Ovocné stromy

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vyšlechtil ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v roce 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrace uvnitř stromu často prosychá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete současně s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova, višeň Köröšská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka. Dužnina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je kyselá až nasládlá, mírně trpká, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 4. třešňový týden, tedy v 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i v plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná na přímou konzumaci, ale i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné. Stromy jsou vhodné do každé, i jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevu i květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a proti monilióze.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, kde ji okolo roku 1960 získala od Dr. Döneša ovocná školka v Galantě. Synonyma: Dönešova, Demešova.

 
RŮST: bujný až středně bujný, po vstupu do plodnosti středně bujný až umírněný, tvoří menší až středně velké pyramidální koruny. Má sklon k vyholování, proto během období plodnosti vyžaduje občasné zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká, jen někdy vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5 g), kulatého nebo až srdcovitého tvaru. Slupka je pevná, lesklá, tmavě červená, v plné zralosti téměř černá. Dužina je středně tuhá - nejtužší ze známých višní, tmavě červená se světle červeným žilkováním, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je kyselá až sladkokyselá, aromatická, s osobitou příchutí, jemně trpká, velmi dobrá až výborná. Dužina se dobře oddeluje od pecky. Je to kyselka.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, obvykle v 1. polovině července. Plody dobře drží na stromě po dozrání.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci i na všestranné zpracování na výrobu kompotů, džemů, sirupů, likérů, vína, destilátu či na sušení. Velmi dobře snáší přepravu a skladování i v plné zralosti.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Na půdu není velmi náročná, ale upřednostňuje dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody. V příliš suché půdě jsou plody drobné. Je vhodná do teplých a středně teplých, ale chráněných oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, silně mrazuodolná v květu, silně odolná proti praskání plodů při dlouhotrvajících deštích. Silně odolná proti moniliové hnilobě plodů (Monilinia fructigena). Napadá ji vrtule třešňová.