Všetky voľnokorenné

PŮVOD: Německo, objevena okolo r. 1870 jako náhodný semenáč.

RŮST: bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: menší až středně velké; slupka je sytě červená až fialově bordó, dužnina bílá, kolem pecky načervenalá, šťavnatá, voňavá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladká a aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině září.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímému konzumu, zavařování.

STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na stanoviště, ale kvůli době dozrávání vhodnější do nižších poloh, dobře snáší i sucho a všechny typy půd kromě těžkých jílovitých.

ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazu, kadeřavosti listů (Taphrina deformans) a padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa var. persicae), vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: USA, vyšlechtil Stanley Johnston ze South Haven Experiment Station ve státě Michigan jako křížence odrůd Halehaven a Kalhaven, na trh byla uvedena v roce 1940

RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká až velmi vysoká, pravidelná. K dosažení kvalitních plodů je nutný velmi krátký řez a dostatečná probírka.

PLODY: středně velké, při nižší násadě nebo po důkladné probírce až velké, elipsovité, převážně souměrné. Slupka je středně silná, slabě přilnavá k dužnině, středně hustě plstnatá. Základní barva je žlutá, přibližně na polovině plodu překrytá rozmytým, tmavě červeným líčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až sladká, dobrá. Pecka je středně velká, elipsovitá, dobře oddělitelná od dužniny. Plody jsou velmi málo náchylné k praskání pecky i k praskání během dešťů. Plody jsou málo náchylné k otlakům a vhodné k přepravě i konzervování.

DOZRÁVÁNÍ: podle podmínek stanoviště obvykle v 1. dekádě srpna. Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, zavařování i dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech oblastech vhodných pro pěstování broskvoní. Je nenáročná na podmínky stanoviště.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans), málo náchylná k bakteriální skvrnitosti peckovin (Xanthomonas arboricola pv. pruni) i k padlí (Podosphaera leucotricha).

PŮVOD: Německo, Brüheim u města Gotha v Durynsku, v r. 1837 byla nalezena jako náhodný semenáč v zahradě komorníka Wangenheima, po kterém ji pomolog Dittrich pojmenoval.

 
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti vytváří střední až větší kulovité, rozložité koruny. Používá se i jako kmennotvorná odrůda, protože je silně mrazuvzdorná v dřevě a roste rovně. Ve vyšším věku se na kmeni tvoří charakteristické závaly.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 23 g, někdy až 40 g), oválné, souměrné. Slupka je pod silným světle modrým ojíněním fialovomodrá, někdy jemně rzivá, je nakyslá a v plné zralosti se dá z plodu stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tuhá, zelenožlutá, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná, zejména z teplejších poloh a po méně deštivé sezóně. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách, ale spokojí se se širším spektrem půd. Je vhodná i do vyšších poloh a do alejí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i v květu, tolerantní k šarce, použila se při šlechtění první generace tolerantních odrůd v Čačku: Čačanské lepotice, Č. ranej a Č. najbolje. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba, je nutné udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Kanada, Saskatchewan, Hepburn, objevena jako náhodný semenáč muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia) Maria Loewen Thiessen v r. 1906 a přesazena na farmu jejích rodičů. Později semenáče z této rostliny přesadila na svou farmu při Langhamu. Z její farmy je získal G. Krahn ze školky Lakeshore Tree Farms v Saskatoonu a uvedl na trh v roce 1976.

 
RŮST: bujný, v mládí spíše vzpřímený, později rozložitý. Dorůstá do výšky asi 4,2-5 m a šířky až 6 m, středně až silně odnožuje. Je velmi dlouhověký, dožívá se přes 70 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete brzo během dubna.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: na muchovník velké až velmi velké (průměrně 13,3-14,0 mm, 1,11-1,13 g), kulaté, rostou ve volných hroznech po 6 – 12 ks. Slupka je modročerná, oslizlá, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, chuť je výborná, sladká, výrazně pikantní (cukernatost průměrně 14,8-20,7 °Brix). Mají nižší obsah vitamínu C (průměrně 3,29-5,04 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 716,7 mg/100 g) i antokyanů (průměrně 218,1 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, kolem poloviny června, nerovnoměrné v rámci hroznů, během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě, středně v květu, částečně odolný vůči padlí, středně až nižší odolnost vůči listové skvrnitosti (Entomosporium mespili).

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Nikitská botanická zahrada.

 
RAST: zdravý, bujný, tvoří silně rozvětvený strom.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete pozdě.

 
PLODNOST: vysoká, pravidelná.

 
PLODY: Středně velké, kulaté. Slupka je jemná, žlutooranžové barvy s červeným líčkem. Dužnina je oranžová, měkká, velmi šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je výborná, výrazně aromatická, sladká.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem července až začátkem srpna.

 
VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba ji sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, květních pupenech i květu, pozdě raší, silně odolná proti moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Nizozemsko, Wageningen, Institute for Horticultural Plant Breeding, v r. 1980 vyšlechtil L. M. Wassenaar jako křížence odrůd Heinemannova pozdní x Fayova úrodná.

 
RŮST: středně bujný, středně hustý, keřovitého tvaru, polovzpřímený. Raší pozdě. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

 
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou dlouhé až velmi dlouhé (22,5 cm), velmi husté. Bobule jsou velké (0,6–1 g), ploše kulovité, pevné, tmavě červené. Dužnina je sytě červená, šťavnatá, šťáva méně barví. Chuť je příjemně sladkokyselá. Obsah vitaminu C je v rámci rybízů nižší.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, od poloviny července do konce července na přímý konzum, o týden dříve na konzervárenské zpracování.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na výrobu kompotů, sirupů, džemů, želé či vína.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, preferuje neutrální půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech i květu, vysoce odolná proti předčasnému opadu plodů, proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a proti rezivosti (Cronartium ribicola), středně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil Gustav Čejka ve Stupavě v r. 1991 jako křížence odrůd Cresthaven a Burbank July Elberta.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná

 
PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné. Slupka je silná, hustě plstnatá, silně přiléhá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na osluněné polovině plodu překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, kolem pecky je také mírně načervenalá, středně tuhá, nevláknitá. Chuť je sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je kruhovitá, středně velká a dobře oddělitelná od dužniny. Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká až nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během deště.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává ve 2. polovině srpna, 11 dní po odrůdě Redhaven. Náchylnost k předčasnému opadu plodů před sklizní není nebo je jen velmi slabá.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, konzervování a další zpracování

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskvoně.

 
ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná. Středně až výše tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: USA, Wisconsin, Madison, pravděpodobně muchovník velkokvětý (Amelanchier x grandiflora), tedy přirozený kříženec mezi muchovníkem stromovitým (A. arborea) a muchovníkem hladkým (A. laevis), ale někde je uváděn i jako muchovník kanadský (A. canadensis). Na trh ho uvedl v r. 1983 Tom Watson ze školky Christom Farms Nursery, z Cambridge ve Wisconsinu.

 
RŮST: slabý, kompaktní, odnožující, v dospělosti dosahuje výšky asi 2-3 m a šířky asi 2-2,7 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete středně brzo velkým množstvím velkých dekorativních květů (s průměrem 2 cm), kvete po odrůdách Martin a Thiessen a před odrůdou Northline.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: na muchovník středně velké (průměrně 10x12 mm), kulaté, rostou ve hroznech po 6 – 12 ks. Slupka je tmavě purpurová, oslizlá, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, velmi sladká s jemnou mandlovou příchutí, zejména po tepelné úpravě.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve druhé polovině června.

 
VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní celoročně, zejména velkými bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do nižších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -34 °C až -40 °C, silně mrazuvzdorný i v květu, silně odolný vůči vysokým teplotám a vysoké vlhkosti v létě, které u něj nezpůsobují opad listí.

PŮVOD: ČR, Těchlovice u Hradce Králové, náhodný semenáč nalezený v roce 1946 v sadu pana Černíka, registrovaná v roce 1981.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Tvoří vyšší kulovité koruny, v pozdějších letech v nižších částech převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hedelfingenská, Van, Regina, Stella, Starking Hardy Giant, pokud se časově trefí, tak i Karešova a Napoleonova. Neopyluje se s odrůdami Granat a Spanische Knorpelkirsche.

PLODNOST: v prvních letech střední, později pravidelná a vysoká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7-12 g), tvar je srdčitý až mírně protáhlý, slupka je tenčí, tmavě červená. Dužnina je tuhá, červená až karmínově červená, se světlým žilkováním, středně šťavnatá, šťáva středně až silně barví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladká až sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, v 5. až 6. třešňovém týdnu, kolem poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá tedy červivá.

VYUŽITÍ: velmi vhodná k přímému konzumu a přípravě kompotů, vhodná k sušení, výrobě džemů, marmelád a destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná odrůda, vhodná do středních chráněných poloh a hlinitopísčité půdy. Daří se jí i na svažitých pozemcích.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, citlivá na mrazy v květu. Málo náchylná k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: ČR, Ostroměř u Hořic v Podkrkonoší, náhodný semenáč, který vyrostl v sadu ovocnáře F. Kareše na začátku 20. století

RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný. Tvoří velké stromy se široce rozložitými, kulovitými až vysoce kulovitými korunami s řídkým větvením a nápadně velkými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Burlat, Kaštánka, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Rivan, Van.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná. Plodí dobře po celé délce větví.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), nepravidelně srdčité. Slupka je tenčí, ale pevná, velmi lesklá, v plné zralosti tmavě červené až hnědé barvy. Dužnina je tmavě červená, v plné zralosti měkká, silně šťavnatá, šťáva dobře barví. Chuť je výborná, kyselosladká, příjemně třešňově kořenitá. Pecka je velká, od dužniny se odděluje středně dobře.

DOZRVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, podle oblasti někdy během 1. poloviny června. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu a vhodná i k dalšímu zpracování: sušení, výroba kompotů, sirupů, džemů a destilátů. Dobře snáší i delší přepravu, pokud se sklízí v červeném stavu.

STANOVIŠTĚ: slunné, výhřevné, ale i ve vyšších polohách. Potřebuje výživnou, lehčí, dostatečně výhřevnou, hlinitopísčitou půdu s dostatkem vláhy; v příliš suchých nebo naopak příliš vlhkých půdách rodí menší plody.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Málo náchylná k monilii plodů i moniliové spále. Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhodobých deštích.

PŮVOD: Institut Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu, kde po téměř 40 letech práce v roce 1970 vyšlechtil Dr. Rudolf Bauer vitální a vysoce plodný komplexní kříženec mezi černým rybízem (Ribes nigrum), angreštem (Grossularia uva-crispa, dnes R. uva-crispa) odolným vůči rzi vejmutovkové a tzv. americkým angreštem (R. divaricatum) odolným vůči americkému padlí angreštu. Výsledný kříženec má vědecký název podle všech tří zúčastněných druhů – Ribes × nidigrolaria, v němčině získal název jako zkratku z kombinace německého názvu rybízu (JOhannisbeere) a angreštu (STAchelbeere).

 
RŮST: roste bujně, přerostla své rodiče. Tvoří keře cca 2 m vysoké i široké, beztrnné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: velká, pravidelná.

 
PLODY: větší kulaté, fialově černé, matné, sladkokyselé chuti, bez černorybízové arómy.

 
DOZRÁVÁNÍ: v polovině července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování ve formě kompotů či džemů a sirupů.

 
STANOVIŠTĚ: otevřené, vzdušné, světlé, dostatečně vlhké. Vyžaduje mulčování nebo okopávku, nemá ráda konkurenci trávy.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná ve dřevě, ve vyšších polohách jí mohou vymrzat květy, proto je tam vhodné vysazovat ji na místa chráněná před pozdními mrazy. Odolná vůči americkému padlí angreštu, rzi vejmutovkové i dalším chorobám rybízů.

PŮVOD: Francie, vyšlechtěná r. 1988 M. Meynaudem v Bouches du Rhône

RŮST: velmi silný, koruna polovzpřímená.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná

PLODNOST: vysoká a stabilní

PLODY: jsou velké (150–200 g), kulaté, slupka je pevná, slabě plstnatá, žlutozelená s krycí barvou růžově červenou, atraktivně mramorovanou. Dužnina je bělokrémová, dobře oddělitelná od pecky, šťavnatá, chuť aromatická, kořenitá, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní odrůda, dozrává od 2. poloviny srpna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i ke zpracování, plody se dobře skladují a přepravují.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda dobře zásobená vláhou, ale ne těžká a zamokřená, vhodná i do okrajových oblastí.

ODOLNOST: je vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina deformans). Středně náchylná k monilióze (Monilia laxa, Monilia fructigena).

PŮVOD: Kanada, Harrow Research Station v Ontariu, vyšlechtil ji Richard Layne jako kříženec odrůd Sunglo a V 51092, uvedena na trh byla v roce 1980.

RŮST: středně bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až později, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy, např. pro Harcot.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Potřebuje probírku plodů k dosažení dobré velikosti a kvality.

PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké (průměrně 36 g), vejčité, zřetelně nesouměrné, mírně hrbolaté. Slupka je tmavě oranžová, případně s malým červeným líčkem. Dužnina tvrdá a hrubší, středně šťavnatá, oranžová, velmi dobře oddělitelná od pecky. Chuť je velmi dobrá, velmi aromatická, kysele sladká. Jádro pecky je středně hořké.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině července, 9 dní po Velkopavlovické.

VYUŽITÍ: především na zavařování, ale i přímý konzum. Velmi dobře snáší transport.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květních poupatech během zimy, dobře mrazuodolná v květech, středně odolná proti moniliové spále (Monilinia fructigena), silně odolná až odolná proti bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas pruni), spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Francie, v r. 1915 nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Vytváří velké, široce rozložité koruny, dostatečně husté.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Rivan, Van, Summit, Bing.

PLODNOST: středně raná, středně velká a pravidelná. Plodí v malých chomáčcích po celé délce větví.

PLODY: velké (průměrně 6,4 g), srdčité, mírně hrbolaté. Slupka je pevná, lesklá, hnědočervená až tmavě červená se světlými tečkami a čárkami. Dužnina je středně tuhá až tužší, v plné zralosti červená, velmi šťavnatá, barví středně silně. Chuť je kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je středně velká až velká, oválná a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, tedy někdy během 1. poloviny června, rovnoměrně. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci. Je velmi dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda nejlépe hlinitopísčitá, propustná, ale dostatečně vlhká. Vhodná do sušších teplých až středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květech. Plody po deštích silně praskají a jsou středně náchylné k monilióze.

PŮVOD: neznámý, zřejmě náhodný semenáč druhu Morus alba nalezený již dávno.

RAST: roste převisle od místa naroubování, což umožňuje pohodlné sbírání. Při vyvázání výhonů je možné docílit i vyššího tvaru. Otevíráním koruny řezem na jaře můžeme dosáhnout širokého tvaru koruny, pod kterou se vejdou i více dětí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: velmi brzká, na velikost stromu bohatá a pravidelná.

PLODY: menší, černé, středně šťavnaté, sladké.

DOZRÁVÁNÍ: přibližně od poloviny června do července či srpna.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní a dá se použít k oživení menších i větších zahrad či parků. Je ideálním stromem k dětským hřištím - výborný bunkr i s občerstvením. Plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i ke sušení, výrobě sirupů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před studeným větrem na jaře.

ODOLNOST: mrazuodolná v dřevě do asi -25 °C až -29 °C. Náchylná k poškození pupenů, výhonů a květů pozdními jarními mrazy - jako všechny moruše. Vzhledem k velikosti se však dá (minimálně první roky po výsadbě) ochránit před zmrazením během kritických nocí zakrytím fólií či netkanou textilií. Podobně se netkanou textilií či ve spolupráci s kočkami dá ochránit před vyzobáním plodů ptáky.

PŮVOD: bývalé Československo, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, registrována v r. 1973

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložité. Plodonosný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké (téměř 3× větší než listy Huginu). Vysazujeme ve sponu 2×3 m až 4×4 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 9,2 g, 14,4 mm), ploše kulovité, uspořádané v okolících. Slupka je tmavofialová s ojíněním, dužnina je tmavě purpurová, na aronie velmi šťavnatá a silně barvící. Chuť je sladkokyselá, trpká, cukr v průměru 14,4 °Bx. Obsah polyfenolů je vysoký, ale zřejmě nižší než u odrůdy Hugin.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Výtěžnost šťávy při lisování je vysoká (78,9 %). Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: Bílé Karpaty, stará odrůda, která se vyskytovala hlavně na pohraničí Moravy a Slovenska.

RŮST: středně bujný, tvoří vysokě kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST:PLODY: převážně středně velké až malé, elipsovité. Slupka je zlatožlutá až slámově žlutá, posetá bílými lenticelami, po dozrání silně ojíněná. Dužnina je jemná, polotuhá, protkaná bílými vlásečnicemi, středně šťavnatá. Chuť je sladká, někdy kořenitá, jindy mírně nakyslá s charakteristickou vůní. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané koncem července až začátkem srpna. Po sklizni vydrží asi týden.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na výrobu povidel a výborného destilátu.

STANOVIŠTĚ: slunné, jinak nenáročná, vhodná i do vyšších poloh i větrnějších lokalit.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, náchylnější k monilióze; při výsadbě je třeba se vyhýbat uzavřeným polohám a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Švédsko, vyšlechtil P. Tamas v r. 1984 jako kříženec odrůd Altajskaja desertnaja x (Consort x Kajamin Vusta).

 
RŮST: bujný, hustý, vzpřímený, tvar široce keřovitý. Dosahuje výšky až 2 m. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 1 g), ploše kulovité, středně až velmi pevné. Slupka je lesklá, černá. Dužnina je sladkokyselá, méně aromatická, s obsahem cukru průměrně 17,3 °Brix. Má nízký až střední obsah vitamínu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od poloviny do konce července pro přímý konzum, týden předtím pro konzervování. Je vhodná pro ruční i mechanizovanou sklizeň.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, ale i na zpracování na džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a vůči rzi (Cronartium ribicola) a středně odolná vůči antraknóze (Drepanopeziza ribis), náchylnější k mšicím (Cryptomyzus galeopsidis) a svilušce chmelové (Tetranychus urticae).

PŮVOD: Kanada, vyšlechtili ji L. H. Hough a Catherine H. Bailey na Rutgers University v roce 1968 jako komplexní kříženec těchto odrůd: [(Geneva x Naramata) x (Morden 604) x (Phelps x Perfection)]

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Harlayne, Harogem.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vhodné zabezpečit velikost plodů probírkou.

PLODY: středně velké až velké, vejčité, nesouměrné, hrbolaté. Slupka je slabě až středně plstnatá, středně hrubá, tmavě oranžová, s malým fialovým rozmytým líčkem. Dužina je tmavě oranžová, středně tuhá až tuhá, středně šťavnatá, většinou snadno oddělitelná od pecky. Chuť je kysele sladká až sladká, aromatická, velmi dobrá až vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v 1. a 2. dekádě července, 8 dní před Velkopavlovickou. Při delších deštích v době dozrávání plody někdy praskají a jsou napadeny moniliovou spálou.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, konzervování, výrobu džemů i sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě a v zimě v květních poupatech, středně v květech, tolerantní vůči šarce, bakteriální skvrnitosti listů (Xantomonas pruni) a moniliové spále peckovin (Monilinia laxa).

PŮVOD: Francie, obec Aprémont v departementu Haute-Saône v regionu Franche-Comté, nalezena jako náhodný semenáč okolo roku 1826, pojmenována po pomologovi Boscovi.

 
RŮST: středně bujný, později mírný. Vytváří středně velkou, řídkou, tupě jehlanovitou či kulovitou až široce kulovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Angoulemská, Avranšská, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Konferencia, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (cca 5–8 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, typického lahvovitého vzhledu, slupka má základní barvu světle zelenou, překrytou jemnou rzí, v zralosti má zlatožlutou až hnědooranžovou barvu. Bílá až nažloutle bílá dužnina je měkká, jemná, silně šťavnatá, máslovitá. Chuť je polosladká, výborná, kořenitá. Považuje se za jednu z nejchutnějších hrušek.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve druhé polovině září, konzumní zralost první polovina října, vydrží do listopadu. Plody větrem nepadají.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i džemy, mošty či kompoty. V době sklizně snáší velmi dobře přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje hluboké, dobře propustné a přiměřeně vlhké, teplé půdy. V nepropustných a chladných půdách je dužnina kaménčitá a plody jsou malé. Je vhodná do teplých až středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květech. V teplejších polohách ji napadá obaleč jablečný, ve vlhkých, uzavřených může trpět strupovitostí, proto jí vybíráme otevřené polohy a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovitých stráních a světlých lesích, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.

RŮST: středně bujný. Je to keřovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 3–7 metrů. Listy jsou vstřícné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dřínu.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květy obvykle nevymrzají, jen musí být dostatečné teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létali.

PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pecka je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: většinou od srpna do října.

VYUŽITÍ: atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně vybarvenými červenými plody. Lze použít jako solitérní dřevinu, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale i jako živý jedlý plot, který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování – výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky – dřínkovice.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: USA, Dorchester v Massachusetts, v 2. polovině 19. stol. vypěstoval Thaddeus Clapp jako semenáč odrůdy Hájenka, popsána v r. 1869 pomologem Downingem jako Clapp's Favorite.

 
RŮST: zpočátku bujný, potom středně bujný. Koruna nejprve široce pyramidální až jehlanovitá, s dlouhými prutovitými větvemi v ostřejším úhlu. Ty se později ohýbají do oblouků, koruna se rozkládá, větve visí až k zemi.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova fľaša, Esperenova bergamotka, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté‚ Neue Poiteau, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní (5–10 let po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (160–180 g), baňatě kuželovité, ke kalichu zaoblené, ke stopce mírně prohloubené. Slupka je hladká, pololesklá, jemně ojíněná, světlezelená až žlutozelená, na stinné straně skvrnitě červená, na osluněné jasně červené, pruhované líčko. Dužnina je nažloutle bílá, jemná, zrnitá jen okolo jádřince, máslová, velmi šťavnatá. Chuť má sladce nakyslou, velmi dobrou až výbornou, aromatickou, jemně kořenitou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce srpna, se světlezelenou slupkou, dozrává nerovnoměrně, konzumně dozrává po 10–14 dnech a vydrží do konce září.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, výživ, moštů a do koláčů. Přepravu snáší dobře hned po sklizni, poté se otlačuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale nejlépe prospívá v hlinitých, hlubokých, propustných půdách ve středních polohách, nemá ráda suché půdy. Preferuje stanoviště chráněná před větrem, snese i vyšší polohy a těžší půdy, ale tam nebývá tak chutná.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu, středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná proti monilióze.

PŮVOD: ČR, Ostružná, náhodný sladkoplodý semenáč objevený okolo roku 1810.

RŮST: středně bujný, později mírný. Je to menší až středně velký strom, okolo 20. roku dosahuje výšky 4–5 m, v 50 letech 6–8 m. Vytváří pravidelné vejčité koruny, u starších stromů nepravidelné. Listy jsou opadavé, střídavé, složené, lichozpeřené z 5–9 párů kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Okraje listů jsou zubaté jen v horní polovině na rozdíl od listů botanického druhu, které jsou zubaté po celé délce. Kůra je světle šedá, hladká.   

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, květenství jsou ploché, kompaktní chocholíky, květy jsou drobné, krémově bílé, kvetou v květnu. 

PLODNOST: raná, středně vysoká ve srovnání s jinými jedlými odrůdami, pravidelná.

PLODY: souplodí obsahuje 15–20 i více plodů, které jsou velké (7–9 mm), kulaté, červeno-oranžové a mají středně pevnou slupku. Dužnina je žlutooranžová, středně šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (obsah cukru až 13 %). Obsahují mnoho vitaminu C, antioxidantů a fenolů, ale i pektinu, takže dobře želírují.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září, pokud uniknou ptákům, vydrží na stromě dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná a zároveň jedlá dřevina je vhodná do zahrad, sadů, parků, alejí, stromových řad či větrolamů. Je to dobrá medonosná dřevina, pozdě rozkvétající intenzivně vonící květy poskytují včelám nektar i pyl. Kulinární využití: med z květů bývá červenožlutý, po zkrystalizování je hrubozrnný a má silnou vůni. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k sušení do ovocných čajů, k výrobě džemů, želé, kompotů, sirupů, likérů, omáček jako náhrada za brusinky, k výrobě octa či destilátu. Vysušené se dají použít místo rozinek do vánoček či koláčů, upražené a pomleté jako náhrada kávy. Léčivé účinky: plody se používají při onemocněních trávicího traktu, zvyšují vylučování žluči do střev, což podporuje trávení zejména u starších lidí. Zároveň působí proti zácpě či mírným průjmům bez jiných vážných příčin. Odedávna jsou známým prostředkem proti kurdějím, tedy chorobě z nedostatku vitaminu C. Z tohoto důvodu jsou i výborným prostředkem k léčení chřipky a pomáhají odstraňovat příznaky jarní únavy. Jsou účinné také při dýchacích potížích, zahlenění a zánětu průdušek. Používají se buď syrové, macerované ve víně nebo ve formě čaje. Lidově se používají také proti revmatismu a ledvinovým kamenům. Květy jeřábu zase obsahují látku velmi podobnou ženským hormonům a ve formě nálevu se používají úspěšně při různých ženských potížích. Technické využití: odolné, tvrdé, jemnozrnné, pružné dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví a v minulosti k výrobě vycházkových holí. Z mladých větviček lze získat černé barvivo.

STANOVIŠTĚ: je nenáročný na stanoviště a půdy, dá se pěstovat i ve vyšších horských oblastech, dokonce i na kyselých a rašelinných půdách. Ideálně jej vysazujeme na slunné místo do vlhké, propustné půdy, ve sponu 4–8 metrů.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolný vůči větru, dobře odolný proti škůdcům a chorobám. Toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: Eurasie, na Z po Anglii, na S po jih Skandinávie, na V přes Ural až po Omsk, na J po severní Španělsko, jižní Francii, střední Itálii a severní Řecko.

 
RŮST: středně rychlý. Je to dlouhověký, mohutný listnatý strom s rozložitou, hustě rozvětvenou korunou, dorůstající do výšky 20 až 40 m a šířky asi 12 m. Kůra je světlehnědá až šedá, borka tmavošedá, mělce rozpukaná do podélných pásů. Sytě zelené listy jsou souměrné, široce srdčité, po okrajích pilovité, na spodní straně šedozelené, chlupaté. Dožije se i 1000 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně samosprašná. Žlutobílé květy jsou uspořádané ve vzpřímených vrcholících, kvetou v červnu a červenci, asi 2 týdny po květech lípy velkolisté, krásně voní.

 
PLODNOST: u volně stojících stromů středně raná, ve 12.–20. roce života, u stromů v lese pozdní, až v 25.–30. roce života.

 
PLODY: oříšky oválného tvaru, nesoucí hnědá semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, krajinotvorný, vhodný k výsadbě v zahradách, parcích a na veřejných prostranstvích, do alejí a stromořadí, jako solitéry či dvojice do krajiny ke kapličkám atd. Je to významná medonosná dřevina. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející či čerstvě rozvinuté, ještě poloprůsvitné listy – samotné či v salátech. Květy jsou jedlé i léčivé: mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody, z nichž se dá vyrobit falešná čokoláda. Dřevo je měkké a velmi vhodné na řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá na kreslení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, snese i větrná místa. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou půdu. Nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou půdu. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v sutových a lužních lesích, v dubohabřinách. Vhodná od nížin po vyšší polohy.

 
ODOLNOST: spolehlivě mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C až -40 °C, silně větruvzdorná.