Vyberte si druh ovocného stromu
Vyberte konkrétní druh nebo pokračujte níže a použijte podrobné filtry.
Nenašli se žádné produkty
Použijte méně filtrů nebo odstraňte všechny
PŮVOD: ČR, Bílé Karpaty, Vyškovec-Vlčí.
RŮST: bujný, zdravý, vytváří mohutné, středně vysoké kulovité koruny s mírně převislými větvemi.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé až střední (průměrně 45 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, k plodu se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, při jídle nevadí, je zelená až šedozelená, hustě posetá drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužnina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužninu, brzy začínají hniličet. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v druhé polovině srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají již hniličející.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Je méně náchylná ke strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu.
PŮVOD: Německo, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, kříženec Solaris a Gelber Muskateller (Muscat Blanc), 1987.
RŮST: bujný, silně olistěný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: hrozen středně velký, volný, bobule středně velké, kulaté, slupka zelenožlutá, dužina s vyšším obsahem kyselin, chuť muškátová, připomíná vůni liči.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v srpnu.
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu muškátového vína a sektu.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Má menší nároky na stanoviště.
ODOLNOST: dobře odolný vůči houbovým chorobám a mrazu. Silně odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola), středně až silně vůči padlí (Uncinula necator) a středně vůči botrytidě (Botrytis cinerea).
PŮVOD: Nizozemsko, objevili a selektovali jej Aldenhoff a Koppen-Ertl jako pupenovou mutaci červenoplodé odrůdy Heros v roce 1952. Synonyma: Rosa Sport.
RŮST: středně bujný až bujný, keřovitý, středně hustý, středně dobře zmlazuje.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně raně.
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé se středně dlouhými stopkami, husté. Bobule jsou středně velké až velké, světle růžové, lesklé, středně pevné až pevné, semena prosvítají. Chuť je příjemně nakyslá, jemná, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, ve 2. polovině června až začátkem července.
VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na šťávy, sirupy, džemy, kompoty, víno, pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, preferuje hlubokou, humózní, hlinitou či hlinitopísčitou půdu. Vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.
ODOLNOST: je dobře mrazuodolný ve dřevě, středně až více odolný vůči sprchávání květů. Více odolný vůči americkému padlí angreštovému, středně až více odolný vůči antraknóze.
PŮVOD: původní odrůda Hayward pochází z Nového Zélandu, Avondale, Auckland, kde ji ve 20. letech 20. století vyselektoval Hayward Wright, registrovaná byla v r. 1924, ale jeho jméno získala až o více než 30 let později a stala se z ní nejpěstovanější odrůda na světě. Klon 8 odvozený z této odrůdy byl vybrán v Itálii na Univerzitě v Udine v roce 1993 jako kultivar bez některých nedostatků původní odrůdy (spojené či deformované plody).
RŮST: středně bujný. Vytváří plstnaté liánovité ovíjivé výhony, velké srdcovité listy, dorůstá do výšky asi 4-7 m. Potřebuje silnou oporu pro růst.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, kvetoucí později než většina samičích odrůd, během června. Pro tvorbu druhů vyžaduje opylení samčí odrůdou, např. Tomuri, jeden samec stačí na 4-5 samic.
PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná (přibližně kolem 30 kg/rostlinu).
PLODY: velké (průměrně 100 g), podlouhlé, v průřezu oválné, tvarově vyrovnané. Slupka je zelenohnědá, hustě plstnatá. Dužina je světle zelená, šťavnatá příjemně sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň ve druhé polovině října až v listopadu. Při skladování v chladu má velmi dlouhou trvanlivost, v ochranné atmosféře až půl roku.
VYUŽITÍ: zejména pro přímou konzumaci, ale i na zpracování na džemy či džusy apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Vhodná jen do teplých oblastí Česka.
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do asi -12 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Lépe odolná vůči houbovým chorobám a plísním, např. fytoftóře (Phytophthora spp.).
PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône ji kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se někdy nazývá i (Bigarreau) Sandrin či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.
RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.
PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květy.
PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdčitého, hrbolatého tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužnina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselá a příjemně kořenitá, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně velká až velká.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná proti praskání plodů během dešťů, středně náchylná k monilióze a klejotoku.
PŮVOD: Kanada, stát Britská Kolumbie, Summerland, Summerland Research and Development Centre, vyšlechtili ji Karlis O. Lapins a H. Schmid jako křížence odrůd Van x Stella. Křížení proběhlo v roce 1965, odrůdu z výsledných semenáčů vybrali v roce 1971 a testovali pod označením 2D-28-26, později 2S-28-26, na trh byla uvedena v roce 1983.
RŮST: bujný, vzpřímený až velmi vzpřímený. Je hustě olistěná středně zelenými listy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná s alelami S1S4, hmyzosprašná a je univerzálním opylovačem pro všechny odrůdy, se kterými se překrývá její doba kvetení. Začíná kvést raně.
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká. Jako prevenci přeplozování doporučujeme pravidelnější řez i po vstupu do plodnosti.
PLODY: jsou velké (průměrně 10,5 g, s rozmezím 9–13,9 g), ploše kulovité. Tenká slupka je tmavočervená s velkým množstvím malých až středně velkých světlejších lenticel. Dužnina je pevná, červená, středně šťavnatá bez dutiny kolem pecky, šťáva je červená. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, harmonická, dostatečně sladká i před plnou zralostí, průměrně aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu.
VYUŽITÍ: strom je okrasný květem i plody, je dobrou medonosnou dřevinou. Plody k přímému konzumu i zpracování na džemy, sirupy, destiláty, sušení, případně kompoty. Plody dobře drží na stopkách a dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Plody jsou středně až dobře odolné vůči popraskání během dešťů. Zvyknou se tvořit ve velkých shlucích, kde jsou náchylnější k monilióze (Monilinia fructigena), takže v rámci možností doporučujeme realizovat probírku.
PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška vyšlechtěný Světlanou Klimenko jako semenáč ze spontánního opylení, poprvé plodil v r. 1975.
RŮST: bujný, vzpřímený
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu. Špatně se opyluje se Svetljačokem (Svetljačok je jeho mutací) a Ekzotičeským (ten je mutací Lukjanovského).
PLODNOST: vysoká, 15letý keř dosáhne 35–40 kg, 20letý keř dosáhne i 70 kg. Výtěžnost v poměru k velikosti keře je spíše nižší (hmotnost plodů / objem stromu: 1,14 kg/m3).
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 6–7,5 g), lahvovité, tmavě červené až černé, příjemně sladkokyselé se středně vysokým obsahem cukru (9,8–10,2 %) a nízkým obsahem kyselin (1,7–1,9 %) a vysokým obsahem vitamínu C (128 mg/100 g). Pecka je v poměru k plodu menší až střední (9,8–10,2 % z hmotnosti plodu) a těžko oddělitelná od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna. Plody neopadávají, mají po dozrání dobrou trvanlivost a skladovatelnost asi 3–4 týdny.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.
RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, kulovité keře. Sázíme ji asi o 15–20 cm hlouběji, než rostla ve školce. Na jaře odstraňujeme 4leté odplozené výhony odstřižením až u země.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně, převážně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Öjebyn, Otelo, Viola.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: hrozny jsou velmi dlouhé (průměrně 8,2–8,5 cm, na mladém dřevě až 9,5 cm), průměrně obsahují 9–11, maximálně 15 bobulí. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 11–12 mm), kulaté. Slupka je tuhá, tenká, černá, mírně matná s viditelnými tečkami – lenticelami. Dužnina je šťavnatá, zelenkastá, s množstvím drobných semen. Chuť je sladkokyselá, příjemně aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, 1.–2. týden července, 2 dny po odrůdě Otelo. Díky dlouhé stopce hroznu se snadno sklízí. Při sklizni ve správném termínu se dobře přepravuje i skladuje – v chladu 4 dny.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména ke zpracování na výborné džusy s velkým výtažkem šťávy, na džemy, sirupy, kompoty, sušené plody do čaje, vína, likéry či destiláty. Bez skladování v chladu vydrží plody 2–3 dny.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečnou výměnou vzduchu, ale chráněné před silným větrem, nejlépe v těžší až středně těžké půdě, tedy jílovitohlinité až hlinité, s dostatkem humusu. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě, středně v květu. Je středně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a rzi (Cronartium ribicola) – zejména na stanovištích blízko lesa, někdy se na ní vyskytuje i roztoč vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis).
PŮVOD: Francie u obce Amanlis, konec 18. stol., náhodný semenáč.
RŮST: zdravý a bujný růst, vytváří vysoké kuželovité koruny, časem převislé, větve jsou obloukovitě převislé pod úrodou, ve školce roste křivě; daří se jí i na kdouloni.
OPyLOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Eliška, Hardyho, Křivice, Nelisova zimní, Madame Verté.
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké, baňaté, mírně protáhlé, vyrovnané. Slupka je zelenavá, hladká, jen místy rzivá, s drobnými hustými lenticelami, na slunečné straně jemné červené líčko, na některých plodech úzká rzivá čára. Dužnina je bělavá až nazelenalá, máslovitá, měkká, šťavnatá, chuť sladká, lehce kořenitá, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání 1 týden po sklizni, rychle přezrává. Plody středně odolné vůči otlakům.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské využití, mošty a destiláty.
STANOVIŠTĚ: středně náročná na teplo a středně mrazuvzdorná, ale daří se jí i ve vyšších polohách, nesnáší větrné polohy, potřebuje chráněné stanoviště. Není náročná na půdu a skromná na živiny, má raději vlhčí polohy, nesnáší suché půdy.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a mrazuvzdorná v květu, odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstovaná p. Sterkmanem jako náhodný semenáč okolo roku 1820, na trh byla uvedena v roce 1844.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou jehlancovitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: např. Crassanská.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké (160–250 g), krátce kuželovité až baňaté, někdy s mírně hrbolatým povrchem. Hrubá, hladká slupka je zelená, po dozrání žlutá až zlatožlutá, na slunečné straně s atraktivním červeným líčkem, pokrytá lenticelami. Na některých plodech je slupka červená téměř po celém povrchu, jiné plody zůstávají zelenožluté. Dužnina je jemná, lehce zrnitá, šťavnatá, chuťově dobrá, sladkokyselá až sladká, jemně kořenitá. Je středně náchylná ke kaménkovitosti, málo k hnědnutí dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává postupně od poloviny listopadu, vydrží do ledna až března. Plody padají ve větru.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k moštování, sušení, pečení, výrobě džemů, kompotů. Velmi dobře se skladuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje úrodné, teplé půdy s dostatečnou vláhou, ale dobře odvodněné, nesnáší mokré a studené půdy. Vhodná do teplých a chráněných středních poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám.
RŮST: středně bujný až bujný, velmi vzpřímený, kompaktní, tvoří jen málo (3–4) postranních výhonů. Výhony dosahují výšky 1,7–2 m, rostlina šířky 0,7–0,8 m. Výhony jsou středně otrněné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete v květnu a červnu.
PLODNOST:
PLODY: velmi velké (průměr 2,8–2,9 x 2,6–2,7 cm, průměrně 6 g), kuželovité až kulaté, s velmi pevnou slupkou a pevnou dužninou, žlutooranžové. Chuť je sladká (průměrně 8,1 °Brix). Velmi snadno se sklízejí.
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od poloviny srpna do října na letorostech.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je středně odolná vůči fytoftóře, odolnější vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum, náchylnější na virus křovitosti maliny (RBDV). Středně až méně odolná vůči deštivému počasí při dozrávání, více než Autumn Bliss.
PŮVOD: Francie, registrovaný INRA v r. 1986, region Ardèche, vznikl výběrem z hybridních rostlin z volného opylení japonského kaštanovníku (Castanea crenata) a evropského kaštanovníku (Castanea sativa).
RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený, dospělé stromy dosahují výšky 11-20 m. Raší brzy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, produkuje mnoho pylu, takže dokáže opylit další stromy i do vzdálenosti 70 m.
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká.
PLODY: velké až velmi velké (téměř 4 cm), lesklé, mahagonově červené barvy, středně dobře loupatelné, méně sladké.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, v říjnu.
VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, je méně náročný na její kvalitu, do přibližně 600 m n. m.
ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophtora spp., vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Ukrajina. Je uváděna jako hybrid, křížení je neznámé, pravděpodobně je to Actinidia deliciosa nebo Actinidia chinensis zkřížená s nějakým mrazuodolnějším druhem, pravděpodobně Actinidia arguta.
RŮST: velmi bujný, už v prvním roce po vysazení naroste 2-3 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda se samčími i samičími květy. Kvete v květnu a červnu. Pro vyšší úrodu doporučujeme kombinovat se samčí odrůdou aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa), např. Tomuri.
PLODNOST: raná (3-4 roky po výsadbě), vysoká.
PLODY: velké (70-80 g), podlouhlé, chlupaté s zelenou, velmi chutnou dužinou a vysokým obsahem vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Plody se sklízí ještě tvrdé a lze je uskladnit v chladu a nechat postupně dozrát do konzumní zralosti.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a zpracování na džemy, marmelády apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.
ODOLNOST: odrůda je v dřevu silně mrazuodolná, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.
PŮVOD: velmi dlouho byla považována za jednu z nejstarších odrůd s původem z Egypta či Jordánska, ale ampelografická studie z roku 2009 vyloučila severoafrický a blízkovýchodní původ a jako místo původu označila oblast mezi Švýcarskem, Itálií a Francií, pravděpodobně okolí Ženevského jezera, možná kanton Waadt (Vaud), kde se v 19. století na vinicích našlo velké množství klonů této odrůdy. Synonyma a cizí názvy: Ušlechtilé bílé, Šasla belaja, Gutedel weisser, Chasselas doré, Chasselas blanc, Fendant blanc.
RŮST: středně bujný. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.
PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 142 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,2 g), kulaté. Slupka je zelenožlutá, na slunné straně s hnědým líčkem, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 1. dekádě září. Při přezrávání bobule neztrácejí chuť. Dobře se přepravují.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě moštů, případně k výrobě lehkých vín vhodných ke scelování.
STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě do -17 °C, citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Střední odolnost vůči padlí révy (Erysiphe necator) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).
PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťan, pracoviště Borovce v r. 1964 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Julskij a Maďarská, registrována byla v r. 1991, udržovatelem jsou ŠVS Veselé u Piešťan a SEVA-FLORA Valtice.
RŮST: středně bujný, koruna je vzpřímená, široce rozložitá, středně hustá až hustší s množstvím krátkého plodonosného obrostu. Letorosty jsou středně dlouhé, červenohnědé s menším množstvím lenticel.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.
PLODNOST: vysoká, většinou pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g, 49 mm), oválné, středně dobře tvarově a velikostně vyrovnané, téměř symetrické, s hlubokým a širokým břišním švem. Slupka je středně pevná, žlutá s tmavším červeným, pruhovaným nebo tečkovaným líčkem. Dužnina je měkká, rozplývavá, oranžová, středně šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá až kyslejší (obsah cukrů průměrně 10,65 g/100g, kyselin 1,36 g/100 g). Pecka je středně dobře odlučitelná od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 2 týdny po odrůdě Velkopavlovická, tedy během 1.-2. týdne srpna.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování, ale zejména na džemy. Dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Je středně náročná na stanoviště. Dá se pěstovat ve všech oblastech vhodných pro meruňky, v těch vyšších na chráněných stanovištích.ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květních pupenech. Je středně až silně odolná vůči moniliozní spále (Monilinia laxa), silně odolná vůči moniliozní hnilobě plodů (Monilinia fructigena). Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.
PŮVOD: Japonsko, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kosui x Hiratsuka 1 z roku 1954, uvedená na trh v roce 1972. Synonyma: Housui.
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný na asijskou hrušeň, tvoří rozložité až převislé koruny, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete velmi brzy (okolo poloviny dubna). Vhodní opylovači např.: Shinseiki, Shinsui, Nijisseiki, Kosui, Chojuro, Shinko, Ichiban, Zaosuli, Jin Hua, Kieffer, Kirgizskaja Zimnaja. Nevhodným opylovačem je odrůda Niitaka.
PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná, v zemi původu 35–40 t/ha.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 200–300 g), kulaté, mírně zploštělé, bez žeber nad kalichovou jamkou. Slupka je hladká, žlutozlatá, později celá překrytá jemně rezavou barvou, bez ojínění, s množstvím světlých lenticel – teček. Dužnina je žlutobílá, šťavnatá, jemná, křupavá, osvěžující a měkká. Chuť je sladká s jemnou kyselinkou, výrazně aromatická, velmi dobrá. Z vyšších poloh je méně sladká. Obsah cukrů je průměrně 13,7 %, kyselin 0,188 %.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň koncem srpna až v polovině září, konzumně dozrává v září, uskladněné plody vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hluboké, hlinité půdy s dostatkem vláhy, ale snese i těžší, jílovitou půdu. Vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí pro hrušně.
ODOLNOST: Je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči alternárii (Alternaria alternata) a málo náchylná k praskání plodů. Během chladného léta mohou mít některé plody sklovitou dužninu. Je dobře odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia inaequalis), i když citlivější na u nás se zatím nevyskytující asijskou strupovitost (Venturia nashicola) a středně náchylná k bakteriální spále.
PŮVOD: komplexní křížení zahrnující odrůdy Samarkandský samý raný, Goldcot, Scout a McClure bylo realizováno v USA, výběr ze semenáčů v ČR na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici, registrována byla v roce 1999.
RAST: slabý až středně bujný
OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho, současně s odrůdou Velkopavlovická nebo těsně po ní. Vhodní opylovači podle času kvetení: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Ledana, Leala, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Velita, Veselka, Vesna, Vestar.
PLODNOST: poměrně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vyžaduje probírku plodů.
PLODY: středně velké (průměrně 42 g), zboku kruhovité, zepředu trojúhelníkovité, symetrické, hladké. Slupka je jen velmi slabě až slabě zastřená, oranžová, s malým červeným, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, tuhá, středně hrubá, velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, pikantní, velmi dobrá. Jádro pecky je středně hořké.
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, od konce června, 12-14 dní před Velkopavlovickou.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, mražení, konzervaci, výrobu povidel.
STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v květních pupenech a v mladých plůdcích, silně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophilla), středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), dobře odolná vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma), citlivá na šarku.
PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Seyve Villard 12375 x Královna vinic; maďarský název odrůdy je Palatina.
RŮST: silný až středně silný růst.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samoprašný.
PLODNOST: vysoká, spolehlivá.
PLODY: Hrozny středně velké (200-500 g), kompaktní. Bobule středně velké (3-4 g), kulovitě elipsovité krásné jantárově žluté barvy. Chuť je sladká, výrazně muškátová, harmonická. Slupka je pevná a tuhá. Cukernatost 18-22 %, kyselost 7 – 8g/l.
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává již koncem srpna až začátkem září. Potřebuje sumu aktivních teplot 2300 °C.
VYUŽITÍ: Výborná stolní odrůda vhodná k přímé konzumaci i moštování.
STANOVIŠTĚ: Slunečné stanoviště, teplé polohy, hlinité/ hlinitopísčité půdy. Odrůda vhodná i do vyšších poloh a okrajových oblastí.
ODOLNOST: středně až vysoce odolná vůči peronospoře - plísni révy (Plasmopara viticola), středně vůči padlí révy (Plasmopara viticola), velmi vysoce odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), nízce vůči červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila) a vůči suchu dostatečně. Středně mrazuvzdorný do -22 °C až -23 °C.
PŮVOD: neznámý, zřejmě Polsko, zřejmě pojmenovaná po městě Lubawa na severu Polska. Je to růžovoplodá odrůda druhu rybíz červený (Ribes rubrum).
RŮST: středně bujný.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opyluje se hmyzem, s oboupohlavními květy.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé, husté, obvykle mají po 14-15 bobulích. Plody jsou středně velké až velké (0,6-0,9 g), kulaté bobule. Mají zajímavé zabarvení, jsou průsvitné s růžovými mapami, vypadají velmi dekorativně. Chuť je velmi příjemná, voňavá, sladkokyselá, sladší než většina červených a bílých rybízů.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, postupné, v 1. polovině července. Po dozrání vydrží bobule dlouho na keři.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci jako dezertní ovoce, ale také k mražení a zpracování na džemy, sirupy, vína, do koláčů či dezertů.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstebních oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).
PŮVOD: Východní Asie: střední Čína, Japonsko, Korea na okrajích lesů, při vodních tocích, v křovinách a mezích v nadmořské výšce od 300 do 1500 m n.m.
RŮST: bujný, je to částečně opadavá liana dorůstající i do 12 m a vyžadující oporu, kolem které se může ovíjet. Podle lokality je buď opadavá nebo poloopadavá, tedy na zimu opadává alespoň část listů. Má šedohnědou kůru posiatu výraznými lenticelami. Letorosty jsou lysé, s fialovým nádechem. Listy má dlanitě složené, nejčastěji 5-početné s eliptických až vejčitými lístky dlouhými 3-6 cm, na líci zelenými, na rubu šedými. Na udržení úrodnosti je potřebný predjarný řez, během kterého se zakracujú loňské výhony na 7-15 pupenů a na nich bude plodit tento rok. Podobně jako při broskyni si ponecháme i řapíky (s 3-4 pupeny) z loňských výhonů, které vytvoří plodný obrost následující rok.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, pravděpodobně hmyzem i větrem opylovaná, jednodomá se samostatnými samčími a samičími květy na jedné rostlině. Květy jsou purpurovohnedé až červenopurpurové a voní sladce, čokoládově, od toho je odvozena jejich lidové pojmenování "čokoládový réva". Samičí květy neobsahují nektáriá a jsou asi dvojnásobné velikosti oproti samčím květem, které se tvoří na konci hroznů. Květy rozkvétají výrazně protogynicky, tedy samičí květy na té stejné rostlině rozkvétají spíše než samčí a nedochádza k prekryvu v době kvetení, proto na dosažení úrody je třeba 2 geneticky odlišné rostliny v dosahu do cca. 100 m, které se v době kvetení prekryjú - rostlinu 1. typu a rostlinu 2. typu.
PLODNOST: je velmi raná, už v 2. roce života, ve volné přírodě nízká, ale při pěstování v sadu může být vysoká a dosáhnout až 30 t/ha v prvním roce plodnosti a až 60 t/ha v dospělosti (tedy v 3-4 letech po výsadbě). Plodí už na jednoletém dřevě.
PLODY: středně velké (průměrně 3x4-6 cm), podlouhlé, uspořádané většinou po 3-5 ks v suplodí. Slupka je světle růžovofialová, silná (5-6,9 mm), hořká, v plné zralosti praská. Uvnitř je množství drobných semen obalených sladkou, světle, priesvitnou, gelovitou dužninou - míškem. Plody mají vysoký obsah vitamínu C, srovnatelný s kiwi.
DOZRÁVÁNÍ: většinou během září a října podle lokality. V plné zralosti plody prasknú, ale to priláka hmyz a ptáky, takže optimální čas sklizně pro uskladnění je asi 1 týden před konzumní zralostí, tedy před prasknutím, když je už viditelná šedá linie podél plodu v místě, kde později praskne. Po sklizni plody v pokojové teplotě vydrží uskladněné 2-3 týdny, v lednici až 3 měsíce.
VYUŽITÍ: velmi okrasná a rostoucí (polo)stálezelená liana, která rychle pokryje požadované plochy zdí, pergol, plotů apod. Listy, květy i plody jsou velmi dekorativní a květy krásně voní. Kulinární využití: Sladká, gelovitá dužnina se buď je syrova přímo z plodů či v jogurtu, zmrzline, pudinku nebo se používá k výrobě džusů a džemů. Hořká slupka se používá buď na zavařování podobně jako uhorky nebo, zejména v japonské kuchyni, se plní a praží. Léčivé využití: plody mají protizánětlivé, protinádorové a močopudné účinky, snižují teplotu. Stonky, sbírané na podzim a vysušené na pozdější použití, se používají vnitřně proti bakteriálním a houbovým infekcím, infekcím močového traktu, menstruačních problémech či na zlepšení laktace.
STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, preferuje dostatečně vlhkou, ale dobře ododnenú půdu, ale je velmi přizpůsobivá různým podmínkám. Vhodná na pěstování v teplých, středně teplých i chladných oblastech.
ODOLNOST: v dřevě a pupenech je silně mrazuvzdorná do asi -29 až -34 °C. Mladé výhony mohou být poškozeny mrazům. U nás obvykle netrpí trpět chorobami ani škůdci.
PŮVOD: Rumunsko, Research and Development Station for Viticulture and Oenology Dragasani-Valcea, v r. 1964 ho vyšlechtili V. Lepadatu a Gh. Condei jako křížence odrůd Cardinal x Afus Ali. Synonyma: Viktoria, Victoria, Victoria Blanc, Vittoria, Vittorio.
RŮST: středně bujný až bujný, polovězpřímený až poléhavý. Listy jsou velké, pětilaločné, středně až méně vykrajované, se zubatým okrajem.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.
PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), vysoká (průměrně 12 t/ha), pravidelná, spolehlivá.
PLODY: hrozny jsou velké (600–700 g), kuželovité, středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 7,4–12 g), elipsovité až podlouhlé. Slupka je žlutozelená, středně silná. Dužnina je křupavá, obsahuje 2 semena. Chuť je sladkokyselá až sladká, jednoduchá, harmonická. Cukernatost je průměrně 147 g/l, obsah kyselin 4,1 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: rané, od poloviny srpna. Plody dobře snášejí přepravu.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale také na výrobu moštů, džemů, sirupů, kompotů či vína.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a chráněných středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy do asi -19 °C. Středně odolný vůči houbovým chorobám.
PŮVOD: Nizozemsko, Fresh Forward.
RŮST: zdravý, silný, se středně vysokým, kulovitým, vzdušným trsem.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květy jsou v úrovni listů nebo nad nimi, citlivější na jarní mrazy.
PLODNOST: vysoká, 1–1,1 kg na rostlinu.
PLODY: velmi velké (průměrně 20 g), velikostně vyrovnané, kuželovité, intenzivně lesklé, sytě červené až tmavě červené. Dužnina je celá červená, pevná, šťavnatá s dutinou. Chuť je výborná, sladká, harmonická.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce května do poloviny června, 2–3 dny po Honeoye, 5–6 dní před Sonatou.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, mražení, zpracování na džemy a sirupy. Je dobře skladovatelná v chladu, neztrácí lesk.
STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, méně v květu, silně odolná proti krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum) a verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), silněji odolná proti padlí (Podosphaera aphanis), méně odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea) (ale mnohem více než odrůda Clery) a proti kořenové hnilobě (Rhizoctonia spp.). Dobře odolává dešťům. Při příliš vysokých teplotách mohou plody měknout.
PŮVOD: pravděpodobně Malá Asie, Írán a Turecko, velmi rozšířená je v Libanonu a Sýrii, nazývaná také "moruše trnavská", "moruše pukanská" či "moruše turecká".
RAST: relativně pomalý, do výšky 8-10 m na našem území a i do podobné šířky. Pro starší jedince je typický sklon k roztrojení kostrových větví, které poté při styku se zemí zakoření a nadále plodí. Má velké tuhé, kožovité až drsné listy, které jsou zespod chlupaté, což je jeden z poznávacích znaků pro odlišení od moruše bílé černoplodé. Semena moruše černé dosahují na Slovensku pouze velmi nízké klíčivosti, takže pěstování podnoží z moruše černé pro ověřené velkoplodé genotypy je náročné. Námi nabízené rostliny jsou naštepené na podnož moruše bílé, se kterou má moruše černá horší afinitu než s vlastním semenáčem, v pozdějším věku hrozí rozdvojení na místě štepení. Proto je nutné strom vysadit tak, aby bylo miléštepenı 15 cm pod zemí, aby se zakořenila, tedy aby vytvořila kořeny přímo naštepená moruše černá.
OPELOVACÍ POMĚRY: má oddělené samčí a samičí květy, ale oboje jsou na jednom stromě, ačkoliv někdy pouze jednoho pohlaví na jedné větvi. Je samosprašná, kvete od května do června.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: černé, velké souplodí (10-27 mm, až 16 g), sladkokyselé, vynikající, velmi šťavnaté, po sklizni je třeba velmi rychle zpracovat, neboť rychle kvasí a plesniví.
DOZRÁVÁNÍ: od července do srpna podle polohy.
VYUŽITÍ: výroba džemů, marmelád v kombinaci s ovocem bohatým na pektin, sirupů, kompotů, zmrzliny, destilátů, do koláčů, zákusků a závinů nebo na mražení pro pozdější konzumaci a zpracování. Sušení musí probíhat rychleji než u moruše bílé, ale výsledné sušené plody jsou velmi chutné.
STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé. Toleruje relativně širokou škálu půd od lehkých až po těžké jílovité a snáší i kamenité, sušší půdy, ale nejlépe se jí daří v dobře odvodněných, ale vlhkých, lehčích výživných půdách v teplých vinařských regionech jižního Slovenska.
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -23 °C až -29 °C (USDA zóna odolnosti 5). Ačkoli pupeny a letorosty jsou citlivé na mráz, raší velmi pozdě, takže obvykle spolehlivě uniká pozdním jarním mrazům. Dobře snáší znečištění ovzduší. Je málo náchylná ke chorobám, jen při příliš vlhkém počasí může trpět antraknózou listů.
PŮVOD: Slovensko, obec Medné, která je součástí obce Lednické Rovne v okrese Púchov, známá již ve 2. pol. 18. století, rozšířená i v Maďarsku. Synonyma: Emilio Mednyanszky, Cerise de Medne, Mjednianska.
RŮST: bujný, v mládí velmi bujný, tvoří velké, mohutné, hustší koruny, kosterní větve směřují kolmo vzhůru, spodní se rozkládají do šířky, jen okrajové větve pod vahou úrody mírně převisají. Je velmi houževnatá a dlouhověká.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být Rychlice německá a Lyonská raná.
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 7 g), nepravidelného tvaru, někdy kulovitého, jindy srdčitého, z boku zploštělého. Slupka je velmi lesklá, tmavě červená až černá. Dužnina je středně tuhá až tuhá, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva velmi dobře barví. Chuť je výborná, příjemně sladce kořenitá. Peckа je v poměru k plodu malá.
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává v 1.–2. třešňovém týdnu, obvykle začátkem června až kolem 10. června, dříve než Lyonská raná.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, šťávy, sirupy, likéry, džemy, na pečení a sušení. Dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné. Na půdu není náročná, roste dobře ve všech dostatečně propustných a zároveň dostatečně vlhkých půdách, aby plody nebyly drobné. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Raným dozráváním uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá. Je málo náchylná k praskání plodů a jejich monilióze (Monilinia fructigena).

