Ovocné

PŮVOD: Ukrajina.

RŮST: růst pomalejší, vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je i s pupeny odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužnina je krémově bílá, středně tuhá, mírně vonná. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu.

VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"", sušení, moštování. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.

STANOVIŠTĚ: teplejší polohy, chráněné slunné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: v rámci odrůd dula silně mrazuvzdorná. Vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Maďarsko, sikulská oblast, poprvé popsána v roce 1875. Synonyma jsou: Sikulai alma, Sikulaer Apfel, Sikula, Székely alma, Seklerapfel, Pomme de Sikula.

 
RŮST: středně bujný až mírný, s vzpřímenou až polorozloženou korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy a krátce, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Coxova reneta, Dukát, Florina, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Macoun, Melba, Míšeň jaroměřská, Osnabrücká reneta, Signe Tillisch, Stayman Winesap, Vejlímek červený, Zvonkové.

 
PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 220-260 g), ploše kulovité, pravidelné, nejširší uprostřed. Slupka je lesklá, hladká, silně voňavá, základní barvy zelenožluté až růžové, téměř celá rovnoměrně pokrytá rozpitou červenou barvou, ve které jsou husté, ne příliš nápadné, tmavočervené pruhy; na celém povrchu je množství nápadných světlých bodů - lenticely. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, řídká, kyprá, tuhá a šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, sladkokyselá, plná, s medovým nádechem.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, co nejpozději; dozrává v prosinci, vydrží do dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a moštování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s vlhčím ovzduším, prospívá zejména v naplavených, úrodných půdách v nivách řek; snáší i větrnější lokality. Nesnáší suchou půdu.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, většinou netrpí chorobami, maximálně v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Francie, 1963, selekce z odrůdy May Flower.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až brzy, dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, kulaté, nesouměrné. Slupka je tenká, velmi slabě až slabě přiléhá k dužnině, je hustě až velmi hustě plstnatá. Základní barva je zelenobílá, na osluněné části překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, velmi měkká, vláknitá, sladkokyselá, poměrně chutná. Pecka je kruhovitá, těžko oddělitelná od dužniny, ve většině případů prasklá. Plody jsou méně až středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nepraskají ani tak vlivem deště jako vlivem prasklé a nedovyvinuté pecky.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. dekádě července, 30 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v rámci všech oblastí pěstování broskvoní, i těch okrajových.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, vysoce tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.

 
RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3–4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších. Plody jsou považovány za nejsladší, mají vysoký obsah cukru přibližně 16 % a obsah kyselin jen 2,4 %. Má sice jen středně vysoký obsah vitamínu C (75 mg/100 g), zato však velmi vysoký obsah anthokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně během 6 týdnů.

 
VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímé konzumaci jako dezertní odrůda i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: ČR, Čistá u Rakovníka, mutace odrůdy Princesse Luise, kterou v r. 1860 v Grimsby v provincii Ontario v Kanadě vyšlechtil L. Woolwerton, v ČR tuto mutaci šířila ovocná školka Dr. Herlese.

RŮST: středně bujný, vyrovnaně roste i v období plné plodnosti. Tvoří pravidelné a hustší, kulovité, později převislé koruny, které později vyžadují řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Jonathan, Oldenburgovo, Ontario a Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, má plochá žebra. Slupka je tenká, hladká, lesklá, jakoby vosková, později mírně mastná, pevná, zelenožlutá, později žlutá, na slunné straně s výrazným karmínově červeným mramorovaným líčkem, lenticely jsou zeleně lemované a dosti výrazné. Dužnina je bílá, křehká, kyprá, šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je aromatická, příjemně sladká až velmi sladká s osobitou příchutí, velmi dobrá až výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a začátkem října, dozrává v říjnu, vydrží do ledna, z vyšších poloh až do března. Má sklon předčasně opadávat, takže období sklizně je krátké. Vyžaduje opatrnost při manipulaci, snadno se otlačí.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a sušení i moštování. Skladuje se středně dobře až hůře, při nadměrném přihnojování má sklon k hořké pihovatosti plodů při skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou a teplou půdu. Je vhodná také do středních a vyšších před větrem chráněných poloh. Nemá ráda polohy s vlhkým vzduchem a příliš mokrou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně v květu, středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině v příliš vlhkých polohách.

PŮVOD: stará odrůda neznámého původu, zřejmě z Německa, kde byla známa už v 18. století i pod názvem Prinzenapfel.

RŮST: středně bujný. Tvoří mohutné kmeny a velké, vysoko kulovité, později rozložité koruny s převislými větvemi. Stromy se dožívají vysokého věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, po 2–3 letech vždy vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), válcovitého nebo soudkovitého tvaru. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, světle žlutá, na slunečné straně červeně pruhovaná, mramorovaná či tečkovaná. Dužnina je jemná, bílá až nažloutlá, křehká, kyprá, méně šťavnatá. Chuť je sladkokyselkavá s kořenitou příchutí, příjemně voní po rozmarýnu. V některých plodech po vyzrání semínka hrkají – proto název Hrkáč.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává koncem září až v říjnu, plody vydrží uskladněné do prosince, ale brzy po sklizni ztrácejí svou typickou kořenitou chuť.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a sušení. Při zpracování je z plodů málo odpadu. Plody skladujeme ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, prospívá ve vlhčích, mírně chladných oblastech a snese i vyšší, drsnější polohy, nemá ráda písčité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, dobře odolná proti padlí a strupovitosti, náchylnější k rakovině v příliš mokré půdě, zejména ve vyšším věku, a k poškození voškou vlnatkou krvavou.

PŮVOD: zřejmě Německo, stará odrůda, poprvé zmíněná v r. 1892.

RŮST: bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 6 m a šířky 2,5 m. Listy jsou mladé bordové, podobně jako slupky, později během roku více zezelenají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete v březnu a dubnu, samčí jehnědy jsou červenohnědé. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Nottingham.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, ukryté v bordových slupkách. Jádra jsou velká, dobře vyplňují skořápku. Chuťově se podobají plané lísce, jsou aromatická, nasládlá, se dřevitými tóny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: Finsko, Lepaa, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki. Synonyma a cizí názvy: Hinnonmäen vihreä, Hankkijas Delikatess, Hinnonmäki Grön, Hinnonmäki grün, Hinnonmäki Green, Hinnonmaki Green.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, kompaktní, s jednoduše ostnitými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, kvete brzy až středně brzy, kratší dobu (asi 9 dní).

PLODNOST: raná, střední až vysoká (průměrně 0,93 kg/keř v 5. roce od výsadby).

PLODY: menší až středně velké (průměrně 2,02–3,33 g), oválné až podlouhlé. Slupka je zelená až žlutozelená v plné zralosti, hladká, pevná, málo náchylná k praskání. Dužnina je šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (cukernatost je průměrně 16,6 °Brix).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. dekádě července.

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum, ale i na zavařování, výrobu želé či džemů.

STANOVIŠTĚ: stanoviště chráněné před větrem, slunné až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje závlahu během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, středně v květu kvůli ranějšímu termínu kvetení. Je vysoce odolný proti americkému padlí angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae). Vysoce odolný proti praskání plodů.

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se očkování objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou, neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozložené, později svěšené. Kvůli tvaru koruny se příliš nehodí do stromových alejí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Kaštánka, Rychlice německá, Hedelfingenská, Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyholuje a plodí na koncích větví. 
PLODY: velké (průměrně 6 g), tupě srdčitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je v rané zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná světlými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, slabě barvící šťávou. Chuť výborná, sladkokyselá až sladká, příjemně vínovitá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2.–3. třešňovém týdnu, současně s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Na přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji sklízet ještě před plnou zralostí, kdy se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na kompoty a další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích současně se zvýší úroda. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Haganta, Herman, President.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním purpurově fialová, na slunné straně intenzivnější. Dužnina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plné zralosti sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny, někdy může dužnina na jejích žeberch zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sklízet postupným probíráním nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení či pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na stanoviště i půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: Rumunsko, nalezená na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.

RŮST: středně silný, koruna pyramidální nebo vysoko kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda. Vhodní opylovači: Stanley, Vlaška, Althanova ringlota, Anna Späth.

PLODNOST: středně raná, vysoká.

PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialovomodrá až modročerná s jemným ojíněním. Dužnina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou, velmi dobrou, sladkokyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v 1.–2. polovině září, v závislosti na lokalitě.

VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití.

STANOVIŠTĚ: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.

ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době kvetení dobře odolávají pozdním jarním mrazům. Je více tolerantní k šarce než Bystrická a je středně odolná k houbovým chorobám, náchylnější jen k moniliové hnilobě.

PŮVOD: Spojené království, objevil ji George Dummer, pracovník v ovocném sadu, který ji vypěstoval v r. 1949 jako semenáč Worcesterské Parmény, která byla pravděpodobně opylena Bathským. Později ji objevil školkař Jack Matthews v Thurstone u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 pod současným názvem Discovery.

RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploché kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžovějící, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1.-2. dekádě srpna, během 10-14 dní, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na pečení či výrobu jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná především pro teplé a středně teplé, případně pro chráněné chladnější polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná vůči padlí, je náchylnější na rakovinu v těžké, jílovité půdě.

PŮVOD: zřejmě Nový Zéland, New Zealand Institute for Plant and Food Research, uvedena na trh v roce 2006, odrůda druhu aktinídie lahodná (Actinidia deliciosa, někdy uváděna jako Actinidia chinensis var. deliciosa)

 
RŮST: bujný, dorůstá do 4-6 m, liánovité ovíjivé výhony jsou plstnaté, listy velké, srdcovité, středně zelené s červeným vrcholem.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, resp. bez přítomnosti samčí rostliny pro opylení tvoří menší partenokarpické plody. Pro dosažení vysoké úrody větších plodů doporučujeme vysazovat se samčí odrůdou Tomuri. Kvete bílými květy během června.

 
PLODNOST: raná (2-5 let po výsadbě), bez přítomnosti opylovače střední s menšími, bezsemennými plody, v přítomnosti opylovače vysoká s většími, semennými plody.

 
PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g), plstnaté, nahnědlé. Dužina je zelená, osvěžující sladkokyselá, velmi chutná. Obsahuje hodně vitamínu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od října do začátku listopadu, nejpozději po prvním slabším mrazu, když opadnou listy. Konzumně zraje postupně, při skladování v chladu vydrží až do března.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímou konzumaci, ale i na zpracování na džemy či džusy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do minimálně -15 °C, zřejmě až do -24 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Polsko, Grabownica Starzeńska, školka Korfanty, vyšlechtil Paweł Korfanty, nová odrůda z neznámý křížení. 

RŮST: bujný, vzpřímený, štíhlý. Dorůstá do výšky 1,5 m a šířky asi 1 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, pro zajištění úrody je při výsadbě třeba kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: Maxines Opus PBR, Honeybee, Wojtek.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně více než 2,2 g), široce vretenovitého tvaru se špičkou. Slupka je pevná, středně silná, tmavomodrá se světlým ojíněním. Dužnina je šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, přibližně na přelomu května a června. Plody dozrávají rovnoměrně a neopadávají. Dobře se sbírají strojově. Dlouho vydrží uskladněné v chladu (při 0-1 °C kolem 2 týdnů).

VYUŽITÍ: keře na nižší živý plot do zahrad, ale i do sadů. Plody jsou vhodné na přímý konzumaci i na zpracování na džusy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompoty, na pečení a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou, keře pěstujeme nezatravněné a zamulčované v bobulovém záhonu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu, málo náchylný na choroby. Proti ptákům doporučujeme zakrývat spíše netkanou textilií, aby se ptáci nezamotali do sítě.

PŮVOD: USA, Arkansas Agricultural Experiment Station, University of Arkansas, vyšlechtili ji John Reuben Clark a James Norman Moore jako meziodrůdového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Arkansas 1258 x Arkansas 1672 – v r. 1981 proběhlo křížení, v r. 1984 selekce.

RŮST: středně bujný, poléhavý. Listy jsou velké, tmavě zelené, málo až středně vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: vysoká (25–29 t/ha v plné plodnosti).

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 150–250 g), kónické, někdy křídlaté. Bobule jsou velké (průměrně 4,5–5,5 g), oválné. Slupka je červenofialová, v plné zralosti modrá, středně tlustá, k dužnině přilnavá. Dužnina je středně tuhá. Chuť je sladká, jemně muškátová, velmi dobrá. Cukernatost je 19,8 %. Spadá do kategorie bezsemennosti III–IV, jde o stenospermokarpický typ bezsemennosti, bobule obsahují malé, měkké rudimenty, které nejsou patrné při jedení.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, na přelomu srpna a září (5 dní po Venus). Při dešti během dozrávání nepraskají.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, případně k výrobě rozinek, vína, kompotů, sirupů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, dostatečně vlhká, úrodná, ale propustná půda. Je vhodný do teplých až středně teplých či chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je v rámci meziodrůdových kříženců středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy do asi -23 °C (mrazuvzdornější než Einset Seedless, Vanessa Seedless, Venus či Saturn, ale méně než Mars či Reliance). Je středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii), antraknóze (Elsinoe ampelina) a padlí (Uncinula necator), ale je náchylný na peronosporu (Plasmopara viticola).

PŮVOD: neznámý, původní odrůdu Isabella pocházející z USA vyšlechtil v 19. století W. R. Prince jako meziodrůdového křížence Vitis vinifera Meslier Petit x Vitis labrusca. Synonyma: Japonec.

RŮST: bujný. Dřevo je nahnědlé s jemným ochlupením. Listy jsou velké, pětilaločné, ze spodní strany světle plstnaté, což je typický odrůdový znak.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: hrozny jsou velké, částečně rozvětvené, středně husté až řidší. Bobule jsou velké až velmi velké (průměrně 10–20 mm), kulaté. Slupka je tmavomodrá, se silnějším ojíněním, tužší, jde stáhnout z dužniny. Dužnina je kompaktní, tužší. Chuť je sladká, aromatická s typickou intenzivní vůní Vitis labrusca.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. polovině srpna. Hrozny dobře snášejí přepravu.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, výrobě moštů, džemů, sirupů či specificky voňavých vín na slupkách.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, nejlépe dostatečně propustnou půdou, ale umí se přizpůsobit široké škále půd, nemá rád jen zamokřenou a chudou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy asi do -25 °C. Vyšší odolnost vůči běžným houbovým chorobám.

PŮVOD: Anglie, Sittingbourne, vyšlechtil ji pan Gascoyne, na trh byla uvedena v roce 1871.

 
RŮST: bujný růst, později mírnější, vytváří široce rozložité koruny, plošší až převislé.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Parména zlatá zimní, James Grieve.

PLODNOST: pozdější, střední až nižší, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 170 g, maximálně až 400 g), slupka hladká, suchá, později polomastná až mastná, základní barva světle zelená, později žlutozelená, krycí barva jemně červená s přechodem do výrazného červeného líčka, lenticely velmi početné a výrazné, ohraničené červenou barvou. Dužnina bílá, mírně zelenavá, od slupky někdy mírně narůžovělá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť velmi dobrá, plná, sladká, mírně kyselá, kořenitě aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, plody dobře drží na stromech, jsou vhodné ke konzumu v měsíci říjen, vydrží do prosince i déle.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména jako stolní ovoce, ale i na sušení, mošty, na vzduchu jen málo hnědnou. Hůře se skladují (při nízké teplotě dužnina hnědne).

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje přiměřeně vlhké půdy, dobře snáší i vyšší polohy s úrodnější půdou, nemá ráda uzavřené polohy.

 
ODOLNOST: odrůda je dobře odolná proti mrazu, středně odolná proti padlí. V příliš vlhkém prostředí je náchylná ke strupovitosti a monilióze.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

Raná odrůda. Stolní, moštová, rezistentní réva, vyšlechtěná v Německu
Plod: hrozen je středně velký, bobule jsou středně velké až velké, kulaté, žlutozelené, s červenými tvářemi. Chuť sladká, aromatická. Vysoká cukernatost. Dozrává od poloviny srpna. Vhodný pro přímou konzumaci a výrobu lahodného vína s příjemnou muškátovou vůní a hruškovou příchutí.
Odolnost: vysoká odolnost vůči chorobám a mrazu.
Stanoviště: snese i vyšší polohy, méně náročná na půdu.

Původ: Německo, Meklenbursko, zřejmě kolem roku 1882. Synonyma: Mecklenburger Kantapfel.

 
Růst: bujný, zdravý, tvoří velké koruny.

 
Opylení: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně pozdně. Vhodní opylovači: nebyli zkoumáni, ale podle doby kvetení Aderslebenský kalvil, Batul, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, James Grieve, Kožená reneta podzimní, Kožená reneta zimní, Krasokvět žlutý, Lebelovo, Malinové podzimní, Sikulské, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

 
Plodnost: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
Plody: velké, kulaté až ploše kulovité, výrazně žebrované. Slupka je poměrně tuhá, hladká, lesklá, mastná, zelenavě žlutá, téměř po celém povrchu pokrytá karmínovou červení, ojíněná s modrým nádechem, s početnými tečkami, voní. Dužina je jemná, drobivá, žlutobílá. Chuť je sladkokyselá až kyselejší s příjemnou malinově kořeněnou příchutí.

 
Doba zrání: sklizeň od poloviny října, konzumně zralá v prosinci, vydrží do února. Při skladování nevadne.

 
Využití: k přímé konzumaci i na moštování, výrobu růžově zbarvených výživ, pečení, sušení apod.

 
Stanoviště: slunné. Není náročná na polohu a půdu, ale upřednostňuje vlhčí, výživné půdy. Snese dokonce i krátkodobé opakované zaplavení půdy.

 
Odolnost: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Nezvykne trpět chorobami, pouze v uzavřených polohách může trpět strupovitostí.

PŮVOD: Polsko, vyšlechtěná v roce 1972 v Institutu zahradnictví a květinářství ve Skierniewicích z volného opylení genotypu 622485/CIRI 5t77, registrovaná v r. 1994.

RŮST: bujný, vytváří kulovité, obvykle pravidelné koruny s větvemi rostoucími v tupém úhlu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy velkým množstvím velkých růžových květů.

PLODNOST: raná (ve 2.–3. roce po výsadbě), vysoká, vyžaduje probírku.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 90–160 g, po probírce až 200–300 g), oválné. Slupka je mírně plstnatá, tmavě žlutá, z 30–50 % krytá intenzivně červeným, rozmytým či tečkovaným líčkem. Dužnina je středně tuhá, krémově žlutá, v okolí pecky mírně červenající, velmi šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině srpna, 10–15 dní po odrůdě Redhaven.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i všestrannému využití na kompoty, džemy, přesnídávky, džusy, destiláty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Půda má být dobře zásobená vláhou i živinami. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech (podobně či více než Redhaven, podobně jako Harco, méně než Reliance), středně tolerantní k kadeřavosti listů (Taphrina deformans) a dalším chorobám.

PŮVOD: stará odrůda, zřejmě z obce Solivar, která je dnes součástí Prešova, byla šířena už před rokem 1880, má i další názvy: Solnohradské ušlechtilé, Borka či Šovari

 
RŮST: v mládí bujný, později střední. Vytváří středně velké, hustší, rozložité koruny. Je dlouhověká, ale ve vyšším věku potřebuje při slábnoucím růstu zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Ontário.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká, při dobrém řezu pravidelná a rovnoměrně rozložená po celé koruně. Plodí na kratších plodonosných větévkách.

 
PLODY: střední až velké (160 až 320 g), variabilního tvaru, mírně kuželovité, ke kalichu se sbíhají, nejširší jsou uprostřed. Slupka lesklá, mastná, velmi silná a hladká. Zelenožlutá až žlutá barva plodu je překrytá červenavým pruhovaným líčkem. Dužnina je téměř bílá, někdy pod slupkou narůžovělá, jindy nazelenalá, velmi šťavnatá, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladká s mírnou kyselostí, jemně kořenitá, téměř bez aroma, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se v říjnu, konzumní zralosti dosahuje v listopadu, vydrží do března, poté rychle moučnatí, z teplejších poloh při skladování také trpí pihovitostí. Dobře snáší přepravu, neotlačuje se.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména k moštování, kuchyňskému využití či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Je méně náročná na kvalitu půdy, ale nejlépe se jí daří v hlubších a vlhčích půdách. V suchých půdách může trpět červivostí. Je vhodná i do vyšších poloh, ale je třeba se vyhnout uzavřeným polohám, kde by trpěla strupovitostí.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květech, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je náchylná také k hnilobě jádřince a červivosti v suchých polohách.

PŮVOD: ČR, Kostelec u Heřmanova Městce, jako náhodný semenáč ji nalezl učitel a pomolog Karel Hájek kolem r. 1885.

RŮST: zpočátku středně bujný, později až slabší, koruna je kulovitá, rozložitá, hustá, později převislá. Vyžaduje častější prořezávání a zmlazování koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Golden delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Watervlietské mramorované. Nerozpyluje se s Parménou zlatou zimní.

PLODNOST: raná, velmi vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, ploše hranaté, nesymetrické. Slupka je suchá, kožená, drsná, slámově žlutá s oranžovým pruhovaným líčkem, rezavá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá až nažloutlá, na vzduchu málo hnědne, je křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť je výborná, sladkokyselá, s aromatickou muškátovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, dozrává v polovině listopadu, vydrží do února až března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení, ale také pro moštování. Dobře snáší přepravu, nemačká se. Vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu při skladování, jinak vadne. Vadnou i předčasně utržené plody.

STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. V suchých, ale i těžkých půdách jsou plody jen malé a nevyvinuté. Nejvhodnější je do středně teplých, chráněných oblastí, snáší i vyšší chráněné polohy s kvalitní půdou.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti a málo náchylná k monilióze, středně odolná vůči padlí, středně až méně odolná vůči rakovině ve vlhké, těžké, studené půdě.

PŮVOD: Německo, Müncheberg, vyšlechtil ho Oswald Macherauch jako kříženec odrůdy Goldkugel s druhem Ribes (ex. Grossularia) divaricata a následným zpětným křížením s odrůdou Gelbe Riesen. Na trh ji v r. 1953 uvedla ovocná školka v Groß-Mimelage.

RŮST: je silný, značně se větví, vytváří středně velké, vysokokulovité, řídké keře s výškou kolem 1,2 m, převážně s řídkými, sklonenými, jednoduchými, zřídka dvoudílnými trny. Listy jsou středně velké až menší, zelené, jemnější zubaté. Raší středně brzy. Vysazujeme ve vzdálenosti 1,2-1,5 m v řadě do zamulčovaného záhonu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

PLODNOST: raná, velmi vysoká v dobrých podmínkách (průměrně 5,2 kg v 4. roce po výsadbě), pravidelná. 

PLODY: jsou středně velké (průměrně 5,7 g, 22,6 mm x 18,4 mm), středně velikostně vyrovnané, elipsovité, nejsou zcela pravidelné, často po dvou spolu, na velmi tenké a velmi dlouhé stopce. Slupka není velmi silná, zcela hladká, výrazně šedobílá, ojíněná. Dužnina je zelená až světle žlutozelená, semena dost prosvítají, je jemná a šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, výrazná, aromatická. Má střední obsah kyselin. 

DOZRÁVÁNÍ: středně časné až středně pozdní, nerovnoměrné, kolem poloviny července.

VYUŽITÍ: keře vhodné do menších i větších zahrad či plantáží, vhodné jako nízký neprostupný živý plod, plody zejména na přímý konzumaci a výrobu kompotů, ale i na džemy či želé.

STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, sluneční stanoviště až polostín, a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors-uvae). Někdy ji silněji housenky piliarky rybízu (Nematus ribesii)