Vsetky varianty predpredajové

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, v r. 1964 ji vyšlechtili Jozef Cvopa a Eva Cvopová jako kříženec odrůd Heinemannova pozdní a Red Lake.

 
RAST: středně bujný až bujný, keř je vysoký, středně hustý, polovzpřímený, široce kulovitý až krovitý. Kosterní větve jsou silné, středně dlouhé až dlouhé. Plodný obrost je bohatý, středně dlouhý. Raší brzy. Doporučujeme sázet alespoň o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete středně brzy. Květy málo spadají.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná, (průměrně 6-11 kg, maximálně 19,5 kg/keř).

 
PLODY: hrozny jsou velmi dlouhé, velmi husté. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 10,2 mm), kulovité, středně pevné. Slupka je hrubá, tuhá, lesklá, bělokremové barvy. Dužina je bezbarvá až žlutobílá, šťavnatá. Chuť je příjemně kyselá, mírně aromatická. Má středně vysoký až nižší obsah vitamínu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od poloviny do konce července ke konzumaci, týden předtím ke zavařování. Je určena na ruční sběr. Dobře snáší přepravu.

 
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na džemy, želé, sirupy, vína apod., ale i na přímý konzum.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květních pupenech v zimě a dobře v květu, středně až silně odolná proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola) a středně proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).

Vytváří rozložitý keř až hustý strom, koruna je široká, kvete v květnu až červnu velkými bílými květy. Listy jsou tuhé, tmavě zelené, na podzim se atraktivně zbarvují do žluta až červenohněda. Plodnost obvykle nastupuje 3 - 4 roky po výsadbě. Plod je malvice kulovitého tvaru a atraktivního vzhledu: barva slupky je hnědo-bronzová až žluto-hnědá, dužnina má šťavnatou vůni a kořeněnou chuť. Po přechodu mrazem jsou plody jedlé a sladké, dužnina měkne. Malvice uvnitř obsahuje čtyři tvrdá semínka. Plody ponecháváme na stromě co nejdéle a po sklizni ještě uložíme na 1-2 týdny v chladu a temnu; mají vysoký obsah vlákniny a pektinu, pro přímou konzumaci jsou vhodné pouze přezrálé. Používáme je také pro výrobu likérů, džemů, sirupů, rosolů a zavařenin, na sušení a uskladnění (ideálně na slámě - do konce ledna). Dozrává koncem října, ale plody obvykle sbíráme až v listopadu/prosinci, po prvních mrazech. Nenáročná na stanoviště, vyhovují jí slunečné polohy. Mrazuvzdorná, odolná vůči škůdcům. Samoopelivá. Původem z Malé Asie.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč ze zač. 19. stol., šířený školkou De la Fidelité v Bruselu, pojmenovaná v r. 1819 po hraběti Mérode-Westerloo.

 
RŮST: bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje, vytváří široce kuželovitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Williamsova.

 
PLODNOST: raná (4. rok po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké (průměrně 200 g, ale i 500 g), tupě zaoblené, kuželovité plody. Slupka je šedozelená, v plné zralosti světležlutá, silnější, drsná, pokrytá rzivými lenticelami, na slunné straně s načervenalým líčkem. Dužnina je smetanově bílá, středně tuhá – polomáslovitá, velmi šťavnatá, jemná, chuťově výborná, sladká, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň za zelena začátkem až v polovině září, konzumně dozrává koncem září, vydrží asi 14 dní, z vyšších poloh do konce října.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, moštování, výrobu povidlových směsí a džemů, případně i kompotů.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda je velmi přizpůsobivá, snese i méně kvalitní půdy a vyšší polohy, jen v sušších půdách bývají plody drobnější.

 
ODOLNOST: dobře až silně mrazuvzdorná ve dřevě, silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti a monilióze, nebývá napadána škůdci.

PŮVOD: Nizozemsko, Shellinkhout, vyšlechtil J. Maars v r. 1931 jako křížence odrůd Fayova úrodná x Scotch.

 
RŮST: bujný, polovzpřímený, středně hustý, tvar vysoko kulovitý, před sklizní až rozložitý. Raší brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: více samosprašný, kvete brzy a dlouho. Květy dosti opadávají při nízké vzdušné vlhkosti nebo mrazech v období květu.

 
PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářsky významná až od 4. roku po výsadbě), pravidelná, průměrně 3,5–6,5 kg/keř, výše dost závisí na poloze.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (6–6,5 cm), řídké, s 11–13 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenká, středně pevná, sytě červená, za dešťů často praská. Dužnina je měkčí, šťavnatá, sytě červená. Chuť je příjemně kyselá až kyselá, aromatická. Má středně vysoký obsah vitaminu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, už na přelomu června a července, od 4. týdne června do 2. červencového týdne, bobule dozrávají v hroznu rovnoměrně. Je vhodná zejména pro ruční sklizeň. Plody se hůře přepravují i skladují, v chladírně vydrží 7 dní.

 
VYUŽITÍ: zejména na sirupy, džemy, želé, méně na přímý konzum a kompoty kvůli kyselejší chuti.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje těžší, hlubší, vlhčí úrodné půdy s dostatkem humusu a živin. Vhodná do teplých či chráněných středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v květních pupenech v zimě i v květu v době květu, odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola), středně až silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis) a proti roztoči vlnovníku rybízovému (Cecidophyopsis ribis).

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťan, pracoviště Borovce v letech 1964–1989 vyšlechtili Pavol Cifranič a Daniela Benediková jako křížence odrůdy Maďarská a směsi pylu odrůd Achrori, Arzami a Zard s následnou selekcí.

 
RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete později, asi 2-4 dny po Velkopavlovické. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle času kvetení by to mohli být: Lejuna, Veharda, Veselka, Vynoslivij.

 
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 50-60 g), vejčité, ze stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je středně hustě plstnatá, oranžová, s menším, ale výrazným purpurovým, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, méně až středně šťavnatá. Chuť je kyslosladká až sladká, mírně aromatická, příjemná. Dužnina je velmi dobře odlučitelná od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, 6-10 dní před odrůdou Velkopavlovická, přibližně od 2. týdne v červenci.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na džemy, výživy, kompoty či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda živná, dobře odvodněná. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, do vyšších poloh na chráněná místa.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Česká republika, Bludov, vyšlechtil ji koncem 19. století zahradník Jan Marek pro hraběte Žerotína jako křížence (Ananasová reneta x Kanadská reneta) s Gdaňským hranáčem. Synonyma: Jesenická reneta, Sudeten Renette, Reinette de Sudetes, Reneta Sudecka.

RŮST: v mládí bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje až téměř zastavuje. Tvoří menší, husté, uzavřené koruny, s větvemi hustě obrostlými krátkým plodonosným dřevem, na letoroste často tvoří předčasný obrost. Má krátké a silné letorosty. Odvděčí se za zmlazování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní a Wagenerovo.

PLODNOST: velmi časná, často již ve školce, velmi vysoká a při správném řezu pravidelná. Často kvete již na jednoletém dřevě. Při velké úrodě se vyplatí probírka.

PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g), kulovité, zdánlivě vysoce kulovité až tupě kuželovité, 5-hranně žebrovité. Slupka je polodrsná, suchá, později mastná až velmi mastná, v době sběru žlutozelená, překrytá oranžovočervenou krycí barvou s velkým, výrazně cihlově červeným, nepravidelně pruhovaným líčkem a výraznými lenticelami, místy s rezem. Dužina je žlutozelená až žluto-bílá, zrnitá, velmi šťavnatá, křehká, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladkokyselá s kořenitou příchutí, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr podle průběhu počasí začátkem října či dříve, konzumně dozrává v listopadu či prosinci, vydrží do února, z vyšších poloh do března.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i sušení a moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s výživnou, hlinitou půdou, zvládá i těžší půdy. Nejlépe se jí daří ve středních a vyšších polohách s dostatečnou vlhkostí vzduchu, v teplých suchých polohách má více nevyhovujících plodů a plody více opadávají.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i v květu, květy netrpí ani nepřízní počasí. Je dobře odolná proti strupovitosti a padlí, méně vůči monilii po napadení obalečem v teplých, suchých oblastech.

PŮVOD: neznámý, velmi starý, pravděpodobně Anglie (King of Pippins) nebo Francie (La reine des reinettes) ve 13. století, možná s normanskými dobyvateli z Francie do Anglie.

 
RŮST: v mládí bujný, po 25. roce vlivem bohatých úrod zpomaluje až ustává – odrůda rychlého vývoje. Tvoří krásné rovné kmeny. Koruna je úzká, vysoká, zpočátku jehlancovitá, později vysokokulovitá, vytváří jen krátký bohatě rozvětvený plodonosný obrost. Potřebuje kvalitní výchovný řez, aby nezababičela, a udržovací a zmlazovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Gdaňský hranáč, Landsberská reneta, Ontario, Charlamowski, Zuccalmagliova reneta, Boikovo, Croncelské, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké (80–170 g), úhledné, kuželovité až kulovité. Slupka je sytě žlutá, zlatavě žlutá až oranžová, karmínově pruhovaná. Dužnina je nažloutle bílá, tuhá, šťavnatá, na vzduchu hnědne, je výborné, sladkokyselé, kořenité, aromatické, renetové chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a v 1. polovině října, konzumně dozrává na přelomu října a listopadu, skladovatelná je do února, maximálně března.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na sušení, výrobu vína či moštování; dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy hlubší, přiměřeně vlhké, výživné, v suchých jsou plody drobné, v příliš vlhkých trpí rakovinou. Polohy libovolné, s výjimkou drsných, mrazových a uzavřených.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květech, středně v dřevě, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině; v suchých oblastech jsou plody náchylné k napadení obalečem jablečným a vlnatkou krvavou.

PŮVOD: USA, Oregon, Willamette Valley, ve 40. letech 20. století.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 1,2–1,8 m, velmi silně odnožuje, tvoří průměrně až 5,5 výhonů na m2.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu a červnu.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, plodí na loňských výhonech.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 2,0–3,4 g), kulaté, tvarově vyrovnané, tmavě červené, pevné a lesklé. Dužnina je šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda, dozrávání středně rané, u nás přibližně 3–4 týdny od poloviny června do července. Plody se dobře sbírají a snášejí přepravu.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování, tedy pečení, výrobě džemů, želé, sirupů, zmrzlin a likérů. Výhodami jsou dobrá chuť a výrazná barva. Mohou se také zmrazit nebo sušit.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, pomaleji na podzim nabývá mrazuvzdornost, ale na jaře jí déle vydrží. Je odolná vůči viru křovitosti maliny (RBDV), středně až slabě odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, vyšlechtil ji Maliga Pál jako kříženec odrůd Pándy a Montreuil a od r. 1970 je na trhu.

RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný, polorovný. Vytváří vysoké, kulovité, hustší koruny. Neztrácí listy a nemá sklon k převislému růstu, dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete časně až středně časně.

PLODNOST: časná až středně časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), zploštěle kulovité. Slupka je velmi jemná, světle červená až zářivě červená, je na pomezí mezi kyselkou a amarelkou. Dužina je světle červená, měkká, řidší, rozplývavá, velmi šťavnatá, šťáva málo barví. Chuť je příjemně sladkokyselá, při plném vyzrání až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj vytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, relativně rovnoměrně. Hůře snáší přepravu, snadno se otlačuje.

VYUŽITÍ: výborná stolová odrůda vhodná zejména pro přímý konzum (višně na dortu), ale také pro všestranné zpracování na světlejší kompoty, džemy, sirupy či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v úrodných, dostatečně vlhkých, ale dobře odvodněných půdách. V suché půdě jsou plody menší. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody, trpí tam gummózou. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných lokalit.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních pupenech a v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Je středně až méně odolná vůči monilióze.

PŮVOD: pravděpodobně Rusko.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, má vznosnou korunu; později se větve ohýbají k zemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač pro mnohé odrůdy. Vhodní opylovači: Průsvitné žluté, Croncelské, Baumannova reneta, Ananasová reneta, Krasokvět žlutý, Astrachan červený, Bismarkovo, Delicious, Jonathan.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, ve vyšším věku střídavá.

PLODY: velmi pěkné plody menší až střední velikosti, hladká, tenká slupka slámově žluté barvy s typickým krátkým červeným pruhováním. Dužnina je bílá, šťavnatá, ostřeji kyselé chuti. Plody mají intenzivní vůni.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v srpnu, plody vydrží cca 3–4 týdny.

VYUŽITÍ: raná odrůda vhodná k přímému konzumu, k kuchyňskému zpracování, mošty, vína, sušení.

STANOVIŠTĚ: vhodná i do drsnějších poloh – musí však být chráněné před větrem, není velmi náročná na půdu, ale v suché jsou plody malé a rychle opadávají, strom trpí padlím, v jílovitých a těžkých půdách trpí rakovinou. Vhodná do zahrad, polních sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná, středně odolná proti padlí, náchylnější k rakovině v nevhodných půdách a ke strupovitosti v uzavřených polohách bez proudění vzduchu.

PŮVOD: USA, rozšiřovala ji od r. 1874 školka Ellwanger Barry v Rochesteru ve státě New York.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří vzpřímenou korunu, později se kosterní větve pod úrodou rozkládají a koruna je kulovitá, postranní větve ve spodní části se zahušťují, vyžadují pravidelné prosvětlování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je spolehlivě samosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem například pro odrůdy Katalánský špendlík či Lützelsachsenská.

PLODNOST: raná, vysoká až obrovská, ještě vyšší než u Oullinské, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50–70 g), vyrovnané, kulaté až oválné, asymetrické. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti pokrytá bělavě žlutými pruhy, celá jemně bělavě ojíněná, s malými lenticelami a někdy i rzí, je jemná, mírně kyselá a dá se stáhnout v době zralosti. Dužnina je žlutozelená, velmi jemná, měkká, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, velmi dobrá. Pecka se dobře odděluje od dužniny, dužnina na ní zůstává jen během velmi deštivého či studeného léta, kdy je i chuť dužniny mdlejší.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v první dekádě srpna, na stromě vydrží 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k výrobě kompotů, džemů, marmelád, destilátů. Je citlivá na otlačení při přepravě.

STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu. V suchých a chudých půdách stromy brzy chřadnou a trpí klejotokem. V studených půdách a v zastínění jsou plody bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), málo náchylná k moniliové hnilobě (Monilinia fructigena), spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Ukrajina.

RŮST: růst pomalejší, vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je i s pupeny odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužnina je krémově bílá, středně tuhá, mírně vonná. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu.

VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"", sušení, moštování. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.

STANOVIŠTĚ: teplejší polohy, chráněné slunné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: v rámci odrůd dula silně mrazuvzdorná. Vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: neznámý, patrně z pomezí Slovenska a Maďarska, velmi rozšířená v oblasti Hont, ale i v dalších částech středního Slovenska. Synonyma: Maďarské rozmarínové, Entzovo rozmarínové, Končiarka, Lančičovka, Hontianske, Vínovka.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří velké, široce jehlanovité koruny. Na jejich koncích jsou relativně dlouhé a tenké letorosty, díky nimž větve pod váhou úrody převisají. Listy jsou úzké, dlouhé, špičaté, na spodní části plstnaté, na vrchní tmavozelené a lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy. Je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), poměrně proměnlivé od kulatějších po soudkovité, nejčastěji však kuželovité. Slupka je pevná, silnější, hladká a mírně mastná, zpočátku zelená, postupně žloutne, s celistvým oranžovočerveným až světle purpurovým rozmytým líčkem, s množstvím výrazných teček - lenticel, světlých i tmavých. Dužina je jemná, zelenkavě bílá, šťavnatá, osvěžující. Chuť je v době optimální konzumní zralosti příjemná, sladká, jen mírně kyselá, velmi dobrá, méně intenzivní, zejména později.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do května až června. Optimální konzumní zralost je v listopadu a prosinci. Jablka jsou velmi odolná proti poškození, nakřáplé nebo otlučené plody se v místě svého poškození dále nekazí, rána se dále nerozšiřuje.

VYUŽITÍ: především k přímému konzumu, výrobě moštů, vína, pyré, destilátů, sušené jsou jemnější v chuti.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje hluboké, výživné, hlinité až hlinitopísčité půdy, ale je přizpůsobivá širší škále půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a zřejmě i v květu. Je středně odolná proti strupovitosti, nebývá náchylná na padlí ani rakovinu.

PŮVOD: USA, Oregon, Corvallis, vyšlechtila ji Maxine M. Thompson jako kříženec genotypů tzv. japonského zimolezu kamčatského ‘84-105’ x ‘65-18’, vybrána byla v roce 2012. Je patentově chráněna. 

RŮST: bujný, rozložitý, široký. V 5 letech dosahuje výšky 1,1 m a šířky 1,7 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, pro zajištění úrody je při výsadbě třeba kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: Toya, Kawai, pravděpodobně i Giant's Heart či Strawberry Sensation.

PLODNOST: raná, vysoká (do 3 kg u 5letých keřů), pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 2,3 cm dlouhé a 1,5 cm široké, 2,2 g), elipsovité. Slupka je pevná, tmavě modré barvy překryté světlým ojíněním. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, s cukernatostí až 15,2 ° Brix.

DOZRÁVÁNÍ: časné až středně časné. Plody se dobře trhají (suché oddělení). Plody neopadávají, lze je sklízet i strojově a dlouho vydrží uskladněné v chladu (alespoň 2 týdny při teplotě 0-1 °C).

VYUŽITÍ: keře na nižší živý plot do zahrad, ale i do sadů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i na zpracování na džusy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompoty, na pečení a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, půdou, keře pěstujeme nezatravněné a zamulčované v bobulovém záhonu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu, málo náchylný na choroby. Proti ptákům doporučujeme zakrývat spíše netkanou textilií, aby se ptáci nezamotali do sítě.

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadu pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

 
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se větví. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě v trsech. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizosprašná odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušeň nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

 
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká a s probírkou pravidelná, přibližně 20–30 kg za rok.

 
PLODY: pevné, středně velké až velké (6–7 cm, u nás průměrně 130–150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, silnou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzově hnědá, pevná, drsná a suchá, rzivá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužnina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká a s unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

 
DOZRÁVÁNÍ: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nebývají náchylné k praskání. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v lednici vydrží nepoškozené plody i 4–5 měsíců.

 
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při konzumaci za čerstva, ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), avšak citlivá na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), méně napadaná hálčivci hrušňovými. Náchylnější pouze k bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: zpočátku velmi bujný, poté se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň.

PLODNOST: raná (do 3–5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořenitou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí, dužnina je u této chrupky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2–3 týdny, pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při nichž praskají a napadá je monilióza. Protože dozrávají pozdě, napadá je vrtule třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i zpracování, zejména na sirupy, ale i kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na nichž dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuvzdorná, květy středně mrazuvzdorné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už koncem 18. stol. rozšířená v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Burlat, Karešova, Kaštánka, Regina, Van, ale i Hedelfingenská, Troprichterova, Thurn Taxis (Schneiderova), které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdčité či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem. Dužnina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a kompotům, ale i k sušení a destilátům či džemům a marmeládám. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou (Monilinia laxa). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, při kvalitní půdě může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k moniliové hnilobě plodů a moniliové spále, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: Německo, Výzkumná ovocnářská stanice Jork u Hamburku, kříženec odrůd Thurn-Taxis (Schneiderova) a Rube z roku 1957, na trh uvedena v roce 1977.

RŮST: velmi bujný, koruny tvoří polovzpřímené.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Kordia, Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská, Napoleonova, Sam, Summit, Lapins, Irena, Halka.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, srdčité, s dlouhou, tenkou až středně silnou stopkou. Slupka je tenká, hnědočervená s malými světlejšími lenticelami ve středně velkém až velkém počtu. Dužnina je červená, tuhá, křupavá, středně šťavnatá, sladkokyselá až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je purpurová a barví. Pecka je ve srovnání k plodu středně velká až velká, dužnina se na ní může jemně zachytávat.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu, tj. ve 2. polovině až koncem července, tedy neuniká vrtuli třešňové, bývá červivá.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu, výrobě džemů i kompotů a dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné mimo mrazové kotliny. Půda pokud možno hluboká s dostatkem vápníku, lehčí, dostatečně propustná, ale ne suchá, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a zamokřené stanoviště. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro třešně.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a středně až silně mrazuvzdorná v květu. Plody jsou vysoce odolné vůči praskání při déle trvajících či intenzivních deštích, středně odolné vůči monilióze.

PŮVOD: Z, střední a JV Evropa, na S po Dánsko, na V po Z Ukrajinu, na J končí S Španělskem a J Itálií. Izolované lokality jsou v J Švédsku a Malé Asii.

 
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 30–40 metrů a šířky 20 m, dožívá se až 600 let. Koruna je široce vejcovitá až kulovitá, rozložitá. Kůra červenohnědá až hnědošedá, borka šedá, rozpukaná. Listy jsou jednoduché, široce srdčité, s výrazně pilovitým okrajem, na horní straně tmavě zelené, lysé, na spodní straně žlutavě zelené, na žilkách hustě chlupaté.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, hmyzosnubná. Žlutobílé květy jsou uspořádané v převislých vrcholících po 2–3, max. 7, kvetou v červnu, asi 2 týdny před l. malolistou.

 
PLODNOST: plody spolehlivě dozrávají i v chladnějších polohách – na rozdíl od plodů l. malolisté.

 
PLODY: kulovité oříšky se 4–5 hranami o velikosti 0,6–1 cm, oplodí je v plné zralosti tvrdé, hustě plstnaté, nedá se stlačit prsty.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu, plody zůstávají na stromě přes zimu.

 
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, krajinotvorná, významná medonosná dřevina vhodná do zahrad, parků, alejí a stromořadí, jako solitéra či dvojice do krajiny ke kapličkám. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející listy. Květy jsou jedlé i léčivé: mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody, z nichž se dá vyrobit falešná čokoláda. Dřevo je měkké a velmi vhodné na řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá na kreslení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, snese i větrné. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, hlubokou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou, nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou. Přirozeně roste na humózních, vlhčích půdách, v sutových a roklinových lesích, v javorových a lipových bučinách. Dobře snáší zastínění a udrží se i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je náročná na vyšší vzdušnou vlhkost. Vhodná od nížin po vyšší polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, je citlivější na pozdní jarní mrazy.

PŮVOD: ČR, Praha, vyselektoval ji v r. 1857 Mathias Tatar v Pražské botanické zahradě ze semen tzv. „šípové hrušky“ – jeřábohrušky ušaté (Sorbopyrus auricularis či Sorbopyrus bollvylleriana), tedy spontánního mezirodového křížence hrušně a jeřábu, pravděpodobně jeřábu mukyňového. Původní spontánní kříženec byl zaznamenán v Alsasku už v r. 1599 a popsán Jeanem Bauhinen v Historia plantarum universalis z r. 1650. Botanický název má Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis.

RŮST: bujný, vyrovnaný, zdravý a štíhlý růst, vytváří krásný kompaktní strom s kuželovitou korunou, vhodný i jako okrasný prvek do zahrady.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: nebyli prověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

PLODNOST: středně raná (asi 8. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: na hrušeň malé, na křížence velké (průměrně 50 g, 4 cm), tvarem podobné zploštělému jablíčku. Slupka je zelená, v zralosti zlatožlutá s červeným líčkem, posetá četnými lenticelami. Dužnina je žlutá, máslovitá, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, kořenitá, jemně připomínající exotické ovoce.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna a začátkem září, ještě ve světle zeleném stavu, protože v plné zralosti je velmi atraktivní pro vosy a sršně a po plném vyzrání na stromě rychle ztrácí kvalitu. Dozrává velmi rychle po sklizni a netřeba otálet s jejím konzumem a zpracováním.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, destilátů, kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné. Je nenáročná na kvalitu půdy, ale preferuje propustnou a dostatečně vlhkou, ne zamokřenou půdu. Daří se jí i ve vyšších chladnějších polohách s drsnějším podnebím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, netrpí rzí hrušňovou (Gymnosporangium sabinae) ani merami hrušňovými (Psylla pyri).

PŮVOD: Německo, Freinsheim, v roce 2005 vybraná z potomstva 70letého mandloně a množená Ovocnou školkou Oberholz.

 
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý. Má střední tendenci k vyholování větví.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy (v první třetině období kvetení mandloní). Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi, Szigetcsépi 55.

 
PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 4,1–5 g, jádra 1,3 g, 4 x 2,5 cm), dlouhé, užší, zakončené méně výraznou špičkou. Skořápka je polopapírová, lehce louskatelná v ruce i louskáčkem. Chuť je lahodná, sladká, kvalita jader vysoká.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině až koncem září.

 
VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

 
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.

 
ODOLNOST: Silně mrazuvzdorná v květu. Středně odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), málo náchylná na suchou skvrnitost listů a plodů (Stigmina carpophila).

Původ: ČR, vyšlechtil ji Antonín Haman jako náhodný semenáč v Újezdu u Lázní Bělohrad, poč. 20. století. Na veřejnost se dostala v r. 1925, kdy školkař J. Kuhn z Brtve a pomolog V. Zeman z Lužan vyzvali v časopise Ovocnické rozhledy pěstitele, aby upozorňovali na nejlepší typy švestek.

Růst: středně bujný, vytváří kulovitou až široce kulovitou, později rozložitou a středně hustou korunu s bohatým plodonosným obrostem, nevyholuje. Habitusem se nepodobá na Domácí švestku, ale spíše na Vlašku.

Opylení: samosprašná, kvete středně brzy.

Plodnost: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

Plody: středně velké (průměrně 19 g), protáhlého, typicky švestkovitého tvaru, nejširší uprostřed a rovnoměrně se zužující k oběma koncům. Slupka je fialová až tmavomodrá, s výrazným světle modrým osiněním, pod ním lesklá, méně hladká, nakyslá. Dužina je zelenožlutá, pevná, středně šťavnatá, s vynikající, sladce nakyslou, typicky švestkovou chutí, výrazně sladší než má Domácí švestka (Bystrická). Dobře se odděluje od pecky.

Zrání: koncem srpna a začátkem září.

Využití: chuťově výborná švestka vhodná k přímé konzumaci a všem způsobům zpracování, ke sušení, výrobě džemů, povidel, kompotů či kvalitních destilátů.

Stanoviště: slunné, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou, nesnáší suchou půdu. Je velmi vhodná do okrajových, chladnějších oblastí, kde dosahuje lepších výsledků než v teplých oblastech.

Odolnost: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Silně odolná vůči moniliniové spále (Monilinia laxa), ale citlivější k šarce a monilioze plodů (Monilinia fructigena). Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhotrvajících deštích.

PŮVOD: Ukrajina, z volného opylení odrůdy Semjon.

RŮST: pomalý, dorůstá do výšky jen přibližně 2-3 m, takže je vhodný i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: na svůj nízký vzrůst se odrůda vyznačuje vysokou úrodností až do 30 kg z keře.

PLODY: velké podlouhlé plody lahvovitého tvaru a tmavě červené barvy s průměrnou hmotností 5,5-9 g. Dužnina je tmavě červená, hustá, dobře oddělitelná od pecky, s jemným aroma a plnou sladkokyselou chutí s vysokým obsahem cukru 9,1 %, s obsahem kyselin 1,8 %.

DOZRVÁNÍ: středně rané, od začátku srpna do začátku září. Plody neopadávají, vydrží na keři až do vysušení. Po sklizni mají velmi dlouhou skladovatelnost až 4-5 týdnů.

VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, sušené nebo kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: Bulharsko, okolí vesnice Shanovo, výběr z přirozeně se vyskytujících planých semenáčů.

RŮST: středně bujný, kompaktnější, dorůstá do 2–3 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5,3 g, 23×18 mm), soudkovité až kulaté. Jedna z největších odrůd s tímto tvarem, velmi chutná. Pecka je v poměru k plodu velká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna, relativně krátké (během 6–7 dní), vhodná pro jednorázovou sklizeň.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, likéry, kandované ovoce a díky tvaru velmi vhodná k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.