Všetky voľnokorenné

PŮVOD: Itálie, Řím, Istituto Sperimentale per la Frutticoltur, 1988, jako ozářením vzniklá mutace odrůdy Tuono.

RŮST: středně bujný. Velmi dobře snáší tvarování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, asi 5 dní po Sladkoplodé krajové, ale dříve než Ferragnes. Plodí i bez přítomnosti jiné odrůdy mandloně, ale přítomnost současně kvetoucí odrůdy zvýší úrodu. Vhodní opylovači: Tétényi Rekord, Tétényi Kedvenc, Tuono, Marta, Filippo Ceo, Lauranne, případně i Ferragnes a Ferraduel.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,4 g, jádra 1,5 g), špičaté. Skořápka, která je vlastně peckou, je polopapírová, polotvrdá, lehce louskatelná louskáčkem. Jádro je vrásčité, světle hnědé, velmi dobré, sladké a aromatické chuti. Výtěžnost jader z pecek je asi 36 %. Dvojitá jádra se objevují asi v 10–20 % případů.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.

ODOLNOST: je sice středně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech i květu, ale pozdě kvetoucí. Středně náchylná k monilióze (Monilinia spp.).

PŮVOD: Ukrajina.

RŮST: růst pomalejší, vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je i s pupeny odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužnina je krémově bílá, středně tuhá, mírně vonná. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu.

VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"", sušení, moštování. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.

STANOVIŠTĚ: teplejší polohy, chráněné slunné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: v rámci odrůd dula silně mrazuvzdorná. Vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Anglie, Colnbrook Lawn u Londýna, v r. 1830 ji získal M. R. Cox z výsevu semen Ribstonského.

 
RŮST: zpočátku bujný, později pomalejší, v plné plodnosti slabý, koruna je menší, kulovitá až ploše kulovitá a hustá. Při výchovném řezu zejména prosvětlujeme, přílišné zkracování výhonů korunu zahušťuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Bernské růžové, Breuhahnovo, Croncelské, Golden Delicious, James Grieve Red, Jonathan, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Laxton's Superb, McIntosh Red, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Spartan, Starking Delicious, Starkrimson, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

 
PLODNOST: středně raná, zpočátku pravidelná, později mírně střídavá, menší až střední.

 
PLODY: menší až střední, kulaté až ploše kulaté, velikostně i tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až zlatožlutá, překrytá jasně červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je nažloutlá, zpočátku křehká a křupavá, později měkká a šťavnatá. Chuť je vynikající, vyrovnaně sladkokyselá, velmi aromatická, kořenitá. Bývá považována za nejchutnější jablko vůbec.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. září, konzumně dozrává v listopadu, vydrží do února. Dobře se přepravuje i skladuje, při teplotě pod 2 °C dužnina hnědne.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na sušení, pečení a další zpracování, na vzduchu téměř nehnědne.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, úrodnou půdou s dostatkem vápníku. Nesnáší příliš suché ani studené a příliš vlhké půdy. Nejvhodnější je do středních poloh.

 
ODOLNOST: středně až méně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech a květu, středně odolná vůči strupovitosti a rakovině, méně vůči padlí, náchylná k poškození vlnatkou krvavou a červivosti, praskání plodů a k hořké pihovatosti při skladování. Plody nepadají ve větru.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, vyšlechtil ji Maliga Pál jako kříženec odrůd Pándy a Montreuil a od r. 1970 je na trhu.

RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný, polorovný. Vytváří vysoké, kulovité, hustší koruny. Neztrácí listy a nemá sklon k převislému růstu, dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete časně až středně časně.

PLODNOST: časná až středně časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), zploštěle kulovité. Slupka je velmi jemná, světle červená až zářivě červená, je na pomezí mezi kyselkou a amarelkou. Dužina je světle červená, měkká, řidší, rozplývavá, velmi šťavnatá, šťáva málo barví. Chuť je příjemně sladkokyselá, při plném vyzrání až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj vytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, relativně rovnoměrně. Hůře snáší přepravu, snadno se otlačuje.

VYUŽITÍ: výborná stolová odrůda vhodná zejména pro přímý konzum (višně na dortu), ale také pro všestranné zpracování na světlejší kompoty, džemy, sirupy či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v úrodných, dostatečně vlhkých, ale dobře odvodněných půdách. V suché půdě jsou plody menší. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody, trpí tam gummózou. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných lokalit.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních pupenech a v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Je středně až méně odolná vůči monilióze.

PŮVOD: 2. pol. 18. století, původ neznámý.
RŮST: bujný, vytváří mohutný strom se silným kmenem a kuželovitou korunou se silnou, řídkou kostrou. Jedna z nejlepších kmenotvorných odrůd, roste rovně a má tvrdé dřevo.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře mrazuvzdorná v květu. Zřejmě vhodní opylovači: Amanliská, Angoulemská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: nastupuje po 5–8 letech po výsadbě a je pravidelná, vysoká.
PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka je tlustá, hladká, po setření nápadně lesklá, po úplném dozrání žlutá až zlatožlutá, na slunné straně karmínově červená, na některých plodech je tato červeň proužkovaná nebo tmavohnědočervená. Bílá dužnina je jemnozrnná, křehká, máslová, s výbornou, jemně kořenitou, sladkou a vonnou, muškátovou chutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. srpna (asi 10 dní před úplným dozráním), konzumní zralost: postupná, ve 2. polovině srpna, skladovatelnost cca 14 dní.

 
VYUŽITÍ: vhodná na přímý konzum, velmi krátká skladovatelnost (10–14 dní, pak ovoce moučnatí).

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na teplo, daří se jí i ve vyšších polohách s chladnějším podnebím, ale lépe v před větrem chráněných; vyžaduje hluboké hlinité, ne příliš vlhké půdy.

 
ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazu, odolná vůči houbovým chorobám, jen za nepříznivého počasí a v příliš vlhké poloze náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: strom má slabší růst, dorůstá do výšky přibližně 6 m a vytváří kulovitou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, vhodně ji opylují jiné maďarské odrůdy. Kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi.

PLODNOST: pravidelná, velká, spolehlivá.

PLODY: velké (asi 4 cm) s hrubou zelenou slupkou a polopapírovou skořápkou. Jádro je velké, chuť velmi jemná, sladká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatech.

PŮVOD: pravděpodobně Francie, pol. 19. stol., zřejmě vypěstovaná jako náhodný semenáč van Monsem. Německé pojmenování získala po básníkovi Christianu Fürchtegottu Gellertovi. Synonyma a cizí názvy: Gellertova máslovka, Hardyova máslovka, Velká Isambartka, Šedivka, Bera Hardego, Beurre Hardy, Beurre de Gellert, Gellert's Butterbirne, Thomas Beurré Gellert.

RŮST: velmi bujný růst v mládí, později bujný, zdravý. Vytváří krásné, vysoké, široce jehlanovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, výborný opylovač pro mnohé odrůdy hrušní. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Dekanka zimní, Hardenpontova, Charneuská, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Madame Verté, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, pravidelná a bohatá.

PLODY: velké a pravidelné, tupě kuželovité, slupka šedozelená, hustě tečkovaná, skořicově rzivá, na slunečné straně načervenalá. Dužnina bělavá, někdy až lososově narůžovělá, velmi šťavnatá, rozplývavá, jemná, chuť výborná, sladce kořenná.

DOZRÁVÁNÍ: okolo poloviny září, plody jsou vhodné ke konzumu cca za 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: stolní a tržní odrůda, vhodná také k zavařování, výrobě povidel, vína.
STANOVIŠTĚ: snese i vyšší, ale chráněné polohy, daří se jí v dobrých půdách.
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči mrazu, ve velmi teplých polohách ji vyhledává škůdce květopas hrušňový.

PŮVOD: Francie, Avranches, semenáč neznámého původu vypěstovaný ve školce p. Longueavala, v r. 1780 poprvé plodila, nejprve pojmenovaná jako Bonne de Longueval, ale ujalo se až jméno Louise Bonne d'Avranches, známá také jako Gute Luise.

 
RŮST: bujný v mládí, s vyšší plodností se zpomaluje až ustává, ve 20 letech ji je třeba zmladit. Tvoří vysoké jehlanovité koruny, ne příliš široké.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fľaša, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Guyotova, Hardyho maslovka, Júlová, Charneuská, Konferencia, Trévouxská. Je nekompatibilní s Esperenovou maslovkou a Williamsovou.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: střední velikosti (120–180 g) hruškovitého či vejcovitého, úhledného tvaru. Slupka je hladká a lesklá, zelenožlutá, v plné zralosti žlutá s červeným líčkem a výraznými lenticelami jako tečky pstruha. Dužnina je jemná, nažloutle bělavá, velmi šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, bez zrnitosti. Chuť má vynikající, sladkou, jen mírně nakyslou, kořenitou a jemně natrpklou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během září, konzumně dozrává po 1 týdnu, vydrží 2–3 týdny, do října. Nepadá předčasně kvůli větru, ale je třeba vystihnout správný čas sklizně – předčasně otrhaná nedosáhne plné chuti, při pozdní sklizni plody hromadně opadávají.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, zavařování, džemy, mošty, destiláty, sušení. Přepravu zvládá jen krátce po sklizni.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale v úrodných půdách dosahuje velké a kvalitní úrody. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná také do vyšších poloh, ale nemá ráda mrazové kotliny a uzavřené polohy. Díky úzkému tvaru koruny je vhodná do zahrad, sadů, alejí, stromořadí.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později silně mrazuvzdorná. V uzavřených polohách náchylnější ke strupovitosti, vybíráme raději polohy otevřené, i větrné, a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: ČR, Kostelec u Heřmanova Městce, jako náhodný semenáč ji nalezl učitel a pomolog Karel Hájek kolem r. 1885.

RŮST: zpočátku středně bujný, později až slabší, koruna je kulovitá, rozložitá, hustá, později převislá. Vyžaduje častější prořezávání a zmlazování koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Golden delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Watervlietské mramorované. Nerozpyluje se s Parménou zlatou zimní.

PLODNOST: raná, velmi vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, ploše hranaté, nesymetrické. Slupka je suchá, kožená, drsná, slámově žlutá s oranžovým pruhovaným líčkem, rezavá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá až nažloutlá, na vzduchu málo hnědne, je křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť je výborná, sladkokyselá, s aromatickou muškátovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, dozrává v polovině listopadu, vydrží do února až března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení, ale také pro moštování. Dobře snáší přepravu, nemačká se. Vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu při skladování, jinak vadne. Vadnou i předčasně utržené plody.

STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. V suchých, ale i těžkých půdách jsou plody jen malé a nevyvinuté. Nejvhodnější je do středně teplých, chráněných oblastí, snáší i vyšší chráněné polohy s kvalitní půdou.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti a málo náchylná k monilióze, středně odolná vůči padlí, středně až méně odolná vůči rakovině ve vlhké, těžké, studené půdě.

PŮVOD: Anglie, vznikl v zahradě zámku Ribston v Knaresboroughu v hrabství York jako semenáč ze semen dovezených z francouzského Rouenu v r. 1686 nebo 1688.

RŮST: středně bujný, vytváří velkou korunu, která je široká, středně hustá, později převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdější, podprůměrná, nejistá, nepravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, nesouměrné, ploše žebernaté, nepravidelné, k jedné straně zkosené. Slupka je drsná, pruhovaná – mramorovaná, žlutozelená s hnědočervenavým líčkem. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, nažloutlá, křupavá, s muškátovou vůní, na vzduchu hnědne. Chuť je sladkokyselá, kořenitá a velmi dobrá až výborná, patří k nejchutnějším.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září až začátkem října, konzumně dozrává od 2. poloviny října až do prosince bez ztráty chuti, skladovatelná je do března.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě vína a džemů, sušení, moštování. Plody jsou odolné vůči otlačení, dobře snášejí přepravu a vyžadují skladování ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, vlhčí a úrodné půdy. Preferuje středně teplé a vyšší polohy chráněné před větrem, s vlhkým ovzduším; nesnáší sucho a příliš teplé polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti. V nadměrném vlhku či suchu trpí rakovinou, ve větru padá a bývá napadána vlnatkou krvavou.

PŮVOD: USA, semenáč odrůdy Halehaven.

RŮST: bujný růst, vytváří středně husté, polovzpřímené až rozložité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě a trvá středně dlouho.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné, s výrazným švem. Slupka je středně pevná, středně silně přiléhá k dužnině, je středně silně plstnatá. Základní barva je žlutá až žlutooranžová, na slunné straně překrytá červeným líčkem, pruhovaná. Dužnina je žlutooranžová, měkká až středně tuhá, nevláknitá, sladká až sladce nakyslá, šťavnatá, jemně kořenitá, velmi dobrá. Hůře se odděluje od pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká až střední. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: Raná odrůda, dozrává ve 2. pol. července – 14 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu. Je dobře skladovatelná a vhodná k přepravě.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, úrodné půdy v chráněných, teplých polohách.

ODOLNOST: Méně odolná vůči mrazu ve dřevě i květních pupenech, zejména při rychlém střídání vyšších a nižších teplot. Je sice náchylná k klejotoku, ale málo náchylná k bakteriální skvrnitosti listů (Xanthomonas arboricola pv. pruni). Vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans) je středně tolerantní.

PŮVOD: Německo, Freinsheim, v roce 2005 vybraná z potomstva 70letého mandloně a množená Ovocnou školkou Oberholz.

 
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý. Má střední tendenci k vyholování větví.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy (v první třetině období kvetení mandloní). Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi, Szigetcsépi 55.

 
PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 4,1–5 g, jádra 1,3 g, 4 x 2,5 cm), dlouhé, užší, zakončené méně výraznou špičkou. Skořápka je polopapírová, lehce louskatelná v ruce i louskáčkem. Chuť je lahodná, sladká, kvalita jader vysoká.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině až koncem září.

 
VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

 
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.

 
ODOLNOST: Silně mrazuvzdorná v květu. Středně odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), málo náchylná na suchou skvrnitost listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: neznámý, velmi starý, pravděpodobně Anglie (King of Pippins) nebo Francie (La reine des reinettes) ve 13. století, možná s normanskými dobyvateli z Francie do Anglie.

 
RŮST: v mládí bujný, po 25. roce vlivem bohatých úrod zpomaluje až ustává – odrůda rychlého vývoje. Tvoří krásné rovné kmeny. Koruna je úzká, vysoká, zpočátku jehlancovitá, později vysokokulovitá, vytváří jen krátký bohatě rozvětvený plodonosný obrost. Potřebuje kvalitní výchovný řez, aby nezababičela, a udržovací a zmlazovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Gdaňský hranáč, Landsberská reneta, Ontario, Charlamowski, Zuccalmagliova reneta, Boikovo, Croncelské, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké (80–170 g), úhledné, kuželovité až kulovité. Slupka je sytě žlutá, zlatavě žlutá až oranžová, karmínově pruhovaná. Dužnina je nažloutle bílá, tuhá, šťavnatá, na vzduchu hnědne, je výborné, sladkokyselé, kořenité, aromatické, renetové chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a v 1. polovině října, konzumně dozrává na přelomu října a listopadu, skladovatelná je do února, maximálně března.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na sušení, výrobu vína či moštování; dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy hlubší, přiměřeně vlhké, výživné, v suchých jsou plody drobné, v příliš vlhkých trpí rakovinou. Polohy libovolné, s výjimkou drsných, mrazových a uzavřených.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květech, středně v dřevě, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině; v suchých oblastech jsou plody náchylné k napadení obalečem jablečným a vlnatkou krvavou.

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťan, pracoviště Borovce v letech 1964–1989 vyšlechtili Pavol Cifranič a Daniela Benediková jako křížence odrůdy Maďarská a směsi pylu odrůd Achrori, Arzami a Zard s následnou selekcí.

 
RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete později, asi 2-4 dny po Velkopavlovické. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle času kvetení by to mohli být: Lejuna, Veharda, Veselka, Vynoslivij.

 
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 50-60 g), vejčité, ze stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je středně hustě plstnatá, oranžová, s menším, ale výrazným purpurovým, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, méně až středně šťavnatá. Chuť je kyslosladká až sladká, mírně aromatická, příjemná. Dužnina je velmi dobře odlučitelná od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, 6-10 dní před odrůdou Velkopavlovická, přibližně od 2. týdne v červenci.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na džemy, výživy, kompoty či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda živná, dobře odvodněná. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, do vyšších poloh na chráněná místa.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.

RAST: bujný, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, protáhlé, bílé. Chuť je výrazně sladká.

DOZRÁVÁNÍ: brzké, v průběhu června.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení či výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda zmíněná už v roce 1611 v katalogu jedné anglické školky.

 
RŮST: pomalu rostoucí listnatý keř nebo polostrom, dorůstající do 3–5 m, roste slaběji než jiné odrůdy. Habitus má vzpřímený, široký. Kvete růžově-bíle, v květnu. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Potřebuje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

 
PLODNOST: raná a velmi vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (až 300–500 g) plody hruškovitého tvaru a žluté až žlutooranžové barvy, slabě ochlupené. Chuť výrazně aromatická, trpká, vynikne po tepelném zpracování, kdy trpkost zcela zmizí. Má vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. Jedna z nejchutnějších odrůd s jemnou strukturou dužniny, vysokou šťavnatostí a jemnou chutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: konzumně dozrává v prosinci a při skladování na chladném a dobře větraném místě vydrží až do dubna.

 
VYUŽITÍ: vhodná na tepelné zpracování, výrobu marmelád, pyré, dýňového ""sýra"", čatní, džusu, likéru, vína, pálenky, sušení. Plody odpuzují mole.

 
STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

 
ODOLNOST: odolná dřevina, mrazuvzdorná, odolnější i vůči bakteriální spále, vhodná i pro ekologické pěstování.

Vytváří rozložitý keř až hustý strom, koruna je široká, kvete v květnu až červnu velkými bílými květy. Listy jsou tuhé, tmavě zelené, na podzim se atraktivně zbarvují do žluta až červenohněda. Plodnost obvykle nastupuje 3 - 4 roky po výsadbě. Plod je malvice kulovitého tvaru a atraktivního vzhledu: barva slupky je hnědo-bronzová až žluto-hnědá, dužnina má šťavnatou vůni a kořeněnou chuť. Po přechodu mrazem jsou plody jedlé a sladké, dužnina měkne. Malvice uvnitř obsahuje čtyři tvrdá semínka. Plody ponecháváme na stromě co nejdéle a po sklizni ještě uložíme na 1-2 týdny v chladu a temnu; mají vysoký obsah vlákniny a pektinu, pro přímou konzumaci jsou vhodné pouze přezrálé. Používáme je také pro výrobu likérů, džemů, sirupů, rosolů a zavařenin, na sušení a uskladnění (ideálně na slámě - do konce ledna). Dozrává koncem října, ale plody obvykle sbíráme až v listopadu/prosinci, po prvních mrazech. Nenáročná na stanoviště, vyhovují jí slunečné polohy. Mrazuvzdorná, odolná vůči škůdcům. Samoopelivá. Původem z Malé Asie.

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v r. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V r. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

 
RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod vahou úrod ohýbají a rozkládají.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Červencová, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Solanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná (5.–6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rzivými lenticelami a rzivým mramorováním u kalicha a stopky. Dužnina je bílá, jemná, šťavnatá. Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořenitá, jen mírně nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu a k výrobě džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ideální jsou úrodné, výhřevné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí, v drsnějších polohách ovoce plně nedozrává.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až slaběji v květu, středně až výše odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze a rakovině, nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už koncem 18. stol. rozšířená v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Burlat, Karešova, Kaštánka, Regina, Van, ale i Hedelfingenská, Troprichterova, Thurn Taxis (Schneiderova), které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdčité či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem. Dužnina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a kompotům, ale i k sušení a destilátům či džemům a marmeládám. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou (Monilinia laxa). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, při kvalitní půdě může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k moniliové hnilobě plodů a moniliové spále, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: USA, rozšiřovala ji od r. 1874 školka Ellwanger Barry v Rochesteru ve státě New York.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří vzpřímenou korunu, později se kosterní větve pod úrodou rozkládají a koruna je kulovitá, postranní větve ve spodní části se zahušťují, vyžadují pravidelné prosvětlování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je spolehlivě samosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem například pro odrůdy Katalánský špendlík či Lützelsachsenská.

PLODNOST: raná, vysoká až obrovská, ještě vyšší než u Oullinské, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50–70 g), vyrovnané, kulaté až oválné, asymetrické. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti pokrytá bělavě žlutými pruhy, celá jemně bělavě ojíněná, s malými lenticelami a někdy i rzí, je jemná, mírně kyselá a dá se stáhnout v době zralosti. Dužnina je žlutozelená, velmi jemná, měkká, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, velmi dobrá. Pecka se dobře odděluje od dužniny, dužnina na ní zůstává jen během velmi deštivého či studeného léta, kdy je i chuť dužniny mdlejší.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v první dekádě srpna, na stromě vydrží 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k výrobě kompotů, džemů, marmelád, destilátů. Je citlivá na otlačení při přepravě.

STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu. V suchých a chudých půdách stromy brzy chřadnou a trpí klejotokem. V studených půdách a v zastínění jsou plody bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), málo náchylná k moniliové hnilobě (Monilinia fructigena), spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: zpočátku velmi bujný, poté se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň.

PLODNOST: raná (do 3–5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořenitou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí, dužnina je u této chrupky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2–3 týdny, pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při nichž praskají a napadá je monilióza. Protože dozrávají pozdě, napadá je vrtule třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i zpracování, zejména na sirupy, ale i kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na nichž dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuvzdorná, květy středně mrazuvzdorné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

PŮVOD: Francie, nalezl ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874–75.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoko jehlanovité, široké koruny se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrody časem převisají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova, Esperenova bergamotka, Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Krivica, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Solanka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité, baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světlezelená, zralá světležlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužnina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kdysi v 1. pol. října, dnes často už v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu snáší jen ihned po sklizni.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu kompotů, na sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužnina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužnina řepovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

 
ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadu pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

 
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se větví. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě v trsech. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizosprašná odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušeň nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

 
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká a s probírkou pravidelná, přibližně 20–30 kg za rok.

 
PLODY: pevné, středně velké až velké (6–7 cm, u nás průměrně 130–150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, silnou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzově hnědá, pevná, drsná a suchá, rzivá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužnina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká a s unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

 
DOZRÁVÁNÍ: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nebývají náchylné k praskání. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v lednici vydrží nepoškozené plody i 4–5 měsíců.

 
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při konzumaci za čerstva, ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), avšak citlivá na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), méně napadaná hálčivci hrušňovými. Náchylnější pouze k bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Itálie, kříženec odrůd Gialla di Firenze a Fertilia Morettini, vyšlechtil Alessandro Morettini.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý. Velmi dobře roste a dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké kulovitého tvaru, souměrné. Slupka je tenká až středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je mírně až hustě plstnatá, žlutozelená, z větší části překrytá karmínově červeným, rozmytým líčkem; dužnina je žlutá až oranžově žlutá, měkká až středně pevná, nevláknitá, aromatická, sladce nakyslá, v plné zralosti dobře oddělitelná od středně velké pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává kolem 25. července, 15 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi slabě.

VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale i ke zavařování.

STANOVIŠTĚ: středně náročná na stanoviště, vyžaduje slunné místo a výživné půdy, vhodná je i do okrajových pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech vysoce odolná vůči mrazu a středně odolná vůči kadeřavosti, tolerantní vůči šarce.