Staré odrůdy

Mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

Strom kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v chocholících. Plodnost je pozdní (ve věku 10–20 let), úrodnost bohatá.

Plod je kulovitá až hruškovitá malvice (velikost 2–4 cm), v době zralosti žlutá–červenožlutá–zelenkavě hnědá, tečkovaná. Dozrává koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. 

Plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Známé jsou i četné léčivé účinky plodů a květů.

Teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

Samosprašná. 

Oskeruše byly v minulosti využívány jako stromy určující hranici pozemků. Dnes je jejich výskyt ojedinělý, stávají se symbolem kulturního dědictví a díky své dlouhověkosti naším odkazem pro další generace.

PŮVOD: Vranja, Srbsko, v roce 1898 ji vyšlechtil Nenadovič.

 
RŮST: keřovitý, silný, vzpřímený, středně rozvětvený. Má velmi dlouhou vegetační dobu, raší relativně brzy a listy jí opadávají jako jedné z posledních odrůd.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná.

 
PLODNOST: pravidelná a velmi vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (250–300 g, některé až 1 kg). Tvar je dosti nepravidelný – od kulatého po hruškovitý s pevnou, sytě žlutou, silně plstnatou slupkou, která však během dozrávání mizí. Dužnina je světle žlutá, kolem jádřince se vyskytují drobné kaménčité buňky. Chuť je sladkokyselá, aromatická, jemná. Její silné aroma a kyselost rychle degradují.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, postupně od začátku září až po pozdější termíny během října.

 
VYUŽITÍ: vhodná na výrobu dýňového moštu a ostatních dýňových výrobků (dýňový sýr, marmeláda, výživa, likér, pálenka atd.). Dobře snáší přepravu a je relativně dobře skladovatelná.

 
STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

 
ODOLNOST: ve dřevě i pupenech mrazuvzdorná, ale méně než Muškatnaja. Je mírně náchylná k padlí a náchylnější k napadení bakteriální spálou.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 19. stol.

 
RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Konference, Pařížanka. Není dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: raná, velká, každoroční.

 
PLODY: velké plody nepravidelného tvaru. Špička s krátkou stopkou je výrazně ohnutá. Slupka je lesklá, zelenožlutá, na slunné straně s červeným líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, šťavnatá, rozplývavá. Chuť jemně kořenitá, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. září, konzumní zralost ve 2. pol. září, skladovatelnost do října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, destilátu, moštu. Krátká skladovatelnost.
STANOVIŠTĚ: nižší a střední polohy, chráněné před větrem a mrazem, kvalitní a dobře zásobená půda.

 
ODOLNOST: menší odolnost vůči mrazu, střední odolnost vůči monilióze, mírná náchylnost ke strupovitosti.

PŮVOD: Francie, nalezl ji jako náhodný semenáč M. Olivier v Angers, v roce 1870 uvedena na trh.

 
RŮST: zpočátku bujný, vzpřímený růst, koruna přirozeně široká až vysoko pyramidální, později při nástupu do plodnosti růst slábne, bohaté, krátké plodonosné obrosty. Vyžaduje kvalitní řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, dlouho, květy dobře mrazuvzdorné, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: BlumenbachovaBlumenbachova, Křivice, Clappova, Hardyho maslovka, Pařížanka.

 
PLODNOST: raná – do 5 let po výsadbě, velmi vysoká a pravidelná, později často přeplozuje, někdy je nutné probírání plodů.

 
PLODY: velké až velmi velké, baňaté, hruškovité až zvoncovité, většinou velmi vyrovnané, částečně mírně žebrované nebo vypouklé, směrem ke stopce více či méně se zužující. Slupka tenká a jemná, choulostivá na otlačení zejména v plné zralosti, převážně hladká, mírně lesklá až trochu mastná, zelená až zelenožlutá, na osluněné straně se vzácně objevuje oranžové nebo světlehnědočervené líčko, jen velmi zřídka rzivá. Dužnina žlutobílá, pod slupkou někdy zelenkavá, v příznivých půdních podmínkách máslovitá, rozplývavá, velmi šťavnatá, někdy okolo jádřince mírně kaménčitá. Chuť je sladká, mírně nakyslá, více či méně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od konce září do poloviny října, co nejpozději. Konzumní zralost: od prosince po leden až únor, během skladování slupka mírně hnědne.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba kompotů, povidel, moštů.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, chráněné před větrem, ve vinohradnických oblastech, v chladnějších polohách mají plody řepovitou chuť. Relativně nízké nároky na kvalitu půdy, ale nejlépe prospívá v propustných půdách bohatých na humus a živiny, dobře zásobených vodou.

 
ODOLNOST: ve vlhkých uzavřených polohách náchylná ke strupovitosti, v příliš mokrých půdách k chloróze, jinak zdravá. Méně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Anglie, Emneth, vyšlechtil ji William Lynn jako křížence odrůd Lord Grosvenor x Codlin Keswick, množí se od r. 1899. Synonyma: Early Victoria, Emneth Early, Früher Viktoria, Viktoria bílá.

RŮST: mírnější, zdravý, vytváří menší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Ananasová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Harbertova reneta, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, James Grieve, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange, Lebelovo, Matčino, Ontario, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Red Delicious, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: je velmi časná, velmi vysoká, spíše střídavá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 140-200 g), tupě kuželovité, mírně žebrovité. Slupka je mírně mastná, zelenožlutá až slaměně žlutá, někdy s nevýrazným líčkem, mírně voňavá, často se přes plod táhnou 1-2 čáry. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, šťavnatá. Chuť je osvěžujícím a pikantně nakyslá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr od poloviny srpna, dozrává postupně, vydrží často až do konce září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na polohu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i květu, silně odolná proti strupovitosti, středně až vyšší vůči padlí, silně odolná proti rakovině i vůči mšici vlnačce krvavé.

PŮVOD: Německo, okolí Osnabrücku v Dolním Sasku, neznámý původ, zřejmě již koncem 18. století, poprvé popsána v roce 1802 Johannem Ludwigem Christem, během 19. století jedna z nejpěstovanějších odrůd v Německu.

RŮST: zpočátku silný, později slabší růst, vytváří vysokou kulovitou a dobře rozvětvenou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Má velmi dekorativní, tmavě růžové květy. Je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Parména zlatá zimní, Coxova reneta.

PLODNOST: střední, střídavá, plody mají tendenci předčasně opadávat.

PLODY: středně velké plody (průměrně 5,2 cm výška, 7,2 cm šířka, až 150 g), s pootevřeným kalichem. Slupka je drsná, suchá, základní zelená až zelenožlutá barva je pokryta tmavě červenou rzivostí a mramorováním. Je to tzv. kožovka. Dužnina je zelenavě bílá, šťavnatá, chuť výrazná, velmi příjemná, sladkokyselá, kořenitá, renetová.

DOZRÁVÁNÍ: koncem října, dozrávání v listopadu, skladovatelnost do března, nutno skladovat v dostatečně vlhkém prostředí, jinak vadnou.

VYUŽITÍ: výborné dezertní jablko, vhodné k přímému konzumu i dalšímu zpracování, zejména na mošty, cider, do koláčů, na výživu. Po rozkrojení dužnina rychle hnědne.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, dobře odvodněná, ale dostatečně vlhká, nejlépe hlinitá půda, nesnáší příliš suché půdy, ale ani těžké, jílovité půdy, na nichž trpí rakovinou. Vhodná zejména do středních poloh. Velmi pozdě na podzim jí vyzrávají letorosty a ukončuje vegetaci, listy zůstávají na letorostech až do zimy.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči strupovitosti, náchylná k padlí, bakteriální spále a v příliš vlhké půdě k rakovině. Nesnáší postřik měďnatými přípravky.

PŮVOD: Francie, Angers, stará odrůda pěstovaná už možná v 15. století. Často využívaná také jako podnož pro hrušně a označovaná tehdy jako dula A / (EM) quince A, MA či Pillnitz R 5.

RŮST: bujný až středně bujný, dorůstá do 4-6 m. Potřebuje výchovný řez na zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a středně dlouho (9-11 dní). Vhodní opylovači např.: Bereczki bőtermő, Champion, Konstantinopolská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 195-221 g, ale i 340 g), proměnlivého tvaru. Slupka je citronově žlutá a plstnatá, v plné zralosti intenzivně zlatožlutá, plstnatost se ztrácí. Dužnina je žlutobílá, tuhá, silně aromatická. Chuť je po tepelném zpracování velmi příjemná, nakyslá, voňavá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně v polovině října.

VYUŽITÍ: výborná na tepelné zpracování na tzv. dulový sýr, marmeládu, přesnídávky, kompoty, ale i na mošt, víno, destiláty, likéry či na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě, jako všechny dule kvete pozdě, takže většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je odolná vůči agrobakteru (Agrobacterium tumefaciens), středně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), vůči vápníku v půdě, suchu a vysoké hladině podzemní vody.

PŮVOD: Francie, Troyes, vypěstoval školkař Guéniot jako křížence Dekanky zimní a Arenbergovy máslovky, poprvé plodila v r. 1862

 
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený. Má zvláštní zdrsnění kůry i borky na starších větvích, které jsou ale zcela zdravé. Koruna je řídká, široce jehlanovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Drouardova, Guyotova, Madame Verté.

 
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje.

 
PLODY: jsou velké a těžké (někdy až 350–450 g), válcovitého tvaru. Slupka je šedozelená až žlutá, hustě pokrytá světle rzivými lenticelami. Dužnina je téměř bílá, měkká, velmi šťavnatá. Chuť je polosladká, příjemně kořenitá a trpká, s osobitou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září až začátkem října, je třeba ji sklízet ještě v zeleném, tvrdším stavu, když zelená barva začíná blednout. Konzumně dozrává 10–14 dní po sklizni, vydrží do konce října i déle. Plody ve větru snadno padají.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu džemů, ale také na sušení, pečení, moštování a výrobu kompotů či destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí zejména v hlubokých a teplých půdách, v polohách chráněných před větrem. V nevhodných půdách špatně plodí, listy trpí chlorózou (žloutnutím) či zasychají.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči strupovitosti, může být napadena padlím jabloňovým. "

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně časně až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: časná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité. Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená se světlejšími žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví. Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších oblastech s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze. Je náchylnější na skvrnitost listů třešní a višní (Blumeriella jaapii) a vůči bakteriální spále (Pseudomonas syringae pv. morsprunorum).

PŮVOD: zřejmě Německo, je možné, že je totožná s odrůdou Ananasové červené, tedy Roter Ananasapfel.

 
RŮST: v mládí tvoří velkou, jehlancovitou, později rozložitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Ontario, Hammersteinovo.

 
PLODNOST: nepravidelná, závisí na půdních poměrech.

 
PLODY: kulovité, u kalichu zúžené. Slupka je lesklá, mastná, základní barva žlutozelená, téměř celá překrytá tmavou červení, jinak mramorovaná nebo světle pruhovaná, s početnými bílými lenticelami. Dužnina je bílá, tuhá, šťavnatá, aromatická, sladkokyselá, s příjemnou malinovou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině září, vydrží během října, později ztrácí na kvalitě.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: teplejší a chráněné polohy, živné půdy.

 
ODOLNOST: velmi otužilá odrůda, kvete pozdě.

PŮVOD: Belgie, 1. pol. 19. stol., ovocnář Courtray

 
RŮST: střední růst, vytváří vysokou jehlanovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Madame Verté, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.

 
PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovité, jindy více zúžené). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světlerzivými tečkami a u kalicha hnědošedou rzivostí. Bílá, pod slupkou zelenavá dužnina je silně šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, polosladká, kořenitá s jemně pikantní trpkou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, od 2. pol. listopadu; skladovatelnost do ledna až března.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé, živné půdě, nesnáší suché či naopak příliš mokré, studené půdy. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Anglie, Bedford, v r. 1907 vyšlechtili v Laxton Bros. jako křížence odrůd Worcesterská parména a James Grieve. Je pojmenovaná po Ameliovi Lockwoodovi, prvním baronu Lambourne (1847–1928), bývalém prezidentovi Královské zahradnické společnosti (Royal Horticultural Society).

RŮST: v mládí bujný až středně bujný, později středně bujný až mírnější. Tvoří středně velké a středně husté, kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Alkmene, Banánové zimní, Carola, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, James Grieve, Oldenburgovo, Wagenerovo. Neopyluje se s odrůdou Šampion.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 120-140 g), kulovité či ploše kulovité, pravidelné, souměrné, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, pololesklá, mastná, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až žlutá, překrytá tmavě červeným pruhovaným nebo rozmytým líčkem na 1/2 až 2/3 plodu, na horších stanovištích i s mramorovou rzí. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, rozplývavá, velmi šťavnatá, jemná, hustá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je aromatická, sladká, lahodně kyselkavá, jemně kořenitá, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr kolem poloviny září, sběrné období je relativně krátké, plody rychle opadávají. Konzumně dozrávají brzy po sběru a vydrží uskladněné přibližně do konce prosince. Plody lze skladovat v chladírnách při teplotě kolem 0 °C.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k moštování, pečení či výrobě jablečného pyré. Kvůli souměrnému tvaru plodů z nich bývá málo odpadu.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, ale dostatečně vzdušné, není velmi náročná na stanoviště a půdu, ale vyžaduje úrodnou půdu kvůli vysoké plodnosti a umístění mimo mrazové kotliny a suché půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květu. Je středně až silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, méně vůči virové gumovitosti. Plody velmi nepadávají ve větru.

Původ: Japonsko
RŮST: dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m a úrodnosti 

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST: přibližně 20 kg/strom/rok.

PLODY: jsou velké, ploché, se 4 stranami a 4 mělkými rýhami. Slupka je tvrdá, lesklá, oranžovočervená. Dužnina je žlutooranžová, při sklizni tvrdá, v konzumní zralosti měkká a šťavnatá. Plody jsou typu PVA = pollination variant astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (pokud ano, pak je jen dužnina s hnědými skvrnami kolem semen netrpká, ačkoliv tato odrůda semena téměř nevytváří). Zralá dužnina je velmi chutná, sladká, s jiným chuťovým profilem než mají odrůdy Jiro, Fuyu či Hana Fuyu, protože zde hlavní cukry představují glukóza a fruktóza (nikoli sacharóza) a kyselina citronová (nikoli jablečná).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrávají cca po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě, nejlépe mezi jablky.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, vína a také na sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých, vinařských oblastí.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě asi do -18 °C, v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C.

PŮVOD: Německo, okolí Esslingenu, objevil ji jako náhodný semenáč pomolog Dr. Eduard Lucas a popsal ji v r. 1870.

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti slabý, vytváří středně velké i menší vysokokulovité, poměrně husté koruny, kosterní větve rostou směrem vzhůru, dobře větví a obrůstají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Dolanka, Vlaška, Wangenheimova. Není kompatibilní s Bühlskou a Zimmerovou.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (18-30 g), protáhlé, k oběma koncům zúžené, souměrné. Slupka je modrofialová až červenofialová se šedomodrým ojíněním a s nápadnými světlými tečkami, je pevná, hladká, nahořklá a trpká a špatně se odděluje od dužniny. Dužnina je bělavě zelenožlutá s červenohnědými částmi, zpočátku středně tuhá, při přezrání měkká, středně průsvitná, jemná, rozplývavá, šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je mírně aromatická, příjemně sladkokyselá, u slupky mírně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna. Plody při přezrání snadno opadávají ze stromu. Při dlouhotrvajících deštích mohou praskat.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.

STANOVIŠTĚ: je náročná na stanoviště, vyžaduje slunné, teplé, chráněné před větrem a vlhčí, ale dobře propustnou, úrodnou půdu. Na suchých stanovištích jsou plody drobné a předčasně opadávají. Je vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, méně tolerantní vůči šarce, napadají ji roztoči.

PŮVOD: Itálie, velmi stará odrůda rozšířená zejména v Toskánsku. Synonyma: Bourjasotte Noire, Nero, Barnisotte, Violette de Sollies, Parisienne, Barnissotte Noire, Bernissou Negra, Negro Largo, Bellegarde, Black Ischia, Africano, Barnisoto, Bertino, Bouriansoto, Brogiotto fiorentino, Brosciotto, Bourjansoto, Bordissot negra, Della marca, Bajasote, Boujasote, Bragasote.

 
RŮST: bujný, rozložitý až převislý, méně odnožuje. V domovině dorůstá do výšky 3,5-6 m a šířky 6-10 m, u nás podstatně méně.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je to adriatický typ, tedy partenokarpický, nepotřebuje opylení, stačí i jedna rostlina pro tvorbu plodů.

 
PLODNOST: velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 70-80 g), hruškovité, typicky purpurově černé, s krátkou stopkou a množstvím lenticel. Slupka se snadno loupe, ale při deštích snadno praská. Dužnina je světle jahodově červená. Pro dosažení plné chuti potřebuje dostatek tepla, poté je chuť sladká a plná, v plné zralosti s třešňovou příchutí, vynikající. Plody nemívají sušší.

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda pouze s hlavní úrodou, která dozrává později, v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy lze také využít a to nejen na zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu či nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná. Jen do nejteplejších oblastí Česka nebo do skleníků, zimních zahrad či přenosných květináčů.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi -13 °C. Odolná vůči usychání plodů, méně odolná vůči praskání plodů při deštích.

 

PŮVOD: Belgie, Fidelité u Bruselu, pravděpodobně semenáč školkaře van Monsa, vyšlechtěný kolem roku 1800. Pojmenována podle botanika Salisburyho. Synonyma: Malá koruna, Kleine Keiserkrone, Prinzessin Marianne, Princesse Marianne.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří vysoké, velké, vysoko až široce jehlanovité koruny. Plodonosný obrost je středně dlouhý.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Clapova, Hardyho máslovka, Charneuská.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, většinou pravidelná, někdy po větších úrodách nižší.

 
PLODY: středně velké, soudkovité, lahvovité, zhrublé, dost podobné Boscově lahvi, ale u stopky se tak nezužují. Slupka je zelenožlutá, v konzumní zralosti citronově žlutá, někdy na sluneční straně jemně červenavá, pokrytá množstvím rezavých lenticel a místy i plošně skořicově rezavá. Dužnina je bílá až jemně nažloutlá, jemná a velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je výborná, aromatická, sladkokysele, kořenitá, jinak než u Boscovy lahve. Z horších půd je sice máslovitá, ale může být trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině září, konzumně dozrává při skladování v chladu za týden, z teplejších poloh vydrží asi 2 týdny po sklizni, z chladnějších asi 3-4 týdny.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a moštování, ale i ostatní využití na sušení, výrobu džemů a povidel, kompotů a destilátů. Těsně po sklizni dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na polohu, snese i otevřené a před větrem chráněné polohy, není náročná ani na půdu, ale v úrodné, dobře odvodněné, nicméně dostatečně vlhké půdě jsou plody chutnější. Je vhodná především do středně teplých a chladnějších poloh, kde se již nedaří Boscově lahvi.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě po vysazení na stanoviště, silně mrazuodolná a odolná vůči nepřízni počasí i v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze.

PŮVOD: Bílé Karpaty, Slovensko.

 
RŮST: velmi bujný vzrůst, vytváří vznosné, pěkně stavěné koruny, které unesou velké úrody. Dlouhověká odrůda.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje jinou odrůdu hrušně k přepylení v blízkosti do cca 60 m.

 
PLODNOST: vysoká, řádově ve stovkách kilogramů.

 
PLODY: středně velké, kuželovité, slupka je zelená, dužnina bílá, chuť sladká, medová, až po 2 týdnech od sklizně zhniličí a chutná karamelově.

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu srpna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu i povidel.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda je nenáročná na půdu, roste v bělokarpatské jílovici.

 
ODOLNOST: minimálně středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Belgie, Tongre - Notre Dame v provincii Henegavsko, vyšlechtil ji jako náhodný semenáč okolo r. 1811 Ch. L. Durendeau, pivovarník a zahradnický nadšenec. Synonyma: Tonárovka, Beurré de Tongre, Beurré de Durendeau, Birne von Tongern, Birne von Tongre, Birne von Tongrés, Poire de Tongres, Tongern.

 
RŮST: středně bujný až mírný, šlahounovitý, tvoří široké jehlanovité koruny. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, polokosterní více vodorovně, jsou středně husté a s množstvím dlouhého plodonosného obrostu. V době plodnosti vyžaduje udržovací řez a relativně brzy i řez zmlazovací.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova flaška, Clappova, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Madame Verté, Parížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, téměř vždy pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 150 g, ale dosahuje i 400 g), protáhle hruškovité, zvrásněné, s mělkou rýhou u stopky. Slupka je pevná, drsná, při sklizni zelenožlutá, v konzumní zralosti zlatožlutá s krásným načervenalým či červenohnědým ruměncem, celá je poseta velkými šedými lenticelami, místy se objevuje i rzivost. Dužina je nažloutlá, rozplývavá až polorozplývavá, velmi šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, harmonicky sladkokyselá, jemně aromatická a pikantní. Má jen mírný sklon k otlačení, hnědnutí a kamenitosti dužiny.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do listopadu. Se sklizní není radno otálet, pozdější sběr snižuje nejen chuť, ale i trvanlivost, tehdy rychle moučnatí. Ihned po sklizni dobře snáší přepravu, později již ne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na výrobu kompotů, moštů, výživ, džemů a povidel, destilátů či na sušení a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, před větrem chráněné, s teplou, úrodnou, propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou. Nesnáší suché a studené půdy. Je vhodná do teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Na vhodných lokalitách málo náchylná vůči chorobám, na nevhodných náchylnější k strupovitosti a rakovině.

PŮVOD: zřejmě již ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale ze Saska v Německu.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, ne příliš hustou korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušně jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Trévouxská.
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5–8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonkovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při vyzrání žlutá, na slunečné straně krásně karmínově červená, posetá nápadnými šedohnědými lenticelami lemovanými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha. Dužnina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, zavařování, výrobě destilátu, džemů, moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuvzdorná, v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: neznámý, stará odrůda Corylus maxima známá už v 1. polovině 19. století jako Spanish Nut v katalogu Catalogue of Fruits of the Horticultural Society of London. Synonyma a cizí názvy: Kentish Cob, Lange Spanische, Longue d'Espagne, Lunga di Spagna, Lambert's Filbert, DuChilly, Lamberts Large, Large Bond Nut, Large Cob, Noisetier d'Espagne, Spanish Nut, Spanische Lambertsnuss.

RŮST: středně bujný, vytváří velké keře.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Cosfordská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 2,59 t/ha).

PLODY: plodenství obsahuje až 5 plodů. Plody středně velké až menší (průměrně 2-3 g), podlouhlé. Jádra jsou středně velká až velká (průměrně 0,87-1,7 g). Jsou méně suchá než u jiných odrůd (obsahují průměrně až 5,79 % vody). Chuť je výborná, hodnocená velmi vysoko. Plodenový obal je delší než plody a těžko se z plodů odstraňuje, asi 70 % plodů padá na zem i s ním. Vnitřní slupka se těžko odstraňuje i po pražení a promnutí. Tvoří střední množství prázdných plodů.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině září.

VYUŽITÍ: keř je vhodný do přírodních živých plotů, větrolamů, mezí, menších i větších zahrad či sadů, poskytuje hmyzu první pyl v roce. Kulinární využití: plody jsou vhodné na přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky, ale i na výrobu oleje či destilátu, likérů. Technické využití: nevysychavý olej se používá i v kosmetice a na výrobu barev, mladé výhony se používají v košíkářství, např. na výrobu lubových košů, ale i na výrobu kvalitního dřevěného uhlí pro umělce.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, tam je však méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná vůči nosatci lískovému (Curculio nucum).

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený p. Meurisem, ředitelem Van Monsových ovocnářských školek při Vilvoorden mezi Bruselem a Mechelenem, u dvora Dry Toreu kolem roku 1800. Je pojmenována po německém pomologovi Augustinovi Diealovi. Jiné názvy má “Kočičí hlava”, “Císařská”.

 
RŮST: bujný, ve školce křivý, koruna je charakteristicky vysoká a úzce pyramidální se spodními kosterními větvemi vodorovnými, pod váhou úrody postranní větve s krátkým plodonosným obrostem převisají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Guyotova, Hardyho, Charneuská, Juliová, Konference, Kozačka štutgartská, Krvce, Lectierova, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Pařížanka, Poiteau, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (asi po 6 letech), vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (11x9 cm, průměrně 180-250 g, ale i 600 g či více), baňatého, často hrbolatého tvaru, který je směrem ke stopce mírně zúžený. U velmi velkých plodů bývá jedna polovina plodu větší než druhá. Slupka je drsná, matná, světle zelená, po dozrání jemnější, lesklá, žlutá až zlatožlutá, pokrytá nápadnými hnědými lenticelami, voní muškátově. Bílá dužnina je jemná, šťavnatá, máslová. Chuť je vynikající, kořenitá, kyselkavě sladká, u plodů z vyšších a horších poloh však trpká a řepovitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září nebo začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, někdy již dříve, vydrží do Vánoc, případně až do ledna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování, výrobu džemů, destilátů či další kuchyňské využití. Má sklon k otlačení a hnědnutí slupky, hůře snáší skladování ve chladírně.

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, hlinité, dostatečně vlhké půdy; snese i vyšší polohy, ale musí být teplé a chráněné před větrem. Plody z mokrých a studených poloh bývají trpké; mokré a studené polohy podporují i rozvoj strupovitosti. Je vhodná do zahrad, sadů či alejí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, méně v květu, středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější na úpal listů.

PŮVOD: Německo, Dolní Sasko, Vienburg, okolo roku 1816 ji jako náhodný semenáč našel hostinský Multhaupt. Synonyma: Moldenhauptrenette, Multhaupts Karminrenette, Renette Multhaupt.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří rozložité, ale menší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, plocho kulovité či tupě vejcovité, souměrné. Slupka je hladká, v plné zralosti lesklá, mírně mastná, zpočátku světležlutá, překrytý téměř celý plod pruhovaným karmínově červeným líčkem, s výraznými světlými lenticelami, jemně voní. Dužina je žluto-bílá, jemná, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, nakysle sladká, příjemně renetovitá, ale jen mírně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, vydrží uskladněná do ledna až února. Plody padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a dalšímu zpracování kromě moštování. Plody při skladování nevadnou.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem, s lehčí, dobře propustnou půdou, v těžké, mokré půdě mají plody sklon k hnití při skladování. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu i květu, zřejmě silně odolná proti bakteriální spále (Erwinia amylovora), strupovitosti i padlí.

PŮVOD: není přesně známý, pravděpodobně Litva, ale je to stará odrůda, popsaná již začátkem 19. století. Synonyma: Virginischer Rosenapfel, Rosenapfel der Jungfrau, Milerosa virginiana, Polskie panieriskie, Virginjski rožnik, Rozovka Virginskaja, Virginischer Glasapfel, Virginischer Sommerapfel, Virginischer Sommer-Rosenapfel, Liefländer Liebling, Pomme Jéruzalem Doubelde Witte, Sommer Gulderling, Apfel aus St. Germain.

 
RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný, neplodí nadměrně, takže do vysokého věku si zachovává dobrý růst. Tvoří koruny nejdříve vysoké, s prutovitými větvemi s řídkým plodonosným obrostem, později jsou koruny vysoko, široko kulovité.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzo až středně brzo, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hammersteinovo, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, středně vysoká, pravidelná, byť střídavě vysoká, neplodí nadměrně, nejvíce rodí ve vysokém věku.

 
PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g, občas až 180 g), tvarově nepravidelné, někdy kuželovité, jindy plocho kulovité, někdy dokonce tupě vejcovité. Slupka je na stromě jemně bílo osrněná, jemná, hladká, méně lesklá, slámově bílá, později jemně žlutavá, často, ale ne vždy, s menším či větším růžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až jemně žlutavá, měkká, jemná a šťavnatá. Chuť je osvěžující kyselá, aromatická, s jemně kořenitou, růžovou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem srpna, ke konzumaci dozrávají vzápětí, při uskladnění v chladu vydrží do konce srpna, případně až do konce září. V chladnějších polohách dozrávají podstatně později. Se sběrem netřeba otálet, je třeba sbírat, když začínají padat červivé plody, zralé plody voní, příliš dlouho na stromě ponechané plody rychle moučnatí. Transport snášejí jen těsně po sběru, později se snadno otlačí.

 
VYUŽITÍ: zejména ke přímé konzumaci, ale i na sušení, moštování a výrobu jablečného pyré.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, ale neuzavřené. Není náročná na půdu, vyhovují jí nejen hluboké, hlinité půdy, ale i sušší, hlinitopísčité, na kterých plodí dříve. Nevyhovují jí ale jílovité, těžké půdy, kde špatně roste a málo plodí. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh, pokud jsou chráněné.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až vyšší odolná vůči padlí a strupovitosti, na těžkých jílovitých půdách středně náchylná k rakovině.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to velmi stará odrůda popsaná poprvé zřejmě již v 15. století. Synonyma: Jeptiška, Cikán, Kominík, Roter Eiserapfel, Rother Calvillartiger Süssapfel, Eiser rouge, Durable trois ans, Roter drei Jahre dauernder Streifling, Paradiesapfel, Vittaria succulenta, Arsapple, Bamberger, Cristapfel, Elizer rosu, Herzapfel, Hunt’s Royal Red, Jarnapple, Kloserapfel, Kloster Apfel, Kohlapfel, Nagelsapfel, Rahmapfel, Red Eisen, Rother Backapfel, Schornsteinfeger.

RŮST: je velmi bujný, vytváří ploše kulovité až široce rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylovatelná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy až velmi pozdě a je špatným opylovačem. Vhodné opylovače např.: Ananasová reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Zuccalmagliova reneta atd.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná, každý druhý rok však vyšší. Nasazuje po jednom plodu v květenství.

PLODY: jsou středně velké až větší (průměrně 130 g), tupě kuželovité, u kalichu mírně žebernaté, nesouměrné, s jednou polovinou často menší, tvarově méně vyrovnané, velikostně vyrovnané. Slupka je tlustá, hladká, polomastná, nejdříve zelenožlutá, ale skoro celá překrytá červenou barvou, jejíž pásky na podkladové barvě jsou zřetelné jen na zastíněné straně, s výraznými, rezavými, bíle lemovanými lenticelami po celém plodu. Čerstvě obrané plody ze stromu jsou výrazně světle šedě až fialově ojíněné. Dužnina je zelenobílá, později nažloutlá, hrubozrnná, tuhá, méně šťavnatá, nevoní a na vzduchu mírně hnědne. Chuť je po dozrání sladká, málo kyselá, méně výrazná, téměř bez kořenitosti.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině až koncem října, konzumně dozrává v lednu, uskladněná v chladu vydrží do května či z chladných poloh a v dobrém uskladnění až do další sklizně či déle. Plody předčasně nepadají ve větru, jen v suchu. Neotlačují se, dobře snášejí přepravu, při skladování nevadnou a nehnijí.

VYUŽITÍ: mohutný strom s květy atraktivními pro opylovače se hodí do větších zahrad, sadů, na pastviny, včelíny, do větrolamů. Plody jsou vhodné zejména pro kuchyňské zpracování, tedy pečení, výrobu výživ, džemů, kompotů, sušení, výrobu vína, méně pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vzdušné, je méně náročná na polohu. Preferuje dostatečně vlhké, středně těžké až těžší, úrodné půdy, nesnáší jen vysloveně mokré půdy, kde může trpět rakovinou. Dobře snáší zatravnění po vstupu do plodnosti. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je dobře odolná vůči větru, středně odolná vůči strupovitosti, padlí a rakovině.