Všetky voľnokorenné

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, školkař a pomolog M. Rivers ji vypěstoval jako náhodný semenáč a v r. 1894 byla uvedena na trh pod názvem Conference – po Britské národní konferenci o hruškách z r. 1885.

 
RŮST: nejprve středně bujný až bujný, později slabší. Koruny jsou v mládí úzce pyramidální až jehlanovité, později se pod úrodou větve obloukovitě ohýbají a koruny se rozšiřují.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Esperenova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Madame Verté, Pařížanka, Solanka a Williamsova.

 
PLODNOST: velmi raná a pravidelná, vysoká, jen zřídka nižší.

 
PLODY: středně velké až velké (120–200 g), prodlouženě lahvicovité, ke stopce více zúžené, méně vyrovnané v délce a tvaru na začátku plodnosti. Slupka je tuhá, hladká, pololesklá, zelenožlutá, jemně tečkovaná, ve spodní třetině souvisle světlerzivá. Dužnina je jemná, zcela rozplývavá, šťavnatá, žlutobílá, kolem jádřince žlutooranžová až narůžovělá, někdy i celá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je sladká, příjemně kyselkavá, aromatická, jemně kořenná, výborná. Je málo až středně náchylná ke kaménčitosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině září, konzumně dozrává postupně po 2–3 týdnech, od října do poloviny listopadu.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě džemů, destilátů, pyré, kompotů. Výborně se skladuje v chladírnách, kde v řízené atmosféře vydrží i půl roku.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje hluboké, úrodné půdy, přiměřeně vlhké, polohy teplejší, chráněné. V suchých nebo studených půdách jsou plody méně chutné a menší.

 
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Polsko, Öjebyn x (Ribes dikuscha x Climax), 1991.

 
RŮST: středně silný růst, vytváří nízký kompaktní keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: středně dlouhé hrozny s velkými, kulovitými, černými a lesklými bobulemi. Chuť aromatická, sladší.

 
DOZRÁVÁNÍ: začátkem června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín; půda hlubší, hlinitopísčitá, propustná, bohatá na živiny. Odrůda nenáročná na polohu, vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: odrůda je rezistentní vůči americkému padlí, rzi a plně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Anglie, vyšlechtil ji Thomas Webb v Calcote v Readingu v hrabství Berkshire.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří středně husté, vzpřímené keře, odnožuje velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy začínají kvést dříve než samičí, ale kvetení se částečně překrývá. Úroda je vyšší v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Zellská červenolistá.

PLODNOST: raná (ve 3.–4. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, dosti pravidelná v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 2,8 g, od 2,3 po 4,1 g), protáhle válcovité, rýhované, světle hnědé, středně dobře se louskají, velmi snadno se louskají louskáčkem. Slupka (obal oříšku) je stejně dlouhá nebo jen o něco delší než plod, je středně až silně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je středně velké (průměrně 1,1 g), dobře vyplňuje skořápku (tvoří 41–48 % hmotnosti celého plodu). Jádro je dlouhé, válcovité, slupka je mírně zvrásněná, světle hnědá, jen málo korkovatí. Chuť je poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá, nasládlá až sladká, v suchém stavu průměrná. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. a 3. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, samčí jehnědy trpí pozdními jarními mrazy. Chorobami netrpí. Více ji vyhledává roztoč vlnovník lískový (Phytoptus avellanae) a částečně i nosatec lískový (Curculio nucum), ptáci a veverky.

PŮVOD: Východní Asie – severní Čína, Korea.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý. Všechny části jsou na hloh velké – listy, květy i plody. Listy jsou široce vejčité s 3–5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavnými květy, zřejmě částečně samosprašný jako jiné hlohy, dobře jej opylují i jiné hlohy, je opylován hmyzem. Kvete pozdě, v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuvzdorné až do -5 °C.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (asi od 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou na hloh velmi velké (3–4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordové v plné zralosti, s výraznými světlými lenticelami. Dužnina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4–5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující, lépe vynikne při tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květy i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů, ale například i k obalení v cukrovém sirupu a následné konzumaci za syrova či po přemrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh. Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. I listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.

STANOVIŠTĚ: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdní době dozrávání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchovzdorný.

PŮVOD: Pobaltí, 18./19. stol.

 
RŮST: středně bujný, později slabý. Koruna je vzpřímená, menší, kuželovitá až kulovitá.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a krátce, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Charlamowski, Coxova reneta, Croncelské, James Grieve, Landsberská reneta, Hviezdnatá reneta, Harbertova reneta, Lebelovo, Melba, McIntosh, Oldenburgovo, Ontário, Parména zlatá zimní, Princ Albert, Ušľachtilé žlté, Viliamovo, Wealthy.

 
PLODNOST: raná (už ve 2.–3. roce po výsadbě), vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké až malé, dosti variabilní, nesouměrné, tupě kuželovité až kulovité, často s ostrým švem probíhajícím podél celého jablka. Slupka je hladká, lesklá, zelenobílá až žlutobílá. Dužnina je křehká, jemná, měkká, šťavnatá, chuť dobrá, nakyslá až sladkokyselá, jemně aromatická, osvěžující.

 
DOZRÁVÁNÍ: na konci července až začátkem srpna, ovoce ihned vhodné ke konzumu, brzy začne moučnatět.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, na koláče, zavařování, výrobu přesnídávek. Vyžadují zvýšenou opatrnost při sklizni (při otlačení hnědnou), nevhodné pro delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy spíše lehčí, vlhké, ale ne příliš, hnojené. Vhodná pro všechny pěstitelské oblasti, i vyšší, před větrem chráněné polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, náchylná k rakovině v příliš vlhkých půdách (je třeba ji zásobit vápníkem), méně k padlí v příliš suchých polohách a ke strupovitosti ve velmi vlhkých, uzavřených polohách.

PŮVOD: neznámý, zřejmě z Balkánu, velmi stará odrůda, na našem území pravděpodobně již od 15. století.

RŮST: v mládí velmi bujný, vlivem bohatých úrod slábne, tvoří vyšší, později kulovité, husté koruny. Dřevo má křehčí, pod úrodami se snadno láme.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy a velmi bohatě.

PLODNOST: středně raná, velmi vysoká, po přetížení úrodou střídavá, ale dá se regulovat řezem.

PLODY: středně velké (průměrně 25-30 g), tvarově >velmi variabilní – od kulatých přes oválné, krátce oválné až po obráceně oválné, často rostou velmi hustě u sebe na větvi. Slupka je pevná, tenká, zpočátku červeně až fialově modravá, později fialovomodrá, šedomodře ojíněná. Dužnina je při dozrávání polotuhá, později měkká až rozplývavá, s jemnými žilkami, žluto- nebo zlatozelená, šťavnatá, velmi sladká, bez výrazné kořenitosti, s typickou vůní. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce. Pecka se špatně odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi pozdní, od poloviny, většinou od konce září do poloviny října, zraje nerovnoměrně na stromě i v různých lokalitách. Plody dobře drží na stromě, nepadají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k výrobě povidel, destilátu, do buchet, švestkových knedlíků, případně i na kompoty a sušení vcelku, méně k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vyžaduje půdy hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, v nehnojených, suchých půdách se stromy vysokou plodností brzy vyčerpají a plody jsou méně šťavnaté. Vhodné jsou teplé a středně teplé polohy, aby plody stačily dobře vyzrát a netrpěly moniliózou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně až dobře tolerantní vůči šarce, náchylná k monilióze plodů, zejména při přetížení úrodou, nebývá červivá.

PŮVOD: Kanada.

RŮST: bujný, polopřímá koruna.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda.

PLODNOST: vysoká a pravidelná,

PLODY: středně velké, nesouměrné. Slupka je lesklá, středně silná, hladká, původně zelenožlutá, překrytá téměř po celé ploše plodu tmavě červeným líčkem. Dužnina je světle žlutá, šťavnatá, kyselosladká, aromatická, velmi chutná, poměrně dobře oddělitelná od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: středně raná odrůda, dozrává koncem července / začátkem srpna.

VYUŽITÍ: přímá konzumace.

STANOVIŠTĚ: chráněné stanoviště, teplé a středně teplé polohy. Dobře snáší i sušší podnebí.

ODOLNOST: středně odolná vůči mrazu ve dřevě i v květu, odolnější vůči monilióze a padlí broskvoně, plody jsou odolné vůči opadávání před sklizní, v dešti nepraskají ani netrpí hnilobou.

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: Solany, ČR, 1. pol. 19. stol.

 
RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznešené koruny; má charakteristicky kožovité listy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova, Drouardova, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Pařížanka, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.

 
PLODY: středně velké, tvar protáhlý, variabilní, obvykle protáhle kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citronově žlutá, na slunečné straně i mírně červenavá, místy posetá drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná, lehce nakyslá, sladce aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1–2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.

 
VYUŽITÍ: především přímý konzum, ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.

 
STANOVIŠTĚ: roste i v méně příznivých podmínkách a vyšších, drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.
ODOLNOST: vysoká odolnost proti mrazům.

PŮVOD: Maďarsko, asi v r. 1868 jako náhodný semenáč. Známá ve všech meruňkových oblastech pod názvy Maďarská nejlepší, Ungarische beste, Magyar legjobb, Kecskeméti kajszi či Hungarian best.

RAST: na začátku velmi bujný, později středně bujný, koruna kulovitě rozložitá, přirozeně zahuštěná. Ve školce neroste rovně, starší stromy uvnitř koruny dosti vyholují.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, současně s odrůdou Velkopavlovická. Podle času kvetení může opylovat také odrůdy: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Legolda, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: středně raná (první plody již 4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, střídavá ne kvůli přirozené periodicitě plodnosti, ale spíše kvůli zamrznutí květů či mladých plůdků.

PLODY: velké (45-65 g), kulovitě oválné, většinou souměrné, hladké. Slupka je středně hustě až hustě zastřená, světle oranžová až sytě oranžová s rozmytým červeným líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hrubá, středně šťavnatá, rozplývavá, nevláknitá, většinou dobře odlučitelná od pecky, jen někdy může zůstat viset na jejích žebrech. Chuť je kyselosladká až sladká, velmi aromatická, vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. a 3. dekádě července, současně s odrůdou Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, především pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná jen do teplých oblastí pro meruňky, i tam na chráněné místo.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, dobře v květních pupenech (na úrovni Harogem a Goldrich), málo v květu a v mladých plůdcích. Středně až lépe odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), citlivá vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: USA, Minnesota, Excelsior, vyšlechtil ji v r. 1869 P. M. Gideon jako semenáč odrůdy Cherry Crab.

 
RŮST: v mládí bujný, později slabší až ustává a potřebuje zmlazení. Tvoří nejprve úzce pyramidální, později vysoce kulovité až převislé koruny. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem, část plodů tvoří i partenokarpicky. Vhodní opylovači: Akerö, Antonovka, Charlamowski, Cortland, Cox Pomona, Croncelské, Golden Delicious, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Malinové holovouské, McIntosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Římské, Wagenerovo. Neopyluje ji dobře Matčino.

 
PLODNOST: časná (4-6 let po výsadbě), vysoká, zpočátku pravidelná, později má sklony k střídavé plodnosti, třeba pomoci vhodným řezem v roce předpokládané vysoké plodnosti.

 
PLODY: středně velké až velké (specificky lehké, průměrně 135 g, ale i 200 g), kulovité až ploše kulovité, tvarově dost pravidelné. Slupka je hladká, lesklá, pevná, jemně osrněná, nejprve zelenožlutá, později žlutá, pokrytá z větší části charakteristickým krásným karmínově červeným, pruhovaným líčkem, voní. Dužnina je žlutobílá, pod slupkou či i uprostřed mramorovaně růžová, jemná, měkká velmi šťavnatá a na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokysele, s malinovou vůní a příchutí, velmi dobrá, připomíná chuť Malinového holovouského.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň přibližně v polovině září, konzumně dozrávají začátkem října, vydrží uskladnit až do Vánoc, ale zejména z vyšších poloh, nejlepší chuť mívají v listopadu. Čas sklizně je třeba dobře vystihnout, při zpoždění se plody hromadně opadávají.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k moštování a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem. Na polohu ani půdu není příliš náročná, ale měla by být dostatečně vlhká. V suchých a teplých polohách sice dobře plodí a plody se pěkně zbarvují, ale dost opadávají, bývají červivé. Vhodná zejména do středně teplých a chladnějších oblastí, kde se například již nedaří odrůdě James Grieve. Zvládá dobře i mrazové kotliny.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Je silně odolná proti padlí, středně až vyšší odolnost má proti strupovitosti. Více ji v suchých, teplých oblastech napadá obaleč jablečný (Cydia pomonella).

PŮVOD: více než 100 let množená odrůda v bošáckém a moravskolieskovském údolí, název podle osvícence Ľudovíta Riznera, který se podepsal pod její slávu.

 
RŮST: bujný, vytváří mohutné, zdravé, dlouhověké stromy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje ve svém okolí jinou odrůdu jabloně kvetoucí v podobném termínu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: středně velké, kulovité až ploše kulovité, mají tenkou, mastnou slupku, velmi dobře odolnou chorobám. Slupka je světlezelená až světle žlutá, téměř celá překrytá pruhovaným červeným líčkem, z něhož svítí světlé výrazné lenticely. Dužnina je šťavnatá a kypřejší, obsahuje všechny jablečné tóny od kyselé po sladkou.

 
DOZRÁVÁNÍ: konzumuje se od konce srpna do prosince, má velmi dlouhé konzumní období.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i všestrannému zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s přiměřeně vlhkou, dobře odvodněnou, hlubokou půdou, ale není náročná na její kvalitu.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná, dobře odolná vůči chorobám.

PŮVOD: Kanada, stát Ontario, vyšlechtil v r. 1820 Charles Arnold v obci Paris jako kříženec odrůd Wagenerovo (otcovská odrůda) × Northern Spy (mateřská odrůda). Na trh ji uvedla školka bratří Transonových v Orléansu v r. 1882. V r. 1898 získala ocenění od britské Královské zahradnické společnosti. Do Listiny povolených odrůd v Československu byla zapsána v r. 1954. Synonyma a cizí názvy: Ontarioapfel.

RŮST: nejprve středně bujný, později ustává. Vytváří zpočátku vysoké kulovité či úzce pyramidální koruny, které se později rozkládají až na kulovité, jsou poměrně malé a řídké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Má tendenci vytvářet i partenokarpické plody bez opylení. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Matkino, Oldenburgovo, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

PLODNOST: raná, vysoká, výrazně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké, ploše kulovité, žebrované s pěti oblejšími, dobře vyvinutými žebry, která se táhnou podél celého plodu. Slupka je hladká, lesklá, pevná až kožovitá. Základní barva je výrazně zelená, později slámově žlutá s karmínově červeným líčkem, méně nápadným, rozmytým, někdy i široce pruhovaným. Plody bývají při sklizni modravě ojíněné. Dužnina je zpočátku středně tuhá, později měkká, krémová až nažloutlá, částečně zrnitá, velmi šťavnatá, na vzduchu málo hnědne, vydrží dlouho bez moučnatění. Po dozrání voní plody jen slabě, ale po rozkrojení silněji a připomínají vůní odrůdu Omanové. Chuť mají nakyslou až sladkokyselou, osvěžující, bez kořenitosti, nejchutnější jsou z nižších, dostatečně teplých poloh. Mají vyšší obsah vitaminu C.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou až ve 2. polovině října, co nejpozději, protože teprve těsně před sklizňovou zralostí se plody nejlépe vybarvují. Už při sklizni jsou náchylné k otlačení, proto je třeba s nimi manipulovat opatrně. Konzumně dozrávají v lednu, vydrží v chladném skladování do května, při skladování nevadnou, ale při přehnojení mohou hnít zevnitř.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, sušení a moštování, případně i na pečení. Kvůli nízkému obsahu cukrů je vhodné při konzumaci s mírou i pro diabetiky.

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné. Dobře se přizpůsobuje různým podmínkám, nedaří se jí jen v těžkých, jílovitých, mokrých půdách a naopak v příliš suchých půdách či v mrazových kotlinách. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh. Hodí se zejména do zahrad, sadů či včelínů.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, silněji mrazuvzdorná v květu, je středně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, náchylnější k rakovině v těžké půdě. Napadá ji mšice vlnatka krvavá.

PŮVOD: Anglie, Sittingbourne, vyšlechtil ji pan Gascoyne, na trh byla uvedena v roce 1871.

 
RŮST: bujný růst, později mírnější, vytváří široce rozložité koruny, plošší až převislé.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Parména zlatá zimní, James Grieve.

PLODNOST: pozdější, střední až nižší, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 170 g, maximálně až 400 g), slupka hladká, suchá, později polomastná až mastná, základní barva světle zelená, později žlutozelená, krycí barva jemně červená s přechodem do výrazného červeného líčka, lenticely velmi početné a výrazné, ohraničené červenou barvou. Dužnina bílá, mírně zelenavá, od slupky někdy mírně narůžovělá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť velmi dobrá, plná, sladká, mírně kyselá, kořenitě aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, plody dobře drží na stromech, jsou vhodné ke konzumu v měsíci říjen, vydrží do prosince i déle.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména jako stolní ovoce, ale i na sušení, mošty, na vzduchu jen málo hnědnou. Hůře se skladují (při nízké teplotě dužnina hnědne).

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje přiměřeně vlhké půdy, dobře snáší i vyšší polohy s úrodnější půdou, nemá ráda uzavřené polohy.

 
ODOLNOST: odrůda je dobře odolná proti mrazu, středně odolná proti padlí. V příliš vlhkém prostředí je náchylná ke strupovitosti a monilióze.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč ze zač. 19. stol., šířený školkou De la Fidelité v Bruselu, pojmenovaná v r. 1819 po hraběti Mérode-Westerloo.

 
RŮST: bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje, vytváří široce kuželovitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Williamsova.

 
PLODNOST: raná (4. rok po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké (průměrně 200 g, ale i 500 g), tupě zaoblené, kuželovité plody. Slupka je šedozelená, v plné zralosti světležlutá, silnější, drsná, pokrytá rzivými lenticelami, na slunné straně s načervenalým líčkem. Dužnina je smetanově bílá, středně tuhá – polomáslovitá, velmi šťavnatá, jemná, chuťově výborná, sladká, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň za zelena začátkem až v polovině září, konzumně dozrává koncem září, vydrží asi 14 dní, z vyšších poloh do konce října.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, moštování, výrobu povidlových směsí a džemů, případně i kompotů.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda je velmi přizpůsobivá, snese i méně kvalitní půdy a vyšší polohy, jen v sušších půdách bývají plody drobnější.

 
ODOLNOST: dobře až silně mrazuvzdorná ve dřevě, silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti a monilióze, nebývá napadána škůdci.

PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velké, kulovitého až kuželovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: pravděpodobně Rusko.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, má vznosnou korunu; později se větve ohýbají k zemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač pro mnohé odrůdy. Vhodní opylovači: Průsvitné žluté, Croncelské, Baumannova reneta, Ananasová reneta, Krasokvět žlutý, Astrachan červený, Bismarkovo, Delicious, Jonathan.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, ve vyšším věku střídavá.

PLODY: velmi pěkné plody menší až střední velikosti, hladká, tenká slupka slámově žluté barvy s typickým krátkým červeným pruhováním. Dužnina je bílá, šťavnatá, ostřeji kyselé chuti. Plody mají intenzivní vůni.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v srpnu, plody vydrží cca 3–4 týdny.

VYUŽITÍ: raná odrůda vhodná k přímému konzumu, k kuchyňskému zpracování, mošty, vína, sušení.

STANOVIŠTĚ: vhodná i do drsnějších poloh – musí však být chráněné před větrem, není velmi náročná na půdu, ale v suché jsou plody malé a rychle opadávají, strom trpí padlím, v jílovitých a těžkých půdách trpí rakovinou. Vhodná do zahrad, polních sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná, středně odolná proti padlí, náchylnější k rakovině v nevhodných půdách a ke strupovitosti v uzavřených polohách bez proudění vzduchu.

PŮVOD: Nizozemsko, Shellinkhout, vyšlechtil J. Maars v r. 1931 jako křížence odrůd Fayova úrodná x Scotch.

 
RŮST: bujný, polovzpřímený, středně hustý, tvar vysoko kulovitý, před sklizní až rozložitý. Raší brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: více samosprašný, kvete brzy a dlouho. Květy dosti opadávají při nízké vzdušné vlhkosti nebo mrazech v období květu.

 
PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářsky významná až od 4. roku po výsadbě), pravidelná, průměrně 3,5–6,5 kg/keř, výše dost závisí na poloze.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (6–6,5 cm), řídké, s 11–13 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenká, středně pevná, sytě červená, za dešťů často praská. Dužnina je měkčí, šťavnatá, sytě červená. Chuť je příjemně kyselá až kyselá, aromatická. Má středně vysoký obsah vitaminu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, už na přelomu června a července, od 4. týdne června do 2. červencového týdne, bobule dozrávají v hroznu rovnoměrně. Je vhodná zejména pro ruční sklizeň. Plody se hůře přepravují i skladují, v chladírně vydrží 7 dní.

 
VYUŽITÍ: zejména na sirupy, džemy, želé, méně na přímý konzum a kompoty kvůli kyselejší chuti.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje těžší, hlubší, vlhčí úrodné půdy s dostatkem humusu a živin. Vhodná do teplých či chráněných středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v květních pupenech v zimě i v květu v době květu, odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola), středně až silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis) a proti roztoči vlnovníku rybízovému (Cecidophyopsis ribis).

PŮVOD: Itálie, Řím, Istituto Sperimentale per la Frutticoltur, 1988, jako ozářením vzniklá mutace odrůdy Tuono.

RŮST: středně bujný. Velmi dobře snáší tvarování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, asi 5 dní po Sladkoplodé krajové, ale dříve než Ferragnes. Plodí i bez přítomnosti jiné odrůdy mandloně, ale přítomnost současně kvetoucí odrůdy zvýší úrodu. Vhodní opylovači: Tétényi Rekord, Tétényi Kedvenc, Tuono, Marta, Filippo Ceo, Lauranne, případně i Ferragnes a Ferraduel.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,4 g, jádra 1,5 g), špičaté. Skořápka, která je vlastně peckou, je polopapírová, polotvrdá, lehce louskatelná louskáčkem. Jádro je vrásčité, světle hnědé, velmi dobré, sladké a aromatické chuti. Výtěžnost jader z pecek je asi 36 %. Dvojitá jádra se objevují asi v 10–20 % případů.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.

ODOLNOST: je sice středně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech i květu, ale pozdě kvetoucí. Středně náchylná k monilióze (Monilinia spp.).

PŮVOD: Ukrajina.

RŮST: růst pomalejší, vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je i s pupeny odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužnina je krémově bílá, středně tuhá, mírně vonná. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu.

VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"", sušení, moštování. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.

STANOVIŠTĚ: teplejší polohy, chráněné slunné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: v rámci odrůd dula silně mrazuvzdorná. Vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Anglie, Colnbrook Lawn u Londýna, v r. 1830 ji získal M. R. Cox z výsevu semen Ribstonského.

 
RŮST: zpočátku bujný, později pomalejší, v plné plodnosti slabý, koruna je menší, kulovitá až ploše kulovitá a hustá. Při výchovném řezu zejména prosvětlujeme, přílišné zkracování výhonů korunu zahušťuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Bernské růžové, Breuhahnovo, Croncelské, Golden Delicious, James Grieve Red, Jonathan, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Laxton's Superb, McIntosh Red, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Spartan, Starking Delicious, Starkrimson, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

 
PLODNOST: středně raná, zpočátku pravidelná, později mírně střídavá, menší až střední.

 
PLODY: menší až střední, kulaté až ploše kulaté, velikostně i tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až zlatožlutá, překrytá jasně červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je nažloutlá, zpočátku křehká a křupavá, později měkká a šťavnatá. Chuť je vynikající, vyrovnaně sladkokyselá, velmi aromatická, kořenitá. Bývá považována za nejchutnější jablko vůbec.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. září, konzumně dozrává v listopadu, vydrží do února. Dobře se přepravuje i skladuje, při teplotě pod 2 °C dužnina hnědne.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na sušení, pečení a další zpracování, na vzduchu téměř nehnědne.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, úrodnou půdou s dostatkem vápníku. Nesnáší příliš suché ani studené a příliš vlhké půdy. Nejvhodnější je do středních poloh.

 
ODOLNOST: středně až méně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech a květu, středně odolná vůči strupovitosti a rakovině, méně vůči padlí, náchylná k poškození vlnatkou krvavou a červivosti, praskání plodů a k hořké pihovatosti při skladování. Plody nepadají ve větru.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, vyšlechtil ji Maliga Pál jako kříženec odrůd Pándy a Montreuil a od r. 1970 je na trhu.

RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný, polorovný. Vytváří vysoké, kulovité, hustší koruny. Neztrácí listy a nemá sklon k převislému růstu, dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete časně až středně časně.

PLODNOST: časná až středně časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), zploštěle kulovité. Slupka je velmi jemná, světle červená až zářivě červená, je na pomezí mezi kyselkou a amarelkou. Dužina je světle červená, měkká, řidší, rozplývavá, velmi šťavnatá, šťáva málo barví. Chuť je příjemně sladkokyselá, při plném vyzrání až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj vytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, relativně rovnoměrně. Hůře snáší přepravu, snadno se otlačuje.

VYUŽITÍ: výborná stolová odrůda vhodná zejména pro přímý konzum (višně na dortu), ale také pro všestranné zpracování na světlejší kompoty, džemy, sirupy či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v úrodných, dostatečně vlhkých, ale dobře odvodněných půdách. V suché půdě jsou plody menší. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody, trpí tam gummózou. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných lokalit.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních pupenech a v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Je středně až méně odolná vůči monilióze.

PŮVOD: 2. pol. 18. století, původ neznámý.
RŮST: bujný, vytváří mohutný strom se silným kmenem a kuželovitou korunou se silnou, řídkou kostrou. Jedna z nejlepších kmenotvorných odrůd, roste rovně a má tvrdé dřevo.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře mrazuvzdorná v květu. Zřejmě vhodní opylovači: Amanliská, Angoulemská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: nastupuje po 5–8 letech po výsadbě a je pravidelná, vysoká.
PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka je tlustá, hladká, po setření nápadně lesklá, po úplném dozrání žlutá až zlatožlutá, na slunné straně karmínově červená, na některých plodech je tato červeň proužkovaná nebo tmavohnědočervená. Bílá dužnina je jemnozrnná, křehká, máslová, s výbornou, jemně kořenitou, sladkou a vonnou, muškátovou chutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. srpna (asi 10 dní před úplným dozráním), konzumní zralost: postupná, ve 2. polovině srpna, skladovatelnost cca 14 dní.

 
VYUŽITÍ: vhodná na přímý konzum, velmi krátká skladovatelnost (10–14 dní, pak ovoce moučnatí).

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na teplo, daří se jí i ve vyšších polohách s chladnějším podnebím, ale lépe v před větrem chráněných; vyžaduje hluboké hlinité, ne příliš vlhké půdy.

 
ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazu, odolná vůči houbovým chorobám, jen za nepříznivého počasí a v příliš vlhké poloze náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: strom má slabší růst, dorůstá do výšky přibližně 6 m a vytváří kulovitou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, vhodně ji opylují jiné maďarské odrůdy. Kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi.

PLODNOST: pravidelná, velká, spolehlivá.

PLODY: velké (asi 4 cm) s hrubou zelenou slupkou a polopapírovou skořápkou. Jádro je velké, chuť velmi jemná, sladká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatech.