Ovocné

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena v 2. pol. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, u stopky více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým ojíněním a řídkými tečkami nebo rzivými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužnina je velmi šťavnatá, jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická, kořenitá, sladká. Dužnina se těžko odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dní.

VYUŽITÍ: přímý konzum a výroba džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě, slabší v květu, silná odolnost vůči suchu, tolerantní k šarce.

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzhůru a slabě se větví. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Cárska, Esslingenská, Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter, Tragédie, Viktorie, Wangenheimova.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné. Slupka je pod světle fialovomodrým ojíněním tmavě fialová až tmavě modrá, místy rzivá, je středně silná, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá, zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Pře zralé plody měknou a opadávají.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách. V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře mrazuvzdorná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější k šarce švestky. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba.

PŮVOD: Švýcarsko, v r. 1991 vyšlechtil Valentin Blattner jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Regent, registrován od r. 2007 ve Švýcarsku, od 2010 v Německu.
RŮST: velmi bujný, vzpřímený, potřebuje vzdálenost asi 1,25 m mezi rostlinami.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: vysoká, ale s redukcí úrody ve prospěch kvality je třeba počkat po odkvětu, protože má tendenci ke sprchávání.
PLODY: hrozny jsou střední až velké, kuželovité s křidélky, řídké až středně husté, často s nedokonale vyvinutými (sprchavými) bobulemi. Bobule jsou menší, téměř bez semínek, zelené, s tlustší slupkou. Při dozrávání se zbarvují dožluta. Dužnina je řídká. Chuťový profil se podobá odrůdám Ryzlink rýnský a Sauvignon Blanc, nejvíce sladké jsou bobule bez semínek.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu bílého vína.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy.
ODOLNOST: vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), je dobře mrazuvzdorný – podobně jako Ryzlink rýnský.

PŮVOD: USA.
RŮST: robustní a odolný keř.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké hrozny s velkými, růžovofialovými bobulemi. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, s jemným jahodovým nádechem.
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu.
VYUŽITÍ: stolní odrůda, vhodná k přímé konzumaci i k výrobě vína a želé.
STANOVIŠTĚ: jižní a střední polohy, chráněné slunné stanoviště. Půdy hluboké, živné.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám, nevyžaduje chemickou ochranu, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: ČR, Vinselekt Perná, registrováno v r. 2001, mezinárodní kříženec odrůd Rakiš a Merlan.
RŮST: středně silný. Raší v poslední dekádě dubna, někdy může být poškozována mrazy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný. Kvete středně brzy, v první polovině června.
PLODNOST: vysoká, pohybuje se mezi 10 – 15 t/ha.
PLODY: Hrozny středně velké (136 g), válcovitě-kónické, středně husté s křidélkem. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté barvy, na oslněné straně je réva poměrně intenzivně růžová. Cukernatost dosahuje 17–22 °NM a obsah kyselin je 8–11 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Hrozny dlouho vydrží na keři v dobrém stavu a lze z nich vytvářet bobulové výběry a ledová vína.
VYUŽITÍ: na jemně kořeněné víno i přímý konzum. Malverina je určena pro výrobu odrůdových vín. Mladá vína mají květinovou a ovocnou vůni a vyšší obsah kyselin. Ležením ve láhvi se víno harmonizuje. Je také vhodná pro výrobu biovín.
STANOVIŠTĚ: má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Dobré vyzrání hrozna je podpořeno svažitými polohami, které jsou velmi dobře oslněné. Na půdu nemá vysoké nároky. Dobře roste na hlinitých, hlinitopísčitých a písčitých půdách. Vhodnější jsou půdy chudší a sušší než půdy velmi vlhké.
ODOLNOST: vysoce odolná vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolná vůči padlí (Uncinula necator), je středně mrazuodolná. Je schopná přinést průměrnou úrodu ze spících oček – podoček po zamrznutí jarními mrazy.

PŮVOD: Francie, Angers, náhodný semenáč, který asi v r. 1809 našel zahradník A. P. Audusson v zahradě hraběte Germain de la Forest ď Armaille a množil ji a v r. 1812 uvedl na trh s názvem „hruška Éparonnaiská". V r. 1820 byla přejmenována na počest vévodkyně z Angouleme.

RŮST: ve školce a v mládí bujný a rovný, později středně bujný, vytváří středně velké, jehlancovité koruny, často jednostranné s postranními převislými větvemi a hustým, krátkým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Drouardova, Eliška, Williamsova.

PLODNOST: raná, ve vyhovujících podmínkách vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g na vysokokmenech a polokmenech, až 600 g na nižších tvarech), hruškovitě baňaté, velmi hrbolaté, zejména při kalichu a stopce. Slupka je hrubá, hladká, matná, při sklizni světle zelená, později na sluneční straně zlatožlutá až s jemným červenavým líčkem, na zastíněné světložlutá, s nápadnými, velkými, rezavými lenticelami, rez se vyskytuje jen málo kolem kalicha a stopky. Dužnina je bělavá, máslovitá, zcela rozplývavá, jemná, velmi šťavnatá, z horších poloh spíše hrubší a křehká. Chuť je výborná, sladkokyselá, kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, je nutné ji sklízet včas, konzumně dozrává od poloviny listopadu, někdy i dříve, vydrží do poloviny prosince.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i pro výrobu kompotů, džemů a povidel. Má střední sklon k otlačení plodů, dopravu snáší dobře jen v tvrdém stavu krátce po sklizni. Dužnina na vzduchu málo hnědne.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem s teplou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. V nevhodných, studených a mokrých půdách má málo kvalitní, řepovité plody a i úrodnost je nižší a méně pravidelná. Je vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti.