Řadit podle:
580 produktů
580 produktů
PŮVOD: ČR, Bílé Karpaty, Vyškovec-Vlčí.
RŮST: bujný, zdravý, vytváří mohutné, středně vysoké kulovité koruny s mírně převislými větvemi.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé až střední (průměrně 45 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, k plodu se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, při jídle nevadí, je zelená až šedozelená, hustě posetá drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužnina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužninu, brzy začínají hniličet. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v druhé polovině srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají již hniličející.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Je méně náchylná ke strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu.
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně v Německu nebo Švýcarsku, náhodný semenáč, velmi stará odrůda.
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vzpřímený, později středně silný růst, koruna nejprve pyramidální, později kulovitá se skloněnými větvemi. Větve mají sklon k vyholování.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Ontario, James Grieve, Jonathan, Parména zlatá zimní, Starking Delicious, Šampaňská reneta.
PLODNOST: raná až středně raná, 4.–5. rok po výsadbě, střední, s probírkou pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, kuželovité, slabě žebrované, u kalicha zúžené – zvonkovité. Slupka je tenká, hladká, suchá, zelenkavožlutá, na slunečné straně narůžovělá, s rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, tuhá, křehká, středně šťavnatá, aromatická, na řezu takřka nehnědne. Chuť je příjemná, harmonická, svěží, kyselejší až kyselosladká, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumní zralost v lednu či únoru, dlouhá skladovatelnost do března až června. Velmi dobře skladovatelná, nezvadá, nehnědne.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení a moštování. Dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné. Nenáročná odrůda na půdu. Vyhovují jí teplé a středně teplé polohy zejména proto, že pozdě ukončuje vegetaci. Vhodná pro zahrady i větší výsadby.
ODOLNOST: nízká odolnost dřeva vůči mrazu, květy jsou středně mrazuvzdorné, střední až vyšší odolnost vůči padlí a strupovitosti. Citlivá na měďnaté přípravky.
PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z Lieskovské doliny.
RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.
PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).
PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou.
DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.
VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).
STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: Spojené království, objevil ji George Dummer, pracovník v ovocném sadu, který ji vypěstoval v r. 1949 jako semenáč Worcesterské Parmény, která byla pravděpodobně opylena Bathským. Později ji objevil školkař Jack Matthews v Thurstone u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 pod současným názvem Discovery.
RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.
PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.
PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploché kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžovějící, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1.-2. dekádě srpna, během 10-14 dní, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.
VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na pečení či výrobu jablečného pyré.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná především pro teplé a středně teplé, případně pro chráněné chladnější polohy.
ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, údaje o odolnosti proti padlí se liší, je náchylnější na rakovinu v těžké, jílovité půdě.
PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč
RŮST: růst zpočátku bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se nesklánějí.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská, Van, Troprichterova.
PLODNOST: raná, vysoká, téměř pravidelná, někdy mírně střídavá.
PLODY: středně velké až velké, srdčitého tvaru (5,5–7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužnina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá, poměrně aromatická, jemně kořenitá, nakysle sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.
DOZRVÁNÍ: středně rané, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a výrobě kompotů či dalšímu zpracování. Dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuvzdorná, v květu středně až méně. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.
PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se očkování objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.
RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou, neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozložené, později svěšené. Kvůli tvaru koruny se příliš nehodí do stromových alejí.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Kaštánka, Rychlice německá, Hedelfingenská, Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky
vyholuje a plodí na koncích větví.
PLODY: velké (průměrně 6 g), tupě srdčitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je v rané zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná světlými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, slabě barvící šťávou. Chuť výborná, sladkokyselá až sladká, příjemně vínovitá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.
DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2.–3. třešňovém týdnu, současně s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Na přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji sklízet ještě před plnou zralostí, kdy se ještě tolik neotlačuje.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na kompoty a další zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.
PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě Francie, Metz v Lotrinsku.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou korunu, která je široce rozložitá, mírně převislá.
OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.
PLODNOST: raná a vysoká.
PLODY: středně velké plody, tvar kulovitý, případně i vyšší nebo zploštělý, většinou nenápadně pětihranný. Slupka je zelená, pokrytá hnědou „rzi“, v níž jsou bělavé čočky, bez líčka, hrubá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá, nazelenalá, velmi jemná, kyprá a šťavnatá, výborné sladkokyselé chuti s kořenitou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do ledna až března, je-li dobře uskladněná. Plody předčasně padají ve větru.
VYUŽITÍ: přímý konzum a kuchyňské využití, sušení, výroba vína a povidel.
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na kvalitu půdy, ale nemá ráda mokré, těžké, jílovité ani příliš suché, hodí se do vyšších poloh.
ODOLNOST: dobře mrazuodolná. V mokrých půdách je náchylná k rakovině, v příliš suchých předčasně padají plody, náchylná ke strupovitosti v uzavřených polohách, méně náchylná k padlí v suchých půdách.
PŮVOD: Anglie, vznikl v zahradě zámku Ribston v Knaresboroughu v hrabství York jako semenáč ze semen dovezených z francouzského Rouenu v r. 1686 nebo 1688.
RŮST: středně bujný, vytváří velkou korunu, která je široká, středně hustá, později převislá.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: pozdější, podprůměrná, nejistá, nepravidelná.
PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, nesouměrné, ploše žebernaté, nepravidelné, k jedné straně zkosené. Slupka je drsná, pruhovaná – mramorovaná, žlutozelená s hnědočervenavým líčkem. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, nažloutlá, křupavá, s muškátovou vůní, na vzduchu hnědne. Chuť je sladkokyselá, kořenitá a velmi dobrá až výborná, patří k nejchutnějším.
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září až začátkem října, konzumně dozrává od 2. poloviny října až do prosince bez ztráty chuti, skladovatelná je do března.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě vína a džemů, sušení, moštování. Plody jsou odolné vůči otlačení, dobře snášejí přepravu a vyžadují skladování ve vlhčím prostředí.
STANOVIŠTĚ: slunné, vlhčí a úrodné půdy. Preferuje středně teplé a vyšší polohy chráněné před větrem, s vlhkým ovzduším; nesnáší sucho a příliš teplé polohy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti. V nadměrném vlhku či suchu trpí rakovinou, ve větru padá a bývá napadána vlnatkou krvavou.
PŮVOD: Švýcarsko, školka a zahradnictví Lubera.
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, dorůstá do výšky 120–180 cm a šířky 40–80 cm a tvoří málo postranních výhonů. Výhony jsou beztorzné. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až srpnu.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: velmi velké, kuželovité, zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá a aromatická. Plody se snadno sbírají.
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od začátku září do října na letorostech.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh kvůli době druhého dozrávání.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.
PŮVOD: Japonsko, Korea a Čína.
RŮST: středně bujně rostoucí liana dosahující 3 až 9 m, potřebuje pevnou oporu (plot, pergolu, dráťěnku apod.).
OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu bílými až krémově zbarvenými vonnými květy. Nejprve ve spodní části vytváří samčí květy a později v horní části samičí. Je tedy částečně cizosprašná, pro tvorbu plodů potřebuje druhou, geneticky odlišnou rostlinu s mírně posunutým obdobím kvetení. U nás najdete semenáče, tedy geneticky odlišné jedince, takže k dosažení úrody vám stačí koupit si 2 kusy.
PLODNOST: v prvních letech se vytvoří jen málo samičích květů, proto je i úroda nižší, ale s věkem, přírůstkem výšky rostliny a s přítomností opylovače se plodnost zvyšuje.
PLODY: červené, poloprůsvitné, aromatické plody rostoucí v hroznech – tvarem, velikostí a barvou podobné červeným rybízům. Mají velmi specifickou chuť, hovoří se o nich jako o ovoci pěti chutí. Jsou kyselé, mírně hořkavé, nepatrně slané, sladkasté a jemně pikantní.
DOZRÁVÁNÍ: v září až v říjnu.
VYUŽITÍ: plody se jedí čerstvé i sušené, naložené v lihu, ve formě povidel, šťávy, kompotu, čaje i vína. Celá rostlina působí jako tonikum, plody se používají proti kašli a k podpoře dýchacího systému, k ochraně jater a srdce, jako afrodiziakum, proti chronické průjmové stolici, nespavosti, v malých dávkách k podpoře nervového systému a paměti. Zevně se používají k ošetření podráždění kůže a jejích alergických reakcí. Aromatické listy se používají na čaj.
STANOVIŠTĚ: polostín, zvládá i severní stěny domů, vadí jí poloha na příliš pálícím slunci. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou, na živiny bohatou, písčito-hlinitou půdu, nesnáší sucho. Ocení vyšší mulčování.
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě až do -35 °C, mladé výhonky a listy jsou náchylné na pozdní jarní mrazíky, ale jsou odolnější než aktinidie. Po omrznutí znovu obrazí, je však možné, že ten rok již nezakvetou. Není náchylná k chorobám ani k poškození škůdci.
PŮVOD: vyšlechtěná v Japonsku, patent vlastní Berry Unlimited, patří do skupiny zimolezů Blue Treasure.
RŮST: bujný, vytváří dobře rozvětvený kulovitý keř, dorůstá do výšky 1,5 m a šířky 1,5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná rostlina; pro zajištění lepšího opylení je vhodné při výsadbě kombinovat více odrůd. Vhodní opylovači: Strawberry Sensation, Boreal Beauty, Boreal Beast, Blue Treasure.
PLODNOST: středně vysoká, jeden dospělý keř přinese úrodu průměrně 3,6 kg (maximálně 4,5 kg) plodů za rok. Průměrná roční úroda je 11,8 t/ha (maximálně 14,8 t/ha).
PLODY: velké 2,5-3 cm, oválné se zaobleným srdcovitým koncem; v chuti šťavnaté, velmi sladké (maximální cukernatost 17 °Brix), s příchutí uzených švestek.
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní, od poloviny června do poloviny července. Vhodné i na mechanický sběr. Mají středně silnou tendenci opadávat po dozrání.
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů a kompotů, mrazení.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C).
PŮVOD: Kanada, Ontario, Simcoe, vyšlechtil J. M. Roxbourgh jako mutaci odrůdy Redhaven, na trh byla uvedena v roce 1957. Byla vybrána zejména kvůli ranějšímu dozrávání a atraktivnímu vybarvení.
RŮST: středně bujný, rozkladitý, vytváří středně hustou korunu s množstvím plodonosného obrostu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy. Květy jsou zvonkovitého typu.
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká (průměrně 71 kg/strom/rok), pravidelná.
PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně kolem 110–130 g, 6,1–6,4 cm), kulovité až oválné, mírně zploštělé. Slupka je středně silná, jemně plstnatá, žlutá, z asi 70 % překrytá karmínově červeným líčkem. Dužnina je žlutooranžová, jemnozrnná, středně tuhá, rozplývavá, velmi šťavnatá. Dužnina se špatně odděluje od pecky. Chuť je vyváženě sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá.
DOZRÁVÁNÍ: rané, asi 10 dní před odrůdou Redhaven, tedy obvykle kolem 3. dekády července. Plody dozrávají postupně.
VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum a na zpracování na džusy, džemy, přesnídávky, sirupy, pečení či destiláty. Kvůli špatné odlučitelnosti dužniny od pecky se příliš nehodí na výrobu kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy dostatečně propustné, ale dobře zásobené vláhou a živinami. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, více odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), středně až výše vůči kadeřavosti (Taphrina deformans).
Zdroj fotografií: Klára Gogolková, taxonweb.cz
PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda zmíněná už v roce 1611 v katalogu jedné anglické školky.
RŮST: pomalu rostoucí listnatý keř nebo polostrom, dorůstající do 3–5 m, roste slaběji než jiné odrůdy. Habitus má vzpřímený, široký. Kvete růžově-bíle, v květnu. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Potřebuje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.
PLODNOST: raná a velmi vysoká.
PLODY: velké až velmi velké (až 300–500 g) plody hruškovitého tvaru a žluté až žlutooranžové barvy, slabě ochlupené. Chuť výrazně aromatická, trpká, vynikne po tepelném zpracování, kdy trpkost zcela zmizí. Má vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. Jedna z nejchutnějších odrůd s jemnou strukturou dužniny, vysokou šťavnatostí a jemnou chutí.
DOZRÁVÁNÍ: konzumně dozrává v prosinci a při skladování na chladném a dobře větraném místě vydrží až do dubna.
VYUŽITÍ: vhodná na tepelné zpracování, výrobu marmelád, pyré, dýňového ""sýra"", čatní, džusu, likéru, vína, pálenky, sušení. Plody odpuzují mole.
STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.
ODOLNOST: odolná dřevina, mrazuvzdorná, odolnější i vůči bakteriální spále, vhodná i pro ekologické pěstování.
PŮVOD: Francie, v r. 1825 ji jako náhodný semenáč objevil v lesíku zoologické zahrady St. Lucas u Angers Nicolas Giffard, rolník a školkař z Fouassieres.
RŮST: slabší, tvoří řídké šlahounovité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova bergamotka, Guyotova, Krivica, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.
PLODNOST: pozdější, závislá na stanovišti – v dobrých podmínkách pravidelná a spolehlivá, v nevhodných střídavá a nejistá.
PLODY: středně velké (70–120 g, někdy i 150 g), pravidelné, podlouhle hruškovité. Slupka je lesklá a hladká, žlutozelená s červenými tečkami, na slunečné straně mramorovaně červená. Dužnina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá, máslové, rozplývavé konzistence. Chuť je výborná, sladká a jen lehce kořenná a jemně kyselkavá. Zralé plody výrazně voní.
DOZRÁVÁNÍ: sběr od 20. července ještě v tvrdém stavu, konzumně dozrává koncem července až začátkem srpna.
VYUŽITÍ: výborná zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu kompotů. Dopravu snáší jen krátce po sklizni v tvrdém stavu.
STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné, teplé, dostatečně chráněné, ale ne uzavřené stanoviště, nejlepší kvality plodů dosahuje na živných, lehkých půdách. Vhodná zejména do teplých poloh pro pěstování hrušní.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem r. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departementu Aube. U nás se množila i pod názvem Čistecká banánová.
RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slaběji a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fláše, Konference, Madame Verté, Williamsova.
PLODNOST: raná (3.–4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), lahvicovité, mírně hranaté, nepravidelné, kalichová část je šikmo useknutá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až žlutavá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem, s množstvím drobných, zeleně lemovaných lenticel, které místy splývají v rzivé mramorování. Dužnina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá. Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořenná a kyselkavá, velmi dobrá.
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném dozrávání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotlačuje se.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také univerzálně využitelná k sušení, pečení, moštování, výrobě kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.
STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí, s ohledem na strupovitost otevřenější.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kaménčitostí a škůdci.
PŮVOD: Francie, 2. pol. 19. stol.
RŮST: střední růst, v mládí vytváří jehlancovitou korunu, která je u starých stromů převislá. Listy jsou na podzim nádherně zbarvené do oranžova až červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Drouardova, Hardyho máslovka, Guyotova, Lectierova. Dobrý opylovač.
PLODNOST: ranější, velká, pravidelná.
PLODY: atraktivní, středně velké plody tupě kuželovitého/ válcovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později žlutá, s karmínově červeným líčkem, někdy s rzivými pruhy. Bílá dužnina je měkká, velmi šťavnatá, rozplývá se; chuťově je vynikající, polosladká – sladkokyselá, specifická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. srpna, konzumní zralost: ve 2. pol. srpna, skladovatelnost jen 2–3 týdny.
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, výroba destilátu, džemů.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště a dostatečně živná a hluboká půda. Odrůdě se daří ve vyšších, chladnějších polohách.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám, jen ve vlhkých letech mírně náchylná ke strupovitosti.
PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji v r. 1800 van Mons, který jí dal jméno po majiteli velkého zahradnictví v Bollweileri v Horním Alsasku.
RŮST: v mládí bujný, později slabší, dospělé stromy tvoří nejprve vyšší, později širší polokulovité, silně rozvětvené, nepravidelné koruny. Vyžaduje kvalitní výchovný řez, později zmlazování pro udržení velikosti plodů.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Boikovo, Croncelské, Gdaňský hranáč, Charlamowski, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Watervlietské mramorované, Zuccalmagliova reneta.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavá, ob rok vždy vyšší.
PLODY: mírně zploštělé, velikostí velmi proměnlivé, menší, střední až velké (průměrně 140–200 g), ke kalichu někdy mírně zúžené, někdy mírně hranaté, nesouměrné. Slupka je ve zralosti žlutá, krytá karmínovou nebo krvavou červení, pruhovaná, s bělavými lenticelami. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, tuhá, hrubší, po dozrání křehká, chuť dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá. Na vzduchu dužnina téměř nehnědne.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v prosinci, vydrží do března až dubna. Plody při skladování nevadnou.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, kuchyňské zpracování (pečení atd.), výroba vína, velmi dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodné přiměřeně vlhké půdy, nesnáší příliš vlhké ani příliš suché půdy. Vhodná do nižších i vyšších poloh, ale chráněných před mrazem, ne uzavřených. Vhodná do zahrad, sadů.
ODOLNOST: v květu středně mrazuvzdorná, v dřevě slabě, silně odolná proti padlí, méně proti strupovitosti a vlnatce krvavé.
PŮVOD: Japonsko, zřejmě vybraná ve 40. letech 20. století jako hexaploidní kříženec aktinidie význačné (Actinidia arguta) a aktinidie mnohodomé (Actinidia polygama).
RŮST: umírněný, dorůstá jen do délky 2,5–6 m. Lianovité výhony jsou hladké. Pěstujeme s pevnou oporou – buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašné, resp. tvoří menší partenokarpické plody po stimulaci nedokonale vyvinutým vlastním pylem (asi 30 % nasazení z počtu květů) a větší opylené plody po opylení samčí odrůdou aktinidie význačné (Actinidia arguta), např. odrůdou Prince Jumbo (asi 65 % nasazení z počtu květů).
PLODNOST: raná, středně vysoká (cca 25 kg), spolehlivá i bez přítomnosti kvetoucího opylovače.
PLODY: malé až středně velké, partenokarpické plody jsou bezsemenné a menší (průměrně 4,9 g), opylené plody obsahují semena a jsou o něco větší (průměrně 5,7 g), na konci se charakteristicky zužují. Slupka je zelená a hladká, dužnina je také zelená a šťavnatá. Chuť je sladkokyselá a výrazně aromatická. Mají v rámci kiwi vysoký obsah vitamínu C (222 mg / 100 g hmotnosti čerstvých plodů).
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září a v říjnu.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na džemy, marmelády, smoothie apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná, spíše neutrální až mírně kyselá. Doporučujeme mulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě do -25 °C až -30 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).
PŮVOD: Polsko, Osielsko, selekce Zofie a Hieronima Łukaszewských semenáčů z ruských odrůd z 90. let 20. století.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, tvoří kulovité keře s výškou cca. 1,6 m a šířkou 1,5 m.
OPELIVOST: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodní opylovači: Blue Banana, Jolanta, Karina, Zojka.
PLODNOST: raná (rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká (3-5 kg/keř), průměrná úroda je 9,9 t/ha.
PLODY: poměrně velké (průměrně 1,5-1,9 g), úzce oválné, tmavomodré, pokryté světlejším voskovým povlakem, pevné. Plody jsou šťavnaté, velmi chutné, sladkokyselé.
ZRALOST: raná, v 2. polovině května.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, šťávy, sirupy, kompoty, do koláčů, na mrazení. Plody díky pevnosti velmi dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné či slabý polostín, nenáročný na výběr stanoviště. Daří se mu v široké škále půd. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování. Vhodný do všech, i chladnějších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu.
PŮVOD: Anglie, asi již od pol. 17. století, v r. 1729 ji poprvé popsal pomolog Battey Langley jako Hamden's Bergamot.
RŮST: v mládí bujný a rovný, později středně bujný, koruna široce jehlanovitá až vysoko kulovitá. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, vedlejších větví je mnoho a pod úrodou se ohýbají, takže později koruna působí převisle. V období plodnosti vyžaduje prosvětlovací řez.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: sice neověřeni, ale podle doby kvetení asi: Amanliská, Angoulemská, Avranšská, Bezjaderka Říhova, Drouardova, Hardyho maslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.
PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 150–180 g), cibulovité, někdy u stopky více zúžené, jindy tupě zkosené. Slupka je jemná, drsná, nelesklá, zelenožlutá, s červeným pruhovaným líčkem, s množstvím lenticel. Někdy bývá celá, jindy jen okolo stopky a kalicha pokryta skořicovou rzí. Dužnina je bílá, nažloutlá, okolo jádřince hrubě zrnitá, jinak velmi jemná, měkká, šťavnatá a rozplývavá. Chuť je výborná, sladká, jemně kořenitá, jemně aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září až začátkem října, konzumní zralost od 10 dnů po sklizni, skladovatelná do konce října až do druhé poloviny listopadu. Plody jsou ve sklizňové zralosti málo náchylné na otlaky, v konzumní naopak velmi náchylné.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na džemy, pečení, mošty a destiláty. Je méně vhodná na sušení a kompoty kvůli zrnitosti dužniny okolo jádřince.
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, nesnáší jen příliš suchou nebo naopak příliš mokrou a studenou, na nich plody zůstávají drobné, praskají a nedozrávají. Na polohu také není náročná, snese otevřené i chráněné, nižší i vyšší polohy. Velmi vhodná do alejí, sadů i zahrad.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, silně odolná proti strupovitosti, monilióze, rakovině.
PŮVOD: Francie, 1963, selekce z odrůdy May Flower.
RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až brzy, dlouho.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: malé, kulaté, nesouměrné. Slupka je tenká, velmi slabě až slabě přiléhá k dužnině, je hustě až velmi hustě plstnatá. Základní barva je zelenobílá, na osluněné části překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, velmi měkká, vláknitá, sladkokyselá, poměrně chutná. Pecka je kruhovitá, těžko oddělitelná od dužniny, ve většině případů prasklá. Plody jsou méně až středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nepraskají ani tak vlivem deště jako vlivem prasklé a nedovyvinuté pecky.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. dekádě července, 30 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v rámci všech oblastí pěstování broskvoní, i těch okrajových.
ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, vysoce tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).
PŮVOD: Ukrajina, z volného opylení odrůdy Semjon.
RŮST: pomalý, dorůstá do výšky jen přibližně 2-3 m, takže je vhodný i do menších zahrad.
OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: na svůj nízký vzrůst se odrůda vyznačuje vysokou úrodností až do 30 kg z keře.
PLODY: velké podlouhlé plody lahvovitého tvaru a tmavě červené barvy s průměrnou hmotností 5,5-9 g. Dužnina je tmavě červená, hustá, dobře oddělitelná od pecky, s jemným aroma a plnou sladkokyselou chutí s vysokým obsahem cukru 9,1 %, s obsahem kyselin 1,8 %.
DOZRVÁNÍ: středně rané, od začátku srpna do začátku září. Plody neopadávají, vydrží na keři až do vysušení. Po sklizni mají velmi dlouhou skladovatelnost až 4-5 týdnů.
VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, sušené nebo kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.
PŮVOD: velmi stará odrůda, jejíž původ není přesně znám, vznikla zřejmě z druhu Corylus tubulosa v přímořských oblastech jižní Evropy. Synonyma a cizí názvy: Weiße Lambertsnuss, Gemeine Weiße, Knight's Small, Lambert albe, Remy, Weißhäutige Lambertsnuss, Aveline Blanche, Blanche Longue, Remešská, Weiße Haselnuss, Weiße lange Lambertsnuss, White Filbert, Zahme weißkernige Haselnuss.
RŮST: střední až slabší, tvoří husté, rozložité keře. Velmi silně odnožuje. Vyžaduje méně prostoru při výsadbě.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, samičí květy začínají kvést dříve než samčí, ale kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.
PLODNOST: středně raná (od 4. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká ve vhodných podmínkách, méně až středně pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 2–3 g), dlouze válcovité či podlouhle vejcovité, světle hnědé, středně dobře louskatelné, ne všechna jádra zůstanou celá, ale velmi lehce se louskají louskáčkem. Slupka (obal plodu) je delší než plod, je jen jemně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je velké, velmi dobře vyplňuje celou skořápku (z hmotnosti plodu tvoří asi 50 %). Je dlouze válcovité, slupka je tenká, hladká, světle hnědá, jen velmi slabě až slabě korkovatí. Chuť má aromatickou, velmi dobrou, nasládlou až sladkou. Dvojitá jádra se nevyskytují.
DOZRÁVÁNÍ: rané, během 1. dekády září.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.
STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Vhodná jen do teplých a středně teplých chráněných poloh.
ODOLNOST: je méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, i květy jsou kvůli časnějšímu času kvetení poškozovány mrazy. Květy jsou citlivé i na jiné nepříznivé klimatické podmínky v době kvetení. Obvykle netrpí chorobami, nosatec lískový (Curculio nucum) i veverky a ptáci její plody s oblibou vyhledávají.
PŮVOD: Japonsko, kde se původně vyskytoval jako endemit na ostrovech Honšú, Kjúšú a Šikoku, kde roste v křovinách a na stanovištích narušovaných lidskou činností, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1200 m. Je to druh ostružiny – Rubus illecebrosus. Byl zavlečen do Evropy, Severní a Jižní Ameriky, kde se pěstuje v zahradách a parcích a zplaňuje.
RŮST: rychlý, horizontální. Je to polokeř s plazivými kořeny a plazivými či obloukovitými výhony dlouhými 50–100(–150) cm. Květonosné výhony jsou vzpřímené, dlouhé až 60 cm, lysé, bez ojínění, s 3–4 mm dlouhými ostny. Listy jsou lichozpeřené s (3–)5–7 kopinatými lístky s pilovitým okrajem.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s bílými, výraznými květy vyrůstajícími jednotlivě nebo po 2–3. Kvete v červnu až září.
PLODNOST: pravidelná, středně vysoká.
PLODY: souplodí je velmi velké (14–30 mm), tvarem podobné jahodě, červené, měkké, v plné zralosti se dobře odděluje od květního lůžka. Je velmi dekorativní, ale chuť má méně výraznou, mdlou, sladkou.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do mrazů.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k dekoraci dezertů a zejména na výrobu džemů, ve kterých se její chuť lépe rozvine.
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, vyhovuje jí kvalitní, vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá půda.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -29 °C až -34 °C.

