Řadit podle:
585 produktů
585 produktů
PŮVOD: Rakousko, vyšlechtěná z planých forem v dunajských lužních lesích okolo Klosterneuburgu, 1965
RŮST: velmi bujný. Tvoří vysokou kulovitou korunu, která pod tíhou úrod převisá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky – potopudnými, močopudnými, podporují laktaci, vykašlávání, zevně působí protizánětlivě.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, ve srovnání s planou formou i trojnásobná, pravidelná.
PLODY: Květy a hrozny dosahují až trojnásobně větší velikosti než u planě rostoucích bezu a mají vyšší obsah léčivých látek. Plody jsou fialově černé, s fialovou a šťavnatou dužninou sladké chuti, s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů. Velmi dobře drží na stopkách, takže neopadávají.
DOZRÁVÁNÍ: Dozrává v září.
VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.
STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Málo náchylná k chorobám a škůdcům. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.
RŮST: středně rychlý. Tento opadavý keř dosahuje výšky až 4 m, letorosty má stříbřitě šupinaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické, na líci řídce bíle šupinaté, na rubu hustě bíle šupinaté, působí stříbřitým dojmem. Řez jen na usměrnění růstu, popř. odstranění suchých větví.
OPYLOVACÍ POMĚRY: s různou mírou samosprašnosti, některé jedince jsou plně samosprašné, některé částečně, jiné cizosprašné. Doporučujeme vysazovat alespoň 2 rostliny vedle sebe, alespoň 2, lépe 4 m od sebe. Kvete koncem dubna až v květnu, většinou uniká mrazům. Květy jsou oboupohlavné, bílé, silně vonné, vyrůstají po 1–7.
PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.
PLODY: kulovité peckovice velikosti menších červených rybízků (6–9 mm), červené s lenticelami a jednou peckou. Před dozráním trpkokyselé, po dozrání šťavnaté, sladkokyselé (průměrně 8,3 % cukru) s příjemnou vůní.
DOZRÁVÁNÍ: od druhé poloviny září až do listopadu. Sklizené plody vydrží i 2 týdny při pokojové teplotě. Sklízejí se setřásáním na plachtu nebo stažením zralých plodů z větviček.
VYUŽITÍ: jako velmi okrasná se hodí do živých plotů, větrolamů, zahrad, parků, mezí, dobře snáší i městské prostředí. Květy jsou medonosné, obsahují hodně nektaru. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k výrobě džemů, sirupů či ovocné kůže.
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí ve většině půd, které jsou dostatečně odvodněné, nemá ráda mělké, vápenité půdy. Vyžaduje mulčování, ale není třeba ji hnojit, sama si váže vzdušný dusík pomocí symbiotických nitrifikačních bakterií, které má na kořenech.
ODOLNOST: odolná vůči mrazům, suchu, vysokým teplotám, větru, chorobám i znečištění ovzduší či zasolení půdy.
PŮVOD: USA, Dorchester v Massachusetts, v 2. polovině 19. stol. vypěstoval Thaddeus Clapp jako semenáč odrůdy Hájenka, popsána v r. 1869 pomologem Downingem jako Clapp's Favorite.
RŮST: zpočátku bujný, potom středně bujný. Koruna nejprve široce pyramidální až jehlanovitá, s dlouhými prutovitými větvemi v ostřejším úhlu. Ty se později ohýbají do oblouků, koruna se rozkládá, větve visí až k zemi.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova fľaša, Esperenova bergamotka, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté‚ Neue Poiteau, Pařížanka, Williamsova.
PLODNOST: středně raná až pozdní (5–10 let po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (160–180 g), baňatě kuželovité, ke kalichu zaoblené, ke stopce mírně prohloubené. Slupka je hladká, pololesklá, jemně ojíněná, světlezelená až žlutozelená, na stinné straně skvrnitě červená, na osluněné jasně červené, pruhované líčko. Dužnina je nažloutle bílá, jemná, zrnitá jen okolo jádřince, máslová, velmi šťavnatá. Chuť má sladce nakyslou, velmi dobrou až výbornou, aromatickou, jemně kořenitou.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce srpna, se světlezelenou slupkou, dozrává nerovnoměrně, konzumně dozrává po 10–14 dnech a vydrží do konce září.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, výživ, moštů a do koláčů. Přepravu snáší dobře hned po sklizni, poté se otlačuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale nejlépe prospívá v hlinitých, hlubokých, propustných půdách ve středních polohách, nemá ráda suché půdy. Preferuje stanoviště chráněná před větrem, snese i vyšší polohy a těžší půdy, ale tam nebývá tak chutná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu, středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná proti monilióze.
PŮVOD: Maďarsko.
RŮST: je slabší, vytváří vzdušnou, řidší korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Buda Tétényi, Tétényi Rekord.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké plody (průměrně 2,9 g) válcovitého, buclatého tvaru. Skořápka je polopapírová, měkčí než má Tétényi Rekord, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra je 42-50 % (průměrně 1,3 g). Jádro je světle žluté barvy, příjemně sladké.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, pražení, výroba cukrovinek, marcipánu.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až vyšší mrazuodolná v květních poupatech a květech.
PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda pěstovaná už v 18. století v Německu a Nizozemsku, rozšířená zejména v blízkosti dnešního Gdaňsku v historickém území Pomořanska, které se po 2. světové válce rozdělilo mezi Německo a Polsko.
RŮST: bujný, tvoří velkou, kulovitou, později rozložitou, širokou a hustou korunu. Dožívá se vysokého věku.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Croncelské, Jonathan, Krasokvět žlutý, Ontario, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch.
PLODNOST: raná až středně raná, (středně) pravidelná, střední až vysoká, ob rok vyšší.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, vzhledné, s charakteristickými podélnými hranami, často se švem střední velikosti. Slupka je jemná, hladká, lesklá, mastná, zelenožlutá, překrytá krvavou červení a někdy pruhováním, často s nádechem modravého ojínění. Dužnina je nažloutlá, pod slupkou často narůžovělá, jemná, kyprá, šťavnatá a voňavá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořenitá s malinovou příchutí, dobrá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává hned po sklizni, vydrží do prosince, ale časem ztrácí chuť. Plody se špatně přepravují, snadno se otlačují.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, mošty, výrobu vína.
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná odrůda na teplo a půdu, vhodná také do vyšších, horských poloh, vyhnout se jen příliš vlhkým polohám a mokrým půdám, či příliš suchým půdám, na nichž jsou plody malé.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně až více odolná proti padlí, středně proti rakovině, středně až méně proti strupovitosti.
PŮVOD: Slovensko, velkoplodý černoplodý genotyp ze středního a dolního Pováží.
RAST: bujný, ale slabší než bělplodý genotyp, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké, protáhlé, černé. Chuť je sladká až jemně sladkokyselá, vyváženější, osvěžující. Plody obsahují mnohé pro zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdní, dlouhé, od konce června do srpna. Plody po dozrání opadávají. Plody sbíráme ručně nebo setřásáním na plachty.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení, či výrobě džemů, sirupů, zmrzlin či destilátů či krmení drůbeže.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.
PŮVOD: odrůda vyšlechtěná v Kanadě, University of Saskatchewan, výběr semenáčů z volného opylení z roku 2006 a 2007 odrůd Suvenír x Blue Pacific, vybrána v roce 2009 původně jako opylovač pro Indigo sérii, Tundru a Borealis.
RŮST: velmi bujný, dorůstá do výšky 1,5 m a šířky 1,2 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná rostlina; pro zajištění lepšího opylení je vhodné při výsadbě kombinovat více odrůd. Vhodní opylovači: Aurora, série Indigo, Tundra, Borealis (vynikající), Boreal Blizzard, Boreal Beast, ruské odrůdy (dobří).
PLODNOST: velmi raná a vysoká. Jeden dospělý keř přinese úrodu průměrně 4 kg (maximálně 5 kg) plodů za rok. Průměrná roční úroda je 13,2 t/ha (maximálně 16,5 t/ha).
PLODY: středně velké (cca 2,5 cm), válcovité a šťavnaté plody tmavě fialové barvy; chuť sladkokyselá, velmi dobrá, s charakteristickou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní, ve druhé polovině června. Po dozrání plody neopadávají. Dobře drží na keři, ale i se stopkou, takže nejsou vhodné na mechanický sběr, pokud není cílem získání šťávy.
VYUŽITÍ: zejména na přímou konzumaci, výrobu šťáv a sirupů, sušení přímo na keři při použití ochrany proti ptákům.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C), odolný vůči škůdcům a chorobám, včetně padlí (Erysiphe lonicerae var. lonicerae).
PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, vyšlechtěna v roce 1966 na výzkumné stanici East Malling Research Station jako kříženec odrůd (Resistenta x Whinhams Industry) x Keepsake a uvedena na trh v roce 1981.
RŮST: bujný, středně hustý, tvar keře je obráceně vejčitý. Výhony rostou polovězpřímeně a jsou středně otrněné jednoduchými a méně dvojitými dlouhými trny, listy jsou velmi lesklé.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, v květenství jsou většinou tři květy.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, tvarově nevyrovnané, kulovité až elipsovité. Zralé plody mají rovnoměrně rozloženou žlutozelenou barvu se středně výrazným žilkováním. Slupka je slabě ojíněná a středně chlupatá, tenká až silnější. Chuť je dobrá, sladkokyselá, bez vůně. Stopka je dlouhá.
DOZRÁVÁNÍ: rané, ve druhé polovině června k přímému konzumu, o týden dříve ke konzervování.
VYUŽITÍ: zejména na zpracování: výrobu kompotů, želé, džemů, do koláčů, ale i k přímému konzumu.
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Odrůda vhodná do teplých a středních poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný, vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae).
PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovitých stráních a světlých lesích, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.
RŮST: středně bujný. Je to keřovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 3–7 metrů. Listy jsou vstřícné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dřínu.
PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květy obvykle nevymrzají, jen musí být dostatečné teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létali.
PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pecka je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: většinou od srpna do října.
VYUŽITÍ: atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně vybarvenými červenými plody. Lze použít jako solitérní dřevinu, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale i jako živý jedlý plot, který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování – výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky – dřínkovice.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.
PŮVOD: Kanada, Saskatchewan, Langham, semenáč muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia) z volného opylení odrůdy Thiessen, který vybral Dieter Martin a uvedl na trh v roce 1990.
RŮST: bujný, dorůstá do výšky asi 4-5 m a šířky asi 3 m, málo odnožuje.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete brzo během dubna.
PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou na muchovník velmi velké (průměrně 13,8-14,3 mm, 1,37 g), kulaté, rostou v hroznech po 6 – 12 ks. Slupka je modročerná, oslizlá, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, sladká (cukernatost průměrně 16-22 °Brix). Mají střední obsah vitamínu C (průměrně 6,73 mg/100 g), polyfenolů (průměrně 701,3 mg/100 g) i antokyanů (průměrně 269,4 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.
DOZRÁVÁNÍ: rané, kolem poloviny června, rovnoměrné v rámci hroznů, během asi 2 týdnů.
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -40 °C až -45,6 °C, středně v květu, středně odolný vůči listové skvrnitosti (Entomosporium mespili).
PŮVOD: Kanada.
RŮST: bujný, polopřímá koruna.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda.
PLODNOST: vysoká a pravidelná,
PLODY: středně velké, nesouměrné. Slupka je lesklá, středně silná, hladká, původně zelenožlutá, překrytá téměř po celé ploše plodu tmavě červeným líčkem. Dužnina je světle žlutá, šťavnatá, kyselosladká, aromatická, velmi chutná, poměrně dobře oddělitelná od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: středně raná odrůda, dozrává koncem července / začátkem srpna.
VYUŽITÍ: přímá konzumace.
STANOVIŠTĚ: chráněné stanoviště, teplé a středně teplé polohy. Dobře snáší i sušší podnebí.
ODOLNOST: středně odolná vůči mrazu ve dřevě i v květu, odolnější vůči monilióze a padlí broskvoně, plody jsou odolné vůči opadávání před sklizní, v dešti nepraskají ani netrpí hnilobou.
PŮVOD: Kanada, University of Saskatchewan, vyšlechtěn Bobem Borsem jako kříženec japonské a ruské odrůdy, registrován v roce 2014.
RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti až 2 m vysoký.
OPYLOVACÍ POMĚRY: Pouze částečně samosprašný, pro lepší opylení je dobré vysazovat alespoň 2 odrůdy. Vhodní opylovači: Boreal Beast (vynikající), Honeybee, série Indigo, Giant's Heart, Tundra (dobří), ruské odrůdy, Boreal Beauty (slabší).
PLODNOST: raná, vysoká, již během druhého roku plodnosti může dosáhnout v průměru až 2,6 kg/rostlinu/rok.
PLODY: masité, pevné, velmi velké (průměrně 2,8 g, maximálně 3,9 g) ve tvaru surfu. Jsou velmi sladké, chuťově vynikající, připomínají borůvky, sladkost je v průměru 13,3 °Brix, kyseliny v průměru 1,8 %. Obsahují vysoký podíl vitamínů a zdraví prospěšných látek, například polyfenolů (965 mg/100 g).
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrávají v průměru 7 dní po odrůdě Tundra a sérii Indigo a 14 dní po většině ruských odrůd, tedy většinou začátkem července. Vhodné pro ruční i mechanizovaný sběr.
VYUŽITÍ: plody vhodné k přímé konzumaci, konzervování, výrobě džemů, šťáv, sirupů, mražení.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na výběr stanoviště. Půda hlinitopísčitá. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování. Řez do 5 let jen sanitární (poškozené nebo vylomené výhony).
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C), odolný proti spálení sluncem a proti škůdcům a chorobám, včetně padlí (Erysiphe lonicerae var. lonicerae).
PŮVOD: Polsko, Skierniewice, Zemědělský výzkumný Ústav, šlechtiteli byli Łukasz Seliga a Stanisław Pluta jako odrůda muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia), byla registrována v roce 2023.
RAST: středně bujný, průměrně dosahuje výšky 3-4 m a šířky 3-4 m, habitus je pod váhou úrody rozložitý, relativně dost odnožuje.
OPELOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete středně brzy, podobně jako odrůda Northline.
PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 3,6 kg z 9-letých keřů).
PLODY: velké (průměrně 10-12 mm a 0,70-1,15 g), kulaté, rostou v trsech po 10–15 ks. Slupka je modročerná, ojíněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, středně až více sladká (cukernatost v závislosti na roce 11,9-18,9 °Brix). Mají střední až vysoký obsah vitamínu C (průměrně 4,5-9,8 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 669 mg/100 g) a antokyanů (průměrně 207 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdější, několik dní po odrůdě Northline. Plody dozrávají rovnoměrně v rámci trsů a neopadávají.
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímou konzumaci, výrobu džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje sluneční stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v květu.
PŮVOD: Solany, ČR, 1. pol. 19. stol.
RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznešené koruny; má charakteristicky kožovité listy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova, Drouardova, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Pařížanka, Tongréská, Williamsova.
PLODNOST: pozdější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.
PLODY: středně velké, tvar protáhlý, variabilní, obvykle protáhle kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citronově žlutá, na slunečné straně i mírně červenavá, místy posetá drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná, lehce nakyslá, sladce aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1–2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.
VYUŽITÍ: především přímý konzum, ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.
STANOVIŠTĚ: roste i v méně příznivých podmínkách a vyšších, drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.
ODOLNOST: vysoká odolnost proti mrazům.
PŮVOD: v Nikitské botanické zahradě v Jaltě v bývalém SSSR ji v roce 1959 vyšlechtil A. V. Pasenkov jako křížence amerického kaki Diospyros virginiana a japonského Diospyros kaki, představuje první generaci křížení.
RŮST: středně silný, v 10 letech dosáhne výšky 4 m, koruna je mírně převislá. Dosahuje plodnost 70–80 kg ročně z dospělého stromu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda jako opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: vysoká, až 70–80 kg za rok z dospělého stromu.
PLODY: malé až středně velké, od 50 do 60 g, zploštěle kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je po plné zralosti oranžová, sladká a velmi chutná.
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají obvykle na konci října. Jde o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: vhodné k přímému konzumu i zpracování sušením či na džemy, víno apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Lze pěstovat i mimo vinařské oblasti.
ODOLNOST: mrazuvzdorné do -23 °C, první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolná vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: zřejmě ČR, Polabí, starší odrůda.
RŮST: bujný, později mírný. Tvoří širokou, kulovitou korunu. Dobře obrůstá krátkým plodonosným obrostem. Po zmlazení silně zahušťuje.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, ploše kulovité, symetrické, mírně žebernaté. Slupka je pevná, hladká, lesklá, žlutozelená, později světle žlutá s červenavým líčkem. Dužnina je bílá, šťavnatá, jemná. Chuť je příjemně punčově kořenitá, nasládlá.
DOZRÁVÁNÍ: sběr od září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do prosince, případně až do února.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale více se jí daří ve vlhčích a dobře úrodných půdách.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Dobře odolná vůči rakovině, středně vůči monilióze a padlí, méně odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: Středomoří od Libanonu a asijské části Turecka až po Španělsko a Portugalsko, na jihu od Tuniska po Maroko. Podél Biskajského zálivu zasahuje až do západní Francie a překvapivě roste i v jihozápadním Irsku.
RŮST: středně bujný. Je to stálezelený keř nebo strom dosahující výšky 1–8 m (ve své domovině někdy až 15 m) a šířky 1–8 m, u nás spíše nižší. Kmen s červenohnědou kůrou může mít průměr až 80 cm, často je vícekmenný. Listy jsou neopadavé, řapíkaté, o rozměrech 8 × 3 cm. Mají kopinatý tvar připomínající listy vavřínu. Na lícní straně jsou lesklé, zářivě zelené, na rubu matné. Okraj listové čepele je zoubkovaný až pilovitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, hmyzosnubný s oboupohlavnými, baňkovitými, vonnými květy, kvete v listopadu až prosinci.
PLODNOST: je brzká (3–4 roky po výsadbě), ve své domovině dosahuje ve volné krajině (ne na plantáži) 2,8–10,4 kg na keř, 75–577 kg/ha.
PLODY: malé, variabilně velké (od 1 g po 12,3 g, průměrně 3,7 g, 0,7–2 cm), kulaté, ostnité, červené bobule. Dužnina je měkká, žlutooranžová s pěti komorami s více drobnými, hnědými, hranatými semeny. Chuť je před dozráním trpká, při plném vyzrání velmi sladká, méně výrazná s příjemnou vůní. Plod obsahuje asi 20 % cukru a má velmi vysoký obsah antioxidantů.
DOZRÁVÁNÍ: podle lokality od října do prosince.
VYUŽITÍ: celá rostlina je celoročně velmi dekorativní, zejména na konci podzimu, kdy je sytě zelená a obsypaná květy i dozrávajícími plody. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, tedy na výrobu kompotů, džemů, tzv. alicantského likéru, vína, brandy či destilátu. Léčivé využití: všechny části rostliny obsahují hodně ethyl galátu, který má silné antibiotické účinky proti mykobakteriím. Listy, kůra a kořeny jsou močopudné a působí jako ledvinné antiseptikum vhodné proti zánětu močových cest. Technické využití: Má velmi tvrdé a husté dřevo vhodné na řezbářství.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před studeným větrem a silnými mrazy. Půdu upřednostňuje kyselou, vlhkou, ale dobře odvodněnou, ale na rozdíl od ostatních druhů z čeledi vřesovcovité dobře snáší i vápník v půdě. Dobře snáší také sušší i těžkou jílovitou půdu. Je vhodný do teplých poloh, do zahrad či parků.
ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě krátkodobě do -17,5 °C, méně v květu.
PŮVOD: USA, Minnesota, Excelsior, vyšlechtil ji v r. 1869 P. M. Gideon jako semenáč odrůdy Cherry Crab.
RŮST: v mládí bujný, později slabší až ustává a potřebuje zmlazení. Tvoří nejprve úzce pyramidální, později vysoce kulovité až převislé koruny. Větve nasazuje v ostrém úhlu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem, část plodů tvoří i partenokarpicky. Vhodní opylovači: Akerö, Antonovka, Charlamowski, Cortland, Cox Pomona, Croncelské, Golden Delicious, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Malinové holovouské, McIntosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Římské, Wagenerovo. Neopyluje ji dobře Matčino.
PLODNOST: časná (4-6 let po výsadbě), vysoká, zpočátku pravidelná, později má sklony k střídavé plodnosti, třeba pomoci vhodným řezem v roce předpokládané vysoké plodnosti.
PLODY: středně velké až velké (specificky lehké, průměrně 135 g, ale i 200 g), kulovité až ploše kulovité, tvarově dost pravidelné. Slupka je hladká, lesklá, pevná, jemně osrněná, nejprve zelenožlutá, později žlutá, pokrytá z větší části charakteristickým krásným karmínově červeným, pruhovaným líčkem, voní. Dužnina je žlutobílá, pod slupkou či i uprostřed mramorovaně růžová, jemná, měkká velmi šťavnatá a na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokysele, s malinovou vůní a příchutí, velmi dobrá, připomíná chuť Malinového holovouského.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň přibližně v polovině září, konzumně dozrávají začátkem října, vydrží uskladnit až do Vánoc, ale zejména z vyšších poloh, nejlepší chuť mívají v listopadu. Čas sklizně je třeba dobře vystihnout, při zpoždění se plody hromadně opadávají.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k moštování a sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem. Na polohu ani půdu není příliš náročná, ale měla by být dostatečně vlhká. V suchých a teplých polohách sice dobře plodí a plody se pěkně zbarvují, ale dost opadávají, bývají červivé. Vhodná zejména do středně teplých a chladnějších oblastí, kde se například již nedaří odrůdě James Grieve. Zvládá dobře i mrazové kotliny.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Je silně odolná proti padlí, středně až vyšší odolnost má proti strupovitosti. Více ji v suchých, teplých oblastech napadá obaleč jablečný (Cydia pomonella).
PŮVOD: více než 100 let množená odrůda v bošáckém a moravskolieskovském údolí, název podle osvícence Ľudovíta Riznera, který se podepsal pod její slávu.
RŮST: bujný, vytváří mohutné, zdravé, dlouhověké stromy.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje ve svém okolí jinou odrůdu jabloně kvetoucí v podobném termínu.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: středně velké, kulovité až ploše kulovité, mají tenkou, mastnou slupku, velmi dobře odolnou chorobám. Slupka je světlezelená až světle žlutá, téměř celá překrytá pruhovaným červeným líčkem, z něhož svítí světlé výrazné lenticely. Dužnina je šťavnatá a kypřejší, obsahuje všechny jablečné tóny od kyselé po sladkou.
DOZRÁVÁNÍ: konzumuje se od konce srpna do prosince, má velmi dlouhé konzumní období.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i všestrannému zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, s přiměřeně vlhkou, dobře odvodněnou, hlubokou půdou, ale není náročná na její kvalitu.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná, dobře odolná vůči chorobám.
PŮVOD: Polsko, Öjebyn x (Ribes dikuscha x Climax), 1991.
RŮST: středně silný růst, vytváří nízký kompaktní keř.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: středně dlouhé hrozny s velkými, kulovitými, černými a lesklými bobulemi. Chuť aromatická, sladší.
DOZRÁVÁNÍ: začátkem června.
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín; půda hlubší, hlinitopísčitá, propustná, bohatá na živiny. Odrůda nenáročná na polohu, vhodná do všech pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: odrůda je rezistentní vůči americkému padlí, rzi a plně mrazuvzdorná.
PŮVOD: Česká republika, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, hlavním šlechtitelem byl Jaroslav Tupý, vyšlechtil ji jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980, registrována byla v r. 1994.
RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrostlé středně hustě.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až středně pozdě, je opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleánská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampaňská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zvonkové.
PLODNOST: časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, plocho kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř po celém plodu pruhovanou červení. Dužina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, výrazně aromatická, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také ke zpracování na kompoty, mošty, přesnídávky, pečení či sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevu i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5-7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná na bakteriální spálu.
PŮVOD: Kanada, stát Ontario, vyšlechtil v r. 1820 Charles Arnold v obci Paris jako kříženec odrůd Wagenerovo (otcovská odrůda) × Northern Spy (mateřská odrůda). Na trh ji uvedla školka bratří Transonových v Orléansu v r. 1882. V r. 1898 získala ocenění od britské Královské zahradnické společnosti. Do Listiny povolených odrůd v Československu byla zapsána v r. 1954. Synonyma a cizí názvy: Ontarioapfel.
RŮST: nejprve středně bujný, později ustává. Vytváří zpočátku vysoké kulovité či úzce pyramidální koruny, které se později rozkládají až na kulovité, jsou poměrně malé a řídké.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Má tendenci vytvářet i partenokarpické plody bez opylení. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Matkino, Oldenburgovo, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.
PLODNOST: raná, vysoká, výrazně střídavá.
PLODY: velké až velmi velké, ploše kulovité, žebrované s pěti oblejšími, dobře vyvinutými žebry, která se táhnou podél celého plodu. Slupka je hladká, lesklá, pevná až kožovitá. Základní barva je výrazně zelená, později slámově žlutá s karmínově červeným líčkem, méně nápadným, rozmytým, někdy i široce pruhovaným. Plody bývají při sklizni modravě ojíněné. Dužnina je zpočátku středně tuhá, později měkká, krémová až nažloutlá, částečně zrnitá, velmi šťavnatá, na vzduchu málo hnědne, vydrží dlouho bez moučnatění. Po dozrání voní plody jen slabě, ale po rozkrojení silněji a připomínají vůní odrůdu Omanové. Chuť mají nakyslou až sladkokyselou, osvěžující, bez kořenitosti, nejchutnější jsou z nižších, dostatečně teplých poloh. Mají vyšší obsah vitaminu C.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou až ve 2. polovině října, co nejpozději, protože teprve těsně před sklizňovou zralostí se plody nejlépe vybarvují. Už při sklizni jsou náchylné k otlačení, proto je třeba s nimi manipulovat opatrně. Konzumně dozrávají v lednu, vydrží v chladném skladování do května, při skladování nevadnou, ale při přehnojení mohou hnít zevnitř.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, sušení a moštování, případně i na pečení. Kvůli nízkému obsahu cukrů je vhodné při konzumaci s mírou i pro diabetiky.
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné. Dobře se přizpůsobuje různým podmínkám, nedaří se jí jen v těžkých, jílovitých, mokrých půdách a naopak v příliš suchých půdách či v mrazových kotlinách. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh. Hodí se zejména do zahrad, sadů či včelínů.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, silněji mrazuvzdorná v květu, je středně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, náchylnější k rakovině v těžké půdě. Napadá ji mšice vlnatka krvavá.
PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.
RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.
PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: velké, kulovitého až kuželovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

