Řadit podle:
613 produktů
613 produktů
PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône ji kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se někdy nazývá i (Bigarreau) Sandrin či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.
RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.
PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květy.
PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdčitého, hrbolatého tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužnina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselá a příjemně kořenitá, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně velká až velká.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná proti praskání plodů během dešťů, středně náchylná k monilióze a klejotoku.
PŮVOD: původní odrůda Hayward pochází z Nového Zélandu, Avondale, Auckland, kde ji ve 20. letech 20. století vyselektoval Hayward Wright, registrovaná byla v r. 1924, ale jeho jméno získala až o více než 30 let později a stala se z ní nejpěstovanější odrůda na světě. Klon 8 odvozený z této odrůdy byl vybrán v Itálii na Univerzitě v Udine v roce 1993 jako kultivar bez některých nedostatků původní odrůdy (spojené či deformované plody).
RŮST: středně bujný. Vytváří plstnaté liánovité ovíjivé výhony, velké srdcovité listy, dorůstá do výšky asi 4-7 m. Potřebuje silnou oporu pro růst.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, kvetoucí později než většina samičích odrůd, během června. Pro tvorbu druhů vyžaduje opylení samčí odrůdou, např. Tomuri, jeden samec stačí na 4-5 samic.
PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná (přibližně kolem 30 kg/rostlinu).
PLODY: velké (průměrně 100 g), podlouhlé, v průřezu oválné, tvarově vyrovnané. Slupka je zelenohnědá, hustě plstnatá. Dužina je světle zelená, šťavnatá příjemně sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň ve druhé polovině října až v listopadu. Při skladování v chladu má velmi dlouhou trvanlivost, v ochranné atmosféře až půl roku.
VYUŽITÍ: zejména pro přímou konzumaci, ale i na zpracování na džemy či džusy apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Vhodná jen do teplých oblastí Česka.
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do asi -12 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Lépe odolná vůči houbovým chorobám a plísním, např. fytoftóře (Phytophthora spp.).
PŮVOD: Nizozemsko, Fresh Forward.
RŮST: zdravý, silný, se středně vysokým, kulovitým, vzdušným trsem.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květy jsou v úrovni listů nebo nad nimi, citlivější na jarní mrazy.
PLODNOST: vysoká, 1–1,1 kg na rostlinu.
PLODY: velmi velké (průměrně 20 g), velikostně vyrovnané, kuželovité, intenzivně lesklé, sytě červené až tmavě červené. Dužnina je celá červená, pevná, šťavnatá s dutinou. Chuť je výborná, sladká, harmonická.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce května do poloviny června, 2–3 dny po Honeoye, 5–6 dní před Sonatou.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, mražení, zpracování na džemy a sirupy. Je dobře skladovatelná v chladu, neztrácí lesk.
STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, méně v květu, silně odolná proti krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum) a verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), silněji odolná proti padlí (Podosphaera aphanis), méně odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea) (ale mnohem více než odrůda Clery) a proti kořenové hnilobě (Rhizoctonia spp.). Dobře odolává dešťům. Při příliš vysokých teplotách mohou plody měknout.
PŮVOD: Švýcarsko, Ženeva, školka Garnier, vyšlechtil ji v roce 1930 Charles Garnier jako komplexního mezidruhového křížence několika druhů rodu Vitis - V. vinifera, V. labrusca, V. rupestris a V. riparia, konkrétně odrůd Garnier 15-6 x Perle Noire (= Seyve Villard 20-347).
RŮST: je bujný až velmi bujný, rozkladitý, olistění je středně husté až řidší. Raší středně brzy. Intenzita růstu zálistků je střední. Listy jsou velké až velmi velké, tmavě zelené, výrazněji trojlaločné a na okraji pilovité.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, s oboupohlavnými květy.
PLODNOST: je velmi raná (už 1–2 roky po výsadbě) a vysoká při zachování vysoké kvality. Vhodné je zatížení 6–8 oček na m2. V průběhu vegetace není nutná probírka hroznů.
PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 181 g), dlouhé, kuželovité, středně husté až řidší. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 3,4 g), mírně elipsovité. Slupka je pevná, tmavomodrá až modročerná, voskově ojíněná. Dužnina je šťavnatá a má jen málo semen (1–2). Chuť je vynikající, sladká, muškátová, zejména po dosažení plné zralosti, při delším ponechání na keři se ztrácí.
DOZRÁVÁNÍ: rané, od začátku září. Hrozny dlouho vydrží na keřích, takže sklizeň lze prodloužit až do konce září či začátku října.
VYUŽITÍ: univerzální – na čerstvý konzum jako stolní hrozny, ale i na zpracování na džemy, mošty, sirupy či kompoty, ale také na výrobu růžových a červených vín. Hrozny je vhodné před lisováním odzrnit, aby nedocházelo k extrakci nezralých tříslovin.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s písčitými a písčitohlinitými půdami. Nemá rád příliš vlhké a výživné půdy, ale ani příliš suché, které negativně ovlivňují aroma. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh pro pěstování révy vinné.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v pupenech během zimy (2,4 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší), silně odolný proti peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (1 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší) a proti padlí (Erysiphe necator) (1,2 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší), stejně tak proti botrytidě (Botrytis cinerea) (1,5 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola) (1,8 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší). Při vyšší cukernatosti a výrazném muškátovém aroma bývají bobule napadány vosami. Je středně odolný vůči sprchávání květů při nedokonalém opylení za chladného, deštivého počasí nebo naopak při nezvykle velmi vysokých teplotách během kvetení, proto je vhodné místo chráněné před větrem a přiměřeně vlhká, ne příliš výživná půda.
PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science, New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil George W. Remaily v roce 1963 jako křížence odrůd Fredonia x Canner Seedless. Je to meziodrůdový kříženec mezi Vitis vinifera a Vitis labrusca. Poprvé plodil v r. 1967 a pojmenován byl podle Johna Einseta, cytogenetika a šlechtitele.
RŮST: středně bujný až bujný, výhony velmi dobře vyzrávají. Listy má velké, málo dělené, světle zelené. Pěstujeme se zatížením 35–45 oček na keř. Možný je i kratší řez na 3–4 očka na výhon. Řízky se velmi dobře zakořeňují.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: průměrně 6,2–14,1 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké (250–400 g). Bobule jsou středně velké až menší (průměrně 2,3–2,5 g), kulaté až oválné. Slupka je tmavočervená až fialová, mírně ojíněná, tužší, odolná proti praskání a nedá se sloupnout. Bobule mají II. stupeň bezsemennosti, tedy pozůstatek semen je téměř nepostřehnutelný. Dužnina je jemná až pevná. Chuť je specifická, připomíná jahody, je sladká s vysokým poměrem cukrů vůči kyselinám (průměrně 19,9 °Brix, poměr cukrů ke kyselinám je průměrně 27,9:1).
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává koncem srpna či začátkem září.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu jako stolní odrůda, ale i k sušení na rozinky, výrobě moštů, džemů či kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Potřebuje dobrou, hlubokou, výživnou půdu. Nutná je pevná opora a vyvázaný kmínek. Je vhodný do teplých, středně teplých až chráněných chladnějších oblastí.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy na poměry bezsemenných stolních rév. Silně odolný vůči botrytídě (Botrytis cinerea), středně vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola), středně až méně vůči padlí révy (Plasmopara viticola).
PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ neznámý.
RŮST: středně bujný, rozložitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, bez opylení tvoří partenokarpické plody, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.
PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bez semen.
PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jde o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.
DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke dozrání 2 týdny při pokojové teplotě, netrpce jsou konzumovatelné hned.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v období dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu i ke zpracování, sušení, do džemů, na víno apod. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření naopak proti průjmu. Usušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinohradnických oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolný asi do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, dá se pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: Maďarsko, neznámý přesnější původ.
RŮST: bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: jsou středně velké, hruškového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá, bez líčka. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: jako mohutný, dlouhověký strom je využitelná jako krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou méně odolné vůči strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: ČR, Čistá u Rakovníka, mutace odrůdy Princesse Luise, kterou v r. 1860 v Grimsby v provincii Ontario v Kanadě vyšlechtil L. Woolwerton, v ČR tuto mutaci šířila ovocná školka Dr. Herlese.
RŮST: středně bujný, vyrovnaně roste i v období plné plodnosti. Tvoří pravidelné a hustší, kulovité, později převislé koruny, které později vyžadují řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Jonathan, Oldenburgovo, Ontario a Parména zlatá zimní.
PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, má plochá žebra. Slupka je tenká, hladká, lesklá, jakoby vosková, později mírně mastná, pevná, zelenožlutá, později žlutá, na slunné straně s výrazným karmínově červeným mramorovaným líčkem, lenticely jsou zeleně lemované a dosti výrazné. Dužnina je bílá, křehká, kyprá, šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je aromatická, příjemně sladká až velmi sladká s osobitou příchutí, velmi dobrá až výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a začátkem října, dozrává v říjnu, vydrží do ledna, z vyšších poloh až do března. Má sklon předčasně opadávat, takže období sklizně je krátké. Vyžaduje opatrnost při manipulaci, snadno se otlačí.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a sušení i moštování. Skladuje se středně dobře až hůře, při nadměrném přihnojování má sklon k hořké pihovatosti plodů při skladování.
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou a teplou půdu. Je vhodná také do středních a vyšších před větrem chráněných poloh. Nemá ráda polohy s vlhkým vzduchem a příliš mokrou půdou.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně v květu, středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině v příliš vlhkých polohách.
Středně pozdní, rezistentní stolní odrůda se žlutozelenými bobulemi jemné, muškátové chuti.
Růst středně bujný až bujný, úrodnost střední až vysoká. Hrozen je velký (cca 400 g), bobule středně velké, elipsovitě oválné, žlutozelené, dužina je měkká, jemná, chuť příjemně muškátová. Stolní odrůda vhodná k přímé konzumaci, využívá se také jako moštová odrůda k výrobě lehkých bílých vín. Slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy. Optimální místa pro pěstování kvalitního vína jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy – lehké až středně těžké. Zimním řezem odstraňujeme vyzrálé výhony z minulého roku. Samoopelivý. Dobrá odolnost vůči houbovým chorobám a dobrá odolnost vůči mrazu. Původem z Maďarska.
PŮVOD: Rusko, vyšlechtil amatérský šlechtitel Viktor Nikolajevič Krajnov jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Talisman a Rizamat (někde uváděný Kišmiš lučistyj).
RŮST: bujný, vytváří množství silně rostoucích zálistků.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samoprašný.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, není každý rok stejná. Závisí na míře vysílení kořene velkým počtem hroznů. Koncem září plodí i na zálistcích.
PLODY: Hrozny jsou velké (700-900 g) cylindricko kónické, středně husté, rozvětvené, středně husté až volnější. Bobule jsou velké až velmi velké (12-18 g, 36x24 mm), rovnoměrně podlouhlé. Barva bobulí je růžovo-žlutá, hezky proměnlivá. Vzácná odrůda - velikostí, barvou i příjemnou, originální chutí. Cukernatost je středně vysoká, 17-19 °NM. Masité bobule jsou tvrdší, křupavé a nepraskají. Hmotnost hroznů i 1,5-2 kg. Bobule jsou velké i 40 mm. Má semena.
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, v první až druhé polovině srpna. Potřebuje 100-110 dní při sumě aktivních teplot: 2200-2300 °C. Hrozny dlouho vydrží na keřích, čímž získají intenzivnější zabarvení.
VYUŽITÍ: pro přímou konzumaci i další zpracování, na víno, džemy, kompoty apod. Hrozny dobře zvládají přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, upřednostňuje úrodnou a dostatečně vlhkou půdu. Sázíme na vzdálenost 1,5-2 m.
ODOLNOST: Vysoce odolný vůči peronospoře - plísni révy (Plasmopara viticola), středně odolný vůči padlí révy (Uncinula necator). Mrazuvzdorný až do -23 °C.
PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Pándy 38 a Nagy Angol.
RŮST: středně silný, polorovný. Roste poměrně hezky, větve příliš nepřevisají ani neztrácí listy, není velmi náročná na údržbu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně časně až pozdě.
PLODNOST: středně časná, středně vysoká.
PLODY: středně velké (4,5-6,5 g), ledvinovité. Slupka je tmavě červená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, šťáva je červená, středně barvící. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.
VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a na výrobu kompotů, džemů, sirupů, na sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých oblastí a středně teplých chráněných lokalit.
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je silněji odolná vůči koleotrichové hnilobě třešní (Glomerella cingulata), středně odolná vůči skvrnitosti listů třešní a višní (Blumeriella jaapii), náchylnější na moniliózu (Monilinia spp.). Středně silně ji napadá vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.
PŮVOD: Francie u obce Amanlis, konec 18. stol., náhodný semenáč.
RŮST: zdravý a bujný růst, vytváří vysoké kuželovité koruny, časem převislé, větve jsou obloukovitě převislé pod úrodou, ve školce roste křivě; daří se jí i na kdouloni.
OPyLOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Eliška, Hardyho, Křivice, Nelisova zimní, Madame Verté.
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké, baňaté, mírně protáhlé, vyrovnané. Slupka je zelenavá, hladká, jen místy rzivá, s drobnými hustými lenticelami, na slunečné straně jemné červené líčko, na některých plodech úzká rzivá čára. Dužnina je bělavá až nazelenalá, máslovitá, měkká, šťavnatá, chuť sladká, lehce kořenitá, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání 1 týden po sklizni, rychle přezrává. Plody středně odolné vůči otlakům.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské využití, mošty a destiláty.
STANOVIŠTĚ: středně náročná na teplo a středně mrazuvzdorná, ale daří se jí i ve vyšších polohách, nesnáší větrné polohy, potřebuje chráněné stanoviště. Není náročná na půdu a skromná na živiny, má raději vlhčí polohy, nesnáší suché půdy.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a mrazuvzdorná v květu, odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Figovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.
RŮST: v mládí bujný, šlahounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod vahou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem vzhůru.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Eliška, Hardyho máslovka, Júlová, Konference, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Pařížanka, Poiteau, Tongréská, Williamsova.
PLODNOST: středně raná (4.–6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.
PLODY: středně velké (průměrně 150–165 g), tvarově velmi nepravidelné, lahvicovité, asymetrické s hrbolatým povrchem, při kalichu i hranatější. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužnina je žlutobílá až žlutavá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá kaménčitá. Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou.
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či k sušení a pečení. Dobře se skladuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách. Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a vůči škůdcům.
PŮVOD: Francie, 2. pol. 19. stol.
RŮST: střední růst, v mládí vytváří jehlancovitou korunu, která je u starých stromů převislá. Listy jsou na podzim nádherně zbarvené do oranžova až červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Drouardova, Hardyho máslovka, Guyotova, Lectierova. Dobrý opylovač.
PLODNOST: ranější, velká, pravidelná.
PLODY: atraktivní, středně velké plody tupě kuželovitého/ válcovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později žlutá, s karmínově červeným líčkem, někdy s rzivými pruhy. Bílá dužnina je měkká, velmi šťavnatá, rozplývá se; chuťově je vynikající, polosladká – sladkokyselá, specifická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. srpna, konzumní zralost: ve 2. pol. srpna, skladovatelnost jen 2–3 týdny.
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, výroba destilátu, džemů.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště a dostatečně živná a hluboká půda. Odrůdě se daří ve vyšších, chladnějších polohách.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám, jen ve vlhkých letech mírně náchylná ke strupovitosti.
PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, možná z Německa z okolí řeky Odry. Má mnohá alternativní pojmenování jako „Šálové“, „Štrúdlák“ či „Funtové“.
RŮST: velmi bujný a neuspořádaný, na semených podnožích vytváří obrovské stromy se širokými korunami a převislými větvemi, ve vhodných podmínkách i 16–20 m široké. Jsou velmi dlouhověké.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Boikovo, Croncelské, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: středně raná (5.–6. rok po výsadbě) vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–240 g), tvarově velmi nepravidelné, buď vysoké, kuželovité, nebo i zploštělé, široce žebrované, většinou pětihranné či trojhranné. Slupka je hladká, lesklá, později mastná, žlutá a červeně pruhovaná. Dužnina je žlutobílá, kyprá, měkká, šťavnatá. Plody po dozrání silně voní po víně. Chuť je příjemně sladkokyselá směrem k kyselejší chuti, velmi jemně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v závislosti na oblasti a roce od začátku do konce září, konzumně dozrává po 2–3 týdnech, vydrží do listopadu až do konce roku, případně až do února při velmi dobrém skladování. Plody z vlhčích oblastí mají při skladování tendenci zevnitř hnít.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a k kuchyňskému využití, např. na štrúdly či na sušení, ale i na výrobu vína či povidel. Plody se velmi snadno otlačí.
STANOVIŠTĚ: slunné, pokud možno před silným větrem chráněné. Je velmi nenáročná na půdu, daří se jí i v sušší a méně výživné. Nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá půda, kde může trpět rakovinou. Velmi vhodná i do vyšších poloh, kde se jiným odrůdám nedaří. Vhodná do velkých zahrad a sadů, do volné krajiny. Do alejí se příliš nehodí kvůli příliš široké koruně.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Jen v těžké, jílovité půdě je náchylná k rakovině.
PŮVOD: Rumunsko, nalezená na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.
RŮST: středně silný, koruna pyramidální nebo vysoko kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda. Vhodní opylovači: Stanley, Vlaška, Althanova ringlota, Anna Späth.
PLODNOST: středně raná, vysoká.
PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialovomodrá až modročerná s jemným ojíněním. Dužnina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou, velmi dobrou, sladkokyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: v 1.–2. polovině září, v závislosti na lokalitě.
VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití.
STANOVIŠTĚ: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.
ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době kvetení dobře odolávají pozdním jarním mrazům. Je více tolerantní k šarce než Bystrická a je středně odolná k houbovým chorobám, náchylnější jen k moniliové hnilobě.
PŮVOD: neznámý, ale zřejmě ČR, Karlovarský kraj, krajová odrůda. Synonyma: Červená role, Levínská krvavka.
RŮST: středně bujný, tvoří jehlanovité koruny, které jsou později převislé, letorosty mají výrazně červené a listy plstnaté.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, není ověřeno, jakým je opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale dle času květu by to mohly být: Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: pozdější (i po 10 letech po výsadbě), středně vysoká, střídavá zejména na nevhodných stanovištích.
PLODY: středně velké, baňaté, hruškovité. Slupka je drsná, v čase sklizně zelenožlutá, téměř celá pokrytá červeným ruměncem. Dužina je středně tuhá, křupavá, hrubší, méně šťavnatá, krvavě červená, žilkovaná. Chuť je příjemně sladkokyselá s osobitou příchutí po tropickém ovoci.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení a všude kde vynikne její červená dužina, t.j. sušení, pečení, výroba barevně zajímavých výživ, džemů, povidel, moštů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ačkoli toleruje i větrné. Nejvíce se jí daří v hlubokých, výživných, hlinitých půdách, v horších půdách může úrodnost velmi kolísat. Je vhodná zejména do teplých poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě, málo v květu. Je středně odolná vůči monilióze, více odolná proti strupovitosti, trpí jí na nevhodných stanovištích.
RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m a vytváří oválnou až kulatou, kompaktní korunu. Větve jsou ostnité méně než u jiných druhů hlohu, s až 5 cm dlouhými trny. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavě zelené, na podzim se zbarvují do bronzova až bordó a zůstávají na stromě velmi dlouho, plody ještě déle.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, s oboupohlavními květy uspořádanými v latách, které u nás kvetou v květnu, případně v červnu.
PLODNOST: je velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je třeba oddálit nástup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.
PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžově červené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučná než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje cca 4 jadérka, která jsou pohromadě tak, že vytvářejí dojem pecky. Zejména se však liší chuť, u níž chybí hořkost našich hlohů, dominuje sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.
DOZRÁVÁNÍ: velmi postupné, v teplých oblastech začínají plody dozrávat asi v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho do zimy, v některých letech až do začátku února bez opadávání, pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat, ani působením mrazu neměknou. Konzumně zralé jsou hned po utržení ze stromu a vydrží uskladněné v chladu asi týden až dva.
VYUŽITÍ: strom využitelný v parcích, menších i větších zahradách, ale i v mezích, větrolamech a živých plotech je velmi dekorativní celoročně: bez olistění stříbřitou barvou borky, během vegetace tmavě zelenými, zdravými listy a bílými květenstvími, stejně jako latami postupně dozrávajících plodů, které vydrží na stromě dlouho do zimy. Plody jsou vhodné k přímému konzumu jen tak či jako velmi atraktivní ozdoba dezertů, ke zpracování na džemy, přesnídávky, protlaky, k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy, čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.
STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, lepší je slunné a teplé místo, aby stačilo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, ale preferuje dobře odvodněnou, snese však i jílovitou. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: je mrazuodolný ve dřevě do asi −25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuodolné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrná stanoviště či znečištění ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).
PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se očkování objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.
RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou, neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozložené, později svěšené. Kvůli tvaru koruny se příliš nehodí do stromových alejí.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Kaštánka, Rychlice německá, Hedelfingenská, Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky
vyholuje a plodí na koncích větví.
PLODY: velké (průměrně 6 g), tupě srdčitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je v rané zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná světlými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, slabě barvící šťávou. Chuť výborná, sladkokyselá až sladká, příjemně vínovitá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.
DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2.–3. třešňovém týdnu, současně s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Na přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji sklízet ještě před plnou zralostí, kdy se ještě tolik neotlačuje.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na kompoty a další zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.
PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji známý šlechtitel van Mons jako semenáč neznámého původu a nazval ji „Conseiller de la cour“ (Soudní rada). Poprvé plodila v roce 1841 či 1844.
RŮST: zdravý a bujný, koruna je jehlanovitá, nápadně sytě zeleně olistěná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova maslovka, Eliška, Hardyho maslovka, Charneuská, Kongresovka, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Williamsova.
PLODNOST: poměrně raná, střídavě vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, tvarově dosti nevyrovnané, nejčastěji kuželovité, často končí šikmou špičkou. Slupka je hladká, silná, matná, zelená až žlutošedozelená, posetá nápadnými tečkami, někdy i síťovitě rzivá. Dužnina je bělavá, protkaná žlutými žilkami, máslovitá, šťavnatá, rozplývavá, v středu od jádřince ke stopce hrubě zrnitá. Chuť je pikantně sladkokyselá, příjemně trpká, na horších půdách trpčí. Chutnější plody jsou z vyšších poloh.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň podle lokality od začátku do konce října, konzumně dozrává od konce října až od poloviny listopadu, nerovnoměrně, vydrží do listopadu až prosince, měla by se sklízet co nejpozději, ale tak, aby neopadala.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů, kompotů či destilátů. Po sklizni se dobře přepravuje. Skladuje se středně dobře, je třeba ji čas od času kontrolovat.
STANOVIŠTĚ: slunné, náročnější na úrodnou a hlubokou, vápnitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, zejména ve vyšším věku, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná proti strupovitosti, náchylná je jen v teplých, uzavřených polohách s vysokou vzdušnou vlhkostí.
PŮVOD: pravděpodobně Malá Asie, Írán a Turecko, velmi rozšířená je v Libanonu a Sýrii, nazývaná také "moruše trnavská", "moruše pukanská" či "moruše turecká".
RAST: relativně pomalý, do výšky 8-10 m na našem území a i do podobné šířky. Pro starší jedince je typický sklon k roztrojení kostrových větví, které poté při styku se zemí zakoření a nadále plodí. Má velké tuhé, kožovité až drsné listy, které jsou zespod chlupaté, což je jeden z poznávacích znaků pro odlišení od moruše bílé černoplodé. Semena moruše černé dosahují na Slovensku pouze velmi nízké klíčivosti, takže pěstování podnoží z moruše černé pro ověřené velkoplodé genotypy je náročné. Námi nabízené rostliny jsou naštepené na podnož moruše bílé, se kterou má moruše černá horší afinitu než s vlastním semenáčem, v pozdějším věku hrozí rozdvojení na místě štepení. Proto je nutné strom vysadit tak, aby bylo miléštepenı 15 cm pod zemí, aby se zakořenila, tedy aby vytvořila kořeny přímo naštepená moruše černá.
OPELOVACÍ POMĚRY: má oddělené samčí a samičí květy, ale oboje jsou na jednom stromě, ačkoliv někdy pouze jednoho pohlaví na jedné větvi. Je samosprašná, kvete od května do června.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: černé, velké souplodí (10-27 mm, až 16 g), sladkokyselé, vynikající, velmi šťavnaté, po sklizni je třeba velmi rychle zpracovat, neboť rychle kvasí a plesniví.
DOZRÁVÁNÍ: od července do srpna podle polohy.
VYUŽITÍ: výroba džemů, marmelád v kombinaci s ovocem bohatým na pektin, sirupů, kompotů, zmrzliny, destilátů, do koláčů, zákusků a závinů nebo na mražení pro pozdější konzumaci a zpracování. Sušení musí probíhat rychleji než u moruše bílé, ale výsledné sušené plody jsou velmi chutné.
STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé. Toleruje relativně širokou škálu půd od lehkých až po těžké jílovité a snáší i kamenité, sušší půdy, ale nejlépe se jí daří v dobře odvodněných, ale vlhkých, lehčích výživných půdách v teplých vinařských regionech jižního Slovenska.
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -23 °C až -29 °C (USDA zóna odolnosti 5). Ačkoli pupeny a letorosty jsou citlivé na mráz, raší velmi pozdě, takže obvykle spolehlivě uniká pozdním jarním mrazům. Dobře snáší znečištění ovzduší. Je málo náchylná ke chorobám, jen při příliš vlhkém počasí může trpět antraknózou listů.
PŮVOD: Slovensko, Bošácka dolina, starší krajová odrůda.
RŮST: pomalý, ale zdravý, vytváří středně vysoké kulovité koruny. Má charakteristicky hrubé a krátké letorosty vínové barvy s výraznými, bílými lenticelami. Uchovává si vysokou životnost plodonosného obrostu, do vysokého věku ji netřeba zmlazovat, stromy jsou dlouhověké.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé (průměrně 40-50 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem k stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně hrubá, na plod se připojuje i s krčkem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužinu, brzy začínají hniličení. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí, chutnější k přímé konzumaci než u Krvavky letní.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají už hniličené.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná také do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu. Je značně odolná vůči roztočům, málo napadána mšicemi a odolnější vůči rzivosti hruškové.
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Japonsko, Korea nebo Čína, zřejmě jedna z velmi starých odrůd. Synonyma: Yotsudani, Jumbo.
RŮST: středně bujný až bujný, vytváří větší koruny, 4–6 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří jen samičí květy, kvete brzy až středně a dlouho (až 3 týdny), kvete bohatě, bez opylení tvoří partenokarpické plody. S opylením tvoří větší plody se semeny.
PLODNOST: raná, vysoká v případě opylení, v různé míře pravidelná podle lokality (někde alternuje, jinde je každoroční a podobné výšky), střední násada plodů, menší až střední červnový opad plodů.
PLODY: jsou velké (průměrně 180–251 g, výška cm, šířka 8 cm), mírně ploše kulovité, v příčném řezu čtyřhranné. Slupka je žlutooranžová. Dužnina je oranžová, jemná, středně tuhá (podobně jako u Vainiglia, méně než u Jiro). Chuť je velmi dobrá, sladká (obsah cukru průměrně 14,9 %, kyselin 0,11 %).
DOZRÁVÁNÍ: je rané, u nás často začátkem až v 1. polovině října. Je to odrůda typu PCNA (= pollination constant non-astringent), tedy plody jsou sladké po vybarvení a při sklizni ze stromu.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména na podzim, kdy dozrávají plody. Kulinární využití: plody hlavně k přímé konzumaci, do ovocných či zeleninových salátů, zavařování, výrobu džemů, džusů, vína, méně k sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný zejména do teplých poloh.
ODOLNOST: je méně mrazuvzdorný ve dřevě do asi -12 °C až -15 °C (mladé stromy), případně -15 °C až do -17 °C (starší stromy), v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už slabý mráz (mezi -1 °C a -2 °C). Velké plody mladých stromů jsou náchylné k praskání v oblasti špičky či oddělení kalichu.
PŮVOD: Moldavsko, Moldavský výzkumný vinařský institut Vierul, vyšlechtili v r. 1985 M. S. Žuravel, G. M. Borzikova a I. P. Gavrilov jako křížence odrůd Moldova x Maršalskij. Je to meziodrůdový kříženec Vitis vinifera x Vitis labrusca, původně pojmenovaný jako Kodrianka. Synonyma a cizí názvy: Кодрянка, Kodrjanka, Kodryanka, VII 24-15.
RŮST: bujný. Listy jsou středně velké až velké, pětilaločné, středně hluboce vykrojené. Řapík listu je dlouhý, načervenalý. Pěstujeme se zatížením 40–50 oček na keř, řežeme na 6–8 oček na výhon, ponecháváme průměrně 1,1–1,7 hroznu na výhon. Výhony dobře vyzrávají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.
PLODNOST: průměrně 15–22 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (300–600 g), kuželovité, rovnoměrně husté. Bobule jsou velké (průměrně 31×21 mm, 6–8 g), obráceně vejčité, elipsovitě protáhlé. Slupka je tmavě fialovomodrá s jemným ojíněním, silná, pevná, nedá se sloupnout. Dužnina obsahuje semena. Chuť je harmonická, příjemná. V Rusku při degustacích dosáhla v průměru za roky 2005–2007 vysoké hodnocení 8,3 bodu (z 10 bodů). Cukernatost je v průměru 18–19 %, kyselost 6–7 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině srpna (po 110–120 dnech). Konzumně dozrává velmi brzy, už při cukernatosti 12–14 % jsou bobule zcela sladké díky rychlému snížení kyselosti u této odrůdy. Hrozny mohou po dozrání dlouho viset na keřích bez ztráty chuťových kvalit.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě moštů, kompotů či džemů.
STANOVIŠTĚ: Slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech během zimy (do -22 °C), raší pozdě, takže dobře odolává pozdním jarním mrazíkům. Je výše odolná vůči botrytídě (Botrytis cinerea) (2 ze škály 1–5, kde nižší je lepší), středně až výše odolná vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola) (2–3 ze škály 1–5) a středně odolná vůči padlí (Uncinula necator) (2,5–3,5 na škále 1–5).

