Ovocné

PŮVOD: zřejmě Nový Zéland, New Zealand Institute for Plant and Food Research, uvedena na trh v roce 2006, odrůda druhu aktinídie lahodná (Actinidia deliciosa, někdy uváděna jako Actinidia chinensis var. deliciosa)

 
RŮST: bujný, dorůstá do 4-6 m, liánovité ovíjivé výhony jsou plstnaté, listy velké, srdcovité, středně zelené s červeným vrcholem.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, resp. bez přítomnosti samčí rostliny pro opylení tvoří menší partenokarpické plody. Pro dosažení vysoké úrody větších plodů doporučujeme vysazovat se samčí odrůdou Tomuri. Kvete bílými květy během června.

 
PLODNOST: raná (2-5 let po výsadbě), bez přítomnosti opylovače střední s menšími, bezsemennými plody, v přítomnosti opylovače vysoká s většími, semennými plody.

 
PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g), plstnaté, nahnědlé. Dužina je zelená, osvěžující sladkokyselá, velmi chutná. Obsahuje hodně vitamínu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od října do začátku listopadu, nejpozději po prvním slabším mrazu, když opadnou listy. Konzumně zraje postupně, při skladování v chladu vydrží až do března.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímou konzumaci, ale i na zpracování na džemy či džusy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do minimálně -15 °C, zřejmě až do -24 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: ČR, Kostelec u Heřmanova Městce, jako náhodný semenáč ji nalezl učitel a pomolog Karel Hájek kolem r. 1885.

RŮST: zpočátku středně bujný, později až slabší, koruna je kulovitá, rozložitá, hustá, později převislá. Vyžaduje častější prořezávání a zmlazování koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Golden delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Watervlietské mramorované. Nerozpyluje se s Parménou zlatou zimní.

PLODNOST: raná, velmi vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, ploše hranaté, nesymetrické. Slupka je suchá, kožená, drsná, slámově žlutá s oranžovým pruhovaným líčkem, rezavá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá až nažloutlá, na vzduchu málo hnědne, je křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť je výborná, sladkokyselá, s aromatickou muškátovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, dozrává v polovině listopadu, vydrží do února až března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení, ale také pro moštování. Dobře snáší přepravu, nemačká se. Vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu při skladování, jinak vadne. Vadnou i předčasně utržené plody.

STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. V suchých, ale i těžkých půdách jsou plody jen malé a nevyvinuté. Nejvhodnější je do středně teplých, chráněných oblastí, snáší i vyšší chráněné polohy s kvalitní půdou.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti a málo náchylná k monilióze, středně odolná vůči padlí, středně až méně odolná vůči rakovině ve vlhké, těžké, studené půdě.

PŮVOD: neznámý, velmi starý, pravděpodobně Anglie (King of Pippins) nebo Francie (La reine des reinettes) ve 13. století, možná s normanskými dobyvateli z Francie do Anglie.

 
RŮST: v mládí bujný, po 25. roce vlivem bohatých úrod zpomaluje až ustává – odrůda rychlého vývoje. Tvoří krásné rovné kmeny. Koruna je úzká, vysoká, zpočátku jehlancovitá, později vysokokulovitá, vytváří jen krátký bohatě rozvětvený plodonosný obrost. Potřebuje kvalitní výchovný řez, aby nezababičela, a udržovací a zmlazovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Gdaňský hranáč, Landsberská reneta, Ontario, Charlamowski, Zuccalmagliova reneta, Boikovo, Croncelské, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké (80–170 g), úhledné, kuželovité až kulovité. Slupka je sytě žlutá, zlatavě žlutá až oranžová, karmínově pruhovaná. Dužnina je nažloutle bílá, tuhá, šťavnatá, na vzduchu hnědne, je výborné, sladkokyselé, kořenité, aromatické, renetové chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a v 1. polovině října, konzumně dozrává na přelomu října a listopadu, skladovatelná je do února, maximálně března.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na sušení, výrobu vína či moštování; dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy hlubší, přiměřeně vlhké, výživné, v suchých jsou plody drobné, v příliš vlhkých trpí rakovinou. Polohy libovolné, s výjimkou drsných, mrazových a uzavřených.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květech, středně v dřevě, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině; v suchých oblastech jsou plody náchylné k napadení obalečem jablečným a vlnatkou krvavou.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda zmíněná už v roce 1611 v katalogu jedné anglické školky.

 
RŮST: pomalu rostoucí listnatý keř nebo polostrom, dorůstající do 3–5 m, roste slaběji než jiné odrůdy. Habitus má vzpřímený, široký. Kvete růžově-bíle, v květnu. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Potřebuje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

 
PLODNOST: raná a velmi vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (až 300–500 g) plody hruškovitého tvaru a žluté až žlutooranžové barvy, slabě ochlupené. Chuť výrazně aromatická, trpká, vynikne po tepelném zpracování, kdy trpkost zcela zmizí. Má vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. Jedna z nejchutnějších odrůd s jemnou strukturou dužniny, vysokou šťavnatostí a jemnou chutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: konzumně dozrává v prosinci a při skladování na chladném a dobře větraném místě vydrží až do dubna.

 
VYUŽITÍ: vhodná na tepelné zpracování, výrobu marmelád, pyré, dýňového ""sýra"", čatní, džusu, likéru, vína, pálenky, sušení. Plody odpuzují mole.

 
STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

 
ODOLNOST: odolná dřevina, mrazuvzdorná, odolnější i vůči bakteriální spále, vhodná i pro ekologické pěstování.

Vytváří rozložitý keř až hustý strom, koruna je široká, kvete v květnu až červnu velkými bílými květy. Listy jsou tuhé, tmavě zelené, na podzim se atraktivně zbarvují do žluta až červenohněda. Plodnost obvykle nastupuje 3 - 4 roky po výsadbě. Plod je malvice kulovitého tvaru a atraktivního vzhledu: barva slupky je hnědo-bronzová až žluto-hnědá, dužnina má šťavnatou vůni a kořeněnou chuť. Po přechodu mrazem jsou plody jedlé a sladké, dužnina měkne. Malvice uvnitř obsahuje čtyři tvrdá semínka. Plody ponecháváme na stromě co nejdéle a po sklizni ještě uložíme na 1-2 týdny v chladu a temnu; mají vysoký obsah vlákniny a pektinu, pro přímou konzumaci jsou vhodné pouze přezrálé. Používáme je také pro výrobu likérů, džemů, sirupů, rosolů a zavařenin, na sušení a uskladnění (ideálně na slámě - do konce ledna). Dozrává koncem října, ale plody obvykle sbíráme až v listopadu/prosinci, po prvních mrazech. Nenáročná na stanoviště, vyhovují jí slunečné polohy. Mrazuvzdorná, odolná vůči škůdcům. Samoopelivá. Původem z Malé Asie.

RAST: bujný, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, protáhlé, bílé. Chuť je výrazně sladká.

DOZRÁVÁNÍ: brzké, v průběhu června.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení či výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

Samosprašná odolná odrůda bílého silně aromatického vinného révy, vhodná jak na konzumaci, tak na zpracování.
Středně silný růst, bohatá úrodnost. Středně velký, hustý hrozen s kulatými bobulemi. Bobule jsou zelenožluté s voskovým povrchem, šťavnaté. Chuť aromatická, typická. Velmi voňavá réva. Vhodné k přímé konzumaci, výrobě vína, burčáku. Dozrává koncem září. Chráněné slunné stanoviště, kvalitní půda. Zimním řezem odstraňujeme vyzrálé výhony z minulého roku. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoopelivý. Původem z USA.

PŮVOD: USA, Fayetteville, University of Arkansas, vyšlechtili J.N. Moore a J.R. Clark jako křížence genotypů Ark. 583 a Ark. 631 v roce 1977, vybrali v r. 1980 a uvedli na trh v roce 1989.

 
RŮST: bujný, polovzpřímený až vzpřímený, řídký, větvení střední. Výhony jsou beztrnné, jemně chlupaté, dorůstají do výšky i přes 2 m. Po dosažení výšky 1,2 m je doporučujeme zakrátit, postranní výhony během zimy zkrátit na 40 cm.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně velkými světle růžovými květy.

 
PLODNOST: je raná, vysoká, pravidelná, 8,6-18 kg na keř. Hlavní plodnost je na rozvětvení loňských výhonů na podzim, část úrody je i na letorostech.

 
PLODY: souplodí středně velká, velikostně nevyrovnaná, kulovitá, tmavě černá, velmi lesklá, středně tvrdá. Kalich je malý, zapuštěný v plodu, jeho soudržnost s plodem je střední. Chuť je sladkokyselá, sladší než u starších beztrnných odrůd, plody je třeba nechat plně vyzrát. (cukernatost průměrně 8-12,8 °Brix).

 
DOZRVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé, od začátku srpna do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování na kompoty, džemy, sirupy, koláče, mražení apod. Plody výjimečně dobře snášejí přepravu a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná a silně odolná vůči plísni šedé a septorióze, středně odolná vůči antraknóze a rzi.

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v r. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V r. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

 
RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod vahou úrod ohýbají a rozkládají.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Červencová, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Solanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná (5.–6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rzivými lenticelami a rzivým mramorováním u kalicha a stopky. Dužnina je bílá, jemná, šťavnatá. Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořenitá, jen mírně nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu a k výrobě džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ideální jsou úrodné, výhřevné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí, v drsnějších polohách ovoce plně nedozrává.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až slaběji v květu, středně až výše odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze a rakovině, nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: Francie, registrovaný INRA v r. 1986, region Ardèche, vznikl výběrem z hybridních rostlin z volného opylení japonského kaštanovníku (Castanea crenata) a evropského kaštanovníku (Castanea sativa).

 
RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený, dospělé stromy dosahují výšky 11-20 m. Raší brzy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, produkuje mnoho pylu, takže dokáže opylit další stromy i do vzdálenosti 70 m.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (téměř 4 cm), lesklé, mahagonově červené barvy, středně dobře loupatelné, méně sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, v říjnu.

 
VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, je méně náročný na její kvalitu, do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophtora spp., vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: Francie, nalezl ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874–75.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoko jehlanovité, široké koruny se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrody časem převisají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova, Esperenova bergamotka, Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Krivica, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Solanka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité, baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světlezelená, zralá světležlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužnina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kdysi v 1. pol. října, dnes často už v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu snáší jen ihned po sklizni.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu kompotů, na sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužnina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužnina řepovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

 
ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Japonsko, Korea a Čína.

 
RŮST: středně bujně rostoucí liana dosahující 3 až 9 m, potřebuje pevnou oporu (plot, pergolu, dráťěnku apod.).

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu bílými až krémově zbarvenými vonnými květy. Nejprve ve spodní části vytváří samčí květy a později v horní části samičí. Je tedy částečně cizosprašná, pro tvorbu plodů potřebuje druhou, geneticky odlišnou rostlinu s mírně posunutým obdobím kvetení. U nás najdete semenáče, tedy geneticky odlišné jedince, takže k dosažení úrody vám stačí koupit si 2 kusy.

 
PLODNOST: v prvních letech se vytvoří jen málo samičích květů, proto je i úroda nižší, ale s věkem, přírůstkem výšky rostliny a s přítomností opylovače se plodnost zvyšuje.

 
PLODY: červené, poloprůsvitné, aromatické plody rostoucí v hroznech – tvarem, velikostí a barvou podobné červeným rybízům. Mají velmi specifickou chuť, hovoří se o nich jako o ovoci pěti chutí. Jsou kyselé, mírně hořkavé, nepatrně slané, sladkasté a jemně pikantní.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až v říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody se jedí čerstvé i sušené, naložené v lihu, ve formě povidel, šťávy, kompotu, čaje i vína. Celá rostlina působí jako tonikum, plody se používají proti kašli a k podpoře dýchacího systému, k ochraně jater a srdce, jako afrodiziakum, proti chronické průjmové stolici, nespavosti, v malých dávkách k podpoře nervového systému a paměti. Zevně se používají k ošetření podráždění kůže a jejích alergických reakcí. Aromatické listy se používají na čaj.

 
STANOVIŠTĚ: polostín, zvládá i severní stěny domů, vadí jí poloha na příliš pálícím slunci. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou, na živiny bohatou, písčito-hlinitou půdu, nesnáší sucho. Ocení vyšší mulčování.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě až do -35 °C, mladé výhonky a listy jsou náchylné na pozdní jarní mrazíky, ale jsou odolnější než aktinidie. Po omrznutí znovu obrazí, je však možné, že ten rok již nezakvetou. Není náchylná k chorobám ani k poškození škůdci.

PÔVOD: Nemecko, Müncheberg, vyšľachtil ho Oswald Macherauch ako krížením odrody Goldkugel s druhom Ribes (ex. Grossularia) divaricata a následným spätným krížením s odrodou Gelbe Riesen. Na trh ju v r. 1953 uviedla ovocná škôlka v Groß-Mimelage.

RAST: je silný, značne sa rozvetvuje, vytvára stredne veľké, vysokoguľovité, riedke kry s výškou okolo 1,2 m, prevažne s riedkymi, sklonenými, jednoduchými, zriedkavo dvojdielnymi tŕňmi. Listy sú stredne veľké až menšie, tmavozelené, jemnejšie zubaté. Raší stredne skoro. Vysádzame vo vzdialenosti 1,2-1,5 m v rade do zamulčovaného záhonu.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý.

PLODNOSŤ: skorá, veľmi vysoká v dobrých podmienkach (priemerne 5,2 kg v 4. roku po výsadbe), pravidelná. 

PLODY: sú stredne veľké (priemerne 5,7 g, 22,6 mm x 18,4 mm), stredne veľkostne vyrovnané, elipsovité, nie úplne pravidelné, často po dvoch spolu, na veľmi tenkej a veľmi dlhej stopke. Šupka nie je veľmi hrubá, úplne hladká, výrazne šedobiela, osrienená. Dužina je svetlozelená až svetložltozelená, semená dosť presvitajú, je jemná a šťavnatá. Chuť je veľmi dobrá, výrazná, aromatická. Má stredný obsah kyselín. 

DOZRIEVANIE: stredne skoré až stredne neskoré, nerovnomerné, okolo polovice júla.

VYUŽITIE: kríky vhodné do menších aj väčších záhrad či plantáží, vhodné ako nízky nepriestupný živý plod, plody najmä na priamy konzum a výrobu kompótov, ale aj na džemy či želé.

STANOVIŠTE: pred vetrom chránené, slnečné stanovište až polotieň, a humózne, priepustné, ale dostatočne vlhké pôdy bohaté na živiny. Nenáročná odroda vhodná do všetkých polôh. V zatrávnení rastlina stráda, potrebuje zálievku počas suchej letnej periódy a vyžaduje okopávku alebo zamulčovanie.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolná v dreve aj kvete, odolná voči americkej múčnatke egreša (Sphaerotheca mors-uvae). Niekedy ju napadajú húsenice piliarky ríbezľovej (Nematus ribesii)

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Ukrajina. Je uváděna jako hybrid, křížení je neznámé, pravděpodobně je to Actinidia deliciosa nebo Actinidia chinensis zkřížená s nějakým mrazuodolnějším druhem, pravděpodobně Actinidia arguta.

RŮST: velmi bujný, už v prvním roce po vysazení naroste 2-3 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda se samčími i samičími květy. Kvete v květnu a červnu. Pro vyšší úrodu doporučujeme kombinovat se samčí odrůdou aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa), např. Tomuri.

PLODNOST: raná (3-4 roky po výsadbě), vysoká.

PLODY: velké (70-80 g), podlouhlé, chlupaté s zelenou, velmi chutnou dužinou a vysokým obsahem vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Plody se sklízí ještě tvrdé a lze je uskladnit v chladu a nechat postupně dozrát do konzumní zralosti.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a zpracování na džemy, marmelády apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: odrůda je v dřevu silně mrazuodolná, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťan, pracoviště Borovce v letech 1964–1989 vyšlechtili Pavol Cifranič a Daniela Benediková jako křížence odrůdy Maďarská a směsi pylu odrůd Achrori, Arzami a Zard s následnou selekcí.

 
RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete později, asi 2-4 dny po Velkopavlovické. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle času kvetení by to mohli být: Lejuna, Veharda, Veselka, Vynoslivij.

 
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 50-60 g), vejčité, ze stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je středně hustě plstnatá, oranžová, s menším, ale výrazným purpurovým, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, méně až středně šťavnatá. Chuť je kyslosladká až sladká, mírně aromatická, příjemná. Dužnina je velmi dobře odlučitelná od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, 6-10 dní před odrůdou Velkopavlovická, přibližně od 2. týdne v červenci.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na džemy, výživy, kompoty či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda živná, dobře odvodněná. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, do vyšších poloh na chráněná místa.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený na zač. 80. let 19. století u obce Watervliet. Synonyma a cizí názvy: Marbrée de Watervliet.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný růst, vytváří vzpřímenou kulovitou až pyramidální, středně zahuštěnou korunu s kratším plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Lord Lambourne, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 100–150 g), vyrovnaného, kulovitého tvaru. Slupka je pevná, silná, pololesklá, základní barva – žlutá – je překrytá červení s charakteristickým rzivým mramorováním a nenápadnými lenticelami. Někdy rzivost pokrývá většinu plodu. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, tuhá, později křehká, barvy bělavě nažloutlé, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je sladce nakyslá, jemná, méně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklízí se ve 2. polovině října, pokud možno co nejpozději. Konzumně dozrává v prosinci, vydrží do května. Podtržené plody při skladování vadnou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, k moštování a sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné půdy a vlhčí ovzduší. Je vhodná také do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně vůči padlí.

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťan, pracoviště Borovce v r. 1964 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Julskij a Maďarská, registrována byla v r. 1991, udržovatelem jsou ŠVS Veselé u Piešťan a SEVA-FLORA Valtice.

RŮST: středně bujný, koruna je vzpřímená, široce rozložitá, středně hustá až hustší s množstvím krátkého plodonosného obrostu. Letorosty jsou středně dlouhé, červenohnědé s menším množstvím lenticel.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

PLODNOST: vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g, 49 mm), oválné, středně dobře tvarově a velikostně vyrovnané, téměř symetrické, s hlubokým a širokým břišním švem. Slupka je středně pevná, žlutá s tmavším červeným, pruhovaným nebo tečkovaným líčkem. Dužnina je měkká, rozplývavá, oranžová, středně šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá až kyslejší (obsah cukrů průměrně 10,65 g/100g, kyselin 1,36 g/100 g). Pecka je středně dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 2 týdny po odrůdě Velkopavlovická, tedy během 1.-2. týdne srpna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování, ale zejména na džemy. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Je středně náročná na stanoviště. Dá se pěstovat ve všech oblastech vhodných pro meruňky, v těch vyšších na chráněných stanovištích.ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květních pupenech. Je středně až silně odolná vůči moniliozní spále (Monilinia laxa), silně odolná vůči moniliozní hnilobě plodů (Monilinia fructigena). Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadu pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

 
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se větví. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě v trsech. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizosprašná odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušeň nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

 
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká a s probírkou pravidelná, přibližně 20–30 kg za rok.

 
PLODY: pevné, středně velké až velké (6–7 cm, u nás průměrně 130–150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, silnou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzově hnědá, pevná, drsná a suchá, rzivá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužnina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká a s unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

 
DOZRÁVÁNÍ: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nebývají náchylné k praskání. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v lednici vydrží nepoškozené plody i 4–5 měsíců.

 
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při konzumaci za čerstva, ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), avšak citlivá na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), méně napadaná hálčivci hrušňovými. Náchylnější pouze k bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: zpočátku velmi bujný, poté se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň.

PLODNOST: raná (do 3–5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořenitou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí, dužnina je u této chrupky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2–3 týdny, pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při nichž praskají a napadá je monilióza. Protože dozrávají pozdě, napadá je vrtule třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i zpracování, zejména na sirupy, ale i kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na nichž dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuvzdorná, květy středně mrazuvzdorné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už koncem 18. stol. rozšířená v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Burlat, Karešova, Kaštánka, Regina, Van, ale i Hedelfingenská, Troprichterova, Thurn Taxis (Schneiderova), které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdčité či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem. Dužnina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a kompotům, ale i k sušení a destilátům či džemům a marmeládám. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou (Monilinia laxa). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, při kvalitní půdě může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k moniliové hnilobě plodů a moniliové spále, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: USA, rozšiřovala ji od r. 1874 školka Ellwanger Barry v Rochesteru ve státě New York.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří vzpřímenou korunu, později se kosterní větve pod úrodou rozkládají a koruna je kulovitá, postranní větve ve spodní části se zahušťují, vyžadují pravidelné prosvětlování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je spolehlivě samosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem například pro odrůdy Katalánský špendlík či Lützelsachsenská.

PLODNOST: raná, vysoká až obrovská, ještě vyšší než u Oullinské, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50–70 g), vyrovnané, kulaté až oválné, asymetrické. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti pokrytá bělavě žlutými pruhy, celá jemně bělavě ojíněná, s malými lenticelami a někdy i rzí, je jemná, mírně kyselá a dá se stáhnout v době zralosti. Dužnina je žlutozelená, velmi jemná, měkká, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, velmi dobrá. Pecka se dobře odděluje od dužniny, dužnina na ní zůstává jen během velmi deštivého či studeného léta, kdy je i chuť dužniny mdlejší.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v první dekádě srpna, na stromě vydrží 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k výrobě kompotů, džemů, marmelád, destilátů. Je citlivá na otlačení při přepravě.

STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu. V suchých a chudých půdách stromy brzy chřadnou a trpí klejotokem. V studených půdách a v zastínění jsou plody bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), málo náchylná k moniliové hnilobě (Monilinia fructigena), spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Polsko, zřejmě pojmenovaná po městě Lubawa na severu Polska. Je to růžovoplodá odrůda druhu rybíz červený (Ribes rubrum).

 
RŮST: středně bujný.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opyluje se hmyzem, s oboupohlavními květy.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé, husté, obvykle mají po 14-15 bobulích. Plody jsou středně velké až velké (0,6-0,9 g), kulaté bobule. Mají zajímavé zabarvení, jsou průsvitné s růžovými mapami, vypadají velmi dekorativně. Chuť je velmi příjemná, voňavá, sladkokyselá, sladší než většina červených a bílých rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, postupné, v 1. polovině července. Po dozrání vydrží bobule dlouho na keři.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci jako dezertní ovoce, ale také k mražení a zpracování na džemy, sirupy, vína, do koláčů či dezertů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstebních oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).

PÔVOD: USA, Oregon, Corvallis, vyšľachtila ju Maxine M. Thompson ako kríženec genotypov tzv. japonského zemolezu kamčatského ‘84-105’ x ‘65-18’, vybraná bola v roku 2012. Je patentovo chránená. 

RAST: bujný, rozložitý, široký. V 5 rokoch dosahuje výšku 1,1 m a šírku 1,7 m.

OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivá odroda, pre zabezpečenie úrody treba pri výsadbe kombinovať viac odrôd zemolezu. Vhodné opeľovače: Toya, Kawai, pravdepodobne aj Giant's Heart či Strawberry Sensation.

PLODNOSŤ: skorá, vysoká (do 3 kg pri 5-ročných kríkoch), pravidelná.

PLODY: veľké (priemerne 2,3 cm dlhé a 1,5 cm široké, 2,2 g), elipsovité. Šupka je pevná, tmavej námornickej modrej farby prekrytej svetlým osrienením. Chuť je veľmi dobrá, sladkokyslá, s cukornatosťou až 15,2 ° Brix.

DOZRIEVANIE: skoré až stredne skoré. Plody sa dobre trhajú (suchý odtrh). Plody neopadávajú, dajú sa zbierať aj strojovo a dlho vydržia uskladnené v chlade (aspoň 2 týždne pri teplote 0-1 °C).

VYUŽITIE: kríky na nižší živý plot do záhrad, ale aj do sadov. Plody sú vhodné na priamy konzum aj na spracovanie na džúsy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompóty, na pečenie a mrazenie.

STANOVIŠTE: slnečné, s dostatočne vlhkou, pôdou, kríky pestujeme nezatrávnené a zamulčované v bobuľovom záhone. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuvzdorný v dreve aj v kvete, málo náchylný na choroby. Proti vtákom odporúčame zakrývať skôr netkanou textíliou, aby sa vtáky nezamotali do siete.

PŮVOD: Itálie, kříženec odrůd Gialla di Firenze a Fertilia Morettini, vyšlechtil Alessandro Morettini.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý. Velmi dobře roste a dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké kulovitého tvaru, souměrné. Slupka je tenká až středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je mírně až hustě plstnatá, žlutozelená, z větší části překrytá karmínově červeným, rozmytým líčkem; dužnina je žlutá až oranžově žlutá, měkká až středně pevná, nevláknitá, aromatická, sladce nakyslá, v plné zralosti dobře oddělitelná od středně velké pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává kolem 25. července, 15 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi slabě.

VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale i ke zavařování.

STANOVIŠTĚ: středně náročná na stanoviště, vyžaduje slunné místo a výživné půdy, vhodná je i do okrajových pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech vysoce odolná vůči mrazu a středně odolná vůči kadeřavosti, tolerantní vůči šarce.