Všechny předprodejní varianty

PŮVOD: Německo, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Ortenauer x Ruth Gerstetter.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený až rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

ZRÁNÍ: je velmi rané, dozrává asi 49 dní před Domácí švestkou, tedy přibližně v 2. polovině července. Plody dozrávají rovnoměrně, sklízejí se obvykle ve 2 termínech s odstupem 5 dnů.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu a všestrannému zpracování zejména na sušení, kompoty, džemy a pečení, švestkové knedlíky, popřípadě k výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště či půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je středně tolerantní vůči šarce - projevuje se pouze na listech.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1986 jako kříženec odrůd Agenská 707 a Stanley.

RŮST: středně bujný, v plné plodnosti slábne, tvoří polovzpřímené až široce rozložité koruny, vyžaduje udržovací a zmlazovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to jsou zřejmě tito: Bystrická, Gabrovská, Čačanská rodná, Mirabelka nancyská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 20–30 g), oválné, nesouměrné. Slupka je středně pevná, pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, spolehlivě tolerantní k šarce, odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: Japonsko, zejména ostrov Hokkaido, kde je často pěstován v odrůdách. Jde konkrétně o semenáč odrůd druhu Juglans ailanthifolia var. cordiformis, tedy ve vedeckej terminológii ořechu pajaseňolistého var. srdcotvarého, konkrétně odrůd Simcoe (80 %), Jewelbox a Stealth.  

RŮST: bujný, botanický druh dorůstá do výšky až 25 m v dobrých podmínkách, semenáče kulturních odrůd mohou být menší. Vytváří široce rozložitou, silně rozvětvenou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, větrem opylovaný, jednodomý se samičími a samčími květy. Málokdy se překrývá čas kvetení samčích a samičích na dosažení úrody je třeba vysadit alespoň 2 nebo četná semenáče či skombinovať s odrůdami. Vhodné opylovače: Imshu, případně Kalmar, Shubert.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravděpodobně mírně alternuje v 2-3-letých cyklech.

PLODY: zploštěle vejčité plody v plstnatej, lepkavé rubine po až 20 ks ve vajcovitom hroznu. Ořechy jsou variabilnej velikosti, ale podle rodičů velké, srdčitého, pravděpodobně širšieho tvaru. Skořápka je pravděpodobně po rodičoch tenčí a dobře louskatelná i louskáčkem Drosselmeyer. Jádro dobře vyplňuje skořápku a je také srdčitého tvaru. Chuť je výborná, sladká, máslovitá, někomu připomíná mandle či dokonce para ořechy.  

DOZRÁVÁNÍ: středně časné až pozdní (asi 2 týdny po odrůdě Imshu), tedy kolem poloviny října.

VYUŽITÍ: jádra zejména na přímý konzumaci, ale i cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku, díky tvaru jádra je velmi dekorativní). Skořápky využitelné na dekorativní účely - náušnice, prívesky apod.

STANOVIŠTĚ: sluneční, chráněné před silným větrem, nejlépe s hlubokou, vlhkou, ale dobře odvodněnou, hlinitou půdou, preferuje mírně zásaditou půdu. V rámci rodu Juglans je tento druh najmrazuodolnejší, tedy vhodný do teplých, středně teplých i chladných chráněných poloh. 

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě, raší i rozkvétá později než ořechy královské, takže lepší uniká pozdním jarním mrazům, ale květy může poškodit už teplota kolem -2 °C.

PŮVOD: Moldavsko, Kišiněv, Ovocnářský institut, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Vídeňská x Decana N.Krier v roce. Synonyma: Novembra, Xenia.

RŮST: mírný, tvoří bohatě rozvětvené pyramidální koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavnými květy. Rozkvétá brzy a kvete dlouho. Vhodné opylovače např.: Blanka, David, Konference a jiné brzy a středně brzy kvetoucí odrůdy.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, vyžaduje probírku plodů.

PLODY: jsou velké až velmi velké (300-400 g, někdy až 700 g), hruškovitého tvaru. Slupka je žlutozelená, zejména u kalichu může být pokrytá rzí. Dužina je velmi šťavnatá, sladká, rozplývavá. Chuť je výborná s výrazným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumně dozrávají v listopadu, vydrží uskladněné v chladu do ledna či až do května.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, výživy, k pečení, sušení, moštování či výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je silně odolná vůči strupovitosti a bakteriální spále, vyšší odolnost vůči rzi hruškové, středně odolná vůči sazovosti, méně vůči méře hruškové a vůči roztočci vlnovníku hruškovému (Eriophyes pyri).

PŮVOD: vysokobylinné lesy bohaté na dusík, vlhké jasanové lesy, paseky a meze v rámci Evropy kromě nejsevernějších oblastí, sever Afriky, v Asii od Malé Asie přes Kavkaz po Kaspické moře

RŮST: rychlý. Dorůstá až v 7 m vysoký keř nebo strom, bohatě rozvětvený, s plochým kořenovým systémem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: černé lesklé peckovičky velké až 6 mm s tmavě červenou barvící šťávou uspořádané do okolíků.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: není zcela jasný, pravděpodobně jde o křížence druhů Platanus occidentalis a P. orientalis. U nás byl poprvé vysazen pravděpodobně v 1. polovině 19. století. V současnosti jde o v Evropě nejčastěji vysazovaný platan.

RŮST: opadavý strom dorůstající do výšky až kolem 40 m, se širokou korunou a tlustým kmenem. Kůru starších stromů tvoří několik vrstev s různou barvou a postupně se odlupuje, čímž kmen získává velmi charakteristický a dekorativní vzhled. Listy jsou středně hluboko dlanitě lalokovité, listová čepel je 3-7-laločná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu, současně s rašením listů. Květy jsou jednopohlavné a strom je jednodomý.

PLODNOST: raná (do 10 let), pravidelná.

PLODY: kulovité plodenství nažek je výrazně štětinovitě, dosahuje průměru 2,5–3,5 cm, vyrůstá na stopkách po 1–3 kusech.

DOZRÁVÁNÍ: v listopadu až prosinci.

VYUŽITÍ: vhodný do parků, velkých zahrad či alejí.

STANOVIŠTĚ: ideální slunné, teplé, s dostatečně vlhkou půdou, namrzá jen velmi výjimečně. Dobře snáší vysokou hladinu podzemní vody. U nás je dřevinou nížin a pahorkatin, ale ve Švýcarsku roste až do 800 m n.m.

ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C, je vhodný i do půd s vyšším obsahem vápníku, je odolný proti znečištění městského prostředí.

PŮVOD: Česká republika, Střížovice, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Prima x Rubín, křížení proběhlo v roce 1977, registrována byla v roce 1997. 

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až rozložitý, tvoří elipsovité koruny, zahuštěné středně dlouhými a středně silnými výhony, větve obrůstají řídce. 

OPĚLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Batul, Baumannova reneta, Discovery, Golden Delicious, Gustavovo trvanlivé, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, James Grieve, Krasokvět žlutý, Major, Red Topaz, Rubín, Spartan, Švýcarské oranžové, Topaz, Viktoria raná, Wealthy, Zvonkové atd.

PLODNOST: středně raná, průměrná, pravidelná, plodí na středně dlouhém dřevě.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 147 g), ploše kulovité až kulovité, s méně výraznými žebry nad kališní jamkou. Slupka je středně silná, hladká, lesklá, mírně mastná, kolem stopkové jamky mírně rzivá, žlutá, překrytá na většině plodu karmínově červeným, žíhaným líčkem. Dužnina je krémově bílá, středně šťavnatá až šťavnatá, jemná, rozplývavá, středně tuhá. Chuť je výborná, kyselosladká až nasládlá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, asi 10 dní před Golden Delicious, konzumně dozrává v teplých oblastech brzy po sklizni, v chladnějších v polovině října, vydrží uskladněná v chladu do ledna až února podle polohy a roku pěstování.

VYUŽITÍ: květy jsou atraktivní pro opylovače včetně včel medonosných, plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci jako výborné stolní jablko, ale také k všestrannému zpracování na přesnídávky, džemy, kompoty, mošty, sušení a pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje dobře odvodněnou, ale vláhou a živinami, zejména vápníkem dostatečně zásobenou hlinitou půdu, v jílovité trpí rakovinou. Je vhodná zejména do teplých a mírně teplých, případně chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je minimálně středně až dobře mrazuvzdorná ve dřevě a květu, odolná vůči běžným rasám strupovitosti na bázi monogenní rezistence (gen Rvi6), vysoce tolerantní vůči padlí, málo odolná vůči rakovině, vyžaduje vápnění půdy.

PŮVOD: Ukrajina.

RŮST: růst pomalejší, vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je i s pupeny odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužnina je krémově bílá, středně tuhá, mírně vonná. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu.

VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"", sušení, moštování. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.

STANOVIŠTĚ: teplejší polohy, chráněné slunné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: v rámci odrůd dula silně mrazuvzdorná. Vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: lombardská líska (Corylus maxima) není přesně známého, evropského původu, možná od Černého moře. 

RŮST: středně bujný až bujný, vytváří husté keře polovězpřímeného tvaru do výšky a šířky 4–6 m. Středně silně až silně odnožuje. Listy jsou zbarvené do bordova.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí květy začínají rozkvétat brzy až středně brzy a dříve než samčí, které kvetou pozdě až velmi pozdě, ale navzdory tomuto protogynnímu kvetení je samosprašná. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Webbova atd.

PLODNOST: střední (2,5 kg/strom), středně pravidelná.

PLODY: souplodí tvoří více než 4 plody. Jejich slupky jsou červené, delší než plody, jen málo vykrajované. Plody jsou malé až středně velké (průměrně 2 g, od 1,8 po 2,3 g), dlouhé, válcovité, hnědé s narůžovělým nádechem. Jádro je menší (průměrně 1 g), velmi dobře vyplňuje celou skořápku (průměrně tvoří 52 % hmotnosti plodu). Slupka jádra je červenavá až hnědočervená a buď vůbec nebo jen velmi slabě korkovatí. Jádro se louská středně dobře. Chutná velmi dobře, aromaticky, nasládle až sladce, má vysoký podíl tuků. Podíl jádra z hmotnosti plodu je střední až vysoký (až 55 %), dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané – během 2. dekády září.

VYUŽITÍ: přímý konzum i cukrářské zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, chráněné před severními větry a mimo mrazové kotliny. Půdy nejlépe lehčí hlinitopísčité či písčitohlinité s dostatkem živin a vláhy v teplých až středně teplých pěstitelských oblastech (do cca 450 m n. m.).

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C, silně mrazuvzdorná i v samčích květech. Velmi málo náchylná na botrytidu (Botrytis cinerea).

PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: růst zpočátku bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se nesklánějí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská, Van, Troprichterova.

PLODNOST: raná, vysoká, téměř pravidelná, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až velké, srdčitého tvaru (5,5–7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužnina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá, poměrně aromatická, jemně kořenitá, nakysle sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: středně rané, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a výrobě kompotů či dalšímu zpracování. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuvzdorná, v květu středně až méně. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.

PŮVOD: východní část Severní Ameriky – od jihu východní Kanady na severu až po Georgii na jihu, od Nového Skotska na východě až po Minnesotu a Arkansas na západě. Do Evropy byl dovezen koncem 17. století. V současnosti je v Evropě často pěstován, objevuje se nejen v městské zeleni a v parcích, ale i v lesích.

RŮST: opadavý strom, dorůstá do výšky 20–30(–40) m, se šedavou borkou. Listy má dlouhé 10–25 cm a široké asi 10 cm. Na podzim se listy zejména mladších stromů zbarvují do červena, odtud pochází druhové jméno. Od příbuzných druhů s podobnou stavbou listů (Q. palustris, Q. coccinea, Q. velutina) se liší zejména jejich nápadně matným povrchem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu na letorostech. Květy jsou jednopohlavné, samčí tvoří převislé jehnědy, samičí jsou jednotlivé, buď sedí přímo na větvičkách, nebo mají krátké stopky. Je cizosprašný, k tvorbě semen potřebuje přítomnost dalšího geneticky odlišného jedince.

PLODNOST: do plodnosti vstupuje ve 20 až 30 letech, vyšší úrody dávají až tak 50leté stromy. Více rodí dominantní stromy s velkou a volnou korunou. Úroda je vyšší každé 2–5 let.

PLOD: žalud je téměř stejně dlouhý jako široký, kulovitý, na vrcholu se zbytkem blizny, vyrůstá po 1 až 2 na krátkých stopkách, kulovitý. Žalud je na bázi plochý, 18 až 30 mm dlouhý, lesklý, hnědý, jemně chlupatý. Číška je mělce miskovitá, silnostěnná, šupiny číšky elipsovité, kožovité, lesklé, červenohnědé, chlupaté.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu. Plody dozrávají až po dvou létech.

VYUŽITÍ: velmi vhodná, dekorativní parková dřevina a obecně dřevina do městské zeleně či alejí. Po odstranění hořkých tříslovin buď vymýváním mletého prášku z plodů nebo po naklíčení plodů se dá použít jako přídavek do mouky.

STANOVIŠTĚ: slunce až polostín, je méně náročný na světlo a vláhu než ostatní druhy našich dubů. Relativně dobře snáší vysychání půd a teplotní rozdíly prostředí, nesnáší však zaplavování.

ODOLNOST: mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C. Suchovzdornější než ostatní naše duby. Odolný vůči znečištění ovzduší.

PŮVOD: prastará dřevina Dálného východu, tzv. živá fosilie, patří mezi nahosemenné rostliny podobně jako jehličnany, je jediným druhem ve svém oddělení jinanotvaré, třídě jinany. Do Evropy byl dovezen v r. 1727. V Japonsku a Číně považovaný za posvátný strom, symbolizující dlouhověkost, sílu, vytrvalost.

RŮST: růst je pomalý, vytváří strom dorůstající do výšky 30 m v případě samčích stromů, samičí jedinci jsou obvykle nižší se širokou korunou. Kůra je hladká, borka tmavě šedá, rozpukaná do nepravidelných políček. Listy jsou 4-10 cm velké, vějířovité, dvoulaločné, opadavé, na podzim se zbarvují do jasně žluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až květnu, samčí květy tvoří žluté, jehnědovité šištice, samičí vyrůstají z paždí listů na 3-4cm dlouhé stopce.

PLODNOST: pozdní, začíná po 20-30 letech, do plné plodnosti vstupuje asi ve 40 letech a může se udržet do 150 - 200 let (v Číně jsou i 500leté rodící stromy). Plodnost je různě vysoká a různě pravidelná v závislosti na kvalitě semenáče, vzdálenosti od opylovače a podmínkách prostředí. Ve své domovině může dospělý strom produkovat i 200-400 kg semen ročně.

PLODY: semeno obalené dužnatým míškem, zpočátku zeleným, po dozrání žlutým, nepříjemně zapáchajícím. Semeno je jedlé v malém množství za syrova, ve větším, ale stále střídmém po tepelné úpravě - obvykle pečené, pražené či vařené.

DOZRÁVÁNÍ: koncem léta, na podzim po opadu.

VYUŽITÍ: v Číně se jinan pěstuje ve velkém kvůli semenům, existuje minimálně 44 odrůd. Jinak je to krásná parková dřevina či strom do velkých zahrad. Listy podporují krevní oběh a mají tonizující efekt na mozek, paměť, periferní cévy, pomáhají při diagnózách jako tinnitus uší či glaukom očí. Obsahují ginkgolidy, které tlumí alergické reakce, takže se používají při astmatu.

STANOVIŠTĚ: dřevina je světlomilná, nenáročná na půdu.

ODOLNOST: odolná a adaptabilní dřevina, v dospělosti dobře snáší mrazy do -34,4 °C až -40 °C, odolává znečištění, zasolení půdy posypovou solí, vysokým teplotám, suchu, větru, škůdcům a chorobám.

PŮVOD: ČR, Kyjovice, krajová odrůda z Ostravska. Matečný strom se nacházel v bývalé zámecké zahradě v Kyjovicích, odrůdu šířil J. Kupka.

RŮST: zdravý, středně bujný, vytváří koruny zpočátku vzpřímené, později široké, méně pravidelné s převisajícími větvemi.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to mohou být např. následující: Aker, Batul, Červené tvrdé, Čistecké lahůdkové, Hammerstein, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: raná, středně vysoká, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 160 g, 70 × 60 mm), ploše kulovité, pravidelné, jen málo hranaté. Slupka je pevná, tuhá, hladká, pololesklá,
citrónově žlutá s hnědavě červeným líčkem, často mramorovaným, po celém plodu rzivé i bílé tečky, vybarvuje se až na jaře. Dužnina je pevná, šťavnatá, křupavá, často zelenavá, na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokyselá, bez výraznější kořenitosti, jemně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna. Plody předčasně nepadají a při skladování nevadnou.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a kuchyňskému zpracování (pečení, výroba přesnídávek).

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, i větrnější, je méně náročná na půdu. Vhodná i do vyšších poloh, nemá ráda uzavřené polohy, kde se drží vlhký vzduch. 

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči padlí, méně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně v Německu nebo Švýcarsku, náhodný semenáč, velmi stará odrůda.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vzpřímený, později středně silný růst, koruna nejprve pyramidální, později kulovitá se skloněnými větvemi. Větve mají sklon k vyholování.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Ontario, James Grieve, Jonathan, Parména zlatá zimní, Starking Delicious, Šampaňská reneta.

 
PLODNOST: raná až středně raná, 4.–5. rok po výsadbě, střední, s probírkou pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, kuželovité, slabě žebrované, u kalicha zúžené – zvonkovité. Slupka je tenká, hladká, suchá, zelenkavožlutá, na slunečné straně narůžovělá, s rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, tuhá, křehká, středně šťavnatá, aromatická, na řezu takřka nehnědne. Chuť je příjemná, harmonická, svěží, kyselejší až kyselosladká, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumní zralost v lednu či únoru, dlouhá skladovatelnost do března až června. Velmi dobře skladovatelná, nezvadá, nehnědne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení a moštování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Nenáročná odrůda na půdu. Vyhovují jí teplé a středně teplé polohy zejména proto, že pozdě ukončuje vegetaci. Vhodná pro zahrady i větší výsadby.

 
ODOLNOST: nízká odolnost dřeva vůči mrazu, květy jsou středně mrazuvzdorné, střední až vyšší odolnost vůči padlí a strupovitosti. Citlivá na měďnaté přípravky.

PŮVOD: USA, Wisconsin, Elm Grove, muchovník velkokvětý (Amelanchier x grandiflora), tedy přirozený kříženec mezi muchovníkem stromovitým (A. arborea) a muchovníkem hladkým (A. laevis). Na trh ho uvedl v r. 1983 Tom Watson ze školky Christom Farms Nursery, z Cambridge ve Wisconsinu.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti dosahuje výšky 6-7,5 m a šířky 4,5-6 m, tvoří jeden kmen či vícekmen s elegantně se široce rozvětvujícími větvemi. Listy jsou hrubé, dlouhé 7 cm a široké 4 cm se zuby 2 cm hlubokými, které se brzy na podzim zbarvují do zářivě červené až temně oranžové barvy a dlouho zdobí strom.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete středně brzo velkým množstvím velkých bílých dekorativních květů (s průměrem 2 cm), které jsou v poupatech výrazně žluté.

 
PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: menší až středně velké (průměrně 8x9 mm), kulaté, tmavomodrofialové. Chuťově méně výrazné než jiné odrůdy.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve druhé polovině června.

 
VYUŽITÍ: keř či strom je velmi dekorativní celoročně, zejména velkými bílými květy na jaře a zářivě červenými listy dlouho během podzimu. Je vhodný do vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -29 °C až -34 °C, silně mrazuvzdorný i v květu.

PŮVOD: Téměř celá Evropa, S Írán, S Turecko až po Kavkaz. V ČR se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách, v polohách od 200 do 800 m n. m.

RŮST: středně rychlý. Je to statný strom dorůstající do výšky 10–25 metrů a šířky 20 m, někdy roste i jako keř. Vytváří hustou, mohutnou korunu, kůra je hladká, červenohnědá až tmavošedá, borka světle až tmavošedá, pruhovaná. Listy jsou svěže zelené, oválné, s dvojitě pilovitým okrajem a výrazně vystupující žilnatinou. Na podzim se zbarvují do zlatožluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, opylovaný větrem. Kvete v dubnu a květnu, samčí květy tvoří válcovité, převislé, asi 3–6 cm dlouhé, volné jehnědy, samičí květy tvoří jehnědy asi 5–15 cm dlouhé, vyrůstající ze smíšených pupenů na konci letorostů.

PLODNOST: pozdní (10–20 let od výsevu).

PLODY: vejcovité nažky dlouhé 5–9 mm, uložené na bázi trojlaločného křídla. Křídla jsou uspořádána do 10–12 cm dlouhých plodenství. Nažka je nejprve zelená, po dozrání hnědá.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu.

VYUŽITÍ: velmi dobře snáší řez a tvarování, je ideální na živý plot, ale krásně vynikne i jako solitér v parcích, zahradách či ve skupině v alejích a větrolamech. Hraje důležitou roli jako výplňová dřevina v doubravách – pomáhá u dubů vytvářet přímé průběžné kmeny. Opadem zlepšuje vlastnosti půdy. Jeho dřevo je velmi tvrdé, mechanicky pevné, těžké, využívalo se k výrobě nástrojů. Kůra v minulosti sloužila k barvení vlny. Listy se dají použít zevně do obvazů na hojení ran, zastavují krvácení.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na světelné podmínky, vyhovuje mu slunné stanoviště, polostín i stín. Nenáročný také na půdu, nejlépe se mu daří v hlinité neutrální půdě, ale zvládne i vápnitou či mírně kyselou. Nemá rád jen vysloveně zamokřené půdy, velmi kyselou rašelinu.
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -26 °C až -29 °C, dobře větruodolný, dobře zakořeněný snáší sucho či vyšší teploty.

PŮVOD: Slovensko, Bošácká dolina, krajová odrůda. Synonyma: Jahodárka.

 
RŮST: bujný, tvoří velké stromy s řídkou korunou, roste šlahounovitě, vytváří dlouhé plodonosné oblouky, díky čemuž je rozpoznatelná už z dálky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, opylivost nebyla prozkoumána, ale plodí v přítomnosti obecně dobrých opylovačů jako Avranšská, Hardyho máslovka, Charneuská, Krivica.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), střídavě vysoká.

 
PLODY: menší až středně velké, baňaté až zakulacené. Slupka je nažloutlá s červenavým líčkem, často s rzí. Dužina je mírně růžová, šťavnatá. Chuť je sladká, velmi příjemná, s jahodovým nádechem, je to delikatesa jak čerstvá tak sušená.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v polovině července, zároveň s Magdalénkou. Je třeba ji sklízet v tvrdé zralosti, rychle dozrává po skladování, vydrží 7-10 dní po sklizni.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale především k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu. Vhodná do alejí a velkých sadů, do krajiny.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, nezvykne trpět strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: severovýchodní část Severní Ameriky, od Connecticutu po Ontario, Illinois a Pennsylvánii. Je to druh Crataegus pedicellata s množstvím vědeckých synonym, například i Crataegus coccinea.

RŮST: poměrně pomalý. Je to listnatý, opadavý, trnitý keř nebo menší strom, dosahuje výšky i šířky do 7 m. Přirozeně obvykle tvoří trs kmenů, ale dá se pěstovat i jako strom s jedním kmenem. Koruna je široká, volná a kulatá. Kůra je šedohnědá, hladká, borka síťovitě rozpraskaná, šedá. Výhony jsou tenké, šedohnědé a trnité, s ostrými, špičatými trny dlouhými až 5 cm. Listy jsou střídavé, jednoduché, špičaté, velké až 10x5 cm (větší než u jiných hlohů). Mají dvojitě pilovitý okraj, jsou ostře laločnaté. Podobají se listům javoru nebo ještě spíše břekyni (český název je hloh břekolistý). Vrchní strana listu je drsná, tmavě zelená, lesklá, rub je světlejší. Na podzim se listy zbarvují do žlutooranžova.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, samosprašný, kvete v květnu. Květy se podobají květům jiných růžovitých dřevin, korunní lístky jsou bílé.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná, do 4–7 let od výsadby.

PLODY: červené, lesklé nebo ojíněné malvice na dlouhé stopce elipsovitého, někdy hruškovitého tvaru s dlouhými vzpřímenými kališními lístky. Na hlohy jsou relativně velké (okolo 1–2 cm). Dužnina je na hloh velmi šťavnatá, má výbornou, sladkokyselou chuť s téměř neznatelnou hořkostí před plnou zralostí, připomíná chuť šípků, je i aromatická, voní po růžích. Obsahuje do 5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a tak se dají i vyplivnout. Stopka plodu je chlupatá.

DOZRÁVÁNÍ: během září. Po plné zralosti plody opadávají.

VYUŽITÍ: je celoročně velmi dekorativní dřevinou vhodnou do parků, zahrad či mezí. Plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na džemy, želé, víno, ovocné kůže atd. Dají se také sušit a kandovat, po vysušení použít jako čaj. Podobně jako u jiných hlohů květy i plody snižují krevní tlak a podporují činnost srdce.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, na slunném stanovišti bude plodnější. Velmi nenáročný na půdu, nejlépe se mu daří v hlinité neutrální půdě, ale snáší i velmi vlhké, těžké jílovité půdy a také lehké či vápenité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -29 °C až -34 °C. Po dobrém zakořenění dobře snáší sucho.

PŮVOD: SR/ČR, náhodný semenáč z cesty mezi Sencom a Sládkovičovem objevený ovocnářem Jozefem Slobodou v r. 1950 a došlechtěný pracovníky VŠÚO Holovousy a ÚKZÚZ Želešice v r. 1967, registrován v r. 1976.

 
RAST: slabší až středně bujný, tvoří širší, středně husté, polověžaté koruny. Raší pozdě až velmi pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: (částečně) samosprašný, samičí květy sice začínají kvést dříve než samčí, ale po většinu času se jejich květ překrývá. Kvete velmi pozdě, je dobrým opylovačem pro odrůdu Jupiter. Vhodní opylovači na zvýšení úrody: Jupiter, Franquette, Lake.

 
PLODNOST: raná (v 2. až 3. roku po výsadbě), vysoká, pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

 
PLODY: velké (průměrně 13,1 g, 45x36x38 mm), velikostně mírně nevyrovnané, široce vajcovité s nevýraznou špičkou. Rubina je tlustá, tmavozelená se žlutohnědými tečkami, v zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně tlustá, polopapírová, mírně vrásčitá, téměř hladká, pevná, pískově žlutá, dobře louskatelná. Jádro je velké, velmi dobře plní skořápku (52 % hmotnosti plodu), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká, příjemně aromatická, bez hořkosti v čerstvém i suchém stavu.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, koncem 3. dekády září, zraje rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku). Při skladování nezasychá ani neztrácí chuť.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, hlubší, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké či příliš těžké a zamokřené půdy. Neznáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný zejména do všech pěstitelských oblastí. Při vysoké násadě plodů a sušší půdě mohou být plody menší. V chladnějších oblastech může dojít ke špatnému uzavření skořápky.

 
ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě a díky pozdnímu až velmi pozdnímu rašení a kvetení většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější na antraknózu, hnědnutí jader a jejich následné vysychání.

PŮVOD: druh pochází z východní Asie – z Číny, z Koreje. Odrůda Big Mao Mao je neznámého, pravděpodobně čínského původu.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý. Všechny části jsou na hloh velké, listy, květy i plody. Listy jsou široce vejčité se 3–5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavnými květy, zřejmě částečně samosprašný jako jiné hlohy, dobře ho opylují i jiné hlohy, je opylován hmyzem. Kvete pozdě, v květnu až červnu, květy jsou velmi odolné vůči mrazu až do −5 °C.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (od asi 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou podobně jako u genotypu Velkoplodý na hloh velmi velké (3–4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, při plné zralosti červené až nachové, s výraznými světlými lenticelami. Dužnina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4–5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující, lépe vynikne po tepelné úpravě.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října až listopadu, po úplném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom díky listům, květům i plodům, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušení do čajů, ale například i na obalení v cukrovém sirupu a následnou konzumaci za syrova či po přemrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh. Snižuje cholesterol a krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. Také listy snižují hladinu cholesterolu v krvi a pozitivně působí na krevní oběh.

STANOVIŠTĚ: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Ačkoli má rád hlinitopísčité, odvodněné půdy, není vůbec náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdní době dozrávání plodů je vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě minimálně do −23 °C až −29 °C, v květu do −5 °C, po zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: JV Evropa, Kavkaz, Malá Asie, Írán a Himálaj, původně možná jen JV Evropa a Malá Asie.

 
RŮST: středně bujný, vytváří menší stromy dorůstající do výšky maximálně 20–25 m a šířky 7 m s hnědošedou borkou, která se ve vyšším věku šupinatě odlupuje. Vytváří pěknou kuželovitou korunu, často s vodorovnými spodními větvemi. Neodnožuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v březnu a dubnu.

 
PLODNOST: pozdní (v 10. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, nepravidelná, každé 2–3 roky.

 
PLODY: menší až středně velké (1,5–2 cm, 0,6–2,9 g), s tlustší skořápkou (0,7–3,7 mm), která se sice hůře louská běžnými louskáčky, ale louskáček Drosselmeyer si s ní hravě poradí. Oříšky vyrůstají v souplodí kulovitého tvaru po 6–10 kusech. Lepkavé a velmi cípaté plodové obaly – slupky – daleko přesahují plod. Jádro je menší až středně velké (0,3–0,7 g, podíl z celkové hmotnosti plodu 25–41 %), jen s tenkou, růžovou, nekorkovatějící slupkou a je velmi chutné, nasládlé, bohatší na tuky (59–64 %) než jádra velkoplodých lísek.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce srpna do září.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod. Používá se jako dekorativní a plodonosná dřevina, výborný stínící strom, vhodný do parků, alejí, ostrůvků zeleně, přírodních zahrad, na zpevňování půdy se silnou erozí. Dřevo je dobře opracovatelné, využívá se v nábytkářství.

 
STANOVIŠTĚ: slunné nebo slabý polostín. Snáší širokou škálu půd s pH mezi 5,3 a 7,3, ale plodnější je na středně úrodných půdách. Po dobrém zakořenění velmi dobře snáší sucho.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, velmi suchovzdorná a větruvzdorná. Odolnější vůči nosatcům lískovým, ptákům a veverkám díky tlusté, brzy tvrdnoucí skořápce. Chorobami obvykle netrpí.

PŮVOD: Evropa, Malá Asie.

RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající do výšky 2–10 m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavě zelené, střídavé, okrouhle vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, i v živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca 300 g/2,5 m2).

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10–20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

PLODNOST: raná (5–8 let po výsevu), v případě přítomnosti geneticky odlišného jedince v dosahu opylovačů vysoká, květy obvykle nevymrzají.

PLODY: malé (5–11 x 4–7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnatou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí, ale je krásný i jako solitéra v zahradě či parku. Je na něj vázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později pro mnoho lidí stává nepříjemnou. Komu nevadí, může květy použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou příliš chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže, vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální srdeční rytmus, v kombinaci s ginkgem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí proti křečím a uklidňujícím způsobem. Podobně působí i květy a spolu s plody se používají ve formě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhrada čínského čaje, pražená semínka jako náhrada kávy.

STANOVIŠTĚ: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste i v polostínu, ale tam nebude tak plodná. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchovzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný k bakteriální spále, strupovitosti.

PŮVOD: Německo, nalezená jako náhodný semenáč na pozemku pana Schneidera v Guben an der Neiße v Dolní Lužici v 2. pol. 19. století, poprvé popsána byla v roce 1865. V Čechách se pěstovala na Mladoboleslavsku pod názvem Thurn-Taxis a byla považována za krajovou odrůdu.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Vytváří pravidelné jehlanovité či široce pyramidální koruny, později až vysokokulovité, středně husté. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, terminál výrazně dominuje nad ostatními kosterními větvemi. Vyžaduje dobré založení koruny, aby se dala snadno česat. Postranní větve jsou převislé. Někdy vyholují.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě a postupně, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Troprichterova, Hedelfingenská, Kordia.

PLODNOST: pozdější, většinou střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (8 i více g), široce až tupě srdčité, ze stran zploštělé, stojí na temeni. Slupka je tužší, tmavohnědočervená, lesklá se světlejšími tečkami. Dužnina je pevná (chrupka), růžově červená, šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť má velmi dobrou až výbornou, sladkou, aromatickou, kořenitou, chutná dobře už při červené zralosti. Pecka je velká, od dužniny se dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4.–5. třešňovém týdnu postupně, podle lokality a průběhu počasí někdy v 1. polovině července. Plody napadá již vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, výrobě kompotů, destilátů, jen džemy a sirupy jsou světlejší. Plody se dobře přepravují i krátkodobě skladují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé svahy a propustné, úrodné, dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů.