Ovocné

PŮVOD: USA, Wisconsin, Elm Grove, muchovník velkokvětý (Amelanchier x grandiflora), tedy přirozený kříženec mezi muchovníkem stromovitým (A. arborea) a muchovníkem hladkým (A. laevis). Na trh ho uvedl v r. 1983 Tom Watson ze školky Christom Farms Nursery, z Cambridge ve Wisconsinu.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti dosahuje výšky 6-7,5 m a šířky 4,5-6 m, tvoří jeden kmen či vícekmen s elegantně se široce rozvětvujícími větvemi. Listy jsou hrubé, dlouhé 7 cm a široké 4 cm se zuby 2 cm hlubokými, které se brzy na podzim zbarvují do zářivě červené až temně oranžové barvy a dlouho zdobí strom.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete středně brzo velkým množstvím velkých bílých dekorativních květů (s průměrem 2 cm), které jsou v poupatech výrazně žluté.

 
PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: menší až středně velké (průměrně 8x9 mm), kulaté, tmavomodrofialové. Chuťově méně výrazné než jiné odrůdy.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve druhé polovině června.

 
VYUŽITÍ: keř či strom je velmi dekorativní celoročně, zejména velkými bílými květy na jaře a zářivě červenými listy dlouho během podzimu. Je vhodný do vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -29 °C až -34 °C, silně mrazuvzdorný i v květu.

PÔVOD: Poľsko, Grabownica Starzeńska, škôlka Korfanty, vyšľachtil Paweł Korfanty, nová odroda z neznámeho kríženia. 

RAST: bujný, vzpriamený, štíhly. Dorastá do výšky 1,5 m a šírky asi 1 m. 

OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivá odroda, pre zabezpečenie úrody treba pri výsadbe kombinovať viac odrôd zemolezu. Vhodné opeľovače: Maxines Opus PBR, Honeybee, Wojtek.

PLODNOSŤ: skorá, vysoká, pravidelná.

PLODY: sú veľké (priemerne viac než 2,2 g), široko vretenovitého tvaru so špičkou. Šupka je pevná, stredne hrubá, tmavomodrá so svetlým osrienením. Dužina je šťavnatá. Chuť je veľmi dobrá, sladkokyslá, aromatická.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, približne na prelome mája a júna. Plody dozrievajú rovnomerne a neopadávajú. Dobre sa oberajú strojovo. Dlho vydržia uskladnené v chlade (pri 0-1 °C okolo 2 týždňov).

VYUŽITIE: kríky na nižší živý plot do záhrad, ale aj do sadov. Plody sú vhodné na priamy konzum aj na spracovanie na džúsy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompóty, na pečenie a mrazenie.

STANOVIŠTE: slnečné, s dostatočne vlhkou pôdou, kríky pestujeme nezatrávnené a zamulčované v bobuľovom záhone. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuvzdorný v dreve aj v kvete, málo náchylný na choroby. Proti vtákom odporúčame zakrývať skôr netkanou textíliou, aby sa vtáky nezamotali do siete.

PŮVOD: Belgie, v r. 1825 v klášteře v Leuvenu objevena jako náhodný semenáč, v Belgii se nazývá také Pastorale.

 
RŮST: v mládí silný, později poměrně slabý, koruna je široce jehlanovitá, později vysoko kulovitá a menší.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova maslovka, Drouardova, Hardyho maslovka, Charneuská, Júlová, Křivice, Mechelenská, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (až 450 g), široce vejcovité, z boku stlačené, ploše hrbolaté. Slupka je silná, většinou drsná, málo lesklá, zelená až zelenožlutá, hustě posetá rzivými tečkami či až skvrnami, na osluněné straně hnědavá. Dužnina je bílá, v dobře vyvinutých plodech nažloutlá, jemná, jen okolo jádřince zrnitá, v zralosti velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je u plodů z vhodných poloh sladkokyselá, příjemně muškátově kořenitá, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. října, konzumně dozrává v prosinci až lednu a vydrží velmi dlouho, do března, případně až dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako jedna z nejpozději dozrávajících hrušek, ale i na výrobu džemů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, velmi teplé, chráněné, ale s dostatečným prouděním vzduchu. Vyžaduje hluboké, živné, teplé půdy. V chladných, mokrých půdách se jí nedaří, plody jsou malé, kaménčité a praskají. Je vhodná pro teplé polohy, nehodí se pro chladná místa, kde plody nemohou pořádně vyzrát.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, málo odolná proti strupovitosti, vyžaduje otevřenou polohu a udržování vzdušné koruny.

PŮVOD: Německo, Berlín, jedna z nejstarších německých odrůd z 80. let 20. století.

 
RŮST: střední vzrůst do 2-3 m, vytváří bohatě rozvětvený keř s nepravidelnou korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: odrůda je částečně samosprašná. Plodí i bez přítomnosti samičího opylovače, ale jeho přítomnost úrodu zvýší.

 
PLODNOST: raná, nižší v případě samostatného keře, vyšší v případě přítomnosti samičího opylovače.

 
PLODY: středně velké, oválné, oranžové až tmavě oranžové, se středně pevnou dužinou. Obsahují vysoký obsah vitamínu C a dalších vitamínů, aminokyselin, tříslovin, minerálních látek, karotenoidů - posílení imunity, pozitivní vliv na obranyschopnost organismu.

 
DOZRÁVÁNÍ: od konce srpna.

 
VYUŽITÍ: všestranné použití: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda, odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, Cornell University, vyšlechtili R. M. Pool, J. P. Watson, K. H. Kimball a J. Einset jako mezidruhového křížence mezi Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně mezi odrůdami Bath x Himrod, křížení proběhlo v r. 1954, selekce v r. 1962. Synonyma: Canadice, New York 45625, Canadice Seedless.

RŮST: bujný, raší středně brzy. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká (průměrně 10–24,5 kg/keř), pravidelná.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g), válcovité, kompaktní. Bobule jsou menší až středně velké (průměrně 1,7–2 g), kulaté. Slupka je červená, ojíněná, středně tuhá až tužší, dá se sloupnout. Dužnina je křupavá, II. třídy bezsemennosti, obsahuje při jídle téměř nepostřehnutelné rudimenty semen. Chuť je výborná, sladká, do karamelova, s jemnou jahodovou příchutí z Vitis labrusca.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, vydrží dlouho na keři.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na sušení na rozinky, výrobu moštů, džemů, kompotů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatečně propustnou půdou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy až do -29 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (8 bodů z 9), středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii) (5 bodů z 9), rozporné údaje jsou o odolnosti vůči padlí révy (Erysiphe necator) (2–8 bodů z 9), celkově bývá napadení chorobami menší.

PŮVOD: Řecko, Athény, Athénský vinařský institut, Oddělení ampelologie, vyšlechtil v r. 1979 Vassilos Michos jako křížence odrůd Alphonse Lavallee x Black Monukka.

RŮST: bujný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: velmi vysoká, až 25–30 t/ha, vyžaduje probírku.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (až 30 cm dlouhé, 600–900 g), husté. Bobule jsou velké (4–5 g, 25 mm x 19 mm), oválné nebo podlouhlé. Slupka je fialová, mírně silnější, ale bez trpké chuti. Dužnina je hutná, křupavá, s nepatrnými pozůstatky semen, tedy ve II. třídě bezsemennosti. Chuť je příjemná, neutrální, případně s příchutí třešní. Obsah cukru v době dozrávání 16–18 °Brix, kyselost <5 %.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a sušení na rozinky, ale i k výrobě moštu, džemů či zavařenin. Plody jsou dobře skladovatelné a přepravovatelné.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hrozna jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech – zřejmě do -21 °C. Vůči houbovým chorobám odolný podobně jako odolnější odrůdy Vitis vinifera (např. Chardonnay), konkrétně více odolný vůči botrytídě – plísni šedé (Botrytis cinerea), méně odolný vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola) a vůči padlí révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ji Gustav Čejka křížením odrůd Cresthaven a Luna, registrována byla v r. 1993.

RŮST: středně silný až silný. Habitus je polovzpřímený až mírně rozložitý, koruna středně zaplněná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete brzy až středně brzy, kvetení trvá středně dlouho, je samosprašná.

PLODNOST: střední, pravidelná. Pro dobrou kvalitu plodů vyžaduje kvalitní řez a probírku plodů.

PLODY: středně velké, mírně ploché, kulovité. Slupka je středně silná až silná, středně silně až silně přiléhavá k dužnině, středně až hustě plstnatá, světle zelená s tmavě červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, měkká až středně pevná, šťavnatá, nevláknitá, kyselosladká až sladká, aromatická, velmi dobrá. Dužnina je středně až hůře oddělitelná od středně velké pecky. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou výrazně náchylné k praskání pecky ani k praskání plodů během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: koncem července, 8 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: vhodná především k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Půdu vyžaduje dobře zásobenou vláhou i živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: Velká Británie, kříženec odrůdy Everglade × genotypu J92D12.

RŮST: zdravý a vitální, rostlina je spíše nízká a plochá, vzdušná s malým, tmavě zeleným olistěním. Méně odnožuje, nezahušťuje porost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květ­ních stvolů je mnoho, kvete v úrovni a nad úrovní listů.

PLODNOST: vysoká, zejména červnová úroda, až 2 kg plodů na rostlinu za sezónu.

PLODY: velké, těžké (průměrně 11–13 g), středně pevné, světle červené, zpočátku ledvinovité, později tupě kuželovité, velké po celou dobu sklizně. Dužnina je světlejší, šťavnatá, s malou dutinou. Chuť je velmi dobrá, sladká, aromatická. Kalich je zapuštěný a dobře oddělitelný.

DOZRÁVÁNÍ: stáleplodící, poprvé v červnu, podruhé v srpnu až říjnu do mrazů.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá až hlinitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, tolerantní vůči padlí (Podosphaera aphanis), velmi odolná vůči většině houbových chorob a vůči vysokým teplotám během léta."

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích současně se zvýší úroda. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Haganta, Herman, President.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním purpurově fialová, na slunné straně intenzivnější. Dužnina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plné zralosti sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny, někdy může dužnina na jejích žeberch zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sklízet postupným probíráním nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení či pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na stanoviště i půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae.

RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i 10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, kvete v červnu, opylují jej mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.

PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná.

PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivě citronově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4–5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojená, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužnina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné, připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny září do začátku října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: velmi nenáročný druh, preferuje slunné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen je tam třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou hlinitou půdu, ale po zakořenění si poradí se širokou škálou půd – i s velmi těžkými jílovitými, i s přesychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchovzdorný.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě Francie, Metz v Lotrinsku.

RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou korunu, která je široce rozložitá, mírně převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.

PLODNOST: raná a vysoká.

PLODY: středně velké plody, tvar kulovitý, případně i vyšší nebo zploštělý, většinou nenápadně pětihranný. Slupka je zelená, pokrytá hnědou „rzi“, v níž jsou bělavé čočky, bez líčka, hrubá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá, nazelenalá, velmi jemná, kyprá a šťavnatá, výborné sladkokyselé chuti s kořenitou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do ledna až března, je-li dobře uskladněná. Plody předčasně padají ve větru.

VYUŽITÍ: přímý konzum a kuchyňské využití, sušení, výroba vína a povidel.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na kvalitu půdy, ale nemá ráda mokré, těžké, jílovité ani příliš suché, hodí se do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná. V mokrých půdách je náchylná k rakovině, v příliš suchých předčasně padají plody, náchylná ke strupovitosti v uzavřených polohách, méně náchylná k padlí v suchých půdách.

PŮVOD: USA, Minnesota, Agricultural Experimental Station, vyšlechtil ji W. H. Alderman, na trh uvedena v r. 1933.

 
RŮST: středně bujný, později slabý, polovzpřímený, v 6. roce po výsadbě vysoký průměrně 105 cm, tedy středně velký, s kulovitým, keřovitým až rozložitým, řidším tvarem. Raší středně pozdě. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete brzy. Při mrazech v době květu květy opadávají.

 
PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářsky významná od 4. roku po výsadbě), průměrně 4–5 kg, maximálně 7 kg/keř.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé (průměrně 6,9 cm, na mladém dřevě 7,5 cm), řídké, s 10–16 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10,5 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenčí, tužší, lesklá, jasně červená. Dužnina je středně tuhá, jasně červená. Chuť je příjemně sladkokyselá, aromatická, má vysoký poměr cukru ke kyselinám v rámci rybízů. Má středně vysoký obsah vitaminu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od začátku do poloviny července. Bobule v rámci hroznu dozrávají rovnoměrně. Je vhodná pro ruční sklizeň. V chladírně vydrží uskladněná 14 dní.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum a na výrobu kompotů, sirupů, džemů, vína. Není vhodná k mražení, plody po něm ztrácejí barvu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Preferuje tvrdší, hlubší, úrodné, dostatečně vlhké půdy, nesnáší sucho. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v květních pupenech během zimy i v květech v době květu, středně až silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola), méně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Vostorg krasnyj x Jubilej Novočerkaska.

 
RŮST: velmi bujný.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

 
PLODNOST: počet hroznů na keři je třeba redukovat úměrně věku keře. Ponecháváme pěkné velké, dobře odkvetlé hrozny v počtu 3–4 ks, později max. 5–6 hroznů.

 
PLODY: Hrozny velké (1000–1500 g), kuželovitého tvaru, vícenásobně rozvětvené, jakoby „rozcuchané“, středně husté až řídké. Bobule jsou velké až velmi velké (do 20 g, 50x30 mm). Tvar bobule je zvláštní: podlouhlý, na konci zašpičatělý s mírně zahnutou špičkou. Barva bobule je růžovozelená, v plné zralosti tmavě růžová, po přezrání i bordová. Dužnina je šťavnatá, křupavá. Chuť je příjemná hroznová, sladká, vysoce hodnocená s cukernatostí 20–21 °NM. Bobule nepraskají. Při optimální agrotechnice lze vypěstovat i více než 3kg hrozen. Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, okolo 20. srpna. Plodí i na zálistcích, které dozrávají v říjnu.

 
VYUŽITÍ: především přímá konzumace, ale také k dalšímu zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Potřebuje dobrou, hlubokou, výživnou půdu, závlahu a větší životní prostor. Jednotlivé keře lze vysazovat i ve vzdálenosti 1,5–2 m. Nutná je pevná opora a vyvázaný kmínek.

 
ODOLNOST: středně až výše odolná odrůda vůči chorobám, zejména vůči peronospoře a padlí, ale ošetření je nutné. Mrazuvzdorný do -24 °C.

PŮVOD: Čína, pravděpodobně provincie Šan-tung (Shandong), delta Žluté řeky.

RŮST: slabší. Tvoří malý strom dorůstající do výšky asi 7 m s lesklými listy a beztrnnými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, potřebuje jinou odrůdu k dosažení úrody. Kvete v červnu až srpnu. Vhodné opylovače: např. Huizao, Jinsi, Lizao, Wuhezao, Changhong a další.

PLODNOST: v prvních letech nižší, až později vyšší.

PLODY: středně velké (průměrně 33x36 mm, 17,5 g), kulaté až mírně oválné. Slupka je tenká a hladká, světle zelená až žlutozelená, přecházející do hnědé barvy. Plody jsou křupavé, dužnina je jemná a velmi šťavnatá. Chuť je jedinečná, je to nejoblíbenější a nejchutnější odrůda v Číně. Plody jsou sladké (v domovině obsahují průměrně 22-26 % cukru). Jsou bohaté na nutriční látky, vitamín C (304-334 mg/100 g), flavonoidy a polyfenoly.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od října do začátku listopadu.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale také k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -20 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší. Je náchylnější na následující choroby: metlovitost jujuby způsobenou Candidatus Phytoplasma ziziphi, rez způsobenou Phakopsora zizyphi-vulgaris, hnilobu plodů a zakrslost, ale v Evropě se tyto choroby zatím nevyskytují.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, kde ji okolo roku 1960 získala od Dr. Döneša ovocná školka v Galantě. Synonyma: Dönešova, Demešova.

 
RŮST: bujný až středně bujný, po vstupu do plodnosti středně bujný až umírněný, tvoří menší až středně velké pyramidální koruny. Má sklon k vyholování, proto během období plodnosti vyžaduje občasné zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká, jen někdy vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5 g), kulatého nebo až srdcovitého tvaru. Slupka je pevná, lesklá, tmavě červená, v plné zralosti téměř černá. Dužina je středně tuhá - nejtužší ze známých višní, tmavě červená se světle červeným žilkováním, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je kyselá až sladkokyselá, aromatická, s osobitou příchutí, jemně trpká, velmi dobrá až výborná. Dužina se dobře oddeluje od pecky. Je to kyselka.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, obvykle v 1. polovině července. Plody dobře drží na stromě po dozrání.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci i na všestranné zpracování na výrobu kompotů, džemů, sirupů, likérů, vína, destilátu či na sušení. Velmi dobře snáší přepravu a skladování i v plné zralosti.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Na půdu není velmi náročná, ale upřednostňuje dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody. V příliš suché půdě jsou plody drobné. Je vhodná do teplých a středně teplých, ale chráněných oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, silně mrazuodolná v květu, silně odolná proti praskání plodů při dlouhotrvajících deštích. Silně odolná proti moniliové hnilobě plodů (Monilinia fructigena). Napadá ji vrtule třešňová.

Původ: Německo, Meklenbursko, zřejmě kolem roku 1882. Synonyma: Mecklenburger Kantapfel.

 
Růst: bujný, zdravý, tvoří velké koruny.

 
Opylení: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně pozdně. Vhodní opylovači: nebyli zkoumáni, ale podle doby kvetení Aderslebenský kalvil, Batul, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, James Grieve, Kožená reneta podzimní, Kožená reneta zimní, Krasokvět žlutý, Lebelovo, Malinové podzimní, Sikulské, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

 
Plodnost: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
Plody: velké, kulaté až ploše kulovité, výrazně žebrované. Slupka je poměrně tuhá, hladká, lesklá, mastná, zelenavě žlutá, téměř po celém povrchu pokrytá karmínovou červení, ojíněná s modrým nádechem, s početnými tečkami, voní. Dužina je jemná, drobivá, žlutobílá. Chuť je sladkokyselá až kyselejší s příjemnou malinově kořeněnou příchutí.

 
Doba zrání: sklizeň od poloviny října, konzumně zralá v prosinci, vydrží do února. Při skladování nevadne.

 
Využití: k přímé konzumaci i na moštování, výrobu růžově zbarvených výživ, pečení, sušení apod.

 
Stanoviště: slunné. Není náročná na polohu a půdu, ale upřednostňuje vlhčí, výživné půdy. Snese dokonce i krátkodobé opakované zaplavení půdy.

 
Odolnost: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Nezvykne trpět chorobami, pouze v uzavřených polohách může trpět strupovitostí.

PŮVOD: Francie, Bordeaux, INRA, odrůda Corylus avellana vyšlechtěná zřejmě jako kříženec Barcelonské a Cosfordské, na trh uvedená v r. 1987 jako Fercoril-Corabel®.

RŮST: bujný, dorůstá do výšky okolo 5,4 m a šířky okolo 3,4 m. Středně silně odnožuje. Pozdě raší.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašná, kvete středně brzy a protoandricky, tedy samčí květy začínají rozkvétat o 5 týdnů dříve než samičí, ale překryv je dostatečný (cca 5 týdnů). Je také dobrým opylovačem.

PLODNOST: brzká, středně vysoká až vysoká (průměrně 2,5 kg/keř v 6.–12. roce, průměrně 2 t/ha).

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 3,8 g při variabilitě 2,5–4,6 g), kulaté až široce kuželovité. Dozrávají většinou po 2–3, vzácněji po 4 pohromadě. Skořápka je středně až méně tlustá (průměrně 1,17 mm). Jádro je středně tvrdé (s obsahem vody 4,44 %) a tvoří 44–52 % z plodu (průměrně 1,7 g). Vnitřní hnědá slupka se velmi dobře odstraňuje po opražení a pošmrdlání. Chuť je výborná, aromatická, sladko-oříšková, máslovitá, ovocná, jen nepatrně dřevitá, trpká či hořká, mnohem méně než u plané formy. Obsahuje méně tuku než jiné odrůdy (průměrně 48 %), ale více bílkovin než jiné odrůdy (průměrně 22 %). Tvoří méně než 1 % prázdných plodů.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od konce září.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci vcelku i ke zpracování na pečení, cukrovinky apod. Profesionálně se pěstuje na prodej ve skořápce kvůli velikosti plodů. Oplodí se snadno odstraňuje při mechanickém sběru.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, ale snese i horší půdy. Nesnáší jen suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná ve dřevě i květu, vysoce odolná vůči bakteriovým chorobám, středně odolná vůči nosatci lískovému (Curculio nucum) – napadá průměrně okolo 9 % plodů.

PŮVOD: USA, New Jersey Experiment Station, vyšlechtěna v 60. letech 20. století jako kříženec genotypů NJC95 × D42-13 W.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až polovězpřímený. 

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy a středně dlouho.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 240 g), velikostně vyrovnané, kulovité, souměrné. Slupka je středně silná až silná, středně hustě až hustě plstnatá, silně přilnavá k dužnině, oranžově žlutá, na slunečné straně ojediněle s červenými skvrnami. Dužnina je velmi pevná, nerozplývavá, nevazká, žlutá až žlutooranžová. Chuť je kyselosladká, velmi aromatická. Pecka je středně velká, těžko oddělitelná od dužniny. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, asi 7 dní po odrůdě Redhaven, tedy obvykle ve 2. polovině srpna. 

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum a zpracování na džusy, kompoty (ale ne z půlek, jen z menších kousků kvůli špatné odlučitelnosti dužniny), džemy či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Vhodná zejména pro teplé a středně teplé polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květních pupenech. Není náchylná k praskání pecky ani k předčasnému opadu plodů, za deště plody jen ojediněle praskají. Je středně až výše tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina deformans), středně až více odolná vůči monilióze plodů (Monilinia fructigena) a středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Německo, nalezená jako náhodný semenáč na pozemku pana Schneidera v Guben an der Neiße v Dolní Lužici v 2. pol. 19. století, poprvé popsána byla v roce 1865. V Čechách se pěstovala na Mladoboleslavsku pod názvem Thurn-Taxis a byla považována za krajovou odrůdu.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Vytváří pravidelné jehlanovité či široce pyramidální koruny, později až vysokokulovité, středně husté. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, terminál výrazně dominuje nad ostatními kosterními větvemi. Vyžaduje dobré založení koruny, aby se dala snadno česat. Postranní větve jsou převislé. Někdy vyholují.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě a postupně, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Troprichterova, Hedelfingenská, Kordia.

PLODNOST: pozdější, většinou střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (8 i více g), široce až tupě srdčité, ze stran zploštělé, stojí na temeni. Slupka je tužší, tmavohnědočervená, lesklá se světlejšími tečkami. Dužnina je pevná (chrupka), růžově červená, šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť má velmi dobrou až výbornou, sladkou, aromatickou, kořenitou, chutná dobře už při červené zralosti. Pecka je velká, od dužniny se dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4.–5. třešňovém týdnu postupně, podle lokality a průběhu počasí někdy v 1. polovině července. Plody napadá již vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, výrobě kompotů, destilátů, jen džemy a sirupy jsou světlejší. Plody se dobře přepravují i krátkodobě skladují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé svahy a propustné, úrodné, dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů.

PŮVOD: Francie, v r. 1825 ji jako náhodný semenáč objevil v lesíku zoologické zahrady St. Lucas u Angers Nicolas Giffard, rolník a školkař z Fouassieres.

 
RŮST: slabší, tvoří řídké šlahounovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova bergamotka, Guyotova, Krivica, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdější, závislá na stanovišti – v dobrých podmínkách pravidelná a spolehlivá, v nevhodných střídavá a nejistá.

 
PLODY: středně velké (70–120 g, někdy i 150 g), pravidelné, podlouhle hruškovité. Slupka je lesklá a hladká, žlutozelená s červenými tečkami, na slunečné straně mramorovaně červená. Dužnina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá, máslové, rozplývavé konzistence. Chuť je výborná, sladká a jen lehce kořenná a jemně kyselkavá. Zralé plody výrazně voní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr od 20. července ještě v tvrdém stavu, konzumně dozrává koncem července až začátkem srpna.

 
VYUŽITÍ: výborná zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu kompotů. Dopravu snáší jen krátce po sklizni v tvrdém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné, teplé, dostatečně chráněné, ale ne uzavřené stanoviště, nejlepší kvality plodů dosahuje na živných, lehkých půdách. Vhodná zejména do teplých poloh pro pěstování hrušní.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Maďarsko, Kecskemét, Zemědělský institut.

RŮST: středně bujný, vytváří rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, středně brzy až později kvetoucí (ale 10 dní před Ferragnes). Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi, Szigetcsépi 58, Filippoceo, Tuono, Ferragnes a Ferraduel.

PLODNOST: velmi vysoká a spolehlivá.

PLODY: středně velké, buclaté vřetenovité plody o velikosti 34-38 mm. Tenká, ale pevná skořápka - polopapírová, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra 38-42 %. Skořápka i jádro jsou atraktivní, světle hnědožluté. Jádro je buclaté, válcovité a sladkéchuti.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.

ODOLNOST: silně odolná proti zimním mrazům ve dřevě a květních poupatech, silně mrazuodolná v květu, suchovzdornější.

PŮVOD: ČR, vybraná ze semenáčů sladkoplodých mandlí z jižní Moravy, registrovaná v r. 1994.

RŮST: bujný, koruna je otevřená, kulovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy a velmi bohatě, asi 10 dní před Sladkoplodou krajovou. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi a Palatina.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, poměrně pravidelná.

PLODY: malé až středně velké (průměrně 4,7 g), široko elipsovité až vejčité, bez výrazné špičky. Skořápka je hrubá, světle hnědá, hůře louskatelná ptáky, ale louskáčkem si s ní hravě poradí. Jádro je velké (průměrně 1,8 g), široko elipsovité, světle hnědé, jen velmi slabě až slabě zvrásněné. Dobře vyplňuje skořápku. Jeho chuť je aromatická, sladkastá až sladká, velmi dobrá. Výskyt dvojitých jader je střední.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem 3. dekády září až začátkem října.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé oblasti.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě,  dobře mrazuodolná v květu a po odkvetení, ačkoliv kvete brzy až středně brzy.

PŮVOD: kyselka z Maďarska.

RŮST: roste středně bujně až bujně, polověspaně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, kvete pozdě až velmi pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená. Dužnina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plné zralosti až kyselosladká, velmi aromatická, výborná. Šťáva středně barví.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, tedy koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.

STANOVIŠTĚ: slunné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality, kde dosahují plody lepší kvality.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná v dřevu i květu, plody jsou odolné proti praskání během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Kanada, Ontario, Simcoe, vyšlechtil J. M. Roxbourgh jako mutaci odrůdy Redhaven, na trh byla uvedena v roce 1957. Byla vybrána zejména kvůli ranějšímu dozrávání a atraktivnímu vybarvení.

RŮST: středně bujný, rozkladitý, vytváří středně hustou korunu s množstvím plodonosného obrostu. 

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy. Květy jsou zvonkovitého typu.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká (průměrně 71 kg/strom/rok), pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně kolem 110–130 g, 6,1–6,4 cm), kulovité až oválné, mírně zploštělé. Slupka je středně silná, jemně plstnatá, žlutá, z asi 70 % překrytá karmínově červeným líčkem. Dužnina je žlutooranžová, jemnozrnná, středně tuhá, rozplývavá, velmi šťavnatá. Dužnina se špatně odděluje od pecky. Chuť je vyváženě sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. 

DOZRÁVÁNÍ: rané, asi 10 dní před odrůdou Redhaven, tedy obvykle kolem 3. dekády července. Plody dozrávají postupně. 

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum a na zpracování na džusy, džemy, přesnídávky, sirupy, pečení či destiláty. Kvůli špatné odlučitelnosti dužniny od pecky se příliš nehodí na výrobu kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, půdy dostatečně propustné, ale dobře zásobené vláhou a živinami. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, více odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), středně až výše vůči kadeřavosti (Taphrina deformans).

Zdroj fotografií: Klára Gogolková, taxonweb.cz