Ovocné

PŮVOD: ČR, zřejmě náhodný semenáč z obce Hospozín v okrese Kladno.
RAST: středně bujný.
OPÝLOVACÍ POMĚRY: nejsou ověřeny.
PLODNOST: není ověřena.
PLODY: velké, oválného tvaru. Skořápka je tenká, dobře louskatelná, papírová. Jádro je středně velké, temně karmínové barvy. Chuť je lahodná, sladká.
DOZRÁVÁNÍ: během září.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k cukrářskému využití - nejen mleté ořechy, ale i vcelku, je velmi dekorativní. Zralé jádro obsahuje více vody, po vysušení může zasychat.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda odpovídá středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplných pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolnost a odolnost vůči chorobám nebyly ověřeny.

PŮVOD: Španělsko, pohoří Sierra Morena, odkud byla převezena do Ostheimu v Německu na začátku 18. století.

RŮST: bujný, hustý, ale nevadí to plodům ani plodnosti, tvoří úhledné, kulovité až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí, cizosprašná.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, od stopky k temeni mírně zploštělé, lesklé, tmavě červené až hnědé. Dužina je řídká, rosolovitá, tmavě červená, velmi šťavnatá, barvící, s příjemně sladkokyselou chutí s výraznou višňovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině července.

VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, pečení, sušení, výrobu kompotů, džemů, sirupů, destilátů či likérů.

STANOVIŠTĚ: nenáročná na teplo, vhodná i do vyšších poloh, toleruje vlhčí půdy, na suchých bývají drobnější plody.

ODOLNOST: silně mrazuodolná, odolná proti praskání plodů, středně odolná vůči monilióze, vrtule třešňová ji napadá.

PŮVOD: vznik křížením v USA a následnou selekcí v ČR.

 
RAST: středně bujný, s kulovitou, středně hustou korunou a krátkým plodonosným obrůstáním.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylovaná, kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle času kvetení by to mohly být: Barbora, Delta, Goldrich, Harcot, Harogem, Jitka, Karola, Lebela, Lemeda, Lenova, Leskora, Marlen, Minaret, Mirka, Pálava, Radka, Svatava, Veecot, Vemina, Vestar, Zetka, Pinkcot, Sylvercot.

 
PLODNOST: poměrně raná, střední, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, kulovitě-oválné, slupka žlutooranžová s osamocenými světle červenými skvrnami; dužnina jemné konzistence, oranžová, pevná, chuť kořenitá, sladká; semenné jádro je hořké.

 
DOZRÁVÁNÍ: polovina července, asi 7 dní před odrůdou Velkopavlovická.

 
VYUŽITÍ: středně raná odrůda, vhodná pro přímý konzum, konzervaci, sušení, mražení; plody dobře snášejí přepravu, neotlačují se.

 
STANOVIŠTĚ: všechny pěstitelské oblasti, úrodné půdy.

 
ODOLNOST: dobrá mrazuodolnost dřeva, dobrá odolnost květů vůči jarním mrazům, dobrá odolnost vůči hnědnutí listů.

PŮVOD: Slovensko, náhodný semenáč.
RAST: bujný růst, tvoří rozložitou korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.
PLODNOST: raná, pravidelná, bohatá.
PLODY: velké, oranžovožluté barvy s rozmytým menším purpurovým líčkem, dužnina oranžovožlutá, středně tuhá, šťavnatá, vynikající sladkokyselé aromatické chuti, dobře oddělitelná od pecky, jádro je sladké.
DOZRÁVÁNÍ: současně s Velkopavlovickou, tedy ve 2.-3. dekádě července.
VYUŽITÍ: přímý konzum a konzervování.
STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé a chráněné, propustná půda; vhodná do teplých oblastí.
ODOLNOST: ve dřevě mrazuodolná, v květu citlivá na jarní mrazíky, málo náchylná na moniliózu.

Růst slabší, koruna je řidší. Plodnost je vysoká, pravidelná. Středně velký plod, kulovitě-oválný tvar. Slupka je žluto-oranžová, s červeným líčkem. Dužina šťavnatá, oranžová, mírně vláknitá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť sladkokyselá, typicky meruňková. Vhodná především na konzervaci, ale i na přímý konzum. Středně raná odrůda, dozrává ve 2. polovině července. Nenáročná na stanoviště, vhodné jsou výživné půdy s dostatkem vláhy. Vysoká odolnost proti mrazu v květu. Samoopelivá. Původem ze Slovenska.

PŮVOD: neznámý, zřejmě západní Slovensko.

RAST: bujný, rovný, tvoří hustší, rozložité koruny. Má velmi velké listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, baculaté, tmavě fialové, měkké a šťavnaté. Šťáva barví. Chuť není mdlá sladká, ale příjemně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, relativně rovnoměrné, přibližně od konce června asi 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a k zpracování na sirupy a džemy, destiláty, do koláčů či zmrzliny, dá se zmrazit na pozdější použití. Dobře se vyjímá jako jedlá dekorace dezertů v kombinaci s bílými a černými plody. Kvůli vysoké šťavnatosti je méně vhodná na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Středně až méně odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Itálie.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky přibližně 8 m, má zdravé, pěkné olistění.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velmi velké, protáhlé, v plné zralosti lesklé černé. Dužina je šťavnatá, barvící. Chuť je výborná, sladká s jemnou kyselinou.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, dlouhé, od června do července.

VYUŽITÍ: plody k přímé konzumaci a všestrannému zpracování na džemy, marmelády, džusy, sirupy, likéry, destiláty, pro sušení celé i v podobě ovocné kůže.

STANOVIŠTĚ: sluneční, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, v sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrznutí pupenů, květů a letorostů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Japonsko.

 
RAST: zakrslá odrůda, vytváří kompaktní keř do výšky 1,2 - 1,5 m.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: menší, tmavě fialové až černé plody sladkokyselé chuti. Velmi šťavnaté. Plody obsahují mnoho zdraví prospěšných látek, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

 
DOZRÁVÁNÍ: polovina června až září.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, výroba zavařenin, šťáv, džemů.

 
STANOVIŠTĚ: teplomilná dřevina, oblibuje jižnější, teplejší oblasti, slunečné stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně kyselé půdy. Odrůda vhodná i do malých zahrad nebo nádob na terasy, balkony.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -15 ℃.

PŮVOD: Rusko, mrazuvzdorná selekce muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia).
RAST: odrůda nižšího vzrůstu, tvoří vzdušný keř / polo strom dorůstající do výšky 2-3 m.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda. Kvete bílými květy na přelomu dubna/května.
PLODNOST: raná, nastupuje ve 2.-3. roce, vysoká.
PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,7 g, 1,2 cm), kulaté, výrazně modrofialové až modročerné, silně ojíněné, takže vypadají jako modré. Jsou seskupené v trsech po 7-11. Chuťově výborné, sladké.
DOZRÁVÁNÍ: koncem června.
VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do nižších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.
STANOVIŠTĚ: vysoká přizpůsobivost a nízké nároky na prostředí a pěstování. Odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce /polostín).
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě i v květu, odolná vůči chorobám, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: ČR, vznikl jako semenáč neznámého původu na pozemcích firmy SEVA-FLORA Valtice, registrován byl v roce 2002.

RŮST: bujný až velmi bujný, korunu tvoří středně hustou, vzpřímenou. Raší brzo až středně brzo.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, samčí květy kvetou dříve než samičí, kvete brzo až středně brzo. Vhodní opylovači sice nebyli ověřeni, ale podle času kvetení by to mohli být: Apollo, Lake, Seifersdorfský, Sychrov, Victoria.

PLODNOST: raná, středně vysoká, téměř pravidelná. Plodí zejména na konci jednoročních výhonů. Ve vyšším věku jsou plody méně tvarově a velikostně vyrovnané.

PLODY: velké až velmi velké, vejcovité, se silně výraznou špičkou. Rubina je hrubá, zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je mírně rýhovaná, tenká až středně hrubá - polopapírová, soudržnost polovek je slabá až střední. Jádro je velké až velmi velké, dobře vyplňuje celou skořápku, s vysokým podílem k celkové hmotnosti plodu, je světle hnědé až hnědé a velmi dobře se louská. Chuť je velmi dobrá, aromatická, nasládlá, bez výrazné hořkosti.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, koncem 3. dekády září.

VYUŽITÍ: na přímý konzum i cukrářské využití (nejen mleté ořechy, ale i celé). Při skladování neuschne a nemění svou velmi dobrou chuť.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuodolný v dřevě a protože raší brzo až středně brzo, je náchylnější na poškození pozdními jarními mrazíky.

Raný až středně raný polopapírák z ČR se středně velkými plody se středně velkým jádrem krásné zářivě karmínově červené barvy a sladké aromatické chuti; vhodný k přímé konzumaci a výrobě cukrovinek; středně až silně mrazuodolný ve dřevě, středně odolný vůči chorobám a škůdcům. PŮVOD: ČR, Vlastibořice u Sychrova, vyselektoval Ing. Jan Zima, registrován v r. 2002.
RAST: středně bujný až bujný, vytváří středně husté až husté, velké, rozložité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, kvete brzy. Samičí květy kvetou dříve než samčí. Vhodní opylovači: Apollo, Hartley, Seifersdorfský, Saturn.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.
PLODY: středně velké až menší při vysoké násadě, oválné. Rubina je zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je polopapírová, středně tlustá, se silně výraznou špičkou, poloviny drží spolu středně pevně. Jádro je středně velké, zářivě karmínově červené a dobře až středně dobře se louská, velmi snadno louskáčkem. Podíl jádra k celkové hmotnosti plodu je vysoký. Chuť je sladká, velmi dobrá, aromatická, i v suchém stavu bez hořkosti.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, ve 2.-3. týdnu září.
VYUŽITÍ: atraktivní stolní odrůda, vhodná i pro potravinářské využití (např. zdobení cukrářských výrobků); velmi dobře skladovatelná, při skladování jádra nezasychají.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých a středních pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolný ve dřevě, ale kvůli ranému rašení a kvetení je náchylnější k poškození květů pozdními jarními mrazy. Je středně odolný vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Rusko.
RŮST: slabší, vytváří kompaktní keř, dorůstá jen do 2,5 m, má jen krátké přírůstky. Je málo trnitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, k dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samičího opylovače.
PLODNOST: pozdější, středně vysoká.
PLODY: menší (průměrně 0,29 g), hruškovité, intenzivně oranžové s ruměncem na obou koncích plodů, šťavnaté, sladkokyselé (2,8 % cukru, 2 % kyselin, 4,9 % oleje), s příchutí ananasu. Na 5-bodové degustční stupnici získala tato odrůda 4,6 bodů. Obsahují sice na rakytník nižší, ale stále vysoké množství vitamínu C (63 mg/100 g) a střední množství karotenoidů (8,8 mg). Plody se dobře trhají, bez rozmačkání.
DOZRÁVÁNÍ: jedna z nejranějších odrůd, už ve druhé polovině července.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kosmetiky.
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 2,5x4 m.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, vyšlechtil ji Jozef Cvopa v r. 1964 jako kříženec odrůd Heinemannova pozdní a Red Lake.

RAST: středně bujný až bujný, převážně vzpřímený, tvoří středně vysoký, středně hustý keř s krovitým, kompaktním tvarem. Doporučujeme sázet alespoň o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete brzy. Květy málo sprchávají.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, průměrně 5–10 kg, maximálně 15,4 kg/keř.

PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 6,2 cm), středně husté, se 17–31 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 0,4 g, 8,9 mm), belavě zbarvené, kulovité, mírně zploštělé. Slupka je tenká, tuhá. Dužina je středně tuhá až tuhá, bieložlutá, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, osvěžující. Mají vysoký obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku do poloviny července. Je vhodná na ruční i na mechanizovaný sběr. Nezralé plody se dobře přepravují a i bez uložení v chladu se bez poškození mohou skladovat 3–5 dní.

VYUŽITÍ: na přímý konzum a zpracování na sirupy, džemy, želé a vína.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, humózní, lehčí úrodné půdy ve všech oblastech vhodných pro pěstování rybízu.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až vysoce odolná proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola).

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, výběr ze semenáčů z volně opylené odrůdy Neva.

 
RŮST: středně bujný až bujný, polovězpřímený, dorůstá do výšky asi 100–120 cm. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny patří k nejdelším, jsou husté, obsahují až 15 bobulí. Bobule jsou velké (cca 15 mm). Chuť je intenzivně sladkokyselá (cukernatost 18 °Brix) s výraznou aromou černého rybízu.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku do poloviny července.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na zpracování na džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s výživnou, humózní půdou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, silně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: Francie, okolí města Agen, zřejmě přivezená ještě benediktiny z křížových výprav ze Sýrie ve 12. stol. Synonyma: Wegierka z Ažan, Ažanská slíva, Agener Pflaume,
Prune de Grignole of Some, Prune d'Ente, Prune d'Agen, Prune d'Ast, Rote de Sergent, Prune de Roi, St. Maurin, Prugna d'Ente, d'Agen, D'Ente, Agen.

RŮST: ve škólce bujný, po přesazení na trvalé místo slábne a dosáhne výšky a šířky okolo 4 m. Koruna je zpočátku vzpřímená, pod váhou úrody se větve rozloží a koruna získá široce kulovitý tvar. Vyžaduje kvalitní výchovný řez a později prosvětlovací řez podle množství přírůstků.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Anna Späth, Královna Viktorie a Zelená ringlota. Kvete pozdě, květy jsou dobře mrazuvzdorné.

PLODNOST: raná (4.–5. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké (35 g), elipsovité, vejcovité, často nesouměrné, červenofialové, na zastíněné straně i červenožlutozelené, pokryté poměrně intenzivním fialovým ojíněním, s množstvím bělavých či kávových skvrnek. Slupka je tenká, ale pevná a špatně se loupe. Dužnina je žlutozelená až žlutooranžová, měkká, šťavnatá, velmi sladká, bez kyselin a vůně, dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní – v polovině září.

VYUŽITÍ: vynikající k sušení (celosvětově nejpěstovanější k tomuto účelu), ale vhodná i k přímé konzumaci, na džem, povidla, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s propustnou, písčitou či písčito-hlinitou půdou; dobře zvládá i sušší půdy. Vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech).

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo a Felsina.

RŮST: středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná, po přetížení úrodou střídavá.

PLODY: středně velké (35-40 g), podlouhlé či oválné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá až tmavofialová. Dužnina je pevná, zlatožlutá, středně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, vyvážená (cca 18 °Brix), kořenitá a mimořádně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejvíce jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná, úrodná půda. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, díky hypersenzitivitě rezistentní vůči šarce, málo náchylná k monilióze.

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena v 2. pol. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, u stopky více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým ojíněním a řídkými tečkami nebo rzivými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužnina je velmi šťavnatá, jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická, kořenitá, sladká. Dužnina se těžko odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dní.

VYUŽITÍ: přímý konzum a výroba džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě, slabší v květu, silná odolnost vůči suchu, tolerantní k šarce.

PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württemberg, ve školce Gerstetter ji v r. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako křížence odrůd Bryská a Cárská a v r. 1932 byla uvedena na trh.

RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Čačanská lepotica, Čačanská raná, Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská, Tragédie a někdy také Zimmerova. Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská, Tragédie, Presenta, Zimmerova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 35–40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialově červená až černomodrá s modrošedým ojíněním, jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce hnědavá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořenitá, lepší za teplého počasí.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, okolo poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd. Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i horší. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, citlivější v květních pupenech, středně až více tolerantní k šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná k moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzhůru a slabě se větví. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Cárska, Esslingenská, Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter, Tragédie, Viktorie, Wangenheimova.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné. Slupka je pod světle fialovomodrým ojíněním tmavě fialová až tmavě modrá, místy rzivá, je středně silná, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá, zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Pře zralé plody měknou a opadávají.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách. V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře mrazuvzdorná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější k šarce švestky. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba.

PŮVOD: Švýcarsko, v r. 1991 vyšlechtil Valentin Blattner jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Regent, registrován od r. 2007 ve Švýcarsku, od 2010 v Německu.
RŮST: velmi bujný, vzpřímený, potřebuje vzdálenost asi 1,25 m mezi rostlinami.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: vysoká, ale s redukcí úrody ve prospěch kvality je třeba počkat po odkvětu, protože má tendenci ke sprchávání.
PLODY: hrozny jsou střední až velké, kuželovité s křidélky, řídké až středně husté, často s nedokonale vyvinutými (sprchavými) bobulemi. Bobule jsou menší, téměř bez semínek, zelené, s tlustší slupkou. Při dozrávání se zbarvují dožluta. Dužnina je řídká. Chuťový profil se podobá odrůdám Ryzlink rýnský a Sauvignon Blanc, nejvíce sladké jsou bobule bez semínek.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu bílého vína.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy.
ODOLNOST: vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), je dobře mrazuvzdorný – podobně jako Ryzlink rýnský.

PŮVOD: USA.
RŮST: robustní a odolný keř.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké hrozny s velkými, růžovofialovými bobulemi. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, s jemným jahodovým nádechem.
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu.
VYUŽITÍ: stolní odrůda, vhodná k přímé konzumaci i k výrobě vína a želé.
STANOVIŠTĚ: jižní a střední polohy, chráněné slunné stanoviště. Půdy hluboké, živné.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám, nevyžaduje chemickou ochranu, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: ČR, Vinselekt Perná, registrováno v r. 2001, mezinárodní kříženec odrůd Rakiš a Merlan.
RŮST: středně silný. Raší v poslední dekádě dubna, někdy může být poškozována mrazy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný. Kvete středně brzy, v první polovině června.
PLODNOST: vysoká, pohybuje se mezi 10 – 15 t/ha.
PLODY: Hrozny středně velké (136 g), válcovitě-kónické, středně husté s křidélkem. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté barvy, na oslněné straně je réva poměrně intenzivně růžová. Cukernatost dosahuje 17–22 °NM a obsah kyselin je 8–11 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Hrozny dlouho vydrží na keři v dobrém stavu a lze z nich vytvářet bobulové výběry a ledová vína.
VYUŽITÍ: na jemně kořeněné víno i přímý konzum. Malverina je určena pro výrobu odrůdových vín. Mladá vína mají květinovou a ovocnou vůni a vyšší obsah kyselin. Ležením ve láhvi se víno harmonizuje. Je také vhodná pro výrobu biovín.
STANOVIŠTĚ: má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Dobré vyzrání hrozna je podpořeno svažitými polohami, které jsou velmi dobře oslněné. Na půdu nemá vysoké nároky. Dobře roste na hlinitých, hlinitopísčitých a písčitých půdách. Vhodnější jsou půdy chudší a sušší než půdy velmi vlhké.
ODOLNOST: vysoce odolná vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolná vůči padlí (Uncinula necator), je středně mrazuodolná. Je schopná přinést průměrnou úrodu ze spících oček – podoček po zamrznutí jarními mrazy.

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně časně až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: časná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité. Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená se světlejšími žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví. Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších oblastech s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze. Je náchylnější na skvrnitost listů třešní a višní (Blumeriella jaapii) a vůči bakteriální spále (Pseudomonas syringae pv. morsprunorum).

PŮVOD: Francie, Angers, náhodný semenáč, který asi v r. 1809 našel zahradník A. P. Audusson v zahradě hraběte Germain de la Forest ď Armaille a množil ji a v r. 1812 uvedl na trh s názvem „hruška Éparonnaiská". V r. 1820 byla přejmenována na počest vévodkyně z Angouleme.

RŮST: ve školce a v mládí bujný a rovný, později středně bujný, vytváří středně velké, jehlancovité koruny, často jednostranné s postranními převislými větvemi a hustým, krátkým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Drouardova, Eliška, Williamsova.

PLODNOST: raná, ve vyhovujících podmínkách vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g na vysokokmenech a polokmenech, až 600 g na nižších tvarech), hruškovitě baňaté, velmi hrbolaté, zejména při kalichu a stopce. Slupka je hrubá, hladká, matná, při sklizni světle zelená, později na sluneční straně zlatožlutá až s jemným červenavým líčkem, na zastíněné světložlutá, s nápadnými, velkými, rezavými lenticelami, rez se vyskytuje jen málo kolem kalicha a stopky. Dužnina je bělavá, máslovitá, zcela rozplývavá, jemná, velmi šťavnatá, z horších poloh spíše hrubší a křehká. Chuť je výborná, sladkokyselá, kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, je nutné ji sklízet včas, konzumně dozrává od poloviny listopadu, někdy i dříve, vydrží do poloviny prosince.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i pro výrobu kompotů, džemů a povidel. Má střední sklon k otlačení plodů, dopravu snáší dobře jen v tvrdém stavu krátce po sklizni. Dužnina na vzduchu málo hnědne.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem s teplou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. V nevhodných, studených a mokrých půdách má málo kvalitní, řepovité plody a i úrodnost je nižší a méně pravidelná. Je vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti.