Test - ČR 12% DPH (Stromy, rastliny...)

PŮVOD: USA, Tennessee, McMinnville, U.S. State Arboretum, vyšlechtěna jako selekce druhé generace křížení z roku 1998 mezi odrůdami Snow Queen a Pee Wee, na trh byla uvedena v r. 2010.

 
RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky 1 m a šířky 1,5 m. Je to opadavý keř s kulatým tvarem. Listy jsou oválné s 5 až 7 laloky, dlouhé do 15 cm a široké do 17 cm, připomínají dubové listy. Během sezóny jsou středně zelené, na podzim se přebarvují do různých odstínů mahagonové červené. V zimě zaujme odlupující se kůra na větvích.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete během července až září pyramidálními květenstvími dlouhými až 25 cm a širokými až 10 cm, která vyčnívají nad olistění. Oboupohlavní květy jsou na začátku bílé, ale brzy růžoví až do tmavorůžové barvy.

 
PLODNOST: nižší, většina květů je sterilní.

 
PLODY: drobné (2x2 mm) tobolky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu, zůstanou na keři dlouho do zimy.

 
VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka, vhodná jako solitér, součást záhonů, skupiny keřů či volnějšího živého plotu. Díky kompaktnímu vzrůstu je obzvláště vhodná do menších zahrad, ale zkrášlí i ty větší či parky.

 
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, středně výživná a dobře odvodněná půda, ne nutně kyselá. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

 
ODOLNOST: mrazuodolná do -23,3 °C až -28,9 °C. Většinou netrpí chorobami ani škůdci, někdy se může vyskytnout na listech padlí či antraknóza nebo roztoči či mšice.

PŮVOD: Nový Zéland, New Plymouth, Ducan & Davies Nurseries, vyšlechtěna v 70. letech 20. století, na evropský trh byla uvedena v r. 1979. Mezidruhový kříženec Photinia x fraseri vznikl zkřížením druhů Photinia glabra x Photinia serratifolia zřejmě ve školce Fraser Nursery v Birminghamu v Alabamě v USA a byl uveden na trh v r. 1955. 

RŮST: středně bujný, rychlejší než u mnoha jiných stálezelených druhů se širokými listy, ale kompaktnější než původní hybrid. Je to menší stálezelený strom nebo keř dorůstající výšky a šířky 3–5 m. Dobře snáší přísnější konturový řez. Letorosty a mladé listy jsou výrazně červené (od toho je odvozen jeho lidový název „červienka“), po 2–3 týdnech postupně mění barvu na leskle zelenou. Jelikož roste i třikrát ročně, bývá keř často pestrobarevný.  

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě alespoň částečně samosprašná, s oboupohlavnými drobnými květy v okolících opylovanými hmyzem. Kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: relativně nízká, jelikož jde o mezidruhový kříženec.

PLODY: nápadně červené, malé (4–12 mm) malvice v okolících, nejedlé pro lidi, ale jedlé pro ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu, na keři zůstávají po celou zimu.

VYUŽITÍ: zejména jako okrasný keř, ať už jako solitéra nebo jako živý plot, protože dobře snáší řez a je celoročně dekorativní.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín s propustnou, písčitou až hlinitou půdou, dobře snáší i vápenité půdy.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi −17 °C. Po zakořenění dobře snáší i sucho. Tento kultivar je více odolný vůči houbové chorobě způsobené diplokarponem hrušňovým (Entomosporium maculatum).

PŮVOD: Střední Asie, Írán a Afghánistán, byl ale zavlečen do mnoha částí Eurasie, do Severní i Jižní Ameriky.

 
RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 1–2 m, s přímou, větvenou, jemně rýhovanou lodyhou. Listy jsou střídavé, 2–3krát peřeně dělené, dolní a přízemní s řapíkem a dlouhé až 1 m, horní jsou menší a přisedlé k lodyze. Celá rostlina je silně aromatická.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete v červenci a srpnu.

 
PLODNOST: každoroční, pravidelná.

 
PLODY: dvounažky aromatické chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.

 
VYUŽITÍ: aromatické listy a řapíky se konzumují syrové nebo vařené od raného jara do pozdního podzimu. Ochucují se jimi polévky, omáčky, saláty, dušená jídla, nahrazují „vegetu“, tedy směs sušené mleté kořenové zeleniny a bylinek na dochucování. Abyste měli dostatek listů i během léta, doporučuje se seříznout rostliny během květu k zemi. Květy se dají použít k dochucení také. Mladé stonky můžete použít jako řapíkatý celer v salátech nebo na ochucení vařených jídel. Semena se používají také – syrová nebo vařená, vcelku nebo mletá – do salátů, slaných koláčů, polévek. Kořen (nejlépe 2–3letý) s velmi výraznou chutí se konzumuje vařený či pečený, nastrouhaný na dochucení jídel. Získává se z něj i esenciální olej používaný v potravinářství. Všechny části mají léčivé účinky při nechutenství, špatném trávení, kolikách, plynatosti a bronchitidě. Květy lákají včely a hmyzí predátory (např. pestřenky) do zahrady.

 
STANOVIŠTĚ: slunné či slabý polostín, vzdušné. Preferuje úrodnou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, není však náročný.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -23 °C až -29 °C, na zimu odumírá nadzemní část, ale kořeny zůstávají nepoškozené. Pro předcházení houbovým chorobám jako jsou rez, padlí, alternariová skvrnitost doporučujeme vysadit rostliny v dostatečně širokém sponu (cca 0,9×0,9 m) na slunném a vzdušném místě.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v pol. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátní dlouhověké stromy, vysoké, rozložité a mohutně větvené koruny, nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě, je velmi dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Granát, Germersdorfská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia, Velká černá chrupka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň, Ostheimská višeň. Tyto odrůdy sama také vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé. Dužnina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselosladká, aromatická, mírně nahořklá, kořenitá, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtulí třešňovou hořkne.

DOZRVÁNÍ: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Protože dozrává pozdě, napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a opadávají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh.

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná, ale květy jsou náchylné k pozdním mrazíkům, plody při trvalých deštích praskají. Vůči moniliové spále je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtulí třešňovou.

PŮVOD: Anglie, vypěstovaná v Newarku a uvedená na trh Pearsonem v Chilwell v hrabství Nottinghamshire. Zřejmě odrůda botanického druhu Corylus maxima s alternativními názvy Pearson's Prolific či Nottingham Prolific.

 
RŮST: středně bujný, vytváří středně velké, kompaktnější keře dorůstající do výšky 3–4 m, rozložité a řídké. Odnožuje středně.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vyšší úrodu přinese v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Cosfordská, Hallská obrovská, Katalánská, Webbova.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až středně velké (průměrně 1,9–2,1 g), úzce elipsovité, na obou stranách špičaté. Slupka (obal plodu) je o něco kratší než plod. Skořápka je středně tlustá, lesklá, hnědá, velmi lehce se louská louskáčkem. Jádro velmi dobře vyplňuje skořápku (tvoří 50–53 % z celkové hmotnosti), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká a šťavnatá.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, už koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná, odolná vůči větru a škůdcům.

PŮVOD: Švýcarsko, školka a zahradnictví Lubera.

 
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, dorůstá do výšky 120–180 cm a šířky 40–80 cm a tvoří málo postranních výhonů. Výhony jsou beztorzné. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až srpnu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: velmi velké, kuželovité, zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá a aromatická. Plody se snadno sbírají.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od začátku září do října na letorostech.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh kvůli době druhého dozrávání.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: neznámý, patrně Anglie, velmi stará odrůda, známá také pod názvy Rote Nektarine, Peach plum, Prune Péche či Nectarina rosie.

RŮST: bujný, tvoří široce nálevkovitou korunu, kosterní větve směřují nejprve šikmo vzhůru a poté se pod tíhou úrody ohýbají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Cárská, Kirkeho, Mirabelka nancyská a Zelená ringlota.

PLODNOST: raná, střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (60–80 g, ale i 90 g), kulovité, shora i zdola zmáčknuté, téměř souměrné, připomínají nektarinky. Slupka je pevná, pod silným ojíněním lesklá, jasně až tmavě červená, nakyslá, dá se stáhnout. Dužnina je zelenkavá až nažloutlá, tuhá, šťavnatá. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce: z teplých poloh a dostatečně vlhkých a úrodných půd dobrá až velmi dobrá, sladká a lehce nakyslá, z chladnějších poloh a deštivých roků kyselejší a trpčí. Podobně na poloze a průběhu počasí závisí odlučitelnost pecky od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem srpna, nerovnoměrné, vyplatí se sklízet probírkou.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i kuchyňskému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy, v suché a chudé půdě se plody nevyvíjejí dobře, předčasně opadávají a nejsou chutné. Vhodná pouze do teplých poloh.

ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě, málo až středně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní k šarce, silně odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia laxa), červené skvrnitosti slivoní (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda neznámého původu známá již z 18. století, kdysi velmi rozšířená jako nejrannější česká odrůda. Synonyma: Jakubka jaroměřická.

 
RŮST: bujný, zdravý, vytváří obrovské, široce rozložité, jehlanovité koruny. Její stromy jsou velmi dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Esperenova bergamotka, Guyotova, Hardenpontova, Jeanne d'Arc, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Olivier de Serres, Sterkmanova, Vídenská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdě, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé, cibulovité, s velmi dlouhou stopkou. Slupka je žlutozelená, s malým, oranžovočerveným líčkem. Dužina je polojemná. Chuť je sladkokyselá, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině až koncem července, vydrží jen několik dní až týden, mají sklon k hnilobě.

 
VYUŽITÍ: k rychlé přímé konzumaci, ale především k džemům, destilátům, moštům a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročné na půdu. Vhodná především do alejí a větších sadů. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu a silně odolná proti strupovitosti a dalším chorobám, neobtěžují ji ani škůdci, jen vosy rády hledají plody.

PŮVOD: velmi stará odrůda, jejíž původ není přesně znám, vznikla zřejmě z druhu Corylus tubulosa v přímořských oblastech jižní Evropy. Synonyma a cizí názvy: Weiße Lambertsnuss, Gemeine Weiße, Knight's Small, Lambert albe, Remy, Weißhäutige Lambertsnuss, Aveline Blanche, Blanche Longue, Remešská, Weiße Haselnuss, Weiße lange Lambertsnuss, White Filbert, Zahme weißkernige Haselnuss.

RŮST: střední až slabší, tvoří husté, rozložité keře. Velmi silně odnožuje. Vyžaduje méně prostoru při výsadbě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, samičí květy začínají kvést dříve než samčí, ale kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.

PLODNOST: středně raná (od 4. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká ve vhodných podmínkách, méně až středně pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 2–3 g), dlouze válcovité či podlouhle vejcovité, světle hnědé, středně dobře louskatelné, ne všechna jádra zůstanou celá, ale velmi lehce se louskají louskáčkem. Slupka (obal plodu) je delší než plod, je jen jemně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je velké, velmi dobře vyplňuje celou skořápku (z hmotnosti plodu tvoří asi 50 %). Je dlouze válcovité, slupka je tenká, hladká, světle hnědá, jen velmi slabě až slabě korkovatí. Chuť má aromatickou, velmi dobrou, nasládlou až sladkou. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: rané, během 1. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Vhodná jen do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, i květy jsou kvůli časnějšímu času kvetení poškozovány mrazy. Květy jsou citlivé i na jiné nepříznivé klimatické podmínky v době kvetení. Obvykle netrpí chorobami, nosatec lískový (Curculio nucum) i veverky a ptáci její plody s oblibou vyhledávají.

Dlouhověký strom s plody, které jsou šťavnaté, sladké, aromatické, vhodné k přímé konzumaci, ale i ke zpracování. Mrazuvzdorná, odolná vůči nemocem. Dozrává v červnu až červenci.

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo ji některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny. Je vhodná do sadů i menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká, při přetížení plodností někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5–10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod ojíněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá, s červenými tečkami, středně silná, měkká, dá se stáhnout. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná, bez kyselosti typické pro jiný botanický druh – myrobalán (Prunus insititia), který se často lidově označuje jako mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.–4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek, ve vlhčích a úrodných půdách, celkově je však nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní k šarce a málo náchylná k infikování jejím virem, při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je moniliová hniloba (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Nizozemsko, vyšlechtil jej André van Nijnatten v roce 2013 jako odrůdu šeříku Meyerova (Syringa meyeri syn. Syringa pubescens subsp. pubescens) pod názvem Annys200810 a v Evropě se používá název Flowerfesta® White.

 
RŮST: mírný, kompaktní, je to opadavý listnatý keř dorůstající do výšky asi jen 125 cm. Listy jsou menší (dlouhé 3-5 cm), kulatě vejčité, šťavnatě zelené.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete opakovaně: koncem května přibližně 3 týdny a znovu v létě velkými latami drobných, bílých, sladce vonících květů, případně ještě jednou na podzim. Po odkvětu doporučujeme květy odstřihnout.

 
PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

 
PLODY: tobolky obsahující semena, ale nepěstuje se pro plody.

 
DOZRÁVÁNÍ: zejména v červenci a srpnu, ale nepěstuje se pro plody.

 
VYUŽITÍ: nádherný okrasný kompaktní šeřík obzvláště vhodný do malých zahrad i na balkóny či střešní zahrady. Samozřejmě parádu udělá i ve velkých zahradách či parcích, například v kombinaci s růžově kvetoucí odrůdou Flowerfesta® Pink.

 
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, preferuje dobře odvodněnou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

 
ODOLNOST: mrazuodolný do -28 °C. Je lépe odolný vůči padlí než starší odrůdy.

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Vserossijskij NIIViV im. Ya. I. Potapenko, vyšlechtěný jako mezidruhový kříženec Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Frumoasa Albe x Vostorg. Synonyma: Keša-1, Keša-2, FV-6-6, Талисман.

RŮST: velmi bujný. Listy jsou velké, pětilaločné, hluboce vykrajované a s ostře zubatým okrajem. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný se samičími květy, k tvorbě jeho velmi velkých bobulí se semeny potřebuje v dosahu jinou oboupohlavnou odrůdu. Při nedokonalém opylení dochází k propadu květů a tvorbě menších partenokarpických plodů (= hráškovatění). Bez přítomnosti opylovače dokáže tvořit partenokarpické velké bezsemenné bobule (do 5 g). Vhodní opylovači: např. rodičovské odrůdy Vostorg a Frumoasa Alba.

PLODNOST: velmi raná (již 2. rok po výsadbě), vysoká.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (průměrně 800–1100 g), středně husté, někdy řídké, nejčastěji kónického tvaru. Bobule jsou velmi velké (průměrně 35×31 mm, 12–16 g, někdy až 20–25 g). Slupka je zelenožlutá. Dužnina je, obsahuje 1–3 semena. Chuť je harmonická, v plné zralosti někdy s muškátovou příchutí. Při degustačních hodnoceních dosáhl 8,3 bodu z 10 možných. Cukernatost 18–20 g/100 ml, kyselost 5–6 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu i skladování.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu kompotů, moštů či džemů a sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale dobře propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých, případně chráněných chladných poloh – např. u zdí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do asi -25 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (geny Rpv12 a Rpv3) i vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea), méně odolný vůči padlí révy (Erysaphe necator).

PŮVOD: Ukrajina, z volného opylení odrůdy Semjon.

RŮST: pomalý, dorůstá do výšky jen přibližně 2-3 m, takže je vhodný i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: na svůj nízký vzrůst se odrůda vyznačuje vysokou úrodností až do 30 kg z keře.

PLODY: velké podlouhlé plody lahvovitého tvaru a tmavě červené barvy s průměrnou hmotností 5,5-9 g. Dužnina je tmavě červená, hustá, dobře oddělitelná od pecky, s jemným aroma a plnou sladkokyselou chutí s vysokým obsahem cukru 9,1 %, s obsahem kyselin 1,8 %.

DOZRVÁNÍ: středně rané, od začátku srpna do začátku září. Plody neopadávají, vydrží na keři až do vysušení. Po sklizni mají velmi dlouhou skladovatelnost až 4-5 týdnů.

VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, sušené nebo kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: Francie, 1963, selekce z odrůdy May Flower.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až brzy, dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, kulaté, nesouměrné. Slupka je tenká, velmi slabě až slabě přiléhá k dužnině, je hustě až velmi hustě plstnatá. Základní barva je zelenobílá, na osluněné části překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, velmi měkká, vláknitá, sladkokyselá, poměrně chutná. Pecka je kruhovitá, těžko oddělitelná od dužniny, ve většině případů prasklá. Plody jsou méně až středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nepraskají ani tak vlivem deště jako vlivem prasklé a nedovyvinuté pecky.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. dekádě července, 30 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v rámci všech oblastí pěstování broskvoní, i těch okrajových.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, vysoce tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

Slabě rostoucí podnož pro třešně a višně, vhodná do menších zahrad. Mělčí kořenový systém, vyžaduje kvalitnější půdy a závlahu v suchém létě. Plodnost raná, kvalita plodů výborná. V prvních letech se doporučuje opora.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně z Francie, možná okolo vesnice Calville v departementu l'Eure. První zmínka o ní je již z roku 1598 v díle Jeana Bauhina.

RŮST: středně bujný až slabý, vytváří širší jehlanovité koruny, vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Coxova reneta, James Grieve, Krasokvět žlutý, Parména zlatá, Průsvitné letní, Peasgoodovo, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: raná až středně raná, výška a pravidelnost závislá na pěstitelských podmínkách.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–270 g, výběrové plody i 400 g), pravidelně tupě kuželovité, kalvilovitě žebrované s 5 většími a 5 menšími žebry. Slupka je jemná, žlutozelená, na stromě modře ojíněná, v plné zralosti žlutá, jen někdy s jemným červenkastým líčkem, jemná, mírně mastná. Dužnina je žlutobílá, velmi jemná, křehká, šťavnatá. Chuť je vynikající, příjemně sladkokyselá, jahodově kořenitá, se vzácnou ananasovou příchutí. Je to jedno z nejchutnějších jablek vůbec.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň okolo poloviny října, konzumně dozrává v listopadu až prosinci, vydrží uskladněné do března. Lehce se otlačí.

VYUŽITÍ: vynikající stolní odrůda s relativně dobrou trvanlivostí při opatrné manipulaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ale ne suché, chráněné, ale ne uzavřené, s dostatečně vlhkou, výživnou, hlinitou půdou. Vhodná zejména do zahrádek, nejlépe z jižní strany zdí do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, slabě v květu. Silně náchylná ke strupovitosti, padlí, rakovině, poškození hmyzem: vlnatkou krvavou i obaleči.

PŮVOD: na hranicích JAR a Lesotha, Dračie vrchy, odrůda druhu Delosperma congestum, kterou původně objevil v tomto pohoří Sean Hogan na alpské louce v nadmořské výšce 2700 m v průsmyku Sani Pass, později ji v r. 1994 znovu sesbíral Panayoti Kelaidis z Denverské botanické zahrady. V r. 2012 získala od britské Královské zahradnické společnosti prestižní ocenění Award of Garden Merit.

 
RŮST: plazivý, vytváří husté koberce dorůstající do výšky 5-10 cm a šířky 20-30 cm. Je to stálezelená, sukulentní rostlina s dužnatými, zelenými listy, které se v zimě zbarvují do červena.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: nejsou známy, ale běžně se množí řízky. Kvete ale velmi bohatě svítivě žlutými květy, hojně navštěvovanými hmyzem, zejména včelami a menšími mouchami. Jednotlivé květy kvetou jen několik dní, ale celá rostlina kvete 2-4 týdny během května a června a v případě vhodných podmínek (dostatek slunce a dobrý odtok vody) se může objevit i druhá vlna kvetení během srpna a září.

 
PLODNOST: není jisté, zda tvoří plody nebo je sterilní.

 
VYUŽITÍ: vynikající skalnička, vhodná také na okraje sušších záhonů, jako půdopokryvná rostlina, do nádob, na terasy či balkóny. Výborně se kombinuje s jinými suchomilnými trvalkami a skalničkami. Zaujme nejen během kvetení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé a suché stanoviště s dobře propustnou, kamenitou nebo písčitou půdou. Nevhodné jsou těžké, zamokřené půdy. Vyžaduje dobrý odtok vody.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná minimálně do -20 °C, případně až do -30 °C, velmi suchovzdorná a odolná vůči vysokým teplotám. Je odolná vůči většině chorob, může trpět hnilobou kořenů při nadměrné vlhkosti.

PŮVOD: USA, South Haven, South Haven Experiment Station, vyšlechtil Stanley Johnston v r. 1962 jako křížence genotypů SH 333 [Redhaven x SH 171 (volně opylená Halehaven)] x SH 348 (volně opylená Ambergem) a v roce 1965 vybral výsledného křížence. Po 10 letech testování byla v roce 1976 uvedena na trh.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, tvoří silné kosterní větve.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete .

 
PLODNOST: časná, vysoká, spolehlivá.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,35 cm), kulaté, tvarově velmi pravidelné. Slupka je zlatožlutá s přibližně 80 % pokrytím červeným líčkem. Dužnina je žlutá, pevná, nevláknitá, výborně oddělitelná od pecky. Chuť je velmi podobná chuti odrůdy Redhaven, kyselosladká až sladká, dobrá. Plody jsou velmi pevné a velmi dobře snášejí přepravu.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 10 dnů po odrůdě Redhaven, tedy ve 2. dekádě srpna.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i na všestranné zpracování na kompoty, džemy, přesnídávky, destiláty.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Ideální je hluboká, dobře odvodněná a provzdušněná, ale dostatečně vlhká půda bohatá na živiny, středně těžká. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě (5 z 10 bodů), vyšší mrazuvzdornost v květních pupenech a květech (7 z 10 bodů), vysoce tolerantní proti kadeřavosti (Taphrina deformans) (1,14 ze škály 0-9, kde 9 je nejhorší hodnota), vyšší odolnost proti moniliové spále (Monilinia laxa), střední odolnost vůči bakteriální skvrnitosti (Xantomonas pruni), střední až vyšší odolnost vůči dírkavosti - klasterosporióze (Stygmina carpophila).

PŮVOD: USA, Illinois, Carbondale, výsledek společného šlechtitelského programu výzkumných institucí z Illinois, Ohia a Marylandu, vyšlechtil jej J. W. Hull v roce 1968 křížením odrůd SIUS 47 x Thornfree, který vybral v roce 1972 a pojmenoval po Chesteru Zychovi, bývalém ovocnářském výzkumníkovi na University of Illinois. Plné jméno odrůdy je Chester Thornless a na trh byla uvedena v roce 1985.

 
RAST: je velmi bujný, může dorůst i 3-4 m za sezónu či více, polopolovzpřímený, výhony jsou beztrnné. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a zamulčování, v zatravněném podrostu strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPELENÍ: samosprašná, kvete současně s odrůdou Hull Thornless.

 
PLODNOST: je obecně velmi vysoká, má až dvojnásobek či trojnásobek zásoby plodů na laterálních výhonech, ale plodnost je dosti variabilní podle lokality, od 4,9 kg/rostlinu po 30 kg/rostlinu, či od 4,2 t/ha až po 34 t/ha.

 
PLODY: jsou středně velké až velmi velké (3,5-8,2 g, průměrně 5-6,5 g), kulaté až oválné, tmavě černé, středně lesklé, velmi pevné s množstvím semínek, plod středně pevně drží na lůžku. Chuť je sladkokyselá (průměrně 7-13,3 °Brix). Semena jsou relativně malá. Plody mají vysoký obsah vitamínu C (průměrně až 128 mg/kg), anthokyanů (166,5 mg/100 g), polyfenolů (2,9 mg/100 g) a šťávy (průměrně 72 %).

 
ZRAJÍCÍ: je pozdní, během velmi dlouhé doby (40 dní) od začátku či poloviny srpna do prvních mrazů.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci a zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, kompoty, zmrazení. Díky pevnosti má velmi dobrou trvanlivost v čerstvém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě (při -28 °C jen minimální poškození), květy unikají poškození mrazem. Plody jsou náchylnější k poškození úpalem. Je málo náchylná k verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), poškození houbami Fusarium či Alternaria, silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému houbou Botryosphaeria dothidea, náchylnější k poškození bakteriální spálou (Erwinia amylovora).