Všechny předprodejní varianty

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1975 jako křiženec Wangenheimova a Požegača.

RŮST: středně bujný, strom střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: bohatá a pravidelná.

PLODY: poloslivka, plody jsou velké až velmi velké, slupka je pevná, matná, tmavomodrá, silně ojíněná. Dužnina žlutozelená, šťavnatá, tuhá, dobře se odděluje od pecky. Chuť sladká až sladkokyselá, příjemná, osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: raná odrůda, dozrává 28 dní před Bystrickou, přibližně v polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná jako stolní ovoce, k kuchyňskému zpracování, k sušení, na výrobu kompotů, džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje kvalitní půdy s dostatkem vláhy, je vhodná do teplých až středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květních pupenech a v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliniové spále (Monilinia laxa) a středně až méně odolná vůči moniliniové hnilobě plodů (Monilinia fructigena), ale protože dozrává v průběhu srpna, bývá jen málokdy napadena.

PŮVOD: Kanada, Britská Kolumbie, Summerland, výzkumná stanice, vyšlechtil ji v r. 1926 R. C. Palmer jako křížence odrůd McIntosh × neznámé odrůdy (původně určené jako Newton Pippin, ale genetické analýzy to nedávno vyvrátily), na trh byla uvedena v r. 1936. V Evropě se pěstuje od r. 1960, nejvíce v Polsku a v bývalém Československu.

RŮST: středně bujný, později slabší, nejprve vytváří vysoko kulovité, později kulovité až rozložité koruny. Větve jsou poměrně řídké, ale s hustým obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy rozkvétajícími středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače např.:  Ananasová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Blenheimská reneta, Boikovo, Coxova reneta, Discovery, Dukát, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Gloria mundi, Golden Delicious, Řehtáč soudkovitý, Jadernička moravská, James Grieve, Jonagold, Jonathan, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange Red, Matčino, Melrose, Oldenburgovo, Ontario, Parména šarlatová, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Pottovo, Starkrimson, Wealthy, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, zpočátku pravidelná, později je k udržení plodnosti třeba zmlazovat v letech očekávané nadúrody.

PLODY: jsou středně velké až menší (průměrně 90–150 g), široce kuželovité, kulovité až široce kulovité, tvarově pravidelné, mírně tupě žebernaté, souměrné. Slupka je hladká, pevná, pružná, lesklá, později mírně mastná, zelenožlutá až žlutá, téměř celá překrytá souvislou tmavě červenou barvou s tmavofialovým líčkem a s výrazným, namodralým ojíněním a naopak nevýraznými lenticelami. Dužnina je zelenobílá až bílá, jemná, křehká, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, jemně aromatická, osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: sběr během září, konzumně dozrává v listopadu a vydrží asi do února, ve vyšších polohách i déle. Plody je třeba mírně podtrhávat. Při sklizni je nutné dávat pozor, aby se nevytrhávaly stopky. Plody jsou středně náchylné k otlačení, skladují se lépe než rodičovská odrůda McIntosh.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu a kuchyňskému zpracování, je to výborné stolní jablko, ale i na moštování či výrobu cideru. 

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vzdušné, s dostatečně vlhkou a úrodnou půdou, nesnáší suchou půdu, protože tam plody předčasně dozrávají, jsou drobné a padají. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně v květu, je středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti, rakovině, středně odolná vůči bakteriální spále.

PŮVOD: Bílé Karpaty, stará odrůda, která se vyskytovala hlavně na pohraničí Moravy a Slovenska.

RŮST: středně bujný, tvoří vysokě kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST:PLODY: převážně středně velké až malé, elipsovité. Slupka je zlatožlutá až slámově žlutá, posetá bílými lenticelami, po dozrání silně ojíněná. Dužnina je jemná, polotuhá, protkaná bílými vlásečnicemi, středně šťavnatá. Chuť je sladká, někdy kořenitá, jindy mírně nakyslá s charakteristickou vůní. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané koncem července až začátkem srpna. Po sklizni vydrží asi týden.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na výrobu povidel a výborného destilátu.

STANOVIŠTĚ: slunné, jinak nenáročná, vhodná i do vyšších poloh i větrnějších lokalit.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, náchylnější k monilióze; při výsadbě je třeba se vyhýbat uzavřeným polohám a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: USA, Kingston, farma Philippa Ricka, objevená jako náhodný semenáč, zřejmě odrůdy Esopus Spitzenberg. O její rozšíření se nejvíce zasloužil Jonathan Hasbrouck, po něm ji pojmenoval autor prvního pomologického popisu v r. 1826 Judge J. Buel.

RŮST: v mládí středně bujný, šlahounovitý, později slabší, vytváří kulovité, hustější, později širší, převislé koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Dukát, Gdaňský hranáč, Hájkova muškátová reneta, Idared, James Grieve, Krasokvět žlutý, Laxton Superb, Matčino, McIntosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Red Delicious, Spartan, Starkrimson Delicious, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

PLODNOST: raná, v dobrých podmínkách vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 105–130 g), vysoko kulovité až tupě kuželovité, poměrně vyrovnané. Slupka je hladká a lesklá, žlutozelená až žlutá, překrytá na 3/4 až 4/5 povrchu karmínově červeným rozmytým či mramorovaným líčkem. Dužnina je krémová až žlutá, pod slupkou bývá narůžovělá, pevná, křehká, šťavnatá, jemná. Chuť je sladkokyselá, typicky jemně kořenitá, aromatická, velmi dobrá až výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň podle lokality a roku od konce září do asi poloviny října, konzumně dozrává od prosince a vydrží do března až května. Předčasně otrhané, ale i přezrálé plody vadnou a rychle moučnatí. Plody přezrávají i přímo na stromě bez padání.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení či moštování. Dužnina na vzduchu jen málo hnědne. Po sklizni je třeba je rychle zchladit a udržovat při teplotě do 2–3 °C. Velmi dobře se přepravují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dostatečně vlhkým vzduchem, např. u vodních ploch, ale ne v inverzní poloze. Vyžaduje výživnou, dostatečně vlhkou půdu, v suché písčité půdě plody předčasně přezrávají.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. V teplých, suchých oblastech velmi náchylná k padlí, je náchylná k bakteriální spále a středně odolná proti strupovitosti. Mívá tzv. Jonathanovu skvrnitost plodů, což je fyziologický projev nedostatku vápníku v plodech a vzniká zejména po příliš suchém létě, při přehnojení dusíkem či po příliš pozdní sklizni a skladování při vysoké teplotě. Je odolná proti monilióze a málo náchylná k rakovině.

PŮVOD: USA, vyšlechtil Stanley Johnston ze South Haven Experiment Station ve státě Michigan jako křížence odrůd Halehaven a Kalhaven, na trh byla uvedena v roce 1940

RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká až velmi vysoká, pravidelná. K dosažení kvalitních plodů je nutný velmi krátký řez a dostatečná probírka.

PLODY: středně velké, při nižší násadě nebo po důkladné probírce až velké, elipsovité, převážně souměrné. Slupka je středně silná, slabě přilnavá k dužnině, středně hustě plstnatá. Základní barva je žlutá, přibližně na polovině plodu překrytá rozmytým, tmavě červeným líčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až sladká, dobrá. Pecka je středně velká, elipsovitá, dobře oddělitelná od dužniny. Plody jsou velmi málo náchylné k praskání pecky i k praskání během dešťů. Plody jsou málo náchylné k otlakům a vhodné k přepravě i konzervování.

DOZRÁVÁNÍ: podle podmínek stanoviště obvykle v 1. dekádě srpna. Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, zavařování i dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech oblastech vhodných pro pěstování broskvoní. Je nenáročná na podmínky stanoviště.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans), málo náchylná k bakteriální skvrnitosti peckovin (Xanthomonas arboricola pv. pruni) i k padlí (Podosphaera leucotricha).

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil Gustav Čejka ve Stupavě v r. 1991 jako křížence odrůd Cresthaven a Burbank July Elberta.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná

 
PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné. Slupka je silná, hustě plstnatá, silně přiléhá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na osluněné polovině plodu překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, kolem pecky je také mírně načervenalá, středně tuhá, nevláknitá. Chuť je sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je kruhovitá, středně velká a dobře oddělitelná od dužniny. Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká až nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během deště.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává ve 2. polovině srpna, 11 dní po odrůdě Redhaven. Náchylnost k předčasnému opadu plodů před sklizní není nebo je jen velmi slabá.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, konzervování a další zpracování

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskvoně.

 
ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná. Středně až výše tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vznikla v r. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Stanley.

RŮST: slabý až středně bujný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, připomíná chuť Bystrické švestky. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 12 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu a všestrannému zpracování na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, kompotů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na půdu, ale podobně jako ostatní švestky ocení vlhčí, ale dobře propustnou půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květních poupatech a květu, středně až více tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Německo, Brüheim u města Gotha v Durynsku, v r. 1837 byla nalezena jako náhodný semenáč v zahradě komorníka Wangenheima, po kterém ji pomolog Dittrich pojmenoval.

 
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti vytváří střední až větší kulovité, rozložité koruny. Používá se i jako kmennotvorná odrůda, protože je silně mrazuvzdorná v dřevě a roste rovně. Ve vyšším věku se na kmeni tvoří charakteristické závaly.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 23 g, někdy až 40 g), oválné, souměrné. Slupka je pod silným světle modrým ojíněním fialovomodrá, někdy jemně rzivá, je nakyslá a v plné zralosti se dá z plodu stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tuhá, zelenožlutá, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná, zejména z teplejších poloh a po méně deštivé sezóně. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách, ale spokojí se se širším spektrem půd. Je vhodná i do vyšších poloh a do alejí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i v květu, tolerantní k šarce, použila se při šlechtění první generace tolerantních odrůd v Čačku: Čačanské lepotice, Č. ranej a Č. najbolje. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba, je nutné udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Bulharsko, Kazanlak.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky až 4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: jedny z největších (průměrně 7,84 g, délka 3 cm, šířka 1,7 cm), červené, sladké, se středně velkou peckou špatně oddělitelnou od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává v 1. polovině září.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: USA, Massachusetts, Bolton, našel ji jako náhodný semenáč na své zahradě zřejmě generál Steven Partridge Gardner někdy před rokem 1844, kdy byla uvedena v časopise Magazine of Horticulture. Přes školkaře Thomase Riverse se dostala do Spojeného království, kde byla populární zejména v soukromých zahradách a sadech. Synonyma a cizí názvy: Mother, Nonnenit, Queen Mary, Lavantaler Bananenapfel, Mutterapfel, Gardner's Apple, Queen Anne, American Mother, Mother of America, Pomme mère, Skvostné z Roztok.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabší. Vytváří zpočátku vysokou kulovitou, později mírně rozložitou, menší až středně velkou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Jonathan, London Pepping, Malinové holovouské, Melrose, Oldenburgovo, Ontario, Starking, Starkrimson Delicious. Špatně se opyluje s odrůdou Wealthy.

PLODNOST: raná, pravidelná, i když střídavé velikosti plodů, jen vzácně vynechá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 130–195 g), tupě kuželovité, vyšší, u kalichu charakteristicky zúžené, nepravidelně žebrované. Slupka je téměř hladká, polomatná, sušší, silnější, ale poměrně křehká, zpočátku špinavě zelená, v plné zralosti tmavě žlutá až zlatožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným líčkem, pruhovaným zejména na osluněné straně a tečkovaným až mramorovaným zejména v kališní části. Dužnina je žlutá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je výborná, sladká, velmi aromatická a příjemně kořenitá, před přezráním až s banánovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží uskladněná do prosince, z vyšších poloh může i déle, ale většinou po Vánocích rychle moučnatí.

VYUŽITÍ: výborné stolní jablko k přímému konzumu, ale i na pečení, výrobu moštu či přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou, nesnáší těžkou jílovitou půdu, ale ani suchou, kde plody předčasně padají a přezrávají. Je vhodná zejména do středně teplých, před větrem chráněných poloh, snese i vlhčí ovzduší.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, rakovině v těžké půdě. Má sklon k hořké pihovitosti dužniny. Často ji napadá mšice vlnatka krvavá.

PŮVOD: ČR, Svojšice u Kolína, vypěstoval ji J. Procházka jako semenáč Zelené renklódy v 1. polovině 19. století a pojmenoval ji podle tehdejšího majitele panství, registrována v r. 1954.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, vytváří široké kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Anna Späth, Lützelsachsenská, Kirkeho, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Stanley, Zelená renklóda. Dobře opyluje: Bühls kou, Flotowovu mirabelku, Kirkeho, Katalánský špendlík a Zelenou renklódu.

PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 36–40 g), téměř kulovité, z obou stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné. Slupka je středně silná, tuhá, ojíněná, zelenožlutá překrytá světlefialovou až fialově hnědou, někdy s jemnou, jindy hrubší rzí, se středně výraznými až výraznými lenticelami, dá se stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tužší, žlutavá až zlatožlutá, velmi šťavnatá, mírně vláknitá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se od dužniny odděluje středně dobře, na jejích žebrech může dužnina částečně zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy 3. dekáda srpna až 1. dekáda září. Na stromě vydrží 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě kompotů, ale i k výrobě džemů, povidel a k sušení či pečení. Včas sklizené plody se dobře přepravují, plně zralé jsou citlivé na otlaky.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, je náročná na úrodnou a hlubokou půdu. V suché půdě jsou plody drobné, ve vlhké uzavřené poloze trpí moniliózou. Vhodná i pro vyšší polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, plody jsou náchylnější k praskání během dlouhotrvajících dešťů a následně k monilióze, oblíbené jsou u vos. Je středně až výše tolerantní vůči šarce, méně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma rubrum).

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, školkař a pomolog M. Rivers ji vypěstoval jako náhodný semenáč a v r. 1894 byla uvedena na trh pod názvem Conference – po Britské národní konferenci o hruškách z r. 1885.

 
RŮST: nejprve středně bujný až bujný, později slabší. Koruny jsou v mládí úzce pyramidální až jehlanovité, později se pod úrodou větve obloukovitě ohýbají a koruny se rozšiřují.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Esperenova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Madame Verté, Pařížanka, Solanka a Williamsova.

 
PLODNOST: velmi raná a pravidelná, vysoká, jen zřídka nižší.

 
PLODY: středně velké až velké (120–200 g), prodlouženě lahvicovité, ke stopce více zúžené, méně vyrovnané v délce a tvaru na začátku plodnosti. Slupka je tuhá, hladká, pololesklá, zelenožlutá, jemně tečkovaná, ve spodní třetině souvisle světlerzivá. Dužnina je jemná, zcela rozplývavá, šťavnatá, žlutobílá, kolem jádřince žlutooranžová až narůžovělá, někdy i celá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je sladká, příjemně kyselkavá, aromatická, jemně kořenná, výborná. Je málo až středně náchylná ke kaménčitosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině září, konzumně dozrává postupně po 2–3 týdnech, od října do poloviny listopadu.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě džemů, destilátů, pyré, kompotů. Výborně se skladuje v chladírnách, kde v řízené atmosféře vydrží i půl roku.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje hluboké, úrodné půdy, přiměřeně vlhké, polohy teplejší, chráněné. V suchých nebo studených půdách jsou plody méně chutné a menší.

 
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: USA, náhodný semenáč, v roce 1865 nalezený panem Amsdenem.

 
RŮST: středně bujný až bujný, koruna menší, vzpřímená až polovzpřímená.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Kvete brzy a dlouho, je samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, pravidelná. Pro udržení dobré velikosti a kvality plodů je nutný hlubší řez a případně i probírka plodů.

 
PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké, nepravidelně kulovité. Slupka je středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je středně až silně plstnatá, základní barva slámově žlutozelená s jasně červenou krycí barvou a rozmytým žilkovaným líčkem. Dužnina je jemná, měkká, vláknitá, šťavnatá, zelenobílé až krémově bílé barvy, pod slupkou mírně narůžovělá, chuť sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. Pecka je těžko odlučitelná od dužniny. Plody jsou středně až velmi dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou náchylné k praskání pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v červenci až na začátku srpna, 15–20 dní před odrůdou Redhaven, dozrává postupně. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné půdy s dostatkem vláhy. Odrůda méně náročná na polohu, vhodná do všech poloh pro pěstování broskvoní.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: Kanada.

RŮST: bujný, polopřímá koruna.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda.

PLODNOST: vysoká a pravidelná,

PLODY: středně velké, nesouměrné. Slupka je lesklá, středně silná, hladká, původně zelenožlutá, překrytá téměř po celé ploše plodu tmavě červeným líčkem. Dužnina je světle žlutá, šťavnatá, kyselosladká, aromatická, velmi chutná, poměrně dobře oddělitelná od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: středně raná odrůda, dozrává koncem července / začátkem srpna.

VYUŽITÍ: přímá konzumace.

STANOVIŠTĚ: chráněné stanoviště, teplé a středně teplé polohy. Dobře snáší i sušší podnebí.

ODOLNOST: středně odolná vůči mrazu ve dřevě i v květu, odolnější vůči monilióze a padlí broskvoně, plody jsou odolné vůči opadávání před sklizní, v dešti nepraskají ani netrpí hnilobou.

PŮVOD: neznámý, zřejmě z Balkánu, velmi stará odrůda, na našem území pravděpodobně již od 15. století.

RŮST: v mládí velmi bujný, vlivem bohatých úrod slábne, tvoří vyšší, později kulovité, husté koruny. Dřevo má křehčí, pod úrodami se snadno láme.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy a velmi bohatě.

PLODNOST: středně raná, velmi vysoká, po přetížení úrodou střídavá, ale dá se regulovat řezem.

PLODY: středně velké (průměrně 25-30 g), tvarově >velmi variabilní – od kulatých přes oválné, krátce oválné až po obráceně oválné, často rostou velmi hustě u sebe na větvi. Slupka je pevná, tenká, zpočátku červeně až fialově modravá, později fialovomodrá, šedomodře ojíněná. Dužnina je při dozrávání polotuhá, později měkká až rozplývavá, s jemnými žilkami, žluto- nebo zlatozelená, šťavnatá, velmi sladká, bez výrazné kořenitosti, s typickou vůní. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce. Pecka se špatně odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi pozdní, od poloviny, většinou od konce září do poloviny října, zraje nerovnoměrně na stromě i v různých lokalitách. Plody dobře drží na stromě, nepadají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, k výrobě povidel, destilátu, do buchet, švestkových knedlíků, případně i na kompoty a sušení vcelku. 

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vyžaduje půdy hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, v nehnojených, suchých půdách se stromy vysokou plodností brzy vyčerpají a plody jsou méně šťavnaté. Vhodné jsou teplé a středně teplé polohy, aby plody stačily dobře vyzrát a netrpěly moniliózou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně až dobře tolerantní vůči šarce, náchylná k monilióze plodů, zejména při přetížení úrodou, nebývá červivá.

PŮVOD: Anglie, Aldermaston v Berkshire, okolo roku 1770 ji jako náhodný semenáč nalezl ředitel školy John Stair. Množila ji školka Richarda Williamse v Turnham Green v Middlesexu a později se dostala i do USA. Dnes je jednou z nejpěstovanějších odrůd.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Stromy velmi rychle stárnou. Koruna je jehlancovitá, široce pyramidální, později nepravidelná, vyšší, kulovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Boscova lahvice, Clappova máslovka, Crassanská, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Konference, Pařížanka, Mechelenská, Neue Poiteau. Je nekompatibilní s Avranšskou.

 
PLODNOST: velmi raná (2–5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), baňatě kuželovité, u stopky mírně prohloubené, ke kalichu někdy zúžené, nesouměrné. Slupka je hladká, bez ojínění a rzivosti nebo jen s minimem, mírně mastná, nerovná, zelenobílá, v plné zralosti zelenožlutá až žlutá, zřídka s menším červeným, pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá, velmi jemná, máslovitá, bez kaménkovitosti, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, výrazně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na přelomu srpna a září, sklízí se ještě zelenobílá, konzumně dozrává po 10–14 dnech, vydrží 1–2 týdny, v chladírně i 3 měsíce. Přepravu snáší dobře po dostatečně včasné sklizni.

 
VYUŽITÍ: velmi univerzální odrůda, velmi vhodná k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů a destilátů, ale i k moštování, sušení a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodnější, propustné, hlinité půdy. Ve vlhkých a studených půdách a v otevřených a inverzních polohách namrzá a plody jsou řepovité.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, pokud květy namrznou, tvoří i bezsemenné plody. Dobře odolná vůči strupovitosti, málo ji napadají škůdci kromě obaleče – plodožrouta hrušňového (Cydia pyrivora).

PŮVOD: ČR, Těchlovice u Hradce Králové, náhodný semenáč nalezený v roce 1946 v sadu pana Černíka, registrovaná v roce 1981.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Tvoří vyšší kulovité koruny, v pozdějších letech v nižších částech převislé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem, má alely S3S6. Vhodní opylovači: Hedelfingenská, Van, Regina, Stella, Starking Hardy Giant, pokud se časově trefí, tak i Karešova a Napoleonova. Neopyluje se s odrůdami: Granát, Dönissenova polochrupka a Spanische Knorpelkirsche. 

PLODNOST: v prvních letech střední, později pravidelná a vysoká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7-12 g), tvar je srdčitý až mírně protáhlý, slupka je tenčí, tmavě červená. Dužnina je tuhá, červená až karmínově červená, se světlým žilkováním, středně šťavnatá, šťáva středně až silně barví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladká až sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, v 5. až 6. třešňovém týdnu, kolem poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá tedy červivá.

VYUŽITÍ: velmi vhodná k přímému konzumu a přípravě kompotů, vhodná k sušení, výrobě džemů, marmelád a destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná odrůda, vhodná do středních chráněných poloh a hlinitopísčité půdy. Daří se jí i na svažitých pozemcích.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, citlivá na mrazy v květu. Málo náchylná k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: pravděpodobně Francie, pol. 19. stol., zřejmě vypěstovaná jako náhodný semenáč van Monsem. Německé pojmenování získala po básníkovi Christianu Fürchtegottu Gellertovi. Synonyma a cizí názvy: Gellertova máslovka, Hardyova máslovka, Velká Isambartka, Šedivka, Bera Hardego, Beurre Hardy, Beurre de Gellert, Gellert's Butterbirne, Thomas Beurré Gellert.

RŮST: velmi bujný růst v mládí, později bujný, zdravý. Vytváří krásné, vysoké, široce jehlanovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, výborný opylovač pro mnohé odrůdy hrušní. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Dekanka zimní, Hardenpontova, Charneuská, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Madame Verté, Williamsova atd.

PLODNOST: pozdější, pravidelná a bohatá.

PLODY: velké a pravidelné, tupě kuželovité, slupka šedozelená, hustě tečkovaná, skořicově rzivá, na slunečné straně načervenalá. Dužnina bělavá, někdy až lososově narůžovělá, velmi šťavnatá, rozplývavá, jemná, chuť výborná, sladce kořenná.

DOZRÁVÁNÍ: od začátku do poloviny září, plody jsou vhodné ke konzumu cca. za 1–2 týdny po sklizni, uskladněné v chladu vydrží 2-3 týdny po sklizni, maximálně do konce října.

VYUŽITÍ: stolní a tržní odrůda, vhodná také k zavařování, výrobě povidel, vína.
STANOVIŠTĚ: snese i vyšší, ale chráněné polohy, daří se jí v dobrých půdách.
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči mrazu, ve velmi teplých polohách ji vyhledává škůdce květopas hrušňový.

PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem např. pro odrůdy: Althanova renklóda, Kirkeho, Malvazinka a Zelená renklóda.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 45–50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedě, jakoby voskově, ojíněná, žlutá až žlutozelená, jemná, dužnina u zralých plodů prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až trpká, někdy se loupe špatně, jindy dobře. Dužnina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny, jen během chladného a deštivého léta hůře.

DOZRÁVÁNÍ: postupné od 1. poloviny do konce srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době dozrávání dobře, po plné zralosti již špatně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a dužnina se těžko odděluje od pecky. Je vhodná zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce. Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní renklódy. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a málo náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena). Velmi však láká vosy.

PŮVOD: Rumunsko – Sedmihradsko, velmi stará odrůda.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, vzpřímeně; koruna je velká, kulovitá, hustá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Golden Delicious, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Starking Delicious. 

PLODNOST: raná, úrodnost bohatá.

PLODY: menší až středně velké, tvar kulovitý, pravidelný. Slupka hladká, suchá, nejprve světle zelená, později světle žlutá až slámově žlutá, s červenavým líčkem a velmi drobnými lenticelami. Bílá dužnina, křehká a šťavnatá, chuť kyselkavě sladká, osvěžující.

DOZRVÁNÍ: sklizeň koncem září, nejpozději začátkem října, konzumní zralost: prosinec–leden, uskladnění do března až dubna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba moštů a kuchyňské zpracování, snáší transport.

STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, polohu (do 600 m n. m.) i agrotechniku, prospívá jí dobrá vzdušná vlhkost. Dobře snáší větrné polohy.

ODOLNOST: velmi odolná proti mrazům a chorobám.

PŮVOD: dlouho považovaná za lokální odrůdu z okolí Kolína v Čechách, ale jde o starou odrůdu EARLY RIVERS z Bedfordshire z východní Anglie, kterou vypěstoval školkař Thomas Rivers jako semenáč odrůdy Early Purple Guigne. Poprvé plodila v roce 1869 a uvedena byla v roce 1872. 

RŮST: bujný, vytváří velké, pyramidální koruny, středně zahuštěné. Charakteristické jsou dva nebo tři mohutné vzpřímené kosterní větve se slabšími postranními, převislými větvemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Dönissenova.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná. Plodí dobře po celé délce plodonosných větví.

PLODY: středně velké až velké (5-6 g), zakulacené, z boků mírně zploštělé až hranaté, slupka je výrazně lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je polotuhá, v plné zralosti měkká, velmi šťavnatá. Výborná chuť, příjemně sladkokyselá, aromatická. Pecka je středně velká až menší a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: během 2. třešňového týdne, podobně jako Karešova, tedy v závislosti na lokalitě někdy během 1. poloviny června, dozrává rovnoměrně. I přezrálé plody dobře drží na stromě. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Výborná zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě kompotů, džemů či destilátů. Je středně dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, i ve vyšších polohách. Na půdu nemá zvláštní nároky, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. Na příliš suchých půdách jsou plody drobnější.

ODOLNOST: Je silně odolná vůči mrazu v dřevě i květu, velmi dobře odolná vůči praskání plodů během dešťů. Odrůda je jen málo náchylná k monilióze plodů a moniliové spále.

PŮVOD: USA, Dorchester v Massachusetts, v 2. polovině 19. stol. vypěstoval Thaddeus Clapp jako semenáč odrůdy Hájenka, popsána v r. 1869 pomologem Downingem jako Clapp's Favorite.

 
RŮST: zpočátku bujný, potom středně bujný. Koruna nejprve široce pyramidální až jehlanovitá, s dlouhými prutovitými větvemi v ostřejším úhlu. Ty se později ohýbají do oblouků, koruna se rozkládá, větve visí až k zemi.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova fľaša, Esperenova bergamotka, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté‚ Neue Poiteau, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní (5–10 let po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (160–180 g), baňatě kuželovité, ke kalichu zaoblené, ke stopce mírně prohloubené. Slupka je hladká, pololesklá, jemně ojíněná, světlezelená až žlutozelená, na stinné straně skvrnitě červená, na osluněné jasně červené, pruhované líčko. Dužnina je nažloutle bílá, jemná, zrnitá jen okolo jádřince, máslová, velmi šťavnatá. Chuť má sladce nakyslou, velmi dobrou až výbornou, aromatickou, jemně kořenitou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce srpna, se světlezelenou slupkou, dozrává nerovnoměrně, konzumně dozrává po 10–14 dnech a vydrží do konce září.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, výživ, moštů a do koláčů. Přepravu snáší dobře hned po sklizni, poté se otlačuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale nejlépe prospívá v hlinitých, hlubokých, propustných půdách ve středních polohách, nemá ráda suché půdy. Preferuje stanoviště chráněná před větrem, snese i vyšší polohy a těžší půdy, ale tam nebývá tak chutná.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu, středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná proti monilióze.

PŮVOD: ČR, Morava, stará krajová odrůda známá zejména na Valašsku, Slovácku, na Hané i ve Slezsku, první písemná zmínka o ní je z r. 1764, přičemž na Valašsku už tehdy byly velmi staré stromy této odrůdy.

RŮST: bujný růst, velká, vysoko kulovitá koruna, ve vyšším věku košatá, rozložitá, dost hustá, vyžaduje pravidelný řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dost dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Landsberská reneta, Parména zlatá zimní atd.

PLODNOST: pozdní (od 10. roku po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 100 g), tvarově nepravidelné od ploše kuželovitých po vysoko kuželovité či vejcovité, při kalichu jsou na jednu stranu zkosené. Slupka je jemná, lesklá, hebká, někdy mastná až lepkavá, žlutá v různých odstínech s červeným nádechem. Dužnina je bělavá, tuhá, šťavnatá, jemnozrnná, křehká, křupavá, při skladování rychle ztrácí šťavnatost. Chuť je sladká až sladkokyselá a vyvážená, bez zvláštní vůně, ale kořenitá s typickou příchutí. Plod nepodléhá otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu/listopadu, vydrží do ledna až dubna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě moštu, vína, povidel, destilátu či k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda dostatečně vlhká, i méně úrodná. Nesnáší jen suchou, písčitou, lehkou půdu. Vhodná do libovolných poloh, teplých i vyšších a drsnějších, zahrad i polí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, květy dobře snášejí i deštivé počasí během kvetení. Je méně odolná proti strupovitosti, náchylnější k hořké skvrnitosti slupky, ale ostatními chorobami obvykle netrpí.

PŮVOD: USA, Wisconsin, Madison, pravděpodobně muchovník velkokvětý (Amelanchier x grandiflora), tedy přirozený kříženec mezi muchovníkem stromovitým (A. arborea) a muchovníkem hladkým (A. laevis), ale někde je uváděn i jako muchovník kanadský (A. canadensis). Na trh ho uvedl v r. 1983 Tom Watson ze školky Christom Farms Nursery, z Cambridge ve Wisconsinu.

 
RŮST: slabý, kompaktní, odnožující, v dospělosti dosahuje výšky asi 2-3 m a šířky asi 2-2,7 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete středně brzo velkým množstvím velkých dekorativních květů (s průměrem 2 cm), kvete po odrůdách Martin a Thiessen a před odrůdou Northline.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: na muchovník středně velké (průměrně 10x12 mm), kulaté, rostou ve hroznech po 6 – 12 ks. Slupka je tmavě purpurová, oslizlá, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, velmi sladká s jemnou mandlovou příchutí, zejména po tepelné úpravě.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve druhé polovině června.

 
VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní celoročně, zejména velkými bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do nižších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -34 °C až -40 °C, silně mrazuvzdorný i v květu, silně odolný vůči vysokým teplotám a vysoké vlhkosti v létě, které u něj nezpůsobují opad listí.