Ovocné

PŮVOD: Rusko.

 
RŮST: rychle rostoucí keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevyžaduje opylovač, samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: pravidelná, vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké, světlezelené až nažloutlé plody bez chloupků. Dužnina je šťavnatá, sladká, aromatická. Plody po dozrání neopadávají.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny července.

 
VYUŽITÍ: sladce aromatické plody jsou vhodné k přímému konzumu i dalšímu zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. Oblibuje před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné půdy bohaté na živiny.

 
ODOLNOST: odrůda vysoce odolná vůči chorobám a mrazuvzdorná.

PŮVOD: Nizozemsko, 1969, kříženec odrůd Red Gauntlet × Macherauchs Dauerernte.

RŮST: bujný, středně hustý, polokompaktní, středně vysoký. Tvoří střední počet odnoží.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: v 1. a 2. roce vysoká, později se snižuje.

PLODY: středně velké (8 g), pravidelně tupě kuželovité, středně pevné, sytě červené, lesklé s polozapuštěnými nažkami. Dužnina je světle červená, s úzkým bílým proužkem, s malou dutinou. Chuť je sladkokyselá, aromatická, svěží.

DOZRÁVÁNÍ: první ve 2.–3. týdnu června a druhé od poloviny srpna do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: přímý konzum, mražení, výroba džemů a jiné zpracování. V chladu vydrží 3 dny.

STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě i vůči jarním mrazům, odolná proti padlí (Podosphaera aphanis) a krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum), středně proti plísni šedé (Botrytis cinerea), méně proti červené hnilobě kořene (Phytophthora fragariae) a verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: SR/ČR, náhodný semenáč z cesty mezi Sencom a Sládkovičovem objevený ovocnářem Jozefem Slobodou v r. 1950 a došlechtěný pracovníky VŠÚO Holovousy a ÚKZÚZ Želešice v r. 1967, registrován v r. 1976.

 
RAST: slabší až středně bujný, tvoří širší, středně husté, polověžaté koruny. Raší pozdě až velmi pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: (částečně) samosprašný, samičí květy sice začínají kvést dříve než samčí, ale po většinu času se jejich květ překrývá. Kvete velmi pozdě, je dobrým opylovačem pro odrůdu Jupiter. Vhodní opylovači na zvýšení úrody: Jupiter, Franquette, Lake.

 
PLODNOST: raná (v 2. až 3. roku po výsadbě), vysoká, pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

 
PLODY: velké (průměrně 13,1 g, 45x36x38 mm), velikostně mírně nevyrovnané, široce vajcovité s nevýraznou špičkou. Rubina je tlustá, tmavozelená se žlutohnědými tečkami, v zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně tlustá, polopapírová, mírně vrásčitá, téměř hladká, pevná, pískově žlutá, dobře louskatelná. Jádro je velké, velmi dobře plní skořápku (52 % hmotnosti plodu), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká, příjemně aromatická, bez hořkosti v čerstvém i suchém stavu.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, koncem 3. dekády září, zraje rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku). Při skladování nezasychá ani neztrácí chuť.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, hlubší, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké či příliš těžké a zamokřené půdy. Neznáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný zejména do všech pěstitelských oblastí. Při vysoké násadě plodů a sušší půdě mohou být plody menší. V chladnějších oblastech může dojít ke špatnému uzavření skořápky.

 
ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě a díky pozdnímu až velmi pozdnímu rašení a kvetení většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější na antraknózu, hnědnutí jader a jejich následné vysychání.

PŮVOD: neznámý, samčí odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta).

 
RŮST: bujný, dorůstá do délky asi 6 m. Lianovité výhony jsou hladké. Řezem se dá dobře udržet i v menší velikosti.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samčí odrůda potřebná k opylení samičích odrůd aktinidie význačné (A. arguta), např. odrůd Ananasnaja, Chang Bai Giant, Jumbo, Purpurna Sadowa. Zvládne opylit 4–6 samic, pokud jsou v dostatečné blízkosti, pyl přenáší hmyz. Zvyšuje úrodu a velikost plodů i částečně samosprašných odrůd Issai, Japsai, Weiki a Zakarpacie.

 
PLODNOST: netvoří plody.

 
PLODY: netvoří plody.

 
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

 
VYUŽITÍ: výborný, produktívní opylovač a zároveň velmi dekorativní liana vhodná na pergoly, ploty apod. s velmi vonnými květy.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: dřevo je dobře mrazuvzdorné minimálně do -26 °C až -28 °C, možná i do nižších teplot, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, kulovité keře. Sázíme ji asi o 15–20 cm hlouběji, než rostla ve školce. Na jaře odstraňujeme 4leté odplozené výhony odstřižením až u země.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně, převážně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Öjebyn, Otelo, Viola.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: hrozny jsou velmi dlouhé (průměrně 8,2–8,5 cm, na mladém dřevě až 9,5 cm), průměrně obsahují 9–11, maximálně 15 bobulí. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 11–12 mm), kulaté. Slupka je tuhá, tenká, černá, mírně matná s viditelnými tečkami – lenticelami. Dužnina je šťavnatá, zelenkastá, s množstvím drobných semen. Chuť je sladkokyselá, příjemně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, 1.–2. týden července, 2 dny po odrůdě Otelo. Díky dlouhé stopce hroznu se snadno sklízí. Při sklizni ve správném termínu se dobře přepravuje i skladuje – v chladu 4 dny.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména ke zpracování na výborné džusy s velkým výtažkem šťávy, na džemy, sirupy, kompoty, sušené plody do čaje, vína, likéry či destiláty. Bez skladování v chladu vydrží plody 2–3 dny.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečnou výměnou vzduchu, ale chráněné před silným větrem, nejlépe v těžší až středně těžké půdě, tedy jílovitohlinité až hlinité, s dostatkem humusu. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě, středně v květu. Je středně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a rzi (Cronartium ribicola) – zejména na stanovištích blízko lesa, někdy se na ní vyskytuje i roztoč vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis).

PŮVOD: Rusko, stará odrůda aktinidie význačné (Actinidia arguta), která získala své jméno v Itálii a odtud se rozšířila do celé Evropy. Její alternativní pojmenování je Jumbo Verde nebo Ambrosia.

 
RŮST: je velmi bujný, dorůstá do délky přibližně 8–10 m. Lianovité výhony jsou hladké a bez chloupků. Listy jsou středně velké, světle zelené s charakteristickými zelenými řapíky.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná. Je to samičí odrůda, která k tvorbě plodů potřebuje opylení samčí odrůdou aktinidie význačné (Actinidia arguta), např. Prince Jumbo.

 
PLODNOST: středně raná (ve 4. roce po výsadbě), mírně střídavá, středně vysoká.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 15–19 g, 22,5 x 37 mm), podlouhlé, ze strany zploštělé. Slupka je hladká, zelená, bez líčka. Dužnina je zelená až žlutozelená, šťavnatá. Chuť je vyváženě sladkokyselá, bez výrazné vůně. Většinu cukrů tvoří sacharóza. Má nižší obsah vitamínu C v rámci kiwi, ale stále vysoký (průměrně 63,5–89,6 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve druhé polovině až koncem září.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na džemy, marmelády, smoothie apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná, spíše neutrální až mírně kyselá. Doporučujeme mulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě do -26 °C až -28 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

PŮVOD: Německo, Julius Kühn-Institut, Institut für Rebenzüchtung Geilweilerhof, vyšlechtil v r. 1964 Gerhard Alleweldt jako mezidruhového křížence Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně odrůd Bacchus Weiss x Villard Blanc. Zaregistrovaná a právně chráněná je od roku 1992.

RŮST: středně bujný, vzpřímený. Raší středně brzy. Výhony dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný. Kvete těsně před odrůdou Müller-Thurgau, květy jsou dobře odolné vůči sprchávání.

PLODNOST: raná (do 2–3 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká (průměrně 6,2 kg na výhon, tedy kolem 12 t/ha), velmi podobná odrůdě Müller-Thurgau, přibližně o 19 % vyšší oproti Ryzlinku rýnskému.

PLODY: hrozny středně velké (průměrně 104 g), válcovitě kuželovité, kompaktní. Bobule středně velké až velké (3 g), kulovité až mírně válcovité. Slupka je velmi tenká, zelenožlutá, ze slunečné strany jantárově hnědá. Dužnina je středně šťavnatá a obsahuje semena. Chuť je sladká, muškátová, velmi příjemná. Cukernatost je průměrně 70 °Oechsle.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku či poloviny září. Plody mohou při nadměrných srážkách během dozrávání praskat.

VYUŽITÍ: univerzální odrůda vhodná na přímý konzum jako stolní odrůda, ale i na výrobu silného, muškátového vína plné chuti s osvěžující kyselinkou.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, upřednostňuje sušší lokality s dobře propustnou půdou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (7–8 bodů na 9bodové škále), má alelu rezistence Rpv3.1. Je středně odolný vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea). Rozporné jsou informace o odolnosti vůči padlí révy (Erysiphe necator) (od 2–3 až po 8–9 bodů na 9bodové škále), ale byly v něm nalezeny alely rezistence Ren3 a Ren9 proti této chorobě.

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Skotsko, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěna v roce 1975 jako kříženec odrůd (Brödtorp × Janslunda) × (Consort × Magnus) jako první ze série „Ben“ a byla pojmenována po skotském vrchu Ben Lomond.

RŮST: bujný, ale kompaktní, jen mírně rozkladitý.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a dlouho. Míra samosprašnosti je u černého rybízu vysoká (45 % při úplné izolaci, i od hmyzu, a kolem 60 % při opylování čmeláky bez přítomnosti jiné odrůdy), ale úroda se zvýší v přítomnosti jiné odrůdy.

PLODNOST: raná, středně vysoká (průměrně 1,02–1,3 kg/keř), pravidelná.

PLODY: hrozny jsou kratší (průměrně 4,5–5,2 cm). Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 1,2 g s rozmezím 0,8–1,3 g), kulaté a černé. Jsou středně pevné až pevné. Barva šťávy je výrazná a stabilní. Chuť je výrazně aromatická, vyváženě sladkokyselá (průměrně 15,4–17,9 °Brix), velmi dobrá. Plody mají vysoký obsah antioxidantů a antokyanů, vykazují vysokou antimikrobiální aktivitu a mají vysoký obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní (průměrně 8 dní po odrůdě Triton).

VYUŽITÍ: jedlý keř do malých i velkých zahrad, sadů, do živých plotů i samostatných bobulovinových záhonů. Kulinární využití: plody na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí. Listy a listové pupeny se používají k ochucení mléka do dezertů, polévek či do čajů. Léčivé využití: plody mají močopudné a potopudné účinky, zvyšují odolnost vůči infekcím a pomáhají při nachlazení a chřipce. Šťáva z plodů působí proti průjmu a zlepšuje trávení. Listy a pupeny mají čistící, močopudné a potopudné účinky, snižují krevní tlak. Zevně se používají na pomalu se hojící rány a jako kloktadlo na bolavé hrdlo a afty. Semena jsou zdrojem kyseliny gama-linolenové (GLA) a olej z nich se používá také v kosmetice.  

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou, bez zatravnění. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, i chladných.

ODOLNOST: Je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a často uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější k napadení klíněnkou rybízovou (Dasineura tetensi) a americkým padlím angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae) či reverzí rybízu (Blackcurrant Reversion Virus, BRV).

PŮVOD: velmi dlouho byla považována za jednu z nejstarších odrůd s původem z Egypta či Jordánska, ale ampelografická studie z roku 2009 vyloučila severoafrický a blízkovýchodní původ a jako místo původu označila oblast mezi Švýcarskem, Itálií a Francií, pravděpodobně okolí Ženevského jezera, možná kanton Waadt (Vaud), kde se v 19. století na vinicích našlo velké množství klonů této odrůdy. Synonyma a cizí názvy: Ušlechtilé bílé, Šasla belaja, Gutedel weisser, Chasselas doré, Chasselas blanc, Fendant blanc.

RŮST: středně bujný. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.

PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 142 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,2 g), kulaté. Slupka je zelenožlutá, na slunné straně s hnědým líčkem, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 1. dekádě září. Při přezrávání bobule neztrácejí chuť. Dobře se přepravují.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě moštů, případně k výrobě lehkých vín vhodných ke scelování.

STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě do -17 °C, citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Japonsko, nedaleko obce Jacuhašira, která je dnes součástí města Ohaši, Matsudo City, našel ji v r. 1888 jako náhodný semenáč chlapec jménem Kakunosuke Matsudo a přesadil ji do rodinného ovocného sadu. V r. 1898 poprvé plodila a pojmenoval ji Shin Daihaku (= Nová velká sladká). V r. 1904 ji šéfredaktor známého zahradnického časopisu Kohnih Zasshi, v němž byla představena světu, přejmenoval na Nijisseiki. Synonyma a cizí názvy: 20th Century.

RŮST: středně bujný až bujný na asijskou hrušeň, vzpřímený, plodí ve shlucích na krátkém dřevě. Koruna je zahoustlá dlouhými, silnými letorosty. Na jaře ji prosvětlujeme a zkracujeme jednoleté výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzy. Vhodní opylovači: Chojuro, Shinseiki, Kosui, Hosui, Shinsui, Olympic, Yongi, Shinko, Korean Giant, Konference a další brzy kvetoucí evropské hrušně.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná. Plodí zejména na jednoletých výhonech.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, souměrné. Slupka je tenká, hladká, bez ojínění, s rzivými drobnými lenticelami, jemně mastná, ze zelenožluté dozrává do zlatožluté. Dužnina je nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, měkká. Chuť je sladká. Tendence k praskání plodů je nízká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává hned či začátkem září, vydrží do listopadu.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dobře odvodněné, úrodné, vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Silně odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), středně vůči asijské strupovitosti (Venturia nashicola) a méně vůči alternárii (Alternaria alternata).

RŮST: středně bujný, málo odnožuje, průměrně 6 odnoží na keř za 3 roky, takže je méně náročná na péči.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, větrosnubná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallsche Riesen, Webbova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší (průměrně 2,6 kg/keř), pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 2,6–2,7 g), podlouhlé. Jádro s hrubší slupkou je středně velké až menší (tvoří asi 41–45 % hmotnosti plodu, průměrně 1,1 g), zejména po oloupání je velmi chutné.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdější, během 2.–3. dekády září.

VYUŽITÍ: okrasný i užitkový keř vhodný do volně rostoucích živých plotů, mezí, větrolamů, na pastviny, do menších i větších zahrad i parků, poskytuje včelám první pyl v rámci roku. Plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i ke zpracování na pečivo, cukrovinky apod. Dřevo se používá v košíkářství na výrobu loubkových košíků, na výrobu kvalitních uhličitých tyčinek na kreslení.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, v pupenech i květu.

PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstovaná p. Sterkmanem jako náhodný semenáč okolo roku 1820, na trh byla uvedena v roce 1844.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou jehlancovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: např. Crassanská.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (160–250 g), krátce kuželovité až baňaté, někdy s mírně hrbolatým povrchem. Hrubá, hladká slupka je zelená, po dozrání žlutá až zlatožlutá, na slunečné straně s atraktivním červeným líčkem, pokrytá lenticelami. Na některých plodech je slupka červená téměř po celém povrchu, jiné plody zůstávají zelenožluté. Dužnina je jemná, lehce zrnitá, šťavnatá, chuťově dobrá, sladkokyselá až sladká, jemně kořenitá. Je středně náchylná ke kaménkovitosti, málo k hnědnutí dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává postupně od poloviny listopadu, vydrží do ledna až března. Plody padají ve větru.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k moštování, sušení, pečení, výrobě džemů, kompotů. Velmi dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje úrodné, teplé půdy s dostatečnou vláhou, ale dobře odvodněné, nesnáší mokré a studené půdy. Vhodná do teplých a chráněných středních poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám.

PŮVOD: Německo, bývalá NDR, registrovaná v roce 1979.

 
RAST: velmi bujný, vytváří střední až vyšší korunu s velmi silnými větvemi, středně trnitými. Dobře snáší řez až do trojletého dřeva. Dorůstá až do 4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, vyžaduje vysazení v blízkosti samce - opylovače k opylení.

 
PLODNOST: raná a velmi vysoká, ročně přináší jako dospělý keř 35-50 kg plodů.

 
PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,65 g, délka 1,45 cm x šířka 1,13 cm), charakteristického vejčitého tvaru, sytě oranžové barvy s pevnější slupkou a spíše kyselou chutí. Obsahují v průměru 240 mg vitamínu C ve 100 g, 26 mg vitamínu E ve 100 g a 3,4 g kyselin, 4,9 g tuků. Je vhodná na sběr ořezem a následným zmrazením větviček při -25 °C.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu. Jedna z nejpozdějších odrůd.

 
VYUŽITÍ: pro kyselou chuť plodů je odrůda vhodná zejména ke zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se v sponu s 3x4 m.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Maďarsko, Kölyuktetö, KRF Research Station for Viticulture and Enology
University of Horticulture and Food Industry, v r. 1966 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis, konkrétně odrůd Seyve Villard 12375 x Pannonia Kincse. Synonyma: Suzy, Bornemissza Gergely 14, Jakobsberger.

RŮST: velmi bujný, hustý, vyžaduje více zelených prací, tedy vylamování zálistků a prosvětlování listů. Středně velké listy jsou 3- až 5laločnaté.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: doporučené zatížení je 6–8 oček na m2.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (průměrně 178–350 g), středně husté, podlouhlé. Bobule jsou středně velké (průměrně 3,6–4,3 g), podlouhlé. Slupka je žlutozelená až žlutá, tenká. Dužnina je křupavá, šťavnatá. Chuť je sladká, neutrální. Cukernatost je průměrně 14–16 °Brix a obsah kyselin je 6–8 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od 1. poloviny do konce září, potřebuje 137–143 dní při sumě aktivní teploty 2400–2650 °C.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale i na zpracování na kompoty, mošty, sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech, je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (6–7 bodů z 9, přičemž 9 je nejlepší), padlí (Erysiphe necator) (6 bodů z 9) a botrytidě (Botrytis cinerea) (6 bodů z 9).

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška vyšlechtěný Světlanou Klimenko jako semenáč ze spontánního opylení, poprvé plodil v r. 1975.

RŮST: bujný, vzpřímený

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu. Špatně se opyluje se Svetljačokem (Svetljačok je jeho mutací) a Ekzotičeským (ten je mutací Lukjanovského).
PLODNOST: vysoká, 15letý keř dosáhne 35–40 kg, 20letý keř dosáhne i 70 kg. Výtěžnost v poměru k velikosti keře je spíše nižší (hmotnost plodů / objem stromu: 1,14 kg/m3).

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 6–7,5 g), lahvovité, tmavě červené až černé, příjemně sladkokyselé se středně vysokým obsahem cukru (9,8–10,2 %) a nízkým obsahem kyselin (1,7–1,9 %) a vysokým obsahem vitamínu C (128 mg/100 g). Pecka je v poměru k plodu menší až střední (9,8–10,2 % z hmotnosti plodu) a těžko oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna. Plody neopadávají, mají po dozrání dobrou trvanlivost a skladovatelnost asi 3–4 týdny.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Anglie, asi již od pol. 17. století, v r. 1729 ji poprvé popsal pomolog Battey Langley jako Hamden's Bergamot.

 
RŮST: v mládí bujný a rovný, později středně bujný, koruna široce jehlanovitá až vysoko kulovitá. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, vedlejších větví je mnoho a pod úrodou se ohýbají, takže později koruna působí převisle. V období plodnosti vyžaduje prosvětlovací řez.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: sice neověřeni, ale podle doby kvetení asi: Amanliská, Angoulemská, Avranšská, Bezjaderka Říhova, Drouardova, Hardyho maslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 150–180 g), cibulovité, někdy u stopky více zúžené, jindy tupě zkosené. Slupka je jemná, drsná, nelesklá, zelenožlutá, s červeným pruhovaným líčkem, s množstvím lenticel. Někdy bývá celá, jindy jen okolo stopky a kalicha pokryta skořicovou rzí. Dužnina je bílá, nažloutlá, okolo jádřince hrubě zrnitá, jinak velmi jemná, měkká, šťavnatá a rozplývavá. Chuť je výborná, sladká, jemně kořenitá, jemně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září až začátkem října, konzumní zralost od 10 dnů po sklizni, skladovatelná do konce října až do druhé poloviny listopadu. Plody jsou ve sklizňové zralosti málo náchylné na otlaky, v konzumní naopak velmi náchylné.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na džemy, pečení, mošty a destiláty. Je méně vhodná na sušení a kompoty kvůli zrnitosti dužniny okolo jádřince.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, nesnáší jen příliš suchou nebo naopak příliš mokrou a studenou, na nich plody zůstávají drobné, praskají a nedozrávají. Na polohu také není náročná, snese otevřené i chráněné, nižší i vyšší polohy. Velmi vhodná do alejí, sadů i zahrad.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, silně odolná proti strupovitosti, monilióze, rakovině.

PŮVOD: Belgie, začátek 19. stol.

 
RŮST: růst střední, později slabší, vytváří vzpřímené, pyramidální koruny s krátkým plodonosným obrostem.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Boscova láhev, Dekanka Robertova, Hardenpontova, Hardyho, Charneuská.

 
PLODNOST: středně pozdní, velká, každoroční.

 
PLODY: menší až středně velké, široce kuželovité. Slupka je suchá, rzivá, drsná, silná, mírně hrbolatá, rezavě zelená až zlatohnědá – bronzová. Dužnina je žlutobílá, sladká, výrazně kořenitá, rozplývavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumní zralost: prosinec – leden, skladovatelnost do února.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: úrodné, polopropustné půdy s dostatkem vláhy; střední a nižší polohy, chráněné před větrem. V těžkých a studených půdách plody trpí kaménčitostí.

 
ODOLNOST: odrůda je vysoce odolná vůči houbovým chorobám, strupovitosti a vůči mrazu.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 16. stol.

 
RŮST: růst velmi bujný; strom se dožívá vysokého věku, vytváří mohutnou, řídkou korunu se šlahounovitými větvemi a silným hladkým kmenem.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: malé až středně velké, krátce kuželovité, zaoblené. Slupka je světlezelená nebo mírně nažloutlá, pevná, nepodléhá nárazu ani tlaku. Dužnina je máslovitá, jemná, šťavnatá, příjemně voní, chuť je sladká, sladkokyselá, muškátově kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: okolo 15.–22. července, ale sklízí se dříve (ještě v tvrdém stavu, přibližně o týden dříve než úplně dozraje).

 
VYUŽITÍ: raná letní hruška vhodná na přímý konzum, výrobu džemů, sirupů, vína, zavařování, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda méně náročná na polohu, ale nejvíce se jí daří v teplých polohách; vyžaduje hlubokou, ne příliš lehkou půdu.

 
ODOLNOST: menší odolnost vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, jedna z nejstarších odrůd, nalezená v roce 1786 jako náhodný semenáč v Isère v bývalé provincii Dauphiné.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky i šířky 10-20 m, v mládí tvoří pyramidální, později široce kulovité, rozložité, řidší koruny. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, kvete pozdě, samčí květy rozkvétají až o 12 dní dříve než první samičí květy, ale mají asi 8 dní překryv v kvetení. Sama je velmi dobrým opylovačem pro později kvetoucí odrůdy, tvoří množství pylu, používá se jako opylovač zejména pro odrůdu Chandler v poměru 3:30 až 1:30. Vhodní opylovači: Chandler, Bucaneer, Pedro, Mars, Lake, Jupiter, Fernor.

 
PLODNOST: raná (již ve 3. roce po výsadbě, ale větší až v 7.-8. roce), vysoká, pravidelná. 25letý strom dává 50-75 kg ořechů ročně. Plodí zejména na konci jednoročních výhonů.

 
PLODY: středně velké (průměrně 9-12 g, 45x38 mm), oválné. Skořápka je tenká a pevně uzavřená, mírně vrásčitá, snadno louskatelná. Jádro je světle hnědé, středně velké (průměrně 5,5 g) a dobře vyplňuje skořápku (45 % hmotnosti plodu). Kvalita jádra je vynikající, je mimořádně chutné, sladké, aromatické, bez hořkosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem září až v polovině října.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na cukrářské využití (nejen mleté ořechy, ale i celé).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, hlubší, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy, ale ani kyselé. Nesnáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolný v dřevu, protože raší a kvete pozdě, obvykle uniká pozdním jarním mrazíkům, dobře odolný vůči antraknóze a bakteriální spále, ale na kyselých půdách je na ně náchylnější.

PŮVOD: Švédsko, výzkumná stanice Alnarp, vyšlechtěna v r. 1946 jako kříženec odrůd Early Favorit a Oullinská renklóda.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený, tvoří středně husté, kulaté koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, při přeplození mírně střídavá. Řezem je vhodné přeplození předcházet.

PLODY: středně velké, téměř kulaté, souměrné. Slupka je ojíněná, světle fialová, na osluněné straně fialová až tmavofialová. Dužnina je žlutá až oranžová, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, většinou dobře aromatická, dobrá. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, 45 dní před Bystrickou, tedy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či přesnídávek. Plody mají sklon k otlačení v plné zralosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro renklódy, i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1986 jako kříženec odrůd Agenská 707 a Stanley.

RŮST: středně bujný, v plné plodnosti slábne, tvoří polovzpřímené až široce rozložité koruny, vyžaduje udržovací a zmlazovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to jsou zřejmě tito: Bystrická, Gabrovská, Čačanská rodná, Mirabelka nancyská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 20–30 g), oválné, nesouměrné. Slupka je středně pevná, pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, spolehlivě tolerantní k šarce, odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: vyšlechtěná v Japonsku, patent vlastní Berry Unlimited, patří do skupiny zimolezů Blue Treasure.

 
RŮST: bujný, vytváří dobře rozvětvený kulovitý keř, dorůstá do výšky 1,5 m a šířky 1,5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná rostlina; pro zajištění lepšího opylení je vhodné při výsadbě kombinovat více odrůd. Vhodní opylovači: Strawberry Sensation, Boreal Beauty, Boreal Beast, Blue Treasure.

 
PLODNOST: středně vysoká, jeden dospělý keř přinese úrodu průměrně 3,6 kg (maximálně 4,5 kg) plodů za rok. Průměrná roční úroda je 11,8 t/ha (maximálně 14,8 t/ha).

 
PLODY: velké 2,5-3 cm, oválné se zaobleným srdcovitým koncem; v chuti šťavnaté, velmi sladké (maximální cukernatost 17 °Brix), s příchutí uzených švestek.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní, od poloviny června do poloviny července. Vhodné i na mechanický sběr. Mají středně silnou tendenci opadávat po dozrání.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů a kompotů, mrazení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C).

PŮVOD: Rusko, Tomská oblast, FGUP Bakčarskoje Rosselhozakademii, jako volně opylený genotyp 2-64-32 vyšlechtili šlechtitelé I. K. Gidzjuk, N. V. Savinkova, A. P. Pavlovskaja a A. T. Tkačeva v roce 1987. Na západě nazývaný také Blue Rock.

 
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 150 cm a šířky 120 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodní opylovači: Bakčarskij Velikan, Doč Velikana, Jugana, Streževčanka, Vostorg.

 
PLODNOST: je raná, střední až vyšší, průměrně 3,5 kg/keř, 11,5 t/ha.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 1,6 g, maximálně 2,6 g), podlouhlé, vřetenovité, tmavě fialové se silným ojíněním, takže vypadají jako světle modré. Slupka je hrubší. Obsahují střední množství semínek. Chuť je sladkokyselá, příjemně aromatická a při testování chuti dosáhla 4,9 bodů na 0-5 bodové škále.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině května.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, do dezertů, koláčů, džemů či sirupů. Dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C).

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v pol. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátní dlouhověké stromy, vysoké, rozložité a mohutně větvené koruny, nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě, je velmi dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Granát, Germersdorfská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia, Velká černá chrupka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň, Ostheimská višeň. Tyto odrůdy sama také vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé. Dužnina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselosladká, aromatická, mírně nahořklá, kořenitá, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtulí třešňovou hořkne.

DOZRVÁNÍ: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Protože dozrává pozdě, napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a opadávají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh.

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná, ale květy jsou náchylné k pozdním mrazíkům, plody při trvalých deštích praskají. Vůči moniliové spále je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtulí třešňovou.