Ovocné

PŮVOD: Německo, Guben an der Neiße, nalezena jako náhodný semenáč panem Droganem.

RŮST: středně bujný až bujný růst. Vytváří středně velké stromy s vyššími, kulovitými, řidšími, kulovitými korunami.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská.

PLODNOST: raná a pravidelná.

PLODY: středně velké (4,8-5,6 g), srdcovité, nejširší uprostřed. Slupka se nápadně leskne, je světle žluté voskovité barvy, na sluneční straně i trochu načervenalá, je pevná a dá se stáhnout. Dužina je středně tuhá, šťavnatá, sladké chuti. Pravděpodobně díky žluté barvě jsou plody mnohem méně napadány ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července. Plody už napadá vrtivka třešňová, tedy bývají červivé.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci, kuchyňskému zpracování, konzervaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, nemá speciální požadavky na půdu, ale není vhodná jen těžká jílovitá a podmáčená. Vhodná také do vyšších poloh. Celkově nenáročná odrůda.

ODOLNOST: odolná vůči mrazu v dřevě i květu, odolnější vůči monilióze, ale za přílišného vlhka praská a hnije.

PŮVOD: Francie, Soings-en-Sologne, Loir-et-Cher, Angier International, vyšlechtil ji Christoph Angier jako křížence odrůd Gariguette x Sweet Charlie někdy na přelomu 20. a 21. století, na trh byla uvedena v roce 2002.

RŮST: bujný a rozložitý,

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá. Kvete postupně od května do září.

PLODNOST: vysoká, 700-1000 g na rostlinu za plodný život. Na stoncích je 3-5 plodů.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 13-15 g), kuželovité, oranžovočervené až červené, matné. Dužnina je oranžovočervená, středně tuhá až měkčí. Chuť je velmi sladká, s nepatrnou kyselinkou, s jemnou vůní lesních jahod, která zůstává po celou sezónu. Cukernatost je průměrně 7,79–9,06 °Brix. 

DOZRÁVÁNÍ: postupné, opakované, od června do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: plody jsou vynikající zejména k přímému konzumu. Kvůli měkkosti hůře snášejí přepravu a delší skladování, ale jsou vhodné i k všestrannému zpracování na džemy, džusy, sirupy, výživy, k sušení, pečení či mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně vlhkou, ale nezamokřenou půdu. Vhodná do teplých, středně teplých a pravděpodobně i chladnějších oblastí.

ODOLNOST: je zřejmě dobře mrazuodolná během zimy. Odolnost vůči běžným chorobám jahod nebyla zatím vědecky posuzována.

PŮVOD: Německo, Luckenwalde, Státní výzkumný ústav, vyšlechtil ji Dr. Rudlof von Sengbusch jako křížence odrůd Markee a Sieger a byla uvedena na trh v roce 1954.

RŮST: středně bujný, vytváří středně vysoké, ploše kulovité, kompaktní trsy. Tvoří mnoho květních stvolů, které kvetou na úrovni listů nebo pod nimi. Odnožuje středně silně, nezahušťuje porost.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylitelná.

PLODNOST: je středně vysoká, ale velmi spolehlivá.

PLODY: jsou středně velké až menší (průměrně 8,6-9,9 g), první bývají ledvinovité, ostatní jsou tupě kuželovité i pravidelně kulaté, tmavě červené, lesklé. Dužnina je pevná, šťavnatá, plně červená s malou dutinou. Kalich je mírně zapuštěný a hůře se odděluje. Chuť je vynikající, sladká s jemnou kyselinkou, kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: je středně rané až pozdní, u nás přibližně od 10. června do konce měsíce, v teplé roky dříve.

VÝUŽITÍ: vynikající na přímý konzum i na zpracování na džemy, džusy, sirupy, sušení, včetně mrazení. Je náchylnější na otlačení po sklizni, takže nesnáší až tak dobře přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vzdušné. Půdu preferuje dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, doporučujeme hodně kompostu a zakrýt ho mulčem ze slámy, případně jehličí či dřevní štěpky. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších, neuzavřených poloh s dostatečným prouděním vzduchu.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná během zimy a díky pozdějšímu kvetení a květům na úrovni listů či pod nimi lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je relativně dobře odolná vůči roztočci chmelovému (Tetranychus urticae). Je tolerantní vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.) a středně až více tolerantní vůči roztočíku jahodníkovému (Phytonemus pallidus). Je náchylnější na poškození plísní šedou (Botrytis cinerea), a to i na porostu, i po sklizni. Proto udržujeme porosty vzdušné. Je méně odolná i vůči bílé skvrnitosti jahod (Mycosphaerella fragariae), středně odolná vůči padlí (Podosphaera aphanis).

PŮVOD: Nizozemsko, Univerzita ve Wageningenu, Institut pro šlechtění zahradnických plodin, vyšlechtěna v roce 1972 M. Wassenaarem jako kříženec odrůd Tamella x Induka, na trh uvedena v roce 1978.

RŮST: bujný, s ploše kulovitým, středně hustým, středně vysokým habitem. Tvoří průměrný počet tmavozelených, jemně zubatých listů. V prvním roce tvoří dostatek odnoží, v druhém roce téměř neodnožuje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: vysoká, zejména první dva roky.

PLODY: první plody jsou velké, ostatní středně velké (průměrně 14-18 g), kuželovitého tvaru s nepatrnou dutinou. Slupka je při plné zralosti tmavě červená, lesklá. Dužina je oranžová až červená, šťavnatá. Chuť je velmi sladká, s vyváženým poměrem cukrů a kyselin, příjemně aromatická, vynikající. Plody se dobře oddělují od stopek a jsou citlivé na otlaky.

ZRÁNÍ: středně rané, od 1. týdne června až do konce měsíce.

VYUŽITÍ: plody výborné k přímé konzumaci, díky pevné dužině se hodí i k zavařování. Dále je lze zpracovávat i na džemy, džusy či sirupy, mrazit či sušit.

STANOVIŠTĚ: slunné. Půdu preferuje hlinitou nebo hlinitopísčitou, rovnoměrně zásobenou vláhou, ale nezamokřenou. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná během zimy. Je silně odolná vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.) a vůči fytoftorové hnilobě oddenků a plodů jahod (Phytophtora cactorum), středně až méně odolná vůči červené hnilobě kořenů (Phytophthora fragariae), vůči plísni šedé (Botrytis cinerea) a padlí (Podosphaera aphanis), ve vlhkém období citlivější na skvrnitosti listů.

PŮVOD: druh pochází pravděpodobně z JV Evropy a na Zakavkazska, kde je nejrozšířenější. Roste i v S Africe a v Z Asii. Už v starověku ho vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru. Odrůda Mistral vznikla na Slovensku, výběrem z přírodní populace v r. 1991 ve Výzkumném ústavu ovocných a okrasných dřevin a.s. Bojnice.

RŮST: bujný. Má mohutný vzrůst  (cca. 25x10-15 m) a vytváří řidší, kulovitou a košatou korunu. Listy má jednoduché, výrazně velké, kožovité, podlouhle kopinaté, lesklé, s hluboce pilovitým okrajem. Borka je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná. Kořenový systém je mohutný. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzem a větrem opylovaný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, či už semenáče nebo jiné kulturní odrůdy. Kvete pozdě, až koncem června, dobře se opyluje s odrůdou Bojar. Samčí květy jsou seskupené na dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samičích.

PLODNOST: středně raná, po 5-7 letech, vysoká (60-80 kg/strom), pravidelná.

PLODY: Tmavohnědé, lesklé, středně velké až velké (průměrně 9,3 g) nažky, pretiahnutejšie, ukončené dlhším zbytkem semenníka. Velmi dobře se loupou. Smotanovobiele jádro vyplňuje celý prostor, nemá hluboké zářezy. Plody jsou uložené v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní, v druhé polovině až koncem října. Plody vydrží krátkodobě uskladněné v lednici.

VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n.m.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C až -29 °C, kvůli pozdnímu rašení a kvetení obvykle uniká poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a na rakovině kůry kaštanovníků (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: ČR, Kuchařovice, keř rostoucí už 30 let v zahradě pana Marka Venuty, původní zdroj není znám.

RŮST: velmi bujný, rozložitý, dorůstá až do 6 m do šířky a 4 m výšky.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří partenokarpické plody bez potřeby opylení.

PLODNOST: raná, vysoká, ve 2 várkách - breba a hlavní sklizeň.

PLODY: středně velké až velké, zavalitější hruškovitého tvaru, s velkým okem, ze žlutozelené barvy dozrávající do světle hnědé. Dužina je šťavnatá, hnědočervená, velmi chutná.

DOZRÁVÁNÍ: breba dozrává začátkem srpna, několik dní před odrůdou Znojemská, hlavní sklizeň koncem září až v říjnu.

VAVYUŽITÍ: je to okrasný i užitkový keř, který zahradě dodá závan Středomoří. Kulinářské využití: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Léčivé využití: Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se též dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů. Chutný je i čaj z mladých listů.

STANOVIŠTĚ: slunečné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: starší rostliny jsou ve dřevě a pupenech mrazuvzdorné do cca. -15 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě zazimujeme v chladné místnosti. První roky po výsadbě do země můžeme ještě na zimu hluboko nastýlat slámou, listím či ovčí vlnou. U nás nebývá výrazně napadána chorobami či škůdci.

PŮVOD: Anglie, hrabství Norfolk, Brentmarch, vypěstoval ji jako náhodný semenáč Mr. Pace, známá byla již kolem roku 1580. Synonyma: London Pepping, Londoner Pepping, Londýnský jadrnáč, Pepinka londýnská, Prasomila Londinensis, Bastard Calvill, Calville du Haire, Calville du Roi, Citron d'Hiver, Five-Crowned Pippin, Five Crown Pippin, London Pippin, Londoner Grosse Reinette, Lounden Peppen, New London Pippin, Old London Pippin.

RŮST: středně bujný, později umírněný, vytváří ploše kulovité koruny dožívající se středního věku.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavnými květy, je dobrým opylovačem. Kvete středně brzy, dlouho. Vhodní opylovači např.: Braeburn, Golden Delicious, Hvězdnatá reneta, Kalvil bílý zimní, Kalvil červený podzimní, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Lucemburská reneta, Parména zlatá zimní, Šampaňská reneta, Švýcarské oranžové, Spartan, Topaz, Vilémovo atd.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelnější.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 150 g), ploše kulovité, kalvilovité s 5 výraznými hranami. Slupka je jemná, hladká, lesklá, polomastná, zelenožlutá až žlutá, až z poloviny překrytá červeným rozmytým líčkem, zejména v horní polovině plodu s tmavšími tečkami a bílými pihami. Dužnina je pevná, tuhá, později křehká, nažloutlá, šťavnatá, na vzduchu nehnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, oříškově kořenitá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v listopadu až prosinci, vydrží do března či dubna. Dobře snáší přepravu a dobře se skladuje.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu jako výborná stolní odrůda, ale i k pečení, při kterém si dobře zachovává tvar či k výrobě pěkně žluté výživy.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, otevřené, vzdušné, ale chráněné před silným větrem. Je náročná i na půdu, vyžaduje úrodnou, hlubokou, vlhčí, ale ne mokrou. Vhodná zejména do teplých či chráněných středně teplých poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuodolná ve dřevě, dobře mrazuodolná v květu. Je velmi málo odolná vůči strupovitosti ve vlhkém ovzduší, málo odolná vůči rakovině v mokré půdě či padlí v suchu.

PŮVOD: USA, USDA/Southern Illinois University, kříženec (US 1482 x Darrow) x Thornfree
RŮST: plazivý až polovzpřímený, středně hustý. Výhony jsou beztrnné, hladké, lesklé, nevýrazně hranaté.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká, hlavní je na loňských výhonech v létě.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 6,9 g), tvarově vyrovnané, vejcovité, tmavě černé, středně lesklé, málo až středně pevné, plod slabě až středně silně drží na lůžku. Chuť je sladkokyselá až sladká (průměrně 6,8-12,2 °Brix).
DOZRVÁNÍ: středně rané, od poloviny srpna do září.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, mražení i dalšímu zpracování (sirupy, džemy a zavařeniny).
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Belgie, zač. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3–12 ks.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Williamsova.

 
PLODNOST: poměrně raná (6.–8. rok), stálá, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100–120 až 200–250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až hranatý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na slunečné straně zlatě žlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticelami, někdy i rzivými skvrnami/pruhy. Dužnina je žlutá, jemná, hustá, šťavnatá, máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenná, rozplývavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci, ostatní později.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vyžaduje teplé, chráněné stanoviště a kvalitní, živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.

 
ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a houbovým chorobám. V nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: neznámý, tzv. čínská bílá hrušeň, zřejmě Pyrus pyrifolia.

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete v první polovině dubna. Vhodní opylovači: opylují ji jiné odrůdy asijských hrušní nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní a Trévouxská).

PLODNOST: raná, vysoká. Vyžaduje probírku plodů, protože má sklon k přeplození.

PLODY: středně velké (průměrně 155 g), kulaté až zploštělé. Slupka plodu je hladká, bez rzivosti a výrazných lenticel, její základní barva je zelená, v plné zralosti žlutá až krémová. Dužnina je tužší, bílá až krémově bílá, po rozkrojení hnědne. Je středně sladká s vyváženým poměrem cukrů a kyselin.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává ke sklizni středně brzy, od poloviny do konce září. Konzumně dozrává koncem září, skladovatelná je do prosince.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé v rámci teplých a středně teplých poloh s dostatečnou vlhkostí (v domovině 400–1200 mm ročně).

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: zdravý a silný růst do cca 30 cm. Kvete v dubnu a květnu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, vyrovnané, tupě kuželovité, lesklé, atraktivní, zářivě červené. Chuť je osvěžující, sladká. Plody jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: v červnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba džemů, mražení. Jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, popř. polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti padlí.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice ve Valticích, zaregistrován v roce 1971.

 
RŮST: bujný, tvoří vzpřímené, široce kulovité koruny, dostatečně husté. 20letý může dosáhnout výšky i 22 m. Raší brzo.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, částečně samosprašný, samičí květy rozkvétají 2-3 dny před dozráním samčích jehněd, kvete brzo. Vhodní opylovači: Jupiter, případně Hartley.

 
PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), středně vysoká až vysoká, téměř pravidelná. Plodí převážně na koncích jednoročních výhonů.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 14-14,8 g a 43,5x38x35,5 mm), vejcovité s menší špičkou, u některých plodů jsou poloviny nerovnoměrně velké. Rubina je hrubá, zelená, v zralosti se otevírá a ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně hrubá - polopapírová, dobře až středně dobře uzavřená, mírně až středně vrásčitá, téměř hladká, středně dobře až velmi dobře louskatelná. Jádro je velké (tvoří 51,5 % plodu), dobře vyplňuje skořápku, ale ve srovnání s ostatními odrůdami méně, je světle žluté, s mnohonásobně členěnými laloky, proto se hůře vyndávají ze skořápky celé. Chuť je dobrá, nasládlá, středně aromatická s výrazně osobitou příchutí, která se však při delším skladování ztrácí, v suchém stavu jen mírně hořká.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem 2. dekády, začátkem 3. dekády září.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i cukrářské využití (zejména mleté ořechy). Jádro obsahuje dost vody a i kvůli členitosti je potřeba rychleji sušit. Při skladování může částečně vysychat. Při dlouhodobém skladování ve skořápce v příliš vlhkém prostředí se může vyskytovat choroba jader (Alternaria alternata).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolný v dřevě, kvůli časnému rašení a kvetení je náchylnější na zmrznutí květů. Ve vlhkých letech v hustých výsadbách může trpět bakteriózou (Xanthomonas juglandis), na stanovišti netrpí houbovými chorobami.

PŮVOD: ČR, zřejmě náhodný semenáč z obce Hospozín v okrese Kladno.
RAST: středně bujný.
OPÝLOVACÍ POMĚRY: nejsou ověřeny.
PLODNOST: není ověřena.
PLODY: velké, oválného tvaru. Skořápka je tenká, dobře louskatelná, papírová. Jádro je středně velké, temně karmínové barvy. Chuť je lahodná, sladká.
DOZRÁVÁNÍ: během září.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k cukrářskému využití - nejen mleté ořechy, ale i vcelku, je velmi dekorativní. Zralé jádro obsahuje více vody, po vysušení může zasychat.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda odpovídá středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplných pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolnost a odolnost vůči chorobám nebyly ověřeny.

PŮVOD: Maďarsko+Německo, Franz Späth z berlínské škólky L. Späth v r. 1870 vybral perspektivní náhodný semenáč v Kadoszbegu v Maďarsku a o čtyři roky později jej uvedl na trh pod jménem své manželky Anny Späth.
RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří řídké, rozložité koruny
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 55 g), kulaté až široce elipsovité, srůstovou jizvou rozdělené na dvě nestejné poloviny. Slupka je tuhá, pevná, purpurově červená až modravě červená, po celém plodu jsou roztroušené tečky, přecházející někdy v čárky. Dužnina je svěží žlutozelená až zlatožlutá, pevná, velmi šťavnatá a oddělitelná od pecky v závislosti na poloze a stupni vyzrání v daném roce. Chuť je někdy výborná, jindy mdlá; po teplém létě v kvalitní půdě je sladká, vyvážená, jemně pikantní a aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, koncem září, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci i na výrobu kompotů či džemů a povidel.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Preferuje výživnou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých, chráněných poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, tolerantní vůči šarce, projevuje se u ní jen na listech a v minimální míře na plodech. Vůči monilióze plodů je středně citlivá a nejvíce je náchylná k červené skvrnitosti listů slivoní.

PŮVOD: Německo, Lützelsachsen u Weinheimu, v roce 1914 ji objevil jako náhodný semenáč G. P. Nickel mezi jinými semenáči a odkopky.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří kulovité, řidší, později široce rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bryská, Bühlská, Císařská, Ontário, Ruth Gerstetter, Zimmerova.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, i když střídavá, co se týče objemu úrody.

PLODY: středně velké (20-22 g), podlouhlé, oválné, souměrné. Slupka je pod světle modrým ojíněním tmavě fialovomodrá až tmavomodrá, ve stínu načervenalá, tužší, silnější, nakyslá, dá se stáhnout z dužniny a téměř nevoní. Dužnina je zelenožlutá až oranžovohnědá, středně šťavnatá, měkká. Chuť je slaďoučce nakyslá, aromatičtější jen na dobrém stanovišti a v teplém roce.

DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině července, patří mezi nejranější švestky. Plody dobře drží na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlubší, hlinité, úrodné, středně vlhké půdě. Je vhodná jen do teplých poloh.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, málo až středně tolerantní vůči šarce, středně odolná k dalším chorobám, často ji napadají roztoči a obaleč švestkový (Cydia funebrana).

PŮVOD: bývalý SSSR, pravděpodobně Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M.M. Griška, vyšlechtili ho zřejmě I.M. Šajtan, R.F. Kleeva selekcí z volně opylených semen druhu aktinídie pestrolistá (Actinidia kolomikta) v roce 1963 a do ukrajinského národního registru odrůd byla zapsána v roce 1992.  

RŮST: umírněný, tato ovíjivá liana dosahuje velikost 3-4 m a roční přírůstky jsou kolem 45 cm na letorost. Má výrazně dekorativní, panašované listy, které se začínají vybarvovat až 2.-3. rok po výsadbě a zejména na slunném místě do zelená, krémově a růžova. Vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, opylované hmyzem, dvoudomé. Je to samičí rostlina, takže na dosažení úrody potřebuje růst v dosahu samčí odrůdy Actinidia kolomikta Adam. Kvete pozdě.

PLODNOST: velmi raná (3.-4. rok po výsadbě), v rámci druhu Actinidia kolomikta středně vysoká, průměrně 5-7,5 kg/rok až 10-12 kg/rok na rostlinu podle podmínek lokality.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 4,8-10 g) v rámci druhu - podle podmínek lokality, podlouhlé, zploštělé. Slupka je zelená, hladká. Dužnina je svěže zelená, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, specificky aromatická. Má vysoký obsah polyfenolů a vitamínu C a mikroprvků N, P, Zn a Mn. 

DOZRÁVÁNÍ: časné, koncem srpna až v září. Plody po dozrání opadávají.

VYUŽITÍ: celá liana je velmi dekorativní listy, květy i plody na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, víno, kompoty atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorné v dřevě do asi -30 °C až -34 °C, jen nepatrně méně než odrůda Dr. Szymanowski. Raší sice trochu spíše než odrůdy aktinidie význačné (Actinidia arguta), a pozdní jarní mrazy ho poškozují, ale je vůči ním odolnější, dokonce zřejmě mírně více než odrůda Dr. Szymanowski.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně USA. Je možné, že jde o selekci semenáčů Actinidia arguta var. purpurea japonského původu.

RŮST: středně bujný. Dorůstá do výšky přibližně 3-5 m. Je to ovíjivá liana, která vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, opylované hmyzem, dvoudomé, je to samičí odrůda, která na dosažení úrody potřebuje opylení samčí odrůdou druhu Actinidia arguta, např. Prince Jumbo nebo Male. 

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: jsou malé (průměrně 4,8 g, 3,5 cm x 1,5-2 cm), podlouhlé, mírně zploštělé, hladké. Dozrávají ze zelené do výrazně purpurové barvy slupky i dužniny. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, umiestňuje se vysoce v testech chuti. Plody, zejména jejich slupka obsahuje mnoho polyfenolů, antioxidantů a střední množství vitamínu C v srovnání s jinými odrůdami kiwi (průměrně 162,8 mg vitamínu C na 100 g čerstvé hmotnosti plodu).

DOZRÁVÁNÍ: časné, v závislosti od roku a lokality od 1. až 2. poloviny září.

VYUŽITÍ: liana je velmi dekorativní na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorné v dřevě do asi -28 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Dobře odolné vůči většině houbových chorob.

"PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy máslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas, Präsident Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumu zelenožlutá, jen někdy s nepatrným červenavým líčkem, posetá rzivými tečkami, na některých plodech s rzivými skvrnami, zejména u kalicha a stopky. Dužnina je žlutobílá, rozplývavá, šťavnatá, jemná, v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořenitá, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale i příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě kompotů, džemů a povidel, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužniny a ke kaménkovitosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody opadávají, ale ne uzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých půdách nejenže plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, často trpí chlorózou a špatně rodí. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuvzdorná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči spálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí chlorózou listů."

PŮVOD: Itálie, Torriana v okrese Barge v provincii Cuneo, nalezený náhodný semenáč. Na konci 19. století se její produkce vyvážela do Německa, Anglie a dokonce i do Egypta. Synonyma a cizí názvy: Grigia di Torriana, Gris Torriana, Gris'd Toriana.

RŮST: umírněný až středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy až středně brzy.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké, mírně zploštělé. Slupka je žlutozelená, pokrytá charakteristickou rdzí. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, světle krémová. Chuť je plná, sladká, mírně nakyslá, s příchutí amaretta.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve druhé polovině října, konzumně dozrává během listopadu, skladovatelná je do března.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a pečení, případně sušení. Je to královna jablek na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s hlubokou, výživnou půdou. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuvzdorná, silněji odolná vůči strupovitosti, hořké skvrnitosti a vůči mšici vlnatce krvavé.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PŮVOD: ČR, kříženec odrůd Halehaven a Cresthaven

RŮST: slabý až středně bujný, habitus rozložitý. Je méně náročná na udržovací řez, dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě a dlouho

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná

PLODY: středně velké až velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je středně silná až silná, středně silně přiléhá k dužnině, středně hustě až hustě plstnatá. Základní barva je žlutá, z poloviny překrytá rozmytým tmavě červeným líčkem s tečkovanými okraji. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, velmi dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je středně velká až velká, elipsovitá, velmi dobře oddělitelná od dužniny. Plody jsou velmi dobře velikostně vyrovnané, velmi málo náchylné k praskání pecky či plodů při dešti.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 1. polovině srpna, 3 dny po odrůdě Redhaven. Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: přímý konzum, konzervování i další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v teplých a středně teplých oblastech, ve vyšších jen na chráněných místech.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ve Stupavě Gustav Čejka v roce 1995 jako křížence odrůd Redhaven a Cresthaven.

RŮST: středně bujný, habitus rozložitý.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné. Slupka je středně silná, středně hustě plstnatá, středně silně až silně přilnavá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na osluněné straně překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je světle žlutá, kolem pecky slabě načervenalá, středně tuhá až tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až sladká, poměrně aromatická, velmi dobré chuti. Pecka je elipsovitá, středně velká až velká a od dužniny je dobře oddělitelná. Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká až nízká. Plody jsou velmi dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během deště.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, v 1. až 2. polovině srpna, 8 dní po odrůdě Redhaven. Plody předčasně před sklizní neopadávají nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, zavařování i dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech vhodných pro broskvoně. Je to nenáročná a velmi plastická odrůda.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Moldavsko
RŮST: bujný, zdravý, vzpřímený se svislými sekundárními výhony, dobře se rozvětvují. Výhony jsou beztrnné.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: střední až vysoká, na loňských výhonech.
PLODY: jsou až velmi velké (průměrně 10 g), pevné, sladkokyselé, výborné.
DOZRVÁNÍ: velmi rané až velmi pozdní, během července, dozrávají během velmi dlouhého období až do října.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, mražení i dalšímu zpracování (na sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Velmi dobře se přepravuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná (minimálně do -23 °C), vysoce odolná vůči chorobám.

PŮVOD: neznámý
RŮST: středně silný. Habitus je vzpřímený, široký. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velkými, jemně růžovými květy v květnu až červnu. K zajištění vysoké úrody je vhodné vysadit u ní další odrůdu/y dula, například tyto: Konstantinopolská, Muškatnaja, Vranja, Bereczki bőtermő.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké, hruškovitého tvaru, ale menší než u Portugalské, citronově žluté, plstnaté. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť je výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v průběhu října ke sklizni, od listopadu ke konzumu. Při dobrém skladování vydrží i do začátku dalšího kalendářního roku.
VYUŽITÍ: plody jsou v syrovém stavu hůře stravitelné, trpké, vynikající jsou k tepelnému zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"" nebo k moštování, sušení, výrobě destilátu či likérů. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě. Plody odpuzují mole.
STANOVIŠTĚ: nejlépe chráněné slunné. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná, vůči chorobám dobře odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.