Ovocné

PŮVOD: Japonsko, zřejmě odrůda druhu Morus bombycis (se synonymem Morus indica) nebo mezidruhový kříženec Morus bombycis a Morus alba.

RAST: pomalý, umírněný. Je to zakrslá odrůda moruše s poměrně širokým habitem, dorůstající do výšky 3-7 metrů. Velké listy jsou svěže zelené, na podzim se krásně zbarvují do žluta.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: Plodnost je raná (2.-3. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: velké (dlouhé asi 4 cm), buclaté, červenočerné až černé. Velmi šťavnaté se sladkou chutí. Zralé plody silně barví. Obsahují mnoho zdraví prospěšných látek, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, v průběhu července a srpna.

VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, vína, sušení.

STANOVIŠTĚ: oblibuje jižnější, teplejší oblasti, sluneční stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně vlhké půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná ke zmrznutí pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů.

PŮVOD: ČR, Praha, vyselektoval ji v r. 1857 Mathias Tatar v Pražské botanické zahradě ze semen tzv. „šípové hrušky“ – jeřábohrušky ušaté (Sorbopyrus auricularis či Sorbopyrus bollvylleriana), tedy spontánního mezirodového křížence hrušně a jeřábu, pravděpodobně jeřábu mukyňového. Původní spontánní kříženec byl zaznamenán v Alsasku už v r. 1599 a popsán Jeanem Bauhinen v Historia plantarum universalis z r. 1650. Botanický název má Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis.

RŮST: bujný, vyrovnaný, zdravý a štíhlý růst, vytváří krásný kompaktní strom s kuželovitou korunou, vhodný i jako okrasný prvek do zahrady.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: nebyli prověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

PLODNOST: středně raná (asi 8. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: na hrušeň malé, na křížence velké (průměrně 50 g, 4 cm), tvarem podobné zploštělému jablíčku. Slupka je zelená, v zralosti zlatožlutá s červeným líčkem, posetá četnými lenticelami. Dužnina je žlutá, máslovitá, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, kořenitá, jemně připomínající exotické ovoce.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna a začátkem září, ještě ve světle zeleném stavu, protože v plné zralosti je velmi atraktivní pro vosy a sršně a po plném vyzrání na stromě rychle ztrácí kvalitu. Dozrává velmi rychle po sklizni a netřeba otálet s jejím konzumem a zpracováním.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, destilátů, kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné. Je nenáročná na kvalitu půdy, ale preferuje propustnou a dostatečně vlhkou, ne zamokřenou půdu. Daří se jí i ve vyšších chladnějších polohách s drsnějším podnebím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, netrpí rzí hrušňovou (Gymnosporangium sabinae) ani merami hrušňovými (Psylla pyri).

PŮVOD: USA, Berries Unlimited.

 
RŮST: bujný, vytváří kupolovitý keř s výškou i šířkou 150 cm.

 
OPĚROVACÍ POMĚRY: cizosprašný. Vhodní opylovači: Giant's Heart, Strawberry Sensation (vynikající).

 
PLODNOST: středně vysoká, jeden keř dosahuje úrodu průměrně 3,6 kg za rok.

 
PLODY: oválné, vřetenovité, dlouhé 2,5-3 cm, velmi šťavnaté a aromatické.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdě, ve druhé polovině až koncem června.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, konzervování, mražení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce, polostín), na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda ve dřevě i v květu, odolná proti škůdcům a chorobám.

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, vyšlechtil Markus Kobelt, pochází ze šlechtitelské řady Easycrisp.

 
RŮST: silný a vzpřímený, dorůstá do výšky 70–100 cm. Je takřka beztrnný, trny se tvoří jen na bázi výhonů v mládí (juvenilním stádiu) keře. S přibývajícími roky se trny ztrácejí a netvoří se vůbec. Listy jsou jemně ochlupené ze spodní strany.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, kulaté plody s tenkou, výrazně žlutou slupkou s bílou žilnatinou. Dužnina je křupavá, šťavnatá, výborná, velmi sladká s výraznou vůní.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem července.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i všestranné zpracování na kompoty, želé a džemy či do koláčů.

 
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný, vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: je to velmi stará odrůda neznámého původu, je však možné, že i českého. Má velmi mnoho synonym. Synonyma: Vejlímek, Štětínské červené, Jablko štětínské červené, Jablko mastné, Jablko koláčové, Vejlímek chocholatý, Valník, Velínek, Vejlumek, Velímek, Kalvarůže, Velímek chocholatý, Roter Stettiner, Roter Winterstettiner, Rouge de Stettin, Rother Stettiner Apfel, Fucigena vulgaris, Der rothe Stettiner, Rother Herrnapfel, Rother Rostocker, Rostocker Apfel, Pomme rouge de Stettin, Vineuse rouge d’hiver, Pomme d’Adam d’hiver, D’Anaberg, De Hardy, De Jardy, De paradis ďhiver, De Rostock Stettin, Rother Kaiser, Belle Hervy, Rostrocker Stetting rouge, Rother Herrn-Zwiebel Apfel, Mat, Matapfel, Rother Bretigheimer, Tragamoner, Roth-apfel, Rother Zwiebel Apfel, Maler Apfel, Rothvogel, Eisenapfel, Roth u. sauerer Breitling, Sbohmer, Rothbädemer, Rother Asbacher, Rothbolg, Rother Bamberger, Kaiserkrone, Winterwollenschläger, Rother Wiener, Rothwiener, Rubiner, Rohwiener, Bluth u. rothe Renete, Winter Fleiner, Späther Bleichheimer, Krautländer, Rother u. später Calvill, Calviller, Rother Back, Bolzen, Sauer, rother Kirsch Apfel, Kohl Apfel, Schwerrother-Markt Apfel, Seiden, Rosenwasser, Garten, Braun, Butter, Kack, Rother Hart, Rother Rubin, Kischle, Pomme de fér, Ferrant, Kantjes, Zippel Apfel, Witlsboth, Guly Muly, Török, Bálint, Türkischer Weinling, Roter Backapfel, Roter Bietigheimer, Roter Glasapfel, Roter Herrenapfel, Roter Zwiebelapfel, Rostocker, Malerapfel, Mahler, Zigeunerapfel, Annaberger, Rotvogel

RŮST: zpočátku mírný, později bujný, tvoří velmi velké, ploše kulovité, široké koruny, jejichž větve se později sklánějí. Je velmi dlouhověký.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Bismarckovo, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, Dukát, Florina, Golden Delicious, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matkino, Míšeň jaroměřská, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch, Spartan, Šampion, Worcesterská parména, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (až po 10. roce od výsadby), vysoká, pravidelná, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 160 g), spíše zploštěle kulovité, nesouměrné, s tupými širokými hranami. Slupka je původně světle zelená, později žlutozelená, krytá karmínovou červení s bílými a červenými tečkami, její povrch je hladký. Dužnina je šťavnatá, tvrdá, pevná, zelenobílá, na vzduchu takřka nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá až pikantně nakyslá, bez kořenitosti, ale s jedinečným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží dlouho, až do května či déle. Nepadá předčasně ve větru.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, na sušení a výrobu vína. Dobře se přepravuje a skladuje, při skladování nezvadá.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou, zejména hlinitou, nesnáší příliš těžké, jílovité půdy. Je vhodná do teplých, ale hlavně středních a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Méně odolná k rakovině v těžkých, jílovitých půdách, méně odolná vůči strupovitosti, proto ji vysazujeme na vzdušné místo a udržujeme vzdušnou korunu. Je dobře větruodolná. Obvykle netrpí jinými chorobami.

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v r. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V r. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

 
RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod vahou úrod ohýbají a rozkládají.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Červencová, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Solanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná (5.–6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rzivými lenticelami a rzivým mramorováním u kalicha a stopky. Dužnina je bílá, jemná, šťavnatá. Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořenitá, jen mírně nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu a k výrobě džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ideální jsou úrodné, výhřevné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí, v drsnějších polohách ovoce plně nedozrává.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až slaběji v květu, středně až výše odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze a rakovině, nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: Německo, Halle an der Saale, vypěstoval C. G. Büttner v roce 1788 z oříšku z odrůdy Gunslebener Zellernuss zřejmě z volného opylení.

 
RŮST: bujný do výšky i do šířky, keř je řidší až středně hustý, vzpřímený. Odnožuje jen velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy kvetou 10 dní, samičí květy 5 dní a kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Lombardská bílá, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.

 
PLODNOST: pozdější (po 6 letech po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké (průměrně 4,3 g), kulovité, světle hnědé, slupka (obal plodu) je stejně dlouhá jako plod, středně hrubě cípatá. Velmi dobře se louská louskáčkem tak, že jádra zůstávají celá. Jádro je středně velké až velké, středně dobře vyplňuje skořápku (podíl z celkové hmotnosti plodu je 45 %). Jádro je vejcovité, slupka je jen slabě korkovatá, vnitřní dutina je malá až středně velká. Chuť je dobrá až velmi dobrá, aromatická, nasládlá. Dvojitá jádra se nevyskytují.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem 3. dekády září v průběhu asi 10 dní.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese však i horší půdy. Nesnáší jen suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, v pupenech i květu. Jen v těžkých jílovitých půdách může být poškozena. Je středně až silně odolná proti napadení nosatcem lískovým (Curculio nucum), netrpí chorobami.

PŮVOD: USA, přirozená pupenová mutace odrůdy Negronne v Ridgeville v Jižní Karolíně.

 
RŮST: kompaktní, nízký vzrůst do cca 1-1,5 m. Listy jsou tmavě zelené, hluboce laločnaté, velmi atraktivní.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná, v teplých oblastech bohatá.

 
PLODY: menší, vínově červené až fialové plody s červenou dužninou lahodné, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny září.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné na přímý konzum, přípravu džemů, želé, do koláčů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná půda. Odrůda vhodná i pro pěstování v kontejneru (min. průměr 25 cm) na terasách, balkonech.

 
ODOLNOST: nenáročná odrůda, odolná vůči suchu a mrazu do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě chráníme před mrazem přikrytím nebo přesunutím do chladné místnosti.

PŮVOD: lombardská líska (Corylus maxima) není přesně známého, evropského původu, možná od Černého moře. 

RŮST: středně bujný až bujný, vytváří husté keře polovězpřímeného tvaru do výšky a šířky 4–6 m. Středně silně až silně odnožuje. Listy jsou zbarvené do bordova.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí květy začínají rozkvétat brzy až středně brzy a dříve než samčí, které kvetou pozdě až velmi pozdě, ale navzdory tomuto protogynnímu kvetení je samosprašná. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Webbova atd.

PLODNOST: střední (2,5 kg/strom), středně pravidelná.

PLODY: souplodí tvoří více než 4 plody. Jejich slupky jsou červené, delší než plody, jen málo vykrajované. Plody jsou malé až středně velké (průměrně 2 g, od 1,8 po 2,3 g), dlouhé, válcovité, hnědé s narůžovělým nádechem. Jádro je menší (průměrně 1 g), velmi dobře vyplňuje celou skořápku (průměrně tvoří 52 % hmotnosti plodu). Slupka jádra je červenavá až hnědočervená a buď vůbec nebo jen velmi slabě korkovatí. Jádro se louská středně dobře. Chutná velmi dobře, aromaticky, nasládle až sladce, má vysoký podíl tuků. Podíl jádra z hmotnosti plodu je střední až vysoký (až 55 %), dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané – během 2. dekády září.

VYUŽITÍ: přímý konzum i cukrářské zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, chráněné před severními větry a mimo mrazové kotliny. Půdy nejlépe lehčí hlinitopísčité či písčitohlinité s dostatkem živin a vláhy v teplých až středně teplých pěstitelských oblastech (do cca 450 m n. m.).

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C, silně mrazuvzdorná i v samčích květech. Velmi málo náchylná na botrytidu (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Anglie, vyšlechtil ji Thomas Webb v Calcote v Readingu v hrabství Berkshire.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří středně husté, vzpřímené keře, odnožuje velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy začínají kvést dříve než samičí, ale kvetení se částečně překrývá. Úroda je vyšší v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Zellská červenolistá.

PLODNOST: raná (ve 3.–4. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, dosti pravidelná v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 2,8 g, od 2,3 po 4,1 g), protáhle válcovité, rýhované, světle hnědé, středně dobře se louskají, velmi snadno se louskají louskáčkem. Slupka (obal oříšku) je stejně dlouhá nebo jen o něco delší než plod, je středně až silně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je středně velké (průměrně 1,1 g), dobře vyplňuje skořápku (tvoří 41–48 % hmotnosti celého plodu). Jádro je dlouhé, válcovité, slupka je mírně zvrásněná, světle hnědá, jen málo korkovatí. Chuť je poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá, nasládlá až sladká, v suchém stavu průměrná. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. a 3. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, samčí jehnědy trpí pozdními jarními mrazy. Chorobami netrpí. Více ji vyhledává roztoč vlnovník lískový (Phytoptus avellanae) a částečně i nosatec lískový (Curculio nucum), ptáci a veverky.

PŮVOD: Francie, Versailles, vypěstoval ji M. Bertin, stará odrůda rozšiřovaná od r. 1850.

 
RAST: středně bujný, tvar keře je kulovitý. Výhony se silně větví. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

 
PLODNOST: středně vysoká až nižší, plodí na dvouletém dřevě.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 7,5 cm), řídké, se 14-18 bobulemi. Bobule jsou kulaté až zploštělé, menší až středně velké (průměrně 0,25 g, 7,3 mm, někdy až 10 mm), slupka je světle žlutá, průsvitná, s prosvítajícími hnědými semeny a světlými cévními svazky, chuť je sladkokyselá, aromatická. Obsahuje hodně vitamínu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 2. týden července. Snadno se sbírá.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu vína či džemů a želé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květních pupenech, silně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis), středně až silně proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae) a šedé plísni (Botrytis cinerea), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola).

PŮVOD: původ této konkrétní odrůdy je neznámý, druh kustovnice čínská pochází z Číny, zejména z oblastí Ning-sia a z Cchajdamské pánve.

 
RAST: bujný. Je to opadavý listnatý keř s převislými větvemi, dorůstající do výšky 2–2,5 m.  

 
OPELENÍ: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete od června do září hvězdicovitými oboupohlavnými fialovobílými květy.

 
PLODNOST: raná (již od 2.-3. roku po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé, vejcovité oranžovožluté až zlatožluté, poloprůsvitné, lesklé bobule. Mají osvěžující, ovocnou, sladkou chuť bez hořkosti a hodně šťávy. Jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), minerály, polysacharidy, karotenoidy, flavonoidy a antioxidanty s prokázanými zdravotními účinky (imunomodulačními, antioxidačními, protizánětlivými).

 
ZRAJÍCÍ: od srpna do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, džusů či sirupů. Používá se jako doplněk výživy a v tradiční čínské medicíně, ale i na základě moderních výzkumů kvůli podpoře imunity, antioxidačnímu efektu, ochraně zraku a jater, ke snížení hladiny cukru, snížení deprese, úzkosti a na podporu zdravého spánku a na celkovou podporu organismu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou, mírně kyselou až neutrální půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pěstování.

 
ODOLNOST: je mrazuvzdorná do přibližně -20 °C až -23 °C, po zakořenění je dobře odolná vůči suchu a má relativně dobrou odolnost proti běžným nemocem a škůdcům, potrápit ji může pouze padlí. Prevencí je udržování dostatečně vzdušné koruny pomocí řezu a hnojení kompostem, ne hnojivem příliš bohatým na dusík jako je málo rozložený hnůj. 

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M.M. Gryška, vyšlechtila ho Světlana Valentinovna Klimenko, na trh byl uveden v roce 1982.

RŮST: vzpřímený, středně silný růst do výšky asi 3 m, kuželovitý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoce úrodný, úroda z dospělého keře okolo 40 kg/rok.

PLODY: středně velké plody (2,5 - 2,8 cm, 4-6 g) žluté barvy. Dužnina je hustá, po dozrání sladká, aromatická.

DOZRVÁNÍ: rané, ve 2. polovině července až v srpnu.

VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, vyšlechtil ji Maliga Pál jako kříženec odrůd Pándy a Montreuil a od r. 1970 je na trhu.

RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný, polorovný. Vytváří vysoké, kulovité, hustší koruny. Neztrácí listy a nemá sklon k převislému růstu, dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete časně až středně časně.

PLODNOST: časná až středně časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), zploštěle kulovité. Slupka je velmi jemná, světle červená až zářivě červená, je na pomezí mezi kyselkou a amarelkou. Dužina je světle červená, měkká, řidší, rozplývavá, velmi šťavnatá, šťáva málo barví. Chuť je příjemně sladkokyselá, při plném vyzrání až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj vytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, relativně rovnoměrně. Hůře snáší přepravu, snadno se otlačuje.

VYUŽITÍ: výborná stolová odrůda vhodná zejména pro přímý konzum (višně na dortu), ale také pro všestranné zpracování na světlejší kompoty, džemy, sirupy či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v úrodných, dostatečně vlhkých, ale dobře odvodněných půdách. V suché půdě jsou plody menší. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody, trpí tam gummózou. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných lokalit.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních pupenech a v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Je středně až méně odolná vůči monilióze.

RŮST: bujný, tvoří beztorzné výhony, zelené s tyrkysovým až modrým nádechem, které v zimě zbarvují do fialova.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná, dozrává postupně na loňských výhonech.

PLODY: středně velké, tvořené většími peckovičkami, purpurové až fialové, s ojíněním vypadají sametově, jsou měkké a šťavnaté jako maliny. Chuť připomíná více maliny, je mimořádně příjemně sladkokyselá až sladká a voňavá, ale je v ní cítit i stopa exotiky ostružiníku západního, tzv. černé maliny.

DOZRÁVÁNÍ: jednou za rok, obvykle od poloviny června do začátku července.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení a všestrannému zpracování na džemy, sirupy, pečení, ovocné plátky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -28,9 °C, kvete pozdě a uniká pozdním jarním mrazům. Odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Česká republika, Bludov, vyšlechtil ji koncem 19. století zahradník Jan Marek pro hraběte Žerotína jako křížence (Ananasová reneta x Kanadská reneta) s Gdaňským hranáčem. Synonyma: Jesenická reneta, Sudeten Renette, Reinette de Sudetes, Reneta Sudecka.

RŮST: v mládí bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje až téměř zastavuje. Tvoří menší, husté, uzavřené koruny, s větvemi hustě obrostlými krátkým plodonosným dřevem, na letoroste často tvoří předčasný obrost. Má krátké a silné letorosty. Odvděčí se za zmlazování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní a Wagenerovo.

PLODNOST: velmi časná, často již ve školce, velmi vysoká a při správném řezu pravidelná. Často kvete již na jednoletém dřevě. Při velké úrodě se vyplatí probírka.

PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g), kulovité, zdánlivě vysoce kulovité až tupě kuželovité, 5-hranně žebrovité. Slupka je polodrsná, suchá, později mastná až velmi mastná, v době sběru žlutozelená, překrytá oranžovočervenou krycí barvou s velkým, výrazně cihlově červeným, nepravidelně pruhovaným líčkem a výraznými lenticelami, místy s rezem. Dužina je žlutozelená až žluto-bílá, zrnitá, velmi šťavnatá, křehká, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladkokyselá s kořenitou příchutí, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr podle průběhu počasí začátkem října či dříve, konzumně dozrává v listopadu či prosinci, vydrží do února, z vyšších poloh do března.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i sušení a moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s výživnou, hlinitou půdou, zvládá i těžší půdy. Nejlépe se jí daří ve středních a vyšších polohách s dostatečnou vlhkostí vzduchu, v teplých suchých polohách má více nevyhovujících plodů a plody více opadávají.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i v květu, květy netrpí ani nepřízní počasí. Je dobře odolná proti strupovitosti a padlí, méně vůči monilii po napadení obalečem v teplých, suchých oblastech.

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vyšlechtil ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v roce 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrace uvnitř stromu často prosychá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete současně s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova, višeň Köröšská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka. Dužnina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je kyselá až nasládlá, mírně trpká, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 4. třešňový týden, tedy v 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i v plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná na přímou konzumaci, ale i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné. Stromy jsou vhodné do každé, i jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevu i květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a proti monilióze.

PŮVOD: neznámý, samčí odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta).

 
RŮST: bujný, dorůstá do délky asi 6 m. Lianovité výhony jsou hladké. Řezem se dá dobře udržet i v menší velikosti.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samčí odrůda potřebná k opylení samičích odrůd aktinidie význačné (A. arguta), např. odrůd Ananasnaja, Chang Bai Giant, Jumbo, Purpurna Sadowa. Zvládne opylit 4–6 samic, pokud jsou v dostatečné blízkosti, pyl přenáší hmyz. Zvyšuje úrodu a velikost plodů i částečně samosprašných odrůd Issai, Japsai, Weiki a Zakarpacie.

 
PLODNOST: netvoří plody.

 
PLODY: netvoří plody.

 
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

 
VYUŽITÍ: výborný, produktívní opylovač a zároveň velmi dekorativní liana vhodná na pergoly, ploty apod. s velmi vonnými květy.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: dřevo je dobře mrazuvzdorné minimálně do -26 °C až -28 °C, možná i do nižších teplot, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: zpočátku velmi bujný, poté se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň.

PLODNOST: raná (do 3–5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořenitou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí, dužnina je u této chrupky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2–3 týdny, pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při nichž praskají a napadá je monilióza. Protože dozrávají pozdě, napadá je vrtule třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i zpracování, zejména na sirupy, ale i kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na nichž dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuvzdorná, květy středně mrazuvzdorné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

Beztorzná malinoostružina s velkými, bordovými, šťavnatými plody. Bujný růst, vyžaduje opěrnou konstrukci. Samosprašná, mrazuvzdorná, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům.
Spojením maliny a ostružiny vznikla úžasná osvěžující chuť. Až 4 cm protáhlé bordové plody, šťavnaté, aromatické, s malinovou chutí, větévky bez trnů. Rostlina obsadí i 5 m prostoru, vyžaduje opěrnou konstrukci (plot, drátěnka, altán) jako u ostružin. Plné oslunění, humózní a propustná zahradní půda, bohatá na živiny. Střední a teplé polohy. V zatravnění rostlina strádá. Zálivka během suchého letního období. Vyžaduje okopávku nebo mulčování. Každoroční zimní řez odplozeného dřeva. Plodí na loňských výhonech. Hnojení kompostem, hnojem, výluhy. Samosprašná, mrazuvzdorná do -20 °C, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: odrůda vyšlechtěná v Kanadě, University of Saskatchewan, výběr semenáčů z volného opylení z roku 2006 a 2007 odrůd Suvenír x Blue Pacific, vybrána v roce 2009 původně jako opylovač pro Indigo sérii, Tundru a Borealis.

 
RŮST: velmi bujný, dorůstá do výšky 1,5 m a šířky 1,2 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná rostlina; pro zajištění lepšího opylení je vhodné při výsadbě kombinovat více odrůd. Vhodní opylovači: Aurora, série Indigo, Tundra, Borealis (vynikající), Boreal Blizzard, Boreal Beast, ruské odrůdy (dobří).

 
PLODNOST: velmi raná a vysoká. Jeden dospělý keř přinese úrodu průměrně 4 kg (maximálně 5 kg) plodů za rok. Průměrná roční úroda je 13,2 t/ha (maximálně 16,5 t/ha).

 
PLODY: středně velké (cca 2,5 cm), válcovité a šťavnaté plody tmavě fialové barvy; chuť sladkokyselá, velmi dobrá, s charakteristickou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní, ve druhé polovině června. Po dozrání plody neopadávají. Dobře drží na keři, ale i se stopkou, takže nejsou vhodné na mechanický sběr, pokud není cílem získání šťávy.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímou konzumaci, výrobu šťáv a sirupů, sušení přímo na keři při použití ochrany proti ptákům.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C), odolný vůči škůdcům a chorobám, včetně padlí (Erysiphe lonicerae var. lonicerae).

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadu pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

 
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se větví. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě v trsech. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizosprašná odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušeň nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

 
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká a s probírkou pravidelná, přibližně 20–30 kg za rok.

 
PLODY: pevné, středně velké až velké (6–7 cm, u nás průměrně 130–150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, silnou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzově hnědá, pevná, drsná a suchá, rzivá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužnina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká a s unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

 
DOZRÁVÁNÍ: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nebývají náchylné k praskání. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v lednici vydrží nepoškozené plody i 4–5 měsíců.

 
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při konzumaci za čerstva, ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), avšak citlivá na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), méně napadaná hálčivci hrušňovými. Náchylnější pouze k bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: strom má slabší růst, dorůstá do výšky přibližně 6 m a vytváří kulovitou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, vhodně ji opylují jiné maďarské odrůdy. Kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi.

PLODNOST: pravidelná, velká, spolehlivá.

PLODY: velké (asi 4 cm) s hrubou zelenou slupkou a polopapírovou skořápkou. Jádro je velké, chuť velmi jemná, sladká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatech.