Ovocné

PŮVOD: Francie, INRA (dnes INRAE), vyšlechtili ho pod vedením Érica Germaina jako křížence mezi francouzskými odrůdami Franquette x Lara ([Hartley × Payne] × [PI 18256 × Conway Mayette]) v r. 1993 a na trh byl uveden v r. 1995.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, dosahuje obvykle výšky a šířky jen 6–8 m. Koruna je v mládí pyramidální, později kulovitá, rozkladitější. Sázíme ho ve sponu od 5×6 m do 9×9 m. Raší pozdě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašný, větrosnubný, jednodomý, kvete protoandrický, tedy samčí květy kvetou dříve než samičí a v tomto případě se kvetení nepřekrývá. Vhodní opylovači: Fernor, Pedro, sám je vhodným opylovačem pro odrůdy Chandler, Lara a Fernor. Kvete pozdě, začíná ještě později než Chandler a Red Livermore.

PLODNOST: je raná (4–5 let po výsadbě), výrazně ranější než u Franquette, vysoká, pravidelná, rodí nejen na koncových výhonech, ale i na laterálních. 5–7leté stromy už dávají úrodu kolem 16–20 kg.

PLODY: jsou velké (průměrně 32–36 mm, 11–12 g, až 15 g), kulaté. Skořápka je středně silná, středně dobře až dobře vyloupnutelná. Jádro dobře vyplňuje skořápku (tvoří 47–50 % hmotnosti ořechu), je velmi světlé, krémové až světle žluté. Chuť je výborná, nasládlá, vysoce ceněná. Jádra obsahují průměrně 64 % tuku, 20 % bílkovin, množství vitamínů a stopových prvků (včetně K, Ca, Fe, Mg a P).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od začátku do poloviny října. Při vhodném skladování ve skořápce má trvanlivost několik měsíců.

VYUŽITÍ: plody zejména na čerstvý konzum a zdobení cukrářských výrobků kvůli světlosti slupky, na pečení vcelku, nasekané či mleté, případně na lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před studeným větrem, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Kvůli pozdnímu rašení, kvetení a mrazuvzdornosti ve dřevě je vhodný i do vyšších, chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, díky pozdnímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný proti bakteriální skvrnitosti ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis) i proti antraknóze listů (Gnomonia leptostyla).

Zdroj foto: gordesltd.com.tr, cevizfidaniyetistir.com

PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ neznámý.

RŮST: středně bujný, rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, bez opylení tvoří partenokarpické plody, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.

PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bez semen.

PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jde o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke dozrání 2 týdny při pokojové teplotě, netrpce jsou konzumovatelné hned.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v období dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu i ke zpracování, sušení, do džemů, na víno apod. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření naopak proti průjmu. Usušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinohradnických oblastí. 

ODOLNOST: mrazuodolný asi do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, dá se pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Belgie, začátek 19. stol.

 
RŮST: růst střední, později slabší, vytváří vzpřímené, pyramidální koruny s krátkým plodonosným obrostem.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Boscova láhev, Dekanka Robertova, Hardenpontova, Hardyho, Charneuská.

 
PLODNOST: středně pozdní, velká, každoroční.

 
PLODY: menší až středně velké, široce kuželovité. Slupka je suchá, rzivá, drsná, silná, mírně hrbolatá, rezavě zelená až zlatohnědá – bronzová. Dužnina je žlutobílá, sladká, výrazně kořenitá, rozplývavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumní zralost: prosinec – leden, skladovatelnost do února.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: úrodné, polopropustné půdy s dostatkem vláhy; střední a nižší polohy, chráněné před větrem. V těžkých a studených půdách plody trpí kaménčitostí.

 
ODOLNOST: odrůda je vysoce odolná vůči houbovým chorobám, strupovitosti a vůči mrazu.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně z Francie, možná okolo vesnice Calville v departementu l'Eure. První zmínka o ní je již z roku 1598 v díle Jeana Bauhina.

RŮST: středně bujný až slabý, vytváří širší jehlanovité koruny, vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Coxova reneta, James Grieve, Krasokvět žlutý, Parména zlatá, Průsvitné letní, Peasgoodovo, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: raná až středně raná, výška a pravidelnost závislá na pěstitelských podmínkách.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–270 g, výběrové plody i 400 g), pravidelně tupě kuželovité, kalvilovitě žebrované s 5 většími a 5 menšími žebry. Slupka je jemná, žlutozelená, na stromě modře ojíněná, v plné zralosti žlutá, jen někdy s jemným červenkastým líčkem, jemná, mírně mastná. Dužnina je žlutobílá, velmi jemná, křehká, šťavnatá. Chuť je vynikající, příjemně sladkokyselá, jahodově kořenitá, se vzácnou ananasovou příchutí. Je to jedno z nejchutnějších jablek vůbec.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň okolo poloviny října, konzumně dozrává v listopadu až prosinci, vydrží uskladněné do března. Lehce se otlačí.

VYUŽITÍ: vynikající stolní odrůda s relativně dobrou trvanlivostí při opatrné manipulaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ale ne suché, chráněné, ale ne uzavřené, s dostatečně vlhkou, výživnou, hlinitou půdou. Vhodná zejména do zahrádek, nejlépe z jižní strany zdí do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, slabě v květu. Silně náchylná ke strupovitosti, padlí, rakovině, poškození hmyzem: vlnatkou krvavou i obaleči.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1986 jako kříženec odrůd Agenská 707 a Stanley.

RŮST: středně bujný, v plné plodnosti slábne, tvoří polovzpřímené až široce rozložité koruny, vyžaduje udržovací a zmlazovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to jsou zřejmě tito: Bystrická, Gabrovská, Čačanská rodná, Mirabelka nancyská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 20–30 g), oválné, nesouměrné. Slupka je středně pevná, pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, spolehlivě tolerantní k šarce, odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: Slovensko, Bošácka dolina, starší krajová odrůda.

 
RŮST: pomalý, ale zdravý, vytváří středně vysoké kulovité koruny. Má charakteristicky hrubé a krátké letorosty vínové barvy s výraznými, bílými lenticelami. Uchovává si vysokou životnost plodonosného obrostu, do vysokého věku ji netřeba zmlazovat, stromy jsou dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé (průměrně 40-50 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem k stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně hrubá, na plod se připojuje i s krčkem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužinu, brzy začínají hniličení. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí, chutnější k přímé konzumaci než u Krvavky letní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají už hniličené.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná také do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu. Je značně odolná vůči roztočům, málo napadána mšicemi a odolnější vůči rzivosti hruškové.

PŮVOD: Japonsko, Tsukuba, Národní centrum pro zahradnický výzkum (NIFTS), vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kikusui x Wasekozo, křížení proběhlo v roce 1941, poprvé plodila v r. 1947 a pojmenována byla v r. 1959. Synonyma: Kousui.

RŮST: zpočátku bujný, později střední, vytváří středně velké až velké, vzpřímené koruny, dlouhé a křehké výhony.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavními květy. Kvete zejména na jednoletém dřevě, brzy až středně brzy. Vhodní opylovači např.: Hosui, Nijisseiki, Shinseiki, Chojuro. Je nekompatibilní se Shinsui.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, vyžaduje probírku. V Japonsku dosahuje až 30–35 t/ha.

PLODY: středně velké (u nás průměrně 160 g), zploštěle kulovité. Slupka je tenká, zpočátku žlutá, později rezavá s červeným líčkem a s výraznými lenticelami zejména na vrcholu plodu. Dužnina je krémově bílá, měkčí, šťavnatá, křupavá, má střední sklon k hnědnutí, bez sklonu ke sklovitosti. Chuť je výborná, sladká, s oříškovou příchutí a vůní vanilky.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna či na přelomu srpna a září, před Hosui či Nijisseiki, plody dozrávají postupně. Plody vydrží uskladněné ve sklepě či lednici asi 1 měsíc, v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží až do poloviny ledna. Při skladování vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost.

VYUŽITÍ: plody zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, sušení, výrobu přesnídávek, džemů, kompotů či moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata), citlivější na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), která se u nás zatím nevyskytuje.

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, East Malling Experimental Station, vyšlechtila ji Vicky Knight jako křížence žluté a růžové odrůdy EM5588/81 x EM6225/11, křížení proběhlo v roce 1990, selekce v roce 1994, na trh byla uvedena v roce 2005.

RŮST: bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do výšky 2–2,5 m. Výhony jsou silné (2–2,5 cm silné), slabě trnité a postranní větve jsou dlouhé až 1,2 m. Velmi slabě odnožuje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy, kvete brzy.

PLODNOST: vysoká, až 5 kg z keře. 

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5–7 g), kulaté až kuželovité, mají neobvyklou oranžovorůžovou barvu. Chuť je velmi sladká, dezertní, téměř bez kyselosti, vůně je bohatá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, jednou plodící odrůda dozrávající začátkem července na loňských výhonech. Plody nehnijí, neopadávají ani se nezmenšují během sezóny.

VYUŽITÍ: plody zejména na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, sirupy, džemy, želé, zmrzliny, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná odrůda, přestože kvete brzy, odolná vůči napadení voskou ostružinovou (Amphorophora rubi) na základě genu A10, odolná vůči voskám malinovým (Aphis idaei) typu 1 a 4, které jsou evropským vektorem pro mozaikový virus malin, málo náchylná k botrytidě (Botrytis cinerea), didymelóze (Didymella applanata), houbě Fusarium avenaceum a antraknóze (Elsinoë veneta), ale méně odolná vůči poškození houbami  Phytophthora spp. a vůči napadení roztoči.

PŮVOD: USA, Kalifornie, University of California Davis, vyšlechtili ho G. McGranahan a C. Leslie v roce 1991 jako křížence odrůd Howard × Purpurea, perspektivní semenáč vybrali v r. 1998 a patentován byl v roce 2001 pod názvem Robert Livermore. Byl pojmenován po Robertu S. Livermoreovi, který jako podnikatel v oblasti počítačů, pomolog a nadšený pěstitel ořechů dlouhé roky podporoval Program vylepšení ořešáků královských na Kalifornské univerzitě, než v r. 1997 zemřel. Synonyma: Robert Livermore.

RŮST: středně bujný až bujný (méně bujný než Franquette). Dorůstá do výšky a šířky 10–18 m, ale díky vysoké plodnosti spíše méně, pokud na jaře nevymrzá v květech. Ale raší pozdě (ještě průměrně o 2 dny později než Chandler), takže pravděpodobnost vymrznutí je nižší.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, větrosnubný, jednodomý se samčími i samičími květy na tomtéž stromě. Kvete pozdě, v podobnou dobu jako Chandler a kvete protoandricky, tedy samčí květy rozkvétají o něco dříve než samičí, ale překryv kvetení je dostatečný. Vhodní opylovači ke zvýšení úrody: Chandler, Franquette, Cisco, Tulare.

PLODNOST: je brzká (2.–3. rok po výsadbě), vysoká (ačkoliv nižší než u Chandleru) a pravidelná, nealternuje, pokud nevymrzne. Plodí nejen na koncových větvích, ale i na laterálních, asi 90 % laterálních pupenů je plodných.

PLODY: jsou velké (průměrně 36,4 × 35,9 mm, 14,8 g), téměř kulaté až mírně oválné. Skořápka je tlustá, pevná, žlutohnědá, hluboce zbrázděná, dobře přiléhá a snadno se loupe. Jádra dobře vyplňují skořápku (průměrně 7,1 g, tedy 48 % hmotnosti celého ořechu), mají krásnou zářivou bordo červenou slupku, dobře se oddělují od skořápky vcelku. Chuť je výborná, nasládlá, s typickou ořechovou vůní, slupka je jen málo hořká.

DOZRÁVÁNÍ: je pozdní, sklízí se začátkem října, ještě asi týden před odrůdou Chandler. Dobře se skladuje ve skořápce.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a cukrářskému využití jako barevně velmi dekorativní odrůda, která se dobře odděluje od skořápky vcelku. Kromě toho i na pečení v nakrájené či mleté podobě a k lisování oleje.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před mrazivým větrem, s dobře odvodněnou, ale vláhou zásobenou půdou – nejlépe hlinitou až hlinitopísčitou. Díky pozdějšímu rašení a kvetení vhodný i do chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorný ve dřevě, díky pozdějšímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolný vůči bakteriální skvrnitosti ořešáku (Xanthomonas campestris var. juglandis) a středně až více odolný vůči antraknóze (Marssonina juglandis).

RŮST: velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Koruny jsou mohutné, široce rozložité, deštníkovitého tvaru, středně husté. Větve nasazuje téměř v pravém úhlu. Stromy rostou zdravě a dosahují vysokého věku. Vyžadují delší řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Bismarkovo, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, McIntosh, Ontario, Panenské české, Průsvitné letní, Red Delicious, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Zvonek. Špatně se opyluje s Parménou zlatou zimní a Hájkovou muškátovou renetou.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, nepravidelná a nejistá.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g), pravidelné ploše kulovitého tvaru. Slupka je částečně drsná, pomerančově žlutá, krytá červeným pruhováním nebo červeným líčkem na slunné straně. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, hutná, sladkokyselá, kořenitá, velmi dobré „renetové“ chuti.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v první polovině října, vhodné ke konzumu v prosinci, uskladnění do března. Plody ve větru předčasně opadávají. Při skladování jsou náchylné na hořkou skvrnitost dužniny a vadnutí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, sušení, moštování. Dužnina na vzduchu hnědne.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, úrodné a vlhčí půdy s vysokou vzdušností, před větrem chráněná stanoviště, nemá ráda příliš suché a teplé, ale ani příliš drsné polohy.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná, silně odolná proti padlí, středně proti strupovitosti, méně proti rakovině a vlnatce krvavé.

PŮVOD: Čína, Japonsko, Korea, v Rusku, Kamčatka.

 
RŮST: středně rychlý, vytváří kompaktní keře o rozměrech 2x2 m; snadno odnožuje, ale odnože se snadno udržují sečením.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete od června do září (prvních mrazů) výraznými, růžovými až purpurovými jednoduchými, silně vonnými květy, které rády navštěvují včely, č b bělky i zlatohlávci. Květy jsou vhodné k kuchyňskému i kosmetickému využití (džem, želé, čaj, zmrzlina, limonáda atd. a růžový hydrolát, růžový olej, krémy a balzámy atd.)

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: šípky jsou červené, hladké, kulatého až zploštělého tvaru a jsou velké jako menší rajčata s průměrem cca 2–3 cm. Obsahují mnoho vitamínu C, A a E a bioflavonoidů. Kromě dužniny obsahují semena pokrytá pichlavými chloupky, které je třeba před konzumací odstranit.

 
DOZ RÁVÁNÍ: postupně od srpna do října. Pokud je nesežerou ptáci, vydrží i do listopadu.

 
VYUŽITÍ: po změknutí jsou vhodné k přímé konzumaci, tvrdé se dají sušit (nejlépe po rozpůlení a vybrání semen) či zpracovat na vynikající džem, sirup, víno, s jablky na přesnídávku.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné stanoviště. Původně pochází z pobřežních písků a preferuje lehčí, dobře odvodněné půdy, ale daří se jí ve většině půd, včetně vysýchavých i jílovitých. Je velmi nenáročná a dobře snáší i zasolení, takže je vhodná i k okrajům cest. Je vhodná také do živých plotů či do parků a zahrad.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná až do -50 °C, listy jsou odolné vůči chorobám, květy někdy poškozují zlatohlávci, plody jsou někdy červivé.

PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, severní Afrika.

 
RŮST: trnitý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající do výšky 2–4 m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpukaná a zbarvená do černa. Malé listy jsou eliptické, na okraji zoubkaté, raší po odkvětu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: keř kvete drobnými bílými květy v březnu až květnu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: malé, kulovité peckovice tmavomodré barvy se zelenou až žlutou dužninou a hnědou peckou. Chuť je trpká, po přemrznutí sladkokyselá.

 
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu, na větvích vytrvává do zimy.

 
VYUŽITÍ: výroba vína, destilátu, džemů. Plody, kůra, květy i listy se využívají také v lidovém léčitelství (močopudný účinek, laxativní účinek, podpora látkové přeměny…).

 
STANOVIŠTĚ: výskyt na Slovensku: nížiny až pahorkatiny do 900 m n. m., suché půdy, meze, okraje lesů, slunné stanoviště, teplejší oblasti.

 
ODOLNOST: dřevina je mrazuvzdorná, odolná vůči suchu a exhalacím.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Valtice, vybraná ze semenáčů odrůdy Sladkoplodá krajová, registrovaná v r. 1994, udržovatelem je SEVA-FLORA spol. s r.o. Valtice.

RŮST: bujný, pěkně pravidelný, koruna je mírně otevřená, řidší až středně hustá. Dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači např.: Sladkoplodá krajová, Nikol.

PLODNOST: raná, vysoká, poměrně pravidelná.

PLODY: středně velké, elipsovité, středně hustě plstnaté. Pecka je velká, elipsovitá, poměrně tlustá, téměř kruhového průřezu, jen málokdy zploštělá, bez výrazné špičky. Skořápka je středně tlustá, světle hnědá. Jádro je velké, elipsovité, žlutohnědé až světle hnědé, málo vrásčité. Dobře vyplňuje skořápku a má velmi dobrou až dobrou vyloupnutelnost. Chuť je velmi lahodná, aromatická, nasládlá až sladká. Procentuální podíl dvojitých jader je nulový nebo velmi nízký.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem 2. dekády října.

VYUŽITÍ: jádra ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná zejména pro teplé oblasti.

ODOLNOST: poměrně dobře mrazuvzdorná v květu a po odkvětu. Po zakořenění dobře snáší sucho.

PŮVOD: Rusko.

 
RŮST: rychle rostoucí keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevyžaduje opylovač, samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: pravidelná, vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké, světlezelené až nažloutlé plody bez chloupků. Dužnina je šťavnatá, sladká, aromatická. Plody po dozrání neopadávají.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny července.

 
VYUŽITÍ: sladce aromatické plody jsou vhodné k přímému konzumu i dalšímu zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. Oblibuje před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné půdy bohaté na živiny.

 
ODOLNOST: odrůda vysoce odolná vůči chorobám a mrazuvzdorná.

PŮVOD: Německo, 2. pol. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří vysokou pyramidální až vysokou kulovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Blumenbachova maslovka, Hardenpontova maslovka, Esperenova bergamotka, Boscova fľaša.

 
PLODNOST: nástup do plodnosti je raný, úrodnost vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké, hruškovité až zvonkovité. Slupka je hladká, nemastná, zelenožlutá, po dozrání oranžovožlutá až červenožlutá, s výraznými hnědozelenými tečkami, především v oblasti kalicha a stopky. Dužnina žlutobílá, jemnozrnná, šťavnatá, chuť sladkokyselá, slabě aromatická, mírně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na začátku září, konzumní zralost září až polovina října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba kompotů, šťáv.

 
STANOVIŠTĚ: teplejší polohy (nížiny až střední polohy), chráněné před větrem, dostatečně vlhké a na živiny bohaté půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně až více odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: Francie, Nantes, 1. pol. 19. století, vypěstoval ji zahradník Pierre Clairgeau jako náhodný semenáč, poprvé plodila v r. 1848. Na trh ji uvedl zahradník De Jonghe v Bruselu.

 
RŮST: středně bujný, vytváří úzkou, středně hustou pyramidální korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Boscova fláše,Dekanka Robertova, Hardyho máslovka, Júlová, Liegeltova máslovka, Konference, Madame Verté, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: jsou velké až velmi velké (až do 500 g), kuželovitě protáhlé, hruškovité, v horní části zakřivené. Slupka je pevná, hrubá, hladká, matně lesklá, zelenožlutá s krásným červeným líčkem, hustě pokrytá lenticelami. Žlutobílá dužnina je šťavnatá, křehká až rozplývavá, zrnitá kolem jádřince. Chuť je sladká až sladkokyselá, jemně kořenná, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině září, konzumně dozrává ve 2. polovině října, skladovatelná je do prosince až ledna.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a všestrannému využití na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení, moštování a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje kvalitní hluboké hlinité půdy a teplejší polohy. Plody z vyšších poloh nebo suchých půd bývají méně kvalitní, opadávají.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v mládí a v mladém dřevě, silně mrazuvzdorná ve vyšším věku a ve starším dřevě i v květu, dobře regeneruje, silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám, náchylnější k poškození obalečem jablečným.

PŮVOD: Maďarsko.

RAST: keř, případně nízký strom rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky, než do výšky, dorůstá do 3 až 5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (20-30 g, 4-6 cm), zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou. Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu nebo při sběru před mrazy postupně během skladování. Tehdy mají příjemně kyselosladkou, pikantní chuť. Připomínají džem či pikantní výživu obranou přímo ze stromu.

DOZRÁVÁNÍ: brzké, v říjnu.

VYUŽITÍ: přímá konzumace i zpracování na výživy, džemy, ovocné kůže, likéry.

STANOVIŠTĚ: vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prosperuje i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Oblíbuje lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku, při adekvátní výživě však prosperuje i na méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.

ODOLNOST: odrůda je mrazuodolná do cca. -25 °C, uniká pozdním jarním mrazům, odolná vůči chorobám.

PŮVOD: Rusko.

 
RŮST: střední růst, vytváří nižší keř (do 2,5 m) se vzpřímeně rostoucími výhony, které jsou pokryté malým množstvím krátkých trnů.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, vyžaduje přítomnost alespoň 1 samičího opylovače na až 7 samic.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 0,6-0,7 g), kulovitě oválné, oranžově-červené, s hrubší slupkou. Chuť sladkokysele, osvěžující. Obsahují v průměru 5,63 % cukru, 3,73 % kyselin, 5-6,5 % olejů, 162,7 mg/100 g vitamínu C a až 24 mg/100 g karotenoidů. A také další vitamíny, aminokyseliny, třísloviny, minerální látky na posílení imunity, pozitivní vliv na obranyschopnost organismu. Snadno se sklízejí.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky. Po rozmrazení si dobře zachovává tvar a nepraská.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Maďarsko, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, University of Horticulture and Food Industry Kölyuktetö, v r. 1975 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Muškát Ottonel x Eger 2 (Villard Blanc), v Maďarsku byl registrován v r. 2009. Pojmenován je po Alette van der Maet, manželce známého maďarského spisovatele Jánose Apáczai Csere. Obsahuje geny z druhů Vitis berlandieri, Vitis rupestris a Vitis vinifera.

 
RŮST: je silný, tvoří málo zálistků. Vzdálenosti mezi internodii jsou velké a koruna je volná a snadno upravitelná. Pěstuje se na jednom tažni. Optimální počet pupenů na 1 m² je 6–8. Raší pozdě.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavními květy.

 
PLODNOST: ideálně 10–12 t/ha při zatížení 6–8 pupenů na m², ale může dosáhnout i 15–20 t/ha při nižší kvalitě.

 
PLODY: hrozen je středně velký až velký, řidší až hustší (průměrně 203 g s 88 bobulemi). Bobule jsou středně velké (průměrně 2,5 g, 15,8 mm), kulaté až oválné, zelenožluté, na slunné straně žluto-hnědé s voskovitým ojíněním a drobnými tečkami. Chuť je muškátová, příjemně sladkokyselá (průměrně 19 °NM), příjemně voní, obsahuje semena. Přezráním se ztrácí příjemná osvěžující chuť hroznů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdnější, v polovině září.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci a k výrobě stolního vína muškátové chuti s náznakem vůně bezu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy s lehčí písčitou, ale dostatečně vlhkou půdou. Méně náročný na stanoviště.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v zimě (9 bodů z 9bodové škály) a raší pozdě, takže většinou uniká i pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea) (obojí 7 bodů z 9) a výše odolný vůči padlí (Uncinula necator) (6 bodů z 9).

PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vyšlechtěná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.

 
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejcovité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá, dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí. Chuť je trpkokyselá až kyselá, aromatická s jemnou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá, pro přímou konzumaci ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovaný sběr. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.

 
VYUŽITÍ: zejména na všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné i polostín. Nejlépe se ji daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu a květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější na moniliózu.

PŮVOD: Čína, velmi stará odrůda, zřejmě již z 10. století z provincie Šan-tung. Pravděpodobně mezidruhový kříženec hrušní Pyrus ussuriensis a Pyrus aromatica. 

RŮST: umírněný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: výrazně cizosprašná, hmyzosnubná. Vhodní opylovači např.: Chojuro, Shinseiki, Seuri, Yali, Korean Giant, Olympic.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná, plody vyžadují probírku k dosažení dostatečné velikosti a kvality.

PLODY: poměrně velké, vřetenovité až hruškovité, nepravidelné, na povrchu hrbolaté. Slupka je pevná, polomastná, zelená, v plné zralosti žlutá, s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je bílá se žluto-hnědým nádechem pod slupkou a je hustá, šťavnatá, zrnitá a křupavá. Chuť je velmi sladká, s nízkým obsahem kyselin a s mírnou ananasovou arómou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, sklizeň koncem září až v říjnu, dozrává až po uskladnění, má velmi dlouhou trvanlivost při skladování v chladičích při 0 °C – až 6 měsíců. 

VYUŽITÍ: plody především k přímé konzumaci samotné nebo v zeleninových či ovocných salátech, k sýrům. Mohou se i tepelně upravovat a přidávat k rychle restovaným jídlům, podusit, grilovat, péct, přidávat do omáček k masitým jídlům. Nebo se po odstranění jádřince mohou plnit sušeným ovocem či ořechy.

STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do asi -25 °C až -28 °C, středně mrazuvzdorná v květu. Je rezistentní vůči merám (Cacopsylla pyri), bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Francie, oblast Languedoc-Roussillon ve východních Pyrenejích, objevila se okolo roku 1830 jako náhodný semenáč.

 
RŮST: středně bujný, středně vzpřímený.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy až středně brzy.

 
PLODNOST: raná (ve 3. roce po výsadbě), vysoká, relativně pravidelná.

 
PLODY: středně velké, kulaté. Slupka je světle oranžová s karmínově červeným líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá až měkká, šťavnatá. Chuť je vynikající, sladká, výjimečně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem července až začátkem srpna.

 
VYUŽITÍ: vynikající k přímému konzumu, k výrobě džemů, přesnídávek, destilátů, v ne zcela zralém stavu i kompotů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s výživnou, dobře odvodněnou půdou. Vhodná spíše do teplých oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až více odolná vůči houbovým chorobám, silně odolná vůči bakteriální skvrnitosti listů způsobené bakterií Pseudomonas syringae.