Ovocné

PŮVOD: USA, Davis, University of California, California Agricultural Experiment Station, vyšlechtili Harold P. Olmo a Albert T. Koyama jako křížence genotypů Olmo L 12-80 x Olmo S 45-48, křížení proběhlo v roce 1957 a následná selekce v roce 1958. Synonyma: Redglobe, Rosito.

RŮST: středně bujný, středně vzpřímený. Hustota olistění je střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká (průměrně 4–17 kg/keř).

PLODY: hrozny jsou velké (600–800 g) a řídké. Bobule jsou velké až velmi velké (průměrně 10–15 g, 34×30 mm), kulaté až jemně protáhlé. Slupka je růžová až červená se silným ojíněním, pevná, středně silná až silná. Dužnina je pevná, křupavá, méně šťavnatá, obsahuje 2–4 semena. Chuť je j ednoduchá, sladká, méně aromatická, cukernatost se pohybuje kolem 14–16 °Brix, množství kyselin je nízké (4–5 g/l).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, tedy ve 2. polovině až koncem září, potřebuje 130–140 dní k dozrání. Dobře snáší přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, do salátů, k zamrazování, případně na kompoty či výrobu moštů, džemů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou, výživnou půdou. Je vhodný zejména do teplých lokalit, případně do skleníků.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech v zimě do asi -18 °C. Středně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) a peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).

PÔVOD: Rakúsko, Klosterneuburg, Lehr- und Forschungszentrum für Wein- und Obstbau Klosterneuburg, vyšľachtená v roku 1978 ako medzidruhový kríženec obsahujúci v rodokmeni druhy Vitis vinifera, Vitis aestivalis, Vitis cinerea a Vitis rupestris, konkrétne je to kríženec odrôd Rizling rýnsky x Freiburg 589-54, ktorý je zas krížencom Seyve Villard 12 481 x (Rulandské šedé x Chrupka biela). Synonymá: Klosterneuburg 1680, KLBG 1680-3R/19.

RAST: je bujný až veľmi bujný s hustým olistením a vysokou intenzitou rastu zálistkov. Preto je náročnejší na zelené práce, teda najmä vylamovanie zálistkov v zóne strapcov. Pri odlisťovaní sa odstraňujú len 1-2 listy, aby bobule neboli náhle exponované voči priamemu slnečnému žiareniu a vysokým teplotám, ktoré by mohli spôsobiť ich poškodenie. Listy sú veľké, troj- až päťlaločné s plytkým až stredne hlbokým vykrajovaním. Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, s obojpohlavnými kvetmi.

PLODNOSŤ: vysoká, pre dosiahnutie kvality plodov je potrebná ich prebierka.

PLODY: strapce sú stredne veľké až veľké, kužeľovité. Bobule sú malé, oválne. Šupka je žltozelená až žltá, na slnečnej strane niekedy s jemným ružovkastým či oranžovým nádychom. Chuť je aromatická, korenistá. 

DOZRIEVANIE: je neskoré, v 2. polovici októbra.

VYUŽITIE: najmä na výrobu ekologických odrodových bielych vín s plnou chuťou a osviežujúcou kyselinkou.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, najlepšie južné svahy. Znesie aj suchšiu pôdu, ale extrémne či dlhodobo suchá sa negatívne prejaví na kvalite bobúľ a vína. Preferuje hlinitopiesočnatú či piesočnatohlinitú pôdu, nevyhovujú mu hlboké a vlhké pôdy. Je vhodný najmä do teplých polôh pre pestovanie viniča.

ODOLNOSŤ: je dobre až veľmi dobre mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je veľmi dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola) a múčnatke viniča (Erysiphe necator), dobre odolný voči botrytíde (Botrytis cinerea). Netrpí spŕchaním súkvetí ani abiotickým vädnutím strapcov.

PŮVOD: ne zcela známý, ale zřejmě jde o prastarou odrůdu z Peloponéského poloostrova, později rozšířenou do starověkého Říma Appiem Claudiem. Poprvé ji popsal švýcarský botanik a pomolog Johann Bauhin v 17. století jako ""pomum pentagonum"". Nejstarší německé pomologie zase uvádějí, že se pěstovala zejména v alpských oblastech Tyrolska, ve Švýcarsku a jižním Německu.

 
RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě.

 
PLODNOST: pozdní, vysoká, střídavá

 
PLODY: malé až střední (50–70 g), více či méně hvězdicovitého tvaru s 5 cípy. Slupka je tenká, pevná, lesklá, není mastná, světle žlutá až slámově žlutá s granátově červeným líčkem. Dužnina je bílá až světle žlutá, tuhá, křupavá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladkokyselá, průměrná, osvěžující, bez zvláštní vůně či příchuti.

 
DOZRVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. října, konzumní zralost od 1. pol. prosince, skladovatelnost až do června.

 
VYUŽITÍ: vhodné především jako vánoční dekorace a ke zpracování na mošty a cider a k dlouhodobému uskladnění.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, hluboké hlinité, spíše vlhčí půdy a slunné stanoviště, případně polostín, zejména středně teplé oblasti, ale i chráněné vyšší oblasti, vyhýbat se uzavřeným polohám s vysokou vzdušnou vlhkostí a velmi teplým a suchým polohám.

 
ODOLNOST: středně až více mrazuvzdorná v dřevě, středně odolná proti strupovitosti, náchylnější k padlí a bakteriální spále. Plody jsou odolné proti otlačování.

PÔVOD: Španielsko, zrejme veľmi stará odroda z okolia Barcelony, možno už zo 17. storočia či skôr, popísaná v roku 1826 ako Barcelona nut v Katalógu Záhradníckej spoločnosti v Londýne. Synonymá: Fertile de Coutard, Katalónska, Catalonische Nuss, Große Barcelloner Zellernuss, Große bunte Zellernuss, Große runde Haselnuss, Große spanische Nuss, Miglinarina, Spanische Zellernuss, Spanish nut. Nie je identická s odrodou Barcelónska hranatá (= Eckige Barcelloner, Barcelone de Loddiges).

RAST: bujný, vzpriamený, hustý, málo odnožuje. Listy sú skôr menšie.

OPEĽOVACIE POMERY: čiastočne samoopelivá, vetrom opelivá, kvitne skoro až stredne skoro, dlho a dlho s prekrýva aj kvitnutie samčích a samičích kvetov, je dobrým opeľovačom iných odrôd. Vhodné opeľovače: Tonda Gentile, Tonda Romana, Ennis, Ségorbe, Hallská obrovská, Nottingham, Webbova, atď. S odrodou Corabel, kvitnúcou neskoro, sa v čase kvitnutia míňa.

PLODNOSŤ: vysoká, priemerne 4 kg/ker pri 6-12-ročných kroch, priemerne 3,2 t/ha. Máva málo prázdnych orieškov (menej než 1 %).

PLODY: sú usporiadané po 2-5 väčšinou na konci konárov, sú veľmi veľké (priemerne 3,8 g, 20-22x20 mm), guľaté alebo guľato-hranaté, zhora a zdola mierne sploštené, často s 2 alebo viacerými rebrami, často dokonca s 2 špičkami. Pančuška je vykrajovaná a krátka, sotva zakrýva plod. Škrupina je tmavohnedá so svetlohnedými pruhmi, spodná časť často šedo plstnatá. Jadro je veľké, srdcovitého tvaru, dobre vypĺňa škrupinu. Podiel jadra k celkovej hmotnosti plodu je stredný, ale celková hmotnosť jadra je aj tak vysoká (priemerne 43 % hmotnosti plodu, teda asi 1,6 g). Chuť je výborná, mandľovo sladká. Šupka jadra je svetlohnedá s hnedými vláknami.

DOZRIEVANIE: skoré, v 1. polovici septembra.

VYUŽITIE: krík je vhodný do prírodných živých plotov, vetrolamov, medzí, menších aj väčších záhrad či sadov, poskytuje hmyzu prvý peľ v roku. Kulinárne využitie: plody sú vhodné na priamy konzum vcelku aj na spracovanie na pečenie, cukrovinky, ale aj na výrobu oleja či destilátu, likérov. Technické využitie: nevysýchavý olej sa používa aj v kozmetike a na výrobu farieb, mladé konáre sa používajú v košikárstve, napr. na výrobu lubových košov, ale aj na výrobu kvalitného drevného uhlia pre umelcov.

STANOVIŠTE: preferuje slnečné, ale zvládne aj polotieň, len tam je menej plodná. Najlepšie sa jej darí hlinitopiesčitých až piesčitohlinitých, humóznych, dostatočne vlhkých, ale priepustných pôdach, ale znesie aj horšie pôdy. Neznáša len suché alebo ťažké ílovité pôdy. Je vhodná najmä do teplých a stredne teplých oblastí.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolná v dreve, kvôli skoršiemu začiatku kvitnutia stredne mrazuodolná v kvete. Je stredne až menej odolná voči nosáčikovi lieskovému (Curculio nucum).

PÔVOD: bývalý ZSSR, Všeruský vedecko-výskumný ústav pre vinohradníctvo a vinárstvo J. I. Potapenka. Vyšľachtili ho v roku 1947 J. I. Potapenko, L. I. Proskurnja a A. S. Skripnikova ako kríženca odrody Severnyj x zmes peľu odrôd Muškát vengerskij, Muškát belyj, Muškát alexandrijský). Obsahuje gény Vitis amurensis. Synonymá: Cvetočnyj (pôvodný názov), pod menom Blütenmuskateller sa pestuje najmä v nemecky hovoriacich krajinách.

RAST: bujný až veľmi bujný, s hustým až veľmi hustým olistením, intenzita rastu zálistkov je vysoká. Je nutné v zóne strapcov odstraňovať zálistky a 1-3 listy. Listy sú stredne veľké až veľké, okrúhle, troj- až päťlaločné, stredne hlboko vykrajované. 

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý s obojpohlavnými kvetmi.

PLODNOSŤ: primeraná, pravidelná. Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2, pri ňom netreba robiť prebierku plodov.

PLODY: strapce sú stredne veľké až veľké, valcovito-kužeľovité, stredne husté až husté. Bobule sú stredne veľké, guľaté. Šupka je pevná, žltozelená, na oslnenej strane jantárová, s jemným voskovitým osrienením. Dužina je šťavnatá. Chuť je s výraznou muškátovou vôňou.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, v 2. polovici septembra až začiatkom októbra.

VYUŽITIE: muštová odroda vhodná na výrobu odrodových vín a cuvée s intenzívnou muškátovou vôňou s jemnou ovocnosťou a výraznou, sviežou kyselinou.

STANOVIŠTE: slnečné, vzdušné, je stredne náročný na polohu, menej náročný na pôdu, menej vhodné sú suché pôdy, ktoré negatívne ovplyvňujú vôňu. Vo vlhkých pôdach zas môžu mať veľmi husté olistenie, čo zvyšuje citlivosť na hubové patogény.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola) a voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea), stredne až menej odolný voči múčnatke viniča (Erysiphe necator). Je málo citlivý na spŕchanie súkvetí, netrpí abiotickým vädnutím strapcov. Dá sa pestovať v režime ekologického poľnohospodárstva, ale s ochranou proti múčnatke.

PŮVOD: USA, Illinois, USDA-ARS (Výzkumný ústav amerického ministerstva zemědělství)
RŮST: polovzpřímený až vzpřímený, hustota nízká až střední. Výhony jsou beztrnné, zelené, na osluněné straně tmavě červené, středně silné, v průřezu hranaté. Vyžaduje zimní řez odplozeného dřeva.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná
PLODNOST: hlavní na loňských výhonech v létě.
PLODY: středně velké až velmi velké (4,7-7,2 g) plody černé, středně lesklé barvy (""Černý satén""), vyrovnaného kulovitého až elipsovitého tvaru. Plody pevně drží na lůžku až do plné zralosti. Chuť je aromatická, sladkokyselá (průměrně 6,8 °Brix) s vysokým obsahem antioxidantů polyfenolů.
DOZRVÁNÍ: rané až středně rané, od poloviny července do srpna, sklízí se dobře až při plném vyzrání.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, sirupy, zavařeniny.
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea).

"Středně silný růst. Habitus je vzpřímený, široký. Kvete velkými, jemně růžovými květy (v květnu až červnu). Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Plodnost raná. Velký až velmi velký plod jablkového tvaru a žluté barvy. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. V syrovém stavu jsou hůře stravitelné, trpké; doporučuje se tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, kompotů, dále sušení, moštování. Plody odpuzují mole.
Skladování na chladném a větraném místě přibližně do dubna. Sklizeň od poloviny října, postupné dozrávání (listopad), skladovatelnost do jara. Chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, hlinitá – hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez (koncem zimy). Mrazuvzdorná, odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování. Samosprašná."

PŮVOD: Libovice u Slaného, ČR, 2. pol. 20. století, vyšlechtil Václav Bláha jako křížence Drouardovy s Lucasovou.

 
RŮST: slabý, koruna kuželovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca 60 m. Zřejmě vhodní opylovači: Amanliská, Angoulemská, Avranšská, Anglická bergamotka, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5–8 let po výsadbě a úrodnost je středně vysoká.

 
PLODY: velké plody válcovitého tvaru. Převládající barva slupky je zelená, místy pokrytá rzí. Dužnina je šťavnatá, měkká, chuť sladká, dobrá, jemně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: v listopadu, skladovatelná v chladu do ledna.

 
VYUŽITÍ: vhodná zejména na přímý konzum a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda náročná na teplo, vyžaduje chráněné stanoviště a hluboké hlinité půdy. Nevhodná do vyšších poloh.
ODOLNOST: středně odolná vůči mrazu.

Pozdní moštová odrůda bílého vína vhodná pro výrobu vína.
Středně bujný růst, pravidelná plodnost. Menší, kulaté bobule mají pevnou slupku, jsou žlutozelené, na sluneční straně s narůžovělým líčkem. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý. Vhodný pro přímou konzumaci, výrobu vína - chuť vína aromatická, plná, harmonická, se svěží kyselinkou. Dozrává ve 2. pol. října. Odrůda náročnější na polohy, vyžaduje dobře exponované, teplé polohy, slunečné stanoviště a vlhčí hlinité/ hlinitopísčité půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Vysoká odolnost vůči plísním, padlí révy a mrazu. Samoprašná odrůda. Původem z ČR.

PÔVOD: zrejme Maďarsko, kríženec odrôd SV 12-375 (Villard Blanc) a Perlette. Medzidruhový kríženec.

RAST: stredne bujný.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, obojpohlavný.

PLODNOSŤ: vysoká.

PLODY: menšie strapce (priemerne 200-350 g) s priemerne 131 bobuľami. Bobule sú menšie (priemerne 2,5-3 g), guľaté, jantárovej farby. Dužina je mäsitá a šťavnatá, bez semien a s harmonickou vyváženou chuťou, v ktorej je jasne badateľná muškátová aróma. Obsah cukru je 19-22 %.

DOZRIEVANIE: veľmi skoré až skoré, potrebuje len 100-110 dní, začiatkom až v polovici augusta.

VYUŽITIE: najmä na priamy konzum a sušenie na hrozienka, v ktorých si zachováva muškátovú vôňu, ale aj na výrobu muštov, džemov či kompótov. Veľmi dobre znášajú prepravu. 

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, vzdušné, orientované na J alebo JZ. Nenáročný na pôdu, dobre sa mu darí v piesočnatej, hlinitej či vápenitej pôde. Optimálne sú hlboké, priepustné hlinitopiesočnaté pôdy bohaté na živiny.

ODOLNOSŤ: mrazuodolný do -22 °C až -23 °C. Vysoko odolný voči perenospóre - plesni viničovej (Plasmopara viticola) a stredne odolný voči múčnatke viniča (Uncinula necator) a voči botrydíde (Botrytis cinerea).

PÔVOD: Rusko, Novočerkask, vyšľachtil amatérsky šľachtitel Jevgenij Georgijevič Pavlovskij ako medzidruhového kríženca odrôd Talisman x (Cardinal + zmes peľu európsko-amurských odrôd). Synonymá: Рошфор.

RAST: silný, výhony dobre vyzrievajú, raší neskoro. Listy sú stredne veľké, stredne vykrajované.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, s obojpohlavnými kvetmi.

PLODNOSŤ: veľmi vysoká a pravidelná, pestuje sa na 40-45 očiek na ker, 8-10 očiek na ťažeň, vyžaduje redukciu strapcov na priemerne 1,2-1,4 na výhon.

PLODY: strapce sú veľmi veľké (priemerne 500-900 g, ale aj 1000 g, často i viac), kónické až cylindricko-kónické, stredne husté až husté. Bobule sú veľmi veľké (priemerne 8-10 g, niekedy až 15 g), guľaté. Šupka je najskôr tmavoružová, neskôr tmavofialovomodrá, stredne pevná, tenká. Dužina je mäsitá, chrumkavá, obsahuje semená. Chuť je výborná, harmonická, v plnej zrelosti muškátová (degustačne hodnotená na 9,7 bodov z 10). Cukornatosť je 15-18 g/100 ml, obsah kyselín 6-7 g/l.

DOZRIEVANIE: veľmi skoré (100-120 dní), obvykle v 1. dekáde augusta. Strapce môžu ostať dlho na kríkoch bez poškodenia osami a straty kvality.

VYUŽITIE: plody najmä na priamy konzum ako stolové hrozno, prípadne na výrobu kompótov, džemov či muštov.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, chránené, je stredne náročný na pôdu, menej vhodné sú pôdy suché, ale aj príliš vlhké, prehnojené. Je vhodný na pestovanie najmä do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolný v dreve zrejme do -22 °C až -24 °C, neskorým rašením spomedzi stolových odrôd lepšie uniká neskorým jarným mrazom. Je vysoko odolný voči plesni révovej - perenospóre (Plasmopara viticola) - má gény Rpv12 a Rpv3 - a vyššie odolný voči múčnatke (Erysiphe necator), stredne odolný voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea).

PŮVOD: USA, Kansas, Chanute, vybral ji jako náhodný semenáč z volné přírody v roce 1970 Milo Gibson.

RŮST: středně bujný, dosahuje výšky okolo 4-5 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopylivá, hmyzem (zejména mouchami) opylivá, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Susquehanna® Peterson, Shenandoah™ Peterson, Overleese, PA-Golden, NC-1, Wilson.  

PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 215 kg za 10 let pěstování), pravidelná a vyrovnaná. 

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 156 g, největší plody až 324 g), oválné až podlouhlé, Dužnina je máslově žlutá až sytě žlutá a má konzistenci řidšího pudinku. Chuť je sladkokyselá, s příchutí banánu a hrušky, v dochuti nahořklá. Cukernatost je v rozmezí 16–20 °Brix.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, průměrně od konce září (24.9.) do konce října s vrcholem sklizně koncem 1. dekády října, některé roky nárazovější, jiné rovnoměrné po delší dobu. 

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinářské využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale také k výrobě zmrzlin, džusů, výživ či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a provazů. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu lze získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PÔVOD: Nemecko, Breisgau, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, vyšľachtil ho v r. 1983 Norbert Becker ako kríženca odrôd Seyval x Zähringer (pôvodne udávaný rodičovský pôvod Cabernet Sauvignon x Bronner), registrovaný bol v r. 2013 v Nemecku. Je to medzidruhový kríženec obsahujúci gény amerických druhov Vitis spp. aj Vitis amurensis. Synonymá: FR 392-83.

RAST: stredne bujný až bujný s pomerne riedkym olistením, postačuje odstraňovanie zálistkov, prípadne 1-2 listov v zóne strapcov. Listy sú tmavozelené, stredne veľké, trojlaločné, so stredne hlbokým vykrojením. Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2. Výhony veľmi dobre vyzrievajú.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý s obojpohlavným kvetom.

PLODNOSŤ: pravidelná, primeraná, nevyžaduje prebierku plodov.

PLODY: strapce sú stredne veľké, pri základe rozvetvené, horná časť je široká, spodná úzka, valcovitá, stredne husté až redšie. Bobule sú malé až stredne veľké (1-1,5 g), guľaté. Šupka je pevná, ružová či ružovočervená, na slnečnej strane niekedy s jemným oranžovým odtieňom. Chuť je harmonická, vyvážená. Cukornatosť je 21-24 °NM, obsah kyselín 6,5-9 g/l.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, koncom septembra až začiatkom októbra.

VYUŽITIE: muštová odroda vhodná najmä na výrobu vysoko kvalitných, voňavých, harmonických, plných vín s príjemnou, jemnou kyselinkou v kvalite neskorého zberu. 

STANOVIŠTE: slnečné, najmä svahovité, južné pozemky. Je stredne náročný na stanovište, dá sa pestovať v podobných lokalitách ako Rulandské biele a Rulandské šedé. Je stredne náročný na pôdu, menej vhodné sú suché pôdy. Je vhodný do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ:  je veľmi dobre mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je veľmi dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola), veľmi dobre voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea), dobre až veľmi dobre voči múčnatke viniča (Erysiphe necator). Dá sa dobre pestovať v podmienkach ekologického vinárstva.

PŮVOD: Francie.

 
RŮST: strom roste slaběji, vytváří jehlanovitou, širokou korunu s řidšími hlavními větvemi, které směřují šikmo vzhůru; postranní větve jsou v pozdějších letech mírně převislé, plodonosné dřevo je krátké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Charneuská, Williamsova, Lectierova, Madame Verté, Dekanka zimní.

 
PLODNOST: nastupuje brzy a je velmi dobrá, stálá a pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (v závislosti na kvalitě půdy), tvar protáhlý, kuželovitý, nerovnoměrný až mírně hrbolatý. Slupka je hladká, zelená, po dozrání jásavě žlutá, zřídka se objeví i načervenalé líčko, drobné lenticely jsou přítomné v blízkosti stopky. Dužnina je bílá, rozplývavá, šťavnatá, chuť sladká až mírně kyselá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem srpna (sbíráme ještě tvrdé plody), konzumní zralost 8–10 dní po sklizni, skladovatelnost cca 2 týdny.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum a na výrobu kompotů. Plody snášejí přepravu dobře jen těsně po sklizni, v tvrdém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: náročnější na stanoviště, vyžaduje nižší a střední polohy – do 400 m n. m. a živné půdy, chráněné před větry a mrazy. Vhodná především do zahrad.

 
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům, netrpí strupovitostí. Mladé stromy jsou méně odolné vůči mrazům.

PÔVOD: Poľsko, vyšľachtil ju Dr. Tadeusz Szymanowski, na trh ju v roku 1995 uviedla poľská škôlka CLEMATIS Źródło Dobrych Pnączy Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością.

RAST: je umiernený až stredne bujný, táto ovíjavá liana dosahuje veľkosť 3-4 m a ročné prírastky sú okolo 0,5 m na letorast. Má vyrazne dekoratívne, panašované listy, ktoré sa začínajú vyfarbovať až 2.-3. rok po výsadbe a najmä na slnečnom mieste do zelena, krémovobiela a ružova. Vyžaduje pevnú oporu buď v podobe pergoly, plota alebo vedenia, najlepšie s dvoma stĺpmi v tvare T a medzi ramenami natiahnutými drôtmi.

OPEĽOVACIE POMERY: pravdepodobne čiastočne samoopelivé, hmyzom opelivé. Je to prevažne samičia odroda s čiastočne vyvinutými tyčinkami. Pre istotu vysokej úrody odporúčame pestovať so samčou odrodou Adam, ktorá zabezpečí opelenie. Kvitne približne v 2. polovici mája.

PLODNOSŤ: skorá, rodí už 4.-5. rok po výsadbe, vysoká v prítomnosti opeľovača. 

PLODY: sú malé (priemerne 3,2-3,7 g, 2,3-2,6 cm x 1,6-2 cm), podlhovasté, výrazne sploštené. Šupka je hladká a zelená. Dužina je zelená. Chuť je príjemne osviežujúco sladkokyslá. 

DOZRIEVANIE: je veľmi skoré, už počas 2. polovice augusta. Po dozretí plody opadávajú, takže je dobré pod rastlinu natiahnuť plachtu či netkanú textíliu.

VYUŽITIE: celá liana je veľmi dekoratívna listami, kvetmi aj plodmi na zakrytie pergol, plotov, vhodná aj ako živý plot v menších či väčších záhradách, parkoch, na vedení aj do sadov. Kvety sú atraktívne pre opeľovače. Plody sú vhodné na priamy konzum aj spracovanie (džemy, marmelády, džúsy, atď.).

STANOVIŠTE: slnečné, pred vetrom chránené stanovište, prípadne polotieň; ideálne (juho)západná orientácia; kvalitná humózna pôda s dostatkom vlahy, na ktorú je kvôli plytkej koreňovej sústave náročná. Kvôli citlivosti letorastov na neskoré jarné mrazy je výhodné vysadiť ho k múrom či nádržiam s vodou, ktoré akumulujú teplo a v noci ho sálajú do okolia. Podobne je vhodné zapestovať rodivé konáre až vo vyššej výške. Je vhodná do teplých, stredne teplých a chránených chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolné v dreve do približne -30 až -34 °C. Raší síce trochu skôr než odrody aktinídie význačnej (Actinidia arguta), ale je odolnejšie voči neskorým jarným mrazom.

PÔVOD: Poľsko, bližší pôvod nie je známy.

RAST: stredne bujný, táto ovíjavá liana dosahuje veľkosť 3-4 m a ročné prírastky sú okolo 50 cm na letorast. Má vyrazne dekoratívne, panašované listy, ktoré sa začínajú vyfarbovať až 2.-3. rok po výsadbe a najmä na slnečnom mieste do zelena, krémovobiela a ružova. Vyžaduje pevnú oporu buď v podobe pergoly, plota alebo vedenia, najlepšie s dvoma stĺpmi v tvare T a medzi ramenami natiahnutými drôtmi.

OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivé, hmyzom opelivé, dvojdomé. Je to samčia rastlina, ktorá opeľuje samičie odrody aktinídie pestrolistej (Actinidia kolomikta), napr. Dr. Szymanowski, Sientiabrskaja, Krupnoplodnaja, Vitakola, Pautske, Náhodka, atď. Vie opeliť až 10 samíc.

PLODNOSŤ: netvorí plody.

PLODY: netvorí plody.

DOZRIEVANIE: netvorí plody.

VYUŽITIE: celá liana je veľmi dekoratívna listami a kvetmi na zakrytie pergol, plotov, vhodná aj ako živý plot v menších či väčších záhradách, parkoch, na vedení aj do sadov. Voňavé kvety sú atraktívne pre opeľovače. Používa sa ako opeľovač pre samičie odrody aktinídie pestrolistej.

STANOVIŠTE: slnečné, pred vetrom chránené stanovište, prípadne polotieň; ideálne (juho)západná orientácia; kvalitná humózna pôda s dostatkom vlahy, na ktorú je kvôli plytkej koreňovej sústave náročná. Kvôli citlivosti letorastov na neskoré jarné mrazy je výhodné vysadiť ho k múrom či nádržiam s vodou, ktoré akumulujú teplo a v noci ho sálajú do okolia. Podobne je vhodné zapestovať rodivé konáre až vo vyššej výške. Je vhodné do teplých, stredne teplých a chránených chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: je veľmi silne mrazuodolné v dreve do asi -30 °C až -34 °C. Raší síce trochu skôr než odrody aktinídie význačnej (Actinidia arguta), a neskoré jarné mrazy ho poškodzujú, ale je voči ním odolnejšie.

PŮVOD: neznámý

 
RŮST: nízkého vzrůstu (50 cm), je proto vhodná k pěstování na balkonech, v květináčích.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná

 
PLODNOST: na loňských výhonech.

 
PLODY: černé, lesklé, pevné a vejcovité, sladkokyselé, aromatické.

 
DOZRVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině července.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování

 
STANOVIŠTĚ: slunné s jižní nebo jihovýchodní expozicí. Hlinitá až hlinitopísčitá a propustná zahradní půda, bohatá na živiny. V zatravnění rostlina strádá. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.

PÔVOD: USA, štát New York, Geneva, Vine Breeding Institute of Cornell University, vyšľachtil ho v roku 1925 Richard Wellington ako medzidruhového kríženca medzi druhmi Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétne ako kríženca odrôd Ontario x Grosse Guillaume. Synonymá: NY 13 035.

RAST: bujný až veľmi bujný, s hustým až veľmi hustým olistením a vysokou intenzitou ratu zálistkov. Dôležité je odstraňovanie zálistkov a 1-3 listov v zóne strapcov. Listy sú veľké až veľmi veľké, trojlaločné s nevýrazným vykrojením.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá s obojpohlavnými kvetmi.

PLODNOSŤ: Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2, v dobrých polohách až 6-8 očiek na m2. Väčšinou netreba prebierku plodov.

PLODY: strapce sú veľké, výrazne rozvetvené v základe. Bobule sú veľké až veľmi veľké, oválne. Šupka je tmavomodrá až čierna s voskovitým osrienením. Dužina je slizovitá až chrumkavá, obsahuje semená. Chuť je aromatická, s jahodovým až malinovým tónom, nie tak výrazným ako iné "labruskové odrody".

DOZRIEVANIE: stredne skoré až neskoré, postupné od polovice septembra, vydržia až do konca októbra na koreni, pričom si zachovávajú svoju kvalitu.

VYUŽITIE: hodnotná stolová odroda vhodná aj na veľkovýrobné pestovanie na trh s veľmi peknými strapcami a dobrou chuťou, na priamy konzum, spracovanie na kompóty, džemy či mušty.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, vzdušné. Nemá rád suché pôdy. Je vhodný do vzdušných teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je dobre až veľmi dobre mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je veľmi dobre odolný voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea), dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola). Má nízku citlivosť na spŕchanie kvetov.

PŮVOD: pravděpodobně Turecko, kde se nazývá Misk Armudi.

 
RŮST: zdravý růst, vytváří nejprve přímé a štíhlé koruny, později se pod vahou plodů rozkládají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: neověřené, kvete brzy, ale květy jsou dobře mrazuvzdorné a je jich mnoho.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, stálá.

 
PLODY: malé (40–75 g), s vejcovitým, mírně baňatým tvarem; stopka je oproti ostatním muškatelkám silnější a kratší. Slupka je hladká, mírně hrbolatá, poněkud drsná, málo lesklá, barva slupky nazelenalá a na slunné straně temně načervenalá, celá pokrytá drobnými lenticelami. Dužnina je bílá až nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, /b>máslovité konzistence, někdy zrnitá. Chuť a vůně velmi dobrá, muškátově aromatická, sladká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se začátkem srpna, ještě zelená, za 3–5 dní plody zežloutnou a změknou.

 
VYUŽITÍ: pro své jemně šťavnaté, sladké a muškátově aromatické plody je vyhledávanou stolní hruškou a využívá se také na výrobu džemů a marmelád, moštování a sušení. V nezralém stavu plody dobře snášejí přepravu, zralé vydrží jen pár dní.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, snáší i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči chorobám, vysoce odolná vůči mrazu, v nevhodných, příliš vlhkých podmínkách náchylná ke strupovitosti, která se ale projevuje jen na listech.

PŮVOD: Dánsko, vypěstoval ji jako náhodný semenáč Hardesvogt Tillisch v Bjerre nedaleko Horsensu okolo roku 1866. Rozšířil ji zahradnický závod E. Mathiesena v Olstyke.

RŮST: středně bujný, vytváří středně velké, kulovité koruny. Dobře snáší přísnější řez a vytváří kratší plodonosný obrost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače např.: Coxova reneta, Croncelské, James Grieve, Laxton's Superb, McIntosh, Priesvitné letné, Richardovo, Ušľachtilé žlté.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, střídavá.

PLODY: jsou velké (průměrně 190 g, ale i až 700 g), ploše kulovité, žebernaté obvykle s 5 žebry, nesouměrné, tvarově méně pravidelné. Slupka je lesklá až mastná, jemná, zelenožlutá až slámově žlutá, někdy s malým zlatožlutým až načervenalým líčkem a s drobnými hnědými lenticelami. Dužnina je jemná, hustá, křehká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická, velmi podobná chuti Kalvilu bílého zimního.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem srpna až v září, konzumně dozrává v září a vydrží do listopadu. Na větrných lokalitách může předčasně opadávat. Při skladování nezvadá, ale z příliš přehnojených lokalit mohou zejména větší plody hnít.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke kuchyňskému zpracování na pečení či výrobu přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, půdy i méně kvalitní, ale s dostatkem vláhy a vápníku. Snese i vyšší polohy, ale před větrem chráněné, i lokality, které jsou pro Kalvil bílý zimní příliš chladné. Vhodná především do zahrad.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. V nevhodných polohách je náchylnější k padlí a strupovitosti, v těžké půdě k rakovině.

PŮVOD: zřejmě Turecko.

 
RŮST: středně silný a vzpřímený, výška stromu je 3,5–4,5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě. Vhodní opylovači: Champion, Bereczki bőtermő a Leskovačka. Je dobře nektarodárná pro včely.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (250 g), s tvarem zploštělého jablka sytě žluté barvy, aromatické, zralý plod je jen málo plstnatý. Dužnina je středně pevná, světle žlutá, s intenzivní vůní typickou pro dula.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem října, vydrží do poloviny prosince.

 
VYUŽITÍ: použití univerzální, je vhodná na přípravu dezertů, džemu, dýňového sýra, šťávy, kandovaného ovoce apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunce až polostín, výživná, dobře propustná půda.

 
ODOLNOST: méně náchylná k bakteriální spále než ostatní starší odrůdy, dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: zdravý a silný růst do cca 30 cm. Kvete v dubnu a květnu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, vyrovnané, tupě kuželovité, lesklé, atraktivní, zářivě červené. Chuť je osvěžující, sladká. Plody jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: v červnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba džemů, mražení. Jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, popř. polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti padlí.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice ve Valticích, zaregistrován v roce 1971.

 
RŮST: bujný, tvoří vzpřímené, široce kulovité koruny, dostatečně husté. 20letý může dosáhnout výšky i 22 m. Raší brzo.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, částečně samosprašný, samičí květy rozkvétají 2-3 dny před dozráním samčích jehněd, kvete brzo. Vhodní opylovači: Jupiter, případně Hartley.

 
PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), středně vysoká až vysoká, téměř pravidelná. Plodí převážně na koncích jednoročních výhonů.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 14-14,8 g a 43,5x38x35,5 mm), vejcovité s menší špičkou, u některých plodů jsou poloviny nerovnoměrně velké. Rubina je hrubá, zelená, v zralosti se otevírá a ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně hrubá - polopapírová, dobře až středně dobře uzavřená, mírně až středně vrásčitá, téměř hladká, středně dobře až velmi dobře louskatelná. Jádro je velké (tvoří 51,5 % plodu), dobře vyplňuje skořápku, ale ve srovnání s ostatními odrůdami méně, je světle žluté, s mnohonásobně členěnými laloky, proto se hůře vyndávají ze skořápky celé. Chuť je dobrá, nasládlá, středně aromatická s výrazně osobitou příchutí, která se však při delším skladování ztrácí, v suchém stavu jen mírně hořká.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem 2. dekády, začátkem 3. dekády září.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i cukrářské využití (zejména mleté ořechy). Jádro obsahuje dost vody a i kvůli členitosti je potřeba rychleji sušit. Při skladování může částečně vysychat. Při dlouhodobém skladování ve skořápce v příliš vlhkém prostředí se může vyskytovat choroba jader (Alternaria alternata).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolný v dřevě, kvůli časnému rašení a kvetení je náchylnější na zmrznutí květů. Ve vlhkých letech v hustých výsadbách může trpět bakteriózou (Xanthomonas juglandis), na stanovišti netrpí houbovými chorobami.

PŮVOD: Maďarsko+Německo, Franz Späth z berlínské škólky L. Späth v r. 1870 vybral perspektivní náhodný semenáč v Kadoszbegu v Maďarsku a o čtyři roky později jej uvedl na trh pod jménem své manželky Anny Späth.
RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří řídké, rozložité koruny
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 55 g), kulaté až široce elipsovité, srůstovou jizvou rozdělené na dvě nestejné poloviny. Slupka je tuhá, pevná, purpurově červená až modravě červená, po celém plodu jsou roztroušené tečky, přecházející někdy v čárky. Dužnina je svěží žlutozelená až zlatožlutá, pevná, velmi šťavnatá a oddělitelná od pecky v závislosti na poloze a stupni vyzrání v daném roce. Chuť je někdy výborná, jindy mdlá; po teplém létě v kvalitní půdě je sladká, vyvážená, jemně pikantní a aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, koncem září, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci i na výrobu kompotů či džemů a povidel.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Preferuje výživnou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých, chráněných poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, tolerantní vůči šarce, projevuje se u ní jen na listech a v minimální míře na plodech. Vůči monilióze plodů je středně citlivá a nejvíce je náchylná k červené skvrnitosti listů slivoní.