Ovocné

PŮVOD: Polsko, Skierniewice, Zemědělský výzkumný Ústav, šlechtiteli byli Łukasz Seliga a Stanisław Pluta jako odrůda muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia), byla registrována v roce 2023.

 
RAST: středně bujný, průměrně dosahuje výšky 3-4 m a šířky 3-4 m, habitus je pod váhou úrody rozložitý, relativně dost odnožuje.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete středně brzy, podobně jako odrůda Northline.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 3,6 kg z 9-letých keřů).

 
PLODY: velké (průměrně 10-12 mm a 0,70-1,15 g), kulaté, rostou v trsech po 10–15 ks. Slupka je modročerná, ojíněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, středně až více sladká (cukernatost v závislosti na roce 11,9-18,9 °Brix). Mají střední až vysoký obsah vitamínu C (průměrně 4,5-9,8 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 669 mg/100 g) a antokyanů (průměrně 207 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdější, několik dní po odrůdě Northline. Plody dozrávají rovnoměrně v rámci trsů a neopadávají.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímou konzumaci, výrobu džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje sluneční stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v květu.

Rychle rostoucí, bohatě plodná, raná, odolná odrůda červené révy.
Hrozen středně velký a středně hustý, vzhledný, na dlouhé stopce. Bobule jsou středně velké, tmavě modré, oválné, slupka je pevná. Bohatý obsah resveratrolu (antioxidační a antibakteriální molekula). Odrůda vhodná k přímé konzumaci, výrobě červeného vína. Dobrá odolnost vůči mrazu a houbovým chorobám. Hluboké půdy (intenzivně roste), slunné stanoviště. Původem z Maďarska.

PŮVOD: Polsko, Öjebyn x (Ribes dikuscha x Climax), 1991.

 
RŮST: středně silný růst, vytváří nízký kompaktní keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: středně dlouhé hrozny s velkými, kulovitými, černými a lesklými bobulemi. Chuť aromatická, sladší.

 
DOZRÁVÁNÍ: začátkem června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín; půda hlubší, hlinitopísčitá, propustná, bohatá na živiny. Odrůda nenáročná na polohu, vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: odrůda je rezistentní vůči americkému padlí, rzi a plně mrazuvzdorná.

RŮST: bujný, tvoří beztorzné výhony, zelené s tyrkysovým až modrým nádechem, které v zimě zbarvují do fialova.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná, dozrává postupně na loňských výhonech.

PLODY: středně velké, tvořené většími peckovičkami, purpurové až fialové, s ojíněním vypadají sametově, jsou měkké a šťavnaté jako maliny. Chuť připomíná více maliny, je mimořádně příjemně sladkokyselá až sladká a voňavá, ale je v ní cítit i stopa exotiky ostružiníku západního, tzv. černé maliny.

DOZRÁVÁNÍ: jednou za rok, obvykle od poloviny června do začátku července.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení a všestrannému zpracování na džemy, sirupy, pečení, ovocné plátky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -28,9 °C, kvete pozdě a uniká pozdním jarním mrazům. Odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Skotsko, Dundee, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtili jako komplexního křížence genotypů SCRI 74126RA8 x SCRI 75131D2

 
RAST: bujný, zpočátku během sezóny vzpřímený, později polopolovzpřímený, tvoří střední až vyšší počet pevných, beztrnných výhonů, které jsou zelené nebo mírně do purpurova, zatímco v zimě jsou téměř celé purpurové.

 
OPELENÍ: samosprašná, kvete brzo.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká (2,1-8,1 kg/rostlinu), pravidelná. Plodí na bočních výhonech loňských větví, které jsou dlouhé až 30 cm.

 
PLODY: jsou velké až velmi velké (v rozmezí 5,3-10 g, nejčastěji kolem 6 g, 25-40 mm), tupě kónického tvaru, černé a mírně lesklé, pevné. Chuť je příjemně pikantní, vyvážená sladkokyselá, aromatická. Mají vysokou cukernatost (průměrně 10,6-12,8 °Brix), byť poměr cukrů a kyselin je střední (4,53). Mají vysoký obsah minerálních látek (0,34 % hmotnosti) a vitamínu C.

 
ZRAJÍCÍ: rané, dozrávají od poloviny července do konce srpna až září.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, zmrazení i všestranné zpracování na šťávy, džemy, sirupy, do koláčů. Výborně se skladují a přepravují. Mají slabou tendenci po zmrazení zčervenat, zejména pokud nebyly při sběru zcela zralé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do teplých, středních i vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Středně náchylná k poškození fytophthorou či bakteriální spálou.

PŮVOD: Anglie, vyšlechtil ji Thomas Webb v Calcote v Readingu v hrabství Berkshire.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří středně husté, vzpřímené keře, odnožuje velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy začínají kvést dříve než samičí, ale kvetení se částečně překrývá. Úroda je vyšší v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Zellská červenolistá.

PLODNOST: raná (ve 3.–4. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, dosti pravidelná v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 2,8 g, od 2,3 po 4,1 g), protáhle válcovité, rýhované, světle hnědé, středně dobře se louskají, velmi snadno se louskají louskáčkem. Slupka (obal oříšku) je stejně dlouhá nebo jen o něco delší než plod, je středně až silně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je středně velké (průměrně 1,1 g), dobře vyplňuje skořápku (tvoří 41–48 % hmotnosti celého plodu). Jádro je dlouhé, válcovité, slupka je mírně zvrásněná, světle hnědá, jen málo korkovatí. Chuť je poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá, nasládlá až sladká, v suchém stavu průměrná. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. a 3. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, samčí jehnědy trpí pozdními jarními mrazy. Chorobami netrpí. Více ji vyhledává roztoč vlnovník lískový (Phytoptus avellanae) a částečně i nosatec lískový (Curculio nucum), ptáci a veverky.

PŮVOD: ČR, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2000 vznikla z volného opylení odrůdy Růžová raná.

RAST: středně bujný až bujný, rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká a pravidelná, při přetížení je násada následující rok nižší.

PLODY: malé až středně velké, vejcovité, slabě nesouměrné, hladké. Slupka je slabě až středně zastřená, světle oranžová jen s osamocenými červenými skvrnami. Dužnina je oranžová, středně tuhá a středně hrubá, velmi šťavnatá, rozplývavá, většinou dobře odlučitelná od pecky, někdy na jejích žebrech může držet. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině července, 7 dní po Velkopavlovické.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, výroba kompotů, destilátů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, v květních pupenech, květu i v mladých plůdcích, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vznikla v r. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Stanley.

RŮST: slabý až středně bujný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, připomíná chuť Bystrické švestky. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 12 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu a všestrannému zpracování na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, kompotů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na půdu, ale podobně jako ostatní švestky ocení vlhčí, ale dobře propustnou půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květních poupatech a květu, středně až více tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, vyšlechtili ji Jozef Cvop a Eva Cvopová jako křížence odrůd Red Lake x Göppertova.

 
RŮST: bujný, středně hustý, s velmi dlouhými, silnými výhony, tvar keře je kulovitý až vzpřímený. Raší brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě.

 
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná, průměrně 5–10,5 kg, maximálně 11,8–17,6 kg/keř.

 
PLODY: hrozny jsou dlouhé (průměrně 9 cm, maximálně 18 cm), husté, s 18–31 bobulemi. Bobule jsou velké (9,8–10 mm, 0,5–0,6 g), kulovité, někdy mírně zploštělé. Slupka je středně silná, lesklá, červená. Dužnina je tužší, středně šťavnatá, červená až tmavě červená. Chuť je výrazně kyselá, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní, od druhé poloviny do konce července na přímý konzum, o týden dříve na konzervaci. Velmi dobře snáší přepravu.

 
VYUŽITÍ: zejména na zpracování, tedy na výrobu kompotů, džemů, sirupů, vína, želé, ale také na přímý konzum.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, chráněné před větrem. Preferuje humózní, úrodné půdy, je citlivá na zamokření půdy. Je vhodná zejména do středně teplých a chráněných vyšších oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně v květu, vysoce odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná vůči antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: Kanada, University of Saskatchewan, vyšlechtěn Bobem Borsem jako kříženec japonské a ruské odrůdy, registrován v roce 2014.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti až 2 m vysoký.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Pouze částečně samosprašný, pro lepší opylení je dobré vysazovat alespoň 2 odrůdy. Vhodní opylovači: Boreal Beast (vynikající), Honeybee, série Indigo, Giant's Heart, Tundra (dobří), ruské odrůdy, Boreal Beauty (slabší).

 
PLODNOST: raná, vysoká, již během druhého roku plodnosti může dosáhnout v průměru až 2,6 kg/rostlinu/rok.

 
PLODY: masité, pevné, velmi velké (průměrně 2,8 g, maximálně 3,9 g) ve tvaru surfu. Jsou velmi sladké, chuťově vynikající, připomínají borůvky, sladkost je v průměru 13,3 °Brix, kyseliny v průměru 1,8 %. Obsahují vysoký podíl vitamínů a zdraví prospěšných látek, například polyfenolů (965 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrávají v průměru 7 dní po odrůdě Tundra a sérii Indigo a 14 dní po většině ruských odrůd, tedy většinou začátkem července. Vhodné pro ruční i mechanizovaný sběr.

 
VYUŽITÍ: plody vhodné k přímé konzumaci, konzervování, výrobě džemů, šťáv, sirupů, mražení.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na výběr stanoviště. Půda hlinitopísčitá. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování. Řez do 5 let jen sanitární (poškozené nebo vylomené výhony).

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C), odolný proti spálení sluncem a proti škůdcům a chorobám, včetně padlí (Erysiphe lonicerae var. lonicerae).

PŮVOD: Východní Asie – severní Čína, Korea.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý. Všechny části jsou na hloh velké – listy, květy i plody. Listy jsou široce vejčité s 3–5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavnými květy, zřejmě částečně samosprašný jako jiné hlohy, dobře jej opylují i jiné hlohy, je opylován hmyzem. Kvete pozdě, v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuvzdorné až do -5 °C.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (asi od 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou na hloh velmi velké (3–4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordové v plné zralosti, s výraznými světlými lenticelami. Dužnina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4–5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující, lépe vynikne při tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květy i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů, ale například i k obalení v cukrovém sirupu a následné konzumaci za syrova či po přemrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh. Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. I listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.

STANOVIŠTĚ: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdní době dozrávání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchovzdorný.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda pěstovaná už v 18. století v Německu a Nizozemsku, rozšířená zejména v blízkosti dnešního Gdaňsku v historickém území Pomořanska, které se po 2. světové válce rozdělilo mezi Německo a Polsko.

RŮST: bujný, tvoří velkou, kulovitou, později rozložitou, širokou a hustou korunu. Dožívá se vysokého věku.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Croncelské, Jonathan, Krasokvět žlutý, Ontario, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch.

PLODNOST: raná až středně raná, (středně) pravidelná, střední až vysoká, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, vzhledné, s charakteristickými podélnými hranami, často se švem střední velikosti. Slupka je jemná, hladká, lesklá, mastná, zelenožlutá, překrytá krvavou červení a někdy pruhováním, často s nádechem modravého ojínění. Dužnina je nažloutlá, pod slupkou často narůžovělá, jemná, kyprá, šťavnatá a voňavá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořenitá s malinovou příchutí, dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává hned po sklizni, vydrží do prosince, ale časem ztrácí chuť. Plody se špatně přepravují, snadno se otlačují.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, mošty, výrobu vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná odrůda na teplo a půdu, vhodná také do vyšších, horských poloh, vyhnout se jen příliš vlhkým polohám a mokrým půdám, či příliš suchým půdám, na nichž jsou plody malé.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně až více odolná proti padlí, středně proti rakovině, středně až méně proti strupovitosti.

PŮVOD: původ této konkrétní odrůdy je neznámý, druh kustovnice čínská pochází z Číny, zejména z oblastí Ning-sia a z Cchajdamské pánve.

 
RAST: bujný. Je to opadavý listnatý keř s převislými větvemi, dorůstající do výšky 2–2,5 m.  

 
OPELENÍ: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete od června do září hvězdicovitými oboupohlavnými fialovobílými květy.

 
PLODNOST: raná (již od 2.-3. roku po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé, vejcovité oranžovožluté až zlatožluté, poloprůsvitné, lesklé bobule. Mají osvěžující, ovocnou, sladkou chuť bez hořkosti a hodně šťávy. Jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), minerály, polysacharidy, karotenoidy, flavonoidy a antioxidanty s prokázanými zdravotními účinky (imunomodulačními, antioxidačními, protizánětlivými).

 
ZRAJÍCÍ: od srpna do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, džusů či sirupů. Používá se jako doplněk výživy a v tradiční čínské medicíně, ale i na základě moderních výzkumů kvůli podpoře imunity, antioxidačnímu efektu, ochraně zraku a jater, ke snížení hladiny cukru, snížení deprese, úzkosti a na podporu zdravého spánku a na celkovou podporu organismu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou, mírně kyselou až neutrální půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pěstování.

 
ODOLNOST: je mrazuvzdorná do přibližně -20 °C až -23 °C, po zakořenění je dobře odolná vůči suchu a má relativně dobrou odolnost proti běžným nemocem a škůdcům, potrápit ji může pouze padlí. Prevencí je udržování dostatečně vzdušné koruny pomocí řezu a hnojení kompostem, ne hnojivem příliš bohatým na dusík jako je málo rozložený hnůj. 

PŮVOD: vysokobylinné lesy bohaté na dusík, vlhké jasanové lesy, paseky a meze v rámci Evropy kromě nejsevernějších oblastí, sever Afriky, v Asii od Malé Asie přes Kavkaz po Kaspické moře

RŮST: rychlý. Dorůstá až v 7 m vysoký keř nebo strom, bohatě rozvětvený, s plochým kořenovým systémem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: černé lesklé peckovičky velké až 6 mm s tmavě červenou barvící šťávou uspořádané do okolíků.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: v Nikitské botanické zahradě v Jaltě v bývalém SSSR ji v roce 1959 vyšlechtil A. V. Pasenkov jako křížence amerického kaki Diospyros virginiana a japonského Diospyros kaki, představuje první generaci křížení.

 
RŮST: středně silný, v 10 letech dosáhne výšky 4 m, koruna je mírně převislá. Dosahuje plodnost 70–80 kg ročně z dospělého stromu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda jako opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.

 
PLODNOST: vysoká, až 70–80 kg za rok z dospělého stromu.

 
PLODY: malé až středně velké, od 50 do 60 g, zploštěle kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je po plné zralosti oranžová, sladká a velmi chutná.

 
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají obvykle na konci října. Jde o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.

 
VYUŽITÍ: vhodné k přímému konzumu i zpracování sušením či na džemy, víno apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Lze pěstovat i mimo vinařské oblasti.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorné do -23 °C, první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolná vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Pobaltí, 18./19. stol.

 
RŮST: středně bujný, později slabý. Koruna je vzpřímená, menší, kuželovitá až kulovitá.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a krátce, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Charlamowski, Coxova reneta, Croncelské, James Grieve, Landsberská reneta, Hviezdnatá reneta, Harbertova reneta, Lebelovo, Melba, McIntosh, Oldenburgovo, Ontário, Parména zlatá zimní, Princ Albert, Ušľachtilé žlté, Viliamovo, Wealthy.

 
PLODNOST: raná (už ve 2.–3. roce po výsadbě), vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké až malé, dosti variabilní, nesouměrné, tupě kuželovité až kulovité, často s ostrým švem probíhajícím podél celého jablka. Slupka je hladká, lesklá, zelenobílá až žlutobílá. Dužnina je křehká, jemná, měkká, šťavnatá, chuť dobrá, nakyslá až sladkokyselá, jemně aromatická, osvěžující.

 
DOZRÁVÁNÍ: na konci července až začátkem srpna, ovoce ihned vhodné ke konzumu, brzy začne moučnatět.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, na koláče, zavařování, výrobu přesnídávek. Vyžadují zvýšenou opatrnost při sklizni (při otlačení hnědnou), nevhodné pro delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy spíše lehčí, vlhké, ale ne příliš, hnojené. Vhodná pro všechny pěstitelské oblasti, i vyšší, před větrem chráněné polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, náchylná k rakovině v příliš vlhkých půdách (je třeba ji zásobit vápníkem), méně k padlí v příliš suchých polohách a ke strupovitosti ve velmi vlhkých, uzavřených polohách.

PŮVOD: Kanada.

RŮST: bujný, polopřímá koruna.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda.

PLODNOST: vysoká a pravidelná,

PLODY: středně velké, nesouměrné. Slupka je lesklá, středně silná, hladká, původně zelenožlutá, překrytá téměř po celé ploše plodu tmavě červeným líčkem. Dužnina je světle žlutá, šťavnatá, kyselosladká, aromatická, velmi chutná, poměrně dobře oddělitelná od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: středně raná odrůda, dozrává koncem července / začátkem srpna.

VYUŽITÍ: přímá konzumace.

STANOVIŠTĚ: chráněné stanoviště, teplé a středně teplé polohy. Dobře snáší i sušší podnebí.

ODOLNOST: středně odolná vůči mrazu ve dřevě i v květu, odolnější vůči monilióze a padlí broskvoně, plody jsou odolné vůči opadávání před sklizní, v dešti nepraskají ani netrpí hnilobou.

PŮVOD: neznámý, zřejmě z Balkánu, velmi stará odrůda, na našem území pravděpodobně již od 15. století.

RŮST: v mládí velmi bujný, vlivem bohatých úrod slábne, tvoří vyšší, později kulovité, husté koruny. Dřevo má křehčí, pod úrodami se snadno láme.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy a velmi bohatě.

PLODNOST: středně raná, velmi vysoká, po přetížení úrodou střídavá, ale dá se regulovat řezem.

PLODY: středně velké (průměrně 25-30 g), tvarově >velmi variabilní – od kulatých přes oválné, krátce oválné až po obráceně oválné, často rostou velmi hustě u sebe na větvi. Slupka je pevná, tenká, zpočátku červeně až fialově modravá, později fialovomodrá, šedomodře ojíněná. Dužnina je při dozrávání polotuhá, později měkká až rozplývavá, s jemnými žilkami, žluto- nebo zlatozelená, šťavnatá, velmi sladká, bez výrazné kořenitosti, s typickou vůní. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce. Pecka se špatně odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi pozdní, od poloviny, většinou od konce září do poloviny října, zraje nerovnoměrně na stromě i v různých lokalitách. Plody dobře drží na stromě, nepadají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k výrobě povidel, destilátu, do buchet, švestkových knedlíků, případně i na kompoty a sušení vcelku, méně k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vyžaduje půdy hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, v nehnojených, suchých půdách se stromy vysokou plodností brzy vyčerpají a plody jsou méně šťavnaté. Vhodné jsou teplé a středně teplé polohy, aby plody stačily dobře vyzrát a netrpěly moniliózou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně až dobře tolerantní vůči šarce, náchylná k monilióze plodů, zejména při přetížení úrodou, nebývá červivá.

PŮVOD: Česká republika, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, hlavním šlechtitelem byl Jaroslav Tupý, vyšlechtil ji jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980, registrována byla v r. 1994.

RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrostlé středně hustě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až středně pozdě, je opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleánská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampaňská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, plocho kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř po celém plodu pruhovanou červení. Dužina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, výrazně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také ke zpracování na kompoty, mošty, přesnídávky, pečení či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevu i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5-7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná na bakteriální spálu.

PŮVOD: Solany, ČR, 1. pol. 19. stol.

 
RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznešené koruny; má charakteristicky kožovité listy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova, Drouardova, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Pařížanka, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.

 
PLODY: středně velké, tvar protáhlý, variabilní, obvykle protáhle kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citronově žlutá, na slunečné straně i mírně červenavá, místy posetá drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná, lehce nakyslá, sladce aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1–2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.

 
VYUŽITÍ: především přímý konzum, ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.

 
STANOVIŠTĚ: roste i v méně příznivých podmínkách a vyšších, drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.
ODOLNOST: vysoká odolnost proti mrazům.

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: Polsko, Osielsko, selekce Zofie a Hieronima Łukaszewských semenáčů z ruských odrůd z 90. let 20. století.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, tvoří kulovité keře s výškou cca. 1,6 m a šířkou 1,5 m.

 
OPELIVOST: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodní opylovači: Blue Banana, Jolanta, Karina, Zojka.

 
PLODNOST: raná (rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká (3-5 kg/keř), průměrná úroda je 9,9 t/ha.

 
PLODY: poměrně velké (průměrně 1,5-1,9 g), úzce oválné, tmavomodré, pokryté světlejším voskovým povlakem, pevné. Plody jsou šťavnaté, velmi chutné, sladkokyselé.

 
ZRALOST: raná, v 2. polovině května.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, šťávy, sirupy, kompoty, do koláčů, na mrazení. Plody díky pevnosti velmi dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné či slabý polostín, nenáročný na výběr stanoviště. Daří se mu v široké škále půd. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování. Vhodný do všech, i chladnějších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu.

PŮVOD: zřejmě ČR, Polabí, starší odrůda.

 
RŮST: bujný, později mírný. Tvoří širokou, kulovitou korunu. Dobře obrůstá krátkým plodonosným obrostem. Po zmlazení silně zahušťuje.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, ploše kulovité, symetrické, mírně žebernaté. Slupka je pevná, hladká, lesklá, žlutozelená, později světle žlutá s červenavým líčkem. Dužnina je bílá, šťavnatá, jemná. Chuť je příjemně punčově kořenitá, nasládlá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr od září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do prosince, případně až do února.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale více se jí daří ve vlhčích a dobře úrodných půdách.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Dobře odolná vůči rakovině, středně vůči monilióze a padlí, méně odolná vůči strupovitosti.