Dub

PŮVOD: téměř celá Evropa po Ural a Kavkaz. Na Slovensku rozšířen zejména v nížinách (tvrdé lužní lesy) a pahorkatinách, výše jen roztroušeně v porostech jiných dřevin.

RŮST: pomalý, dorůstá výšky 30–50 m a šířky 30 m. Kmen je v mládí zakřivený, později vzpřímený, v zápoji rovný, koruna je nepravidelná, hustá, široká. Borka je olivově hnědá, nejprve hladká, poté popraskaná a hrubá až do 10 cm. Listy jsou řapíkaté, čepel podlouhle až obvejčitá, na bázi s výraznými oušky, pravidelně peřenolaločnatá se 6–8 tupými laloky. Kořenový systém je kůlový a velmi hluboký. Majestátní, dlouhověký strom, dožívá se 500, výjimečně i 1000 let.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, cizosprašný, kvete v květnu, snadno jej opylí i jiné druhy dubů.

PLODNOST: pozdní, po asi 70–100 letech. Velmi variabilní v závislosti na genetických predispozicích semenáčů a na počasí. Vyšší je v případě suchého, chladného počasí během kvetení a suššího léta.

PLODY: žaludy jsou uspořádány po 2–5, jsou stopkaté, číšky jsou miskovité až polokulovité. Žaludy jsou podlouhle elipsoidní, 15–30 mm dlouhé, nezralé často po délce nevýrazně pruhované.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: kromě toho, že je významnou lesní dřevinou, je vhodný také jako okrasná dřevina do parků, alejí, mezí, velkých zahrad, jako solitér či ve skupině ve volné krajině. Plody jsou významným zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo, dají se použít také ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Včely sbírají jeho pyl, ačkoli je pro ně méně výživný. Kulinární využití: Je významným tvůrcem medovice, tedy včelařskou dřevinou. Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a pomletých) se tyto dají použít jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, úplavice, horeček, krvácení. Zevně se používá k vymývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: Dřevo je tvrdé, velmi kvalitní a voděodolné, používá se ve stavebnictví, truhlářství, na výrobu sudů. Z duběnek, tedy hálek hmyzu na listech, lze získat třísloviny a barvivo využitelné jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale snáší i mírné zastínění. Je to druh se širokou ekologickou amplitudou, snáší kontinentální i oceánské klima. Nejlépe se mu daří na hlubokých půdách, snáší však i chudší.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, citlivější jsou květy na pozdní mrazy. Starší stromy jsou dobře odolné vůči suchu. Je silně větruodolný, dobře snáší znečištění ovzduší či zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: východní část Severní Ameriky – od jihu východní Kanady na severu až po Georgii na jihu, od Nového Skotska na východě až po Minnesotu a Arkansas na západě. Do Evropy byl dovezen koncem 17. století. V současnosti je v Evropě často pěstován, objevuje se nejen v městské zeleni a v parcích, ale i v lesích.

RŮST: opadavý strom, dorůstá do výšky 20–30(–40) m, se šedavou borkou. Listy má dlouhé 10–25 cm a široké asi 10 cm. Na podzim se listy zejména mladších stromů zbarvují do červena, odtud pochází druhové jméno. Od příbuzných druhů s podobnou stavbou listů (Q. palustris, Q. coccinea, Q. velutina) se liší zejména jejich nápadně matným povrchem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu na letorostech. Květy jsou jednopohlavné, samčí tvoří převislé jehnědy, samičí jsou jednotlivé, buď sedí přímo na větvičkách, nebo mají krátké stopky. Je cizosprašný, k tvorbě semen potřebuje přítomnost dalšího geneticky odlišného jedince.

PLODNOST: do plodnosti vstupuje ve 20 až 30 letech, vyšší úrody dávají až tak 50leté stromy. Více rodí dominantní stromy s velkou a volnou korunou. Úroda je vyšší každé 2–5 let.

PLOD: žalud je téměř stejně dlouhý jako široký, kulovitý, na vrcholu se zbytkem blizny, vyrůstá po 1 až 2 na krátkých stopkách, kulovitý. Žalud je na bázi plochý, 18 až 30 mm dlouhý, lesklý, hnědý, jemně chlupatý. Číška je mělce miskovitá, silnostěnná, šupiny číšky elipsovité, kožovité, lesklé, červenohnědé, chlupaté.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu. Plody dozrávají až po dvou létech.

VYUŽITÍ: velmi vhodná, dekorativní parková dřevina a obecně dřevina do městské zeleně či alejí. Po odstranění hořkých tříslovin buď vymýváním mletého prášku z plodů nebo po naklíčení plodů se dá použít jako přídavek do mouky.

STANOVIŠTĚ: slunce až polostín, je méně náročný na světlo a vláhu než ostatní druhy našich dubů. Relativně dobře snáší vysychání půd a teplotní rozdíly prostředí, nesnáší však zaplavování.

ODOLNOST: mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C. Suchovzdornější než ostatní naše duby. Odolný vůči znečištění ovzduší.

PŮVOD: pravděpodobně v západním Středomoří, dnes se vyskytuje na Kanárských ostrovech, v celém Středomoří, směrem na východ až po Turecko však řidčeji.

 
RŮST: pomalý. Je to stálezelený mohutný strom dorůstající do výšky 25 m a šířky 20 m, v suchých podmínkách jen několik metrů. Má širokou, rozložitou korunu s hrubými větvemi.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, opylování větrem, dobře ho opylují i duby jiných druhů.

 
PLODNOST: středně časná (vyšší po 6-8 letech po vysazení), vysoká.

 
PLODY: žaludy (velké až 3 cm) na krátkých stopkách, na bázi s miskovitou číškou pokrytou plochými šupinami. Mohou být hořké nebo sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: celý strom je celoročně velmi dekorativní, vhodný do parků a městské zeleně. Plody některých stromů jsou sladké, bez hořkosti. Plody jsou jedlé sladké i ty hořké po odstranění hořkosti promýváním po usušení a umletí, používají se v podobě mouky přidávané při pečení do jiných mouk či pražené jako náhrada kávy. Používají se také jako výživné krmivo, zejména pro prasata. Kůra je zdrojem třísloviny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, mladé rostliny snášejí i polostín. Daří se mu ve všech půdách kromě studených a podmáčených. Dobře snáší i vápenité, sušší, písčité či mělké půdy. Vhodný do nejteplejších poloh městských tepelných ostrovů.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -12 °C až -17 °C, po zakořenění silně suchovzdorný, dobře snáší zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: jihozápadní a jižní Evropa, dnes se vyskytuje v celém Středomoří, na ostrovech Tenerife a Gran Canaria, pěstuje se také v Severní Americe.

 
RŮST: pomalý. Je to stálezelený strom dorůstající ve své domovině do výšky 20 m a šířky 15 m. Borka je velmi silná (až 13 cm), pórovitá, vrásčitá. Listy jsou proměnlivého tvaru, vejčité, dlouhé 3–7 cm, celokrajné nebo zubaté, na líci lesklé, na rubu hustě šedě chlupaté. Dožívá se i 500 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy na tomtéž stromě, větrosnubný, dobře jej opylují i duby jiných druhů.

 
PLODNOST: pozdní (ve věku 15–20 let), střídavá.

 
PLODY: žaludy (dlouhé 2–4,5 cm, široké 1–1,8 cm) umístěné v šedých, drsných číškách. Oplodí je holé, hladké a lesklé, hnědočervené barvy. Plody jsou hořké.

 
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu téhož roku (menší žaludy) a někdy i po 18 měsících od opylení (větší žaludy).

 
VYUŽITÍ: velmi dekorativní dřevina vhodná do parků a velkých zahrad v městských tepelných ostrovech. Ve Středomoří se od 25. roku z dubu opakovaně po 9–12 letech sbírá borka – korok, který má mnohostranné využití díky svým jedinečným vlastnostem (pružnost, stlačitelnost, voděodolnost, tepelná, zvuková a elektrická izolace), nejčastěji na výrobu zátek, jako izolační materiál a podlahová krytina. Plody jsou jedlé jako mouka po odstranění hořkosti vymýváním po vysušení a rozemletí či použitelné jako náhrada kávy po upražení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Snese širokou škálu půd, ale upřednostňuje písčité, lehčí půdy. Vhodný do volné půdy do nejteplejších poloh měst a do přenosných velkých květináčů.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorný jen asi do -10 °C, po zakořenění silně suchovzdorný, ale snese i množství srážek (i 2400 mm ročně na SZ Portugalska), dobře snáší zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: západní, střední a jihovýchodní Evropa, na severu po jižní Skandinávii, na jihu po Sicílii, na východě po řeku Dněstr. Izolované lokality jsou na Krymu a na Kavkaze. V ČR a SR je velmi rozšířený, zejména v pahorkatinách a hornatinách do 700 m n. m.

RŮST: pomalý. Je to opadavý, mohutný strom dorůstající do výšky 20–40 m a šířky až 25 m s rovným kmenem a širokou korunou, je velmi dlouhověký, dožívá se kolem 500 let, někdy i více. Kůra je v mládí sivě zelená, hladká, později rozpraskaná, šedočerná. Listy jsou řapíkaté, řapíky dlouhé 12–15 mm. Lístková čepel je široce obvejčitá, na bázi klínovitá, zřídka zaoblená nebo mělce srdčitá, peřeně laločnatá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý s jednopohlavnými květy, větrem opylovaný, převážně cizosnubný. Kvete protandricky, tedy samčí květy jednoho stromu rozkvétají dříve než většina samičích květů.

PLODNOST: pozdní (mezi asi 20–40, či až 100 lety v zápoji), střídavá, se silnými semennými roky, jejichž frekvence je podmíněna konkrétní lokalitou.

PLODY: žaludy podlouhlého tvaru (15–25 mm × 8–14 mm), s plochými nebo jen mírně vypouklými číšky s nesrostlými šupinami, vejčitě kopinatými, drobnými, jemně chlupatými, plody vyrůstají v paždí listů po 1–5 a buď sedí, nebo jsou na krátkých stopkách do 1,5 mm.

DOZRÁVÁNÍ: od září do října.

VYUŽITÍ: kromě toho, že je významnou lesní dřevinou, je vhodný i jako okrasná soliterní dřevina v parcích, velkých zahradách, pastvinách a volné krajině, ale také v alejích či větrolamech. Sehrává významnou ekologickou roli, protože je na něj vázáno mnoho druhů hmyzu a jeho žaludy jsou zdrojem potravy pro množství živočichů a jeho řídká koruna umožňuje pronikání dostatku světla a podporuje tak pestrý podrost. Žaludy lze využít také ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Jeho pyl sbírají včely medonosné, i když je méně výživný. Kulinární využití: Je významným producentem medovice, tedy včelařskou dřevinou. Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a pomletých) lze tyto použít jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dyzentérie, horeček, krvácení. Zevně se používá k omývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: pevné, velmi kvalitní, trvanlivé dřevo se používá ve stavebnictví, při výrobě nábytku a sudů, protože dobře snáší kontakt s tekutinami a je odolné vůči houbám a hmyzu. Při výmladkovém hospodaření je významným zdrojem tvrdého palivového dřeva a dřevěného uhlí. Duběnky, tedy kulovité hálky hmyzu, který iniciuje jejich vznik na listech, lze využít k získání tříslovin i barviva použitelného jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyskytuje se na různých geologických podložích. Roste i na mělkých a minerálně chudých půdách. Vyhýbá se jen oblastem s více kontinentálním klimatem.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do asi -23,3 °C až -28,9 °C, díky pozdějšímu rašení a kvetení obvykle uniká pozdním jarním mrazům. Po zakořenění dobře odolný vůči suchu, větru a znečištění ovzduší.

PŮVOD: Německo, náhodně nalezený štíhle rostoucí semenáč v lese, poprvé naroubovaný v r. 1783.

RŮST: středně rychlý. Vytváří štíhlé, menší koruny s výškou 15–18 m a šířkou 3–5 m. Listy jsou řapíkaté, dlouhé 6–12 cm a široké 2,5–6 cm, čepel podlouhle až obvejčitá, na bázi s výraznými oušky, pravidelně peřeně laločnatá se 6–8 tupými laloky. Zachovávají si tmavě zelenou barvu až do podzimu, kdy zhnědnou. Tmavohnědá kůra je hluboce vrásčitá. Větve jsou často pokroucené, velmi dekorativní.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, cizosnubný, kvete v květnu, snadno ho opylí i jiné druhy dubů.

PLODNOST: pozdní, mezi 20–30 lety až po asi 70 letech v zápoji. Velmi proměnlivá v závislosti na počasí. Vyšší je v případě suchého, chladného počasí během kvetení a suššího léta.

PLODY: žaludy jsou uspořádány po 2–5, jsou stopkaté, číšky jsou miskovité až polokulovité. Žaludy jsou podlouhle elipsoidní, 15–30 mm dlouhé, nezralé často podélně nevýrazně pruhované.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu, často vydrží na stromě i během zimy.

VYUŽITÍ: vhodný zejména jako okrasná štíhlá dřevina do parků, alejí, stromořadí, velkých zahrad, jako solitéra či ve skupince ve městech. Plody jsou významným zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo. Žaludy lze využít také ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Jeho pyl sbírají včely medonosné, i když je méně výživný. Kulinární využití: Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a pomletých) lze tyto použít jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dyzentérie, horeček, krvácení. Zevně se používá k omývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: Dřevo je tvrdé, velmi kvalitní a voděodolné. Používá se ve stavebnictví, při výrobě nábytku a sudů, protože dobře snáší kontakt s tekutinami a je odolné vůči houbám a hmyzu. Duběnky, tedy kulovité hálky hmyzu, který iniciuje jejich vznik na listech, lze využít k získání tříslovin i barviva použitelného jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale snáší i zastínění. Nejlépe se mu daří na hlubokých půdách, snáší však i chudší.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě do -29 °C až -34 °C, citlivější jsou květy na pozdní mrazy. Starší stromy jsou dobře odolné vůči suchu. Dobře odolný vůči větru, znečištění ovzduší a zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: střední a SV část USA. Do Evropy byl jako okrasná dřevina introdukován v roce 1800.

RŮST: středně bujný až pomalejší. Je to opadavý listnatý strom, který dorůstá do výšky 15–25 m a šířky 8 m. Má široce kuželovitou korunu s charakteristickými převislými spodními větvemi. Šedočerná borka zůstává dlouho hladká, u starších stromů je mělce rozpukaná. Listy jsou eliptické, dlouhé 5–16 cm, s 5–7 podlouhle oválnými, zubatými laloky a širokými zářezy. Jsou oboustranně lysé a lesklé, pouze na rubu v paždí žilek jsou chomáčky chlupů. Jsou svěže zelené, na podzim atraktivně červené či leskle hnědé. 

OPyLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně cizosprašný, jednodomý se samčími i samičími květy na jednom stromě, ale k opylení vyžadující přítomnost dalšího geneticky odlišného jedince, větrosnubný.

PLODNOST: je pozdní, v zápoji vstupuje do plodnosti ve věku asi 20 let, solitérní stromy někdy už v 15 letech. Je střídavá, dosahuje průměrně 210 300 plodů na hektar (s variabilitou 13 300 až 492 700 plodů/ha), přičemž nižší bývá každé 3 až 4 roky.

PLODY: krátké (max. 1,5 cm) žaludy vyrůstající jednotlivě a téměř přisedající na větve. Z jedné třetiny je pokrývá plochá číška s hustými, chlupatými šupinami.

DOZRÁVÁNÍ: druhý rok po opylení během října.

VYUŽITÍ: je vhodný jako okrasná dřevina do parků, alejí, mezí, velkých zahrad, jako solitéra, ve skupině či jako větrolam ve volné krajině, zejména na vlhčích místech. Plody jsou zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo, dají se použít i ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Včely sbírají jeho pyl, i když je pro ně méně výživný. Kulinární využití: Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a mletých) se mohou používat jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z vnitřní kůry nebo z duběnek, tedy hálek hmyzu na listech, se používá při léčbě chronického průjmu, dyzentérie, horeček, krvácení. Zevně se používá k omývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: Dřevo je pevné, tvrdé, hrubozrnné, těžké, často s množstvím suků a voděodolné, používá se na šindele, obkladové desky, ve stolařství na výrobu nábytku. Z duběnek se dají získat třísloviny a barvivo využitelné jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, toleruje široké spektrum půd, co se týče vlhkosti, ale nesnáší zásadité či vápenaté půdy, v nichž trpí chlorózou, vyžaduje kyselé až neutrální půdy. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě do −29 °C až −34 °C. Po zakořenění dobře snáší sucho, zasolení půdy posypovou solí. Dobře snáší vysoké teploty i vítr. Toleruje znečištění ovzduší i krátkodobé zaplavení.