Ovocné

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně v Německu nebo Švýcarsku, náhodný semenáč, velmi stará odrůda.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vzpřímený, později středně silný růst, koruna nejprve pyramidální, později kulovitá se skloněnými větvemi. Větve mají sklon k vyholování.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Ontario, James Grieve, Jonathan, Parména zlatá zimní, Starking Delicious, Šampaňská reneta.

 
PLODNOST: raná až středně raná, 4.–5. rok po výsadbě, střední, s probírkou pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, kuželovité, slabě žebrované, u kalicha zúžené – zvonkovité. Slupka je tenká, hladká, suchá, zelenkavožlutá, na slunečné straně narůžovělá, s rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, tuhá, křehká, středně šťavnatá, aromatická, na řezu takřka nehnědne. Chuť je příjemná, harmonická, svěží, kyselejší až kyselosladká, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumní zralost v lednu či únoru, dlouhá skladovatelnost do března až června. Velmi dobře skladovatelná, nezvadá, nehnědne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení a moštování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Nenáročná odrůda na půdu. Vyhovují jí teplé a středně teplé polohy zejména proto, že pozdě ukončuje vegetaci. Vhodná pro zahrady i větší výsadby.

 
ODOLNOST: nízká odolnost dřeva vůči mrazu, květy jsou středně mrazuvzdorné, střední až vyšší odolnost vůči padlí a strupovitosti. Citlivá na měďnaté přípravky.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Japonsko, zřejmě vybraná ve 40. letech 20. století jako hexaploidní kříženec aktinidie význačné (Actinidia arguta) a aktinidie mnohodomé (Actinidia polygama).

 
RŮST: umírněný, dorůstá jen do délky 2,5–6 m. Lianovité výhony jsou hladké. Pěstujeme s pevnou oporou – buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašné, resp. tvoří menší partenokarpické plody po stimulaci nedokonale vyvinutým vlastním pylem (asi 30 % nasazení z počtu květů) a větší opylené plody po opylení samčí odrůdou aktinidie význačné (Actinidia arguta), např. odrůdou Prince Jumbo (asi 65 % nasazení z počtu květů).

 
PLODNOST: raná, středně vysoká (cca 25 kg), spolehlivá i bez přítomnosti kvetoucího opylovače.

 
PLODY: malé až středně velké, partenokarpické plody jsou bezsemenné a menší (průměrně 4,9 g), opylené plody obsahují semena a jsou o něco větší (průměrně 5,7 g), na konci se charakteristicky zužují. Slupka je zelená a hladká, dužnina je také zelená a šťavnatá. Chuť je sladkokyselá a výrazně aromatická. Mají v rámci kiwi vysoký obsah vitamínu C (222 mg / 100 g hmotnosti čerstvých plodů).

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září a v říjnu.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na džemy, marmelády, smoothie apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná, spíše neutrální až mírně kyselá. Doporučujeme mulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě do -25 °C až -30 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

RŮST: bujný, vytváří polovzpřímené, kulovité keře, jednoleté výhony jsou dlouhé, středně silné, vzpřímené, nepoléhají. Sázíme ji asi o 15–20 cm hlouběji, než rostla ve školce. Na jaře odstraňujeme 4leté odplozené výhony odstřižením až u země.

OPYLOVACÍ POMĚRY: ve vysoké míře samosprašná, kvete později, květy při kvetení opadávají jen při velkých výkyvech teplot.

PLODNOST: raná (v 1.–2. roce po výsadbě), vyšší od 3. roku, vysoká a pravidelná, průměrně 2,3–4,3 kg/keř, maximálně 5,6 kg/keř.

PLODY: hrozny dlouhé (průměrně 5,9–6,1 cm), husté, průměrně s 9 bobulemi, maximálně s 15. Bobule jsou velké (průměrně 13 mm), ploše kulovité. Slupka je sytě černá, pololesklá, pevná. Dužnina je šťavnatá, s menšími semeny. Chuť je aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 1. až 2. červencovém týdnu, 2 dny před odrůdou Eva. Bobule v hroznu dozrávají rovnoměrně a neopadávají („nesprchávají“).

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména ke zpracování na džemy, džusy, sirupy, kompoty, sušené plody do čaje, vína, likéry či destiláty. Bez skladování v chladu vydrží plody 2–3 dny.

STANOVIŠTĚ: slunné, je velmi přizpůsobivá podmínkám stanoviště, ale potřebuje dostatečně vlhkou půdu. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pěstování.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Méně odolná vůči rzi (Cronartium ribicola), středně až více odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: Polsko, Niwa Berry Breeding Company, jiný název je GLORIA

 
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, výhony jsou beztrnné.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi pozdě, až ve 4. květnovém týdnu.

 
PLODNOST: na loňských výhonech.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7,2 g, maximálně 10,5 g), lesklé, černé, kuželovité, pevné, sladké (12 °Brix), s typickou příchutí lesních ostružin.

 
DOZRVÁNÍ: velmi rané, v červenci.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu jako dezertní ovoce, ale i k mražení a dalšímu zpracování (sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Díky pevnosti dobře snáší přepravu a skladování (i 10 dní v lednici).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do středně teplých oblastí a chladnějších oblastí.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná, málo náchylná k antraknóze, houbovým chorobám či roztočům. Hůře snáší vysoké teploty.

PŮVOD: Kanada, Ontario, Harrow, Harrow Research Station, vyšlechtil ji Gerald M. Weaver jako křížence odrůd Redskin a Sunhaven, křížení proběhlo v roce 1961, selekce v roce 1964 a na trh byla uvedena v roce 1964.

RŮST: bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy zvonkovitého typu. Kvete brzy až středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: brzká, středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (7,6 cm), velikostně vyrovnané, elipsovité, většinou souměrné. Slupka je středně tlustá, slabě až středně silně přiléhavá k dužnině, středně hustě plstnatá, zelenožlutá, asi z 1/2 překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až kyselosladká, velmi dobrá. Pecka je středně velká až velká, dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, dozrává současně s odrůdou Redhaven, tedy obvykle během 1. dekády srpna.

VYUŽITÍ: plody k přímé konzumaci i univerzálnímu zpracování na kompoty, džusy, džemy, výživy, pečení či destiláty, ale také k mražení pro pozdější použití.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Je vhodná pro teplé a středně teplé polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i květních pupenech (podobně jako Jayhaven). Je tolerantní vůči gumožitosti způsobené houbou Botryosphaeria dothidea, vysoce tolerantní vůči bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas pruni), méně odolná vůči padlí broskvoně (Podosphaera pannosa) a kadeřavosti (Taphrina deformans). Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu a velmi málo až málo k praskání pecky, velmi odolné vůči praskání plodů během dešťů.

PŮVOD: neznámý, asi velmi stará odrůda, zřejmě už ze 17. století, možná z Bulharska, uváděná také jako Flava, Xanthocarpa, Luteocarpa, Fructu Luteo.

 
RŮST: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: středně velká.

 
PLODY: menší až středně velké, oválné, jantarově žluté, velmi dobré sladkokyselé chuti (cukernatost 9 %) s ananasovou příchutí. Pecka je špatně oddělitelná od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od začátku srpna postupně dozrává.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ:nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, náchylnější k vymrznutí květů, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.

 
RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3–4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších. Plody jsou považovány za nejsladší, mají vysoký obsah cukru přibližně 16 % a obsah kyselin jen 2,4 %. Má sice jen středně vysoký obsah vitamínu C (75 mg/100 g), zato však velmi vysoký obsah anthokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně během 6 týdnů.

 
VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímé konzumaci jako dezertní odrůda i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu z 2. pol. 19. století vypěstovaný v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé plodila v r. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Mechelenská, Nelisova zimní, Poiteau, Rooseveltova, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rzivých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až nažloutle bílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je kořenitě sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v pol. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do pol. prosince. Při sklizni se neotlačuje. Dobře se skladuje, nezvadá a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo plodí, v studené a mokré jsou plody nekvalitní a snadno praskají. Vhodná jen do teplých poloh, ve vyšších jsou plody kaménčité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, proti ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá.

PŮVOD: ČR, Bílé Karpaty, Vyškovec-Vlčí.

 
RŮST: bujný, zdravý, vytváří mohutné, středně vysoké kulovité koruny s mírně převislými větvemi.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až střední (průměrně 45 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, k plodu se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, při jídle nevadí, je zelená až šedozelená, hustě posetá drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužnina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužninu, brzy začínají hniličet. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v druhé polovině srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají již hniličející.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Je méně náchylná ke strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z Lieskovské doliny.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou.

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: USA, Arkansas Agricultural Experiment Station, University of Arkansas, vyšlechtili ji John Reuben Clark a James Norman Moore jako meziodrůdového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Arkansas 1258 x Arkansas 1672 – v r. 1981 proběhlo křížení, v r. 1984 selekce.

RŮST: středně bujný, poléhavý. Listy jsou velké, tmavě zelené, málo až středně vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: vysoká (25–29 t/ha v plné plodnosti).

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 150–250 g), kónické, někdy křídlaté. Bobule jsou velké (průměrně 4,5–5,5 g), oválné. Slupka je červenofialová, v plné zralosti modrá, středně tlustá, k dužnině přilnavá. Dužnina je středně tuhá. Chuť je sladká, jemně muškátová, velmi dobrá. Cukernatost je 19,8 %. Spadá do kategorie bezsemennosti III–IV, jde o stenospermokarpický typ bezsemennosti, bobule obsahují malé, měkké rudimenty, které nejsou patrné při jedení.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, na přelomu srpna a září (5 dní po Venus). Při dešti během dozrávání nepraskají.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, případně k výrobě rozinek, vína, kompotů, sirupů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, dostatečně vlhká, úrodná, ale propustná půda. Je vhodný do teplých až středně teplých či chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je v rámci meziodrůdových kříženců středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy do asi -23 °C (mrazuvzdornější než Einset Seedless, Vanessa Seedless, Venus či Saturn, ale méně než Mars či Reliance). Je středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii), antraknóze (Elsinoe ampelina) a padlí (Uncinula necator), ale je náchylný na peronosporu (Plasmopara viticola).

PŮVOD: USA, Kalifornie, University of California Davis, vyšlechtili ho G. McGranahan a C. Leslie v roce 1991 jako křížence odrůd Howard × Purpurea, perspektivní semenáč vybrali v r. 1998 a patentován byl v roce 2001 pod názvem Robert Livermore. Byl pojmenován po Robertu S. Livermoreovi, který jako podnikatel v oblasti počítačů, pomolog a nadšený pěstitel ořechů dlouhé roky podporoval Program vylepšení ořešáků královských na Kalifornské univerzitě, než v r. 1997 zemřel. Synonyma: Robert Livermore.

RŮST: středně bujný až bujný (méně bujný než Franquette). Dorůstá do výšky a šířky 10–18 m, ale díky vysoké plodnosti spíše méně, pokud na jaře nevymrzá v květech. Ale raší pozdě (ještě průměrně o 2 dny později než Chandler), takže pravděpodobnost vymrznutí je nižší.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, větrosnubný, jednodomý se samčími i samičími květy na tomtéž stromě. Kvete pozdě, v podobnou dobu jako Chandler a kvete protoandricky, tedy samčí květy rozkvétají o něco dříve než samičí, ale překryv kvetení je dostatečný. Vhodní opylovači ke zvýšení úrody: Chandler, Franquette, Cisco, Tulare.

PLODNOST: je brzká (2.–3. rok po výsadbě), vysoká (ačkoliv nižší než u Chandleru) a pravidelná, nealternuje, pokud nevymrzne. Plodí nejen na koncových větvích, ale i na laterálních, asi 90 % laterálních pupenů je plodných.

PLODY: jsou velké (průměrně 36,4 × 35,9 mm, 14,8 g), téměř kulaté až mírně oválné. Skořápka je tlustá, pevná, žlutohnědá, hluboce zbrázděná, dobře přiléhá a snadno se loupe. Jádra dobře vyplňují skořápku (průměrně 7,1 g, tedy 48 % hmotnosti celého ořechu), mají krásnou zářivou bordo červenou slupku, dobře se oddělují od skořápky vcelku. Chuť je výborná, nasládlá, s typickou ořechovou vůní, slupka je jen málo hořká.

DOZRÁVÁNÍ: je pozdní, sklízí se začátkem října, ještě asi týden před odrůdou Chandler. Dobře se skladuje ve skořápce.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a cukrářskému využití jako barevně velmi dekorativní odrůda, která se dobře odděluje od skořápky vcelku. Kromě toho i na pečení v nakrájené či mleté podobě a k lisování oleje.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před mrazivým větrem, s dobře odvodněnou, ale vláhou zásobenou půdou – nejlépe hlinitou až hlinitopísčitou. Díky pozdějšímu rašení a kvetení vhodný i do chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorný ve dřevě, díky pozdějšímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolný vůči bakteriální skvrnitosti ořešáku (Xanthomonas campestris var. juglandis) a středně až více odolný vůči antraknóze (Marssonina juglandis).

PŮVOD: Kanada, Vineland, vyšlechtěná O. A. Bradtou jako kříženec odrůd (Halehaven × Vedette) × Vesper, na trh uvedená v roce 1965.

RŮST: středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až menší, kulaté, žluté s červeným líčkem. Dužnina je šťavnatá a nevláknitá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je výborná, sladká s jemnou kyselinkou a aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, asi 6–7 dní po Redhaven, tedy ve 2. polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, destiláty či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v teplých oblastech.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a středně až méně v květních pupenech. Středně až méně tolerantní vůči jarní infekci kadeřavosti (Taphrina deformans), silně tolerantní vůči letní infekci kadeřavosti.

PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: růst zpočátku bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se nesklánějí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská, Van, Troprichterova.

PLODNOST: raná, vysoká, téměř pravidelná, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až velké, srdčitého tvaru (5,5–7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužnina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá, poměrně aromatická, jemně kořenitá, nakysle sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: středně rané, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a výrobě kompotů či dalšímu zpracování. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuvzdorná, v květu středně až méně. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.

PŮVOD: Bulharsko, okolí vesnice Shanovo, výběr z přirozeně se vyskytujících planých semenáčů.

RŮST: středně bujný, kompaktnější, dorůstá do 2–3 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5,3 g, 23×18 mm), soudkovité až kulaté. Jedna z největších odrůd s tímto tvarem, velmi chutná. Pecka je v poměru k plodu velká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna, relativně krátké (během 6–7 dní), vhodná pro jednorázovou sklizeň.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, likéry, kandované ovoce a díky tvaru velmi vhodná k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji J.C. Nelis v r. 1815 v Mechelenu.
RŮST: slabší růst, vytváří ale velkou, kulovitou a hustou korunu. Kmen i větve jsou houževnaté, odolávají nepříznivým vlivům.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě a květy jsou mrazuvzdorné.

 Vhodní opylovači: Boscova láhev, Hardyho máslovka, Krivica a Williamsova.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

 
PLODY: středně velké plody širšího, hruškovitého tvaru, zúženého směrem ke stopce. Povrch bývá často nerovný, slupka je tlustá, velmi drsná, pokrytá rdzí nebo rzivými lenticelami. Základní barva je zelená, později zelenožlutá, po dozrání se zpočátku tmavá rez vybarvuje do světlehněda. Bílá až nazelenalá dužnina je jemná, šťavnatá, chuťově výborná, příjemně skořicově kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem nebo v polovině října, konzumní zralost: v prosinci až lednu, skladovatelnost do února.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu a polohu, daří se jí i ve vyšších, drsnějších polohách, prospívá v půdě lehčí, písčité i v půdě těžké, hlinité.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Německo, pupenová náhodná mutace odrůdy James Grieve nalezená po 2. sv. válce Erichem Neumannem.

RŮST: růst středně bujný, koruna rozložitá, kuželovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je výborným opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Boikovo, Coxova reneta, Golden Delicious, Jonathan, Matkino, Ontario, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, bohatá a pravidelná.

PLODY: středně velké, kulovité až kuželovité, slupka hladká, zelenožlutá, později žlutá s červeným pruhovaným krytím. Dužnina bílá až krémová, jemná, šťavnatá s dobrou sladkou až nakyslou chutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň srpen až září, konzumní zralost ihned po sklizni. Skladovatelnost do konce září, v chladírnách do ledna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na moštování, výrobu přesnídávek či pečení.

STANOVIŠTĚ: odrůda je nenáročná na polohu, s výjimkou mrazových kotlin.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květu, středně v dřevě, silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, v těžké, jílovité půdě náchylná k rakovině.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Japonsko, pravděpodobně se jedná o odrůdu Morus bombycis (se synonymem M. indica či M. latifolia)

RAST: výhony rostou nápadně spirálovitě, vytváří 3-4 m vysoký, ve své domovině až 10metrový keř či strom. Obrovské, ozdobné, srdcovité listy dosahují délky 20 cm, šířky až 15 cm, jsou svěže zelené a mají krásnou, rovnoměrnou žilnatinu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, středně vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké (asi 3 cm, někdy i 4 cm), černé, chutné, sladké.

DOZRÁVÁNÍ: v červenci.

VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní, vhodný i do menších zahrad či městských výsadeb. Kulinární využití: chutné plody jsou vhodné k přímé konzumaci i k zpracování: sušení, výroba džemů a sirupů atd.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, půdy sušší až vlhčí, nevhodná je jen příliš těžká jílovitá půda, kde hrozí přemokření kořenů.

ODOLNOST: mrazuodolná jako ostatní bílé moruše, tedy ve vyzrálém dřevě je podstatně mrazuodolnější (do -29 ℃ až -34 ℃) než moruše černá (Morus nigra). Může růst i ve vyšších nadmořských výškách, jen tam je riziko poškození výhonů pozdními jarními mrazy, ale dokáže dobře regenerovat. Odolná vůči chorobám a škůdcům.

Kulaté plody, velké asi 1 cm, výrazně modrofialové až modročerné, seskupené v trsech. Chuťově výborné, sladké. Přímá konzumace, zpracování (džemy, kompoty, marmelády), mražení, sušení. Plody jsou bohaté na vitamíny, antioxidanty, flavonoidy a podporují imunitu. Odrůda menšího vzrůstu, vytváří vzdušný keř / polo strom dorůstající do výšky 2 - 3 m. Kvete bílými květy na přelomu dubna / května. Do plodnosti vstupuje ve 2. -3. roce, plodnost je vysoká. Samosprašná odrůda. Mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči chorobám, vhodná k ekologickému pěstování. Vysoká přizpůsobivost a nízké nároky na prostředí a pěstování. Odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce /polostín). Vyžaduje okopávku, zamulčování, během suchého léta zálivku. Řez - k usměrnění růstu nebo sanitární (odstraníme poškozené nebo vylomené výhony). Vhodný do živých plotů.

PŮVOD: Švédsko, Balsgård Fruit Breeding Institute, vyšlechtěna v roce 1952 jako kříženec odrůd Císařská x Ruth Gerstetter, poprvé popsána v r. 1972

 
RŮST: středně bujný až bujný, s polorozložitou, hustší korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, někdy mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší, elipsovité, nesymetrické. Slupka je ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá, zastíněná strana světlejší. Dužina je žlutozelená, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysle sladká až sladká, průměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, je to jedna z nejranějších odrůd, dozrává přibližně 58 dní před odrůdou Bystrická, tedy v 1. a 2. dekádě července, dozrává velmi postupně během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, ale i ke všestrannému zpracování, zejména na koláče. Plody nesnášejí delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou půdou, dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro švestky.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevině i květu. Je středně tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: ČR, pravděpodobně z okolí Čáslavi či Kutné Hory, stará odrůda, zřejmě z 2. poloviny 18. století. Synonyma: Böhmische Birne, Graue Muskatellerbirne, Muszkatelka, Musqué Grise de Bohême.

 
RŮST: bujný, zdravý. Tvoří mohutné, vysoko kulovité koruny, které se později pod váhou plodů rozkládají šlahounovitými kosterními větvemi do charakteristických oblouků. Charakteristické je v době vegetace i bohaté a zdravé olistění. Plodonosný obrost je středně dlouhý. Stromy jsou velmi dlouhověké a do vysokého věku nevyžadují omlazení, jen pravidelné prosvětlení.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

 
PLODNOST: pozdní (až po 8-12 letech po výsadbě), poté vysoká, pravidelná, ob rok velmi vysoká.

 
PLODY: malé (průměrně 100 g), vejčité až špičatě vejčité s tenkou, dlouhou stopkou. Slupka je v době sklizňové zralosti zelená, později žlutozelená, hrubá a drsná, jen středně lesklá a bez líčka, často jemně rezavá, zvláště při stopce, s množstvím nevýrazných lenticel. Dužina je bělavá, mírně nažloutlá, polorozplývavá, jemně zrnitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, jemně kysele, s výbornou muškátovou příchutí. Tato její výjimečná chuť se rozvine při sběru ve tvrdé zralosti a po několika denním uskladnění.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou začátkem srpna, někdy i dříve, dozrává nerovnoměrně. Nutné je sklízet ve tvrdé zralosti (asi týden před konzumní), dozrává v chladném uskladnění po 5-7 dnech, vydrží asi 1-2 týdny od sklizně. Přezrálé plody hnijí od jadřince.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a sušení, ale i k výrobě džemů a povidel, moštů, destilátů či na pečení. Na výrobu kompotů je vhodná pevností dužiny, ale plody jsou dost malé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je velmi nenáročná na polohu a kvalitu půdy, ačkoliv preferuje dostatečně vlhké a úrodné půdy, snese i písčité a kamenité půdy, pokud jsou dostatečně vlhké, a i drsnější a větrnější polohy. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh. Vhodná především do větších sadů, alejí, do krajiny jako krajinotvorný strom.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu, silně odolná proti strupovitosti a monilióze, nezvykne trpět ani škůdci.