Staré odrody

PŮVOD: Belgie, 1. pol. 19. stol., ovocnář Courtray

 
RŮST: střední růst, vytváří vysokou jehlanovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Madame Verté, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.

 
PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovité, jindy více zúžené). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světlerzivými tečkami a u kalicha hnědošedou rzivostí. Bílá, pod slupkou zelenavá dužnina je silně šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, polosladká, kořenitá s jemně pikantní trpkou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, od 2. pol. listopadu; skladovatelnost do ledna až března.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé, živné půdě, nesnáší suché či naopak příliš mokré, studené půdy. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Anglie, Emneth, vyšlechtil ji William Lynn jako křížence odrůd Lord Grosvenor x Codlin Keswick, množí se od r. 1899. Synonyma: Early Victoria, Emneth Early, Früher Viktoria, Viktoria bílá.

RŮST: mírnější, zdravý, vytváří menší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Ananasová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Harbertova reneta, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, James Grieve, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange, Lebelovo, Matčino, Ontario, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Red Delicious, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: je velmi časná, velmi vysoká, spíše střídavá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 140-200 g), tupě kuželovité, mírně žebrovité. Slupka je mírně mastná, zelenožlutá až slaměně žlutá, někdy s nevýrazným líčkem, mírně voňavá, často se přes plod táhnou 1-2 čáry. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, šťavnatá. Chuť je osvěžujícím a pikantně nakyslá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr od poloviny srpna, dozrává postupně, vydrží často až do konce září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na polohu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i květu, silně odolná proti strupovitosti, středně až vyšší vůči padlí, silně odolná proti rakovině i vůči mšici vlnačce krvavé.

PŮVOD: Německo, Geisenheim nad Rýnem, vypěstoval Rudolf Goethe jako semenáč Landsberské renety v roce 1882, v roce 1891 poprvé plodila. 

RŮST: v mládí bujný růst, brzy ustává, vytváří široce kuželovitou až převislou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzo. Vhodní opylovači např.: James Grieve, Ananásová reneta, Coxova reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, každoroční, velmi bohatá. 

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150–190 g, ale i 320 g, při přetížení plodností na vysokokmenech jen kolem 130 g), tupě žebrované, zploštělé. Slupka je lesklá, mastná, žlutozelená, v plné zralosti sytě žlutá s nepatrným světle červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, jemnozrnná, velmi šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická. Má vyšší obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v prosinci, uskladněné plody vydrží v dobrém stavu do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, moštování, ale i další všestranné zpracování, zejména sušení či pečení nebo výrobu výživ. Plody jsou vhodné proti překyselení žaludku.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, otevřené polohy a hluboké hlinité půdy. Nesnáší mrazové polohy, je vhodná do teplých a středně teplých poloh. 

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná k rakovině, monilii a vlnatce krvavé.

RŮST: v mládí bujný až středně bujný, později středně bujný až mírnější. Tvoří středně velké a středně husté, kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Alkmene, Banánové zimní, Carola, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, James Grieve, Oldenburgovo, Wagenerovo. Neopyluje se s odrůdou Šampion.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 120-140 g), kulovité či ploše kulovité, pravidelné, souměrné, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, pololesklá, mastná, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až žlutá, překrytá tmavě červeným pruhovaným nebo rozmytým líčkem na 1/2 až 2/3 plodu, na horších stanovištích i s mramorovou rzí. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, rozplývavá, velmi šťavnatá, jemná, hustá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je aromatická, sladká, lahodně kyselkavá, jemně kořenitá, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr kolem poloviny září, sběrné období je relativně krátké, plody rychle opadávají. Konzumně dozrávají brzy po sběru a vydrží uskladněné přibližně do konce prosince. Plody lze skladovat v chladírnách při teplotě kolem 0 °C.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k moštování, pečení či výrobě jablečného pyré. Kvůli souměrnému tvaru plodů z nich bývá málo odpadu.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, ale dostatečně vzdušné, není velmi náročná na stanoviště a půdu, ale vyžaduje úrodnou půdu kvůli vysoké plodnosti a umístění mimo mrazové kotliny a suché půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květu. Je středně až silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, méně vůči virové gumovitosti. Plody velmi nepadávají ve větru.

PŮVOD: Německo, okolí Osnabrücku v Dolním Sasku, neznámý původ, zřejmě již koncem 18. století, poprvé popsána v roce 1802 Johannem Ludwigem Christem, během 19. století jedna z nejpěstovanějších odrůd v Německu.

RŮST: zpočátku silný, později slabší růst, vytváří vysokou kulovitou a dobře rozvětvenou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Má velmi dekorativní, tmavě růžové květy. Je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Parména zlatá zimní, Coxova reneta.

PLODNOST: střední, střídavá, plody mají tendenci předčasně opadávat.

PLODY: středně velké plody (průměrně 5,2 cm výška, 7,2 cm šířka, až 150 g), s pootevřeným kalichem. Slupka je drsná, suchá, základní zelená až zelenožlutá barva je pokryta tmavě červenou rzivostí a mramorováním. Je to tzv. kožovka. Dužnina je zelenavě bílá, šťavnatá, chuť výrazná, velmi příjemná, sladkokyselá, kořenitá, renetová.

DOZRÁVÁNÍ: koncem října, dozrávání v listopadu, skladovatelnost do března, nutno skladovat v dostatečně vlhkém prostředí, jinak vadnou.

VYUŽITÍ: výborné dezertní jablko, vhodné k přímému konzumu i dalšímu zpracování, zejména na mošty, cider, do koláčů, na výživu. Po rozkrojení dužnina rychle hnědne.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, dobře odvodněná, ale dostatečně vlhká, nejlépe hlinitá půda, nesnáší příliš suché půdy, ale ani těžké, jílovité půdy, na nichž trpí rakovinou. Vhodná zejména do středních poloh. Velmi pozdě na podzim jí vyzrávají letorosty a ukončuje vegetaci, listy zůstávají na letorostech až do zimy.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči strupovitosti, náchylná k padlí, bakteriální spále a v příliš vlhké půdě k rakovině. Nesnáší postřik měďnatými přípravky.

Původ: Japonsko
RŮST: dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m a úrodnosti 

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST: přibližně 20 kg/strom/rok.

PLODY: jsou velké, ploché, se 4 stranami a 4 mělkými rýhami. Slupka je tvrdá, lesklá, oranžovočervená. Dužnina je žlutooranžová, při sklizni tvrdá, v konzumní zralosti měkká a šťavnatá. Plody jsou typu PVA = pollination variant astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (pokud ano, pak je jen dužnina s hnědými skvrnami kolem semen netrpká, ačkoliv tato odrůda semena téměř nevytváří). Zralá dužnina je velmi chutná, sladká, s jiným chuťovým profilem než mají odrůdy Jiro, Fuyu či Hana Fuyu, protože zde hlavní cukry představují glukóza a fruktóza (nikoli sacharóza) a kyselina citronová (nikoli jablečná).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrávají cca po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě, nejlépe mezi jablky.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, vína a také na sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých, vinařských oblastí.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě asi do -18 °C, v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C.

PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, severní Afrika.

 
RŮST: trnitý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající do výšky 2–4 m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpukaná a zbarvená do černa. Malé listy jsou eliptické, na okraji zoubkaté, raší po odkvětu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: keř kvete drobnými bílými květy v březnu až květnu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: malé, kulovité peckovice tmavomodré barvy se zelenou až žlutou dužninou a hnědou peckou. Chuť je trpká, po přemrznutí sladkokyselá.

 
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu, na větvích vytrvává do zimy.

 
VYUŽITÍ: výroba vína, destilátu, džemů. Plody, kůra, květy i listy se využívají také v lidovém léčitelství (močopudný účinek, laxativní účinek, podpora látkové přeměny…).

 
STANOVIŠTĚ: výskyt na Slovensku: nížiny až pahorkatiny do 900 m n. m., suché půdy, meze, okraje lesů, slunné stanoviště, teplejší oblasti.

 
ODOLNOST: dřevina je mrazuvzdorná, odolná vůči suchu a exhalacím.

PŮVOD: Francie, Troyes, vypěstoval školkař Guéniot jako křížence Dekanky zimní a Arenbergovy máslovky, poprvé plodila v r. 1862

 
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený. Má zvláštní zdrsnění kůry i borky na starších větvích, které jsou ale zcela zdravé. Koruna je řídká, široce jehlanovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Drouardova, Guyotova, Madame Verté.

 
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje.

 
PLODY: jsou velké a těžké (někdy až 350–450 g), válcovitého tvaru. Slupka je šedozelená až žlutá, hustě pokrytá světle rzivými lenticelami. Dužnina je téměř bílá, měkká, velmi šťavnatá. Chuť je polosladká, příjemně kořenitá a trpká, s osobitou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září až začátkem října, je třeba ji sklízet ještě v zeleném, tvrdším stavu, když zelená barva začíná blednout. Konzumně dozrává 10–14 dní po sklizni, vydrží do konce října i déle. Plody ve větru snadno padají.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu džemů, ale také na sušení, pečení, moštování a výrobu kompotů či destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí zejména v hlubokých a teplých půdách, v polohách chráněných před větrem. V nevhodných půdách špatně plodí, listy trpí chlorózou (žloutnutím) či zasychají.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči strupovitosti, může být napadena padlím jabloňovým. "

PŮVOD: Německo, objevena v roce 1820 v Guben an der Neiße v Dolní Lužici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst, vytváří velkou, vejčitou korunu. Na ptačce dorůstá do asi 6 m výšky a 4 m šířky.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě až pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Büttnerova, Ramon Oliva.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 6,5 g) polochrupky srdcovitého tvaru. Barva je žlutá, na slunečné straně s jemným červenavým / nahnědlým líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, křupavá, středně tuhá, šťavnatá, nebarvící, se sladkou, medovou chutí, jen nepatrně kyselou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, někdy během 1. poloviny července. Kvůli době dozrávání ji již často napadá vrtule třešňová, tedy bývá červivá. Dlouho vydrží na stromě. Při deštivém počasí je náchylná k praskání.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování např. na kompoty. Pro přepravu je choulostivá v plné zralosti, kdy je náchylná k otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu, vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně až silně odolná vůči mrazu ve dřevě, silně v květu, odolná vůči monilióze.

PŮVOD: Německo, okolí Esslingenu, objevil ji jako náhodný semenáč pomolog Dr. Eduard Lucas a popsal ji v r. 1870.

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti slabý, vytváří středně velké i menší vysokokulovité, poměrně husté koruny, kosterní větve rostou směrem vzhůru, dobře větví a obrůstají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Dolanka, Vlaška, Wangenheimova. Není kompatibilní s Bühlskou a Zimmerovou.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (18-30 g), protáhlé, k oběma koncům zúžené, souměrné. Slupka je modrofialová až červenofialová se šedomodrým ojíněním a s nápadnými světlými tečkami, je pevná, hladká, nahořklá a trpká a špatně se odděluje od dužniny. Dužnina je bělavě zelenožlutá s červenohnědými částmi, zpočátku středně tuhá, při přezrání měkká, středně průsvitná, jemná, rozplývavá, šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je mírně aromatická, příjemně sladkokyselá, u slupky mírně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna. Plody při přezrání snadno opadávají ze stromu. Při dlouhotrvajících deštích mohou praskat.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.

STANOVIŠTĚ: je náročná na stanoviště, vyžaduje slunné, teplé, chráněné před větrem a vlhčí, ale dobře propustnou, úrodnou půdu. Na suchých stanovištích jsou plody drobné a předčasně opadávají. Je vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, méně tolerantní vůči šarce, napadají ji roztoči.

PŮVOD: Německo, z vinohradnických teras nad řekou Moselou, pravděpodobně velmi stará odrůda, znovuobjevená ve 20. století

 
RŮST: slabší až středně silný růst, vytváří atraktivní dekorativní strom. Na jaře kvete krásně zbarvenými růžově červenými květy, na podzim se listy zbarvují dočervena.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, je nutná probírka.

 
PLODY: středně velké, kulovité. Slupka je silně plstnatá, základní barva zelená, téměř po celém povrchu překrytá atraktivní červení. Dužnina je pevná, intenzivně červená, dobře se odděluje od pecky. Plod je mírně sladký, výrazně aromatický.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, během září.

 
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a zejména ke zavařování, výrobě narůžověle zbarvených džemů, čatní a likéru.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Méně náročná na kvalitu půdy. Je vhodná spíše do teplých a středně teplých poloh, ani ne tak kvůli mrazuvzdornosti jako kvůli pozdnímu dozrávání.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná ve dřevě, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PÔVOD: Anglicko, Nottingham, stará odroda z polovice 19. storočia, ktorú buď vyšľachtil alebo aspoň šíril biológ a škôlkar Robert Hogg alebo je dokonca ešte staršieho pôvodu. 

RAST: nízky strom rozložitého tvaru, vo vyššom veku má tendenciu rásť viac do šírky, ako do výšky, dorastá do 3 až 5 m. Letorasty sú osrienené.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, kvitne v máji veľkými, miskovitými kvetmi, zvykne unikať mrazom. 

PLODNOSŤ: skorá, veľmi vysoká, pravidelná. 

PLODY: menšie až stredne veľké (25-30 g, 2,5-3, niekedy 4 cm), guľovité až sploštene guľovité, zelenej farby, postupne hnednú. Zrelé sú po uhniličení buď pôsobením mrazu alebo pri zbere pred mrazmi postupne počas uskladnenia. Vtedy majú príjemne kyslosladkú až sladkú, pikantnú chuť s náznakom karamelu. Táto odroda patrí k najchutnejším. Pripomínajú džem či pikantnú výživu obranú priamo zo stromu.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, väčšinou v novembri. 

VYUŽITIE: plody na priamy konzum aj spracovanie na výživy, džemy, ovocné kože, likéry.

STANOVIŠTE: vyhovujú jej nižšie aj stredné polohy, rastie a prosperuje aj vo vyšších, ideálne chránených lokalitách. Obľubuje ľahšie, priepustné pôdy s dostatkom vápniku, pri adekvátnej výžive však prosperuje aj na menej kvalitných, ťažkých a plytkých ílovitých pôdach.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolná do cca. -25 °C, uniká neskorým jarným mrazom, je odolná voči chorobám.

PŮVOD: Slovensko, Bošácká dolina, krajová odrůda. Synonyma: Jahodárka.

 
RŮST: bujný, tvoří velké stromy s řídkou korunou, roste šlahounovitě, vytváří dlouhé plodonosné oblouky, díky čemuž je rozpoznatelná už z dálky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, opylivost nebyla prozkoumána, ale plodí v přítomnosti obecně dobrých opylovačů jako Avranšská, Hardyho máslovka, Charneuská, Krivica.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), střídavě vysoká.

 
PLODY: menší až středně velké, baňaté až zakulacené. Slupka je nažloutlá s červenavým líčkem, často s rzí. Dužina je mírně růžová, šťavnatá. Chuť je sladká, velmi příjemná, s jahodovým nádechem, je to delikatesa jak čerstvá tak sušená.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v polovině července, zároveň s Magdalénkou. Je třeba ji sklízet v tvrdé zralosti, rychle dozrává po skladování, vydrží 7-10 dní po sklizni.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale především k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu. Vhodná do alejí a velkých sadů, do krajiny.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, nezvykne trpět strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Bílé Karpaty, Slovensko.

 
RŮST: velmi bujný vzrůst, vytváří vznosné, pěkně stavěné koruny, které unesou velké úrody. Dlouhověká odrůda.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje jinou odrůdu hrušně k přepylení v blízkosti do cca 60 m.

 
PLODNOST: vysoká, řádově ve stovkách kilogramů.

 
PLODY: středně velké, kuželovité, slupka je zelená, dužnina bílá, chuť sladká, medová, až po 2 týdnech od sklizně zhniličí a chutná karamelově.

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu srpna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu i povidel.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda je nenáročná na půdu, roste v bělokarpatské jílovici.

 
ODOLNOST: minimálně středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Belgie, Tongre - Notre Dame v provincii Henegavsko, vyšlechtil ji jako náhodný semenáč okolo r. 1811 Ch. L. Durendeau, pivovarník a zahradnický nadšenec. Synonyma: Tonárovka, Beurré de Tongre, Beurré de Durendeau, Birne von Tongern, Birne von Tongre, Birne von Tongrés, Poire de Tongres, Tongern.

 
RŮST: středně bujný až mírný, šlahounovitý, tvoří široké jehlanovité koruny. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, polokosterní více vodorovně, jsou středně husté a s množstvím dlouhého plodonosného obrostu. V době plodnosti vyžaduje udržovací řez a relativně brzy i řez zmlazovací.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova flaška, Clappova, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Madame Verté, Parížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, téměř vždy pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 150 g, ale dosahuje i 400 g), protáhle hruškovité, zvrásněné, s mělkou rýhou u stopky. Slupka je pevná, drsná, při sklizni zelenožlutá, v konzumní zralosti zlatožlutá s krásným načervenalým či červenohnědým ruměncem, celá je poseta velkými šedými lenticelami, místy se objevuje i rzivost. Dužina je nažloutlá, rozplývavá až polorozplývavá, velmi šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, harmonicky sladkokyselá, jemně aromatická a pikantní. Má jen mírný sklon k otlačení, hnědnutí a kamenitosti dužiny.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do listopadu. Se sklizní není radno otálet, pozdější sběr snižuje nejen chuť, ale i trvanlivost, tehdy rychle moučnatí. Ihned po sklizni dobře snáší přepravu, později již ne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na výrobu kompotů, moštů, výživ, džemů a povidel, destilátů či na sušení a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, před větrem chráněné, s teplou, úrodnou, propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou. Nesnáší suché a studené půdy. Je vhodná do teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Na vhodných lokalitách málo náchylná vůči chorobám, na nevhodných náchylnější k strupovitosti a rakovině.

PŮVOD: Belgie, Fidelité u Bruselu, pravděpodobně semenáč školkaře van Monsa, vyšlechtěný kolem roku 1800. Pojmenována podle botanika Salisburyho. Synonyma: Malá koruna, Kleine Keiserkrone, Prinzessin Marianne, Princesse Marianne.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří vysoké, velké, vysoko až široce jehlanovité koruny. Plodonosný obrost je středně dlouhý.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Clapova, Hardyho máslovka, Charneuská.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, většinou pravidelná, někdy po větších úrodách nižší.

 
PLODY: středně velké, soudkovité, lahvovité, zhrublé, dost podobné Boscově lahvi, ale u stopky se tak nezužují. Slupka je zelenožlutá, v konzumní zralosti citronově žlutá, někdy na sluneční straně jemně červenavá, pokrytá množstvím rezavých lenticel a místy i plošně skořicově rezavá. Dužnina je bílá až jemně nažloutlá, jemná a velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je výborná, aromatická, sladkokysele, kořenitá, jinak než u Boscovy lahve. Z horších půd je sice máslovitá, ale může být trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině září, konzumně dozrává při skladování v chladu za týden, z teplejších poloh vydrží asi 2 týdny po sklizni, z chladnějších asi 3-4 týdny.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a moštování, ale i ostatní využití na sušení, výrobu džemů a povidel, kompotů a destilátů. Těsně po sklizni dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na polohu, snese i otevřené a před větrem chráněné polohy, není náročná ani na půdu, ale v úrodné, dobře odvodněné, nicméně dostatečně vlhké půdě jsou plody chutnější. Je vhodná především do středně teplých a chladnějších poloh, kde se již nedaří Boscově lahvi.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě po vysazení na stanoviště, silně mrazuodolná a odolná vůči nepřízni počasí i v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze.

PŮVOD: neznámý, stará odrůda Corylus maxima známá už v 1. polovině 19. století jako Spanish Nut v katalogu Catalogue of Fruits of the Horticultural Society of London. Synonyma a cizí názvy: Kentish Cob, Lange Spanische, Longue d'Espagne, Lunga di Spagna, Lambert's Filbert, DuChilly, Lamberts Large, Large Bond Nut, Large Cob, Noisetier d'Espagne, Spanish Nut, Spanische Lambertsnuss.

RŮST: středně bujný, vytváří velké keře.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Cosfordská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 2,59 t/ha).

PLODY: plodenství obsahuje až 5 plodů. Plody středně velké až menší (průměrně 2-3 g), podlouhlé. Jádra jsou středně velká až velká (průměrně 0,87-1,7 g). Jsou méně suchá než u jiných odrůd (obsahují průměrně až 5,79 % vody). Chuť je výborná, hodnocená velmi vysoko. Plodenový obal je delší než plody a těžko se z plodů odstraňuje, asi 70 % plodů padá na zem i s ním. Vnitřní slupka se těžko odstraňuje i po pražení a promnutí. Tvoří střední množství prázdných plodů.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině září.

VYUŽITÍ: keř je vhodný do přírodních živých plotů, větrolamů, mezí, menších i větších zahrad či sadů, poskytuje hmyzu první pyl v roce. Kulinární využití: plody jsou vhodné na přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky, ale i na výrobu oleje či destilátu, likérů. Technické využití: nevysychavý olej se používá i v kosmetice a na výrobu barev, mladé výhony se používají v košíkářství, např. na výrobu lubových košů, ale i na výrobu kvalitního dřevěného uhlí pro umělce.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, tam je však méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná vůči nosatci lískovému (Curculio nucum).

PŮVOD: Slovensko, obec Medné, která je součástí obce Lednické Rovne v okrese Púchov, známá již ve 2. pol. 18. století, rozšířená i v Maďarsku. Synonyma: Emilio Mednyanszky, Cerise de Medne, Mjednianska.

RŮST: bujný, v mládí velmi bujný, tvoří velké, mohutné, hustší koruny, kosterní větve směřují kolmo vzhůru, spodní se rozkládají do šířky, jen okrajové větve pod vahou úrody mírně převisají. Je velmi houževnatá a dlouhověká.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být Rychlice německá a Lyonská raná.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 7 g), nepravidelného tvaru, někdy kulovitého, jindy srdčitého, z boku zploštělého. Slupka je velmi lesklá, tmavě červená až černá. Dužnina je středně tuhá až tuhá, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva velmi dobře barví. Chuť je výborná, příjemně sladce kořenitá. Peckа je v poměru k plodu malá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává v 1.–2. třešňovém týdnu, obvykle začátkem června až kolem 10. června, dříve než Lyonská raná.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, šťávy, sirupy, likéry, džemy, na pečení a sušení. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Na půdu není náročná, roste dobře ve všech dostatečně propustných a zároveň dostatečně vlhkých půdách, aby plody nebyly drobné. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Raným dozráváním uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá. Je málo náchylná k praskání plodů a jejich monilióze (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený p. Meurisem, ředitelem Van Monsových ovocnářských školek při Vilvoorden mezi Bruselem a Mechelenem, u dvora Dry Toreu kolem roku 1800. Je pojmenována po německém pomologovi Augustinovi Diealovi. Jiné názvy má “Kočičí hlava”, “Císařská”.

 
RŮST: bujný, ve školce křivý, koruna je charakteristicky vysoká a úzce pyramidální se spodními kosterními větvemi vodorovnými, pod váhou úrody postranní větve s krátkým plodonosným obrostem převisají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Guyotova, Hardyho, Charneuská, Juliová, Konference, Kozačka štutgartská, Krvce, Lectierova, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Pařížanka, Poiteau, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (asi po 6 letech), vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (11x9 cm, průměrně 180-250 g, ale i 600 g či více), baňatého, často hrbolatého tvaru, který je směrem ke stopce mírně zúžený. U velmi velkých plodů bývá jedna polovina plodu větší než druhá. Slupka je drsná, matná, světle zelená, po dozrání jemnější, lesklá, žlutá až zlatožlutá, pokrytá nápadnými hnědými lenticelami, voní muškátově. Bílá dužnina je jemná, šťavnatá, máslová. Chuť je vynikající, kořenitá, kyselkavě sladká, u plodů z vyšších a horších poloh však trpká a řepovitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září nebo začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, někdy již dříve, vydrží do Vánoc, případně až do ledna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování, výrobu džemů, destilátů či další kuchyňské využití. Má sklon k otlačení a hnědnutí slupky, hůře snáší skladování ve chladírně.

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, hlinité, dostatečně vlhké půdy; snese i vyšší polohy, ale musí být teplé a chráněné před větrem. Plody z mokrých a studených poloh bývají trpké; mokré a studené polohy podporují i rozvoj strupovitosti. Je vhodná do zahrad, sadů či alejí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, méně v květu, středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější na úpal listů.

PŮVOD: Čechy, konec 18. stol.

 
RŮST: růst bujný, vzpřímený, vytváří krásnou, velkou a dosti hustou, široce jehlanovitou korunu a zdravý, rovný kmen.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Williamsova.
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké plody úhledného, vejčitého tvaru, někdy protaženého u stopky. Plody bývají zhrbolené, po jejich délce se táhne širší mělká rýha. Slupka je velmi jemná, lesklá, částečně mastná, světle zelená, při dozrání zelenkavě žlutá, světle hnědě tečkovaná, mramorovaná. Bílá dužnina je velmi jemná, v okolí jádřince zrnitá. Je šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, chuťově velmi sladká, muškátová.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. pol. října, konzumní zralost: postupná, od poloviny listopadu; skladovatelnost do prosince, v chladu a s mírnou ztrátou chuti až do března.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba ovocného koňaku a likéru, výroba džemů, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: polohy nižší, teplejší, ale i vyšší a chladnější – na chráněném stanovišti; půda hluboká, hlinitá nebo hlinitopísčitá. Ve slabé, vlhké a studené půdě jsou plody malé a skvrnité.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Německo, Dolní Sasko, Vienburg, okolo roku 1816 ji jako náhodný semenáč našel hostinský Multhaupt. Synonyma: Moldenhauptrenette, Multhaupts Karminrenette, Renette Multhaupt.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří rozložité, ale menší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, plocho kulovité či tupě vejcovité, souměrné. Slupka je hladká, v plné zralosti lesklá, mírně mastná, zpočátku světležlutá, překrytý téměř celý plod pruhovaným karmínově červeným líčkem, s výraznými světlými lenticelami, jemně voní. Dužina je žluto-bílá, jemná, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, nakysle sladká, příjemně renetovitá, ale jen mírně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, vydrží uskladněná do ledna až února. Plody padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a dalšímu zpracování kromě moštování. Plody při skladování nevadnou.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem, s lehčí, dobře propustnou půdou, v těžké, mokré půdě mají plody sklon k hnití při skladování. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu i květu, zřejmě silně odolná proti bakteriální spále (Erwinia amylovora), strupovitosti i padlí.

PŮVOD: není přesně známý, pravděpodobně Litva, ale je to stará odrůda, popsaná již začátkem 19. století. Synonyma: Virginischer Rosenapfel, Rosenapfel der Jungfrau, Milerosa virginiana, Polskie panieriskie, Virginjski rožnik, Rozovka Virginskaja, Virginischer Glasapfel, Virginischer Sommerapfel, Virginischer Sommer-Rosenapfel, Liefländer Liebling, Pomme Jéruzalem Doubelde Witte, Sommer Gulderling, Apfel aus St. Germain.

 
RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný, neplodí nadměrně, takže do vysokého věku si zachovává dobrý růst. Tvoří koruny nejdříve vysoké, s prutovitými větvemi s řídkým plodonosným obrostem, později jsou koruny vysoko, široko kulovité.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzo až středně brzo, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hammersteinovo, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, středně vysoká, pravidelná, byť střídavě vysoká, neplodí nadměrně, nejvíce rodí ve vysokém věku.

 
PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g, občas až 180 g), tvarově nepravidelné, někdy kuželovité, jindy plocho kulovité, někdy dokonce tupě vejcovité. Slupka je na stromě jemně bílo osrněná, jemná, hladká, méně lesklá, slámově bílá, později jemně žlutavá, často, ale ne vždy, s menším či větším růžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až jemně žlutavá, měkká, jemná a šťavnatá. Chuť je osvěžující kyselá, aromatická, s jemně kořenitou, růžovou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem srpna, ke konzumaci dozrávají vzápětí, při uskladnění v chladu vydrží do konce srpna, případně až do konce září. V chladnějších polohách dozrávají podstatně později. Se sběrem netřeba otálet, je třeba sbírat, když začínají padat červivé plody, zralé plody voní, příliš dlouho na stromě ponechané plody rychle moučnatí. Transport snášejí jen těsně po sběru, později se snadno otlačí.

 
VYUŽITÍ: zejména ke přímé konzumaci, ale i na sušení, moštování a výrobu jablečného pyré.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, ale neuzavřené. Není náročná na půdu, vyhovují jí nejen hluboké, hlinité půdy, ale i sušší, hlinitopísčité, na kterých plodí dříve. Nevyhovují jí ale jílovité, těžké půdy, kde špatně roste a málo plodí. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh, pokud jsou chráněné.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až vyšší odolná vůči padlí a strupovitosti, na těžkých jílovitých půdách středně náchylná k rakovině.

PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vyšlechtěná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.

 
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejcovité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá, dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí. Chuť je trpkokyselá až kyselá, aromatická s jemnou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá, pro přímou konzumaci ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovaný sběr. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.

 
VYUŽITÍ: zejména na všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné i polostín. Nejlépe se ji daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu a květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější na moniliózu.

PŮVOD: Německo, 2. pol. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří vysokou pyramidální až vysokou kulovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Blumenbachova maslovka, Hardenpontova maslovka, Esperenova bergamotka, Boscova fľaša.

 
PLODNOST: nástup do plodnosti je raný, úrodnost vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké, hruškovité až zvonkovité. Slupka je hladká, nemastná, zelenožlutá, po dozrání oranžovožlutá až červenožlutá, s výraznými hnědozelenými tečkami, především v oblasti kalicha a stopky. Dužnina žlutobílá, jemnozrnná, šťavnatá, chuť sladkokyselá, slabě aromatická, mírně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na začátku září, konzumní zralost září až polovina října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba kompotů, šťáv.

 
STANOVIŠTĚ: teplejší polohy (nížiny až střední polohy), chráněné před větrem, dostatečně vlhké a na živiny bohaté půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně až více odolná proti strupovitosti.