Ovocné

PŮVOD: Francie, Croncels, vyšlechtili ji bratři Baltetové ze školky v Croncels u Troyes jako semenáč pravděpodobně Antonovky a v r. 1869 ji uvedli na trh.
RŮST: střední až bujný. Koruna je pravidelná kulovitá, později mírně rozložitá, tvoří silně konkurenční výhony, snadno houstne. Často se dožívá vysokého věku.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Charlamowski, James Grieve Red, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, McIntosh, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Wealthy, Zvonkové.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká, ob rok velmi vysoká.
PLODY: větší, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká a lesklá, světle zelené, v zralosti slámově žluté se světlými tečkami, někdy i matným líčkem. Dužnina je žlutá, hustá, křehká, šťavnatá. Chuť je velmi lahodná sladkokyselá, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až začátkem září, dozrává rovnoměrně, konzumně krátce po sklizni, vydrží do konce října, z vyšších poloh až do Vánoc. Plody lehce padají ve větru a vyžadují šetrnou sklizeň, snadno se otlačí.
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu moštů a vín, sušení. Na vzduchu málo hnědne.
STANOVIŠTĚ: slunné, vhodná také do vyšších poloh, ale vyžaduje výživnou půdu. Nevhodná do mokrých, suchých půd a do větrných a vlhkých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, květům nevadí ani déšť. Odolná proti vlnatce krvavé a obaleči jablečnému. Středně až více odolná vůči rakovině, středně odolná vůči padlí, středně až méně vůči strupovitosti. Je náchylnější k hnědnutí dužniny a slupky během skladování.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako kříženec odrůd (Ortenauer x Stanley 34) x Hanita a selekci č. 4593. Na trh byla uvedena v roce 2003.

RŮST: středně bujný, se štíhlými postranními, mírně šikmo rostoucími větvemi, dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, hmyzem opylovaná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete raně až středně raně. Kvete v podobný čas jako odrůdy: Čačanská raná, Čačanská najbolja, Jojo, Opal, Ortenauer, Presenta, President, Ruth Gerstetter, Tegera, Tipala, Valor.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná. Při nadměrné úrodě se doporučuje probírka.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 35-45 g), oválné až podlouhlé. Slupka je pod ojíněním tmavě modrá až tmavě fialová. Dužnina je tuhá, šťavnatá, meruňkově oranžová, středně dobře oddělitelná od pecky. Chuť je v plné zralosti výborná, sladká, se středním obsahem kyselin a vyšším obsahem cukrů (průměrně 15-18 °Brix, někdy i 22 °Brix), silně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, na úrovni Domácí švestky, tedy v 1.-2. dekádě září. Plody je třeba sbírat i se stopkou, neboť při sběru bez ní je náchylná k poškození dužniny kolem stopky. Po splnění této podmínky se po sběru plody dobře skladují v chladu. 

VYUŽITÍ: plody zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu kvalitního destilátu, na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, výživ, kompotů či jako náplň do buchet a knedlíků. Květy jsou výborným raným zdrojem nektaru a pylu pro včely a jiné opylovače.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe chráněné před silným větrem. Preferuje humózní, vláhou dobře zásobenou, ale nezamokřenou půdu. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí. 

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je rezistentní vůči šarce na principu hypersenzitivity podobně jako odrůda Jojo. Je méně odolná vůči monilióze plodů (Monilinia fructigena), náchylná k vadnutí kolem stopky a mírně náchylná k bakterióze způsobované Pseudomonas spp.

PŮVOD: druh pochází pravděpodobně z JV Evropy a na Zakavkazska, kde je nejrozšířenější. Roste i v S Africe a v Z Asii. Už v starověku ho vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru. Odrůda Bojar vznikla na Slovensku, výběrem z přírodní populace v r. 1991 ve Výzkumném ústavu ovocných a okrasných dřevin a.s. Bojnice.

RŮST: bujný. Má mohutný vzrůst  (cca. 25x10-15 m) a vytváří kompaktní valcovitú korunu. Plodonosný obrastje kratší a bohatý. Listy má jednoduché, velké, kožovité, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Borka je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná. Kořenový systém je mohutný. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzem a větrem opylovaný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, či už semenáče nebo jiné kulturní odrůdy. Kvete pozdě, až koncem června, dobře se opyluje s odrůdou Mistral. Samčí květy jsou seskupené na dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samičích.

PLODNOST: středně raná, po 5-7 letech, vysoká (60-80 kg/strom), pravidelná.

PLODY: Tmavohnědé, lesklé, velké (průměrně 10,52 g) nažky, baňaté, ukončené kratším semeníkom. Jádro vyplňuje celý prostor, nemá hluboké zářezy. Na průřezu je bílé. Plody jsou uložené v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

DOZRÁVÁNÍ: časné, v první dekádě října. Plody vydrží krátkodobě uskladněné v lednici.

VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n.m.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C až -29 °C, kvůli pozdnímu rašení a kvetení obvykle uniká poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a na rakovině kůry kaštanovníků (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, Érd, Národní centrum pro výzkum a inovace v zemědělství, vyšlechtil jej Péter Szentiványi jako křížence tradiční maďarské odrůdy Milotai 10 x americké odrůdy Pedro, registrována byla v roce 2002. Synonyma: Milotai pozdní, Milotai 10-14.

RŮST: středně bujný, v mládí vzpřímený, později vytváří rozložitou, řídkou korunu. Obvykle dorůstá do výšky a šířky 10x10 m, doporučený spon výsadby je 10x10 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, větrem opylován, jednodomý, se samčími a samičími květy. Je protandrický, tedy samčí květy rozkvétají dříve než samičí a téměř se nepřekrývají v kvetení, takže k dosažení úrody je třeba jej vysazovat spolu s jinými odrůdami. Kvete pozdě, začíná rozkvétat asi 5-7 dní po odrůdě Chandler. Vhodní opylovači např.: Milotai bőtermő, Milotai 10, Lara, Fernette, Fernor, Franquette atd. 

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Asi 60 % plodů se tvoří na bočních výhonech, tedy nejen na koncových.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 14,5-15,2 g, 38,7x33,9x35,9 mm), kulovité. Skořápka je silnější (průměrně 1,89 mm), hladká, ale snadno se loupe. Jádro je světle žluté až světle hnědé a tvoří asi 42-46 % hmotnosti plodu. Chuť je velmi dobrá, jemná. 

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, přibližně v 2. dekádě října.

VYUŽITÍ: plody zejména pro přímý konzum, ale i pro cukrárenské využití vcelku, či v nakrájené či pomleté podobě a pro lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před mrazivým větrem, s dobře odvodněnou, ale vláhou zásobenou půdou - nejlépe hlinitou až hlinitopísčitou. Díky pozdějšímu rašení a kvetení vhodný i do chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorný ve dřevě, letorosty brzy vyzrávají. Díky pozdnímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolný vůči bakterióze způsobované Xanthomonas arboricola pv. juglandis.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně místní semenáč z Bošáce, v Bošácké dolině se dost často vyskytují starší stromy.

RŮST: bujný, dorůstá do výšky i šířky 8 m na semenné podnoži. Tvoří vysoko kulovité koruny. Vyznačuje se silně plstnatým listem, díky tomu se dá rozpoznat už z dálky.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována. 

PLODNOST: raná (již 3. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, nemá meziroční výkyvy.

PLODY: jsou malé (šířka cca 45 mm), vejčité až baňaté. Slupka je tlustá, matná, zelená, v plné zralosti zelenožlutá, posetá hnědými lenticelami, s rzí zejména v okolí kalicha a stopky. I po uhnilicení tlustá slupka drží tvar plodů. Dužina je před uhnilicením křupavá, silně šťavnatá, obsahuje mnoho sklereidů zejména v okolí jádřince. Chuť je velmi osvěžující, příjemně aromatická. Po uhnilicení je dužina velmi šťavnatá, sladké až medové chuti s typicky výraznou vůní.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině srpna, konzum brzy po sklizni, nemá dlouhou trvanlivost. Plody i po uhnilicení dobře snáší přepravu kvůli tlusté, pevné slupce.

VYUŽITÍ: plody zejména na výrobu velmi aromatické hruškovice, ale například i na sušení, moštování či výrobu džemů a povidel po propasírování a samozřejmě i na přímý konzum v obou fázích zralosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, zdá se, že není náročná na půdu, daří se jí i v bělokarpatské jílovici.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě i v květu. Nezvykne trpět chorobami, i rez se projevuje jen málo.

PŮVOD: Japonsko, výzkumný ústav v Okitsu, Pyrus pyrifolia, kříženec odrůd Ishiiwase a Yakumo z r. 1955

 
RŮST: středně bujný, habitus je rozložitý, plodí v trsech a na krátkém dřevě. Koruna je zahuštěná středně silnými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Koruna se dobře tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete jako jedna z posledních asijských hrušní, špatný opylovač. Opylují ji jiné odrůdy asijských hrušní Nijisseiki, Chojuro a Shinseiki nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská).

 
PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 170 g), kulovitého, souměrného tvaru. Slupka je středně silná, drsná, suchá, rzivá, žlutá až oranžová v plné zralosti. Dužnina je krémově bílá, sladká, aromatická, svěží, středně šťavnatá, hrubší a tužší konzistence, ale jemnější než u Chojuro a Hosui. Po rozkrojení nehnědne. Sklon k praskání plodů je střední.

 
DOZRÁVÁNÍ: Ke sklizni dozrává od poloviny září nebo až v říjnu, konzumně koncem října, skladovat se dá do konce ledna.

 
VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny pěstitelské polohy vhodné pro hrušně s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná proti evropské strupovitosti (Venturia pyrina).

PŮVOD: pravděpodobně jihovýchodní Evropa a Malá Asie.

RŮST: na Slovensku zákonem chráněný druh. V přírodě se běžně vyskytující druh hrušně už jen v nízkém počtu a na pár místech jižní hranice. Hrušeň sněžná (Pyrus nivalis) je jiný druh než hrušeň obecná. Strom dorůstá do výšky 6–10 m a šířky 5–7 m. Mladé větvičky jsou stříbřitě bílé s chloupky. Starší tmavnou do šedé až černé barvy, stejně tak i kmen. Na podzim se listí zbarví do tmavočervena, jako u ostatních druhů hrušní.

OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete brzy na jaře velkým množstvím velkých bílých květů (v průměru 2,5–3 cm), kvůli čemuž dostala druhové jméno sněžná / nivalis. Je cizosprašná a k dosažení úrody potřebuje opylení geneticky odlišným jedincem svého druhu (Pyrus nivalis) nebo některou hrušní domácí (Pyrus communis) či hrušní planou (Pyrus pyraster) kvetoucí v podobnou dobu ve vzdálenosti do cca 60 m.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: malé kulovité až hruškovité, zelenožluté barvy, jemné, nakyslé chuti po uhniličení.

DOZRÁVÁNÍ: ke sklizni dozrává koncem října, konzumně až koncem listopadu, vydrží do března.

VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní, zejména v květu, vhodný do velkých zahrad, parků a alejí a větrolamů. Plody jsou vhodné k pálení a sušení nebo výrobě perry, tedy hruškového cideru.

STANOVIŠTĚ:slunné, je nenáročná na polohu a půdu, dobře snáší sucho, ale i těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, odolná proti suchu, větru a zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: vznik křížením v USA a následnou selekcí v ČR.

 
RAST: středně bujný, s kulovitou, středně hustou korunou a krátkým plodonosným obrůstáním.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylovaná, kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle času kvetení by to mohly být: Barbora, Delta, Goldrich, Harcot, Harogem, Jitka, Karola, Lebela, Lemeda, Lenova, Leskora, Marlen, Minaret, Mirka, Pálava, Radka, Svatava, Veecot, Vemina, Vestar, Zetka, Pinkcot, Sylvercot.

 
PLODNOST: poměrně raná, střední, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, kulovitě-oválné, slupka žlutooranžová s osamocenými světle červenými skvrnami; dužnina jemné konzistence, oranžová, pevná, chuť kořenitá, sladká; semenné jádro je hořké.

 
DOZRÁVÁNÍ: polovina července, asi 7 dní před odrůdou Velkopavlovická.

 
VYUŽITÍ: středně raná odrůda, vhodná pro přímý konzum, konzervaci, sušení, mražení; plody dobře snášejí přepravu, neotlačují se.

 
STANOVIŠTĚ: všechny pěstitelské oblasti, úrodné půdy.

 
ODOLNOST: dobrá mrazuodolnost dřeva, dobrá odolnost květů vůči jarním mrazům, dobrá odolnost vůči hnědnutí listů.

Pozdní moštová odrůda bílého vína vhodná pro výrobu vína.
Středně bujný růst, pravidelná plodnost. Menší, kulaté bobule mají pevnou slupku, jsou žlutozelené, na sluneční straně s narůžovělým líčkem. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý. Vhodný pro přímou konzumaci, výrobu vína - chuť vína aromatická, plná, harmonická, se svěží kyselinkou. Dozrává ve 2. pol. října. Odrůda náročnější na polohy, vyžaduje dobře exponované, teplé polohy, slunečné stanoviště a vlhčí hlinité/ hlinitopísčité půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Vysoká odolnost vůči plísním, padlí révy a mrazu. Samoprašná odrůda. Původem z ČR.

PŮVOD: USA, Indiana, Adamsboro v okrese Cass, vznikla jako semenáč neznámého původu na farmě Davida Floryho v roce 1876.

RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný, vytváří kulovité, později až převisle kulovité, přiměřeně husté koruny s kosterními větvemi nasazenými v mírně tupém úhlu, s množstvím středně dlouhého plodonosného obrostu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Gloster, Golden Delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Starking Delicious.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké, kulovité až vysoko kulovité, tvarově docela vyrovnané, nepravidelně oblou rebrovité, u většiny plodů s ostrým švem typickým pro tuto odrůdu, mírně stlačené na jednu stranu. Slupka je hladká, lesklá, mírně mastná a pevná, žlutozelená až slámově žlutá s oranžovým až hnědooranžovým líčkem. Dužina je žlutavá, jemná, křehká, šťavnatá, výrazně voní a na vzduchu jen jemně hnědne. Chuť je velmi dobrá až vynikající, kyselosladká, příjemně kořenitá s banánovým nádechem.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, dozrává v prosinci a vydrží do dubna. Plody nevadnou.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, sušení, pečení nebo výrobu výživ. Dopravu snáší dobře jen po sklizni.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Vyžaduje teplejší až středně teplé, chráněné, ale neuzavřené polohy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, náchylnější k namrznutí zejména po velké úrodě, silně mrazuodolná v květu. Méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí. Plody nebývají napadány obaleči, takže nečervivějí.

PŮVOD: Kanada, stát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil Dr. Donald K. Ourecky jako křížence odrůd Vibrant x Holiday, křížení proběhlo v roce 1970, odrůda byla uvedena na trh v roce.

RŮST: středně bujný, vytváří kulovité, středně vysoké, spíše řídké trsy. Listy jsou tmavě zelené, jemně šedavé s výrazným sametovým ochlupením. Tvoří velký počet většinou silných odnoží.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá. Kvete brzy až středně brzy na úrovni listů a pod listy.

PLODNOST: je středně vysoká až vysoká (kolem 250 g/rostlinu/ve 2. roce pěstování), spolehlivá.

PLODY: první jsou velké, další středně velké, a lehké, pravidelně kuželovité, tmavě červené, výrazně lesklé. Dužnina je pevná, celočervená s dutinou. Chuť je osvěžující, velmi aromatická. Důležité je sbírat plody včas, neboť při přezrávání mírně hořknou. Plody se hůře oddělují od plodného stvolu.

ZRÁNÍ: velmi rané, od konce května do 3. týdne června.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu i všestrannému zpracování na džemy, džusy, výživy, sirupy, pečení, sušení či mrazení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, není náročná na půdu, snáší velmi dobře všechny typy půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh. Díky své vitalitě může být na jednom stanovišti i déle než 3 roky za podmínky dostatečné výživy.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná v zimě, středně mrazuodolná v květu kvůli ranému kvetení, ale umístění květů na úrovni listů a pod nimi snižuje šanci zmrznutí. Je silně odolná vůči fialové skvrnitosti listů (Diplocarpon earliana) výše odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea), a tolerantní vůči padlí (Sphaerotheca macularis), citlivá na bakteriální skvrnitost jahod (Xanthomonas fragariae), červenou hnilobu kořene (Phytophthora fragariae) a verticiliové vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Nizozemsko, okolí Maastrichtu nebo Belgie, případně Německo, je to stará odrůda poprvé popsaná už v r. 1830 jako už v té době dost rozšířená odrůda. Synonyma: Calville Ambrée, Calville Etoilée, Calville Rouge Precoce, Early Red Calville, Herzapfel, Meuser’s Rote Herbst Reinette, Reinette Etoilée, Reinette Saint-Lambert, Renet Rosu Stelat, Rote Sternrenette, Star Reinette, Stern Apfel.

RŮST: středně bujný, vzpřímený a později rozložitý. Vytváří větší, vysoce kuželovité, široce pyramidální až kulovité koruny, které jsou relativně řídké uvnitř a hustší na koncích větví.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá, s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače např.: Šampaňská reneta, Coxova reneta, Ontario, Roter Trierer Weinapfel atd.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, někdy někdy plodí střídavě na celém stromě nebo jen na jeho částech.

PLODY: středně velké, při přeplození až menší, ploše kulovité a mírně asymetrické s téměř kruhovým průřezem, bez hrán a jiných nerovností. Slupka je lesklá, hladká, jemná, při sklizni výrazně modravě ojíněná, zelenožlutá, ale téměř celá překrytá karmínovočervenou, typické jsou nápadné lenticely hvězdičkovitého tvaru. Dužnina je žlutobílá s narůžovělými žilkami, jemnozrnná, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, příjemně sladkokyselá a aromatická a jemně kořenitá. 

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň plodů v 2. polovině září až v říjnu, konzumně dozrávají v říjnu až listopadu, uskladněné v chladu vydrží do ledna až března podle pěstitelské polohy. Plody mohou zejména na veternej poloze padat ještě před dozráním. Potlčené plody nehnijí, ale v místě bouchnutí dužnina korkovatí. Vyžaduje uskladnění ve vyšší vlhkosti vzduchu, aby plody nevadly.

VYUŽITÍ: plody zejména na přímý konzumaci jako ideálně jablíčko pro děti a na vianočnú tabuli, ale i na moštování či jiné zpracování, např. na pečení, sušení, výrobu přesnídávek, džemů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: sluneční, chráněné před větrem, s dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných, ale chráněných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, ale květy hůře snášejí déšť během kvetení. Je vysoce odolná vůči padlí, středně až vyšší vůči strupovitosti a rakovině.

PŮVOD: Rusko, Novosibirsk, Ústav cytologie a genetiky, Novosibírsky ústav ochrany rostlin I.V. Mičurina a Orlojsko-sibírsky ústav ochrany rostlin, vyšlechtili ho N.S. Šcčapov, V.K. Krejmer, A.M. Belych a E.A. Karpova z poddruhu Hippophae rhamnoides subsp. mongolica jako křížence hybridů č. 120/1 (vybrána forma F1 odrůdy Zyryanka) a č. 1-126 (vybrána forma F1 odrůdy Zyryanka), registrován v roce 2007. Synonymum: Каприз.

RŮST: střední až slabší, vzpřímený, dorůstá do asi 2,7 m s oválnou, řídkou korunou. Výhony jsou vzpřímené, šedohnědé, středně trnité. Listy jsou středně velké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, na dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samčího opylovače.

PLODNOST: raná (3. rok po výsadbě), středně vysoká. Průměrný výnosu ve věku 5-8 let při sponu výsadby 4x2 m je 9,7 t/ha, 0,89 kg/m³ (na objem koruny), 7,8 kg/rostlina.

PLODY: jsou středně velké až velké (0,49-0,79 g, průměrně 0,7 g), oválné, žlutooranžové s tmavooranžovými skvrnami na bázi a vrcholu. Na rakytník jsou sladké, příjemně aromatické, obsahují průměrně až 10 % cukru, kyselin jen 1,18-1,7 %. Obsah vitamínu C je v rámci rakytníkov nižší - 56,5-80,25 mg/100 g, podobně obsah karotenoidů 14,7 mg/100 g, i obsah oleje je nižší - 4,76 %. Stopka je středně dlouhá, cca. 5 mm, odtržení je polosuchý. Plody jsou uspořádané středně hustě, někdy hustě.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny července. Plody se po sklizni hůře přepravují.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzumaci, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kozmetiky.

STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje sluneční stanoviště, propustnou půdu. Spon volíme 2x4 m.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná vůči endomykóze a vysychaniu, středně náchylná k poškození vrtivkou rakytníkovou.

PŮVOD: USA, Kansas, Chanute, vybral ji jako náhodný semenáč z volné přírody v roce 1970 Milo Gibson.

RŮST: středně bujný, dosahuje výšky okolo 4-5 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopylivá, hmyzem (zejména mouchami) opylivá, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Susquehanna® Peterson, Shenandoah™ Peterson, Overleese, PA-Golden, NC-1, Wilson.  

PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 215 kg za 10 let pěstování), pravidelná a vyrovnaná. 

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 156 g, největší plody až 324 g), oválné až podlouhlé, Dužnina je máslově žlutá až sytě žlutá a má konzistenci řidšího pudinku. Chuť je sladkokyselá, s příchutí banánu a hrušky, v dochuti nahořklá. Cukernatost je v rozmezí 16–20 °Brix.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, průměrně od konce září (24.9.) do konce října s vrcholem sklizně koncem 1. dekády října, některé roky nárazovější, jiné rovnoměrné po delší dobu. 

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinářské využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale také k výrobě zmrzlin, džusů, výživ či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a provazů. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu lze získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PŮVOD: bývalý SSSR, Všeruský vedecko-výzkumný ústav pro vinohradníctvo a vinařství J. I. Potapenka. Vyšlechtili ho v roce 1947 J. I. Potapenko, L. I. Proskurnja a A. S. Skripnikova jako křížence odrůdy Severnyj x směs pylu odrůd Muškát vengerskij, Muškát belyj, Muškát alexandrijský). Obsahuje geny Vitis amurensis. Synonyma: Cvetočnyj (původní název), pod jménem Blütenmuskateller se pěstuje zejména v německy hovoriacich zemích.

RŮST: bujný až velmi bujný, s hustým až velmi hustým olistěním, intenzita růstu zálistků je vysoká. Je nutné v zóně hroznů odstraňovat zálistky a 1-3 listy. Listy jsou středně velké až velké, kulaté, troj- až pětilaločné, středně hluboce vykrajované. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: přiměřená, pravidelná. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2, při něm není třeba dělat probírku plodů.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké, válcovitě-kuželovité, středně husté až husté. Bobule jsou středně velké, kulaté. Slupka je pevná, žlutozelená, na osluněné straně jantárová, s jemným voskovitým ojíněním. Dužnina je šťavnatá. Chuť je s výraznou muškátovou vůní.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, v 2. polovině září až začátkem října.

VYUŽITÍ: moštová odrůda vhodná k výrobě odrůdových vín a cuvée s intenzivní muškátovou vůní s jemnou ovocnosťou a výraznou, sviežou kyselinou.

STANOVIŠTĚ: sluneční, vzdušné, je středně náročný na polohu, méně náročný na půdu, méně vhodné jsou suché půdy, které negativně ovlivňují vůni. Ve vlhkých půdách zase mohou mít velmi husté olistění, což zvyšuje citlivost na houbové patogény.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), středně až méně odolný vůči padlí révy (Erysiphe necator). Je málo citlivý na sprchávání květenství, netrpí abiotickým vadnutím hroznů. Lze pěstovat v režime ekologického zemědělství, ale s ochranou proti padlí.

PŮVOD: Německo, Breisgau, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, vyšlechtil ho v r. 1983 Norbert Becker jako křížence odrůd Seyval x Zähringer (původně udávaný rodičovský původ Cabernet Sauvignon x Bronner), registrován byl v r. 2013 v Německu. Je to mezidruhový kříženec obsahující geny amerických druhů Vitis spp. i Vitis amurensis. Synonyma: FR 392-83.

RŮST: středně bujný až bujný s poměrně řídkým olistěním, postačuje odstraňování zálistků, případně 1-2 listů v zóně hroznů. Listy jsou zelené, středně velké, trojlaločné, se středně hlubokým vykrojením. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s obojpohlavným květem.

PLODNOST: pravidelná, přiměřená, nevyžaduje probírku plodů.

PLODY: hrozny jsou středně velké, při základě rozvětvené, horní část je široká, spodní úzká, valcovitá, středně husté až řidší. Bobule jsou malé až středně velké (1-1,5 g), kulaté. Slupka je pevná, růžová či červená, na slunečné straně někdy s jemným oranžovým odstínem. Chuť je harmonická, vyvážená. Cukernatost je 21-24 °NM, obsah kyselin 6,5-9 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: moštová odrůda vhodná zejména k výrobě vysoce kvalitních, voňavých, harmonických, plných vín s příjemnou, jemnou kyselinkou v kvalitě pozdního sklizně. 

STANOVIŠTĚ: sluneční, zejména svahovité, jižní pozemky. Je středně náročný na stanoviště, lze pěstovat v podobných lokalitách jako Rulandské bílé a Rulandské šedé. Je středně náročný na půdu, méně vhodné jsou suché půdy. Je vhodný do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST:  je velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola), velmi dobře vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), dobře až velmi dobře vůči padlí révy (Erysiphe necator). Lze dobře pěstovat v podmínkách ekologického vinárstva.

PŮVOD: USA, Illinois, USDA-ARS (Výzkumný ústav amerického ministerstva zemědělství)
RŮST: polovzpřímený až vzpřímený, hustota nízká až střední. Výhony jsou beztrnné, zelené, na osluněné straně tmavě červené, středně silné, v průřezu hranaté. Vyžaduje zimní řez odplozeného dřeva.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná
PLODNOST: hlavní na loňských výhonech v létě.
PLODY: středně velké až velmi velké (4,7-7,2 g) plody černé, středně lesklé barvy (""Černý satén""), vyrovnaného kulovitého až elipsovitého tvaru. Plody pevně drží na lůžku až do plné zralosti. Chuť je aromatická, sladkokyselá (průměrně 6,8 °Brix) s vysokým obsahem antioxidantů polyfenolů.
DOZRVÁNÍ: rané až středně rané, od poloviny července do srpna, sklízí se dobře až při plném vyzrání.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, sirupy, zavařeniny.
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea).

"Středně silný růst. Habitus je vzpřímený, široký. Kvete velkými, jemně růžovými květy (v květnu až červnu). Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Plodnost raná. Velký až velmi velký plod jablkového tvaru a žluté barvy. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. V syrovém stavu jsou hůře stravitelné, trpké; doporučuje se tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, kompotů, dále sušení, moštování. Plody odpuzují mole.
Skladování na chladném a větraném místě přibližně do dubna. Sklizeň od poloviny října, postupné dozrávání (listopad), skladovatelnost do jara. Chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, hlinitá – hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez (koncem zimy). Mrazuvzdorná, odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování. Samosprašná."

PŮVOD: Libovice u Slaného, ČR, 2. pol. 20. století, vyšlechtil Václav Bláha jako křížence Drouardovy s Lucasovou.

 
RŮST: slabý, koruna kuželovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca 60 m. Zřejmě vhodní opylovači: Amanliská, Angoulemská, Avranšská, Anglická bergamotka, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5–8 let po výsadbě a úrodnost je středně vysoká.

 
PLODY: velké plody válcovitého tvaru. Převládající barva slupky je zelená, místy pokrytá rzí. Dužnina je šťavnatá, měkká, chuť sladká, dobrá, jemně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: v listopadu, skladovatelná v chladu do ledna.

 
VYUŽITÍ: vhodná zejména na přímý konzum a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda náročná na teplo, vyžaduje chráněné stanoviště a hluboké hlinité půdy. Nevhodná do vyšších poloh.
ODOLNOST: středně odolná vůči mrazu.

PŮVOD: Německo, Grevenbroich, Porýní, vyšlechtil ji v roce 1878 Dietrich Uhlhorn mladší jako křížence mezi Ananasovou renetou a Purpurovým agátovým a pojmenoval ji po svém tchánovi, soudním radovi Vinzenzu von Zuccalmagliovi.

 
RŮST: v mládí střední, později slabší, méně intenzivní, koruna zpočátku široká, později vysoká kulovitá, hustší.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Coxova reneta, James Grieve, Croncelské, Landsberská reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Železné.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, v plné plodnosti střídavá.

 
PLODY: menší až středně velké, vejcovité až kulovité, velikostně i tvarově nevyrovnané. Slupka je zelenkavě citronově žlutá, na slunečné straně s červeno-oranžovým nádechem, s červenohnědými lenticelami. Dužnina je jemná, hustá, šťavnatá, mírně vonná, chuť sladce nakyslá, vyvážená, příjemně kořenitá, osvěžující, velmi dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až začátkem prosince, skladovatelnost do února až března. Nepadají předčasně působením větru. Při skladování nezvadá, může však moučnatět.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a skladování. Na vzduchu nehnědne. Plody jsou odolné vůči otlačení a vhodné pro transport.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy živné, vlhké, středně těžké, ne však zamokřené. V suchých půdách jsou plody jen velmi malé. Vhodná pro teplé polohy, chráněné před větrem a silnými mrazy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči škůdcům, ve dřevě často namrzá, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, v mokrých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: pravděpodobně Turecko, kde se nazývá Misk Armudi.

 
RŮST: zdravý růst, vytváří nejprve přímé a štíhlé koruny, později se pod vahou plodů rozkládají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: neověřené, kvete brzy, ale květy jsou dobře mrazuvzdorné a je jich mnoho.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, stálá.

 
PLODY: malé (40–75 g), s vejcovitým, mírně baňatým tvarem; stopka je oproti ostatním muškatelkám silnější a kratší. Slupka je hladká, mírně hrbolatá, poněkud drsná, málo lesklá, barva slupky nazelenalá a na slunné straně temně načervenalá, celá pokrytá drobnými lenticelami. Dužnina je bílá až nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, /b>máslovité konzistence, někdy zrnitá. Chuť a vůně velmi dobrá, muškátově aromatická, sladká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se začátkem srpna, ještě zelená, za 3–5 dní plody zežloutnou a změknou.

 
VYUŽITÍ: pro své jemně šťavnaté, sladké a muškátově aromatické plody je vyhledávanou stolní hruškou a využívá se také na výrobu džemů a marmelád, moštování a sušení. V nezralém stavu plody dobře snášejí přepravu, zralé vydrží jen pár dní.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, snáší i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči chorobám, vysoce odolná vůči mrazu, v nevhodných, příliš vlhkých podmínkách náchylná ke strupovitosti, která se ale projevuje jen na listech.

PŮVOD: Dánsko, vypěstoval ji jako náhodný semenáč Hardesvogt Tillisch v Bjerre nedaleko Horsensu okolo roku 1866. Rozšířil ji zahradnický závod E. Mathiesena v Olstyke.

RŮST: středně bujný, vytváří středně velké, kulovité koruny. Dobře snáší přísnější řez a vytváří kratší plodonosný obrost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače např.: Coxova reneta, Croncelské, James Grieve, Laxton's Superb, McIntosh, Priesvitné letné, Richardovo, Ušľachtilé žlté.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, střídavá.

PLODY: jsou velké (průměrně 190 g, ale i až 700 g), ploše kulovité, žebernaté obvykle s 5 žebry, nesouměrné, tvarově méně pravidelné. Slupka je lesklá až mastná, jemná, zelenožlutá až slámově žlutá, někdy s malým zlatožlutým až načervenalým líčkem a s drobnými hnědými lenticelami. Dužnina je jemná, hustá, křehká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická, velmi podobná chuti Kalvilu bílého zimního.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem srpna až v září, konzumně dozrává v září a vydrží do listopadu. Na větrných lokalitách může předčasně opadávat. Při skladování nezvadá, ale z příliš přehnojených lokalit mohou zejména větší plody hnít.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke kuchyňskému zpracování na pečení či výrobu přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, půdy i méně kvalitní, ale s dostatkem vláhy a vápníku. Snese i vyšší polohy, ale před větrem chráněné, i lokality, které jsou pro Kalvil bílý zimní příliš chladné. Vhodná především do zahrad.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. V nevhodných polohách je náchylnější k padlí a strupovitosti, v těžké půdě k rakovině.

PŮVOD: současné Polsko, Pruszc (německy Praust) u Gdaňsku, jako náhodný semenáč ji od 70. let 19. století začal množit německý školkař Anton Rathke, který ji pojmenoval podle své dcery.
RŮST: slabý, vytváří menší, zcela převislé, dekorativní koruny. Je vhodná také do menších zahrad.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Květy jsou velmi dekorativní, tmavě růžové. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Grahamovo, Hetlina, Jonathan, Malinové holovouské, Matčino, Ontario, Panenské české, Parména zlatá zimní, Studniční, Vejlímek červený.
PLODNOST: raná, dost vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, tupě kuželovité. Slupka je hladká, silná, lesklá, zelenožlutá až žlutá, překrytá na slunné straně červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá, málo křupavá. Chuť je kyselejší až sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, dozrává v říjnu, vydrží do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná na přímý konzum, kuchyňské zpracování a zejména na moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na polohu ani na půdu, je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti a padlí. jablon-elise-rathke

PŮVOD: Německo, buď v roce 1850 nebo 1872 nalezená jako náhodný semenáč, zřejmě v Hohenheimu.

 
RŮST: střední až bujný růst, vytváří vysokou kulovitou až převislou korunu. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvetení velmi pozdní, až ve druhé polovině května. Vhodní opylovači: Banánové zimní, Granny Smith, Charlamowski, Šampaňská reneta.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, ale střídavě vysoká.

 
PLODY: malé až středně velké (průměrně 90 g), kulovité až ploše kulovité. Slupka je jemná, hladká až lesklá, světle žlutá až slámově žlutá, jakoby vosková, ve stínu zelenavá, na slunné straně žlutější nebo červeně mramorovaná, s množstvím hnědých teček. Dužnina je bílá, měkká, jemná a šťavnatá. Chuť je ostře kyselá, méně sladká, bez kořenitosti, jemně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, dozrává v říjnu, vydrží do listopadu.

 
VYUŽITÍ: zejména na moštování, výrobu cideru či pečení a jiné kuchyňské zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, jinak je velmi nenáročná na polohu, snese i horší půdy, i mrazové kotliny i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolná proti strupovitosti, padlí i proti rakovině.