (průměrně 12 t/ha), pravidelná, spolehlivá.

PLODY: hrozny jsou velké (600–700 g), kuželovité, středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 7,4–12 g), elipsovité až podlouhlé. Slupka je žlutozelená, středně silná. Dužnina je křupavá, obsahuje 2 semena. Chuť je sladkokyselá až sladká, jednoduchá, harmonická. Cukernatost je průměrně 147 g/l, obsah kyselin 4,1 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: rané, od poloviny srpna. Plody dobře snášejí přepravu.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale také na výrobu moštů, džemů, sirupů, kompotů či vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy do asi -19 °C. Středně odolný vůči houbovým chorobám.

PŮVOD: Kanada, Horticultural Research Institute of Ontario, Vineland Station, vyšlechtili ho Helen K. Fisher a Oliver A. Bradt jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Seneca x New York 45910 z roku 1965, selekci provedli v r. 1972. Synonyma: Vineland 65164, Vanessa Seedless.

RŮST: středně bujný, listy jsou středně velké až velké, málo vykrajované. Výhony vyzrávají velmi dobře.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST:

PLODY: hrozny menší až středně velké (průměrně 120 g). Bobule jsou středně velké (2,5–3,5 g), kulaté. Slupka je jasně červená se středním ojíněním, drží pevně na dužnině. Dužnina je křupavá, III. třídy bezsemennosti, obsahuje rudimenty semen. Chuť je sladká, harmonická, jemně aromatická, bez příchuti Vitis labrusca. Cukernatost průměrně 16,5 °Brix, obsah kyselin 5,8 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu, bobule neopadávají.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na sušení na rozinky, výrobu moštů, džemů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou a výživnou půdou, ale dostatečně odvodněnou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do -26 °C v zimě. Je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii), středně až méně vůči padlí révy (Erysiphe necator) (2–4 body z 9).

PŮVOD: USA, University of Arkansas, Arkansas Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho James N. Moore jako mezidruhového křížence Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně odrůd Alden x New York 46000, křížení proběhlo v roce 1964, selekce v roce 1967, na trh byla uvedena v r. 1977. Synonyma: Arkansas 1196, Venus Seedless.

RŮST: středně bujný až bujný, listy má velké a málo vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají. Řežou se na 4–6 oček na výhon.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), střední až vysoká (asi 4–8 kg/keř či 19–24 t/ha).

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g, od 200 do 500 g), válcovité. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 3–4 g), kulaté. Slupka je tmavomodrá, silnější, dá se sloupnout. Dužnina je ve III. třídě bezsemennosti, tedy obsahuje rudimenty semen, málo postřehnutelné při jídle. Chuť je ovocná, příjemná, je směsí muškátové a jahodové příchuti Vitis labrusca. Cukernatost je 16 g/100 ml.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. Vydrží dlouho na keřích v dobré kvalitě a plody jsou málo náchylné k praskání během dešťů při dozrávání.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na sušení na rozinky, na výrobu moštů, džemů, sirupů, kompotů či lehkého vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou a výživnou, ale dostatečně propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy, na jarní mrazy je citlivý, protože raší poměrně brzy. Je výše odolný vůči antraknóze (Elsinoë ampelina) (7 bodů z 9), středně až méně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) (3–4 body z 9) a zřejmě podobně vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea) a vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Německo, Julius Kühn-Institut, Institut für Rebenzüchtung Geilweilerhof, vyšlechtil v r. 1964 Gerhard Alleweldt jako mezidruhového křížence Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně odrůd Bacchus Weiss x Villard Blanc. Zaregistrovaná a právně chráněná je od roku 1992.

RŮST: středně bujný, vzpřímený. Raší středně brzy. Výhony dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný. Kvete těsně před odrůdou Müller-Thurgau, květy jsou dobře odolné vůči sprchávání.

PLODNOST: raná (do 2–3 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká (průměrně 6,2 kg na výhon, tedy kolem 12 t/ha), velmi podobná odrůdě Müller-Thurgau, přibližně o 19 % vyšší oproti Ryzlinku rýnskému.

PLODY: hrozny středně velké (průměrně 104 g), válcovitě kuželovité, kompaktní. Bobule středně velké až velké (3 g), kulovité až mírně válcovité. Slupka je velmi tenká, zelenožlutá, ze slunečné strany jantárově hnědá. Dužnina je středně šťavnatá a obsahuje semena. Chuť je sladká, muškátová, velmi příjemná. Cukernatost je průměrně 70 °Oechsle.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku či poloviny září. Plody mohou při nadměrných srážkách během dozrávání praskat.

VYUŽITÍ: univerzální odrůda vhodná na přímý konzum jako stolní odrůda, ale i na výrobu silného, muškátového vína plné chuti s osvěžující kyselinkou.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, upřednostňuje sušší lokality s dobře propustnou půdou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (7–8 bodů na 9bodové škále), má alelu rezistence Rpv3.1. Je středně odolný vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea). Rozporné jsou informace o odolnosti vůči padlí révy (Erysiphe necator) (od 2–3 až po 8–9 bodů na 9bodové škále), ale byly v něm nalezeny alely rezistence Ren3 a Ren9 proti této chorobě.

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, Cornell University, vyšlechtili R. M. Pool, J. P. Watson, K. H. Kimball a J. Einset jako mezidruhového křížence mezi Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně mezi odrůdami Bath x Himrod, křížení proběhlo v r. 1954, selekce v r. 1962. Synonyma: Canadice, New York 45625, Canadice Seedless.

RŮST: bujný, raší středně brzy. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká (průměrně 10–24,5 kg/keř), pravidelná.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g), válcovité, kompaktní. Bobule jsou menší až středně velké (průměrně 1,7–2 g), kulaté. Slupka je červená, ojíněná, středně tuhá až tužší, dá se sloupnout. Dužnina je křupavá, II. třídy bezsemennosti, obsahuje při jídle téměř nepostřehnutelné rudimenty semen. Chuť je výborná, sladká, do karamelova, s jemnou jahodovou příchutí z Vitis labrusca.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, vydrží dlouho na keři.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na sušení na rozinky, výrobu moštů, džemů, kompotů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatečně propustnou půdou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy až do -29 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (8 bodů z 9), středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii) (5 bodů z 9), rozporné údaje jsou o odolnosti vůči padlí révy (Erysiphe necator) (2–8 bodů z 9), celkově bývá napadení chorobami menší.

PŮVOD: USA, Arkansas Agricultural Experiment Station, University of Arkansas, vyšlechtili ji John Reuben Clark a James Norman Moore jako meziodrůdového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Arkansas 1258 x Arkansas 1672 – v r. 1981 proběhlo křížení, v r. 1984 selekce.

RŮST: středně bujný, poléhavý. Listy jsou velké, tmavě zelené, málo až středně vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: vysoká (25–29 t/ha v plné plodnosti).

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 150–250 g), kónické, někdy křídlaté. Bobule jsou velké (průměrně 4,5–5,5 g), oválné. Slupka je červenofialová, v plné zralosti modrá, středně tlustá, k dužnině přilnavá. Dužnina je středně tuhá. Chuť je sladká, jemně muškátová, velmi dobrá. Cukernatost je 19,8 %. Spadá do kategorie bezsemennosti III–IV, jde o stenospermokarpický typ bezsemennosti, bobule obsahují malé, měkké rudimenty, které nejsou patrné při jedení.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, na přelomu srpna a září (5 dní po Venus). Při dešti během dozrávání nepraskají.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, případně k výrobě rozinek, vína, kompotů, sirupů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, dostatečně vlhká, úrodná, ale propustná půda. Je vhodný do teplých až středně teplých či chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je v rámci meziodrůdových kříženců středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy do asi -23 °C (mrazuvzdornější než Einset Seedless, Vanessa Seedless, Venus či Saturn, ale méně než Mars či Reliance). Je středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii), antraknóze (Elsinoe ampelina) a padlí (Uncinula necator), ale je náchylný na peronosporu (Plasmopara viticola).