Všechny předprodejní varianty

PŮVOD: USA, vyšlechtil ji zřejmě školkař Louis Gerardi jako mezidruhový kříženec Morus alba a Morus rubra nebo Morus nigra a Morus macroura.

 
RAST: zakrslý, kompaktní růst do výšky 2 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: brzká, vysoká, stabilní.

 
PLODY: velké 2-3 cm, tmavě fialové až černé, sladké a aromatické, šťavnaté. Obsahují mnohé zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

 
DOZRÁVÁNÍ: polovina června až srpen.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, výroba zavařenin, šťáv, džemů.

 
STANOVIŠTĚ: teplomilná dřevina, oblibuje jižnější, teplejší oblasti, slunné stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně kyselé půdy. Odrůda vhodná i do malých zahrad nebo nádob, na terasy a balkony.

 
ODOLNOST: mrazuodolná do -23 ℃.

PŮVOD: Pobaltí, 18./19. stol.

 
RŮST: středně bujný, později slabý. Koruna je vzpřímená, menší, kuželovitá až kulovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a krátce, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Charlamowski, Coxova reneta, Croncelské, James Grieve, Landsberská reneta, Hviezdnatá reneta, Harbertova reneta, Lebelovo, Melba, McIntosh, Oldenburgovo, Ontário, Parména zlatá zimní, Princ Albert, Ušľachtilé žlté, Viliamovo, Wealthy.

 
PLODNOST: raná (už ve 2.–3. roce po výsadbě), vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké až malé, dosti variabilní, nesouměrné, tupě kuželovité až kulovité, často s ostrým švem probíhajícím podél celého jablka. Slupka je hladká, lesklá, zelenobílá až žlutobílá. Dužnina je křehká, jemná, měkká, šťavnatá, chuť dobrá, nakyslá až sladkokyselá, jemně aromatická, osvěžující.

 
DOZRÁVÁNÍ: na konci července až začátkem srpna, ovoce ihned vhodné ke konzumu, brzy začne moučnatět.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, na koláče, zavařování, výrobu přesnídávek. Vyžadují zvýšenou opatrnost při sklizni (při otlačení hnědnou), nevhodné pro delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy spíše lehčí, vlhké, ale ne příliš, hnojené. Vhodná pro všechny pěstitelské oblasti, i vyšší, před větrem chráněné polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, náchylná k rakovině v příliš vlhkých půdách (je třeba ji zásobit vápníkem), méně k padlí v příliš suchých polohách a ke strupovitosti ve velmi vlhkých, uzavřených polohách.

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Kalhaven a South Haven 309.

RŮST: roste bujně, habitus má polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, rozkvétá středně brzy až pozdě, kvete středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké, kulaté, souměrné. Slupka je zelenožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, okolo pecky narůžovělá, tuhá, nevláknitá, s kyselosladkou, aromatickou, velmi dobrou až výbornou chutí. Pecka je středně velká a dužnina se od ní dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 30 dní po Redhavenu, tedy přibližně v první dekádě září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu, ale i ke konzervování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda propustná, ale dobře zásobená vláhou v teplých a středně teplých pěstitelských oblastech pro broskvoně.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina infestans). Velmi málo až málo náchylná k praskání pecky a plodů, málo náchylná k předčasnému opadu plodů.

PŮVOD: Francie, v r. 1915 nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Vytváří velké, široce rozložité koruny, dostatečně husté.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Rivan, Van, Summit, Bing.

PLODNOST: středně raná, středně velká a pravidelná. Plodí v malých chomáčcích po celé délce větví.

PLODY: velké (průměrně 6,4 g), srdčité, mírně hrbolaté. Slupka je pevná, lesklá, hnědočervená až tmavě červená se světlými tečkami a čárkami. Dužnina je středně tuhá až tužší, v plné zralosti červená, velmi šťavnatá, barví středně silně. Chuť je kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je středně velká až velká, oválná a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, tedy někdy během 1. poloviny června, rovnoměrně. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci. Je velmi dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda nejlépe hlinitopísčitá, propustná, ale dostatečně vlhká. Vhodná do sušších teplých až středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květech. Plody po deštích silně praskají a jsou středně náchylné k monilióze.

PŮVOD: Bulharsko, Drjanovo, vyšlechtěna v r. 1951 jako kříženec odrůd Kjustendilska sliva (= klon Domácí švestky podobně jako Bystrická) x Montfortská.

RŮST: středně bujný až slabší, polovězpřímený, vytváří téměř kulovitou, středně hustou korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: pravděpodobně Stanley, Althanova ringlota, Zelená ringlota.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 25 g), široce eliptické, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá se světle šedými tečkami a čárkami, pevná, silná, matná. Dužnina je pevná, tuhá, žlutozelená až zlatožlutá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, dobře až velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, z odrůd nejvíce připomíná chuť Bystrické. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze (Monilinia laxa i Monilinia fructigena), středně odolná vůči červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum), napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta).

PŮVOD: druh pochází z Přední Asie od severního Turecka po Kavkaz, Zakavkazsko a Írán, využíván byl již před více než 3000 lety. Na území Evropy jej přinesli Keltové v období laténské a halštatské kultury (700 př. n. l. – 0). V jižní Evropě byl znám již od antiky, v jižní a západní Evropě se běžně pěstuje od středověku. Na našem území byly mišpulová semena nalezena v Mostu, zachovalá ze 14. století. Její druhové pojmenování germanica je dílem Carla Linného, který se na základě rozsáhlého výskytu planých forem mišpule v Německu ve své době mylně domníval, že původní vlastí mišpule je právě Německo. Genotyp Domácí velkoplodá pochází ze zahrad v Moravském Lieskovém na Slovensku.

RŮST: nízký strom či keř rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky než do výšky, dorůstá do 3 až 5 m. Listy jsou tuhé, tmavě zelené, na podzim se atraktivně zbarvují do žluta až červenohněda.

POMĚRY OPYLOVÁNÍ: samosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavnými bílými květy. Kvete během května, ve vyšších polohách i začátkem června jako jeden z posledních ovocných stromů.

PLODNOST: velmi raná (je třeba ji spíše oddalovat, aby stromy nezababčily), vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké malvice (20–30 g, 4–6 cm), zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou. Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu, nebo při sklizni před mrazy hniličí postupně během skladování. Tehdy mají moštovou vůni a příjemně kyselou, sladkou, pikantní, kořenitou chuť. Připomínají džem či pikantní přesnídávku utrženou přímo ze stromu. Dužnina obsahuje 4–5 semen, má vysoký obsah vlákniny a pektinu.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem října až v listopadu. Plody ponecháváme na stromě co nejdéle a pokud je sklízíme ještě tvrdé, po sklizni je ještě uložíme na 1–2 týdny do chladu a tmy. Skladované v chladu na slámě vydrží až do ledna. Nebo je sklízíme až po uhniličení silnějším mrazem, ale tehdy je třeba je rychleji spotřebovat nebo zpracovat.

VYUŽITÍ: přímá konzumace i zpracování na přesnídávky, džemy, ovocné kůže, likéry.

STANOVIŠTĚ: slunné, vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prospívá i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Má ráda lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku, při odpovídající výživě však prospívá i v méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.

ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná ve dřevě do cca −25 °C, uniká pozdním jarním mrazům, je odolná vůči chorobám a škůdcům. Po zakořenění velmi dobře snáší sucho, teplo i vítr.

PŮVOD: Německo, Technická vysoká škola v Geisenheimu, v r. 1994 ji vyšlechtil Helmut Jacob jako křížence odrůd Domácí velkoplodá a Valor.

RŮST: slabý až středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná až částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Stanley.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná, nemá sklon ke střídání plodnosti.

PLODY: velké (průměrně 35-40 g), protáhlé, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená až žlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká (22-32 °Brix), velmi aromatická, plná, výborná až vynikající. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jen výjimečně může na jejích žebrech zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: probíhá během velmi dlouhého období, od konce srpna až do začátku října.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště, ale podobně jako ostatní švestky preferuje hluboké, vlhké, ale dobře odvodněné, úrodné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, do vyšších na chráněná místa.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, vyšlechtili ji Jozef Cvop a Eva Cvopová jako křížence Jonkheer van Tets a Heinemannovy pozdní.

 
RŮST: je velmi bujný, hustý, polovzpřímený až vzpřímený, dosahuje výšky až 2 m, keř je kulovitý až vysoko kulovitý. Kosterní výhony jsou silné, dlouhé, s dlouhým až středně dlouhým postranním obrostem. Raší velmi brzy až brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: převážně samosprašná, kvete středně brzy, dlouho. V horších podmínkách květy opadávají.

 
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, průměrně 5–9 kg, maximálně 16,5 kg.

 
PLODY: hrozny jsou dlouhé (průměrně 7,5–8,2 cm), středně husté s 12–25 bobulemi. Bobule jsou velké (11 mm), kulovité. Slupka je pevná, tenká, tmavě červená, lesklá. Dužnina je středně tuhá, červená, velmi šťavnatá. Chuť je dobrá, kyselejší až sladkokyselá, středně aromatická. Má vysoký obsah vitaminu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v 1. polovině července (3–4 dny po Jonkheer van Tets). Plody se dobře přepravují, po sklizni vydrží bez poškození 4 dny, v chladírně až 14 dní.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na zpracování na sirupy, džemy, želé a víno.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Nejlépe plodí v lehčích, humózních půdách v teplých a středně teplých polohách. Ve vyšších polohách jsou keře i více než 2 m vysoké a později začínají rodit.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu, silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola).

PŮVOD: Francie, Avranches, semenáč neznámého původu vypěstovaný ve školce p. Longueavala, v r. 1780 poprvé plodila, nejprve pojmenovaná jako Bonne de Longueval, ale ujalo se až jméno Louise Bonne d'Avranches, známá také jako Gute Luise.

 
RŮST: bujný v mládí, s vyšší plodností se zpomaluje až ustává, ve 20 letech ji je třeba zmladit. Tvoří vysoké jehlanovité koruny, ne příliš široké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fľaša, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Guyotova, Hardyho maslovka, Júlová, Charneuská, Konferencia, Trévouxská. Je nekompatibilní s Esperenovou maslovkou a Williamsovou.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: střední velikosti (120–180 g) hruškovitého či vejcovitého, úhledného tvaru. Slupka je hladká a lesklá, zelenožlutá, v plné zralosti žlutá s červeným líčkem a výraznými lenticelami jako tečky pstruha. Dužnina je jemná, nažloutle bělavá, velmi šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, bez zrnitosti. Chuť má vynikající, sladkou, jen mírně nakyslou, kořenitou a jemně natrpklou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během září, konzumně dozrává po 1 týdnu, vydrží 2–3 týdny, do října. Nepadá předčasně kvůli větru, ale je třeba vystihnout správný čas sklizně – předčasně otrhaná nedosáhne plné chuti, při pozdní sklizni plody hromadně opadávají.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, zavařování, džemy, mošty, destiláty, sušení. Přepravu zvládá jen krátce po sklizni.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale v úrodných půdách dosahuje velké a kvalitní úrody. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná také do vyšších poloh, ale nemá ráda mrazové kotliny a uzavřené polohy. Díky úzkému tvaru koruny je vhodná do zahrad, sadů, alejí, stromořadí.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později silně mrazuvzdorná. V uzavřených polohách náchylnější ke strupovitosti, vybíráme raději polohy otevřené, i větrné, a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: Solany, ČR, 1. pol. 19. stol.

RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznosné koruny; má charakteristicky kožovité listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete raně až středně raně, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Boscova lahvice, Clappova, Drouardova, Konference, Krivica, Lectierova, Madame Verté, Pařížanka, Tongreská, Williamsova.

PLODNOST: pozdnější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.

PLODY: středně velké, tvar podlouhlý, variabilní, obvykle protáhle kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citrónově žlutá, na slunečné straně i mírně načervenalá, místy posetá drobnými rezavými lenticelami. Dužnina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná, lehce nakyslá, sladce aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1–2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.

VYUŽITÍ: především přímý konzum, ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.

STANOVIŠTĚ: roste i v méně příznivých podmínkách a vyšších drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě, dobře regeneruje po případném namrznutí, silně mrazuodolná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti, vyšší i vůči monilióze. 

PŮVOD: Nizozemsko, Wageningen, Institute for Horticultural Plant Breeding, v r. 1980 vyšlechtil L. M. Wassenaar jako křížence odrůd Heinemannova pozdní x Fayova úrodná.

 
RŮST: středně bujný, středně hustý, keřovitého tvaru, polovzpřímený. Raší pozdě. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

 
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou dlouhé až velmi dlouhé (22,5 cm), velmi husté. Bobule jsou velké (0,6–1 g), ploše kulovité, pevné, tmavě červené. Dužnina je sytě červená, šťavnatá, šťáva méně barví. Chuť je příjemně sladkokyselá. Obsah vitaminu C je v rámci rybízů nižší.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, od poloviny července do konce července na přímý konzum, o týden dříve na konzervárenské zpracování.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na výrobu kompotů, sirupů, džemů, želé či vína.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, preferuje neutrální půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech i květu, vysoce odolná proti předčasnému opadu plodů, proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a proti rezivosti (Cronartium ribicola), středně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: ČR, náhodný semenáč z Podivína na Moravě, popsaná byla až ve Velkých Pavlovicích v r. 1931 Suchým ml.

RAST: na začátku velmi bujný, později středně bujný. Tvoří kulovitě rozložitě přirozeně zahuštěné koruny s rozvětveným víceletým plodným větvovím.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete středně brzy, relativně krátce, rozložení kvetení do delšího období lze dosáhnout Šiitovým řezem. Vhodní opylovači podle doby květu: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: středně brzká (4.-5. rok po výsadbě), středně vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 45-65 g), kulovitě oválné, v různé míře souměrné, hladké. Slupka je středně plstnatá, oranžová s purpurovým rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hustá, středně šťavnatá, rozplývavá, nevláknitá, většinou dobře oddělitelná od pecky. Chuť je plná, kyselosladká až sladká, velmi aromatická, vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, většinou ve 2.-3. dekádě července.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pro meruňky.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře v květních pupenech (na úrovni Harogem a Goldrich), málo v květu (ale více než Maďarská - květy poškozeny od -1,5 °C) a v mladých plodech (poškozeny od -0,6 °C až -1 °C). Středně až lépe odolná proti monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), citlivá proti hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: Rakousko, HBLVA Wien Schönbrunn, vyšlechtil Johannes Lischka

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti a růst zpomaluje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, jedna z nejvyšších výtěžností (hmotnost plodů / objem stromu: 3,07 kg/m3)

PLODY: velké (průměrně 5,6-6 g, až do 9 g, délka 2,5-3 cm, šířka 1,3-2 cm), oválné, červené, při plném vyzrání s velmi sladkou chutí, s jedním z nejvyšších obsahů cukru (14 %) a středním obsahem kyselin (2,28 %) s nižším až středním obsahem vitaminu C (40-55 mg/100 g). Pecka je středně velká (10 % hmotnosti plodu) a špatně oddělitelná od dužniny.

DOZRVÁNÍ: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října. K vyzrání do dobré chuti potřebuje teplý podzim.

VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce a díky velikosti a tvaru také velmi vhodný k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: Anglie, Colnbrook Lawn u Londýna, v r. 1830 ji získal M. R. Cox z výsevu semen Ribstonského.

 
RŮST: zpočátku bujný, později pomalejší, v plné plodnosti slabý, koruna je menší, kulovitá až ploše kulovitá a hustá. Při výchovném řezu zejména prosvětlujeme, přílišné zkracování výhonů korunu zahušťuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Bernské růžové, Breuhahnovo, Croncelské, Golden Delicious, James Grieve Red, Jonathan, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Laxton's Superb, McIntosh Red, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Spartan, Starking Delicious, Starkrimson, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

 
PLODNOST: středně raná, zpočátku pravidelná, později mírně střídavá, menší až střední.

 
PLODY: menší až střední, kulaté až ploše kulaté, velikostně i tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až zlatožlutá, překrytá jasně červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je nažloutlá, zpočátku křehká a křupavá, později měkká a šťavnatá. Chuť je vynikající, vyrovnaně sladkokyselá, velmi aromatická, kořenitá. Bývá považována za nejchutnější jablko vůbec.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. září, konzumně dozrává v listopadu, vydrží do února. Dobře se přepravuje i skladuje, při teplotě pod 2 °C dužnina hnědne.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na sušení, pečení a další zpracování, na vzduchu téměř nehnědne.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, úrodnou půdou s dostatkem vápníku. Nesnáší příliš suché ani studené a příliš vlhké půdy. Nejvhodnější je do středních poloh.

 
ODOLNOST: středně až méně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech a květu, středně odolná vůči strupovitosti a rakovině, méně vůči padlí, náchylná k poškození vlnatkou krvavou a červivosti, praskání plodů a k hořké pihovatosti při skladování. Plody nepadají ve větru.

PŮVOD: Švédsko, vyšlechtil P. Tamas v r. 1984 jako kříženec odrůd Altajskaja desertnaja x (Consort x Kajamin Vusta).

 
RŮST: bujný, hustý, vzpřímený, tvar široce keřovitý. Dosahuje výšky až 2 m. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 1 g), ploše kulovité, středně až velmi pevné. Slupka je lesklá, černá. Dužnina je sladkokyselá, méně aromatická, s obsahem cukru průměrně 17,3 °Brix. Má nízký až střední obsah vitamínu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od poloviny do konce července pro přímý konzum, týden předtím pro konzervování. Je vhodná pro ruční i mechanizovanou sklizeň.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, ale i na zpracování na džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a vůči rzi (Cronartium ribicola) a středně odolná vůči antraknóze (Drepanopeziza ribis), náchylnější k mšicím (Cryptomyzus galeopsidis) a svilušce chmelové (Tetranychus urticae).

RAST: bujný, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, protáhlé, bílé. Chuť je výrazně sladká.

DOZRÁVÁNÍ: brzké, v průběhu června.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení či výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: pravděpodobně v JV Evropě a na Zakavkazsku, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru.

 
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, dorůstá do výšky 30+ m a šířky 15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Borka je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené na dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samčích.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, po 5-10 letech, vysoká.

 
PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejcovitého tvaru a velikosti do 3,5 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená je v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

 
VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Slovensko, náhodný semenáč.

RAST: bujný, tvoří rozložité koruny; do plodnosti vstupuje později.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: poměrně pravidelná, středně velká.

PLODY: více podlouhlé, velké, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká s jemnými chloupky, žlutooranžová, na sluneční straně s karmínově červeným rozmytým líčkem. Dužnina je tmavě oranžová, středně tuhá, středně až více šťavnatá, chuť sladkokyselá až sladká, velmi aromatická, plná, velmi dobrá až výborná. Dužnina drží jen slabě na žebrech pecky. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: koncem července až v 1. polovině srpna, 7 dní po odrůdě Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, pálenky.

STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, chráněné před větrem, propustná půda; vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu, náchylnější k praskání plodů v dešti a následné napadení moniliózou.

PŮVOD: ČR, Ostružná, náhodný sladkoplodý semenáč objevený okolo roku 1810.

RŮST: středně bujný, později mírný. Je to menší až středně velký strom, okolo 20. roku dosahuje výšky 4–5 m, v 50 letech 6–8 m. Vytváří pravidelné vejčité koruny, u starších stromů nepravidelné. Listy jsou opadavé, střídavé, složené, lichozpeřené z 5–9 párů kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Okraje listů jsou zubaté jen v horní polovině na rozdíl od listů botanického druhu, které jsou zubaté po celé délce. Kůra je světle šedá, hladká.   

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, květenství jsou ploché, kompaktní chocholíky, květy jsou drobné, krémově bílé, kvetou v květnu. 

PLODNOST: raná, středně vysoká ve srovnání s jinými jedlými odrůdami, pravidelná.

PLODY: souplodí obsahuje 15–20 i více plodů, které jsou velké (7–9 mm), kulaté, červeno-oranžové a mají středně pevnou slupku. Dužnina je žlutooranžová, středně šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (obsah cukru až 13 %). Obsahují mnoho vitaminu C, antioxidantů a fenolů, ale i pektinu, takže dobře želírují.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září, pokud uniknou ptákům, vydrží na stromě dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná a zároveň jedlá dřevina je vhodná do zahrad, sadů, parků, alejí, stromových řad či větrolamů. Je to dobrá medonosná dřevina, pozdě rozkvétající intenzivně vonící květy poskytují včelám nektar i pyl. Kulinární využití: med z květů bývá červenožlutý, po zkrystalizování je hrubozrnný a má silnou vůni. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k sušení do ovocných čajů, k výrobě džemů, želé, kompotů, sirupů, likérů, omáček jako náhrada za brusinky, k výrobě octa či destilátu. Vysušené se dají použít místo rozinek do vánoček či koláčů, upražené a pomleté jako náhrada kávy. Léčivé účinky: plody se používají při onemocněních trávicího traktu, zvyšují vylučování žluči do střev, což podporuje trávení zejména u starších lidí. Zároveň působí proti zácpě či mírným průjmům bez jiných vážných příčin. Odedávna jsou známým prostředkem proti kurdějím, tedy chorobě z nedostatku vitaminu C. Z tohoto důvodu jsou i výborným prostředkem k léčení chřipky a pomáhají odstraňovat příznaky jarní únavy. Jsou účinné také při dýchacích potížích, zahlenění a zánětu průdušek. Používají se buď syrové, macerované ve víně nebo ve formě čaje. Lidově se používají také proti revmatismu a ledvinovým kamenům. Květy jeřábu zase obsahují látku velmi podobnou ženským hormonům a ve formě nálevu se používají úspěšně při různých ženských potížích. Technické využití: odolné, tvrdé, jemnozrnné, pružné dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví a v minulosti k výrobě vycházkových holí. Z mladých větviček lze získat černé barvivo.

STANOVIŠTĚ: je nenáročný na stanoviště a půdy, dá se pěstovat i ve vyšších horských oblastech, dokonce i na kyselých a rašelinných půdách. Ideálně jej vysazujeme na slunné místo do vlhké, propustné půdy, ve sponu 4–8 metrů.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolný vůči větru, dobře odolný proti škůdcům a chorobám. Toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: pravděpodobně Finsko v 80. letech 20. století, ale kořeny sahají do 90. let 19. století a práce Ivana Vladimiroviče Mičurina, odrůda aronie Mičurinové (Aronia mitchurinii), tedy pravděpodobně kříženec [(Sorbus aucuparia x Aronia melanocarpa) x Aronia melanocarpa], někdy je označována i jako Aronia x prunifolia. Je velmi blízká odrůdě Nero.

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložitě. Plodný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké, jen nepatrně menší než odrůda Nero.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná.

PLODÍ: brzy, pravidelně a hojně.

PLODY: na arónii velké (100 plodů váží průměrně 99,5-110 g, měří průměrně 0,9 cm), kulaté až zploštěle kulaté, středně pevné, v okolíku je průměrně 20 plodů. Jsou tmavofialové až černé, je to jedna z nejtmavších odrůd v slupce i v dužině, ale má výrazně světlé ojínění. Šťáva velmi silně barví. Mají střední výtěžnost šťávy (průměrně 77,2 %), mají střední obsah cukru (14,2 °Bx či 9,16 g na 100 g) a nižší obsah kyselin (0,8 g na 100 g) i polyfenolů než jiné odrůdy. Chuť má sladkou, málo kyselou, méně trpkou než odrůda Nero, s švestkovo-likérovou dochutí.

DOZRÁVÁNÍ: pozdější, asi 2 týdny po odrůdě Nero, zhruba v polovině září, pro sušení se dá sbírat ještě také v říjnu. Pokud je sbíráte v celých okolících, díky vysokému obsahu antibakteriálních a protiplísňových látek vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř po celý rok. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako dolní patro. Kulinářské využití: plody čerstvé, tehdy obsahují všechny účinné látky. Používají se k výrobě kompotů a džemů, vylisovaná šťáva je vhodným příspěvkem do ovocných moštů. Trpkost se zmírní zmrazením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou plody vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčebné využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karoténů, pektinových látek a rutinu. Obsahují velké množství železa a důležité mikroelementy: bór, fluór, měď, mangan, kobalt, molybden a další. Pro obsah jódu až 400 mg/100 g plodů po odstranění semen jsou plody vhodné k harmonizaci činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, jsou vhodné k posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C- šípková růže, šípek, kiwi, rakytník - protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě krvácivých stavů, při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují velké množství rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

 
STANOVIŠTĚ: spíše slunečné až polostín, dostatečně vlhkou půdu, aby plody při zrání nezasychaly. Vhodná také do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči nemocem, včetně spály růžovitých (Erwinia amylovora) i vůči houbě Phyllosticta arbutifolia. Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci např. nezamotali do sítí.

PŮVOD: Institut Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu, kde po téměř 40 letech práce v roce 1970 vyšlechtil Dr. Rudolf Bauer vitální a vysoce plodný komplexní kříženec mezi černým rybízem (Ribes nigrum), angreštem (Grossularia uva-crispa, dnes R. uva-crispa) odolným vůči rzi vejmutovkové a tzv. americkým angreštem (R. divaricatum) odolným vůči americkému padlí angreštu. Výsledný kříženec má vědecký název podle všech tří zúčastněných druhů – Ribes × nidigrolaria, v němčině získal název jako zkratku z kombinace německého názvu rybízu (JOhannisbeere) a angreštu (STAchelbeere).

 
RŮST: roste bujně, přerostla své rodiče. Tvoří keře cca 2 m vysoké i široké, beztrnné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: velká, pravidelná.

 
PLODY: větší kulaté, fialově černé, matné, sladkokyselé chuti, bez černorybízové arómy.

 
DOZRÁVÁNÍ: v polovině července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování ve formě kompotů či džemů a sirupů.

 
STANOVIŠTĚ: otevřené, vzdušné, světlé, dostatečně vlhké. Vyžaduje mulčování nebo okopávku, nemá ráda konkurenci trávy.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná ve dřevě, ve vyšších polohách jí mohou vymrzat květy, proto je tam vhodné vysazovat ji na místa chráněná před pozdními mrazy. Odolná vůči americkému padlí angreštu, rzi vejmutovkové i dalším chorobám rybízů.

PŮVOD: Nizozemsko, Shellinkhout, vyšlechtil J. Maars v r. 1931 jako křížence odrůd Fayova úrodná x Scotch.

 
RŮST: bujný, polovzpřímený, středně hustý, tvar vysoko kulovitý, před sklizní až rozložitý. Raší brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: více samosprašný, kvete brzy a dlouho. Květy dosti opadávají při nízké vzdušné vlhkosti nebo mrazech v období květu.

 
PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářsky významná až od 4. roku po výsadbě), pravidelná, průměrně 3,5–6,5 kg/keř, výše dost závisí na poloze.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (6–6,5 cm), řídké, s 11–13 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenká, středně pevná, sytě červená, za dešťů často praská. Dužnina je měkčí, šťavnatá, sytě červená. Chuť je příjemně kyselá až kyselá, aromatická. Má středně vysoký obsah vitaminu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, už na přelomu června a července, od 4. týdne června do 2. červencového týdne, bobule dozrávají v hroznu rovnoměrně. Je vhodná zejména pro ruční sklizeň. Plody se hůře přepravují i skladují, v chladírně vydrží 7 dní.

 
VYUŽITÍ: zejména na sirupy, džemy, želé, méně na přímý konzum a kompoty kvůli kyselejší chuti.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje těžší, hlubší, vlhčí úrodné půdy s dostatkem humusu a živin. Vhodná do teplých či chráněných středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v květních pupenech v zimě i v květu v době květu, odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola), středně až silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis) a proti roztoči vlnovníku rybízovému (Cecidophyopsis ribis).

PŮVOD: Finsko, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki v Lepaa, jeho alternativní názvy jsou Hinnonmäen Keltainen nebo Hinnonmäki Gul.

RŮST: středně silný, vytváří nižší, spíše rozložité keře se zelenými výhony s mnoha jednoduchými trny, malým množstvím trojitých trnů a s velmi světlými listy. Raší velmi pozdě.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete pozdě, takže dobře uniká mrazům. Světle bordó květy jsou v květenství uspořádány po dvou.

PLODNOST: středně vysoká, pravidelná, spolehlivá.

PLODY: jsou velké, žlutozelené, s hladkou slupkou, velmi chutné, sladkokyselé s meruňkovou příchutí. V plné zralosti náchylnější k praskání.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně od poloviny července.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na kompoty, želé a džemy.

STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květech mrazům uniká. Dobře odolný vůči rzi vejmutovkové (Cronartium ribicola), vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: Polsko, Öjebyn x (Ribes dikuscha x Climax), 1991.

 
RŮST: středně silný růst, vytváří nízký kompaktní keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: středně dlouhé hrozny s velkými, kulovitými, černými a lesklými bobulemi. Chuť aromatická, sladší.

 
DOZRÁVÁNÍ: začátkem června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín; půda hlubší, hlinitopísčitá, propustná, bohatá na živiny. Odrůda nenáročná na polohu, vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: odrůda je rezistentní vůči americkému padlí, rzi a plně mrazuvzdorná.