Ovocné

PŮVOD: Francie, konec 19. stol.

 
RŮST: střední růst, vytváří jehlanovitou/kuželovitou korunu. Listy se na podzim v horní části koruny zbarvují do červena, ve spodní dožluta.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: obecně dobrý opylovač. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Hardyho, Drouardova.

 
PLODNOST: pozdější, pravidelná, středně vysoká.

 
PLODY: velké, baňaté, směrem ke stopce zúžené, na povrchu nerovné, ploše zhrbolené. Slupka je hladká, spíše matná, světle žlutozelená, pokrytá velmi jemnými hnědými tečkami. Dužnina je bělavá, později nažloutlá, jemná, v okolí jádřince zrnitá, šťavnatá, chuťově sladká až sladkokyselá, kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až lednu, skladovatelnost do ledna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, moštování, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, chráněné polohy a úrodné půdy.

 
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu, netrpí strupovitostí ani moniliózou.

"PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy máslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas, Präsident Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumu zelenožlutá, jen někdy s nepatrným červenavým líčkem, posetá rzivými tečkami, na některých plodech s rzivými skvrnami, zejména u kalicha a stopky. Dužnina je žlutobílá, rozplývavá, šťavnatá, jemná, v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořenitá, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale i příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě kompotů, džemů a povidel, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužniny a ke kaménkovitosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody opadávají, ale ne uzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých půdách nejenže plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, často trpí chlorózou a špatně rodí. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuvzdorná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči spálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí chlorózou listů."

PŮVOD: Belgie, Jodoigne, vypěstoval ji Simon Bouvier jako semenáč neznámého původu a v r. 1843 poprvé plodila. Leroy ji popsal dvakrát, jednou se domníval, že jde o hrušeň totožnou s tou, kterou vypěstoval van Mons v r. 1823 jako jednu ze svých semenáčů a pojmenoval po svém příteli, řediteli královských zahrad v Paříži, Poiteauovi. Proto dostala pojmenování Poiteau nouveau, tedy nová Poiteauova hrušeň, u nás se vžil název z němčiny: Neue Poiteau.

RŮST: je bujný, tvoří vysokopyramidální koruny s kosterními větvemi rostoucími vzpřímeně a s dobře rozvětvenými postranními větvemi a plodonosným obrostem. Má silné, zdravé listy.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Lectierova, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), úroda je každoroční, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: velké až velmi velké, nepravidelného tvaru, buď hruškovitého nebo hranatého, na povrchu mírně zhrbolené. Slupka je hladká až drsná, na stromě tmavě zelená až trávově zelená, později sotva znatelně světlejší žlutozelená, jen velmi zřídka s červenavým líčkem, po celém povrchu pokrytá jemnými šedými lenticelami, mohou se vyskytovat rzivé skvrny, rzivé pruhy, větší rzivé plochy a někdy pokrývají i větší části plodu, nejvíce v okolí kalicha. Dužnina je nažloutle bílá, pod slupkou zelenavá, středně tuhá, jemná, jen kolem jádřince jemně zrnitá, máslová až zcela rozplývavá, středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně muškátově kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává koncem října a vydrží do konce listopadu. Při konzumním dozrávání téměř nemění barvu, snadno se dá přehlédnout dozrání a hrozí přezrání a moučnatění.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a výrobě kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je relativně nenáročná na polohu a půdu, ale k dosažení kvalitních plodů a bohaté úrody je vhodná zejména hluboká, výživná, dostatečně vlhká a teplá půda. Snese i větrnější a chladnější polohy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a květy dobře odolávají i nepřízni počasí, silně větruodolná, dobře odolná vůči chorobám, jen v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: zřejmě již ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale ze Saska v Německu.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, ne příliš hustou korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušně jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Trévouxská.
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5–8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonkovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při vyzrání žlutá, na slunečné straně krásně karmínově červená, posetá nápadnými šedohnědými lenticelami lemovanými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha. Dužnina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, zavařování, výrobě destilátu, džemů, moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuvzdorná, v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: na Slovensku rozšířená v Bílokarpatském regionu; Růžovka z Bošáce získala v r. 2015 titul „Strom roku“ a v roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca 60 m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědozelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na slunečné straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými světlými lenticelami. Dužnina je šťavnatá, chuť sladká, vyvážená.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání v průběhu září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.

PŮVOD: jižní Francie, departement Rhône, buď ji nalezl pan Morel či Jean Collaud v roce 1864 jako náhodný semenáč ve městě Vienne, nebo ji vypěstoval Claude Blanchet, který ji dal Morelovi, vlastníkovi ovocných školek ve Vaise-Lyonu, který ji v roce 1874 začal šířit. V r. 1879 byla předložena na pomologickém kongresu, kde ji doporučili k šíření.
RŮST: v mládí velmi bujný, rovný, později středně bujný. Kvůli vysoké plodnosti vytváří jen středně velké, jehlancovité koruny se vzpřímeně rostoucími větvemi, které se pod úrodou sklánějí.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Esperenova bergamotka, Dekanka zimní, Madame Verté, Guyotova, Pařížanka, Poiteau, Thirriotova, Tongréská, Trévouxská a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná, střídavě vysoká a velmi vysoká.
PLODY: velké až obrovské (průměrně 380 g, ale i 600 g), lahvicovité, většinou hrbolaté, ke kalichu i hranaté. Slupka je hladká, jemná, nelesklá, při sklizni zelenožlutá, poté žlutá, na slunečné straně červenkastá, s velkými lenticelami, většinou alespoň kolem kalichu rzivá. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, velmi šťavnatá, rozplývavá, na vzduchu hnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, kořenitě sladká, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na začátku září najednou, konzumně dozrává 10–14 dní po sklizni, vydrží do října. Plody ve větru padají.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, moštování, pečení, výrobě džemů, ale i výrobě kompotů či destilátů.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem. Není náročná na půdu, plody dobré kvality a velikosti přináší na propustných, úrodných půdách. Snese i vyšší polohy, ale jen s lehčími půdami a mimo mrazové kotliny. Na těžších půdách bývá vodnatá.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v mládí a v letorostech, později je středně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná je i v květu. Chorobami ani škůdci netrpí, vyhledává ji jen mera hrušňová (Psylla pyri).

PŮVOD: Slovensko, náhodně nalezený semenáč v Bratislavě.

RŮST: středně bujný, dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu, je samosprašný.

PLODNOST: středně vysoká, dospělý strom přibližně 20 kg/strom/rok.

PLODY: velké, kulovité se 4 jemnými rýhami. Je to odrůda typu PCA = pollination constant astringent = trpké při sklizni bez ohledu na opylení, zralé po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě. Dužnina je při sklizni tvrdá, žlutooranžová a trpká, po konzumním dozrání oranžová, měkká a šťavnatá. Chuť je sladká.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň koncem října, v listopadu, konzumně dozrává po cca 2 týdnech při skladování nejlépe s jablky.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody vhodné k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, víno, sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do cca -20 °C, v květech obvykle uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C. Málo náchylný k chorobám, někdy ho může potrápit antraknóza.

PŮVOD: Rusko, Povolží, 18. stol.
RŮST: středně bujný, vytváří široce kulovitou, rozložitější korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné jabloně. Vhodní opylovači: Charlamowski, Coxova reneta, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.
PLODNOST: pravidelná, ale střídavá co do objemu, nemívá sklon k přeplození.
PLODY: středně velké plody kulovitého až ploše kulovitého tvaru. Hladká slupka je ojíněná, bělavě žlutá, téměř celá překrytá rozmytou karmínově červenou barvou s nápadnými bílými lenticelami a modravým ojíněním. Bílá dužnina, pod slupkou někdy narůžovělá, je křehká, šťavnatá, jemně vonná, po řezu na vzduchu hnědne; chuť je dobrá, sladkokyselá.
DOZRVÁNÍ: koncem července až začátkem srpna, vydrží asi 14 dní, poté moučnatí. Dozrává nerovnoměrně, je třeba dělat postupnou probírku a trefit správný čas sklizně, aby plody nebyly příliš kyselé, ale ani moučnaté.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a kuchyňskému použití (na pečení, kompoty apod.). Má málo odpadu při zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné. Odrůda nenáročná na půdu, skromná na živiny a hnojení. Nemá ráda suché půdy (opadávají plody a trpí padlím a červivostí) ani mokré, jílovité (tam trpí rakovinou). Daří se jí i ve vyšších polohách, ale chráněných před větrem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná proti strupovitosti (více než Astrachán bílý) a proti padlí, málo k monilióze.

PŮVOD: USA, okres Cayuga ve státě New York na začátku 19. století, tam získala i jméno Cayuga Redstreak. Synonymum v německy mluvících zemích je Morgenröte, tedy Ranní zora podle výrazného červeného zbarvení.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, kulovité koruny, později mírně převislé.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Baumannova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion,Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonek.
PLODNOST: pozdější, střední, střídavá.
PLODY: střední až velmi velké (150–250 g), ploše kulovité, nepravidelné, hranaté. Slupka je hrubá, mdle lesklá, později mastná, žlutá, na slunné straně rozmytě karmínově červená, s pruhováním či mramorováním a světlými lenticelami, na stromě silně ojíněná. Dužnina je žlutobílá, pevná, tuhá, později křehká a šťavnatá, sladkokyselá až sladší, méně výrazná.
DOZRVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost od prosince, uskladnění do konce března.
VYUŽITÍ: vhodná spíše ke zpracování, zejména na pečení, než k přímé konzumaci.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje dostatečně vlhké, úrodné půdy, spíše teplejší polohy, z drsných poloh nebývá chutná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, středně odolná proti padlí, málo odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: z jihu středního a ze západního Slovenska okolo Prievidze a Trenčína, nazývaná tam také ""Bocmanka"" či ""Bosvanka"".
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu. V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužnina je sladkokyselá, šťavnatá.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i zpracování na mošty, sušení apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, vypěstoval ji školkař L. Coulon v Liège, první plody dozrály v r. 1856.

RŮST: je velmi bujný, vytváří jedny z největších stromů s mohutnou, široce kulovitou až rozložitou korunou a krátkým plodonosným obrostem. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Dülmener Herbstrosenapfel, Carpentin.

PLODNOST: pozdní, mezi 10.–12. rokem po výsadbě, střídavá, středně velká až velká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180–200 g, ale i 400 g) zhruba pravidelného, ploše kulatého tvaru. Slupka je hladká, částečně zdrsněná rzivostí, tvrdá, málo lesklá, v základu zelená, později žlutá a na slunné straně pruhovaně červenavá, pokrytá rzivými tečkami nebo skvrnami. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bělavě nažloutlá, jemná, hustá, zpočátku křupavá, později měkne. Chuť velmi dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá, renetová, ušlechtilá.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v listopadu až v 1. polovině prosince, skladovatelná je do února až dubna. Plody dobře drží na stromě a neotlačují se při přepravě. Během skladování ale mohou vadnout nebo zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci a moštování, vhodná také na sušení a další kuchyňské zpracování. Vhodná díky vzrůstu zejména do sadů a velkých zahrad, méně do alejí.

STANOVIŠTĚ: slunné, dává přednost hlubokým, živným půdám, ale spokojí se i s horšími, pokud nejsou příliš suché nebo příliš mokré. Vhodné jsou polohy chráněné před pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, málo v květu. Je středně až silně odolná proti strupovitosti, rakovině a padlí, méně proti monilióze.

PŮVOD: Francie, Croncels, vyšlechtili ji bratři Baltetové ze školky v Croncels u Troyes jako semenáč pravděpodobně Antonovky a v r. 1869 ji uvedli na trh.
RŮST: střední až bujný. Koruna je pravidelná kulovitá, později mírně rozložitá, tvoří silně konkurenční výhony, snadno houstne. Často se dožívá vysokého věku.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Charlamowski, James Grieve Red, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, McIntosh, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Wealthy, Zvonkové.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká, ob rok velmi vysoká.
PLODY: větší, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká a lesklá, světle zelené, v zralosti slámově žluté se světlými tečkami, někdy i matným líčkem. Dužnina je žlutá, hustá, křehká, šťavnatá. Chuť je velmi lahodná sladkokyselá, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až začátkem září, dozrává rovnoměrně, konzumně krátce po sklizni, vydrží do konce října, z vyšších poloh až do Vánoc. Plody lehce padají ve větru a vyžadují šetrnou sklizeň, snadno se otlačí.
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu moštů a vín, sušení. Na vzduchu málo hnědne.
STANOVIŠTĚ: slunné, vhodná také do vyšších poloh, ale vyžaduje výživnou půdu. Nevhodná do mokrých, suchých půd a do větrných a vlhkých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, květům nevadí ani déšť. Odolná proti vlnatce krvavé a obaleči jablečnému. Středně až více odolná vůči rakovině, středně odolná vůči padlí, středně až méně vůči strupovitosti. Je náchylnější k hnědnutí dužniny a slupky během skladování.

Bujný růst. Do plodnosti vstupuje později. Středně velký plod, slupka je základní barvy zeleno žluté s tečkováním. Vynikající chuť. "

PŮVOD: pravděpodobně Německo, 1. pol. 19. stol.
RŮST: bujný, zdravý vzrůst, koruna vysoká a široká.
OPYLOVACÍ POMĚRY: hůře přijímá cizí pyl a špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Ušlechtilé žluté.
PLODNOST: pozdější, bohatá úrodnost každý 2.–3. rok.
PLODY: velké, široce kuželovité. Slupka je zelenavě žlutá, později až zlatožlutá, slunná strana červeně pruhovaná a tečkovaná. Dužnina jemná, hustá, měkká, šťavnatá, chuť lehce renetově kořenitá, nasládlá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost: listopad, vydrží do ledna až března.
VYUŽITÍ: přímý konzum a zpracování; plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: libovolné, také vyšší polohy, chráněné před drsným větrem; na živiny bohaté, propustné půdy. V suchých půdách se jí nedaří a plody opadávají, v mokrých a nepropustných půdách je náchylná k rakovině.
ODOLNOST: odolná proti mrazu; v těžkých, mokrých, nepropustných půdách náchylnost k rakovině.

PŮVOD: ČR, pravděpodobně Chodov na Domažlicku, 18. století.

 
RŮST: střední, vytváří jehlanovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači nebyli prověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být Gdaňský hranáč, Grahamovo, Hedvábné pozdně kvetoucí, Kasselská reneta, Ontario, Panenské české, Parména zlatá zimní, Hrkáč soudkovitý, Studniční, Sudetská reneta, Ušlechtilé žluté, Vejlímek červený, Watervlietské mramorované.

 
PLODNOST: pozdní, pravidelná, průměrná.

 
PLODY: střední až větší plod zploštělého, hranatého tvaru. Slupka je hladká, lesklá, mastná, pevná, zbarvená karmínovou červení a rzivými lenticelami. Dužnina je tužší, pevná, křupavá, voňavá, žlutavě bílá. Chuť lehce kořenitá, lahodná, s malinovým aroma. Plody obsahují vysoký obsah fenolických látek a antioxidantů (inhibice rakoviny).

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumní zralost: prosinec až leden, skladovatelnost do dubna až června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, dlouhá skladovatelnost. Plody dobře snášejí transport.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, odrůda je nenáročná, daří se jí i ve vyšších polohách.

 
ODOLNOST: vysoká odolnost proti mrazu a padlí, střední náchylnost ke strupovitosti.

PŮVOD: Německo, buď v roce 1850 nebo 1872 nalezená jako náhodný semenáč, zřejmě v Hohenheimu.

 
RŮST: střední až bujný růst, vytváří vysokou kulovitou až převislou korunu. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvetení velmi pozdní, až ve druhé polovině května. Vhodní opylovači: Banánové zimní, Granny Smith, Charlamowski, Šampaňská reneta.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, ale střídavě vysoká.

 
PLODY: malé až středně velké (průměrně 90 g), kulovité až ploše kulovité. Slupka je jemná, hladká až lesklá, světle žlutá až slámově žlutá, jakoby vosková, ve stínu zelenavá, na slunné straně žlutější nebo červeně mramorovaná, s množstvím hnědých teček. Dužnina je bílá, měkká, jemná a šťavnatá. Chuť je ostře kyselá, méně sladká, bez kořenitosti, jemně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, dozrává v říjnu, vydrží do listopadu.

 
VYUŽITÍ: zejména na moštování, výrobu cideru či pečení a jiné kuchyňské zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, jinak je velmi nenáročná na polohu, snese i horší půdy, i mrazové kotliny i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolná proti strupovitosti, padlí i proti rakovině.

PŮVOD: Německo, Rottum v Horním Švábsku, v r. 1903 ji objevil Jakob Fischer na okraji lesa v bezprostřední blízkosti svého pozemku jako náhodný semenáč s velkými listy. V roce 1912 tento strom poprvé přinesl ovoce a v roce 1914 byla některá z těchto jablek prezentována odborníkům z Württemberského zahradnického svazu ve Stuttgartu a následně byla po svém objeviteli pojmenována Jakob Fischer.
RŮST: bujný, zdravý, tvoří rovné kmeny, používá se i jako kmenotvorná odrůda. Vytváří velké, široce pyramidální koruny, časem převisající pod vahou úrod.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a dlouho, ale je špatným opylovačem pro jiné odrůdy (triploid). Vhodní opylovači: Alkmene, Berlepschova reneta, James Grieve Red, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké (až 500 g), ploše kulovité, nepravidelné. Slupka je světle žlutá, překrytá svítivě červeným výrazným pruhovaným či mramorovaným líčkem na velké části plodu, často modrofialově ojíněná. Dužnina je zelenobílá, měkká, šťavnatá, aromatická, na vzduchu rychle hnědne. Chuť je sladká, ovocná, jemně nakyslá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až začátkem září, konzumně dozrávají přímo při sklizni, plody vydrží asi 3–4 týdny, rychle moučnatí.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i na pečení, výrobu moštů, kompotů či výživ.
STANOVIŠTĚ: slunné. Je nenáročná na stanoviště a půdu, nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá půda a lokality s pozdními jarními mrazy. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, dobře odolná proti strupovitosti a padlí, středně odolná proti rakovině.

Růst bujný, zdravý, koruna kulovitá, později zploštělá, široká, plodnost poměrně pravidelná, hojná. Plod střední až větší, tvar kulovitý, mírně zploštělý, slupka zelená, po 2–3 měsících skladování žlutozelená, na slunečné straně někdy se světlým, červenohnědým líčkem. Dužnina bílá se zeleným nádechem, šťavnatá, hutná, po úplném dozrání rozplývavá, chuť v plné zralosti mírně kyselá, lahodná, osvěžující. Vhodná k přímému konzumu, zpracování, skladování, výrobě vína, sušení. Slunná poloha nebo polostín, nenáročná na půdu a polohu, snese i drsnější podmínky. Houževnatý strom, odolný proti mrazu a větru. Odrůda pomalého vývoje a pomalu stárne, vyžaduje důkladné založení koruny. Původ neznámý, pravděpodobně na Balkáně. Částečně samosprašná odrůda, potřebuje opylení včelami, sama dobře opyluje jiné odrůdy. Sklizeň koncem září, konzumní zralost leden až březen, skladovatelnost do května až srpna.

PŮVOD: ČR, stará odrůda z východních Čech, konec 18. století.

RŮST: rychlý a zdravý růst, tvoří velké košaté koruny, v šířce dosahuje až 20 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete – dobře plodí v přítomnosti všeobecně dobrých opylovačů a je kvalitním opylovačem.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až střední plody kulovitého nebo kuželovitého tvaru, visí na krátké silné stopce. Slupka je jemná, spíše mastná, barvou světle žlutá, na slunečné straně karmínově červeně pruhovaná. Dužnina je jemná, šťavnatá, drobnozrnná, chutná výborně a příjemně voní. Chuť je sladká až sladce nakyslá, lahodná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a začátkem října, konzumní zralost: říjen; skladovatelnost do února.

VYUŽITÍ: plody lahodné chuti jsou vhodné především k přímému konzumu a kuchyňskému použití. Má malý jádřinec, takže je z ní málo odpadu při čištění.

STANOVIŠTĚ: odrůda snese i vyšší, drsnější polohy. Nároky na půdu nejsou vysoké.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti mrazu a chorobám, silně odolná proti strupovitosti, středně odolná proti padlí.

PŮVOD: Skotsko, Galloway, Wigtown, odborné veřejnosti představena v roce 1871 jako Galloway Pippin, kdy od britské Královské zahradnické společnosti získala Certifikát první třídy. Ale zřejmě je její původ mnohem starší, pravděpodobně vznikla už v průběhu 16. století v klášteře Wigtown v hrabství Wigtownshire. V našich krajích byla dlouho považována za novou odrůdu objevenou v r. 1907 pomologem Josefem Vorlem na zámecké zahradě v obci Smiřice v dnešní ČR, než se potvrdila identita s Galloway Pippin. Synonyma: Gallowayské, Croft en Reich, Croft St. Andrews, Croft-en-Reich, Gallibro, Gallibro Pippin, Galloway, Galloway Apple, Galloway Pepping, Galloway's, Galloway's Apple, Galway's, Galway's Pippin, Graft-en-Reich, Pepin Galloveiskii, Pepin Galloway, Fromms Renette, Der Schulmeister.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vytváří rovné kmeny a velké, kulaté, rozložité a řídké koruny. Listy jsou tmavozelené, letorosty téměř černé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je pravděpodobně špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodné opylovače např.: Ananásová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Blenheimská reneta, Boikovo, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Gloria mundi, Golden Delicious, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, Jonagold, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange Red, Matčino, Melrose, Ontario, Parména šarlatová, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Pottovo, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova.

PLODNOST: středně raná až pozdější, středně vysoká, při probírce pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 120–220 g z vysokokmenů, z nižších tvarů i 320 g), zploštěle kulovité, nesouměrné. Slupka je pevná, silnější, hladká, suchá, matně lesklá, slámově či citronově žlutá s charakteristickými výraznými rzivými lenticelami různých tvarů, jemně vonná. Dužnina je bílá, hrubozrnná, šťavnatá, středně tuhá až měkčí, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je velmi dobrá, osvěžující, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr v 1. polovině října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelné jsou plody do března (až dubna). Plody ve větru předčasně nepadají.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu, zejména ve vyšších polohách, k sušení, moštování, výrobě kompotů a výborné na pečení, zejména na štrúdl.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, větrné, je málo náročná na půdu, ale oblibuje vlhčí a těžší půdy. Je vhodná zejména do středně teplých a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, dobře odolná vůči padlí, strupovitosti a rakovině, v teplých suchých polohách bývá častěji červivá, tedy napadaná obalečem jablečným. Plody jsou při skladování náchylné k vnitřní hnilobě.

PŮVOD: ČR, stará krajová odrůda, pravděpodobně ze Studnice u Náchoda

 
RŮST: středně bujný, vytváří velké, košaté, vysoko kulovité koruny, později široce rozložité až převislé, hustě olistěné. Je dlouhověká.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: např. Ontário a další obecně dobré opylovače.

 
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až středně velké (okolo 100 g), kulovitého až zploštělého tvaru. Slupka je mírně drsná, zelenavá až zelenožlutá, na slunečné straně s hnědočerveným krytím a rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, málo šťavnatá, vonná, po řezu na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je velmi dobrá, lahodná, kyselosladká s charakteristickou vůní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr v říjnu, konzumní zralost v prosinci, skladovatelnost do dubna až června.

 
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale také na kompoty či další zpracování. Je dlouhodobě dobře skladovatelná.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je to nenáročná odrůda, snese i těžké, jílovité, horší půdy a vyšší polohy, spíše otevřenější.

 
ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazům a rakovině, dobře odolná vůči padlí a monilióze, náchylná ke strupovitosti v uzavřených polohách s nedostatkem proudění vzduchu.

Růst bujný, koruna se mohutně větví do výšky, později je široce kulovitá, plodnost pozdější (7–10 let po výsadbě), na vyšších tvarech dobrá úrodnost. Plod středně velký až velký, tvar kulovitý, u kalicha mírně zúžený. Slupka pevná, nejprve zelenožlutá až žlutá, později červená, na slunečné straně tmavě červená, nenápadně pruhovaná, s velkými bílými nebo rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá se žlutým nádechem, jemná, hustá, šťavnatá, chuť sladká, příjemně nakyslá. Zimní odrůda s krásnými plody vhodnými k přímému konzumu, zpracování a uskladnění. Sklizeň v polovině října, konzumní zralost: listopad až prosinec, skladovatelnost do března. Nenáročná odrůda, prospívá i ve vysokých, podhorských polohách. Pěstební tvar vyšší, zmlazovací řez ne příliš hluboký. Mrazuvzdorná. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Ontario, Ušlechtilé žluté. Sama je špatným opylovačem. Původem z Německa.

Zdravý, středně silný růst, vytváří poměrně hustou, kulovitou korunu. Raná a pravidelná plodnost. Středně velký plod kulovitého, mírně zploštělého tvaru. Hladká slupka je lesklá, zelenožlutá, na slunečné straně zlatistá, někdy s jemnými rzivými skvrnami / tečkami. Dužnina je jemná, šťavnatá, žlutavě bělavá, chuť velmi dobrá, sladce nakyslá, příjemně kořenitá. Jemná levandulová vůně. Výborná stolní odrůda. Pozdější sklizeň (od poloviny října), konzumní zralost v prosinci, skladovatelnost do března. Méně náročná odrůda, snese otevřené polohy i sušší půdy. Dobrá odolnost vůči mrazu (ve dřevě i květu) a vůči strupovitosti.

PŮVOD: neznámý, asi Francie, stará odrůda nejpozději z počátku 19. století. U nás se nazývá také Štěpové.

 
RŮST: zdravý a silný, vytváří vysokou, široce kulovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, květy jsou mrazuvzdorné.

 
PLODNOST: vysoká, tvoří mnoho plodonosných větviček.

 
PLODY: středně velké, kuželovité. Slupka je silná, hladká až mastná, žlutá, s četnými rzivými lenticelami, na slunečné straně zlatožlutá. Dužnina je nažloutlá, dosti jemná a šťavnatá, chuť kořenitá, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v první polovině září, konzumní zralost od konce září, skladovatelnost do ledna. Podobně jako Riznerovo má velmi dlouhou konzumní dobu na to, že se sklízí již v září jako letní odrůda.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, zpracování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i drsnější, vyšší polohy a horší, mělčí, méně úrodné půdy. Je vhodná do otevřených i uzavřených zahrad, na pole, do alejí. Jen v příliš suchých polohách má drobné plody.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, málo náchylná k chorobám.