Ovocné

PŮVOD: Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver, Pacific Agriculture Research Center, v r. 1980 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Nootka x Glen Prosen, přičemž odrůda Glen Prosen pochází z křížení odrůdy Cumberland, tedy ostružiníku západního (R. occidentalis). Na trh uvedena v r. 1989. „Tulameen“ znamená v jazyce původních Indiánů z Britské Kolumbie „červená země“ a je také jménem řeky, která tudy protéká.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do střední výšky 1,5–1,8 m, hustě větvené, jsou jemně otrněné, zejména ve spodní části. Středně silně odnožuje. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a s meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete v květnu a červnu.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, průměrně 1,37–1,5 kg na rostlinu a 8,143 t/ha.

 
PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 24,7 mm x 20,3 mm, 2,68–5,38 g) kuželovité, pevné, silně lesklé, zářivě červené. Jsou středně šťavnaté. Chuť je výborná, aromatická a sladká s dobrým poměrem cukrů a kyselin (průměrně 5,32 : 1).

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda, dozrávání pozdní, velmi dlouhé, o 2 týdny delší než u většiny jednou plodících odrůd (průměrně 50 dní). U nás dozrává od začátku července do poloviny srpna. Plody se dobře oddělují od květního lůžka.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k univerzálnímu zpracování a mražení. Dobře snášejí přepravu i krátkodobé skladování v chladu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná. Je silně odolná vůči padlí (Sphaerotheca humuli), odolnější vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.) a fytoftóře (Phytophthora spp.), středně odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea), středně až méně odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum či Didymella applanata.

PŮVOD: pravděpodobně v JV Evropě a na Zakavkazsku, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru.

 
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, dorůstá do výšky 30+ m a šířky 15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Borka je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené na dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samčích.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, po 5-10 letech, vysoká.

 
PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejcovitého tvaru a velikosti do 3,5 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená je v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

 
VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Rakousko, vyšlechtěná z planých forem v dunajských lužních lesích okolo Klosterneuburgu, 1965

RŮST: velmi bujný. Tvoří vysokou kulovitou korunu, která pod tíhou úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky – potopudnými, močopudnými, podporují laktaci, vykašlávání, zevně působí protizánětlivě.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, ve srovnání s planou formou i trojnásobná, pravidelná.

PLODY: Květy a hrozny dosahují až trojnásobně větší velikosti než u planě rostoucích bezu a mají vyšší obsah léčivých látek. Plody jsou fialově černé, s fialovou a šťavnatou dužninou sladké chuti, s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů. Velmi dobře drží na stopkách, takže neopadávají.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává v září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Málo náchylná k chorobám a škůdcům. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: Kanada, Saskatchewan, Langham, semenáč muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia) z volného opylení odrůdy Thiessen, který vybral Dieter Martin a uvedl na trh v roce 1990.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky asi 4-5 m a šířky asi 3 m, málo odnožuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete brzo během dubna.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: jsou na muchovník velmi velké (průměrně 13,8-14,3 mm, 1,37 g), kulaté, rostou v hroznech po 6 – 12 ks. Slupka je modročerná, oslizlá, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, sladká (cukernatost průměrně 16-22 °Brix). Mají střední obsah vitamínu C (průměrně 6,73 mg/100 g), polyfenolů (průměrně 701,3 mg/100 g) i antokyanů (průměrně 269,4 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, kolem poloviny června, rovnoměrné v rámci hroznů, během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -40 °C až -45,6 °C, středně v květu, středně odolný vůči listové skvrnitosti (Entomosporium mespili).

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, odrůda druhu Actinidia arguta var. purpurea vyselektovaná jako semenáč z volného opylení materiálu dovezeného v r. 1958 z Pekingu, případně také z Lvova, Batumi a Mičurinska.

RŮST: bujný, dorůstá do 4-6 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina vyžadující k dosažení úrody opylení samčí odrůdou, např. Prince Jumbo.

PLODNOST: velmi vysoká, přibližně 15leté rostliny dávají roční úrodu 20-35 kg.

PLODY: středně velké (průměrně 10,6-11,7 g, 3,3-3,8 x 2,2-2,3 cm), podlouhlé. Slupka je pevná, purpurová a také dužnina je purpurová. Chuť je výborná, sladká jen jemně kyselá, příjemná, (obsah cukru průměrně 6,6-12 %). Obsahuje více glukózy a fruktózy než sacharózy ve srovnání se zelenoplodými odrůdami. Má středně vysoký až vyšší obsah vitamínu C (91,9 mg/100 g) a podobně střední obsah karotenoidů (průměrně 0,84 mg/100 g). Má pravděpodobně nejvyšší obsah antokyanů ze všech odrůd kiwi.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od konce září do října. Plody se sbírají měkké a hned konzumují.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády atd.).

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: odrůda je v dřevu silně mrazuodolná (do -30 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním .

PŮVOD: Švédsko, selekce semenáčů.

RŮST: slabší, dorůstá jen do výšky 1,2–1,5 m a do šířky 0,6–1 m. Listy má užší než ostatní odrůdy aronií.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Kvete asi týden po ostatních odrůdách aronií.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká, navzdory menší velikosti plodů a menšímu počtu plodů v okolících.

PLODY: menší (průměrně 3,2 g, 6,6 mm), kulaté, v okolíku je průměrně 17 plodů. Jsou tmavofialové až černé, lesklé, bez výrazného ojínění, se světlejší dužninou než jiné odrůdy, i šťáva z nich je světlejší. Jsou méně šťavnaté (73,6 %), ale obsahují více cukru (18,7 °Bx), kyselin (1,05 g) a polyfenolů (2340 mg/100 g) než jiné odrůdy. Chuťově jsou méně trpké než například odrůda Nero.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září, ale dříve než ostatní odrůdy s většími plody. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Proto jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: Plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovitých stráních a světlých lesích, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.

RŮST: středně bujný. Je to keřovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 3–7 metrů. Listy jsou vstřícné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dřínu.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květy obvykle nevymrzají, jen musí být dostatečné teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létali.

PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pecka je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: většinou od srpna do října.

VYUŽITÍ: atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně vybarvenými červenými plody. Lze použít jako solitérní dřevinu, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale i jako živý jedlý plot, který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování – výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky – dřínkovice.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: ČR, šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, vyšlechtěna jako kříženec odrůd George Soltwedel × Sparlee, registrována v r. 1971.

RŮST: vzpřímený, vysoký, hustý, ploše kulovitého tvaru. Tvoří střední množství poměrně dlouhých šlahounů, zejména v prvním roce.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květní stvoly se tvoří ve velkém množství pod listy a v jejich úrovni.

PLODNOST: vysoká (0,88 kg/rostlinu).

PLODY: velké, v první polovině sklizně ledvinovité, poté tupě kuželovité, karmínově červené, lesklé při sklizni. Dužnina je tmavě červená, šťavnatá, s výraznou dutinou, velmi měkká. Chuť je vynikající, dezertní, sladká a silně aromatická po lesních jahodách.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od 2. týdne června do konce června, krátké, trvá asi 18 dní.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení a zpracování na džemy a sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Snáší velmi dobře všechny typy půd, ale preferuje polopropustné půdy. Je nenáročná, vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve sponu 50 × 80 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě i v květu, středně až více odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea), méně proti padlí (Podosphaera aphanis), odolnější proti kořenovým hnilobám.

PŮVOD: neznámý, samčí odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta).

 
RŮST: bujný, dorůstá do délky asi 6 m. Lianovité výhony jsou hladké. Řezem se dá dobře udržet i v menší velikosti.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samčí odrůda potřebná k opylení samičích odrůd aktinidie význačné (A. arguta), např. odrůd Ananasnaja, Chang Bai Giant, Jumbo, Purpurna Sadowa. Zvládne opylit 4–6 samic, pokud jsou v dostatečné blízkosti, pyl přenáší hmyz. Zvyšuje úrodu a velikost plodů i částečně samosprašných odrůd Issai, Japsai, Weiki a Zakarpacie.

 
PLODNOST: netvoří plody.

 
PLODY: netvoří plody.

 
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

 
VYUŽITÍ: výborný, produktívní opylovač a zároveň velmi dekorativní liana vhodná na pergoly, ploty apod. s velmi vonnými květy.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: dřevo je dobře mrazuvzdorné minimálně do -26 °C až -28 °C, možná i do nižších teplot, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

PŮVOD: ČR, Svojšice u Kolína, vypěstoval ji J. Procházka jako semenáč Zelené renklódy v 1. polovině 19. století a pojmenoval ji podle tehdejšího majitele panství, registrována v r. 1954.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, vytváří široké kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Anna Späth, Lützelsachsenská, Kirkeho, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Stanley, Zelená renklóda. Dobře opyluje: Bühls kou, Flotowovu mirabelku, Kirkeho, Katalánský špendlík a Zelenou renklódu.

PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 36–40 g), téměř kulovité, z obou stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné. Slupka je středně silná, tuhá, ojíněná, zelenožlutá překrytá světlefialovou až fialově hnědou, někdy s jemnou, jindy hrubší rzí, se středně výraznými až výraznými lenticelami, dá se stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tužší, žlutavá až zlatožlutá, velmi šťavnatá, mírně vláknitá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se od dužniny odděluje středně dobře, na jejích žebrech může dužnina částečně zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy 3. dekáda srpna až 1. dekáda září. Na stromě vydrží 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě kompotů, ale i k výrobě džemů, povidel a k sušení či pečení. Včas sklizené plody se dobře přepravují, plně zralé jsou citlivé na otlaky.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, je náročná na úrodnou a hlubokou půdu. V suché půdě jsou plody drobné, ve vlhké uzavřené poloze trpí moniliózou. Vhodná i pro vyšší polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, plody jsou náchylnější k praskání během dlouhotrvajících dešťů a následně k monilióze, oblíbené jsou u vos. Je středně až výše tolerantní vůči šarce, méně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma rubrum).

PŮVOD: Středomoří od Libanonu a asijské části Turecka až po Španělsko a Portugalsko, na jihu od Tuniska po Maroko. Podél Biskajského zálivu zasahuje až do západní Francie a překvapivě roste i v jihozápadním Irsku.

RŮST: středně bujný. Je to stálezelený keř nebo strom dosahující výšky 1–8 m (ve své domovině někdy až 15 m) a šířky 1–8 m, u nás spíše nižší. Kmen s červenohnědou kůrou může mít průměr až 80 cm, často je vícekmenný. Listy jsou neopadavé, řapíkaté, o rozměrech 8 × 3 cm. Mají kopinatý tvar připomínající listy vavřínu. Na lícní straně jsou lesklé, zářivě zelené, na rubu matné. Okraj listové čepele je zoubkovaný až pilovitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, hmyzosnubný s oboupohlavnými, baňkovitými, vonnými květy, kvete v listopadu až prosinci.

PLODNOST: je brzká (3–4 roky po výsadbě), ve své domovině dosahuje ve volné krajině (ne na plantáži) 2,8–10,4 kg na keř, 75–577 kg/ha.

PLODY: malé, variabilně velké (od 1 g po 12,3 g, průměrně 3,7 g, 0,7–2 cm), kulaté, ostnité, červené bobule. Dužnina je měkká, žlutooranžová s pěti komorami s více drobnými, hnědými, hranatými semeny. Chuť je před dozráním trpká, při plném vyzrání velmi sladká, méně výrazná s příjemnou vůní. Plod obsahuje asi 20 % cukru a má velmi vysoký obsah antioxidantů.

DOZRÁVÁNÍ: podle lokality od října do prosince.

VYUŽITÍ: celá rostlina je celoročně velmi dekorativní, zejména na konci podzimu, kdy je sytě zelená a obsypaná květy i dozrávajícími plody. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, tedy na výrobu kompotů, džemů, tzv. alicantského likéru, vína, brandy či destilátu. Léčivé využití: všechny části rostliny obsahují hodně ethyl galátu, který má silné antibiotické účinky proti mykobakteriím. Listy, kůra a kořeny jsou močopudné a působí jako ledvinné antiseptikum vhodné proti zánětu močových cest. Technické využití: Má velmi tvrdé a husté dřevo vhodné na řezbářství.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před studeným větrem a silnými mrazy. Půdu upřednostňuje kyselou, vlhkou, ale dobře odvodněnou, ale na rozdíl od ostatních druhů z čeledi vřesovcovité dobře snáší i vápník v půdě. Dobře snáší také sušší i těžkou jílovitou půdu. Je vhodný do teplých poloh, do zahrad či parků.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě krátkodobě do -17,5 °C, méně v květu.

PŮVOD: Rumunsko – Sedmihradsko, velmi stará odrůda.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, vzpřímeně; koruna je velká, kulovitá, hustá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Golden Delicious, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Starking Delicious. 

PLODNOST: raná, úrodnost bohatá.

PLODY: menší až středně velké, tvar kulovitý, pravidelný. Slupka hladká, suchá, nejprve světle zelená, později světle žlutá až slámově žlutá, s červenavým líčkem a velmi drobnými lenticelami. Bílá dužnina, křehká a šťavnatá, chuť kyselkavě sladká, osvěžující.

DOZRVÁNÍ: sklizeň koncem září, nejpozději začátkem října, konzumní zralost: prosinec–leden, uskladnění do března až dubna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba moštů a kuchyňské zpracování, snáší transport.

STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, polohu (do 600 m n. m.) i agrotechniku, prospívá jí dobrá vzdušná vlhkost. Dobře snáší větrné polohy.

ODOLNOST: velmi odolná proti mrazům a chorobám.

PŮVOD: Itálie.

RŮST: středně bujný, vytváří středně velké koruny, s celkovou výškou okolo 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, při sklizni trpké plody bez opylení, i opylené při sklizni netrpké plody.

PLODNOST: vysoká, při suchu může být střídavá. 

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 215–260 g), kulatého tvaru, slupka je žlutooranžová, dužnina oranžová, měkká, velmi sladká. Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké, po opylení jsou už při sklizni netrpké, sladké, ale s několika semeny.

DOZRVÁNÍ: středně pozdní, ve druhé polovině října, trpké plody potřebují k dozrání 2 týdny v pokojové teplotě, nejlépe u ovoce uvolňujícího etylén (např. jablka).

VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, sušení, do džemů, na víno apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; dává přednost kvalitním, hlubokým, hlinitým půdám, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný do teplých, případně chráněných středně teplých oblastí.

ODOLNOST: mrazuvzdorné do -18 až -20 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Dobře odolné proti škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

RŮST: v mládí bujný, později střední. Tvoří pyramidální, později vysokě kulovité či široce kulovité, hustší koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, při dobré pěstitelské péči o strom pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 17–25 g), podlouhlé, na obou koncích zúžené. Slupka je pevná, hladká, pod světlemodrým ojíněním tmavě modrofialová, kyselejší, někdy mírně trpká. Dužnina je tuhá, zlatožlutá až oranžová, středně šťavnatá, sladká, jemně nakyslá, velmi aromatická, výborná až vynikající. Ne zcela dozrálé plody mají příjemnou muškátovou vůni a příchuť. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, podle podmínek stanoviště většinou během 1. a 2. dekády září. Na stromě vydrží dlouho. Včas sklizená se velmi dobře přepravuje a skladuje.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímé konzumaci i k univerzálnímu zpracování: k sušení, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe v úrodných, teplých, vlhkých půdách. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylná k poškození šarkou, k červené skvrnitosti listů slivoní (Polystigma rubrum), k monilióze (Monilinia spp.) i k poškození kuřicí slivoně (Taphrina pruni).

PŮVOD: Francie, obec Aprémont v departementu Haute-Saône v regionu Franche-Comté, nalezena jako náhodný semenáč okolo roku 1826, pojmenována po pomologovi Boscovi.

 
RŮST: středně bujný, později mírný. Vytváří středně velkou, řídkou, tupě jehlanovitou či kulovitou až široce kulovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Angoulemská, Avranšská, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Konferencia, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (cca 5–8 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, typického lahvovitého vzhledu, slupka má základní barvu světle zelenou, překrytou jemnou rzí, v zralosti má zlatožlutou až hnědooranžovou barvu. Bílá až nažloutle bílá dužnina je měkká, jemná, silně šťavnatá, máslovitá. Chuť je polosladká, výborná, kořenitá. Považuje se za jednu z nejchutnějších hrušek.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve druhé polovině září, konzumní zralost první polovina října, vydrží do listopadu. Plody větrem nepadají.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i džemy, mošty či kompoty. V době sklizně snáší velmi dobře přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje hluboké, dobře propustné a přiměřeně vlhké, teplé půdy. V nepropustných a chladných půdách je dužnina kaménčitá a plody jsou malé. Je vhodná do teplých až středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květech. V teplejších polohách ji napadá obaleč jablečný, ve vlhkých, uzavřených může trpět strupovitostí, proto jí vybíráme otevřené polohy a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: Kanada, vyšlechtili ji L. H. Hough a Catherine H. Bailey na Rutgers University v roce 1968 jako komplexní kříženec těchto odrůd: [(Geneva x Naramata) x (Morden 604) x (Phelps x Perfection)]

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Harlayne, Harogem.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vhodné zabezpečit velikost plodů probírkou.

PLODY: středně velké až velké, vejčité, nesouměrné, hrbolaté. Slupka je slabě až středně plstnatá, středně hrubá, tmavě oranžová, s malým fialovým rozmytým líčkem. Dužina je tmavě oranžová, středně tuhá až tuhá, středně šťavnatá, většinou snadno oddělitelná od pecky. Chuť je kysele sladká až sladká, aromatická, velmi dobrá až vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v 1. a 2. dekádě července, 8 dní před Velkopavlovickou. Při delších deštích v době dozrávání plody někdy praskají a jsou napadeny moniliovou spálou.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, konzervování, výrobu džemů i sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě a v zimě v květních poupatech, středně v květech, tolerantní vůči šarce, bakteriální skvrnitosti listů (Xantomonas pruni) a moniliové spále peckovin (Monilinia laxa).

PŮVOD: USA, Dorchester v Massachusetts, v 2. polovině 19. stol. vypěstoval Thaddeus Clapp jako semenáč odrůdy Hájenka, popsána v r. 1869 pomologem Downingem jako Clapp's Favorite.

 
RŮST: zpočátku bujný, potom středně bujný. Koruna nejprve široce pyramidální až jehlanovitá, s dlouhými prutovitými větvemi v ostřejším úhlu. Ty se později ohýbají do oblouků, koruna se rozkládá, větve visí až k zemi.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova fľaša, Esperenova bergamotka, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté‚ Neue Poiteau, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní (5–10 let po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (160–180 g), baňatě kuželovité, ke kalichu zaoblené, ke stopce mírně prohloubené. Slupka je hladká, pololesklá, jemně ojíněná, světlezelená až žlutozelená, na stinné straně skvrnitě červená, na osluněné jasně červené, pruhované líčko. Dužnina je nažloutle bílá, jemná, zrnitá jen okolo jádřince, máslová, velmi šťavnatá. Chuť má sladce nakyslou, velmi dobrou až výbornou, aromatickou, jemně kořenitou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce srpna, se světlezelenou slupkou, dozrává nerovnoměrně, konzumně dozrává po 10–14 dnech a vydrží do konce září.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, výživ, moštů a do koláčů. Přepravu snáší dobře hned po sklizni, poté se otlačuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale nejlépe prospívá v hlinitých, hlubokých, propustných půdách ve středních polohách, nemá ráda suché půdy. Preferuje stanoviště chráněná před větrem, snese i vyšší polohy a těžší půdy, ale tam nebývá tak chutná.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu, středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná proti monilióze.

PŮVOD: Španělsko.

 
RŮST: bujný. V dospělosti dosáhne výšky 4–5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tvoří sice jen samičí květy, ale plodí partenokarpicky bezsemenné ovoce i bez opylení. Pokud je květ opylen, tvoří se trochu větší plody se semeny.

 
PLODNOST: do plodnosti vstupuje brzy, již ve 2. nebo 3. roce po vysazení. Z dospělého stromu získáme ročně až 50–60 kg plodů.

 
PLODY: jsou velmi velké, 240 až 360 g, srdčitého tvaru, bez opylení bezsemenné, tenká slupka je při dozrání červenooranžová, dužnina oranžová, chuť je plná, sladká, ovocná.

 
DOZRÁVÁNÍ: koncem října. Patří do skupiny PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na opylení, dozrají po asi 2 týdnech při skladování v pokojové teplotě.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, tj. džemy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinařských oblastí.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorné jen do -15 °C, při nižších teplotách doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: ČR, Ostružná, náhodný sladkoplodý semenáč objevený okolo roku 1810.

RŮST: středně bujný, později mírný. Je to menší až středně velký strom, okolo 20. roku dosahuje výšky 4–5 m, v 50 letech 6–8 m. Vytváří pravidelné vejčité koruny, u starších stromů nepravidelné. Listy jsou opadavé, střídavé, složené, lichozpeřené z 5–9 párů kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Okraje listů jsou zubaté jen v horní polovině na rozdíl od listů botanického druhu, které jsou zubaté po celé délce. Kůra je světle šedá, hladká.   

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, květenství jsou ploché, kompaktní chocholíky, květy jsou drobné, krémově bílé, kvetou v květnu. 

PLODNOST: raná, středně vysoká ve srovnání s jinými jedlými odrůdami, pravidelná.

PLODY: souplodí obsahuje 15–20 i více plodů, které jsou velké (7–9 mm), kulaté, červeno-oranžové a mají středně pevnou slupku. Dužnina je žlutooranžová, středně šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (obsah cukru až 13 %). Obsahují mnoho vitaminu C, antioxidantů a fenolů, ale i pektinu, takže dobře želírují.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září, pokud uniknou ptákům, vydrží na stromě dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná a zároveň jedlá dřevina je vhodná do zahrad, sadů, parků, alejí, stromových řad či větrolamů. Je to dobrá medonosná dřevina, pozdě rozkvétající intenzivně vonící květy poskytují včelám nektar i pyl. Kulinární využití: med z květů bývá červenožlutý, po zkrystalizování je hrubozrnný a má silnou vůni. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k sušení do ovocných čajů, k výrobě džemů, želé, kompotů, sirupů, likérů, omáček jako náhrada za brusinky, k výrobě octa či destilátu. Vysušené se dají použít místo rozinek do vánoček či koláčů, upražené a pomleté jako náhrada kávy. Léčivé účinky: plody se používají při onemocněních trávicího traktu, zvyšují vylučování žluči do střev, což podporuje trávení zejména u starších lidí. Zároveň působí proti zácpě či mírným průjmům bez jiných vážných příčin. Odedávna jsou známým prostředkem proti kurdějím, tedy chorobě z nedostatku vitaminu C. Z tohoto důvodu jsou i výborným prostředkem k léčení chřipky a pomáhají odstraňovat příznaky jarní únavy. Jsou účinné také při dýchacích potížích, zahlenění a zánětu průdušek. Používají se buď syrové, macerované ve víně nebo ve formě čaje. Lidově se používají také proti revmatismu a ledvinovým kamenům. Květy jeřábu zase obsahují látku velmi podobnou ženským hormonům a ve formě nálevu se používají úspěšně při různých ženských potížích. Technické využití: odolné, tvrdé, jemnozrnné, pružné dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví a v minulosti k výrobě vycházkových holí. Z mladých větviček lze získat černé barvivo.

STANOVIŠTĚ: je nenáročný na stanoviště a půdy, dá se pěstovat i ve vyšších horských oblastech, dokonce i na kyselých a rašelinných půdách. Ideálně jej vysazujeme na slunné místo do vlhké, propustné půdy, ve sponu 4–8 metrů.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolný vůči větru, dobře odolný proti škůdcům a chorobám. Toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: USA, Berries Unlimited, Lidia Stuart.

 
RŮST: vytváří dobře rozvětvený, kupolovitý keř s výškou i šířkou 150 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, vhodní opylovači: Aurora, Wojtek.

 
PLODNOST: středně úrodná odrůda, jeden keř dosahuje úrodu průměrně 3,6 kg za rok.

 
PLODY: středně velké podlouhlé plody (průměrně 1,3 g) sladké chuti (max. 14 Brix).

 
DOZRÁVÁNÍ: přibližně v polovině června.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, konzervování, mražení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce, polostín), na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuodolná ve dřevě i v květu, odolná proti škůdcům a chorobám.

PŮVOD: Francie, registrovaná v r. 1986, odrůda vznikla selekcí hybridních semenáčů ze sadu Migoule ve vsi Ussac v regionu Corrèze, které pocházely z volného opylení japonského kaštanovníku (Castanea crenata) a evropského kaštanovníku (Castanea sativa). Původní název byl Marron de Migoule.

 
RŮST: silný, polovězpřímený, dorůstá do 13-20 m, doporučený spon výsadby je 10-15 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, dobře opyluje většinu jedlých kaštanovníků se sterilním pylem, kvete středně brzy. Přítomnost další odrůdy zvýší úrodnost.

 
PLODNOST: raná (do 4-5 let po výsadbě), vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké, pevné, lesklé, mahagonově červené, ukryté ve velkých, krátce a málo ostnitých číškách. Jsou sladké, chuťově dobré.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od konce září do října. Ve skladu v chladu se dá uchovat do února.

 
VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů, dobře se loupou.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, do 400 m n. m.

 
ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání, zvýšeně odolný vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica) oproti většině kříženců C. crenata x C. sativa. Je dobře mrazuvzdorný do -26 °C.

PŮVOD: USA, Massachusetts, Bolton, našel ji jako náhodný semenáč na své zahradě zřejmě generál Steven Partridge Gardner někdy před rokem 1844, kdy byla uvedena v časopise Magazine of Horticulture. Přes školkaře Thomase Riverse se dostala do Spojeného království, kde byla populární zejména v soukromých zahradách a sadech. Synonyma a cizí názvy: Mother, Nonnenit, Queen Mary, Lavantaler Bananenapfel, Mutterapfel, Gardner's Apple, Queen Anne, American Mother, Mother of America, Pomme mère, Skvostné z Roztok.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabší. Vytváří zpočátku vysokou kulovitou, později mírně rozložitou, menší až středně velkou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Jonathan, London Pepping, Malinové holovouské, Melrose, Oldenburgovo, Ontario, Starking, Starkrimson Delicious. Špatně se opyluje s odrůdou Wealthy.

PLODNOST: raná, pravidelná, i když střídavé velikosti plodů, jen vzácně vynechá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 130–195 g), tupě kuželovité, vyšší, u kalichu charakteristicky zúžené, nepravidelně žebrované. Slupka je téměř hladká, polomatná, sušší, silnější, ale poměrně křehká, zpočátku špinavě zelená, v plné zralosti tmavě žlutá až zlatožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným líčkem, pruhovaným zejména na osluněné straně a tečkovaným až mramorovaným zejména v kališní části. Dužnina je žlutá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je výborná, sladká, velmi aromatická a příjemně kořenitá, před přezráním až s banánovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží uskladněná do prosince, z vyšších poloh může i déle, ale většinou po Vánocích rychle moučnatí.

VYUŽITÍ: výborné stolní jablko k přímému konzumu, ale i na pečení, výrobu moštu či přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou, nesnáší těžkou jílovitou půdu, ale ani suchou, kde plody předčasně padají a přezrávají. Je vhodná zejména do středně teplých, před větrem chráněných poloh, snese i vlhčí ovzduší.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, rakovině v těžké půdě. Má sklon k hořké pihovitosti dužniny. Často ji napadá mšice vlnatka krvavá.

PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. polovině 16. století dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný. Vytváří široké a vysoké kulovité, velké koruny. Používá se i jako podnož.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Bystrická, Mirabelka nancyská, Oullinská renklóda, Vlaška. Sama dobře opyluje Althanovu renklódu a Flotowovu mirabelku.

PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.

PLODY: středně velké (průměrně 22–25 g), kulaté, na obou koncích zploštělé, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá, na slunné straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, u stopky rzivě síťovaná. Dužnina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, výborná, jedna z nejlepších. Pecka je oddělitelná od dužniny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.

DOZRÁVÁNÍ: v 2. polovině až koncem srpna, postupně. Na zavařování se sklízí 2 týdny před plnou zralostí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, zavařování kompotů, výrobě destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a méně náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena), jen při vysoké násadě plodů v hroznech je náchylnější, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a v plné zralosti i vosy.