Řadit podle:
613 produktů
613 produktů
PŮVOD: neznámý, zřejmě původně Turecko.
RŮST: bujný růst do výšky 4-5 m. Keřovitý, rozložitý habitus.
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: středně velké plody (breba kolem 70 g, hlavní úroda kolem 50 g), kulaté (breba) až baňaté (hlavní úroda). Slupka je tenká, tmavě purpurová až do černa. Dužnina je narůžovělá, rozplývavá. Dezertní odrůda vynikající chuti.
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát rodící odrůda, breba dozrává v srpnu a hlavní úroda od září do října.
VYUŽITÍ: dezertní odrůda, plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě je chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.
PŮVOD: USA, New York, Geneva, Cornell University, v r. 1973 vyšlechtěna jako kříženec odrůd ostružiníku západního (Rubus occidentalis), zřejmě [(Bristol x Dundee) x Dundee].
RŮST: bujný, vzpřímený, bez řezu dosahují výhony i 2,5 m. Výhony jsou tyrkysové, purpurové až fialové, otrněné. Méně odnožuje, ale dlouhé výhony velmi dobře zakořeňují při dotyku se zemí. Vyžaduje řez dvakrát do roka na výšku asi 100 cm, aby byla zvládnutelná a aby se podpořila plodnost. Vyžaduje oporu a spon 90–120 cm x 180–240 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete během asi 2 týdnů v květnu a červnu bílými květy atraktivními pro opylovače.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Rodí na loňských výhonech.
PLODY: na ostružiník západní velké, polokulovité, pevné, černé s mírným ojíněním mezi peckovičkami, lesklé. Jsou méně šťavnaté než klasické maliny, ale převážně sladké s minimem kyselin, s osobitou, velmi příjemnou příchutí a vůní. Obsahují mnoho antokyanů. Bylo vědecky prokázáno, že mají protítorivné účinky: působí nejen jako prevence, ale i proti progresi či metastázám.
DOZRÁVÁNÍ: jednou ročně ve 2. polovině června až začátkem července.
VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování na džemy, sirupy, do koláčů, sušené do ovocných čajů.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum, odolná vůči antraknóze.
PŮVOD: Finsko, Lepaa, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki. Synonyma a cizí názvy: Hinnonmäen vihreä, Hankkijas Delikatess, Hinnonmäki Grön, Hinnonmäki grün, Hinnonmäki Green, Hinnonmaki Green.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, kompaktní, s jednoduše ostnitými výhony.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, kvete brzy až středně brzy, kratší dobu (asi 9 dní).
PLODNOST: raná, střední až vysoká (průměrně 0,93 kg/keř v 5. roce od výsadby).
PLODY: menší až středně velké (průměrně 2,02–3,33 g), oválné až podlouhlé. Slupka je zelená až žlutozelená v plné zralosti, hladká, pevná, málo náchylná k praskání. Dužnina je šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (cukernatost je průměrně 16,6 °Brix).
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. dekádě července.
VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum, ale i na zavařování, výrobu želé či džemů.
STANOVIŠTĚ: stanoviště chráněné před větrem, slunné až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje závlahu během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, středně v květu kvůli ranějšímu termínu kvetení. Je vysoce odolný proti americkému padlí angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae). Vysoce odolný proti praskání plodů.
PŮVOD: USA, Fayetteville, University of Arkansas, vyšlechtili J.N. Moore a J.R. Clark jako křížence genotypů Ark. 583 a Ark. 631 v roce 1977, vybrali v r. 1980 a uvedli na trh v roce 1989.
RŮST: bujný, polovzpřímený až vzpřímený, řídký, větvení střední. Výhony jsou beztrnné, jemně chlupaté, dorůstají do výšky i přes 2 m. Po dosažení výšky 1,2 m je doporučujeme zakrátit, postranní výhony během zimy zkrátit na 40 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně velkými světle růžovými květy.
PLODNOST: je raná, vysoká, pravidelná, 8,6-18 kg na keř. Hlavní plodnost je na rozvětvení loňských výhonů na podzim, část úrody je i na letorostech.
PLODY: souplodí středně velká, velikostně nevyrovnaná, kulovitá, tmavě černá, velmi lesklá, středně tvrdá. Kalich je malý, zapuštěný v plodu, jeho soudržnost s plodem je střední. Chuť je sladkokyselá, sladší než u starších beztrnných odrůd, plody je třeba nechat plně vyzrát. (cukernatost průměrně 8-12,8 °Brix).
DOZRVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé, od začátku srpna do poloviny října.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování na kompoty, džemy, sirupy, koláče, mražení apod. Plody výjimečně dobře snášejí přepravu a skladování.
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná a silně odolná vůči plísni šedé a septorióze, středně odolná vůči antraknóze a rzi.
PÔVOD: USA, Oregon, Corvallis, vyšľachtila ju Maxine M. Thompson ako kríženec genotypov tzv. japonského zemolezu kamčatského ‘84-105’ x ‘65-18’, vybraná bola v roku 2012. Je patentovo chránená.
RAST: bujný, rozložitý, široký. V 5 rokoch dosahuje výšku 1,1 m a šírku 1,7 m.
OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivá odroda, pre zabezpečenie úrody treba pri výsadbe kombinovať viac odrôd zemolezu. Vhodné opeľovače: Toya, Kawai, pravdepodobne aj Giant's Heart či Strawberry Sensation.
PLODNOSŤ: skorá, vysoká (do 3 kg pri 5-ročných kríkoch), pravidelná.
PLODY: veľké (priemerne 2,3 cm dlhé a 1,5 cm široké, 2,2 g), elipsovité. Šupka je pevná, tmavej námornickej modrej farby prekrytej svetlým osrienením. Chuť je veľmi dobrá, sladkokyslá, s cukornatosťou až 15,2 ° Brix.
DOZRIEVANIE: skoré až stredne skoré. Plody sa dobre trhajú (suchý odtrh). Plody neopadávajú, dajú sa zbierať aj strojovo a dlho vydržia uskladnené v chlade (aspoň 2 týždne pri teplote 0-1 °C).
VYUŽITIE: kríky na nižší živý plot do záhrad, ale aj do sadov. Plody sú vhodné na priamy konzum aj na spracovanie na džúsy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompóty, na pečenie a mrazenie.
STANOVIŠTE: slnečné, s dostatočne vlhkou, pôdou, kríky pestujeme nezatrávnené a zamulčované v bobuľovom záhone. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chladných polôh.
ODOLNOSŤ: je silne mrazuvzdorný v dreve aj v kvete, málo náchylný na choroby. Proti vtákom odporúčame zakrývať skôr netkanou textíliou, aby sa vtáky nezamotali do siete.
PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, East Malling Experimental Station, vyšlechtila ji Vicky Knight jako křížence žluté a růžové odrůdy EM5588/81 x EM6225/11, křížení proběhlo v roce 1990, selekce v roce 1994, na trh byla uvedena v roce 2005.
RŮST: bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do výšky 2–2,5 m. Výhony jsou silné (2–2,5 cm silné), slabě trnité a postranní větve jsou dlouhé až 1,2 m. Velmi slabě odnožuje.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy, kvete brzy.
PLODNOST: vysoká, až 5 kg z keře.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 5–7 g), kulaté až kuželovité, mají neobvyklou oranžovorůžovou barvu. Chuť je velmi sladká, dezertní, téměř bez kyselosti, vůně je bohatá.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, jednou plodící odrůda dozrávající začátkem července na loňských výhonech. Plody nehnijí, neopadávají ani se nezmenšují během sezóny.
VYUŽITÍ: plody zejména na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, sirupy, džemy, želé, zmrzliny, kompoty.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná odrůda, přestože kvete brzy, odolná vůči napadení voskou ostružinovou (Amphorophora rubi) na základě genu A10, odolná vůči voskám malinovým (Aphis idaei) typu 1 a 4, které jsou evropským vektorem pro mozaikový virus malin, málo náchylná k botrytidě (Botrytis cinerea), didymelóze (Didymella applanata), houbě Fusarium avenaceum a antraknóze (Elsinoë veneta), ale méně odolná vůči poškození houbami Phytophthora spp. a vůči napadení roztoči.
PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, našel ji v r. 1856 školkař Kornelis Ottolander jako postranní výhon ze semenné podnože. Synonyma a cizí názvy: Pěkná z Boskoopu, Schöner von Boskoop, Reinette de Boskoop, Belle de Boskoop, Schoene van Boskoop, Boskopskaja krasavica.
RŮST: zpočátku bujný, koruna mohutná, široce rozložitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem, je to triploid. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Bismarkovo, Boikovo, Coxova reneta, Dukát, Gdaňský hranáč, Hammersteinovo, Charlamowski, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matčino, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wealthy, Zuccalmagliova reneta, Zvonek.
PLODNOST: pozdější, po 5. roce, většinou bohatá, střídavá.
PLODY: velké, ploše kulovité i vysoko kulovité, tvarově nevyrovnané, těžké. Slupka pevná, pružná, kožovitá, základní barva zelená, krycí červená asi jen na 1/4 plodu, s rzivými lenticelami, které splývají, ve vyšších polohách vytvářejí souvislé plochy. Je to tzv. kožovka. Dužnina nažloutlá, hutná, šťavnatá. Chuť je výrazná, renetová, nakyslá, dostatečně sladká.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v září až říjnu, čím déle ponechané na stromě, tím jsou chutnější a trvanlivější. Konzumně dozrává v listopadu až polovině prosince. Uskladněná vydrží podle polohy do ledna až června.
VYUŽITÍ: přímý konzum, pečení, sušení, výroba moštu a vína.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, i vyšší, ale ne drsné. Výživné, hluboké, dostatečně vlhké půdy.
ODOLNOST: dostatečně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Odolnější proti strupovitosti a rakině, středně náchylná k padlí. Nesnáší sucho. Citlivá na proliferaci.
PŮVOD: Německo, Výzkumná ovocnářská stanice Jork u Hamburku, kříženec odrůd Thurn-Taxis (Schneiderova) a Rube z roku 1957, na trh uvedena v roce 1977.
RŮST: velmi bujný, koruny tvoří polovzpřímené.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Kordia, Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská, Napoleonova, Sam, Summit, Lapins, Irena, Halka.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, srdčité, s dlouhou, tenkou až středně silnou stopkou. Slupka je tenká, hnědočervená s malými světlejšími lenticelami ve středně velkém až velkém počtu. Dužnina je červená, tuhá, křupavá, středně šťavnatá, sladkokyselá až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je purpurová a barví. Pecka je ve srovnání k plodu středně velká až velká, dužnina se na ní může jemně zachytávat.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu, tj. ve 2. polovině až koncem července, tedy neuniká vrtuli třešňové, bývá červivá.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu, výrobě džemů i kompotů a dalšímu zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné mimo mrazové kotliny. Půda pokud možno hluboká s dostatkem vápníku, lehčí, dostatečně propustná, ale ne suchá, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a zamokřené stanoviště. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro třešně.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a středně až silně mrazuvzdorná v květu. Plody jsou vysoce odolné vůči praskání při déle trvajících či intenzivních deštích, středně odolné vůči monilióze.
PŮVOD: Francie, 2. pol. 17. stol.
RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Croncelské, Coxova reneta, Průsvitné žluté, Zuccalmagliova reneta.
PLODNOST: plodnost 5–7 let po výsadbě, středně vysoká.
PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená, později se žlutým nádechem, na slunečné straně s hnědočerveným líčkem a silnou rzivostí. Je to tzv. kožovka. Slupka drsná, kožovitá, rzivá, dužnina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná, sladkokyselá, jemně trpká.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od první poloviny října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelná je do března až srpna.
VYUŽITÍ: odrůda výborná k přímému konzumu, výrobě vína, moštu či sušení.
STANOVIŠTĚ: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy, ale slunné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.
ODOLNOST: odolná proti mrazu, středně náchylná k padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.
PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.
RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, vytváří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 28–31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým ojíněním fialovomodrá až tmavomodrá, místy rzivá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládla, aromatická, výborná. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná pouze do teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, květy kvetou pozdě, a tak lépe unikají pozdním jarním mrazům. Silněji ji napadají obaleč švestkový (Cydia funebrana) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta), takže plody bývají často červivé. Je náchylnější k šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliovou hnilobou (Monilinia spp.).
PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Seyve Villard 12375 x Královna vinic; maďarský název odrůdy je Palatina.
RŮST: silný až středně silný růst.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samoprašný.
PLODNOST: vysoká, spolehlivá.
PLODY: Hrozny středně velké (200-500 g), kompaktní. Bobule středně velké (3-4 g), kulovitě elipsovité krásné jantárově žluté barvy. Chuť je sladká, výrazně muškátová, harmonická. Slupka je pevná a tuhá. Cukernatost 18-22 %, kyselost 7 – 8g/l.
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává již koncem srpna až začátkem září. Potřebuje sumu aktivních teplot 2300 °C.
VYUŽITÍ: Výborná stolní odrůda vhodná k přímé konzumaci i moštování.
STANOVIŠTĚ: Slunečné stanoviště, teplé polohy, hlinité/ hlinitopísčité půdy. Odrůda vhodná i do vyšších poloh a okrajových oblastí.
ODOLNOST: středně až vysoce odolná vůči peronospoře - plísni révy (Plasmopara viticola), středně vůči padlí révy (Plasmopara viticola), velmi vysoce odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), nízce vůči červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila) a vůči suchu dostatečně. Středně mrazuvzdorný do -22 °C až -23 °C.
PŮVOD: Slovensko, Moravské Lieskové, lokální genotyp.
RŮST: mírnější, kompaktnější, tvoří v rámci oskeruš menší koruny, má kratší vzdálenosti mezi internodii. Vyznačuje se tmavě zelenými, zdravými listy nepoškozenými strupovitostí. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: velmi velké, kulatého, jablíčkového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá s červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, velmi sladká, šťavnatá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: rané, již začátkem září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: ačkoliv je v rámci oskeruš menší, stále je to velký, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou silnější odolné vůči strupovitosti(Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
Máte rádi překvapení? Víte, taková ta typu – Kinder Surprise – koupíte dětem vajíčko, čokoládu jim sníte a ony jdou radostí vyskočit z kůže v očekávání, jakou hračku najdou.
Přesně takovéto Tree Surprise neboli Stromkové překvapení jsme pro vás vymysleli.
Ovocný strom s překvapením za zvýhodněnou cenu!
Pokud tedy máte rádi takováto překvapení a máte ještě místo na zahradě či v sadu, postupujte takto:
- Vyberte si tvar stromku
- Do poznámky při platbě prosím napište, kde budete stromek sázet: velká/malá zahrada, nadmořská výška, písčitá/hlinitá/jílovitá půda, rovina/svah/mrazová kotlina, zda se v lokalitě během vegetace drží mlhy nebo ne
- O ostatní se už postaráme my – vybereme vám strom, který u vás bude prospívat. A vy se můžete těšit na překvapení v podobě ovoce, které budete moci za pár let konzumovat
Tak co, které „vajíčko“ si vyberete? :)
PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho v r. 1972 John Einset jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Ontario x Sultanina.
RŮST: bujný, později středně bujný, středně vzpřímený.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.
PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), středně vysoká.
PLODY: hrozny středně velké až velké (průměrně 399 g), kompaktní, husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 2,9 g), kulaté. Slupka je zelená, v plné zralosti zlatožlutozelená, středně silná. Dužnina je středně šťavnatá, křupavá, bezsemenná – II. třída bezsemennosti (semenáčky jsou při jídle téměř nepostřehnutelné). Chuť je sladká, výrazná, až medová.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, potřebuje sumu aktivních teplot asi 2573 °C. Po dozrání vydrží na keři i 2 týdny.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu rozinek, moštů či vína, lze použít také na výrobu sirupů, džemů či kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i pupenech v zimě, zřejmě až do -25 °C, středně až výše odolný vůči antraknóze (Elsinoe ampelina), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), méně odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).
PŮVOD: Rumunsko, Research and Development Station for Viticulture and Oenology Dragasani-Valcea, v r. 1964 ho vyšlechtili V. Lepadatu a Gh. Condei jako křížence odrůd Cardinal x Afus Ali. Synonyma: Viktoria, Victoria, Victoria Blanc, Vittoria, Vittorio.
RŮST: středně bujný až bujný, polovězpřímený až poléhavý. Listy jsou velké, pětilaločné, středně až méně vykrajované, se zubatým okrajem.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.
PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), vysoká (průměrně 12 t/ha), pravidelná, spolehlivá.
PLODY: hrozny jsou velké (600–700 g), kuželovité, středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 7,4–12 g), elipsovité až podlouhlé. Slupka je žlutozelená, středně silná. Dužnina je křupavá, obsahuje 2 semena. Chuť je sladkokyselá až sladká, jednoduchá, harmonická. Cukernatost je průměrně 147 g/l, obsah kyselin 4,1 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: rané, od poloviny srpna. Plody dobře snášejí přepravu.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale také na výrobu moštů, džemů, sirupů, kompotů či vína.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a chráněných středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy do asi -19 °C. Středně odolný vůči houbovým chorobám.
PŮVOD: Ukrajina, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška v Kyjevě jako kombinace vybraných genotypů, poprvé plodil v roce 1976, registrován byl v roce 1990
RŮST: tvoří mírně rozložitou korunu. Dorůstá do výšky 4–5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, případně částečně samosprašný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení doporučujeme i jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: vysoká. Jeden z nejúrodnějších kultivarů, plodí pravidelně, 15letý keř dá 35–50 kg.
PLODY: velké (průměrně 6,5–7,6 g, délka 3,5 cm, šířka 2 cm), tmavě červené plody s odstínem granátového jablka, tvaru podlouhlé hruštičky. Plody jsou velmi chutné až vynikající s vyváženým poměrem kyselin (1,6–2,1 %) a cukru (7,5–10,4 %), aromatické a šťavnaté. Dužnina je tmavě červená a dobře oddělitelná od pecky, která je v poměru k plodu středně velká (9,8–10,5 % z hmotnosti plodu). Má velmi vysoký obsah vitamínu C (157 mg/100 g) a velmi vysoký obsah polyfenolů (811 mg/100 g).
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v druhé polovině srpna až začátkem září. Plody lze po dozrání jíst přímo z keře.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.
PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to stará, velmi rozšířená odrůda. Synonyma: Černice, Uherka tvrdá, Grosse Schwarze Knorpelkirsche, Bigarreau Gros Noir, Czarna požna.
RŮST: velmi bujný, zdravý, tvoří vysoké a široce rozložité koruny, kosterní větve jsou mohutné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Büttnerova červená, Germersdorfská, Hedelfingenská, Kassinova raná, Napoleonova, Regina, Sunburst, Thurn Taxis (Schneiderova).
PLODNOST: pozdější, pravidelná, z dobrých poloh vysoká.
PLODY: velmi velké (průměrně 7,5-9 g), většinou tupě srdčité, z horších poloh tvarově i velikostně různorodé. Slupka je jemná, pevná, silná, těžce se stahuje, je tmavohnědá až černá. Dužina je tuhá, chřupavá, tmavě červená, protkaná bělavými vlákny, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladká, mírně kyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Dužina se někdy hůře odděluje od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 5.-6. třešňovém týdnu, většinou v polovině července, vydrží dlouho na stromě.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, pečení, sirupy, likéry či destiláty s mírně mandlovou arómou.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje kvalitní, propustnou, dostatečně vlhkou, teplou půdu s dostatkem vápníku. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou. Z horších poloh a zejména půd mohou být plody hořké.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Během dlhotrvajících dešťů je středně až vyšší náchylnost na praskání plodů. Je vyšší odolnost proti monilióze plodů (Monilinia fructigena). Napadají ji vrtule třešňová i píďalka podzimní.
PŮVOD: Francie, šlechtitelský ústav INRA, vyšlechtěna v r. 1967.
RŮST: umírněný až středně bujný, s kulovitým tvarem, dosahuje výšky a šířky 1,2–1,5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy, v hroznovitém květenství je průměrně 16 květů.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Sklon ke sprchávání plodů je nízký.
PLODY: hrozny jsou dlouhé a husté. Bobule středně velké až velké (průměrně 0,6–0,9 g), kulaté, světle červené až zářivě červené, velmi atraktivní. Slupka je silnější, díky čemuž nepraská a plody mají dlouhou skladovatelnost po sklizni. Dužnina je šťavnatá (voda tvoří 80–85 % hmotnosti), silně aromatická, rozplývavá. Chuť je velmi dobrá, vyvážená, sladkokyselá, osvěžující. Má vysoký obsah pektinu a střední obsah vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem června až začátkem července (asi 5 dní po Jonkheer van Tets, 4 dny před Losanou a 12 dní před Rovadou).
VYUŽITÍ: plody na čerstvý konzum i zpracování na džemy, želé, džusy, sirupy či víno nebo na pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Nejlépe plodí v lehčích, humózních půdách v teplých a středně teplých polohách.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, kvůli ranějšímu kvetení středně až méně mrazuvzdorná v květu. Dobře odolná vůči dešti. Je odolná vůči americkému padlí angreštu.
PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, vyšlechtila jej Svetlana Valentinovna Klimenko, na trh byl uveden v roce 2001. Synonyma: Exzotičeskij, Exotica, Exotický.
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Úroda z 15letého keře je 40–50 kg.
PLODY: jsou velké (průměrně 7–7,3 g, max. 8,5 g, 41–46 mm x 17–18 mm), válcovité. Slupka je tmavě červená. Dužnina je tmavě červená, velmi aromatická, hustá, velmi dobře se odděluje od pecky. Chuť je příjemně sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. I po dozrání drží velmi dobře na keři, takže se dají sbírat přímo z něj, není třeba čekat na spadnutí na zem.
VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i díky dobré oddělitelnosti dužniny od pecky jsou výborné ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný vůči suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.
PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně Německo, Porýní.
RŮST: zdravý, bujný, vytváří mohutný, košatý, dlouhověký strom, koruna pyramidální, později kulovitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Ontário, Parména zlatá zimní, Priesvitné letné.
PLODNOST: pozdější, vyvážená výší, pravidelností a stálostí.
PLODY: středně velké, tvarově variabilní – vejčité, homolovité, soudkovité nebo kulovité. Slupka je zelená, později zelenožlutá, na slunečné straně červená do poloviny až dvou třetin plodu s pruhováním, skvrnami a světlými lenticelami. Dužnina je hrubozrnná, do ledna tuhá, trpká, kyselá, od pozdního jara měkne a nabývá mírně nakyslé, příjemné chuti.
DOZRÁVÁNÍ: sběr v 2. polovině října, konzumní zralost od března, skladovatelnost do července i déle. Jedna z nejtrvanlivějších odrůd.
VYUŽITÍ: jablko vysoké kvality vhodné na výrobu moštu, cideru, džemů, sušení a v konzumní zralosti k přímému konzumu. Je velmi tvrdé, dobře snáší balení, transport a dlouhé skladování. Plody nezvadnou ani nehnijí, ale nesmí se skladovat při teplotě pod 2 °C.
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy prospívají i v průměrných půdách a drsnějších podmínkách, nesnášejí zamokřená ani velmi suchá a písčitá místa. Jsou vhodné také do vyšších i větrných poloh, do polních sadů, do odlehlých stromořadí, extenzivních výsadeb, na pastviny.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, včetně padlí a vlnatky krvavé, pouze v těžkých, jílovitých nebo naopak v suchých, písčitých půdách je náchylná k rakovině, strupovitost postihuje pouze listy.
PŮVOD: Česká republika, náhodný semenáč z Bezděkova, který od r. 1924 šířil školkař J. Vaněk z Chrudimi. Synonyma: Vaňkova úrodná raná, Bezděkovská.
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, polovězpřímený. Tvoří menší, husté koruny s obloukovitými větvemi. Vyžaduje co nejmenší zásahy do koruny – jen udržovací, prosvětlovací řez na jaře. Při nadměrném řezu hrozí zahuštění koruny tenkými výhony a nízká plodnost.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy.
PLODNOST: raná až středně raná (do 5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou středně velké až velké, protáhle baňaté, zploštělé, zašpičatělé, nesouměrné. Slupka je pevná, šedomodře ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá s fialovým nádechem, s množstvím lenticel a rzivých skvrnek zejména v okolí stopky, snadno se loupe. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, průsvitná, jemná, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, aromatická, dobrá až velmi dobrá. Dužnina se velmi lehce odděluje od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, zraje asi 35 dní před Bystrickou, tedy začátkem až v polovině srpna, postupně. Sklízí se probírkou ve 2–3 termínech s odstupem asi 4 dnů. Dobře se přepravuje, ze stromu nepadá.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a zejména k výrobě džemů, povidel a kompotů, ale také k sušení a výrobě destilátů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s hlubokými, výživnými, dostatečně vlhkými půdami. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze.
PŮVOD: Maďarsko, Budínské vrchy, krajová odrůda neznámého původu, její zařazení do pěstování navrhl József Főző a na trh byla uvedena v roce 1960.
RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, pupeny se po zimě probouzejí pozdě a i kvete pozdě.
PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, mírně sploštěle kulovité plody. Slupka je mírně plstnatá, žlutozelená, na větší části plodu má červené, pruhované, případně rozmyté líčko. Dužina je světle zelenobílá, středně vláknitá, silně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je příjemná, sladkokyselá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, v polovině července až začátkem srpna. Špatně snášejí přepravu.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, přesnídávky či destilát.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Ideální je hluboká, dobře odvodněná a provzdušněná, ale dostatečně vlhká půda bohatá na živiny, středně těžká. Je vhodná i do vyšších poloh pěstování broskví.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a květních pupenech, kvůli pozdější tvorbě pylu a pozdějšímu kvetení lépe uniká jarním mrazům. Vyšší tolerance proti kadeřavosti (Taphrina deformans).
PŮVOD: Japonsko, Honšú, prefektura Šizuoka, obec Mori (Morimachi), pravděpodobně neznámý semenáč, který kolem roku 1844 objevil Matsumoto Jiro na břehu řeky Ōta a přesadil ho k sobě na zahradu. Rozšířil se roubováním díky tomu, že na rozdíl od ostatních tehdy pěstovaných odrůd v okolí nebyl trpký při dozrání na stromě. Představili ho v časopise Nodan místní zahradnické společnosti Teikoku Nouka Ichi Kyokai a vyšlechtili z něj i raněji dozrávající odrůdu Ichiki-kei Jiro, která je dnes zřejmě nejpěstovanější odrůdou v Japonsku. Plody prý chutnaly i císaři Macuhitovi a na konci éry vlády dynastie Meidži (do r. 1912) byly již populární po celém Japonsku a vyrovnaly se v oblibě odrůdě Fuyu. Původní strom stále roste v Mori, má status přírodní památky prefektury Šizuoka a od roku 2004 se o něj stará Společnost pro ochranu mateřského stromu Jiro.
RŮST: středně bujný. Vytváří spíše menší korunu. Dorůstá do výšky 3–5 m. Letorosty jsou středně silné, se středním počtem eliptických lenticel a široce vejčitými pupeny, se středně širokými listy zakončenými ostrou špičkou.
OPyLOVACÍ POMĚRY: partenokarpický, tvoří jen samičí květy, kvete středně brzy a středně bohatě. Bez přítomnosti opylovače tvoří velké množství partenokarpických, bezsemenných plodů, v přítomnosti opylovače (např. jiné odrůdy) jsou plody se semeny.
PLODNOST: raná, vysoká (propad plodů je nízký až středně vysoký), v mládí méně vyrovnaná, později vyrovnanější, pravidelná.
PLODY: partenokarpické plody jsou středně velké až velké (průměrně 139–250 g), zploštěle hranaté se 4 hranami a středně výraznými rýhami (průměrná výška plodu 5 cm, šířka 7 cm) a kalich je výrazně vmáčknutý, kališní lístky středně široké, stopka krátká a silná. Slupka je žlutooranžová, v plné zralosti sytě oranžová až červenooranžová, středně silná, odolná proti poškození při manipulaci. Dužnina je v plné zralosti oranžová s drobnými hnědými skvrnami, tuhá, křupavá, méně šťavnatá než u odrůdy Fuyu, ale ne suchá. Chuť je velmi dobrá, sladká (průměrně 14,2–16,9 °Brix, s nízkým obsahem kyselin 0,13 %). Opylené plody jsou mírně větší a mají tmavě hnědá semena s drobnými částmi dužniny kolem nich zbarvenými dohněda.
DOZRÁVÁNÍ: je středně rané až pozdní, dozrává po odrůdě Tipo, před odrůdou Vaniligia, tedy u nás zejména koncem října až začátkem listopadu. Je to typ PCNA, tedy plody jsou sladké už při sklizni, bez ohledu na to, zda byly či nebyly opylené. Plody mají střední trvanlivost po sklizni.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména během vegetační sezóny a při dozrávání plodů po opadu listů. Kulinární využití: Plody jsou vhodné zejména na čerstvý konzum, do ovocných či zeleninových salátů, na výrobu vína, džemu, méně vhodné na sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při potížích s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují třísloviny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých poloh.
ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě do asi −12 °C až −15 °C (mladé stromy) a později až do −15 °C až −17 °C (dospělé stromy), v květu obvykle uniká mrazům. Je středně odolný vůči poškození obalečem rybízovým (Synanthedon tipuliformis). Plody jsou náchylnější k praskání na špičce v případě silného větru či velmi vysoké teploty.
PŮVOD: ČR, Morava, stará krajová odrůda známá zejména na Valašsku, Slovácku, na Hané i ve Slezsku, první písemná zmínka o ní je z r. 1764, přičemž na Valašsku už tehdy byly velmi staré stromy této odrůdy.
RŮST: bujný růst, velká, vysoko kulovitá koruna, ve vyšším věku košatá, rozložitá, dost hustá, vyžaduje pravidelný řez.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dost dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: pozdní (od 10. roku po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.
PLODY: menší až středně velké (průměrně 100 g), tvarově nepravidelné od ploše kuželovitých po vysoko kuželovité či vejcovité, při kalichu jsou na jednu stranu zkosené. Slupka je jemná, lesklá, hebká, někdy mastná až lepkavá, žlutá v různých odstínech s červeným nádechem. Dužnina je bělavá, tuhá, šťavnatá, jemnozrnná, křehká, křupavá, při skladování rychle ztrácí šťavnatost. Chuť je sladkokyselá a vyvážená, bez zvláštní vůně, ale kořenitá s typickou příchutí. Plod nepodléhá otlačení.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu/listopadu, vydrží do ledna až dubna.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě moštu, vína, povidel, destilátu či k sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, půda dostatečně vlhká, i méně úrodná. Nesnáší jen suchou, písčitou, lehkou půdu. Vhodná do libovolných poloh, teplých i vyšších a drsnějších, zahrad i polí.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, květy dobře snášejí i deštivé počasí během kvetení. Je méně odolná proti strupovitosti, náchylnější k hořké skvrnitosti slupky, ale ostatními chorobami obvykle netrpí.

