Ovocné

PŮVOD: USA, Wisconsin, Elm Grove, muchovník velkokvětý (Amelanchier x grandiflora), tedy přirozený kříženec mezi muchovníkem stromovitým (A. arborea) a muchovníkem hladkým (A. laevis). Na trh ho uvedl v r. 1983 Tom Watson ze školky Christom Farms Nursery, z Cambridge ve Wisconsinu.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti dosahuje výšky 6-7,5 m a šířky 4,5-6 m, tvoří jeden kmen či vícekmen s elegantně se široce rozvětvujícími větvemi. Listy jsou hrubé, dlouhé 7 cm a široké 4 cm se zuby 2 cm hlubokými, které se brzy na podzim zbarvují do zářivě červené až temně oranžové barvy a dlouho zdobí strom.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete středně brzo velkým množstvím velkých bílých dekorativních květů (s průměrem 2 cm), které jsou v poupatech výrazně žluté.

 
PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: menší až středně velké (průměrně 8x9 mm), kulaté, tmavomodrofialové. Chuťově méně výrazné než jiné odrůdy.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve druhé polovině června.

 
VYUŽITÍ: keř či strom je velmi dekorativní celoročně, zejména velkými bílými květy na jaře a zářivě červenými listy dlouho během podzimu. Je vhodný do vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -29 °C až -34 °C, silně mrazuvzdorný i v květu.

Tmavomodrá, rezistentní odrůda aromatické chuti.
Růst střední až bujný, úrodnost vysoká. Hrozen je velký, bobule středně velké a kulaté, tmavomodré barvy, dužina je šťavnatá, charakteristické, harmonické chuti s jahodovou vůní. Vhodný k přímé konzumaci a výrobě vína. Dozrává v září. Slunné stanoviště. Odrůda nenáročná na vodu a půdu. Zimním řezem odstraňujeme poškozené, vyzrálé výhony z minulého roku. Odrůda je vysoce odolná vůči chorobám a mrazu, nepotřebuje chemickou ochranu. Samoopelivý. Původem z USA.

PŮVOD: Rusko, Tomská oblast, FGUP Bakčarskoje Rosselhozakademii, jako volně opylený genotyp 2-64-32 vyšlechtili šlechtitelé I. K. Gidzjuk, N. V. Savinkova, A. P. Pavlovskaja a A. T. Tkačeva v roce 1987. Na západě nazývaný také Blue Rock.

 
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 150 cm a šířky 120 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodní opylovači: Bakčarskij Velikan, Doč Velikana, Jugana, Streževčanka, Vostorg.

 
PLODNOST: je raná, střední až vyšší, průměrně 3,5 kg/keř, 11,5 t/ha.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 1,6 g, maximálně 2,6 g), podlouhlé, vřetenovité, tmavě fialové se silným ojíněním, takže vypadají jako světle modré. Slupka je hrubší. Obsahují střední množství semínek. Chuť je sladkokyselá, příjemně aromatická a při testování chuti dosáhla 4,9 bodů na 0-5 bodové škále.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině května.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, do dezertů, koláčů, džemů či sirupů. Dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C).

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science, New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil George W. Remaily v roce 1963 jako křížence odrůd Fredonia x Canner Seedless. Je to meziodrůdový kříženec mezi Vitis vinifera a Vitis labrusca. Poprvé plodil v r. 1967 a pojmenován byl podle Johna Einseta, cytogenetika a šlechtitele.

RŮST: středně bujný až bujný, výhony velmi dobře vyzrávají. Listy má velké, málo dělené, světle zelené. Pěstujeme se zatížením 35–45 oček na keř. Možný je i kratší řez na 3–4 očka na výhon. Řízky se velmi dobře zakořeňují.

OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

PLODNOST: průměrně 6,2–14,1 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké (250–400 g). Bobule jsou středně velké až menší (průměrně 2,3–2,5 g), kulaté až oválné. Slupka je tmavočervená až fialová, mírně ojíněná, tužší, odolná proti praskání a nedá se sloupnout. Bobule mají II. stupeň bezsemennosti, tedy pozůstatek semen je téměř nepostřehnutelný. Dužnina je jemná až pevná. Chuť je specifická, připomíná jahody, je sladká s vysokým poměrem cukrů vůči kyselinám (průměrně 19,9 °Brix, poměr cukrů ke kyselinám je průměrně 27,9:1).

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává koncem srpna či začátkem září.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu jako stolní odrůda, ale i k sušení na rozinky, výrobě moštů, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Potřebuje dobrou, hlubokou, výživnou půdu. Nutná je pevná opora a vyvázaný kmínek. Je vhodný do teplých, středně teplých až chráněných chladnějších oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy na poměry bezsemenných stolních rév. Silně odolný vůči botrytídě (Botrytis cinerea), středně vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola), středně až méně vůči padlí révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône ji kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se někdy nazývá i (Bigarreau) Sandrin či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

 
RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

 
PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květy.

 
PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdčitého, hrbolatého tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužnina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselá a příjemně kořenitá, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně velká až velká.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná proti praskání plodů během dešťů, středně náchylná k monilióze a klejotoku.

PŮVOD: Rakousko, HBLVA Wien Schönbrunn, vyšlechtil Johannes Lischka

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti a růst zpomaluje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, jedna z nejvyšších výtěžností (hmotnost plodů / objem stromu: 3,07 kg/m3)

PLODY: velké (průměrně 5,6-6 g, až do 9 g, délka 2,5-3 cm, šířka 1,3-2 cm), oválné, červené, při plném vyzrání s velmi sladkou chutí, s jedním z nejvyšších obsahů cukru (14 %) a středním obsahem kyselin (2,28 %) s nižším až středním obsahem vitaminu C (40-55 mg/100 g). Pecka je středně velká (10 % hmotnosti plodu) a špatně oddělitelná od dužniny.

DOZRVÁNÍ: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října. K vyzrání do dobré chuti potřebuje teplý podzim.

VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce a díky velikosti a tvaru také velmi vhodný k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: Rusko, AZOS, Anapa, registrováno v r. 1998, mezinárodní kříženec moldavské odrůdy Moldova x americká Cardinal.

 
RŮST: bujný.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

 
PLODNOST: bohatá, úrodu je třeba redukovat. Průměrně 16 t/ha.

 
PLODY: Hrozny odrůdy jsou velké (600-800 g), rozvětvené i prodloužené. Tmavě modré bobule jsou středně hustě až řídčeji rozloženy na hroznu, jsou velké (průměrně 27x23 mm, 6-8 g), podlouhlé a mírně zašpičatělé. Špatně odkvetlé bobule mohou být menší a jsou bezsemené. Chuť jednoduchá, harmonická, sladká, konzistence křupavá. Cukernatost je středně vysoká, 17-19 °NM. Plody nepraskají.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 15. září. Potřebuje 125 – 135 dní při součtu aktivních teplot 2550 - 2700 °C. Během dozrávání je nutné odlistit zónu hroznů o 50 %.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro zpracování na víno, džemy, kompoty apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, úrodná, dostatečně vlhká půda. Doporučená vzdálenost keřů v řadě je 1,5 m.

 
ODOLNOST: odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) i botrytidě (Botrytis cinerea), má zvýšenou odolnost vůči padlí (Uncinula necator). Mrazuvzdorný do -22 °C až -24 °C.

PŮVOD: kyselka z Maďarska.

RŮST: roste středně bujně až bujně, polověspaně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, kvete pozdě až velmi pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená. Dužnina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plné zralosti až kyselosladká, velmi aromatická, výborná. Šťáva středně barví.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, tedy koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.

STANOVIŠTĚ: slunné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality, kde dosahují plody lepší kvality.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná v dřevu i květu, plody jsou odolné proti praskání během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: ČR, pravděpodobně z okolí Čáslavi či Kutné Hory, stará odrůda, zřejmě z 2. poloviny 18. století. Synonyma: Böhmische Birne, Graue Muskatellerbirne, Muszkatelka, Musqué Grise de Bohême.

 
RŮST: bujný, zdravý. Tvoří mohutné, vysoko kulovité koruny, které se později pod váhou plodů rozkládají šlahounovitými kosterními větvemi do charakteristických oblouků. Charakteristické je v době vegetace i bohaté a zdravé olistění. Plodonosný obrost je středně dlouhý. Stromy jsou velmi dlouhověké a do vysokého věku nevyžadují omlazení, jen pravidelné prosvětlení.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

 
PLODNOST: pozdní (až po 8-12 letech po výsadbě), poté vysoká, pravidelná, ob rok velmi vysoká.

 
PLODY: malé (průměrně 100 g), vejčité až špičatě vejčité s tenkou, dlouhou stopkou. Slupka je v době sklizňové zralosti zelená, později žlutozelená, hrubá a drsná, jen středně lesklá a bez líčka, často jemně rezavá, zvláště při stopce, s množstvím nevýrazných lenticel. Dužina je bělavá, mírně nažloutlá, polorozplývavá, jemně zrnitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, jemně kysele, s výbornou muškátovou příchutí. Tato její výjimečná chuť se rozvine při sběru ve tvrdé zralosti a po několika denním uskladnění.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou začátkem srpna, někdy i dříve, dozrává nerovnoměrně. Nutné je sklízet ve tvrdé zralosti (asi týden před konzumní), dozrává v chladném uskladnění po 5-7 dnech, vydrží asi 1-2 týdny od sklizně. Přezrálé plody hnijí od jadřince.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a sušení, ale i k výrobě džemů a povidel, moštů, destilátů či na pečení. Na výrobu kompotů je vhodná pevností dužiny, ale plody jsou dost malé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je velmi nenáročná na polohu a kvalitu půdy, ačkoliv preferuje dostatečně vlhké a úrodné půdy, snese i písčité a kamenité půdy, pokud jsou dostatečně vlhké, a i drsnější a větrnější polohy. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh. Vhodná především do větších sadů, alejí, do krajiny jako krajinotvorný strom.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu, silně odolná proti strupovitosti a monilióze, nezvykne trpět ani škůdci.

RŮST: bujný, tvoří rozložité, hustší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Dukát, Florina, Gala, Golden Delicous, Granny Smith, Honeycrisp, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Keepsake, Landsberská reneta, Omanové, Pristine, Red Delicious, Sansa, Zvonkové.

PLODNOST: časná až středně časná, střídavě velmi vysoká, méně pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulaté až široce kuželovité, z jedné strany zploštělé, nepravidelné. Slupka je zelenožlutá až žlutá s karmínově červenými pruhy a rezavými lenticelami a s výraznou rzí v kališní jamce. Dužina je nažloutlá, jemná, tuhá, křupavá, šťavnatá, na vzduchu hnědne. Chuť je svěže nakyslá s vinnou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna či déle.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, kuchyňské využití včetně koláčů, pyré, vína, cider.

STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na půdu, ale nesnáší suché půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu, středně v květu, silně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ji Gustav Čejka křížením odrůd Cresthaven a Luna, registrována byla v r. 1993.

RŮST: středně silný až silný. Habitus je polovzpřímený až mírně rozložitý, koruna středně zaplněná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete brzy až středně brzy, kvetení trvá středně dlouho, je samosprašná.

PLODNOST: střední, pravidelná. Pro dobrou kvalitu plodů vyžaduje kvalitní řez a probírku plodů.

PLODY: středně velké, mírně ploché, kulovité. Slupka je středně silná až silná, středně silně až silně přiléhavá k dužnině, středně až hustě plstnatá, světle zelená s tmavě červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, měkká až středně pevná, šťavnatá, nevláknitá, kyselosladká až sladká, aromatická, velmi dobrá. Dužnina je středně až hůře oddělitelná od středně velké pecky. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou výrazně náchylné k praskání pecky ani k praskání plodů během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: koncem července, 8 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: vhodná především k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Půdu vyžaduje dobře zásobenou vláhou i živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo ji některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny. Je vhodná do sadů i menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká, při přetížení plodností někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5–10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod ojíněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá, s červenými tečkami, středně silná, měkká, dá se stáhnout. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná, bez kyselosti typické pro jiný botanický druh – myrobalán (Prunus insititia), který se často lidově označuje jako mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.–4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek, ve vlhčích a úrodných půdách, celkově je však nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní k šarce a málo náchylná k infikování jejím virem, při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je moniliová hniloba (Monilinia fructigena).

PŮVOD: USA, South Haven, South Haven Experiment Station, vyšlechtil Stanley Johnston v r. 1962 jako křížence genotypů SH 333 [Redhaven x SH 171 (volně opylená Halehaven)] x SH 348 (volně opylená Ambergem) a v roce 1965 vybral výsledného křížence. Po 10 letech testování byla v roce 1976 uvedena na trh.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, tvoří silné kosterní větve.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete .

 
PLODNOST: časná, vysoká, spolehlivá.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,35 cm), kulaté, tvarově velmi pravidelné. Slupka je zlatožlutá s přibližně 80 % pokrytím červeným líčkem. Dužnina je žlutá, pevná, nevláknitá, výborně oddělitelná od pecky. Chuť je velmi podobná chuti odrůdy Redhaven, kyselosladká až sladká, dobrá. Plody jsou velmi pevné a velmi dobře snášejí přepravu.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 10 dnů po odrůdě Redhaven, tedy ve 2. dekádě srpna.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i na všestranné zpracování na kompoty, džemy, přesnídávky, destiláty.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Ideální je hluboká, dobře odvodněná a provzdušněná, ale dostatečně vlhká půda bohatá na živiny, středně těžká. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě (5 z 10 bodů), vyšší mrazuvzdornost v květních pupenech a květech (7 z 10 bodů), vysoce tolerantní proti kadeřavosti (Taphrina deformans) (1,14 ze škály 0-9, kde 9 je nejhorší hodnota), vyšší odolnost proti moniliové spále (Monilinia laxa), střední odolnost vůči bakteriální skvrnitosti (Xantomonas pruni), střední až vyšší odolnost vůči dírkavosti - klasterosporióze (Stygmina carpophila).

PŮVOD: Polsko, Arboretum Bolestraszyce.

RŮST: má rozložitý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 4–5,5 g, maximálně 7 g), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy. Chuť je výborně sladkokyselá, s průměrnou cukernatostí 14 % patří k jedněm z nejsladších odrůd. Pecka je v poměru k plodu spíše větší (14 % z hmotnosti plodu), špatně se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává v září krátce, takže je vhodný pro jednorázovou sklizeň.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Švýcarsko, Wädenswil, objevil ho koncem 19. století jako náhodný semenáč vrchní zahradník Löbner a pojmenoval po svém otci, popsaný byl poprvé v roce 1899.

 
RŮST: zdravý, vytváří středně velké, vzpřímené a pravidelné koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nejsou ověření, ale podle doby kvetení by mohli být např. Banánové zimní, Batul, Baumannova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Idared, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion,Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

 
PLODNOST: pozdější, spíše nižší.

 
PLODY: středně velké až větší plody (průměrně 180 g) kuželovitého tvaru. Slupka je středně silná, hladká, pololesklá, v základu citrónově žlutá, překrytá mramorovanou / pruhovanou červení. Dužnina je křupavá, jemně nažloutlá, voňavá, méně šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť výborná, sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října (co nejpozději), konzumní zralost: prosinec, skladovatelnost do dubna i déle. Větrem plody nepadají, nehnijí, nevadnou.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, dlouhodobé skladování. Plody dobře snášejí transport.

 
STANOVIŠTĚ: méně náročná odrůda, vhodná i do vyšších, podhorských poloh; preferuje středně těžké půdy a vlhčí ovzduší.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně strupovitosti a vůči škůdcům, jen v suchu trpí padlím.

PŮVOD: SR/ČR, náhodný semenáč z cesty mezi Sencom a Sládkovičovem objevený ovocnářem Jozefem Slobodou v r. 1950 a došlechtěný pracovníky VŠÚO Holovousy a ÚKZÚZ Želešice v r. 1967, registrován v r. 1976.

 
RAST: slabší až středně bujný, tvoří širší, středně husté, polověžaté koruny. Raší pozdě až velmi pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: (částečně) samosprašný, samičí květy sice začínají kvést dříve než samčí, ale po většinu času se jejich květ překrývá. Kvete velmi pozdě, je dobrým opylovačem pro odrůdu Jupiter. Vhodní opylovači na zvýšení úrody: Jupiter, Franquette, Lake.

 
PLODNOST: raná (v 2. až 3. roku po výsadbě), vysoká, pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

 
PLODY: velké (průměrně 13,1 g, 45x36x38 mm), velikostně mírně nevyrovnané, široce vajcovité s nevýraznou špičkou. Rubina je tlustá, tmavozelená se žlutohnědými tečkami, v zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně tlustá, polopapírová, mírně vrásčitá, téměř hladká, pevná, pískově žlutá, dobře louskatelná. Jádro je velké, velmi dobře plní skořápku (52 % hmotnosti plodu), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká, příjemně aromatická, bez hořkosti v čerstvém i suchém stavu.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, koncem 3. dekády září, zraje rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku). Při skladování nezasychá ani neztrácí chuť.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, hlubší, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké či příliš těžké a zamokřené půdy. Neznáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný zejména do všech pěstitelských oblastí. Při vysoké násadě plodů a sušší půdě mohou být plody menší. V chladnějších oblastech může dojít ke špatnému uzavření skořápky.

 
ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě a díky pozdnímu až velmi pozdnímu rašení a kvetení většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější na antraknózu, hnědnutí jader a jejich následné vysychání.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v pol. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátní dlouhověké stromy, vysoké, rozložité a mohutně větvené koruny, nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě, je velmi dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Granát, Germersdorfská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia, Velká černá chrupka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň, Ostheimská višeň. Tyto odrůdy sama také vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé. Dužnina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselosladká, aromatická, mírně nahořklá, kořenitá, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtulí třešňovou hořkne.

DOZRVÁNÍ: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Protože dozrává pozdě, napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a opadávají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh.

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná, ale květy jsou náchylné k pozdním mrazíkům, plody při trvalých deštích praskají. Vůči moniliové spále je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtulí třešňovou.

PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.

 
RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3–4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších. Plody jsou považovány za nejsladší, mají vysoký obsah cukru přibližně 16 % a obsah kyselin jen 2,4 %. Má sice jen středně vysoký obsah vitamínu C (75 mg/100 g), zato však velmi vysoký obsah anthokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně během 6 týdnů.

 
VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímé konzumaci jako dezertní odrůda i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Maďarsko, zřejmě konec 19. stol., na trhu od r. 1995.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samosprašná. Vhodní opylovači např.: Konstantinopolská, Champion, Angerská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (prům. 300–500 g) se široce hruškovitým, uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až v říjnu. Us­kladněná vydrží do ledna.

VYUŽITÍ: i k přímému konzumu a výborná na dýňový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Slovensko, Borovce / VŠS Veselé při Piešťanech, vyšlechtili v roce 1964 Pavol Cifranič a Teodor Malík jako kříženec odrůdy Maďarská a směsi pylu od Achrori, Arzami a Zard (podobně jako Barbora), odrůda registrovaná v roce 1991.

RAST: bujný, tvoří převislou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači podle doby květu: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Ledana, Leala, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Velita, Veselka, Vestar.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, někdy střídavá.

PLODY: středně velké, kulaté, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je jen málo plstnatá, oranžová s poměrně výrazným červeným líčkem. Dužnina je oranžová, měkká, jemná, velmi šťavnatá, velmi dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, při plném zralosti až sladká, dostatečně aromatická, velmi dobrá. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává během 1. a 2. dekády července, 9 dní před Velkopavlovickou.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pro meruňky.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná v dřevě, v květních pupenech i květu, silně odolná proti žloutnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: Německo, nalezen jako náhodný semenáč v r. 1949 v obci Seifersdorf u Drážďan. Registrován v r. 1954.

 
RAST: bujný až velmi bujný, vytváří husté až velmi husté, kulovité až rozložité, pravidelně stavěné, velké koruny. Raší brzy až středně brzy. Na podzim ukončuje vegetaci dříve než ostatní odrůdy, dobře mu vyzrává dřevo, nenamrzá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, samčí i samičí květy kvetou ve stejnou dobu, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), vysoká, téměř pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

 
PLODY: velké (průměrně 14 g, 42x35x32 mm), kulovité až mírně oválné, se středně výraznou špičkou. Rubina je středně tlustá, zelená, s malým množstvím světlých teček, v zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně tlustá až tlustší, polopapírová, mírně rýhovaná, světle až středně hnědá, soudržnost jejích polovin je střední, je dobře až středně dobře louskatelná. Jádro je velké, zaplňuje téměř celou skořápku (48 % z celkové hmotnosti plodu), je slámově žluté. Chuť je typicky ořechová, velmi dobrá, sladká, příjemně lahodná, zejména v čerstvém stavu, v suchém stavu je středně hořkavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, na začátku 3. dekády září, relativně rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku). Při skladování jádra nezasychají.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých a středních pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je velmi silně mrazuodolný ve dřevě, ale kvůli ranému rašení a kvetení je náchylnější k poškození květů pozdními jarními mrazy. Vůči chorobám je poměrně odolný.

PŮVOD: zřejmě Francie, známá od začátku 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratří Baltetů v Troyes.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří zpočátku vysoko kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Mirabelka nancyská, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Zelená renklóda, Zimmerova.

PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená, na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či skvrnitá, modravě ojíněná. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Není-li přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, silně mrazuvzdorná v květu, je (středně) tolerantní vůči šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.

PŮVOD: Anglie, Emneth, vyšlechtil ji William Lynn jako křížence odrůd Lord Grosvenor x Codlin Keswick, množí se od r. 1899. Synonyma: Early Victoria, Emneth Early, Früher Viktoria, Viktoria bílá.

RŮST: mírnější, zdravý, vytváří menší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Ananasová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Harbertova reneta, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, James Grieve, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange, Lebelovo, Matčino, Ontario, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Red Delicious, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: je velmi časná, velmi vysoká, spíše střídavá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 140-200 g), tupě kuželovité, mírně žebrovité. Slupka je mírně mastná, zelenožlutá až slaměně žlutá, někdy s nevýrazným líčkem, mírně voňavá, často se přes plod táhnou 1-2 čáry. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, šťavnatá. Chuť je osvěžujícím a pikantně nakyslá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr od poloviny srpna, dozrává postupně, vydrží často až do konce září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na polohu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i květu, silně odolná proti strupovitosti, středně až vyšší vůči padlí, silně odolná proti rakovině i vůči mšici vlnačce krvavé.

PŮVOD: Německo, z vinohradnických teras nad řekou Moselou, pravděpodobně velmi stará odrůda, znovuobjevená ve 20. století

 
RŮST: slabší až středně silný růst, vytváří atraktivní dekorativní strom. Na jaře kvete krásně zbarvenými růžově červenými květy, na podzim se listy zbarvují dočervena.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, je nutná probírka.

 
PLODY: středně velké, kulovité. Slupka je silně plstnatá, základní barva zelená, téměř po celém povrchu překrytá atraktivní červení. Dužnina je pevná, intenzivně červená, dobře se odděluje od pecky. Plod je mírně sladký, výrazně aromatický.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, během září.

 
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a zejména ke zavařování, výrobě narůžověle zbarvených džemů, čatní a likéru.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Méně náročná na kvalitu půdy. Je vhodná spíše do teplých a středně teplých poloh, ani ne tak kvůli mrazuvzdornosti jako kvůli pozdnímu dozrávání.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná ve dřevě, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).