Ovocné

PŮVOD: Řecko, velmi stará odrůda cca z roku 100 n. l.

 
RŮST: mírný a poměrně kompaktní růst, vytváří keřovitý, rozložitý habitus do výšky 3–4 m a šířky 3 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké, hruškovité plody zelené až žlutozelené barvy, s růžovou dužninou aromatické, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách od konce srpna až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, sušení, glazování – všestranné použití.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, humózní a dobře odvodněná půda. Odrůdu lze pěstovat na záhoně i ve velkém květináči.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2–3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo je zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: Belgie, v r. 1825 v klášteře v Leuvenu objevena jako náhodný semenáč, v Belgii se nazývá také Pastorale.

 
RŮST: v mládí silný, později poměrně slabý, koruna je široce jehlanovitá, později vysoko kulovitá a menší.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova maslovka, Drouardova, Hardyho maslovka, Charneuská, Júlová, Křivice, Mechelenská, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (až 450 g), široce vejcovité, z boku stlačené, ploše hrbolaté. Slupka je silná, většinou drsná, málo lesklá, zelená až zelenožlutá, hustě posetá rzivými tečkami či až skvrnami, na osluněné straně hnědavá. Dužnina je bílá, v dobře vyvinutých plodech nažloutlá, jemná, jen okolo jádřince zrnitá, v zralosti velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je u plodů z vhodných poloh sladkokyselá, příjemně muškátově kořenitá, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. října, konzumně dozrává v prosinci až lednu a vydrží velmi dlouho, do března, případně až dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako jedna z nejpozději dozrávajících hrušek, ale i na výrobu džemů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, velmi teplé, chráněné, ale s dostatečným prouděním vzduchu. Vyžaduje hluboké, živné, teplé půdy. V chladných, mokrých půdách se jí nedaří, plody jsou malé, kaménčité a praskají. Je vhodná pro teplé polohy, nehodí se pro chladná místa, kde plody nemohou pořádně vyzrát.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, málo odolná proti strupovitosti, vyžaduje otevřenou polohu a udržování vzdušné koruny.

PŮVOD: Francie, v r. 1825 ji jako náhodný semenáč objevil v lesíku zoologické zahrady St. Lucas u Angers Nicolas Giffard, rolník a školkař z Fouassieres.

 
RŮST: slabší, tvoří řídké šlahounovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova bergamotka, Guyotova, Krivica, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdější, závislá na stanovišti – v dobrých podmínkách pravidelná a spolehlivá, v nevhodných střídavá a nejistá.

 
PLODY: středně velké (70–120 g, někdy i 150 g), pravidelné, podlouhle hruškovité. Slupka je lesklá a hladká, žlutozelená s červenými tečkami, na slunečné straně mramorovaně červená. Dužnina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá, máslové, rozplývavé konzistence. Chuť je výborná, sladká a jen lehce kořenná a jemně kyselkavá. Zralé plody výrazně voní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr od 20. července ještě v tvrdém stavu, konzumně dozrává koncem července až začátkem srpna.

 
VYUŽITÍ: výborná zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu kompotů. Dopravu snáší jen krátce po sklizni v tvrdém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné, teplé, dostatečně chráněné, ale ne uzavřené stanoviště, nejlepší kvality plodů dosahuje na živných, lehkých půdách. Vhodná zejména do teplých poloh pro pěstování hrušní.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z Lieskovské doliny.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou.

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: USA, Wisconsin, Elm Grove, muchovník velkokvětý (Amelanchier x grandiflora), tedy přirozený kříženec mezi muchovníkem stromovitým (A. arborea) a muchovníkem hladkým (A. laevis). Na trh ho uvedl v r. 1983 Tom Watson ze školky Christom Farms Nursery, z Cambridge ve Wisconsinu.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti dosahuje výšky 6-7,5 m a šířky 4,5-6 m, tvoří jeden kmen či vícekmen s elegantně se široce rozvětvujícími větvemi. Listy jsou hrubé, dlouhé 7 cm a široké 4 cm se zuby 2 cm hlubokými, které se brzy na podzim zbarvují do zářivě červené až temně oranžové barvy a dlouho zdobí strom.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete středně brzo velkým množstvím velkých bílých dekorativních květů (s průměrem 2 cm), které jsou v poupatech výrazně žluté.

 
PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: menší až středně velké (průměrně 8x9 mm), kulaté, tmavomodrofialové. Chuťově méně výrazné než jiné odrůdy.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve druhé polovině června.

 
VYUŽITÍ: keř či strom je velmi dekorativní celoročně, zejména velkými bílými květy na jaře a zářivě červenými listy dlouho během podzimu. Je vhodný do vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -29 °C až -34 °C, silně mrazuvzdorný i v květu.

PŮVOD: vyšlechtěná v Japonsku, patent vlastní Berry Unlimited, patří do skupiny zimolezů Blue Treasure.

 
RŮST: bujný, vytváří dobře rozvětvený kulovitý keř, dorůstá do výšky 1,5 m a šířky 1,5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná rostlina; pro zajištění lepšího opylení je vhodné při výsadbě kombinovat více odrůd. Vhodní opylovači: Strawberry Sensation, Boreal Beauty, Boreal Beast, Blue Treasure.

 
PLODNOST: středně vysoká, jeden dospělý keř přinese úrodu průměrně 3,6 kg (maximálně 4,5 kg) plodů za rok. Průměrná roční úroda je 11,8 t/ha (maximálně 14,8 t/ha).

 
PLODY: velké 2,5-3 cm, oválné se zaobleným srdcovitým koncem; v chuti šťavnaté, velmi sladké (maximální cukernatost 17 °Brix), s příchutí uzených švestek.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní, od poloviny června do poloviny července. Vhodné i na mechanický sběr. Mají středně silnou tendenci opadávat po dozrání.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů a kompotů, mrazení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C).

PŮVOD: Kanada, Vineland, vyšlechtěná O. A. Bradtou jako kříženec odrůd (Halehaven × Vedette) × Vesper, na trh uvedená v roce 1965.

RŮST: středně bujný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až menší, kulaté, žluté s červeným líčkem. Dužnina je šťavnatá a nevláknitá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je výborná, sladká s jemnou kyselinkou a aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, asi 6–7 dní po Redhaven, tedy ve 2. polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, destiláty či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v teplých oblastech.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a středně až méně v květních pupenech. Středně až méně tolerantní vůči jarní infekci kadeřavosti (Taphrina deformans), silně tolerantní vůči letní infekci kadeřavosti.

PŮVOD: ČR, Holovousy, vyšlechtil ji pravděpodobně F. J. z Leveneurov a Grünwallu ve 2. pol. 18. stol.

RŮST: zdravý bujný růst, později roste středně intenzivně, vytváří velké, rozložité až převislé koruny. Odrůda nevhodná pro nízké tvary.

OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač se střední dobou kvetení. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Ontario, Hammersteinovo, Matkino, Panenské české, Parména zlatá zimní, Wealthy.

PLODNOST: pozdější, každý 2.–3. rok vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, mírně zploštělé, s charakteristickým svalcem („pupkem“) u stopky. Povrch lesklý, základní barva žlutá, více či méně překrytá temnou karmínovou červení, slunečná strana bývá tmavěji pruhovaná. Slupka je tuhá, dužnina s malinovou vůní je někdy zcela bílá, jindy načervenalá nebo žlutozelená, křehká, na vzduchu mírně hnědne; chuť výborná, sladká až mírně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, zralost říjen/listopad, vydrží do prosince, plody z vyšších poloh až do února.

VYUŽITÍ: výborná, chutná odrůda s výraznou malinovou vůní, vhodná k přímému konzumu, na mošty.

STANOVIŠTĚ: živné půdy, spíše vyšší a vlhčí polohy, chráněné před větrem.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, odolná vůči rakovině, dobře vzdoruje vlnatce, málo trpí padlím, v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti. Někdy jí v létě předčasně opadávají listy a následně i plody.

PŮVOD: kyselka z Maďarska.

RŮST: roste středně bujně až bujně, polověspaně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, kvete pozdě až velmi pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená. Dužnina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plné zralosti až kyselosladká, velmi aromatická, výborná. Šťáva středně barví.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, tedy koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.

STANOVIŠTĚ: slunné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality, kde dosahují plody lepší kvality.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná v dřevu i květu, plody jsou odolné proti praskání během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Polsko, Niwa Berry Breeding Company, jiný název je GLORIA

 
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, výhony jsou beztrnné.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi pozdě, až ve 4. květnovém týdnu.

 
PLODNOST: na loňských výhonech.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7,2 g, maximálně 10,5 g), lesklé, černé, kuželovité, pevné, sladké (12 °Brix), s typickou příchutí lesních ostružin.

 
DOZRVÁNÍ: velmi rané, v červenci.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu jako dezertní ovoce, ale i k mražení a dalšímu zpracování (sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Díky pevnosti dobře snáší přepravu a skladování (i 10 dní v lednici).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do středně teplých oblastí a chladnějších oblastí.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná, málo náchylná k antraknóze, houbovým chorobám či roztočům. Hůře snáší vysoké teploty.

PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae.

RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i 10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, kvete v červnu, opylují jej mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.

PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná.

PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivě citronově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4–5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojená, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužnina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné, připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny září do začátku října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: velmi nenáročný druh, preferuje slunné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen je tam třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou hlinitou půdu, ale po zakořenění si poradí se širokou škálou půd – i s velmi těžkými jílovitými, i s přesychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchovzdorný.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu z 2. pol. 19. století vypěstovaný v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé plodila v r. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Mechelenská, Nelisova zimní, Poiteau, Rooseveltova, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rzivých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až nažloutle bílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je kořenitě sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v pol. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do pol. prosince. Při sklizni se neotlačuje. Dobře se skladuje, nezvadá a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo plodí, v studené a mokré jsou plody nekvalitní a snadno praskají. Vhodná jen do teplých poloh, ve vyšších jsou plody kaménčité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, proti ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá.

PŮVOD: pravděpodobně Malá Asie, Írán a Turecko, velmi rozšířená je v Libanonu a Sýrii, nazývaná také "moruše trnavská", "moruše pukanská" či "moruše turecká".

 
RAST: relativně pomalý, do výšky 8-10 m na našem území a i do podobné šířky. Pro starší jedince je typický sklon k roztrojení kostrových větví, které poté při styku se zemí zakoření a nadále plodí. Má velké tuhé, kožovité až drsné listy, které jsou zespod chlupaté, což je jeden z poznávacích znaků pro odlišení od moruše bílé černoplodé. Semena moruše černé dosahují na Slovensku pouze velmi nízké klíčivosti, takže pěstování podnoží z moruše černé pro ověřené velkoplodé genotypy je náročné. Námi nabízené rostliny jsou naštepené na podnož moruše bílé, se kterou má moruše černá horší afinitu než s vlastním semenáčem, v pozdějším věku hrozí rozdvojení na místě štepení. Proto je nutné strom vysadit tak, aby bylo miléštepenı 15 cm pod zemí, aby se zakořenila, tedy aby vytvořila kořeny přímo naštepená moruše černá.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: má oddělené samčí a samičí květy, ale oboje jsou na jednom stromě, ačkoliv někdy pouze jednoho pohlaví na jedné větvi. Je samosprašná, kvete od května do června.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: černé, velké souplodí (10-27 mm, až 16 g), sladkokyselé, vynikající, velmi šťavnaté, po sklizni je třeba velmi rychle zpracovat, neboť rychle kvasí a plesniví.

 
DOZRÁVÁNÍ: od července do srpna podle polohy.

 
VYUŽITÍ: výroba džemů, marmelád v kombinaci s ovocem bohatým na pektin, sirupů, kompotů, zmrzliny, destilátů, do koláčů, zákusků a závinů nebo na mražení pro pozdější konzumaci a zpracování. Sušení musí probíhat rychleji než u moruše bílé, ale výsledné sušené plody jsou velmi chutné.
STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé. Toleruje relativně širokou škálu půd od lehkých až po těžké jílovité a snáší i kamenité, sušší půdy, ale nejlépe se jí daří v dobře odvodněných, ale vlhkých, lehčích výživných půdách v teplých vinařských regionech jižního Slovenska.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -23 °C až -29 °C (USDA zóna odolnosti 5). Ačkoli pupeny a letorosty jsou citlivé na mráz, raší velmi pozdě, takže obvykle spolehlivě uniká pozdním jarním mrazům. Dobře snáší znečištění ovzduší. Je málo náchylná ke chorobám, jen při příliš vlhkém počasí může trpět antraknózou listů.

PŮVOD: Francie, šlechtitelský ústav INRA, vyšlechtěna v r. 1967. 

RŮST: umírněný až středně bujný, s kulovitým tvarem, dosahuje výšky a šířky 1,2–1,5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy, v hroznovitém květenství je průměrně 16 květů.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Sklon ke sprchávání plodů je nízký.

PLODY: hrozny jsou dlouhé a husté. Bobule středně velké až velké (průměrně 0,6–0,9 g), kulaté, světle červené až zářivě červené, velmi atraktivní. Slupka je silnější, díky čemuž nepraská a plody mají dlouhou skladovatelnost po sklizni. Dužnina je šťavnatá (voda tvoří 80–85 % hmotnosti), silně aromatická, rozplývavá. Chuť je velmi dobrá, vyvážená, sladkokyselá, osvěžující. Má vysoký obsah pektinu a střední obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem června až začátkem července (asi 5 dní po Jonkheer van Tets, 4 dny před Losanou a 12 dní před Rovadou).

VYUŽITÍ: plody na čerstvý konzum i zpracování na džemy, želé, džusy, sirupy či víno nebo na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Nejlépe plodí v lehčích, humózních půdách v teplých a středně teplých polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, kvůli ranějšímu kvetení středně až méně mrazuvzdorná v květu. Dobře odolná vůči dešti. Je odolná vůči americkému padlí angreštu.

PŮVOD: Česká republika, náhodný semenáč z Bezděkova, který od r. 1924 šířil školkař J. Vaněk z Chrudimi. Synonyma: Vaňkova úrodná raná, Bezděkovská.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, polovězpřímený. Tvoří menší, husté koruny s obloukovitými větvemi. Vyžaduje co nejmenší zásahy do koruny – jen udržovací, prosvětlovací řez na jaře. Při nadměrném řezu hrozí zahuštění koruny tenkými výhony a nízká plodnost.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná až středně raná (do 5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: jsou středně velké až velké, protáhle baňaté, zploštělé, zašpičatělé, nesouměrné. Slupka je pevná, šedomodře ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá s fialovým nádechem, s množstvím lenticel a rzivých skvrnek zejména v okolí stopky, snadno se loupe. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, průsvitná, jemná, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, aromatická, dobrá až velmi dobrá. Dužnina se velmi lehce odděluje od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, zraje asi 35 dní před Bystrickou, tedy začátkem až v polovině srpna, postupně. Sklízí se probírkou ve 2–3 termínech s odstupem asi 4 dnů. Dobře se přepravuje, ze stromu nepadá.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a zejména k výrobě džemů, povidel a kompotů, ale také k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s hlubokými, výživnými, dostatečně vlhkými půdami. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze.

PŮVOD: Maďarsko, Budínské vrchy, krajová odrůda neznámého původu, její zařazení do pěstování navrhl József Főző a na trh byla uvedena v roce 1960.

 
RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, pupeny se po zimě probouzejí pozdě a i kvete pozdě.

 
PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, mírně sploštěle kulovité plody. Slupka je mírně plstnatá, žlutozelená, na větší části plodu má červené, pruhované, případně rozmyté líčko. Dužina je světle zelenobílá, středně vláknitá, silně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je příjemná, sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, v polovině července až začátkem srpna. Špatně snášejí přepravu.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, přesnídávky či destilát.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Ideální je hluboká, dobře odvodněná a provzdušněná, ale dostatečně vlhká půda bohatá na živiny, středně těžká. Je vhodná i do vyšších poloh pěstování broskví.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a květních pupenech, kvůli pozdější tvorbě pylu a pozdějšímu kvetení lépe uniká jarním mrazům. Vyšší tolerance proti kadeřavosti (Taphrina deformans).

PŮVOD: Japonsko, Honšú, prefektura Šizuoka, obec Mori (Morimachi), pravděpodobně neznámý semenáč, který kolem roku 1844 objevil Matsumoto Jiro na břehu řeky Ōta a přesadil ho k sobě na zahradu. Rozšířil se roubováním díky tomu, že na rozdíl od ostatních tehdy pěstovaných odrůd v okolí nebyl trpký při dozrání na stromě. Představili ho v časopise Nodan místní zahradnické společnosti Teikoku Nouka Ichi Kyokai a vyšlechtili z něj i raněji dozrávající odrůdu Ichiki-kei Jiro, která je dnes zřejmě nejpěstovanější odrůdou v Japonsku. Plody prý chutnaly i císaři Macuhitovi a na konci éry vlády dynastie Meidži (do r. 1912) byly již populární po celém Japonsku a vyrovnaly se v oblibě odrůdě Fuyu. Původní strom stále roste v Mori, má status přírodní památky prefektury Šizuoka a od roku 2004 se o něj stará Společnost pro ochranu mateřského stromu Jiro. 

RŮST: středně bujný. Vytváří spíše menší korunu. Dorůstá do výšky 3–5 m. Letorosty jsou středně silné, se středním počtem eliptických lenticel a široce vejčitými pupeny, se středně širokými listy zakončenými ostrou špičkou.

OPyLOVACÍ POMĚRY: partenokarpický, tvoří jen samičí květy, kvete středně brzy a středně bohatě. Bez přítomnosti opylovače tvoří velké množství partenokarpických, bezsemenných plodů, v přítomnosti opylovače (např. jiné odrůdy) jsou plody se semeny. 

PLODNOST: raná, vysoká (propad plodů je nízký až středně vysoký), v mládí méně vyrovnaná, později vyrovnanější, pravidelná.

PLODY: partenokarpické plody jsou středně velké až velké (průměrně 139–250 g), zploštěle hranaté se 4 hranami a středně výraznými rýhami (průměrná výška plodu 5 cm, šířka 7 cm) a kalich je výrazně vmáčknutý, kališní lístky středně široké, stopka krátká a silná. Slupka je žlutooranžová, v plné zralosti sytě oranžová až červenooranžová, středně silná, odolná proti poškození při manipulaci. Dužnina je v plné zralosti oranžová s drobnými hnědými skvrnami, tuhá, křupavá, méně šťavnatá než u odrůdy Fuyu, ale ne suchá. Chuť je velmi dobrá, sladká (průměrně 14,2–16,9 °Brix, s nízkým obsahem kyselin 0,13 %). Opylené plody jsou mírně větší a mají tmavě hnědá semena s drobnými částmi dužniny kolem nich zbarvenými dohněda.

DOZRÁVÁNÍ: je středně rané až pozdní, dozrává po odrůdě Tipo, před odrůdou Vaniligia, tedy u nás zejména koncem října až začátkem listopadu. Je to typ PCNA, tedy plody jsou sladké už při sklizni, bez ohledu na to, zda byly či nebyly opylené. Plody mají střední trvanlivost po sklizni.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména během vegetační sezóny a při dozrávání plodů po opadu listů. Kulinární využití: Plody jsou vhodné zejména na čerstvý konzum, do ovocných či zeleninových salátů, na výrobu vína, džemu, méně vhodné na sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při potížích s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují třísloviny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě do asi −12 °C až −15 °C (mladé stromy) a později až do −15 °C až −17 °C (dospělé stromy), v květu obvykle uniká mrazům. Je středně odolný vůči poškození obalečem rybízovým (Synanthedon tipuliformis). Plody jsou náchylnější k praskání na špičce v případě silného větru či velmi vysoké teploty.

PŮVOD: Pákistán, velmi rozšířený v Itálii.

 
RŮST: velmi bujný, tvoří velké koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, zpočátku trpké plody, i opylené netrpké plody.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (v průměru 235 g), kulovité až zploštěle kulovité, v průměru s 1 semenem na plod, slupka je žlutooranžová, dužnina oranžová, velmi sladká a chutná, s vanilkovou aromou.

 
DOZRVÁNÍ: dozrává velmi pozdě, až během listopadu. Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké a měkké, po opylení netrpké.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; dává přednost kvalitním, hlubokým, hlinitým půdám, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný pouze do vinohradnických oblastí.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorné do -17 °C až -20 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné proti škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Velké Losiny, vyšlechtěn jako kříženec odrůd Rote Vierländer x Chenonceaux.

 
RŮST: středně bujný, středně hustý, tvar keřovitý. Raší středně brzy. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé, řídké. Bobule jsou středně velké, hruškovité, středně pevné. Slupka je středně červená. Chuť je nakyslá až kyselosladká, jemně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v 1. polovině července pro přímý konzum a týden předtím pro konzervování. Je vhodná také pro mechanizovanou sklizeň.

 
VYUŽITÍ: zejména na výrobu kompotů, sirupů, džemů, želé či vína.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, preferuje neutrální půdy s dostatkem vláhy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro rybíz.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, silně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná vůči antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: Polsko, vyšlechtěná v roce 1972 v Institutu zahradnictví a květinářství ve Skierniewicích z volného opylení genotypu 622485/CIRI 5t77, registrovaná v r. 1994.

RŮST: bujný, vytváří kulovité, obvykle pravidelné koruny s větvemi rostoucími v tupém úhlu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy velkým množstvím velkých růžových květů.

PLODNOST: raná (ve 2.–3. roce po výsadbě), vysoká, vyžaduje probírku.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 90–160 g, po probírce až 200–300 g), oválné. Slupka je mírně plstnatá, tmavě žlutá, z 30–50 % krytá intenzivně červeným, rozmytým či tečkovaným líčkem. Dužnina je středně tuhá, krémově žlutá, v okolí pecky mírně červenající, velmi šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině srpna, 10–15 dní po odrůdě Redhaven.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i všestrannému využití na kompoty, džemy, přesnídávky, džusy, destiláty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Půda má být dobře zásobená vláhou i živinami. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech (podobně či více než Redhaven, podobně jako Harco, méně než Reliance), středně tolerantní k kadeřavosti listů (Taphrina deformans) a dalším chorobám.

PŮVOD: Kanada, kříženec odrůd Cherry Red a (Jerseyland x May Flower).

RŮST: slabší až středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy, dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je silná, hustě plstnatá, slabě až středně silně přiléhá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na více než polovině plodu překrytá tmavě červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, vláknitá, sladkokyselá, středně aromatická, dobré chuti. Pecka je kruhovitá, středně velká až velká, dužnina je od ní středně až slabě oddělitelná. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání za deště.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Náchylnost k předčasnému opadu plodů před sklizní není nebo je jen velmi slabá.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu. 

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskvoně.

ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná. Málo náchylná k bakteriální skvrnitosti peckovin (Xanthomonas arboricola pv. pruni), ale slabě tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).