Všetky voľnokorenné

PŮVOD: Rumunsko – Sedmihradsko, velmi stará odrůda.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, vzpřímeně; koruna je velká, kulovitá, hustá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Golden Delicious, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Starking Delicious. 

PLODNOST: raná, úrodnost bohatá.

PLODY: menší až středně velké, tvar kulovitý, pravidelný. Slupka hladká, suchá, nejprve světle zelená, později světle žlutá až slámově žlutá, s červenavým líčkem a velmi drobnými lenticelami. Bílá dužnina, křehká a šťavnatá, chuť kyselkavě sladká, osvěžující.

DOZRVÁNÍ: sklizeň koncem září, nejpozději začátkem října, konzumní zralost: prosinec–leden, uskladnění do března až dubna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba moštů a kuchyňské zpracování, snáší transport.

STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, polohu (do 600 m n. m.) i agrotechniku, prospívá jí dobrá vzdušná vlhkost. Dobře snáší větrné polohy.

ODOLNOST: velmi odolná proti mrazům a chorobám.

PŮVOD: pravděpodobně v JV Evropě a na Zakavkazsku, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru.

 
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, dorůstá do výšky 30+ m a šířky 15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Borka je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené na dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samčích.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, po 5-10 letech, vysoká.

 
PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejcovitého tvaru a velikosti do 3,5 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená je v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

 
VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Kanada, vyšlechtili ji L. H. Hough a Catherine H. Bailey na Rutgers University v roce 1968 jako komplexní kříženec těchto odrůd: [(Geneva x Naramata) x (Morden 604) x (Phelps x Perfection)]

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Harlayne, Harogem.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vhodné zabezpečit velikost plodů probírkou.

PLODY: středně velké až velké, vejčité, nesouměrné, hrbolaté. Slupka je slabě až středně plstnatá, středně hrubá, tmavě oranžová, s malým fialovým rozmytým líčkem. Dužina je tmavě oranžová, středně tuhá až tuhá, středně šťavnatá, většinou snadno oddělitelná od pecky. Chuť je kysele sladká až sladká, aromatická, velmi dobrá až vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v 1. a 2. dekádě července, 8 dní před Velkopavlovickou. Při delších deštích v době dozrávání plody někdy praskají a jsou napadeny moniliovou spálou.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, konzervování, výrobu džemů i sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě a v zimě v květních poupatech, středně v květech, tolerantní vůči šarce, bakteriální skvrnitosti listů (Xantomonas pruni) a moniliové spále peckovin (Monilinia laxa).

PŮVOD: Francie, obec Aprémont v departementu Haute-Saône v regionu Franche-Comté, nalezena jako náhodný semenáč okolo roku 1826, pojmenována po pomologovi Boscovi.

 
RŮST: středně bujný, později mírný. Vytváří středně velkou, řídkou, tupě jehlanovitou či kulovitou až široce kulovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Angoulemská, Avranšská, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Konferencia, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (cca 5–8 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, typického lahvovitého vzhledu, slupka má základní barvu světle zelenou, překrytou jemnou rzí, v zralosti má zlatožlutou až hnědooranžovou barvu. Bílá až nažloutle bílá dužnina je měkká, jemná, silně šťavnatá, máslovitá. Chuť je polosladká, výborná, kořenitá. Považuje se za jednu z nejchutnějších hrušek.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve druhé polovině září, konzumní zralost první polovina října, vydrží do listopadu. Plody větrem nepadají.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i džemy, mošty či kompoty. V době sklizně snáší velmi dobře přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje hluboké, dobře propustné a přiměřeně vlhké, teplé půdy. V nepropustných a chladných půdách je dužnina kaménčitá a plody jsou malé. Je vhodná do teplých až středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květech. V teplejších polohách ji napadá obaleč jablečný, ve vlhkých, uzavřených může trpět strupovitostí, proto jí vybíráme otevřené polohy a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovitých stráních a světlých lesích, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.

RŮST: středně bujný. Je to keřovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 3–7 metrů. Listy jsou vstřícné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dřínu.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květy obvykle nevymrzají, jen musí být dostatečné teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létali.

PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pecka je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: většinou od srpna do října.

VYUŽITÍ: atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně vybarvenými červenými plody. Lze použít jako solitérní dřevinu, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale i jako živý jedlý plot, který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování – výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky – dřínkovice.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: USA, Dorchester v Massachusetts, v 2. polovině 19. stol. vypěstoval Thaddeus Clapp jako semenáč odrůdy Hájenka, popsána v r. 1869 pomologem Downingem jako Clapp's Favorite.

 
RŮST: zpočátku bujný, potom středně bujný. Koruna nejprve široce pyramidální až jehlanovitá, s dlouhými prutovitými větvemi v ostřejším úhlu. Ty se později ohýbají do oblouků, koruna se rozkládá, větve visí až k zemi.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova fľaša, Esperenova bergamotka, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté‚ Neue Poiteau, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní (5–10 let po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (160–180 g), baňatě kuželovité, ke kalichu zaoblené, ke stopce mírně prohloubené. Slupka je hladká, pololesklá, jemně ojíněná, světlezelená až žlutozelená, na stinné straně skvrnitě červená, na osluněné jasně červené, pruhované líčko. Dužnina je nažloutle bílá, jemná, zrnitá jen okolo jádřince, máslová, velmi šťavnatá. Chuť má sladce nakyslou, velmi dobrou až výbornou, aromatickou, jemně kořenitou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce srpna, se světlezelenou slupkou, dozrává nerovnoměrně, konzumně dozrává po 10–14 dnech a vydrží do konce září.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, výživ, moštů a do koláčů. Přepravu snáší dobře hned po sklizni, poté se otlačuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale nejlépe prospívá v hlinitých, hlubokých, propustných půdách ve středních polohách, nemá ráda suché půdy. Preferuje stanoviště chráněná před větrem, snese i vyšší polohy a těžší půdy, ale tam nebývá tak chutná.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu, středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná proti monilióze.

PŮVOD: ČR, Ostružná, náhodný sladkoplodý semenáč objevený okolo roku 1810.

RŮST: středně bujný, později mírný. Je to menší až středně velký strom, okolo 20. roku dosahuje výšky 4–5 m, v 50 letech 6–8 m. Vytváří pravidelné vejčité koruny, u starších stromů nepravidelné. Listy jsou opadavé, střídavé, složené, lichozpeřené z 5–9 párů kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Okraje listů jsou zubaté jen v horní polovině na rozdíl od listů botanického druhu, které jsou zubaté po celé délce. Kůra je světle šedá, hladká.   

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, květenství jsou ploché, kompaktní chocholíky, květy jsou drobné, krémově bílé, kvetou v květnu. 

PLODNOST: raná, středně vysoká ve srovnání s jinými jedlými odrůdami, pravidelná.

PLODY: souplodí obsahuje 15–20 i více plodů, které jsou velké (7–9 mm), kulaté, červeno-oranžové a mají středně pevnou slupku. Dužnina je žlutooranžová, středně šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (obsah cukru až 13 %). Obsahují mnoho vitaminu C, antioxidantů a fenolů, ale i pektinu, takže dobře želírují.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září, pokud uniknou ptákům, vydrží na stromě dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná a zároveň jedlá dřevina je vhodná do zahrad, sadů, parků, alejí, stromových řad či větrolamů. Je to dobrá medonosná dřevina, pozdě rozkvétající intenzivně vonící květy poskytují včelám nektar i pyl. Kulinární využití: med z květů bývá červenožlutý, po zkrystalizování je hrubozrnný a má silnou vůni. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k sušení do ovocných čajů, k výrobě džemů, želé, kompotů, sirupů, likérů, omáček jako náhrada za brusinky, k výrobě octa či destilátu. Vysušené se dají použít místo rozinek do vánoček či koláčů, upražené a pomleté jako náhrada kávy. Léčivé účinky: plody se používají při onemocněních trávicího traktu, zvyšují vylučování žluči do střev, což podporuje trávení zejména u starších lidí. Zároveň působí proti zácpě či mírným průjmům bez jiných vážných příčin. Odedávna jsou známým prostředkem proti kurdějím, tedy chorobě z nedostatku vitaminu C. Z tohoto důvodu jsou i výborným prostředkem k léčení chřipky a pomáhají odstraňovat příznaky jarní únavy. Jsou účinné také při dýchacích potížích, zahlenění a zánětu průdušek. Používají se buď syrové, macerované ve víně nebo ve formě čaje. Lidově se používají také proti revmatismu a ledvinovým kamenům. Květy jeřábu zase obsahují látku velmi podobnou ženským hormonům a ve formě nálevu se používají úspěšně při různých ženských potížích. Technické využití: odolné, tvrdé, jemnozrnné, pružné dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví a v minulosti k výrobě vycházkových holí. Z mladých větviček lze získat černé barvivo.

STANOVIŠTĚ: je nenáročný na stanoviště a půdy, dá se pěstovat i ve vyšších horských oblastech, dokonce i na kyselých a rašelinných půdách. Ideálně jej vysazujeme na slunné místo do vlhké, propustné půdy, ve sponu 4–8 metrů.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolný vůči větru, dobře odolný proti škůdcům a chorobám. Toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: Eurasie, na Z po Anglii, na S po jih Skandinávie, na V přes Ural až po Omsk, na J po severní Španělsko, jižní Francii, střední Itálii a severní Řecko.

 
RŮST: středně rychlý. Je to dlouhověký, mohutný listnatý strom s rozložitou, hustě rozvětvenou korunou, dorůstající do výšky 20 až 40 m a šířky asi 12 m. Kůra je světlehnědá až šedá, borka tmavošedá, mělce rozpukaná do podélných pásů. Sytě zelené listy jsou souměrné, široce srdčité, po okrajích pilovité, na spodní straně šedozelené, chlupaté. Dožije se i 1000 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně samosprašná. Žlutobílé květy jsou uspořádané ve vzpřímených vrcholících, kvetou v červnu a červenci, asi 2 týdny po květech lípy velkolisté, krásně voní.

 
PLODNOST: u volně stojících stromů středně raná, ve 12.–20. roce života, u stromů v lese pozdní, až v 25.–30. roce života.

 
PLODY: oříšky oválného tvaru, nesoucí hnědá semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, krajinotvorný, vhodný k výsadbě v zahradách, parcích a na veřejných prostranstvích, do alejí a stromořadí, jako solitéry či dvojice do krajiny ke kapličkám atd. Je to významná medonosná dřevina. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející či čerstvě rozvinuté, ještě poloprůsvitné listy – samotné či v salátech. Květy jsou jedlé i léčivé: mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody, z nichž se dá vyrobit falešná čokoláda. Dřevo je měkké a velmi vhodné na řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá na kreslení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, snese i větrná místa. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou půdu. Nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou půdu. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v sutových a lužních lesích, v dubohabřinách. Vhodná od nížin po vyšší polohy.

 
ODOLNOST: spolehlivě mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C až -40 °C, silně větruvzdorná.

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Bieloruskaja Sladkaja x hybridní forma C106, 2001.

 
RŮST: středně silný růst.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: středně vysoká. Plodnost v průměru 1,6 kg na keř.

 
PLODY: černé, velmi velké, se středně silnou slupkou. Chuť je sladká, vynikající. Po dozrání plody neopadávají, odtrh je suchý.

 
DOZRÁVÁNÍ: koncem června – začátkem července, cca 2 týdny před odrůdou Jubilejnaja Kopanija.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vhodná i do drsnějších lokalit, nenáročná na pěstitelské podmínky. Slunné stanoviště.

 
ODOLNOST: odrůda je komplexně odolná vůči houbovým chorobám, škůdcům, suchu i mrazům. Rezistentní vůči vlnovníku rybízovému.

PŮVOD: USA, Massachusetts, Bolton, našel ji jako náhodný semenáč na své zahradě zřejmě generál Steven Partridge Gardner někdy před rokem 1844, kdy byla uvedena v časopise Magazine of Horticulture. Přes školkaře Thomase Riverse se dostala do Spojeného království, kde byla populární zejména v soukromých zahradách a sadech. Synonyma a cizí názvy: Mother, Nonnenit, Queen Mary, Lavantaler Bananenapfel, Mutterapfel, Gardner's Apple, Queen Anne, American Mother, Mother of America, Pomme mère, Skvostné z Roztok.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabší. Vytváří zpočátku vysokou kulovitou, později mírně rozložitou, menší až středně velkou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Jonathan, London Pepping, Malinové holovouské, Melrose, Oldenburgovo, Ontario, Starking, Starkrimson Delicious. Špatně se opyluje s odrůdou Wealthy.

PLODNOST: raná, pravidelná, i když střídavé velikosti plodů, jen vzácně vynechá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 130–195 g), tupě kuželovité, vyšší, u kalichu charakteristicky zúžené, nepravidelně žebrované. Slupka je téměř hladká, polomatná, sušší, silnější, ale poměrně křehká, zpočátku špinavě zelená, v plné zralosti tmavě žlutá až zlatožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným líčkem, pruhovaným zejména na osluněné straně a tečkovaným až mramorovaným zejména v kališní části. Dužnina je žlutá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je výborná, sladká, velmi aromatická a příjemně kořenitá, před přezráním až s banánovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží uskladněná do prosince, z vyšších poloh může i déle, ale většinou po Vánocích rychle moučnatí.

VYUŽITÍ: výborné stolní jablko k přímému konzumu, ale i na pečení, výrobu moštu či přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou, nesnáší těžkou jílovitou půdu, ale ani suchou, kde plody předčasně padají a přezrávají. Je vhodná zejména do středně teplých, před větrem chráněných poloh, snese i vlhčí ovzduší.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, rakovině v těžké půdě. Má sklon k hořké pihovitosti dužniny. Často ji napadá mšice vlnatka krvavá.

PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. polovině 16. století dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný. Vytváří široké a vysoké kulovité, velké koruny. Používá se i jako podnož.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Bystrická, Mirabelka nancyská, Oullinská renklóda, Vlaška. Sama dobře opyluje Althanovu renklódu a Flotowovu mirabelku.

PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.

PLODY: středně velké (průměrně 22–25 g), kulaté, na obou koncích zploštělé, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá, na slunné straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, u stopky rzivě síťovaná. Dužnina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, výborná, jedna z nejlepších. Pecka je oddělitelná od dužniny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.

DOZRÁVÁNÍ: v 2. polovině až koncem srpna, postupně. Na zavařování se sklízí 2 týdny před plnou zralostí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, zavařování kompotů, výrobě destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a méně náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena), jen při vysoké násadě plodů v hroznech je náchylnější, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a v plné zralosti i vosy.

PŮVOD: Slovensko, velkoplodý černoplodý genotyp ze středního a dolního Pováží.

RAST: bujný, ale slabší než bělplodý genotyp, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, protáhlé, černé. Chuť je sladká až jemně sladkokyselá, vyváženější, osvěžující. Plody obsahují mnohé pro zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdní, dlouhé, od konce června do srpna. Plody po dozrání opadávají. Plody sbíráme ručně nebo setřásáním na plachty.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení, či výrobě džemů, sirupů, zmrzlin či destilátů či krmení drůbeže.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vyšlechtil ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v roce 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrace uvnitř stromu často prosychá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete současně s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova, višeň Köröšská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka. Dužnina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je kyselá až nasládlá, mírně trpká, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 4. třešňový týden, tedy v 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i v plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná na přímou konzumaci, ale i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné. Stromy jsou vhodné do každé, i jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevu i květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a proti monilióze.

PŮVOD: velmi stará odrůda, vznikla buď v Německu, jako náhodný semenáč u zámku Gravenstein ve Šlesvicko-Holštýnsku, nebo v Itálii, v jižním Tyrolsku, je známa od 17. století.

RŮST: bujný, vytváří velké až velmi velké, široké, rozložité, později až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Idared, Ingrid Marie, James Grieve Red, Jonathan, Krasokvět žlutý, McIntosh, Ontario, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (kolem 7.–10. roku po výsadbě), dobrá, střídavá, průměrně 12–16 t/ha.

PLODY: středně velké až větší (130–170 g), zploštěle kulovité až vysoko kulovité, silně žebrované, podélně nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, středně mastná až mastná, žlutozelená až žlutá, překrytá pruhovaným purpurově červeným líčkem. Dužnina je zelenkavě krémová, jemná, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až v první polovině září, konzumně dozrává asi 2 týdny po sklizni, vydrží do konce října či do poloviny listopadu.

VYUŽITÍ: výborné jablko zejména na přímý konzum, ale i na sušení, výrobu moštů, vín, destilátů. Dobře se skladují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplejší a vlhčí, lepší půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh. Nesnáší mrazové a inverzní polohy. V suchých, větrných polohách plody předčasně opadávají.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolnější proti rakovině, středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: je slabší, vytváří vzdušnou, řidší korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Buda Tétényi, Tétényi Rekord.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké plody (průměrně 2,9 g) válcovitého, buclatého tvaru. Skořápka je polopapírová, měkčí než má Tétényi Rekord, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra je 42-50 % (průměrně 1,3 g). Jádro je světle žluté barvy, příjemně sladké.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, pražení, výroba cukrovinek, marcipánu.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až vyšší mrazuodolná v květních poupatech a květech.

PŮVOD: lombardská líska (Corylus maxima) není přesně známého, evropského původu, možná od Černého moře. 

RŮST: středně bujný až bujný, vytváří husté keře polovězpřímeného tvaru do výšky a šířky 4–6 m. Středně silně až silně odnožuje. Listy jsou zbarvené do bordova.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí květy začínají rozkvétat brzy až středně brzy a dříve než samčí, které kvetou pozdě až velmi pozdě, ale navzdory tomuto protogynnímu kvetení je samosprašná. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Webbova atd.

PLODNOST: střední (2,5 kg/strom), středně pravidelná.

PLODY: souplodí tvoří více než 4 plody. Jejich slupky jsou červené, delší než plody, jen málo vykrajované. Plody jsou malé až středně velké (průměrně 2 g, od 1,8 po 2,3 g), dlouhé, válcovité, hnědé s narůžovělým nádechem. Jádro je menší (průměrně 1 g), velmi dobře vyplňuje celou skořápku (průměrně tvoří 52 % hmotnosti plodu). Slupka jádra je červenavá až hnědočervená a buď vůbec nebo jen velmi slabě korkovatí. Jádro se louská středně dobře. Chutná velmi dobře, aromaticky, nasládle až sladce, má vysoký podíl tuků. Podíl jádra z hmotnosti plodu je střední až vysoký (až 55 %), dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané – během 2. dekády září.

VYUŽITÍ: přímý konzum i cukrářské zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, chráněné před severními větry a mimo mrazové kotliny. Půdy nejlépe lehčí hlinitopísčité či písčitohlinité s dostatkem živin a vláhy v teplých až středně teplých pěstitelských oblastech (do cca 450 m n. m.).

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C, silně mrazuvzdorná i v samčích květech. Velmi málo náchylná na botrytidu (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Anglie, Aldermaston v Berkshire, okolo roku 1770 ji jako náhodný semenáč nalezl ředitel školy John Stair. Množila ji školka Richarda Williamse v Turnham Green v Middlesexu a později se dostala i do USA. Dnes je jednou z nejpěstovanějších odrůd.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Stromy velmi rychle stárnou. Koruna je jehlancovitá, široce pyramidální, později nepravidelná, vyšší, kulovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Boscova lahvice, Clappova máslovka, Crassanská, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Konference, Pařížanka, Mechelenská, Neue Poiteau. Je nekompatibilní s Avranšskou.

 
PLODNOST: velmi raná (2–5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), baňatě kuželovité, u stopky mírně prohloubené, ke kalichu někdy zúžené, nesouměrné. Slupka je hladká, bez ojínění a rzivosti nebo jen s minimem, mírně mastná, nerovná, zelenobílá, v plné zralosti zelenožlutá až žlutá, zřídka s menším červeným, pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá, velmi jemná, máslovitá, bez kaménkovitosti, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, výrazně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na přelomu srpna a září, sklízí se ještě zelenobílá, konzumně dozrává po 10–14 dnech, vydrží 1–2 týdny, v chladírně i 3 měsíce. Přepravu snáší dobře po dostatečně včasné sklizni.

 
VYUŽITÍ: velmi univerzální odrůda, velmi vhodná k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů a destilátů, ale i k moštování, sušení a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodnější, propustné, hlinité půdy. Ve vlhkých a studených půdách a v otevřených a inverzních polohách namrzá a plody jsou řepovité.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, pokud květy namrznou, tvoří i bezsemenné plody. Dobře odolná vůči strupovitosti, málo ji napadají škůdci kromě obaleče – plodožrouta hrušňového (Cydia pyrivora).

PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem např. pro odrůdy: Althanova renklóda, Kirkeho, Malvazinka a Zelená renklóda.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 45–50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedě, jakoby voskově, ojíněná, žlutá až žlutozelená, jemná, dužnina u zralých plodů prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až trpká, někdy se loupe špatně, jindy dobře. Dužnina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny, jen během chladného a deštivého léta hůře.

DOZRÁVÁNÍ: postupné od 1. poloviny do konce srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době dozrávání dobře, po plné zralosti již špatně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a dužnina se těžko odděluje od pecky. Je vhodná zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce. Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní renklódy. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a málo náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena). Velmi však láká vosy.

PŮVOD: Polsko, Skierniewice, Zemědělský výzkumný Ústav, šlechtiteli byli Łukasz Seliga a Stanisław Pluta jako odrůda muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia), byla registrována v roce 2023.

 
RAST: středně bujný, průměrně dosahuje výšky 3-4 m a šířky 3-4 m, habitus je pod váhou úrody rozložitý, relativně dost odnožuje.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete středně brzy, podobně jako odrůda Northline.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 3,6 kg z 9-letých keřů).

 
PLODY: velké (průměrně 10-12 mm a 0,70-1,15 g), kulaté, rostou v trsech po 10–15 ks. Slupka je modročerná, ojíněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, středně až více sladká (cukernatost v závislosti na roce 11,9-18,9 °Brix). Mají střední až vysoký obsah vitamínu C (průměrně 4,5-9,8 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 669 mg/100 g) a antokyanů (průměrně 207 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdější, několik dní po odrůdě Northline. Plody dozrávají rovnoměrně v rámci trsů a neopadávají.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímou konzumaci, výrobu džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje sluneční stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v květu.

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Kalhaven a South Haven 309.

RŮST: roste bujně, habitus má polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, rozkvétá středně brzy až pozdě, kvete středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké, kulaté, souměrné. Slupka je zelenožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, okolo pecky narůžovělá, tuhá, nevláknitá, s kyselosladkou, aromatickou, velmi dobrou až výbornou chutí. Pecka je středně velká a dužnina se od ní dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 30 dní po Redhavenu, tedy přibližně v první dekádě září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu, ale i ke konzervování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda propustná, ale dobře zásobená vláhou v teplých a středně teplých pěstitelských oblastech pro broskvoně.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina infestans). Velmi málo až málo náchylná k praskání pecky a plodů, málo náchylná k předčasnému opadu plodů.

PŮVOD: Japonsko, zřejmě odrůda druhu Morus bombycis (se synonymem Morus indica) nebo mezidruhový kříženec Morus bombycis a Morus alba.

RAST: pomalý, umírněný. Je to zakrslá odrůda moruše s poměrně širokým habitem, dorůstající do výšky 3-7 metrů. Velké listy jsou svěže zelené, na podzim se krásně zbarvují do žluta.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: Plodnost je raná (2.-3. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: velké (dlouhé asi 4 cm), buclaté, červenočerné až černé. Velmi šťavnaté se sladkou chutí. Zralé plody silně barví. Obsahují mnoho zdraví prospěšných látek, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, v průběhu července a srpna.

VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, vína, sušení.

STANOVIŠTĚ: oblibuje jižnější, teplejší oblasti, sluneční stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně vlhké půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná ke zmrznutí pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů.

PŮVOD: ČR, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2000 vznikla z volného opylení odrůdy Růžová raná.

RAST: středně bujný až bujný, rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká a pravidelná, při přetížení je násada následující rok nižší.

PLODY: malé až středně velké, vejcovité, slabě nesouměrné, hladké. Slupka je slabě až středně zastřená, světle oranžová jen s osamocenými červenými skvrnami. Dužnina je oranžová, středně tuhá a středně hrubá, velmi šťavnatá, rozplývavá, většinou dobře odlučitelná od pecky, někdy na jejích žebrech může držet. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině července, 7 dní po Velkopavlovické.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, výroba kompotů, destilátů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, v květních pupenech, květu i v mladých plůdcích, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: USA, náhodný semenáč, v roce 1865 nalezený panem Amsdenem.

 
RŮST: středně bujný až bujný, koruna menší, vzpřímená až polovzpřímená.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Kvete brzy a dlouho, je samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, pravidelná. Pro udržení dobré velikosti a kvality plodů je nutný hlubší řez a případně i probírka plodů.

 
PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké, nepravidelně kulovité. Slupka je středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je středně až silně plstnatá, základní barva slámově žlutozelená s jasně červenou krycí barvou a rozmytým žilkovaným líčkem. Dužnina je jemná, měkká, vláknitá, šťavnatá, zelenobílé až krémově bílé barvy, pod slupkou mírně narůžovělá, chuť sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. Pecka je těžko odlučitelná od dužniny. Plody jsou středně až velmi dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou náchylné k praskání pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v červenci až na začátku srpna, 15–20 dní před odrůdou Redhaven, dozrává postupně. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné půdy s dostatkem vláhy. Odrůda méně náročná na polohu, vhodná do všech poloh pro pěstování broskvoní.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vznikla v r. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Stanley.

RŮST: slabý až středně bujný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, připomíná chuť Bystrické švestky. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 12 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu a všestrannému zpracování na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, kompotů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na půdu, ale podobně jako ostatní švestky ocení vlhčí, ale dobře propustnou půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květních poupatech a květu, středně až více tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).