PŮVOD: Eurasie, na Z po Anglii, na S po jih Skandinávie, na V přes Ural až po Omsk, na J po severní Španělsko, jižní Francii, střední Itálii a severní Řecko.
RŮST: středně rychlý. Je to dlouhověký, mohutný listnatý strom s rozložitou, hustě rozvětvenou korunou, dorůstající do výšky 20 až 40 m a šířky asi 12 m. Kůra je světlehnědá až šedá, borka tmavošedá, mělce rozpukaná do podélných pásů. Sytě zelené listy jsou souměrné, široce srdčité, po okrajích pilovité, na spodní straně šedozelené, chlupaté. Dožije se i 1000 let.
OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně samosprašná. Žlutobílé květy jsou uspořádané ve vzpřímených vrcholících, kvetou v červnu a červenci, asi 2 týdny po květech lípy velkolisté, krásně voní.
PLODNOST: u volně stojících stromů středně raná, ve 12.–20. roce života, u stromů v lese pozdní, až v 25.–30. roce života.
PLODY: oříšky oválného tvaru, nesoucí hnědá semena.
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, krajinotvorný, vhodný k výsadbě v zahradách, parcích a na veřejných prostranstvích, do alejí a stromořadí, jako solitéry či dvojice do krajiny ke kapličkám atd. Je to významná medonosná dřevina. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející či čerstvě rozvinuté, ještě poloprůsvitné listy – samotné či v salátech. Květy jsou jedlé i léčivé: mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody, z nichž se dá vyrobit falešná čokoláda. Dřevo je měkké a velmi vhodné na řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá na kreslení.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, snese i větrná místa. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou půdu. Nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou půdu. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v sutových a lužních lesích, v dubohabřinách. Vhodná od nížin po vyšší polohy.
ODOLNOST: spolehlivě mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C až -40 °C, silně větruvzdorná.
PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vznikla v r. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Stanley.
RŮST: slabý až středně bujný, vzpřímený.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě.
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, připomíná chuť Bystrické švestky. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 12 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.
VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu a všestrannému zpracování na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, kompotů či destilátů.
STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na půdu, ale podobně jako ostatní švestky ocení vlhčí, ale dobře propustnou půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květních poupatech a květu, středně až více tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).
PŮVOD: Ukrajina, kříženec Bieloruskaja Sladkaja x hybridní forma C106, 2001.
RŮST: středně silný růst.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.
PLODNOST: středně vysoká. Plodnost v průměru 1,6 kg na keř.
PLODY: černé, velmi velké, se středně silnou slupkou. Chuť je sladká, vynikající. Po dozrání plody neopadávají, odtrh je suchý.
DOZRÁVÁNÍ: koncem června – začátkem července, cca 2 týdny před odrůdou Jubilejnaja Kopanija.
VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování.
STANOVIŠTĚ: odrůda vhodná i do drsnějších lokalit, nenáročná na pěstitelské podmínky. Slunné stanoviště.
ODOLNOST: odrůda je komplexně odolná vůči houbovým chorobám, škůdcům, suchu i mrazům. Rezistentní vůči vlnovníku rybízovému.
PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. polovině 16. století dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".
RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný. Vytváří široké a vysoké kulovité, velké koruny. Používá se i jako podnož.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Bystrická, Mirabelka nancyská, Oullinská renklóda, Vlaška. Sama dobře opyluje Althanovu renklódu a Flotowovu mirabelku.
PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.
PLODY: středně velké (průměrně 22–25 g), kulaté, na obou koncích zploštělé, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá, na slunné straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, u stopky rzivě síťovaná. Dužnina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, výborná, jedna z nejlepších. Pecka je oddělitelná od dužniny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.
DOZRÁVÁNÍ: v 2. polovině až koncem srpna, postupně. Na zavařování se sklízí 2 týdny před plnou zralostí.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, zavařování kompotů, výrobě destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a méně náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena), jen při vysoké násadě plodů v hroznech je náchylnější, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a v plné zralosti i vosy.
PŮVOD: Anglie, Aldermaston v Berkshire, okolo roku 1770 ji jako náhodný semenáč nalezl ředitel školy John Stair. Množila ji školka Richarda Williamse v Turnham Green v Middlesexu a později se dostala i do USA. Dnes je jednou z nejpěstovanějších odrůd.
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Stromy velmi rychle stárnou. Koruna je jehlancovitá, široce pyramidální, později nepravidelná, vyšší, kulovitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Boscova lahvice, Clappova máslovka, Crassanská, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Konference, Pařížanka, Mechelenská, Neue Poiteau. Je nekompatibilní s Avranšskou.
PLODNOST: velmi raná (2–5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), baňatě kuželovité, u stopky mírně prohloubené, ke kalichu někdy zúžené, nesouměrné. Slupka je hladká, bez ojínění a rzivosti nebo jen s minimem, mírně mastná, nerovná, zelenobílá, v plné zralosti zelenožlutá až žlutá, zřídka s menším červeným, pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá, velmi jemná, máslovitá, bez kaménkovitosti, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, výrazně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na přelomu srpna a září, sklízí se ještě zelenobílá, konzumně dozrává po 10–14 dnech, vydrží 1–2 týdny, v chladírně i 3 měsíce. Přepravu snáší dobře po dostatečně včasné sklizni.
VYUŽITÍ: velmi univerzální odrůda, velmi vhodná k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů a destilátů, ale i k moštování, sušení a pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodnější, propustné, hlinité půdy. Ve vlhkých a studených půdách a v otevřených a inverzních polohách namrzá a plody jsou řepovité.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, pokud květy namrznou, tvoří i bezsemenné plody. Dobře odolná vůči strupovitosti, málo ji napadají škůdci kromě obaleče – plodožrouta hrušňového (Cydia pyrivora).
PŮVOD: Kanada.
RŮST: bujný, polopřímá koruna.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda.
PLODNOST: vysoká a pravidelná,
PLODY: středně velké, nesouměrné. Slupka je lesklá, středně silná, hladká, původně zelenožlutá, překrytá téměř po celé ploše plodu tmavě červeným líčkem. Dužnina je světle žlutá, šťavnatá, kyselosladká, aromatická, velmi chutná, poměrně dobře oddělitelná od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: středně raná odrůda, dozrává koncem července / začátkem srpna.
VYUŽITÍ: přímá konzumace.
STANOVIŠTĚ: chráněné stanoviště, teplé a středně teplé polohy. Dobře snáší i sušší podnebí.
ODOLNOST: středně odolná vůči mrazu ve dřevě i v květu, odolnější vůči monilióze a padlí broskvoně, plody jsou odolné vůči opadávání před sklizní, v dešti nepraskají ani netrpí hnilobou.
PŮVOD: USA, náhodný semenáč, v roce 1865 nalezený panem Amsdenem.
RŮST: středně bujný až bujný, koruna menší, vzpřímená až polovzpřímená.
OPYLOVACÍ POMĚRY: Kvete brzy a dlouho, je samosprašná.
PLODNOST: vysoká, pravidelná. Pro udržení dobré velikosti a kvality plodů je nutný hlubší řez a případně i probírka plodů.
PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké, nepravidelně kulovité. Slupka je středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je středně až silně plstnatá, základní barva slámově žlutozelená s jasně červenou krycí barvou a rozmytým žilkovaným líčkem. Dužnina je jemná, měkká, vláknitá, šťavnatá, zelenobílé až krémově bílé barvy, pod slupkou mírně narůžovělá, chuť sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. Pecka je těžko odlučitelná od dužniny. Plody jsou středně až velmi dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou náchylné k praskání pecky.
DOZRÁVÁNÍ: v červenci až na začátku srpna, 15–20 dní před odrůdou Redhaven, dozrává postupně. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné půdy s dostatkem vláhy. Odrůda méně náročná na polohu, vhodná do všech poloh pro pěstování broskvoní.
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti.
PŮVOD: USA, kříženec odrůd Kalhaven a South Haven 309.
RŮST: roste bujně, habitus má polovzpřímený.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, rozkvétá středně brzy až pozdě, kvete středně dlouho.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou velké, kulaté, souměrné. Slupka je zelenožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, okolo pecky narůžovělá, tuhá, nevláknitá, s kyselosladkou, aromatickou, velmi dobrou až výbornou chutí. Pecka je středně velká a dužnina se od ní dobře odděluje.
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 30 dní po Redhavenu, tedy přibližně v první dekádě září.
VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu, ale i ke konzervování.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda propustná, ale dobře zásobená vláhou v teplých a středně teplých pěstitelských oblastech pro broskvoně.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina infestans). Velmi málo až málo náchylná k praskání pecky a plodů, málo náchylná k předčasnému opadu plodů.
PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vyšlechtil ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v roce 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.
RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrace uvnitř stromu často prosychá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete současně s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova, višeň Köröšská.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.
PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka. Dužnina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je kyselá až nasládlá, mírně trpká, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná. Pecka se dobře odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 4. třešňový týden, tedy v 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i v plné zralosti.
VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná na přímou konzumaci, ale i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné. Stromy jsou vhodné do každé, i jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevu i květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a proti monilióze.
PŮVOD: Švédsko, Kristianstad, v roce 1996 vyšlechtil B. Sjostedt jako selekci genotypu Ru 1-61 op.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 1–1,5 m. Početné výhony jsou takřka beztrnné. Při pásové výsadbě rostliny sázíme 0,5–1 m od sebe a s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování (v zatravnění strádají), v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez. Hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem, výluhy.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká
PLODY: menší až středně velké, kulaté až kuželovité, tmavě červené. Chuť je osvěžující sladkokyselá, kyselejší, výrazně aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od poloviny srpna až do mrazů. Zraje asi týden před Autumn Bliss. Plody se snadno sbírají.
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné plátky, želé, destiláty, zmrzliny, koláče apod., ale i na přímý konzum.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Nejlépe se jí daří v humózní, dobře propustné, ale dostatečně vlhké a na vápno chudé půdě. Odrůda vhodná i do vyšších oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je ještě odolnější vůči šedé plísni (Botrytis cinerea) než odrůda Autumn Bliss. Je středně až slaběji odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.
PŮVOD: ČR, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2000 vznikla z volného opylení odrůdy Růžová raná.
RAST: středně bujný až bujný, rozložitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká a pravidelná, při přetížení je násada následující rok nižší.
PLODY: malé až středně velké, vejcovité, slabě nesouměrné, hladké. Slupka je slabě až středně zastřená, světle oranžová jen s osamocenými červenými skvrnami. Dužnina je oranžová, středně tuhá a středně hrubá, velmi šťavnatá, rozplývavá, většinou dobře odlučitelná od pecky, někdy na jejích žebrech může držet. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá. Jádro pecky je sladké.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině července, 7 dní po Velkopavlovické.
VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, výroba kompotů, destilátů či džemů.
STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, v květních pupenech, květu i v mladých plůdcích, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).
PŮVOD: Polsko, Öjebyn x (Ribes dikuscha x Climax), 1991.
RŮST: středně silný růst, vytváří nízký kompaktní keř.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: středně dlouhé hrozny s velkými, kulovitými, černými a lesklými bobulemi. Chuť aromatická, sladší.
DOZRÁVÁNÍ: začátkem června.
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín; půda hlubší, hlinitopísčitá, propustná, bohatá na živiny. Odrůda nenáročná na polohu, vhodná do všech pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: odrůda je rezistentní vůči americkému padlí, rzi a plně mrazuvzdorná.
RŮST: středně rychlý. Tento opadavý keř dosahuje výšky až 4 m, letorosty má stříbřitě šupinaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické, na líci řídce bíle šupinaté, na rubu hustě bíle šupinaté, působí stříbřitým dojmem. Řez jen na usměrnění růstu, popř. odstranění suchých větví.
OPYLOVACÍ POMĚRY: s různou mírou samosprašnosti, některé jedince jsou plně samosprašné, některé částečně, jiné cizosprašné. Doporučujeme vysazovat alespoň 2 rostliny vedle sebe, alespoň 2, lépe 4 m od sebe. Kvete koncem dubna až v květnu, většinou uniká mrazům. Květy jsou oboupohlavné, bílé, silně vonné, vyrůstají po 1–7.
PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.
PLODY: kulovité peckovice velikosti menších červených rybízků (6–9 mm), červené s lenticelami a jednou peckou. Před dozráním trpkokyselé, po dozrání šťavnaté, sladkokyselé (průměrně 8,3 % cukru) s příjemnou vůní.
DOZRÁVÁNÍ: od druhé poloviny září až do listopadu. Sklizené plody vydrží i 2 týdny při pokojové teplotě. Sklízejí se setřásáním na plachtu nebo stažením zralých plodů z větviček.
VYUŽITÍ: jako velmi okrasná se hodí do živých plotů, větrolamů, zahrad, parků, mezí, dobře snáší i městské prostředí. Květy jsou medonosné, obsahují hodně nektaru. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k výrobě džemů, sirupů či ovocné kůže.
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí ve většině půd, které jsou dostatečně odvodněné, nemá ráda mělké, vápenité půdy. Vyžaduje mulčování, ale není třeba ji hnojit, sama si váže vzdušný dusík pomocí symbiotických nitrifikačních bakterií, které má na kořenech.
ODOLNOST: odolná vůči mrazům, suchu, vysokým teplotám, větru, chorobám i znečištění ovzduší či zasolení půdy.
PŮVOD: Polsko, Skierniewice, Zemědělský výzkumný Ústav, šlechtiteli byli Łukasz Seliga a Stanisław Pluta jako odrůda muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia), byla registrována v roce 2023.
RAST: středně bujný, průměrně dosahuje výšky 3-4 m a šířky 3-4 m, habitus je pod váhou úrody rozložitý, relativně dost odnožuje.
OPELOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete středně brzy, podobně jako odrůda Northline.
PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 3,6 kg z 9-letých keřů).
PLODY: velké (průměrně 10-12 mm a 0,70-1,15 g), kulaté, rostou v trsech po 10–15 ks. Slupka je modročerná, ojíněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, středně až více sladká (cukernatost v závislosti na roce 11,9-18,9 °Brix). Mají střední až vysoký obsah vitamínu C (průměrně 4,5-9,8 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 669 mg/100 g) a antokyanů (průměrně 207 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdější, několik dní po odrůdě Northline. Plody dozrávají rovnoměrně v rámci trsů a neopadávají.
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímou konzumaci, výrobu džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje sluneční stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v květu.
PŮVOD: Polsko.
RŮST: silný vzpřímený růst, výhony dorůstají do výšky 1,5–1,8 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.
PLODNOST: vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, sytě červené, lesklé, kompaktní, kuželovitého tvaru, snadno se sbírají; chuť je výborná, dezertní, aromatická, sladká. Jedna z nejžádanějších odrůd.
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát ročně, poprvé začátkem srpna, druhá úroda je až do pozdního podzimu.
VYUŽITÍ: přímá konzumace, pečení, mražení, další zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, propustná a výživná půda.
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči hnilobám a odumírání, plně mrazuvzdorná odrůda.
PŮVOD: Pobaltí, 18./19. stol.
RŮST: středně bujný, později slabý. Koruna je vzpřímená, menší, kuželovitá až kulovitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a krátce, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Charlamowski, Coxova reneta, Croncelské, James Grieve, Landsberská reneta, Hviezdnatá reneta, Harbertova reneta, Lebelovo, Melba, McIntosh, Oldenburgovo, Ontário, Parména zlatá zimní, Princ Albert, Ušľachtilé žlté, Viliamovo, Wealthy.
PLODNOST: raná (už ve 2.–3. roce po výsadbě), vysoká, střídavá.
PLODY: středně velké až malé, dosti variabilní, nesouměrné, tupě kuželovité až kulovité, často s ostrým švem probíhajícím podél celého jablka. Slupka je hladká, lesklá, zelenobílá až žlutobílá. Dužnina je křehká, jemná, měkká, šťavnatá, chuť dobrá, nakyslá až sladkokyselá, jemně aromatická, osvěžující.
DOZRÁVÁNÍ: na konci července až začátkem srpna, ovoce ihned vhodné ke konzumu, brzy začne moučnatět.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, na koláče, zavařování, výrobu přesnídávek. Vyžadují zvýšenou opatrnost při sklizni (při otlačení hnědnou), nevhodné pro delší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy spíše lehčí, vlhké, ale ne příliš, hnojené. Vhodná pro všechny pěstitelské oblasti, i vyšší, před větrem chráněné polohy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, náchylná k rakovině v příliš vlhkých půdách (je třeba ji zásobit vápníkem), méně k padlí v příliš suchých polohách a ke strupovitosti ve velmi vlhkých, uzavřených polohách.
PŮVOD: Maďarsko, asi v r. 1868 jako náhodný semenáč. Známá ve všech meruňkových oblastech pod názvy Maďarská nejlepší, Ungarische beste, Magyar legjobb, Kecskeméti kajszi či Hungarian best.
RAST: na začátku velmi bujný, později středně bujný, koruna kulovitě rozložitá, přirozeně zahuštěná. Ve školce neroste rovně, starší stromy uvnitř koruny dosti vyholují.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, současně s odrůdou Velkopavlovická. Podle času kvetení může opylovat také odrůdy: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Legolda, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Veselka, Vesna, Vestar.
PLODNOST: středně raná (první plody již 4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, střídavá ne kvůli přirozené periodicitě plodnosti, ale spíše kvůli zamrznutí květů či mladých plůdků.
PLODY: velké (45-65 g), kulovitě oválné, většinou souměrné, hladké. Slupka je středně hustě až hustě zastřená, světle oranžová až sytě oranžová s rozmytým červeným líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hrubá, středně šťavnatá, rozplývavá, nevláknitá, většinou dobře odlučitelná od pecky, jen někdy může zůstat viset na jejích žebrech. Chuť je kyselosladká až sladká, velmi aromatická, vynikající. Jádro pecky je sladké.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. a 3. dekádě července, současně s odrůdou Velkopavlovická.
VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, především pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, sušení.
STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná jen do teplých oblastí pro meruňky, i tam na chráněné místo.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, dobře v květních pupenech (na úrovni Harogem a Goldrich), málo v květu a v mladých plůdcích. Středně až lépe odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), citlivá vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).
PŮVOD: USA, kříženec odrůd Agenská x Grand Duke, zač. 20. stol.
RŮST: středně silný, vytváří vysoko pyramidální, řidší korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, přináší pravidelné, vysoké úrody.
PLODY: velké, podlouhlé, na obou koncích zúžené (30–40 g). Slupka je pevná, tmavomodrá až tmavě fialová se světle modrým ojíněním, nakyslá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá. Chuť sladká / sladkokyselkavá, lepší v teplých polohách a po úplném dozrání, mírně aromatická. Poměrně dobrá oddělitelnost dužniny od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: začátkem září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, mražení, výroba pálenky. Plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: hlinité, úrodné, výživné půdy a teplé, chráněné polohy. Nesnáší chladná a zamokřená stanoviště.
ODOLNOST: odrůda tolerantní k šarce, ve dřevě odolná vůči mrazu, v květu středně odolná proti mrazu, náchylnější k moniliové hnilobě.
PŮVOD: velmi stará odrůda, vznikla buď v Německu, jako náhodný semenáč u zámku Gravenstein ve Šlesvicko-Holštýnsku, nebo v Itálii, v jižním Tyrolsku, je známa od 17. století.
RŮST: bujný, vytváří velké až velmi velké, široké, rozložité, později až převislé koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Idared, Ingrid Marie, James Grieve Red, Jonathan, Krasokvět žlutý, McIntosh, Ontario, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Zvonkové.
PLODNOST: pozdní (kolem 7.–10. roku po výsadbě), dobrá, střídavá, průměrně 12–16 t/ha.
PLODY: středně velké až větší (130–170 g), zploštěle kulovité až vysoko kulovité, silně žebrované, podélně nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, středně mastná až mastná, žlutozelená až žlutá, překrytá pruhovaným purpurově červeným líčkem. Dužnina je zelenkavě krémová, jemná, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, vynikající.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až v první polovině září, konzumně dozrává asi 2 týdny po sklizni, vydrží do konce října či do poloviny listopadu.
VYUŽITÍ: výborné jablko zejména na přímý konzum, ale i na sušení, výrobu moštů, vín, destilátů. Dobře se skladují.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplejší a vlhčí, lepší půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh. Nesnáší mrazové a inverzní polohy. V suchých, větrných polohách plody předčasně opadávají.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolnější proti rakovině, středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.
PŮVOD: Rakousko, HBLVA Wien Schönbrunn, vyšlechtil Johannes Lischka
RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti a růst zpomaluje.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, jedna z nejvyšších výtěžností (hmotnost plodů / objem stromu: 3,07 kg/m3)
PLODY: velké (průměrně 5,6-6 g, až do 9 g, délka 2,5-3 cm, šířka 1,3-2 cm), oválné, červené, při plném vyzrání s velmi sladkou chutí, s jedním z nejvyšších obsahů cukru (14 %) a středním obsahem kyselin (2,28 %) s nižším až středním obsahem vitaminu C (40-55 mg/100 g). Pecka je středně velká (10 % hmotnosti plodu) a špatně oddělitelná od dužniny.
DOZRVÁNÍ: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října. K vyzrání do dobré chuti potřebuje teplý podzim.
VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce a díky velikosti a tvaru také velmi vhodný k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.
PŮVOD: Východní Asie – severní Čína, Korea.
RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý. Všechny části jsou na hloh velké – listy, květy i plody. Listy jsou široce vejčité s 3–5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavnými květy, zřejmě částečně samosprašný jako jiné hlohy, dobře jej opylují i jiné hlohy, je opylován hmyzem. Kvete pozdě, v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuvzdorné až do -5 °C.
PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (asi od 6 let po výsadbě), spolehlivá.
PLODY: jsou na hloh velmi velké (3–4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordové v plné zralosti, s výraznými světlými lenticelami. Dužnina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4–5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující, lépe vynikne při tepelném zpracování.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květy i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů, ale například i k obalení v cukrovém sirupu a následné konzumaci za syrova či po přemrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh. Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. I listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.
STANOVIŠTĚ: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdní době dozrávání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchovzdorný.
PŮVOD: neznámý, zřejmě z Balkánu, velmi stará odrůda, na našem území pravděpodobně již od 15. století.
RŮST: v mládí velmi bujný, vlivem bohatých úrod slábne, tvoří vyšší, později kulovité, husté koruny. Dřevo má křehčí, pod úrodami se snadno láme.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy a velmi bohatě.
PLODNOST: středně raná, velmi vysoká, po přetížení úrodou střídavá, ale dá se regulovat řezem.
PLODY: středně velké (průměrně 25-30 g), tvarově >velmi variabilní – od kulatých přes oválné, krátce oválné až po obráceně oválné, často rostou velmi hustě u sebe na větvi. Slupka je pevná, tenká, zpočátku červeně až fialově modravá, později fialovomodrá, šedomodře ojíněná. Dužnina je při dozrávání polotuhá, později měkká až rozplývavá, s jemnými žilkami, žluto- nebo zlatozelená, šťavnatá, velmi sladká, bez výrazné kořenitosti, s typickou vůní. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce. Pecka se špatně odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: je velmi pozdní, od poloviny, většinou od konce září do poloviny října, zraje nerovnoměrně na stromě i v různých lokalitách. Plody dobře drží na stromě, nepadají ve větru.
VYUŽITÍ: zejména k výrobě povidel, destilátu, do buchet, švestkových knedlíků, případně i na kompoty a sušení vcelku, méně k přímému konzumu.
STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vyžaduje půdy hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, v nehnojených, suchých půdách se stromy vysokou plodností brzy vyčerpají a plody jsou méně šťavnaté. Vhodné jsou teplé a středně teplé polohy, aby plody stačily dobře vyzrát a netrpěly moniliózou.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně až dobře tolerantní vůči šarce, náchylná k monilióze plodů, zejména při přetížení úrodou, nebývá červivá.
PŮVOD: Maďarsko.
RŮST: je slabší, vytváří vzdušnou, řidší korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Buda Tétényi, Tétényi Rekord.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké plody (průměrně 2,9 g) válcovitého, buclatého tvaru. Skořápka je polopapírová, měkčí než má Tétényi Rekord, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra je 42-50 % (průměrně 1,3 g). Jádro je světle žluté barvy, příjemně sladké.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, pražení, výroba cukrovinek, marcipánu.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až vyšší mrazuodolná v květních poupatech a květech.
PŮVOD: lombardská líska (Corylus maxima) není přesně známého, evropského původu, možná od Černého moře.
RŮST: středně bujný až bujný, vytváří husté keře polovězpřímeného tvaru do výšky a šířky 4–6 m. Středně silně až silně odnožuje. Listy jsou zbarvené do bordova.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí květy začínají rozkvétat brzy až středně brzy a dříve než samčí, které kvetou pozdě až velmi pozdě, ale navzdory tomuto protogynnímu kvetení je samosprašná. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Webbova atd.
PLODNOST: střední (2,5 kg/strom), středně pravidelná.
PLODY: souplodí tvoří více než 4 plody. Jejich slupky jsou červené, delší než plody, jen málo vykrajované. Plody jsou malé až středně velké (průměrně 2 g, od 1,8 po 2,3 g), dlouhé, válcovité, hnědé s narůžovělým nádechem. Jádro je menší (průměrně 1 g), velmi dobře vyplňuje celou skořápku (průměrně tvoří 52 % hmotnosti plodu). Slupka jádra je červenavá až hnědočervená a buď vůbec nebo jen velmi slabě korkovatí. Jádro se louská středně dobře. Chutná velmi dobře, aromaticky, nasládle až sladce, má vysoký podíl tuků. Podíl jádra z hmotnosti plodu je střední až vysoký (až 55 %), dvojitá jádra se nevyskytují.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané – během 2. dekády září.
VYUŽITÍ: přímý konzum i cukrářské zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, chráněné před severními větry a mimo mrazové kotliny. Půdy nejlépe lehčí hlinitopísčité či písčitohlinité s dostatkem živin a vláhy v teplých až středně teplých pěstitelských oblastech (do cca 450 m n. m.).
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C, silně mrazuvzdorná i v samčích květech. Velmi málo náchylná na botrytidu (Botrytis cinerea).

