Ovocné stromy

PŮVOD: USA

RŮST: bujný. Koruna je středně velká, kulovitá až jehlanovitá, hustá, s mírně svislými větvemi.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, výborně opyluje mnohé jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova, Coxova reneta, Croncelské, Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Kalvil bílý zimní, Ušlechtilé žluté, Ontario.

PLODNOST: raná, každý 2. nebo 3. rok velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velké plody kalvilovitého tvaru. Slupka je mírně drsná, sušší, žlutozelená až žlutá, ojíněná, někdy s červeným nádechem na slunečné straně, s nápadnými hnědými tečkami. Dužnina jemná, kyprá, voňavá, šťavnatá, bělavě žlutá, na řezu málo hnědne. Chuť kořenitá, aromatická, sladkokyselá, připomínající chuť kdoule.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 2. polovině října, dozrává koncem listopadu až začátkem prosince, vydrží do dubna.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, vína, ke skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, dává přednost hlubokým, živným půdám, bohatým na vápník. V chudších půdách je nutný dostatek vláhy a občasné přihnojení.

ODOLNOST: dost odolná proti mrazu; na studených, nepropustných půdách podléhá rakovině, ve vlhkém prostředí je málo odolná proti strupovitosti, v suchém prostředí trpí padlím, je náchylná k skvrnitosti plodů při nedostatku vápníku či přehnojení dusíkem.

PŮVOD: bývalé německé území, dnes Polsko, Landsberg an der Warthe, vypěstovaná jako náhodný semenáč v zahradě soudního rady Burcharda okolo r. 1850.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří kulovité až široce kulovité, hustší, později převislé, na semené podnoži mohutné koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dlouho a bohatě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumanova reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Jonathan, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Watervlietské mramorované, Zuccalmagliova reneta.

 
PLODNOST: raná, vysoká, zpočátku pravidelná, později střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší (průměrně 120–200 g, ale až do 300 g), kulovité, zdánlivě ploše kulovité, ale i vysoko kulovité, mírně žebrované, tvarově i velikostně nevyrovnané. Slupka je velmi jemná, hladká, lesklá, zelenožlutá, při plné zralosti světle žlutá, na slunečné straně někdy jemně narůžovělá s hnědými tečkami. Slupka jen málo voní. Dužnina je nažloutle bílá, někdy se zeleným nádechem, kyprá, měkká, jemnozrnná, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, osvěžující, jemně aromatická, dobrá až velmi dobrá, jen nepatrně kořenitá, ne typicky renetová.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává od konce října, vydrží uskladněná do začátku ledna, případně až do února, při skladování nevadne. Snadno se otlačí.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a zejména ke zpracování na mošty či víno, ale i na sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené ve středních a vyšších, chladnějších polohách, ne příliš teplé a suché, protože tam předčasně dozrává a opadává, ani uzavřené, vlhké s jílovitou půdou, protože tam trpí strupovitostí a rakovinou. Nejlepší jsou propustné, mírně vlhké půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě a silně mrazuvzdorná v květu. V nevhodných polohách málo až velmi málo odolná vůči strupovitosti a padlí, ale i monilióze či rakovině, je náchylná na hořkou hnilobu plodů a na napadení vlnatkou krvavou.

PŮVOD: zřejmě Německo, je možné, že je totožná s odrůdou Ananasové červené, tedy Roter Ananasapfel.

 
RŮST: v mládí tvoří velkou, jehlancovitou, později rozložitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Ontario, Hammersteinovo.

 
PLODNOST: nepravidelná, závisí na půdních poměrech.

 
PLODY: kulovité, u kalichu zúžené. Slupka je lesklá, mastná, základní barva žlutozelená, téměř celá překrytá tmavou červení, jinak mramorovaná nebo světle pruhovaná, s početnými bílými lenticelami. Dužnina je bílá, tuhá, šťavnatá, aromatická, sladkokyselá, s příjemnou malinovou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině září, vydrží během října, později ztrácí na kvalitě.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: teplejší a chráněné polohy, živné půdy.

 
ODOLNOST: velmi otužilá odrůda, kvete pozdě.

PŮVOD: Německo, okolí Osnabrücku v Dolním Sasku, neznámý původ, zřejmě již koncem 18. století, poprvé popsána v roce 1802 Johannem Ludwigem Christem, během 19. století jedna z nejpěstovanějších odrůd v Německu.

RŮST: zpočátku silný, později slabší růst, vytváří vysokou kulovitou a dobře rozvětvenou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Má velmi dekorativní, tmavě růžové květy. Je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Parména zlatá zimní, Coxova reneta.

PLODNOST: střední, střídavá, plody mají tendenci předčasně opadávat.

PLODY: středně velké plody (průměrně 5,2 cm výška, 7,2 cm šířka, až 150 g), s pootevřeným kalichem. Slupka je drsná, suchá, základní zelená až zelenožlutá barva je pokryta tmavě červenou rzivostí a mramorováním. Je to tzv. kožovka. Dužnina je zelenavě bílá, šťavnatá, chuť výrazná, velmi příjemná, sladkokyselá, kořenitá, renetová.

DOZRÁVÁNÍ: koncem října, dozrávání v listopadu, skladovatelnost do března, nutno skladovat v dostatečně vlhkém prostředí, jinak vadnou.

VYUŽITÍ: výborné dezertní jablko, vhodné k přímému konzumu i dalšímu zpracování, zejména na mošty, cider, do koláčů, na výživu. Po rozkrojení dužnina rychle hnědne.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, dobře odvodněná, ale dostatečně vlhká, nejlépe hlinitá půda, nesnáší příliš suché půdy, ale ani těžké, jílovité půdy, na nichž trpí rakovinou. Vhodná zejména do středních poloh. Velmi pozdě na podzim jí vyzrávají letorosty a ukončuje vegetaci, listy zůstávají na letorostech až do zimy.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči strupovitosti, náchylná k padlí, bakteriální spále a v příliš vlhké půdě k rakovině. Nesnáší postřik měďnatými přípravky.

PŮVOD: Anglie, vznikl v zahradě zámku Ribston v Knaresboroughu v hrabství York jako semenáč ze semen dovezených z francouzského Rouenu v r. 1686 nebo 1688.

RŮST: středně bujný, vytváří velkou korunu, která je široká, středně hustá, později převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdější, podprůměrná, nejistá, nepravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, nesouměrné, ploše žebernaté, nepravidelné, k jedné straně zkosené. Slupka je drsná, pruhovaná – mramorovaná, žlutozelená s hnědočervenavým líčkem. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, nažloutlá, křupavá, s muškátovou vůní, na vzduchu hnědne. Chuť je sladkokyselá, kořenitá a velmi dobrá až výborná, patří k nejchutnějším.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září až začátkem října, konzumně dozrává od 2. poloviny října až do prosince bez ztráty chuti, skladovatelná je do března.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě vína a džemů, sušení, moštování. Plody jsou odolné vůči otlačení, dobře snášejí přepravu a vyžadují skladování ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, vlhčí a úrodné půdy. Preferuje středně teplé a vyšší polohy chráněné před větrem, s vlhkým ovzduším; nesnáší sucho a příliš teplé polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti. V nadměrném vlhku či suchu trpí rakovinou, ve větru padá a bývá napadána vlnatkou krvavou.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně z Francie nebo Severní Ameriky. Je to stará odrůda uváděná v katalozích už r. 1771. Synonyma a cizí názvy: Kmínová reneta, Reinette de Canada, Kanada Renette, Reneta Kanadyjska, Pariser Rambur, Renet Kanadskij.

RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný, vytváří velké, ploše kulovité, rozložité až převislé koruny. Dobře obrůstá krátkým až středně dlouhým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a velmi dlouho, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvet žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, Oldenburgovo, Ontario, Sudetská reneta, Zvonkove. Neopyluje se s Parménou zlatou zimní a Hájkovou muškátovou renetou.

PLODNOST: středně raná (5-6 let po výsadbě), středně vysoká, střídavá.

PLODY: jsou velké až velmi velké, velikostně středně vyrovnané (průměrně 180 g, ale i 450 g), ploše kulovité, pravidelně 5-hranně žebernaté, souměrné. Slupka je hladká, matná, pevná, v nepříznivých podmínkách hrubá a rzi, nejdříve hnědozelená, později bronzově žlutá, s oranžově červeným mramorovaným nebo pruhovaným líčkem, s rezivými lenticelami odrůdově typického kmínovitého, případně hvězdicovitého tvaru. Často vytvářejí nesouvislou, mramorovou rzivost po větší části plodu. Je to tzv. kožovka. Dužina je nažloutlá, křehká, později jemná, někdy mírně zrnitá, šťavnatá, po rozkrojení rychle hnědne. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, kořenitá, renetovitá, s příjemnou vůní.

DOZRÁVÁNÍ: sběr přibližně v polovině října, co nejpozději, jinak vadne při skladování. Konzumně dozrává v prosinci a vydrží do února. Vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost při skladování, teplota okolo 4 °C, nemá klesnout pod 2 °C. Dobře se přepravuje, zejména při sběru, plody se neotlačí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, sušení, moštování, výrobě povidel a vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Vyžaduje teplou, vlhčí, ale dostatečně odvodněnou, výživnou, nejlépe hlinitou půdu. Je vhodná zejména do středně teplých poloh. V drsných a suchých podmínkách se jí nedaří dobře, v suchu trpí obalečem, v jílovité půdě rakovinou.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě a v květu, silnější odolná vůči strupovitosti a padlí, středně odolná vůči rakovině, méně odolná vůči monilióze.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, možná z Německa z okolí řeky Odry. Má mnohá alternativní pojmenování jako „Šálové“, „Štrúdlák“ či „Funtové“.

RŮST: velmi bujný a neuspořádaný, na semených podnožích vytváří obrovské stromy se širokými korunami a převislými větvemi, ve vhodných podmínkách i 16–20 m široké. Jsou velmi dlouhověké.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Boikovo, Croncelské, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná (5.–6. rok po výsadbě) vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–240 g), tvarově velmi nepravidelné, buď vysoké, kuželovité, nebo i zploštělé, široce žebrované, většinou pětihranné či trojhranné. Slupka je hladká, lesklá, později mastná, žlutá a červeně pruhovaná. Dužnina je žlutobílá, kyprá, měkká, šťavnatá. Plody po dozrání silně voní po víně. Chuť je příjemně sladkokyselá směrem k kyselejší chuti, velmi jemně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v závislosti na oblasti a roce od začátku do konce září, konzumně dozrává po 2–3 týdnech, vydrží do listopadu až do konce roku, případně až do února při velmi dobrém skladování. Plody z vlhčích oblastí mají při skladování tendenci zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a k kuchyňskému využití, např. na štrúdly či na sušení, ale i na výrobu vína či povidel. Plody se velmi snadno otlačí.

STANOVIŠTĚ: slunné, pokud možno před silným větrem chráněné. Je velmi nenáročná na půdu, daří se jí i v sušší a méně výživné. Nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá půda, kde může trpět rakovinou. Velmi vhodná i do vyšších poloh, kde se jiným odrůdám nedaří. Vhodná do velkých zahrad a sadů, do volné krajiny. Do alejí se příliš nehodí kvůli příliš široké koruně.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Jen v těžké, jílovité půdě je náchylná k rakovině.

Růst bujný, zdravý, koruna kulovitá, později zploštělá, široká, plodnost poměrně pravidelná, hojná. Plod střední až větší, tvar kulovitý, mírně zploštělý, slupka zelená, po 2–3 měsících skladování žlutozelená, na slunečné straně někdy se světlým, červenohnědým líčkem. Dužnina bílá se zeleným nádechem, šťavnatá, hutná, po úplném dozrání rozplývavá, chuť v plné zralosti mírně kyselá, lahodná, osvěžující. Vhodná k přímému konzumu, zpracování, skladování, výrobě vína, sušení. Slunná poloha nebo polostín, nenáročná na půdu a polohu, snese i drsnější podmínky. Houževnatý strom, odolný proti mrazu a větru. Odrůda pomalého vývoje a pomalu stárne, vyžaduje důkladné založení koruny. Původ neznámý, pravděpodobně na Balkáně. Částečně samosprašná odrůda, potřebuje opylení včelami, sama dobře opyluje jiné odrůdy. Sklizeň koncem září, konzumní zralost leden až březen, skladovatelnost do května až srpna.

PŮVOD: ČR, stará odrůda z východních Čech, konec 18. století.

RŮST: rychlý a zdravý růst, tvoří velké košaté koruny, v šířce dosahuje až 20 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete – dobře plodí v přítomnosti všeobecně dobrých opylovačů a je kvalitním opylovačem.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až střední plody kulovitého nebo kuželovitého tvaru, visí na krátké silné stopce. Slupka je jemná, spíše mastná, barvou světle žlutá, na slunečné straně karmínově červeně pruhovaná. Dužnina je jemná, šťavnatá, drobnozrnná, chutná výborně a příjemně voní. Chuť je sladká až sladce nakyslá, lahodná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a začátkem října, konzumní zralost: říjen; skladovatelnost do února.

VYUŽITÍ: plody lahodné chuti jsou vhodné především k přímému konzumu a kuchyňskému použití. Má malý jádřinec, takže je z ní málo odpadu při čištění.

STANOVIŠTĚ: odrůda snese i vyšší, drsnější polohy. Nároky na půdu nejsou vysoké.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti mrazu a chorobám, silně odolná proti strupovitosti, středně odolná proti padlí.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě Francie, Metz v Lotrinsku.

RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou korunu, která je široce rozložitá, mírně převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.

PLODNOST: raná a vysoká.

PLODY: středně velké plody, tvar kulovitý, případně i vyšší nebo zploštělý, většinou nenápadně pětihranný. Slupka je zelená, pokrytá hnědou „rzi“, v níž jsou bělavé čočky, bez líčka, hrubá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá, nazelenalá, velmi jemná, kyprá a šťavnatá, výborné sladkokyselé chuti s kořenitou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do ledna až března, je-li dobře uskladněná. Plody předčasně padají ve větru.

VYUŽITÍ: přímý konzum a kuchyňské využití, sušení, výroba vína a povidel.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na kvalitu půdy, ale nemá ráda mokré, těžké, jílovité ani příliš suché, hodí se do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná. V mokrých půdách je náchylná k rakovině, v příliš suchých předčasně padají plody, náchylná ke strupovitosti v uzavřených polohách, méně náchylná k padlí v suchých půdách.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 17. stol.

RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Croncelské, Coxova reneta, Průsvitné žluté, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: plodnost 5–7 let po výsadbě, středně vysoká.

PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená, později se žlutým nádechem, na slunečné straně s hnědočerveným líčkem a silnou rzivostí. Je to tzv. kožovka. Slupka drsná, kožovitá, rzivá, dužnina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná, sladkokyselá, jemně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od první poloviny října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelná je do března až srpna.

VYUŽITÍ: odrůda výborná k přímému konzumu, výrobě vína, moštu či sušení.

STANOVIŠTĚ: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy, ale slunné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.

ODOLNOST: odolná proti mrazu, středně náchylná k padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: Francie, Amiens, vyšlechtil školkař Jacques Lebel v roce 1825 jako neznámý semenáč, množený od roku 1849.

 
RŮST: velmi bujný, vytváří široce rozložité, na semené podnoži mohutné koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Bernské růžové, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní, Ontario, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: poměrně raná (4–5 let po výsadbě), bohatá až velmi bohatá, ale střídavá.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180 g), ploše kulovité, jen mírně hranaté, nesouměrné, často s charakteristickým zavalem u stopky. Slupka je velmi mastná, zelenožlutá až světle žlutá s červenými proužky či tečkami, voní. Dužnina je nažloutlá, kyprá, jemná a velmi šťavnatá, na vzduchu rychle hnědne. Chuť je osvěžující kyselosladká, příjemná, ale méně výrazná, bez kořenitosti, čím později se plody sklízí, tím jsou chutnější.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny září, dozrává od října, vydrží do Vánoc, nevadne, špatně se přepravuje, otlačuje se.

 
VYUŽITÍ: jedna z nejlepších odrůd na moštování, vhodná ke kuchyňskému zpracování, například i na marmelády, v menší míře k přímému konzumu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Preferuje lehčí, úrodné půdy. Je vhodná do velkých sadů se širokým sponem, kvůli širokým korunám nevhodná do alejí. Vhodná i do vyšších, ale před větrem chráněných poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, méně trpí deštěm při kvetení. Silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, zejména v uzavřených polohách, v teplých oblastech náchylnější vůči vlnatce krvavé. Z mokrých půd plody zevnitř hnijí.

RŮST: v mládí bujný až středně bujný, později středně bujný až mírnější. Tvoří středně velké a středně husté, kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Alkmene, Banánové zimní, Carola, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, James Grieve, Oldenburgovo, Wagenerovo. Neopyluje se s odrůdou Šampion.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 120-140 g), kulovité či ploše kulovité, pravidelné, souměrné, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, pololesklá, mastná, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až žlutá, překrytá tmavě červeným pruhovaným nebo rozmytým líčkem na 1/2 až 2/3 plodu, na horších stanovištích i s mramorovou rzí. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, rozplývavá, velmi šťavnatá, jemná, hustá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je aromatická, sladká, lahodně kyselkavá, jemně kořenitá, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr kolem poloviny září, sběrné období je relativně krátké, plody rychle opadávají. Konzumně dozrávají brzy po sběru a vydrží uskladněné přibližně do konce prosince. Plody lze skladovat v chladírnách při teplotě kolem 0 °C.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k moštování, pečení či výrobě jablečného pyré. Kvůli souměrnému tvaru plodů z nich bývá málo odpadu.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, ale dostatečně vzdušné, není velmi náročná na stanoviště a půdu, ale vyžaduje úrodnou půdu kvůli vysoké plodnosti a umístění mimo mrazové kotliny a suché půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květu. Je středně až silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, méně vůči virové gumovitosti. Plody velmi nepadávají ve větru.

PŮVOD: ČR, Kyjovice, krajová odrůda z Ostravska. Matečný strom se nacházel v bývalé zámecké zahradě v Kyjovicích, odrůdu šířil J. Kupka.

RŮST: zdravý, středně bujný, vytváří koruny zpočátku vzpřímené, později široké, méně pravidelné s převisajícími větvemi.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to mohou být např. následující: Aker, Batul, Červené tvrdé, Čistecké lahůdkové, Hammerstein, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: raná, středně vysoká, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 160 g, 70 × 60 mm), ploše kulovité, pravidelné, jen málo hranaté. Slupka je pevná, tuhá, hladká, pololesklá,
citrónově žlutá s hnědavě červeným líčkem, často mramorovaným, po celém plodu rzivé i bílé tečky, vybarvuje se až na jaře. Dužnina je pevná, šťavnatá, křupavá, často zelenavá, na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokyselá, bez výraznější kořenitosti, jemně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna. Plody předčasně nepadají a při skladování nevadnou.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a kuchyňskému zpracování (pečení, výroba přesnídávek).

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, i větrnější, je méně náročná na půdu. Vhodná i do vyšších poloh, nemá ráda uzavřené polohy, kde se drží vlhký vzduch. 

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči padlí, méně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: ČR, Holovousy, vyšlechtil ji pravděpodobně F. J. z Leveneurov a Grünwallu ve 2. pol. 18. stol.

RŮST: zdravý bujný růst, později roste středně intenzivně, vytváří velké, rozložité až převislé koruny. Odrůda nevhodná pro nízké tvary.

OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač se střední dobou kvetení. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Ontario, Hammersteinovo, Matkino, Panenské české, Parména zlatá zimní, Wealthy.

PLODNOST: pozdější, každý 2.–3. rok vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, mírně zploštělé, s charakteristickým svalcem („pupkem“) u stopky. Povrch lesklý, základní barva žlutá, více či méně překrytá temnou karmínovou červení, slunečná strana bývá tmavěji pruhovaná. Slupka je tuhá, dužnina s malinovou vůní je někdy zcela bílá, jindy načervenalá nebo žlutozelená, křehká, na vzduchu mírně hnědne; chuť výborná, sladká až mírně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, zralost říjen/listopad, vydrží do prosince, plody z vyšších poloh až do února.

VYUŽITÍ: výborná, chutná odrůda s výraznou malinovou vůní, vhodná k přímému konzumu, na mošty.

STANOVIŠTĚ: živné půdy, spíše vyšší a vlhčí polohy, chráněné před větrem.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, odolná vůči rakovině, dobře vzdoruje vlnatce, málo trpí padlím, v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti. Někdy jí v létě předčasně opadávají listy a následně i plody.

PŮVOD: USA, Massachusetts, Bolton, našel ji jako náhodný semenáč na své zahradě zřejmě generál Steven Partridge Gardner někdy před rokem 1844, kdy byla uvedena v časopise Magazine of Horticulture. Přes školkaře Thomase Riverse se dostala do Spojeného království, kde byla populární zejména v soukromých zahradách a sadech. Synonyma a cizí názvy: Mother, Nonnenit, Queen Mary, Lavantaler Bananenapfel, Mutterapfel, Gardner's Apple, Queen Anne, American Mother, Mother of America, Pomme mère, Skvostné z Roztok.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabší. Vytváří zpočátku vysokou kulovitou, později mírně rozložitou, menší až středně velkou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Jonathan, London Pepping, Malinové holovouské, Melrose, Oldenburgovo, Ontario, Starking, Starkrimson Delicious. Špatně se opyluje s odrůdou Wealthy.

PLODNOST: raná, pravidelná, i když střídavé velikosti plodů, jen vzácně vynechá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 130–195 g), tupě kuželovité, vyšší, u kalichu charakteristicky zúžené, nepravidelně žebrované. Slupka je téměř hladká, polomatná, sušší, silnější, ale poměrně křehká, zpočátku špinavě zelená, v plné zralosti tmavě žlutá až zlatožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným líčkem, pruhovaným zejména na osluněné straně a tečkovaným až mramorovaným zejména v kališní části. Dužnina je žlutá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je výborná, sladká, velmi aromatická a příjemně kořenitá, před přezráním až s banánovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží uskladněná do prosince, z vyšších poloh může i déle, ale většinou po Vánocích rychle moučnatí.

VYUŽITÍ: výborné stolní jablko k přímému konzumu, ale i na pečení, výrobu moštu či přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou, nesnáší těžkou jílovitou půdu, ale ani suchou, kde plody předčasně padají a přezrávají. Je vhodná zejména do středně teplých, před větrem chráněných poloh, snese i vlhčí ovzduší.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, rakovině v těžké půdě. Má sklon k hořké pihovitosti dužniny. Často ji napadá mšice vlnatka krvavá.

Původ: Německo, Meklenbursko, zřejmě kolem roku 1882. Synonyma: Mecklenburger Kantapfel.

 
Růst: bujný, zdravý, tvoří velké koruny.

 
Opylení: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně pozdně. Vhodní opylovači: nebyli zkoumáni, ale podle doby kvetení Aderslebenský kalvil, Batul, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, James Grieve, Kožená reneta podzimní, Kožená reneta zimní, Krasokvět žlutý, Lebelovo, Malinové podzimní, Sikulské, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

 
Plodnost: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
Plody: velké, kulaté až ploše kulovité, výrazně žebrované. Slupka je poměrně tuhá, hladká, lesklá, mastná, zelenavě žlutá, téměř po celém povrchu pokrytá karmínovou červení, ojíněná s modrým nádechem, s početnými tečkami, voní. Dužina je jemná, drobivá, žlutobílá. Chuť je sladkokyselá až kyselejší s příjemnou malinově kořeněnou příchutí.

 
Doba zrání: sklizeň od poloviny října, konzumně zralá v prosinci, vydrží do února. Při skladování nevadne.

 
Využití: k přímé konzumaci i na moštování, výrobu růžově zbarvených výživ, pečení, sušení apod.

 
Stanoviště: slunné. Není náročná na polohu a půdu, ale upřednostňuje vlhčí, výživné půdy. Snese dokonce i krátkodobé opakované zaplavení půdy.

 
Odolnost: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Nezvykne trpět chorobami, pouze v uzavřených polohách může trpět strupovitostí.

PŮVOD: Německo, Dolní Sasko, Vienburg, okolo roku 1816 ji jako náhodný semenáč našel hostinský Multhaupt. Synonyma: Moldenhauptrenette, Multhaupts Karminrenette, Renette Multhaupt.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří rozložité, ale menší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, plocho kulovité či tupě vejcovité, souměrné. Slupka je hladká, v plné zralosti lesklá, mírně mastná, zpočátku světležlutá, překrytý téměř celý plod pruhovaným karmínově červeným líčkem, s výraznými světlými lenticelami, jemně voní. Dužina je žluto-bílá, jemná, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, nakysle sladká, příjemně renetovitá, ale jen mírně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, vydrží uskladněná do ledna až února. Plody padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a dalšímu zpracování kromě moštování. Plody při skladování nevadnou.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem, s lehčí, dobře propustnou půdou, v těžké, mokré půdě mají plody sklon k hnití při skladování. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu i květu, zřejmě silně odolná proti bakteriální spále (Erwinia amylovora), strupovitosti i padlí.

PŮVOD: Kanada, stát Ontario, vyšlechtil v r. 1820 Charles Arnold v obci Paris jako kříženec odrůd Wagenerovo (otcovská odrůda) × Northern Spy (mateřská odrůda). Na trh ji uvedla školka bratří Transonových v Orléansu v r. 1882. V r. 1898 získala ocenění od britské Královské zahradnické společnosti. Do Listiny povolených odrůd v Československu byla zapsána v r. 1954. Synonyma a cizí názvy: Ontarioapfel.

RŮST: nejprve středně bujný, později ustává. Vytváří zpočátku vysoké kulovité či úzce pyramidální koruny, které se později rozkládají až na kulovité, jsou poměrně malé a řídké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Má tendenci vytvářet i partenokarpické plody bez opylení. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Matkino, Oldenburgovo, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

PLODNOST: raná, vysoká, výrazně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké, ploše kulovité, žebrované s pěti oblejšími, dobře vyvinutými žebry, která se táhnou podél celého plodu. Slupka je hladká, lesklá, pevná až kožovitá. Základní barva je výrazně zelená, později slámově žlutá s karmínově červeným líčkem, méně nápadným, rozmytým, někdy i široce pruhovaným. Plody bývají při sklizni modravě ojíněné. Dužnina je zpočátku středně tuhá, později měkká, krémová až nažloutlá, částečně zrnitá, velmi šťavnatá, na vzduchu málo hnědne, vydrží dlouho bez moučnatění. Po dozrání voní plody jen slabě, ale po rozkrojení silněji a připomínají vůní odrůdu Omanové. Chuť mají nakyslou až sladkokyselou, osvěžující, bez kořenitosti, nejchutnější jsou z nižších, dostatečně teplých poloh. Mají vyšší obsah vitaminu C.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou až ve 2. polovině října, co nejpozději, protože teprve těsně před sklizňovou zralostí se plody nejlépe vybarvují. Už při sklizni jsou náchylné k otlačení, proto je třeba s nimi manipulovat opatrně. Konzumně dozrávají v lednu, vydrží v chladném skladování do května, při skladování nevadnou, ale při přehnojení mohou hnít zevnitř.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, sušení a moštování, případně i na pečení. Kvůli nízkému obsahu cukrů je vhodné při konzumaci s mírou i pro diabetiky.

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné. Dobře se přizpůsobuje různým podmínkám, nedaří se jí jen v těžkých, jílovitých, mokrých půdách a naopak v příliš suchých půdách či v mrazových kotlinách. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh. Hodí se zejména do zahrad, sadů či včelínů.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, silněji mrazuvzdorná v květu, je středně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, náchylnější k rakovině v těžké půdě. Napadá ji mšice vlnatka krvavá.

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda pěstovaná odnepaměti v Čechách a na Moravě.

 
RŮST: růst zdravý, přímý. Je to strom s mohutnou a vznešenou, kulovitou korunou, spodní větve se mírně sklánějí.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dobře se opyluje a je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Bernské růžové, Coxova reneta, Jonathan, Landsberská reneta, Laxton's Superb, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Matkino, McIntosh, Ontario, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Sudetská reneta, Watervlietské mramorované, Wagenerovo.

 
PLODNOST: středně raná, vždy po 2 až 3 letech velmi hojná.

 
PLODY: malé, vzácně středně velké, nejčastěji tupě kuželovité, připomíná vajíčko seříznuté z obou pólů, někdy je i kulaté. Slupka je lesklá, téměř celá souvisle červená, někdy červeně pruhovaná, při sklizni modravě ojíněná. V zastíněné polovině plodu prosvítá základní žlutozelená barva. Dužnina je bílá, pod slupkou někdy narůžovělá, jemná, hustá, šťavnatá, sladká až lehce nakyslá, příjemně vonící, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost bez ztráty chuti do prosince, celkově až do dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale výborná i na sušení (dužnina zůstává bílá), výrobu moštu, vína, destilátů. Velmi dobře snáší přepravu, v místě otlačení nehnije, jen korkovatí. Při skladování nevadne, nehnije.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, ale chráněné před větrem, nižší i vyšší polohy. Půdy preferuje vápnité, hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, snese i jílovité či hlinité promíšené se štěrkem, kde se jiným jabloním nedaří. V příliš kyprých náplavech má vyšší náchylnost k rakovině, v suchých půdách jsou plody drobné a opadávají. Vhodné jsou otevřené plochy, sady, velké zahrady, aleje.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, dobře odolná vůči padlí a strupovitosti. V uzavřených místech má náchylnost k rakovině, napadá ji vlnatka krvavá.

PŮVOD: neznámý, velmi starý, pravděpodobně Anglie (King of Pippins) nebo Francie (La reine des reinettes) ve 13. století, možná s normanskými dobyvateli z Francie do Anglie.

 
RŮST: v mládí bujný, po 25. roce vlivem bohatých úrod zpomaluje až ustává – odrůda rychlého vývoje. Tvoří krásné rovné kmeny. Koruna je úzká, vysoká, zpočátku jehlancovitá, později vysokokulovitá, vytváří jen krátký bohatě rozvětvený plodonosný obrost. Potřebuje kvalitní výchovný řez, aby nezababičela, a udržovací a zmlazovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Gdaňský hranáč, Landsberská reneta, Ontario, Charlamowski, Zuccalmagliova reneta, Boikovo, Croncelské, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké (80–170 g), úhledné, kuželovité až kulovité. Slupka je sytě žlutá, zlatavě žlutá až oranžová, karmínově pruhovaná. Dužnina je nažloutle bílá, tuhá, šťavnatá, na vzduchu hnědne, je výborné, sladkokyselé, kořenité, aromatické, renetové chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a v 1. polovině října, konzumně dozrává na přelomu října a listopadu, skladovatelná je do února, maximálně března.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na sušení, výrobu vína či moštování; dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy hlubší, přiměřeně vlhké, výživné, v suchých jsou plody drobné, v příliš vlhkých trpí rakovinou. Polohy libovolné, s výjimkou drsných, mrazových a uzavřených.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květech, středně v dřevě, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině; v suchých oblastech jsou plody náchylné k napadení obalečem jablečným a vlnatkou krvavou.

PŮVOD: Pobaltí, 18./19. stol.

 
RŮST: středně bujný, později slabý. Koruna je vzpřímená, menší, kuželovitá až kulovitá.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a krátce, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Charlamowski, Coxova reneta, Croncelské, James Grieve, Landsberská reneta, Hviezdnatá reneta, Harbertova reneta, Lebelovo, Melba, McIntosh, Oldenburgovo, Ontário, Parména zlatá zimní, Princ Albert, Ušľachtilé žlté, Viliamovo, Wealthy.

 
PLODNOST: raná (už ve 2.–3. roce po výsadbě), vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké až malé, dosti variabilní, nesouměrné, tupě kuželovité až kulovité, často s ostrým švem probíhajícím podél celého jablka. Slupka je hladká, lesklá, zelenobílá až žlutobílá. Dužnina je křehká, jemná, měkká, šťavnatá, chuť dobrá, nakyslá až sladkokyselá, jemně aromatická, osvěžující.

 
DOZRÁVÁNÍ: na konci července až začátkem srpna, ovoce ihned vhodné ke konzumu, brzy začne moučnatět.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, na koláče, zavařování, výrobu přesnídávek. Vyžadují zvýšenou opatrnost při sklizni (při otlačení hnědnou), nevhodné pro delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy spíše lehčí, vlhké, ale ne příliš, hnojené. Vhodná pro všechny pěstitelské oblasti, i vyšší, před větrem chráněné polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, náchylná k rakovině v příliš vlhkých půdách (je třeba ji zásobit vápníkem), méně k padlí v příliš suchých polohách a ke strupovitosti ve velmi vlhkých, uzavřených polohách.

PŮVOD: zřejmě ČR, Polabí, starší odrůda.

 
RŮST: bujný, později mírný. Tvoří širokou, kulovitou korunu. Dobře obrůstá krátkým plodonosným obrostem. Po zmlazení silně zahušťuje.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, ploše kulovité, symetrické, mírně žebernaté. Slupka je pevná, hladká, lesklá, žlutozelená, později světle žlutá s červenavým líčkem. Dužnina je bílá, šťavnatá, jemná. Chuť je příjemně punčově kořenitá, nasládlá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr od září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do prosince, případně až do února.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale více se jí daří ve vlhčích a dobře úrodných půdách.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Dobře odolná vůči rakovině, středně vůči monilióze a padlí, méně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Itálie, Torriana v okrese Barge v provincii Cuneo, nalezený náhodný semenáč. Na konci 19. století se její produkce vyvážela do Německa, Anglie a dokonce i do Egypta. Synonyma a cizí názvy: Grigia di Torriana, Gris Torriana, Gris'd Toriana.

RŮST: umírněný až středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy až středně brzy.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké, mírně zploštělé. Slupka je žlutozelená, pokrytá charakteristickou rdzí. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, světle krémová. Chuť je plná, sladká, mírně nakyslá, s příchutí amaretta.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve druhé polovině října, konzumně dozrává během listopadu, skladovatelná je do března.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a pečení, případně sušení. Je to královna jablek na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s hlubokou, výživnou půdou. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuvzdorná, silněji odolná vůči strupovitosti, hořké skvrnitosti a vůči mšici vlnatce krvavé.