Ovocné

PŮVOD: Anglie, vyšlechtil ji Thomas Webb v Calcote v Readingu v hrabství Berkshire.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří středně husté, vzpřímené keře, odnožuje velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy začínají kvést dříve než samičí, ale kvetení se částečně překrývá. Úroda je vyšší v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Zellská červenolistá.

PLODNOST: raná (ve 3.–4. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, dosti pravidelná v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 2,8 g, od 2,3 po 4,1 g), protáhle válcovité, rýhované, světle hnědé, středně dobře se louskají, velmi snadno se louskají louskáčkem. Slupka (obal oříšku) je stejně dlouhá nebo jen o něco delší než plod, je středně až silně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je středně velké (průměrně 1,1 g), dobře vyplňuje skořápku (tvoří 41–48 % hmotnosti celého plodu). Jádro je dlouhé, válcovité, slupka je mírně zvrásněná, světle hnědá, jen málo korkovatí. Chuť je poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá, nasládlá až sladká, v suchém stavu průměrná. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. a 3. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, samčí jehnědy trpí pozdními jarními mrazy. Chorobami netrpí. Více ji vyhledává roztoč vlnovník lískový (Phytoptus avellanae) a částečně i nosatec lískový (Curculio nucum), ptáci a veverky.

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: vysokobylinné lesy bohaté na dusík, vlhké jasanové lesy, paseky a meze v rámci Evropy kromě nejsevernějších oblastí, sever Afriky, v Asii od Malé Asie přes Kavkaz po Kaspické moře

RŮST: rychlý. Dorůstá až v 7 m vysoký keř nebo strom, bohatě rozvětvený, s plochým kořenovým systémem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: černé lesklé peckovičky velké až 6 mm s tmavě červenou barvící šťávou uspořádané do okolíků.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: Švýcarsko.

 
RŮST: bujný a hustý růst do výšky 3-4 m a šířky 4 m. Tmavě zelené listy jsou velké, dlanitě laločnaté, velmi dekorativní.

OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná a vysoká.

 
PLODY: velké, hruškovitě protáhlé, s fialově hnědou slupkou a světle červenou aromatickou dužninou lahodné, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: od druhé poloviny července (breba) a od druhé poloviny srpna (hlavní úroda).

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, jako dezertní odrůda.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné místo, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

 
ODOLNOST: bohatě rodící a nenáročná odrůda, v mládí odolává -15 °C, v dospělosti mrazuvzdorná i do -19 °C. V mládí pěstujeme rostliny první 2-3 roky v dostatečně velkém květináči a chráníme před mrazem přikrytím nebo přesunutím do chladné místnosti, případně vysadíme ven a chráníme zakrytím např. slámou.

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Vostorg krasnyj x Jubilej Novočerkaska.

 
RŮST: velmi bujný.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

 
PLODNOST: počet hroznů na keři je třeba redukovat úměrně věku keře. Ponecháváme pěkné velké, dobře odkvetlé hrozny v počtu 3–4 ks, později max. 5–6 hroznů.

 
PLODY: Hrozny velké (1000–1500 g), kuželovitého tvaru, vícenásobně rozvětvené, jakoby „rozcuchané“, středně husté až řídké. Bobule jsou velké až velmi velké (do 20 g, 50x30 mm). Tvar bobule je zvláštní: podlouhlý, na konci zašpičatělý s mírně zahnutou špičkou. Barva bobule je růžovozelená, v plné zralosti tmavě růžová, po přezrání i bordová. Dužnina je šťavnatá, křupavá. Chuť je příjemná hroznová, sladká, vysoce hodnocená s cukernatostí 20–21 °NM. Bobule nepraskají. Při optimální agrotechnice lze vypěstovat i více než 3kg hrozen. Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, okolo 20. srpna. Plodí i na zálistcích, které dozrávají v říjnu.

 
VYUŽITÍ: především přímá konzumace, ale také k dalšímu zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Potřebuje dobrou, hlubokou, výživnou půdu, závlahu a větší životní prostor. Jednotlivé keře lze vysazovat i ve vzdálenosti 1,5–2 m. Nutná je pevná opora a vyvázaný kmínek.

 
ODOLNOST: středně až výše odolná odrůda vůči chorobám, zejména vůči peronospoře a padlí, ale ošetření je nutné. Mrazuvzdorný do -24 °C.

Rychle rostoucí, bohatě plodná, raná, odolná odrůda červené révy.
Hrozen středně velký a středně hustý, vzhledný, na dlouhé stopce. Bobule jsou středně velké, tmavě modré, oválné, slupka je pevná. Bohatý obsah resveratrolu (antioxidační a antibakteriální molekula). Odrůda vhodná k přímé konzumaci, výrobě červeného vína. Dobrá odolnost vůči mrazu a houbovým chorobám. Hluboké půdy (intenzivně roste), slunné stanoviště. Původem z Maďarska.

PŮVOD: ČR, Morava, stará krajová odrůda známá zejména na Valašsku, Slovácku, na Hané i ve Slezsku, první písemná zmínka o ní je z r. 1764, přičemž na Valašsku už tehdy byly velmi staré stromy této odrůdy.

RŮST: bujný růst, velká, vysoko kulovitá koruna, ve vyšším věku košatá, rozložitá, dost hustá, vyžaduje pravidelný řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dost dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdní (od 10. roku po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 100 g), tvarově nepravidelné od ploše kuželovitých po vysoko kuželovité či vejcovité, při kalichu jsou na jednu stranu zkosené. Slupka je jemná, lesklá, hebká, někdy mastná až lepkavá, žlutá v různých odstínech s červeným nádechem. Dužnina je bělavá, tuhá, šťavnatá, jemnozrnná, křehká, křupavá, při skladování rychle ztrácí šťavnatost. Chuť je sladkokyselá a vyvážená, bez zvláštní vůně, ale kořenitá s typickou příchutí. Plod nepodléhá otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu/listopadu, vydrží do ledna až dubna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě moštu, vína, povidel, destilátu či k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda dostatečně vlhká, i méně úrodná. Nesnáší jen suchou, písčitou, lehkou půdu. Vhodná do libovolných poloh, teplých i vyšších a drsnějších, zahrad i polí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, květy dobře snášejí i deštivé počasí během kvetení. Je méně odolná proti strupovitosti, náchylnější k hořké skvrnitosti slupky, ale ostatními chorobami obvykle netrpí.

PŮVOD: Čína, pravděpodobně provincie Šan-tung (Shandong), delta Žluté řeky.

RŮST: slabší. Tvoří malý strom dorůstající do výšky asi 7 m s lesklými listy a beztrnnými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, potřebuje jinou odrůdu k dosažení úrody. Kvete v červnu až srpnu. Vhodné opylovače: např. Huizao, Jinsi, Lizao, Wuhezao, Changhong a další.

PLODNOST: v prvních letech nižší, až později vyšší.

PLODY: středně velké (průměrně 33x36 mm, 17,5 g), kulaté až mírně oválné. Slupka je tenká a hladká, světle zelená až žlutozelená, přecházející do hnědé barvy. Plody jsou křupavé, dužnina je jemná a velmi šťavnatá. Chuť je jedinečná, je to nejoblíbenější a nejchutnější odrůda v Číně. Plody jsou sladké (v domovině obsahují průměrně 22-26 % cukru). Jsou bohaté na nutriční látky, vitamín C (304-334 mg/100 g), flavonoidy a polyfenoly.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od října do začátku listopadu.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale také k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -20 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší. Je náchylnější na následující choroby: metlovitost jujuby způsobenou Candidatus Phytoplasma ziziphi, rez způsobenou Phakopsora zizyphi-vulgaris, hnilobu plodů a zakrslost, ale v Evropě se tyto choroby zatím nevyskytují.

PŮVOD: Rusko, selekce z náhodných semenáčů aktinidie význačné (Actinidia arguta) provedená Ivanem Vladimirovičem Mičurinem.

 
RŮST: velmi bujný. Lianovité výhony jsou hladké, bez chloupků, světle zelené s výraznými lenticelami, listy středně velké s klínovitou bází a ostrou špičkou a výrazně červenými řapíky. Pěstujeme se silnou opěrnou konstrukcí – buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T. Sázíme ve vzdálenosti asi 5 m od sebe.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzosnubná, je to samičí odrůda, která k tvorbě plodů vyžaduje opylení samčí odrůdou druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), např. Prince Jumbo, nebo oboupohlavnou odrůdou Weiki či samčí odrůdou aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa) Tomuri.

 
PLODNOST: raná (3 roky po výsadbě), do plné plodnosti vstupuje až ve věku 7–8 let, velmi vysoká (až 70 kg z rostliny), pravidelná v případě zajištění ochrany před poškozením pozdními jarními mrazy. Plodí na loňských výhonech vyrůstajících z 2letého i staršího dřeva.

 
PLODY: jsou středně velké (3,5 × 2,5 cm, 6–15 g), válcovité. Slupka je hladká, zelená s výrazným purpurovým líčkem, které v případě dostatečného oslunění pokrývá většinu plodu. Dužnina je zelená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, svěží, silně aromatická, připomíná chuť ananasu, jahod či rebarbory.

 
DOZRÁVÁNÍ: je rané, v první polovině září. Vyžaduje přibližně 150 bezmrazových dní k dozrání.

 
VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, marmelády apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Doporučujeme mulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě do -30 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

PŮVOD: USA, Oregon, Willamette Valley, ve 40. letech 20. století.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 1,2–1,8 m, velmi silně odnožuje, tvoří průměrně až 5,5 výhonů na m2.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu a červnu.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, plodí na loňských výhonech.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 2,0–3,4 g), kulaté, tvarově vyrovnané, tmavě červené, pevné a lesklé. Dužnina je šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda, dozrávání středně rané, u nás přibližně 3–4 týdny od poloviny června do července. Plody se dobře sbírají a snášejí přepravu.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování, tedy pečení, výrobě džemů, želé, sirupů, zmrzlin a likérů. Výhodami jsou dobrá chuť a výrazná barva. Mohou se také zmrazit nebo sušit.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, pomaleji na podzim nabývá mrazuvzdornost, ale na jaře jí déle vydrží. Je odolná vůči viru křovitosti maliny (RBDV), středně až slabě odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Želešice, vyšlechtil ji J. Urban v r. 1968 jako křížence odrůd Heinemannova pozdní a směsi pylu Red Lake a Jonkheer van Tets.

 
RŮST: středně bujný až bujný, středně hustý, tvar je kulovitý až keřovitý, v plné plodnosti rozložitý, ale nepoléhá. Výhony rostou polovzpřímeně. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete středně brzy. Květy neopadávají.

 
PLODNOST: je raná, vysoká (průměrně 5–10 kg, maximálně 16,2 kg), pravidelná. Plodí na jednoletém obrostu dvouletých výhonů i na dvouletých výhonech.

 
PLODY: hrozny jsou dlouhé (průměrně 7,8 cm, na mladém dřevě 12 cm, maximálně 15 cm), středně husté, s 20 až 34 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 9–9,5 mm), kulaté, pevné. Slupka je lesklá, smetanově bílá, průsvitná, pevná, tuhá, středně silná. Dužnina je šťavnatá, tužší, bezbarvá. Chuť je l lahodná, kyselejší až sladkokyselá. Má středně vysoký obsah vitaminu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině července až do začátku srpna. Určena pro ruční sklizeň. Plody dobře snášejí přepravu i skladování do 6 dní.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i sirupy, vína, džemy či želé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje půdu bohatou na humus a živiny, dobrou úrodu poskytuje i v podmínkách méně příznivých pro pěstování rybízů, dobře snáší sucho. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě i květu, vysoce odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: USA, semenáč odrůdy Halehaven.

RŮST: bujný růst, vytváří středně husté, polovzpřímené až rozložité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě a trvá středně dlouho.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné, s výrazným švem. Slupka je středně pevná, středně silně přiléhá k dužnině, je středně silně plstnatá. Základní barva je žlutá až žlutooranžová, na slunné straně překrytá červeným líčkem, pruhovaná. Dužnina je žlutooranžová, měkká až středně tuhá, nevláknitá, sladká až sladce nakyslá, šťavnatá, jemně kořenitá, velmi dobrá. Hůře se odděluje od pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká až střední. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: Raná odrůda, dozrává ve 2. pol. července – 14 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu. Je dobře skladovatelná a vhodná k přepravě.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, úrodné půdy v chráněných, teplých polohách.

ODOLNOST: Méně odolná vůči mrazu ve dřevě i květních pupenech, zejména při rychlém střídání vyšších a nižších teplot. Je sice náchylná k klejotoku, ale málo náchylná k bakteriální skvrnitosti listů (Xanthomonas arboricola pv. pruni). Vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans) je středně tolerantní.

PŮVOD: ČR, vybraná ze semenáčů sladkoplodých mandlí z jižní Moravy, registrovaná v r. 1994.

RŮST: bujný, koruna je otevřená, kulovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy a velmi bohatě, asi 10 dní před Sladkoplodou krajovou. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi a Palatina.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, poměrně pravidelná.

PLODY: malé až středně velké (průměrně 4,7 g), široko elipsovité až vejčité, bez výrazné špičky. Skořápka je hrubá, světle hnědá, hůře louskatelná ptáky, ale louskáčkem si s ní hravě poradí. Jádro je velké (průměrně 1,8 g), široko elipsovité, světle hnědé, jen velmi slabě až slabě zvrásněné. Dobře vyplňuje skořápku. Jeho chuť je aromatická, sladkastá až sladká, velmi dobrá. Výskyt dvojitých jader je střední.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem 3. dekády září až začátkem října.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé oblasti.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě,  dobře mrazuodolná v květu a po odkvetení, ačkoliv kvete brzy až středně brzy.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, kde ji okolo roku 1960 získala od Dr. Döneša ovocná školka v Galantě. Synonyma: Dönešova, Demešova.

 
RŮST: bujný až středně bujný, po vstupu do plodnosti středně bujný až umírněný, tvoří menší až středně velké pyramidální koruny. Má sklon k vyholování, proto během období plodnosti vyžaduje občasné zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká, jen někdy vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5 g), kulatého nebo až srdcovitého tvaru. Slupka je pevná, lesklá, tmavě červená, v plné zralosti téměř černá. Dužina je středně tuhá - nejtužší ze známých višní, tmavě červená se světle červeným žilkováním, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je kyselá až sladkokyselá, aromatická, s osobitou příchutí, jemně trpká, velmi dobrá až výborná. Dužina se dobře oddeluje od pecky. Je to kyselka.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, obvykle v 1. polovině července. Plody dobře drží na stromě po dozrání.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci i na všestranné zpracování na výrobu kompotů, džemů, sirupů, likérů, vína, destilátu či na sušení. Velmi dobře snáší přepravu a skladování i v plné zralosti.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Na půdu není velmi náročná, ale upřednostňuje dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody. V příliš suché půdě jsou plody drobné. Je vhodná do teplých a středně teplých, ale chráněných oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, silně mrazuodolná v květu, silně odolná proti praskání plodů při dlouhotrvajících deštích. Silně odolná proti moniliové hnilobě plodů (Monilinia fructigena). Napadá ji vrtule třešňová.

PŮVOD: neznámý, asi velmi stará odrůda, zřejmě už ze 17. století, možná z Bulharska, uváděná také jako Flava, Xanthocarpa, Luteocarpa, Fructu Luteo.

 
RŮST: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: středně velká.

 
PLODY: menší až středně velké, oválné, jantarově žluté, velmi dobré sladkokyselé chuti (cukernatost 9 %) s ananasovou příchutí. Pecka je špatně oddělitelná od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od začátku srpna postupně dozrává.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ:nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, náchylnější k vymrznutí květů, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Kanada, Vineland, vyšlechtěná O. A. Bradtou jako kříženec odrůd (Halehaven × Vedette) × Vesper, na trh uvedená v roce 1965.

RŮST: středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až menší, kulaté, žluté s červeným líčkem. Dužnina je šťavnatá a nevláknitá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je výborná, sladká s jemnou kyselinkou a aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, asi 6–7 dní po Redhaven, tedy ve 2. polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, destiláty či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v teplých oblastech.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a středně až méně v květních pupenech. Středně až méně tolerantní vůči jarní infekci kadeřavosti (Taphrina deformans), silně tolerantní vůči letní infekci kadeřavosti.

PŮVOD: Velká Británie, kříženec odrůdy Everglade × genotypu J92D12.

RŮST: zdravý a vitální, rostlina je spíše nízká a plochá, vzdušná s malým, tmavě zeleným olistěním. Méně odnožuje, nezahušťuje porost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květ­ních stvolů je mnoho, kvete v úrovni a nad úrovní listů.

PLODNOST: vysoká, zejména červnová úroda, až 2 kg plodů na rostlinu za sezónu.

PLODY: velké, těžké (průměrně 11–13 g), středně pevné, světle červené, zpočátku ledvinovité, později tupě kuželovité, velké po celou dobu sklizně. Dužnina je světlejší, šťavnatá, s malou dutinou. Chuť je velmi dobrá, sladká, aromatická. Kalich je zapuštěný a dobře oddělitelný.

DOZRÁVÁNÍ: stáleplodící, poprvé v červnu, podruhé v srpnu až říjnu do mrazů.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá až hlinitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, tolerantní vůči padlí (Podosphaera aphanis), velmi odolná vůči většině houbových chorob a vůči vysokým teplotám během léta."

Kulaté plody, velké asi 1 cm, výrazně modrofialové až modročerné, seskupené v trsech. Chuťově výborné, sladké. Přímá konzumace, zpracování (džemy, kompoty, marmelády), mražení, sušení. Plody jsou bohaté na vitamíny, antioxidanty, flavonoidy a podporují imunitu. Odrůda menšího vzrůstu, vytváří vzdušný keř / polo strom dorůstající do výšky 2 - 3 m. Kvete bílými květy na přelomu dubna / května. Do plodnosti vstupuje ve 2. -3. roce, plodnost je vysoká. Samosprašná odrůda. Mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči chorobám, vhodná k ekologickému pěstování. Vysoká přizpůsobivost a nízké nároky na prostředí a pěstování. Odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce /polostín). Vyžaduje okopávku, zamulčování, během suchého léta zálivku. Řez - k usměrnění růstu nebo sanitární (odstraníme poškozené nebo vylomené výhony). Vhodný do živých plotů.

PŮVOD: Bulharsko, okolí vesnice Shanovo, výběr z přirozeně se vyskytujících planých semenáčů.

RŮST: středně bujný, kompaktnější, dorůstá do 2–3 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5,3 g, 23×18 mm), soudkovité až kulaté. Jedna z největších odrůd s tímto tvarem, velmi chutná. Pecka je v poměru k plodu velká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna, relativně krátké (během 6–7 dní), vhodná pro jednorázovou sklizeň.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, likéry, kandované ovoce a díky tvaru velmi vhodná k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu z 2. pol. 19. století vypěstovaný v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé plodila v r. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Mechelenská, Nelisova zimní, Poiteau, Rooseveltova, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rzivých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až nažloutle bílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je kořenitě sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v pol. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do pol. prosince. Při sklizni se neotlačuje. Dobře se skladuje, nezvadá a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo plodí, v studené a mokré jsou plody nekvalitní a snadno praskají. Vhodná jen do teplých poloh, ve vyšších jsou plody kaménčité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, proti ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá.

RAST: bujný, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, protáhlé, bílé. Chuť je výrazně sladká.

DOZRÁVÁNÍ: brzké, v průběhu června.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení či výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, možná z Německa z okolí řeky Odry. Má mnohá alternativní pojmenování jako „Šálové“, „Štrúdlák“ či „Funtové“.

RŮST: velmi bujný a neuspořádaný, na semených podnožích vytváří obrovské stromy se širokými korunami a převislými větvemi, ve vhodných podmínkách i 16–20 m široké. Jsou velmi dlouhověké.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Boikovo, Croncelské, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná (5.–6. rok po výsadbě) vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–240 g), tvarově velmi nepravidelné, buď vysoké, kuželovité, nebo i zploštělé, široce žebrované, většinou pětihranné či trojhranné. Slupka je hladká, lesklá, později mastná, žlutá a červeně pruhovaná. Dužnina je žlutobílá, kyprá, měkká, šťavnatá. Plody po dozrání silně voní po víně. Chuť je příjemně sladkokyselá směrem k kyselejší chuti, velmi jemně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v závislosti na oblasti a roce od začátku do konce září, konzumně dozrává po 2–3 týdnech, vydrží do listopadu až do konce roku, případně až do února při velmi dobrém skladování. Plody z vlhčích oblastí mají při skladování tendenci zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a k kuchyňskému využití, např. na štrúdly či na sušení, ale i na výrobu vína či povidel. Plody se velmi snadno otlačí.

STANOVIŠTĚ: slunné, pokud možno před silným větrem chráněné. Je velmi nenáročná na půdu, daří se jí i v sušší a méně výživné. Nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá půda, kde může trpět rakovinou. Velmi vhodná i do vyšších poloh, kde se jiným odrůdám nedaří. Vhodná do velkých zahrad a sadů, do volné krajiny. Do alejí se příliš nehodí kvůli příliš široké koruně.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Jen v těžké, jílovité půdě je náchylná k rakovině.

PŮVOD: USA, Fayetteville, University of Arkansas, vyšlechtili J.N. Moore a J.R. Clark jako křížence genotypů Ark. 583 a Ark. 631 v roce 1977, vybrali v r. 1980 a uvedli na trh v roce 1989.

 
RŮST: bujný, polovzpřímený až vzpřímený, řídký, větvení střední. Výhony jsou beztrnné, jemně chlupaté, dorůstají do výšky i přes 2 m. Po dosažení výšky 1,2 m je doporučujeme zakrátit, postranní výhony během zimy zkrátit na 40 cm.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně velkými světle růžovými květy.

 
PLODNOST: je raná, vysoká, pravidelná, 8,6-18 kg na keř. Hlavní plodnost je na rozvětvení loňských výhonů na podzim, část úrody je i na letorostech.

 
PLODY: souplodí středně velká, velikostně nevyrovnaná, kulovitá, tmavě černá, velmi lesklá, středně tvrdá. Kalich je malý, zapuštěný v plodu, jeho soudržnost s plodem je střední. Chuť je sladkokyselá, sladší než u starších beztrnných odrůd, plody je třeba nechat plně vyzrát. (cukernatost průměrně 8-12,8 °Brix).

 
DOZRVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé, od začátku srpna do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování na kompoty, džemy, sirupy, koláče, mražení apod. Plody výjimečně dobře snášejí přepravu a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná a silně odolná vůči plísni šedé a septorióze, středně odolná vůči antraknóze a rzi.