Ovocné

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, výběr ze semenáčů z volně opylené odrůdy Neva.

 
RŮST: středně bujný až bujný, polovězpřímený, dorůstá do výšky asi 100–120 cm. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny patří k nejdelším, jsou husté, obsahují až 15 bobulí. Bobule jsou velké (cca 15 mm). Chuť je intenzivně sladkokyselá (cukernatost 18 °Brix) s výraznou aromou černého rybízu.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku do poloviny července.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na zpracování na džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s výživnou, humózní půdou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, silně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: Francie, okolí města Agen, zřejmě přivezená ještě benediktiny z křížových výprav ze Sýrie ve 12. stol. Synonyma: Wegierka z Ažan, Ažanská slíva, Agener Pflaume,
Prune de Grignole of Some, Prune d'Ente, Prune d'Agen, Prune d'Ast, Rote de Sergent, Prune de Roi, St. Maurin, Prugna d'Ente, d'Agen, D'Ente, Agen.

RŮST: ve škólce bujný, po přesazení na trvalé místo slábne a dosáhne výšky a šířky okolo 4 m. Koruna je zpočátku vzpřímená, pod váhou úrody se větve rozloží a koruna získá široce kulovitý tvar. Vyžaduje kvalitní výchovný řez a později prosvětlovací řez podle množství přírůstků.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Anna Späth, Královna Viktorie a Zelená ringlota. Kvete pozdě, květy jsou dobře mrazuvzdorné.

PLODNOST: raná (4.–5. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké (35 g), elipsovité, vejcovité, často nesouměrné, červenofialové, na zastíněné straně i červenožlutozelené, pokryté poměrně intenzivním fialovým ojíněním, s množstvím bělavých či kávových skvrnek. Slupka je tenká, ale pevná a špatně se loupe. Dužnina je žlutozelená až žlutooranžová, měkká, šťavnatá, velmi sladká, bez kyselin a vůně, dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní – v polovině září.

VYUŽITÍ: vynikající k sušení (celosvětově nejpěstovanější k tomuto účelu), ale vhodná i k přímé konzumaci, na džem, povidla, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s propustnou, písčitou či písčito-hlinitou půdou; dobře zvládá i sušší půdy. Vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech).

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo a Felsina.

RŮST: středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná, po přetížení úrodou střídavá.

PLODY: středně velké (35-40 g), podlouhlé či oválné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá až tmavofialová. Dužnina je pevná, zlatožlutá, středně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, vyvážená (cca 18 °Brix), kořenitá a mimořádně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejvíce jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná, úrodná půda. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, díky hypersenzitivitě rezistentní vůči šarce, málo náchylná k monilióze.

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena v 2. pol. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, u stopky více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým ojíněním a řídkými tečkami nebo rzivými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužnina je velmi šťavnatá, jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická, kořenitá, sladká. Dužnina se těžko odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dní.

VYUŽITÍ: přímý konzum a výroba džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě, slabší v květu, silná odolnost vůči suchu, tolerantní k šarce.

PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württemberg, ve školce Gerstetter ji v r. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako křížence odrůd Bryská a Cárská a v r. 1932 byla uvedena na trh.

RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Čačanská lepotica, Čačanská raná, Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská, Tragédie a někdy také Zimmerova. Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská, Tragédie, Presenta, Zimmerova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 35–40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialově červená až černomodrá s modrošedým ojíněním, jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce hnědavá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořenitá, lepší za teplého počasí.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, okolo poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd. Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i horší. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, citlivější v květních pupenech, středně až více tolerantní k šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná k moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzhůru a slabě se větví. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Cárska, Esslingenská, Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter, Tragédie, Viktorie, Wangenheimova.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné. Slupka je pod světle fialovomodrým ojíněním tmavě fialová až tmavě modrá, místy rzivá, je středně silná, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá, zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Pře zralé plody měknou a opadávají.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách. V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře mrazuvzdorná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější k šarce švestky. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba.

PŮVOD: Švýcarsko, v r. 1991 vyšlechtil Valentin Blattner jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Regent, registrován od r. 2007 ve Švýcarsku, od 2010 v Německu.
RŮST: velmi bujný, vzpřímený, potřebuje vzdálenost asi 1,25 m mezi rostlinami.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: vysoká, ale s redukcí úrody ve prospěch kvality je třeba počkat po odkvětu, protože má tendenci ke sprchávání.
PLODY: hrozny jsou střední až velké, kuželovité s křidélky, řídké až středně husté, často s nedokonale vyvinutými (sprchavými) bobulemi. Bobule jsou menší, téměř bez semínek, zelené, s tlustší slupkou. Při dozrávání se zbarvují dožluta. Dužnina je řídká. Chuťový profil se podobá odrůdám Ryzlink rýnský a Sauvignon Blanc, nejvíce sladké jsou bobule bez semínek.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu bílého vína.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy.
ODOLNOST: vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), je dobře mrazuvzdorný – podobně jako Ryzlink rýnský.

PŮVOD: USA.
RŮST: robustní a odolný keř.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké hrozny s velkými, růžovofialovými bobulemi. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, s jemným jahodovým nádechem.
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu.
VYUŽITÍ: stolní odrůda, vhodná k přímé konzumaci i k výrobě vína a želé.
STANOVIŠTĚ: jižní a střední polohy, chráněné slunné stanoviště. Půdy hluboké, živné.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám, nevyžaduje chemickou ochranu, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: ČR, Vinselekt Perná, registrováno v r. 2001, mezinárodní kříženec odrůd Rakiš a Merlan.
RŮST: středně silný. Raší v poslední dekádě dubna, někdy může být poškozována mrazy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný. Kvete středně brzy, v první polovině června.
PLODNOST: vysoká, pohybuje se mezi 10 – 15 t/ha.
PLODY: Hrozny středně velké (136 g), válcovitě-kónické, středně husté s křidélkem. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté barvy, na oslněné straně je réva poměrně intenzivně růžová. Cukernatost dosahuje 17–22 °NM a obsah kyselin je 8–11 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Hrozny dlouho vydrží na keři v dobrém stavu a lze z nich vytvářet bobulové výběry a ledová vína.
VYUŽITÍ: na jemně kořeněné víno i přímý konzum. Malverina je určena pro výrobu odrůdových vín. Mladá vína mají květinovou a ovocnou vůni a vyšší obsah kyselin. Ležením ve láhvi se víno harmonizuje. Je také vhodná pro výrobu biovín.
STANOVIŠTĚ: má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Dobré vyzrání hrozna je podpořeno svažitými polohami, které jsou velmi dobře oslněné. Na půdu nemá vysoké nároky. Dobře roste na hlinitých, hlinitopísčitých a písčitých půdách. Vhodnější jsou půdy chudší a sušší než půdy velmi vlhké.
ODOLNOST: vysoce odolná vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolná vůči padlí (Uncinula necator), je středně mrazuodolná. Je schopná přinést průměrnou úrodu ze spících oček – podoček po zamrznutí jarními mrazy.

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně časně až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: časná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité. Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená se světlejšími žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví. Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších oblastech s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze. Je náchylnější na skvrnitost listů třešní a višní (Blumeriella jaapii) a vůči bakteriální spále (Pseudomonas syringae pv. morsprunorum).

PŮVOD: Španělsko, pohoří Sierra Morena, odkud byla převezena do Ostheimu v Německu na začátku 18. století.

RŮST: bujný, hustý, ale nevadí to plodům ani plodnosti, tvoří úhledné, kulovité až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí, cizosprašná.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, od stopky k temeni mírně zploštělé, lesklé, tmavě červené až hnědé. Dužina je řídká, rosolovitá, tmavě červená, velmi šťavnatá, barvící, s příjemně sladkokyselou chutí s výraznou višňovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině července.

VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, pečení, sušení, výrobu kompotů, džemů, sirupů, destilátů či likérů.

STANOVIŠTĚ: nenáročná na teplo, vhodná i do vyšších poloh, toleruje vlhčí půdy, na suchých bývají drobnější plody.

ODOLNOST: silně mrazuodolná, odolná proti praskání plodů, středně odolná vůči monilióze, vrtule třešňová ji napadá.

PŮVOD: Francie, Angers, náhodný semenáč, který asi v r. 1809 našel zahradník A. P. Audusson v zahradě hraběte Germain de la Forest ď Armaille a množil ji a v r. 1812 uvedl na trh s názvem „hruška Éparonnaiská". V r. 1820 byla přejmenována na počest vévodkyně z Angouleme.

RŮST: ve školce a v mládí bujný a rovný, později středně bujný, vytváří středně velké, jehlancovité koruny, často jednostranné s postranními převislými větvemi a hustým, krátkým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Drouardova, Eliška, Williamsova.

PLODNOST: raná, ve vyhovujících podmínkách vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g na vysokokmenech a polokmenech, až 600 g na nižších tvarech), hruškovitě baňaté, velmi hrbolaté, zejména při kalichu a stopce. Slupka je hrubá, hladká, matná, při sklizni světle zelená, později na sluneční straně zlatožlutá až s jemným červenavým líčkem, na zastíněné světložlutá, s nápadnými, velkými, rezavými lenticelami, rez se vyskytuje jen málo kolem kalicha a stopky. Dužnina je bělavá, máslovitá, zcela rozplývavá, jemná, velmi šťavnatá, z horších poloh spíše hrubší a křehká. Chuť je výborná, sladkokyselá, kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, je nutné ji sklízet včas, konzumně dozrává od poloviny listopadu, někdy i dříve, vydrží do poloviny prosince.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i pro výrobu kompotů, džemů a povidel. Má střední sklon k otlačení plodů, dopravu snáší dobře jen v tvrdém stavu krátce po sklizni. Dužnina na vzduchu málo hnědne.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem s teplou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. V nevhodných, studených a mokrých půdách má málo kvalitní, řepovité plody a i úrodnost je nižší a méně pravidelná. Je vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: Německo, Guben an der Neiße, nalezena jako náhodný semenáč panem Droganem.

RŮST: středně bujný až bujný růst. Vytváří středně velké stromy s vyššími, kulovitými, řidšími, kulovitými korunami.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská.

PLODNOST: raná a pravidelná.

PLODY: středně velké (4,8-5,6 g), srdcovité, nejširší uprostřed. Slupka se nápadně leskne, je světle žluté voskovité barvy, na sluneční straně i trochu načervenalá, je pevná a dá se stáhnout. Dužina je středně tuhá, šťavnatá, sladké chuti. Pravděpodobně díky žluté barvě jsou plody mnohem méně napadány ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července. Plody už napadá vrtivka třešňová, tedy bývají červivé.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci, kuchyňskému zpracování, konzervaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, nemá speciální požadavky na půdu, ale není vhodná jen těžká jílovitá a podmáčená. Vhodná také do vyšších poloh. Celkově nenáročná odrůda.

ODOLNOST: odolná vůči mrazu v dřevě i květu, odolnější vůči monilióze, ale za přílišného vlhka praská a hnije.