Řadit podle:
613 produktů
613 produktů
PŮVOD: Ukrajina, kříženec Bieloruskaja Sladkaja x hybridní forma C106, 2001.
RŮST: středně silný růst.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.
PLODNOST: středně vysoká. Plodnost v průměru 1,6 kg na keř.
PLODY: černé, velmi velké, se středně silnou slupkou. Chuť je sladká, vynikající. Po dozrání plody neopadávají, odtrh je suchý.
DOZRÁVÁNÍ: koncem června – začátkem července, cca 2 týdny před odrůdou Jubilejnaja Kopanija.
VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování.
STANOVIŠTĚ: odrůda vhodná i do drsnějších lokalit, nenáročná na pěstitelské podmínky. Slunné stanoviště.
ODOLNOST: odrůda je komplexně odolná vůči houbovým chorobám, škůdcům, suchu i mrazům. Rezistentní vůči vlnovníku rybízovému.
Beztorzná malinoostružina s velkými, bordovými, šťavnatými plody. Bujný růst, vyžaduje opěrnou konstrukci. Samosprašná, mrazuvzdorná, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům.
Spojením maliny a ostružiny vznikla úžasná osvěžující chuť. Až 4 cm protáhlé bordové plody, šťavnaté, aromatické, s malinovou chutí, větévky bez trnů. Rostlina obsadí i 5 m prostoru, vyžaduje opěrnou konstrukci (plot, drátěnka, altán) jako u ostružin. Plné oslunění, humózní a propustná zahradní půda, bohatá na živiny. Střední a teplé polohy. V zatravnění rostlina strádá. Zálivka během suchého letního období. Vyžaduje okopávku nebo mulčování. Každoroční zimní řez odplozeného dřeva. Plodí na loňských výhonech. Hnojení kompostem, hnojem, výluhy. Samosprašná, mrazuvzdorná do -20 °C, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům.
PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vyšlechtil ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v roce 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.
RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrace uvnitř stromu často prosychá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete současně s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova, višeň Köröšská.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.
PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka. Dužnina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je kyselá až nasládlá, mírně trpká, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná. Pecka se dobře odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 4. třešňový týden, tedy v 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i v plné zralosti.
VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná na přímou konzumaci, ale i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné. Stromy jsou vhodné do každé, i jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevu i květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a proti monilióze.
PŮVOD: USA, přirozená pupenová mutace odrůdy Negronne v Ridgeville v Jižní Karolíně.
RŮST: kompaktní, nízký vzrůst do cca 1-1,5 m. Listy jsou tmavě zelené, hluboce laločnaté, velmi atraktivní.
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: raná, v teplých oblastech bohatá.
PLODY: menší, vínově červené až fialové plody s červenou dužninou lahodné, sladké chuti.
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny září.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné na přímý konzum, přípravu džemů, želé, do koláčů.
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná půda. Odrůda vhodná i pro pěstování v kontejneru (min. průměr 25 cm) na terasách, balkonech.
ODOLNOST: nenáročná odrůda, odolná vůči suchu a mrazu do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě chráníme před mrazem přikrytím nebo přesunutím do chladné místnosti.
PŮVOD: Švédsko, Kristianstad, v roce 1996 vyšlechtil B. Sjostedt jako selekci genotypu Ru 1-61 op.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 1–1,5 m. Početné výhony jsou takřka beztrnné. Při pásové výsadbě rostliny sázíme 0,5–1 m od sebe a s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování (v zatravnění strádají), v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez. Hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem, výluhy.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká
PLODY: menší až středně velké, kulaté až kuželovité, tmavě červené. Chuť je osvěžující sladkokyselá, kyselejší, výrazně aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od poloviny srpna až do mrazů. Zraje asi týden před Autumn Bliss. Plody se snadno sbírají.
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné plátky, želé, destiláty, zmrzliny, koláče apod., ale i na přímý konzum.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Nejlépe se jí daří v humózní, dobře propustné, ale dostatečně vlhké a na vápno chudé půdě. Odrůda vhodná i do vyšších oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je ještě odolnější vůči šedé plísni (Botrytis cinerea) než odrůda Autumn Bliss. Je středně až slaběji odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.
PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, vyšlechtili Lubomír Šenk a Bohumil Krňávek jako křížence odrůd Chenonceaux x Rote Vierländer.
RŮST: bujný, po vstupu do plné plodnosti (6.–7. roku po výsadbě) střední, výška cca 1,3 m, šířka 1,4 m, hustý, keřovitého až kulovitého tvaru. Kosterní výhony jsou silné, vzpřímené. Raší brzy až středně brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy, poměrně dlouho. Vhodní opylovači: Rote Vierländer, Jonkheer van Tets. Květy opadávají jen minimálně.
PLODNOST: raná a vysoká, pravidelná, plná už v 6. roce po výsadbě, průměrně 5–8,5 kg/keř.
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé (průměrně 5,6 cm, na mladém dřevě 6,9 cm), středně husté s 8–23 bobulemi. Bobule jsou velké, kulovité až ploše kulovité. Slupka je tenčí, pevná, lesklá, sytě červená až tmavě červená. Dužnina je měkčí, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladkokyselá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v 1. polovině července, současně s odrůdou Detvan. Bobule dozrávají téměř rovnoměrně.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, na výrobu kompotů, džemů, sirupů, moštů, vína.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejvíce preferuje těžší, hlubší, úrodné půdy s dostatečnou vláhou. Vhodná do všech poloh pro rybízy, i vyšších.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech i květu, silně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis) a americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).
PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, vyšlechtěna v roce 1966 na výzkumné stanici East Malling Research Station jako kříženec odrůd (Resistenta x Whinhams Industry) x Keepsake a uvedena na trh v roce 1981.
RŮST: bujný, středně hustý, tvar keře je obráceně vejčitý. Výhony rostou polovězpřímeně a jsou středně otrněné jednoduchými a méně dvojitými dlouhými trny, listy jsou velmi lesklé.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, v květenství jsou většinou tři květy.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, tvarově nevyrovnané, kulovité až elipsovité. Zralé plody mají rovnoměrně rozloženou žlutozelenou barvu se středně výrazným žilkováním. Slupka je slabě ojíněná a středně chlupatá, tenká až silnější. Chuť je dobrá, sladkokyselá, bez vůně. Stopka je dlouhá.
DOZRÁVÁNÍ: rané, ve druhé polovině června k přímému konzumu, o týden dříve ke konzervování.
VYUŽITÍ: zejména na zpracování: výrobu kompotů, želé, džemů, do koláčů, ale i k přímému konzumu.
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Odrůda vhodná do teplých a středních poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný, vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae).
PŮVOD: Kanada, Alberta, nedaleko Beaverlodge v povodí řeky Smoky, objevil W.D. Albright na své farmě, která se později stala výzkumnou stanicí Beaverlodge Research Station, přesadil ho kolem r. 1918, spolu s Dr. W.T. Macounem ho vybral koncem 20. let 20. století k testování, v roce 1928 jako Selekce č. 9, v r. 1935 jako B.E.F. 3502 (1935), a znovu vybrán v r. 1950, na trh ho uvedl až v r. 1956 J.A. Wallace z Agriculture Canada, Beaverlodge, Alberta.
RŮST: středně bujný, zpočátku vzpřímený, později rozložitý až převislý, dorůstá do výšky 2-4,5 m a šířky 6 m, středně silně až silně odnožuje. Je velmi dlouhověký, dožívá se více než 70 let.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně brzy.
PLODNOST: časná, velmi vysoká (průměrně 4,58 kg/rostlinu, až 6 t/ha), mírně střídavá.
PLODY: středně velké (průměrně 12,4 mm), kulaté, po 7-11 ve hroznu. Slupka je purpurově černá s ojíněním. Chuť je velmi sladká (průměrně 15,4 °Brix), jemná, připomíná chuť sušených švestek. Plody obsahují dost větších semínek, která však při konzumaci nevadí (3,6 % hmotnosti plodů). Obsahem flavonoidů se řadí k jedněm z nejbohatších mezi muchovníky (550 mg/kg).
DOZRÁVÁNÍ: časné až středně časné, ve druhé polovině června, během více než 2 týdnů (průměrně 15 dní od 10 % po 90 % zralých plodů), nerovnoměrné v rámci hroznů.
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují mnoho pektinu, dobře želírují.
STANOVIŠTĚ: je velmi přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odroda vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, náchylnější na listovou skvrnitost (Entomosporium mespili), ale s mírnými příznaky.
PŮVOD: velmi stará odrůda, vznikla buď v Německu, jako náhodný semenáč u zámku Gravenstein ve Šlesvicko-Holštýnsku, nebo v Itálii, v jižním Tyrolsku, je známa od 17. století.
RŮST: bujný, vytváří velké až velmi velké, široké, rozložité, později až převislé koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Idared, Ingrid Marie, James Grieve Red, Jonathan, Krasokvět žlutý, McIntosh, Ontario, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Zvonkové.
PLODNOST: pozdní (kolem 7.–10. roku po výsadbě), dobrá, střídavá, průměrně 12–16 t/ha.
PLODY: středně velké až větší (130–170 g), zploštěle kulovité až vysoko kulovité, silně žebrované, podélně nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, středně mastná až mastná, žlutozelená až žlutá, překrytá pruhovaným purpurově červeným líčkem. Dužnina je zelenkavě krémová, jemná, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, vynikající.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až v první polovině září, konzumně dozrává asi 2 týdny po sklizni, vydrží do konce října či do poloviny listopadu.
VYUŽITÍ: výborné jablko zejména na přímý konzum, ale i na sušení, výrobu moštů, vín, destilátů. Dobře se skladují.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplejší a vlhčí, lepší půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh. Nesnáší mrazové a inverzní polohy. V suchých, větrných polohách plody předčasně opadávají.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolnější proti rakovině, středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.
PŮVOD: Slovensko, velkoplodý černoplodý genotyp ze středního a dolního Pováží.
RAST: bujný, ale slabší než bělplodý genotyp, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké, protáhlé, černé. Chuť je sladká až jemně sladkokyselá, vyváženější, osvěžující. Plody obsahují mnohé pro zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdní, dlouhé, od konce června do srpna. Plody po dozrání opadávají. Plody sbíráme ručně nebo setřásáním na plachty.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení, či výrobě džemů, sirupů, zmrzlin či destilátů či krmení drůbeže.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.
RŮST: středně rychlý. Tento opadavý keř dosahuje výšky až 4 m, letorosty má stříbřitě šupinaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické, na líci řídce bíle šupinaté, na rubu hustě bíle šupinaté, působí stříbřitým dojmem. Řez jen na usměrnění růstu, popř. odstranění suchých větví.
OPYLOVACÍ POMĚRY: s různou mírou samosprašnosti, některé jedince jsou plně samosprašné, některé částečně, jiné cizosprašné. Doporučujeme vysazovat alespoň 2 rostliny vedle sebe, alespoň 2, lépe 4 m od sebe. Kvete koncem dubna až v květnu, většinou uniká mrazům. Květy jsou oboupohlavné, bílé, silně vonné, vyrůstají po 1–7.
PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.
PLODY: kulovité peckovice velikosti menších červených rybízků (6–9 mm), červené s lenticelami a jednou peckou. Před dozráním trpkokyselé, po dozrání šťavnaté, sladkokyselé (průměrně 8,3 % cukru) s příjemnou vůní.
DOZRÁVÁNÍ: od druhé poloviny září až do listopadu. Sklizené plody vydrží i 2 týdny při pokojové teplotě. Sklízejí se setřásáním na plachtu nebo stažením zralých plodů z větviček.
VYUŽITÍ: jako velmi okrasná se hodí do živých plotů, větrolamů, zahrad, parků, mezí, dobře snáší i městské prostředí. Květy jsou medonosné, obsahují hodně nektaru. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k výrobě džemů, sirupů či ovocné kůže.
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí ve většině půd, které jsou dostatečně odvodněné, nemá ráda mělké, vápenité půdy. Vyžaduje mulčování, ale není třeba ji hnojit, sama si váže vzdušný dusík pomocí symbiotických nitrifikačních bakterií, které má na kořenech.
ODOLNOST: odolná vůči mrazům, suchu, vysokým teplotám, větru, chorobám i znečištění ovzduší či zasolení půdy.
PŮVOD: mezidruhový kříženec mezi kaštanovníkem jedlým (Castanea sativa) a kaštanovníkem vroubkovaným (Castanea crenata), lidově nazývaným kaštanovník japonský. Konkrétně jde o semenáče odrůdy Bouche de Betizac (C. sativa x C. crenata) pravděpodobně opylené odrůdou Brunella (C. sativa x C. crenata), tj. 50 % crenata. Semena byla získána ze stromů rostoucích v ČR a vysévána a dopěstována u nás ve školce v Moravském Lieskovém.
RŮST: bujný, většinou bujnější než u kaštanovníku jedlého, ale obvykle nedorůstá takové výšky jako kaštanovník jedlý, protože velmi brzy vstupuje do plodnosti, spíše do 8–10 m.
OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosnubný, hmyzem opylovaný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené v dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samičích.
PLODNOST: raná v rámci kaštanovníků (první plody už ve 3. roce života), obvykle velmi vysoká.
PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejčitého tvaru a velikosti 3–4 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená v silně ostnité číšce. Semenáče se mezi sebou liší v lehkosti loupání. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná, mezi jednotlivými semenáči jsou chuťové rozdíly. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.
VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě do cca -23 °C. Jednotlivé semenáče často raší dříve než kaštanovník jedlý (C. sativa) a proto jsou často náchylnější k poškození letorostů pozdními jarními mrazy. Často však lépe snášejí chladné a vlhké počasí během kvetení a často lépe dozrávají v chladnějších letech. Je výše odolný vůči poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a výše tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníků (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.
PŮVOD: Polsko.
RŮST: silný vzpřímený růst, výhony dorůstají do výšky 1,5–1,8 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.
PLODNOST: vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, sytě červené, lesklé, kompaktní, kuželovitého tvaru, snadno se sbírají; chuť je výborná, dezertní, aromatická, sladká. Jedna z nejžádanějších odrůd.
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát ročně, poprvé začátkem srpna, druhá úroda je až do pozdního podzimu.
VYUŽITÍ: přímá konzumace, pečení, mražení, další zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, propustná a výživná půda.
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči hnilobám a odumírání, plně mrazuvzdorná odrůda.
PŮVOD: USA, kříženec odrůd Agenská x Grand Duke, zač. 20. stol.
RŮST: středně silný, vytváří vysoko pyramidální, řidší korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, přináší pravidelné, vysoké úrody.
PLODY: velké, podlouhlé, na obou koncích zúžené (30–40 g). Slupka je pevná, tmavomodrá až tmavě fialová se světle modrým ojíněním, nakyslá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá. Chuť sladká / sladkokyselkavá, lepší v teplých polohách a po úplném dozrání, mírně aromatická. Poměrně dobrá oddělitelnost dužniny od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: začátkem září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, mražení, výroba pálenky. Plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: hlinité, úrodné, výživné půdy a teplé, chráněné polohy. Nesnáší chladná a zamokřená stanoviště.
ODOLNOST: odrůda tolerantní k šarce, ve dřevě odolná vůči mrazu, v květu středně odolná proti mrazu, náchylnější k moniliové hnilobě.
PŮVOD: Maďarsko.
RŮST: je slabší, vytváří vzdušnou, řidší korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Buda Tétényi, Tétényi Rekord.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké plody (průměrně 2,9 g) válcovitého, buclatého tvaru. Skořápka je polopapírová, měkčí než má Tétényi Rekord, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra je 42-50 % (průměrně 1,3 g). Jádro je světle žluté barvy, příjemně sladké.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, pražení, výroba cukrovinek, marcipánu.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až vyšší mrazuodolná v květních poupatech a květech.
PŮVOD: Anglie, Aldermaston v Berkshire, okolo roku 1770 ji jako náhodný semenáč nalezl ředitel školy John Stair. Množila ji školka Richarda Williamse v Turnham Green v Middlesexu a později se dostala i do USA. Dnes je jednou z nejpěstovanějších odrůd.
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Stromy velmi rychle stárnou. Koruna je jehlancovitá, široce pyramidální, později nepravidelná, vyšší, kulovitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Boscova lahvice, Clappova máslovka, Crassanská, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Konference, Pařížanka, Mechelenská, Neue Poiteau. Je nekompatibilní s Avranšskou.
PLODNOST: velmi raná (2–5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), baňatě kuželovité, u stopky mírně prohloubené, ke kalichu někdy zúžené, nesouměrné. Slupka je hladká, bez ojínění a rzivosti nebo jen s minimem, mírně mastná, nerovná, zelenobílá, v plné zralosti zelenožlutá až žlutá, zřídka s menším červeným, pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá, velmi jemná, máslovitá, bez kaménkovitosti, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, výrazně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na přelomu srpna a září, sklízí se ještě zelenobílá, konzumně dozrává po 10–14 dnech, vydrží 1–2 týdny, v chladírně i 3 měsíce. Přepravu snáší dobře po dostatečně včasné sklizni.
VYUŽITÍ: velmi univerzální odrůda, velmi vhodná k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů a destilátů, ale i k moštování, sušení a pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodnější, propustné, hlinité půdy. Ve vlhkých a studených půdách a v otevřených a inverzních polohách namrzá a plody jsou řepovité.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, pokud květy namrznou, tvoří i bezsemenné plody. Dobře odolná vůči strupovitosti, málo ji napadají škůdci kromě obaleče – plodožrouta hrušňového (Cydia pyrivora).
PŮVOD: lombardská líska (Corylus maxima) není přesně známého, evropského původu, možná od Černého moře.
RŮST: středně bujný až bujný, vytváří husté keře polovězpřímeného tvaru do výšky a šířky 4–6 m. Středně silně až silně odnožuje. Listy jsou zbarvené do bordova.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí květy začínají rozkvétat brzy až středně brzy a dříve než samčí, které kvetou pozdě až velmi pozdě, ale navzdory tomuto protogynnímu kvetení je samosprašná. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Webbova atd.
PLODNOST: střední (2,5 kg/strom), středně pravidelná.
PLODY: souplodí tvoří více než 4 plody. Jejich slupky jsou červené, delší než plody, jen málo vykrajované. Plody jsou malé až středně velké (průměrně 2 g, od 1,8 po 2,3 g), dlouhé, válcovité, hnědé s narůžovělým nádechem. Jádro je menší (průměrně 1 g), velmi dobře vyplňuje celou skořápku (průměrně tvoří 52 % hmotnosti plodu). Slupka jádra je červenavá až hnědočervená a buď vůbec nebo jen velmi slabě korkovatí. Jádro se louská středně dobře. Chutná velmi dobře, aromaticky, nasládle až sladce, má vysoký podíl tuků. Podíl jádra z hmotnosti plodu je střední až vysoký (až 55 %), dvojitá jádra se nevyskytují.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané – během 2. dekády září.
VYUŽITÍ: přímý konzum i cukrářské zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, chráněné před severními větry a mimo mrazové kotliny. Půdy nejlépe lehčí hlinitopísčité či písčitohlinité s dostatkem živin a vláhy v teplých až středně teplých pěstitelských oblastech (do cca 450 m n. m.).
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C, silně mrazuvzdorná i v samčích květech. Velmi málo náchylná na botrytidu (Botrytis cinerea).
PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.
RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem např. pro odrůdy: Althanova renklóda, Kirkeho, Malvazinka a Zelená renklóda.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou velké (průměrně 45–50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedě, jakoby voskově, ojíněná, žlutá až žlutozelená, jemná, dužnina u zralých plodů prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až trpká, někdy se loupe špatně, jindy dobře. Dužnina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny, jen během chladného a deštivého léta hůře.
DOZRÁVÁNÍ: postupné od 1. poloviny do konce srpna.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době dozrávání dobře, po plné zralosti již špatně.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a dužnina se těžko odděluje od pecky. Je vhodná zejména do teplých poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce. Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní renklódy. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a málo náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena). Velmi však láká vosy.
PŮVOD: USA, kříženec odrůd Kalhaven a South Haven 309.
RŮST: roste bujně, habitus má polovzpřímený.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, rozkvétá středně brzy až pozdě, kvete středně dlouho.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou velké, kulaté, souměrné. Slupka je zelenožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, okolo pecky narůžovělá, tuhá, nevláknitá, s kyselosladkou, aromatickou, velmi dobrou až výbornou chutí. Pecka je středně velká a dužnina se od ní dobře odděluje.
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 30 dní po Redhavenu, tedy přibližně v první dekádě září.
VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu, ale i ke konzervování.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda propustná, ale dobře zásobená vláhou v teplých a středně teplých pěstitelských oblastech pro broskvoně.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina infestans). Velmi málo až málo náchylná k praskání pecky a plodů, málo náchylná k předčasnému opadu plodů.
Raná odrůda. Stolní, moštová, rezistentní réva, vyšlechtěná v Německu
Plod: hrozen je středně velký, bobule jsou středně velké až velké, kulaté, žlutozelené, s červenými tvářemi. Chuť sladká, aromatická. Vysoká cukernatost. Dozrává od poloviny srpna. Vhodný pro přímou konzumaci a výrobu lahodného vína s příjemnou muškátovou vůní a hruškovou příchutí.
Odolnost: vysoká odolnost vůči chorobám a mrazu.
Stanoviště: snese i vyšší polohy, méně náročná na půdu.
PŮVOD: Japonsko, zřejmě odrůda druhu Morus bombycis (se synonymem Morus indica) nebo mezidruhový kříženec Morus bombycis a Morus alba.
RAST: pomalý, umírněný. Je to zakrslá odrůda moruše s poměrně širokým habitem, dorůstající do výšky 3-7 metrů. Velké listy jsou svěže zelené, na podzim se krásně zbarvují do žluta.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: Plodnost je raná (2.-3. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.
PLODY: velké (dlouhé asi 4 cm), buclaté, červenočerné až černé. Velmi šťavnaté se sladkou chutí. Zralé plody silně barví. Obsahují mnoho zdraví prospěšných látek, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, v průběhu července a srpna.
VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, vína, sušení.
STANOVIŠTĚ: oblibuje jižnější, teplejší oblasti, sluneční stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně vlhké půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná ke zmrznutí pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů.
PŮVOD: USA, náhodný semenáč, v roce 1865 nalezený panem Amsdenem.
RŮST: středně bujný až bujný, koruna menší, vzpřímená až polovzpřímená.
OPYLOVACÍ POMĚRY: Kvete brzy a dlouho, je samosprašná.
PLODNOST: vysoká, pravidelná. Pro udržení dobré velikosti a kvality plodů je nutný hlubší řez a případně i probírka plodů.
PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké, nepravidelně kulovité. Slupka je středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je středně až silně plstnatá, základní barva slámově žlutozelená s jasně červenou krycí barvou a rozmytým žilkovaným líčkem. Dužnina je jemná, měkká, vláknitá, šťavnatá, zelenobílé až krémově bílé barvy, pod slupkou mírně narůžovělá, chuť sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. Pecka je těžko odlučitelná od dužniny. Plody jsou středně až velmi dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou náchylné k praskání pecky.
DOZRÁVÁNÍ: v červenci až na začátku srpna, 15–20 dní před odrůdou Redhaven, dozrává postupně. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné půdy s dostatkem vláhy. Odrůda méně náročná na polohu, vhodná do všech poloh pro pěstování broskvoní.
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti.
PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, školkař a pomolog M. Rivers ji vypěstoval jako náhodný semenáč a v r. 1894 byla uvedena na trh pod názvem Conference – po Britské národní konferenci o hruškách z r. 1885.
RŮST: nejprve středně bujný až bujný, později slabší. Koruny jsou v mládí úzce pyramidální až jehlanovité, později se pod úrodou větve obloukovitě ohýbají a koruny se rozšiřují.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Esperenova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Madame Verté, Pařížanka, Solanka a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná a pravidelná, vysoká, jen zřídka nižší.
PLODY: středně velké až velké (120–200 g), prodlouženě lahvicovité, ke stopce více zúžené, méně vyrovnané v délce a tvaru na začátku plodnosti. Slupka je tuhá, hladká, pololesklá, zelenožlutá, jemně tečkovaná, ve spodní třetině souvisle světlerzivá. Dužnina je jemná, zcela rozplývavá, šťavnatá, žlutobílá, kolem jádřince žlutooranžová až narůžovělá, někdy i celá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je sladká, příjemně kyselkavá, aromatická, jemně kořenná, výborná. Je málo až středně náchylná ke kaménčitosti.
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině září, konzumně dozrává postupně po 2–3 týdnech, od října do poloviny listopadu.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě džemů, destilátů, pyré, kompotů. Výborně se skladuje v chladírnách, kde v řízené atmosféře vydrží i půl roku.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje hluboké, úrodné půdy, přiměřeně vlhké, polohy teplejší, chráněné. V suchých nebo studených půdách jsou plody méně chutné a menší.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti.

