Ostatní podnože

Dlouhověký strom s plody, které jsou šťavnaté, sladké, aromatické, vhodné k přímé konzumaci, ale i ke zpracování. Mrazuvzdorná, odolná vůči nemocem. Dozrává v červnu až červenci.

PŮVOD: Severní Amerika, stát Ontario v Kanadě, v USA od východní části po podhůří Skalnatých hor. Jako parková a okrasná dřevina se rozšířil do Evropy, střední Asie a Číny. V Evropě byl introdukován v 17. století. U nás nejstarší exemplář, zřejmě z roku 1712, roste v Seredi v zámeckém parku.

RŮST: je bujný, dorůstá do výšky 18-30 m a šířky 10-20 m, v původním areálu dorůstá i do výšky 50 m. Je to dlouhověký, opadavý listnatý strom s výrazným terminálem a rozložitou korunou. Borka je hnědošedá až černošedá, hluboce rozbrázděná. Zpeřené listy bývají většinou lichozpeřené, ale někdy chybí koncový lístek. Jsou dlouhé 20–50 cm a složené nejčastěji z 15–19 kopinatých až vejčitých lístků dlouhých 6–11 cm s pilovitým okrajem, které jsou na horní straně lysé, na spodní řídce chlupaté. Dožívá se kolem 250-350 let.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, částečně samosprašný, větrosnubný, se samičími a samčími květy rozkvétajícími na tomtéž stromě většinou s jistým časovým překryvem, ale přítomnost geneticky odlišných jedinců (= semenáčů či odrůd) zvyšuje plodnost. Samčí jehnědy jsou dlouhé cca 8–14 cm a široké 1–1,5 cm. Samičí květy jsou v 2–5četných koncových klasech.

PLODNOST: relativně raná, jednotlivě rostoucí stromy mohou začít plodit už ve věku 4-6 let, ale vyšší úrody je třeba očekávat až od 20-30 let věku, nejvyšší plodnost dosahuje ve věku asi 30-130 let. Pokud neomrzne v květu, plodí pravidelně, ale vyšší úrody má nepravidelně, asi 2x za 5 let. 

PLODY: jsou velké (průměrně 3,5-8 cm i s rubinou, 3-4 cm bez ní), kulovité. Rubina je velmi silně, pryskyřičně vonná, při dozrávání černá, z čehož je odvozen název ořechu. Rubina se při dozrávání sama neotevírá, je třeba ji oloupat, aby se ořechy nekazily. Skořápka je velmi tvrdá a silná. Skrývá pryskyřičně aromatické a chutné, mastné jádro, které se kvůli množství pevných přepážek v plodu nedá vylousknout vcelku. Průměrně obsahuje asi 14 % cukrů, 15 % bílkovin a 65 % tuků.

DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu, plody padají brzy po opadu listů.

VYUŽITÍ: stromy jsou dekorativní a voňavé, vhodné do velkých zahrad, parků či jiné městské zeleně, i do alejí či stromořadí. Kořeny vylučují juglon, který inhibuje růst mnoha rostlin v okolí, zejména malvic. Mladé semenáče jsou použitelné jako podnože pro odrůdy ořechu černého i královského. Kulinární využití: Nezralé plody se dají nakládat podobně jako „svatojánské ořechy“ vlašské a využívat k jídlu i na likéry. Zralé plody čerstvé nebo po usušení jsou chutné a velmi aromatické, přestože se nedají vylousknout vcelku či jako půlky. Jedí se přímo nebo se jimi dochucují koláče, zákusky, sušenky či zmrzlina za čerstva i v pečené podobě. Po vyjmutí ze skořápky při pokojové teplotě rychle žluknou. Podobně rychle na vzduchu a při pokojové teplotě žlukne výživný olej, který je třeba skladovat ve tmě, chladu, bez přístupu vzduchu. Ze starších stromů se šetrným navrtáním na jaře dá získat sladká míza, která má podobné kvality jako březová či javorová a dá se povařit na sirup. Léčivé využití: kůra a listy mají čisticí účinky na pokožku, používají se proti oparům a ekzémům. Při vnitřním použití působí proti zácpě i průjmu a proti střevním parazitům, ale příliš velká dávka může vyvolat zvracení. Nálev z listů snižuje krevní tlak. Kůra se může žvýkat při bolesti zubů a použít jako obklad při bolesti hlavy. Jako obklad při zánětech se může použít i rubina. Proti zánětům se používá i míza. Technické využití: má velmi kvalitní, dekorativní, tvrdé, těžké, pevné, velmi trvanlivé dřevo s jemnou texturou. Velmi dobře se s ním pracuje, dobře se lepí a leskne se po vyhlazení. Používá se na výrobu nábytku, dýh, lodí, rukojetí zbraní, v minulosti i vrtulí letadel. Z kůry, rubiny a listů se dá získat hnědé barvivo i bez použití mořidel, s použitím mořidel i šedé či černé. Rubina obsahuje také mnoho taninu, který funguje jako stabilizátor barvy. Dá se z ní povařením získat i žluté barvivo a také kvalitní dřevěné uhlí využitelné jako filtr. Příčně nařezané ořechy s tlustými, pevnými a dekorativními přepážkami se používají na výrobu bižuterie.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem. Ve své domovině roste na okraji lesů či při vodních tocích. Půdu preferuje dobře odvodněnou, hlubokou, hlinitou, neutrální nebo mírně kyselou či mírně zásaditou, nesnáší zamokřenou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě do -26 až -28,9 °C, na pozdní jarní mrazy v květu je náchylný podobně či méně než ořech vlašský, často raší a kvete později. Je dobře odolný vůči znečištění ovzduší. Vrtule ořechová (Rhagoletis completa) ho napadá.

PŮVOD: Evropa, Malá Asie. Druh hloh jednosemenný (Crataegus monogyna).

 
RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající do výšky 2–10 m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavě zelené, střídavé, okrouhle vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, i v živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca 300 g/2,5 m2).

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10–20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

 
PLODNOST: raná (5–8 let po výsevu), v přítomnosti opylovače vysoká, květy obvykle nevymrzají.

 
PLODY: malé (5–11 x 4–7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnatou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí, ale je krásný i jako solitéra v zahradě či parku. Je na něj vázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později pro mnoho lidí stává nepříjemnou. Komu nevadí, může květy použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou příliš chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže, vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální srdeční rytmus, v kombinaci s ginkgem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí proti křečím a uklidňujícím způsobem. Podobně působí i květy a spolu s plody se používají ve formě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhrada čínského čaje, pražená semínka jako náhrada kávy.

 
STANOVIŠTĚ: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste i v polostínu, ale tam nebude tak plodná. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchovzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný k bakteriální spále, strupovitosti.