U nás najdete široký sortiment ovocných stromků - výjimečné staré odrůdy i moderní vůči chorobám rezistentní odrůdy, které jsou vhodné právě pro vaši zahradu. Nabízíme sazenice přímo z naší školky, které pro vás pečlivě pěstujeme od semínka až po vitální stromy připravené k výsadbě. Vyberte si z kvalitních ovocných stromů volnokořenných nebo kontejnerovaných. Nebo ušetřete čas do první úrody výsadbou zakořeněných vzrostlých stromů v AIRPOtech. Použijte filtry, pomocí kterých si vyberete ty správné stromy pro vás. Děláme vše pro to, abyste se mohli těšit z bohaté úrody a dlouhodobé vitality vašich stromů.
Řadit podle:
376 produktů
376 produktů
PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z Lieskovské doliny.
RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.
PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).
PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou.
DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.
VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).
STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: Slovensko, Moravské Lieskové, lokální genotyp.
RŮST: mírnější, kompaktnější, tvoří v rámci oskeruš menší koruny, má kratší vzdálenosti mezi internodii. Vyznačuje se tmavě zelenými, zdravými listy nepoškozenými strupovitostí. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: velmi velké, kulatého, jablíčkového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá s červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, velmi sladká, šťavnatá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: rané, již začátkem září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: ačkoliv je v rámci oskeruš menší, stále je to velký, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou silnější odolné vůči strupovitosti(Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: Maďarsko, neznámý přesnější původ.
RŮST: bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: jsou středně velké, hruškového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá, bez líčka. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: jako mohutný, dlouhověký strom je využitelná jako krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou méně odolné vůči strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.
RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.
PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).
PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .
DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.
VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).
STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.
Mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.
Strom kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v chocholících. Plodnost je pozdní (ve věku 10–20 let), úrodnost bohatá.
Plod je kulovitá až hruškovitá malvice (velikost 2–4 cm), v době zralosti žlutá–červenožlutá–zelenkavě hnědá, tečkovaná. Dozrává koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou.
Plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Známé jsou i četné léčivé účinky plodů a květů.
Teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.
Samosprašná.
Oskeruše byly v minulosti využívány jako stromy určující hranici pozemků. Dnes je jejich výskyt ojedinělý, stávají se symbolem kulturního dědictví a díky své dlouhověkosti naším odkazem pro další generace.
PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lieskového.
RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.
PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jako po skořici.
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
RŮST: středně bujný, kompaktní, lze jej pěstovat jako menší strom či větší keř, dorůstá do výšky asi 3–4 m, v příznivých podmínkách až do 6 m. Listy má lichozpeřené, z složených kopinatých až eliptických lístků, jemně zoubkatých, které se podobají spíše listům hlohu než jeřábu. Na podzim se vybarvují do různých odstínů oranžovočervené až purpurové barvy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylovaný hmyzem, kvete v květnu latami chocholíků bílých květů. Přítomnost dalších odrůd zvyšuje úrodu. Vhodní opylovači: Dezertnaja, Sorbinka a Vefed.
PLODNOST: raná, ve 3.–4. roce po výsadbě, pravidelná, vysoká, v plné plodnosti až 60–80 kg/strom.
PLODY: kulaté, u kalichu žebernaté, velké (průměrně 1,2–1,6 g) malvice dozrávající v chocholících. Slupka je tmavě červená, připomínající barvu granátového jablka. Dužnina je žlutá až oranžová a šťavnatá a obsahuje drobná semena. Chuť je sladkokyselá, mírně trpká, bez hořkosti. Mají vysoký obsah vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna, plody po dozrání neopadávají, zůstávají dlouho na stromě. Po sklizni se dobře skladují v chladu.
VYUŽITÍ: strom je téměř celoročně dekorativní: v květnu květy, v sezóně vykrajovanými listy, na podzim pěkně vybarvenými, doplňujícími granátově červené plody. Je vhodný i do menších zahrad, ale i do parků, mezí, jedlého lesa. Plody se dají jíst syrové nebo použít na výrobu džemu, marmelády a želé. Mohou se použít na přípravu čaje nebo se marinují. Prášek ze sušených plodů se přidává do koláčů. Mohou se přidávat do jablečného pyré nebo ovocných kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Je nenáročný na půdu a polohu, ale preferuje dobře odvodněnou půdu, od mírně kyselé po mírně zásaditou. Je vhodný i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě do asi -34 °C, obvykle nezmrzne ani v květu. Obvykle netrpí chorobami.
PŮVOD: lombardská líska (Corylus maxima) není přesně známého, evropského původu, možná od Černého moře.
RŮST: středně bujný až bujný, vytváří husté keře polovězpřímeného tvaru do výšky a šířky 4–6 m. Středně silně až silně odnožuje. Listy jsou zbarvené do bordova.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí květy začínají rozkvétat brzy až středně brzy a dříve než samčí, které kvetou pozdě až velmi pozdě, ale navzdory tomuto protogynnímu kvetení je samosprašná. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Webbova atd.
PLODNOST: střední (2,5 kg/strom), středně pravidelná.
PLODY: souplodí tvoří více než 4 plody. Jejich slupky jsou červené, delší než plody, jen málo vykrajované. Plody jsou malé až středně velké (průměrně 2 g, od 1,8 po 2,3 g), dlouhé, válcovité, hnědé s narůžovělým nádechem. Jádro je menší (průměrně 1 g), velmi dobře vyplňuje celou skořápku (průměrně tvoří 52 % hmotnosti plodu). Slupka jádra je červenavá až hnědočervená a buď vůbec nebo jen velmi slabě korkovatí. Jádro se louská středně dobře. Chutná velmi dobře, aromaticky, nasládle až sladce, má vysoký podíl tuků. Podíl jádra z hmotnosti plodu je střední až vysoký (až 55 %), dvojitá jádra se nevyskytují.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané – během 2. dekády září.
VYUŽITÍ: přímý konzum i cukrářské zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, chráněné před severními větry a mimo mrazové kotliny. Půdy nejlépe lehčí hlinitopísčité či písčitohlinité s dostatkem živin a vláhy v teplých až středně teplých pěstitelských oblastech (do cca 450 m n. m.).
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C, silně mrazuvzdorná i v samčích květech. Velmi málo náchylná na botrytidu (Botrytis cinerea).
PŮVOD: JV Evropa, Kavkaz, Malá Asie, Írán a Himálaj, původně možná jen JV Evropa a Malá Asie.
RŮST: středně bujný, vytváří menší stromy dorůstající do výšky maximálně 20–25 m a šířky 7 m s hnědošedou borkou, která se ve vyšším věku šupinatě odlupuje. Vytváří pěknou kuželovitou korunu, často s vodorovnými spodními větvemi. Neodnožuje.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v březnu a dubnu.
PLODNOST: pozdní (v 10. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, nepravidelná, každé 2–3 roky.
PLODY: menší až středně velké (1,5–2 cm, 0,6–2,9 g), s tlustší skořápkou (0,7–3,7 mm), která se sice hůře louská běžnými louskáčky, ale louskáček Drosselmeyer si s ní hravě poradí. Oříšky vyrůstají v souplodí kulovitého tvaru po 6–10 kusech. Lepkavé a velmi cípaté plodové obaly – slupky – daleko přesahují plod. Jádro je menší až středně velké (0,3–0,7 g, podíl z celkové hmotnosti plodu 25–41 %), jen s tenkou, růžovou, nekorkovatějící slupkou a je velmi chutné, nasládlé, bohatší na tuky (59–64 %) než jádra velkoplodých lísek.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce srpna do září.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod. Používá se jako dekorativní a plodonosná dřevina, výborný stínící strom, vhodný do parků, alejí, ostrůvků zeleně, přírodních zahrad, na zpevňování půdy se silnou erozí. Dřevo je dobře opracovatelné, využívá se v nábytkářství.
STANOVIŠTĚ: slunné nebo slabý polostín. Snáší širokou škálu půd s pH mezi 5,3 a 7,3, ale plodnější je na středně úrodných půdách. Po dobrém zakořenění velmi dobře snáší sucho.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, velmi suchovzdorná a větruvzdorná. Odolnější vůči nosatcům lískovým, ptákům a veverkám díky tlusté, brzy tvrdnoucí skořápce. Chorobami obvykle netrpí.
PŮVOD: Maďarsko.
RŮST: je slabší, vytváří vzdušnou, řidší korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Buda Tétényi, Tétényi Rekord.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké plody (průměrně 2,9 g) válcovitého, buclatého tvaru. Skořápka je polopapírová, měkčí než má Tétényi Rekord, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra je 42-50 % (průměrně 1,3 g). Jádro je světle žluté barvy, příjemně sladké.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, pražení, výroba cukrovinek, marcipánu.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až vyšší mrazuodolná v květních poupatech a květech.
PŮVOD: Maďarsko, Kecskemét, Zemědělský institut.
RŮST: středně bujný, vytváří rozložité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, středně brzy až později kvetoucí (ale 10 dní před Ferragnes). Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi, Szigetcsépi 58, Filippoceo, Tuono, Ferragnes a Ferraduel.
PLODNOST: velmi vysoká a spolehlivá.
PLODY: středně velké, buclaté vřetenovité plody o velikosti 34-38 mm. Tenká, ale pevná skořápka - polopapírová, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra 38-42 %. Skořápka i jádro jsou atraktivní, světle hnědožluté. Jádro je buclaté, válcovité a sladkéchuti.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.
ODOLNOST: silně odolná proti zimním mrazům ve dřevě a květních poupatech, silně mrazuodolná v květu, suchovzdornější.
PŮVOD: materiál z asi 450letého stromu tzv. Adamcovy oskeruše z vrchu Žerotín u Strážnice na Moravě, patří do pomologického typu Jemná.
RŮST: středně bujný až bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené ze 6–10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně vybarvují do žluta, oranžova a červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, uspořádané v chocholících.
PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká, pravidelně ob rok nebo jednou za 2 roky, dobře plodná i v meziobdobí.
PLODY: středně velké (2–3,5 cm, 7–15 g), kulovitého až kuželovitého tvaru s malou kalichovou jamkou. Slupka je poměrně jemná, většinou lesklá, žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Celý plod je pokryt drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická, s minimem zrnité struktury. Zralé plody jsou náchylné na otlaky.
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při skladování velmi rychle hnědnou a během několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po zhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po umletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, plody jsou silně až středně odolné proti strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.
RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.
PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: velké, kulovitého až kuželovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: Čína, pravděpodobně provincie Šan-tung (Shandong), delta Žluté řeky.
RŮST: slabší. Tvoří malý strom dorůstající do výšky asi 7 m s lesklými listy a beztrnnými výhony.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, potřebuje jinou odrůdu k dosažení úrody. Kvete v červnu až srpnu. Vhodné opylovače: např. Huizao, Jinsi, Lizao, Wuhezao, Changhong a další.
PLODNOST: v prvních letech nižší, až později vyšší.
PLODY: středně velké (průměrně 33x36 mm, 17,5 g), kulaté až mírně oválné. Slupka je tenká a hladká, světle zelená až žlutozelená, přecházející do hnědé barvy. Plody jsou křupavé, dužnina je jemná a velmi šťavnatá. Chuť je jedinečná, je to nejoblíbenější a nejchutnější odrůda v Číně. Plody jsou sladké (v domovině obsahují průměrně 22-26 % cukru). Jsou bohaté na nutriční látky, vitamín C (304-334 mg/100 g), flavonoidy a polyfenoly.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od října do začátku listopadu.
VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale také k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých oblastí Slovenska.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -20 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší. Je náchylnější na následující choroby: metlovitost jujuby způsobenou Candidatus Phytoplasma ziziphi, rez způsobenou Phakopsora zizyphi-vulgaris, hnilobu plodů a zakrslost, ale v Evropě se tyto choroby zatím nevyskytují.
PŮVOD: Čína, odrůda dovezená do USA Frankem N. Meyerem v letech 1908-1918.
RŮST: bujný. Doporučujeme sázet ve sponu 4,5-6x5-6 m. Větve jsou beztrnné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodné opylovače: Li, Sugar Cane, Redland, Abbeville, Zhongning, Jinsi‑2, Globe, Chaoyang.
PLODNOST: raná, v přítomnosti opylovače vysoká.
PLODY: středně velké (průměrně 15 g, délka průměrně 4 cm) hruškovitého tvaru. Slupka je hladká. Dužnina je méně šťavnatá než u Dong Zao, ale velmi sladká (obsah cukru v plodech 21,7-31,1 %). Často tvoří plody s nedokonale vyvinutými semeny.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, přibližně od poloviny září do října. Při dlouhotrvajících deštích mohou plody praskat.
VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné k přímé konzumaci, ale především k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -25 °C až -28 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší.
RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý. Je to menší opadavý strom až keř dorůstající do výšky 3–4 m a šířky 2,5–3 m. Doporučujeme sázet ve sponu alespoň 4×3 m. Větve jsou jemně trnité. Listy jsou lesklé, oválné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, k dosažení vyšší úrody doporučujeme přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodní opylovači: Lang, zřejmě i Honey Jar, Sherwood. Květy se tvoří na letorostech a kvetou v červnu a v červenci.
PLODNOST: raná, středně vysoká, spolehlivě pravidelná.
PLODY: velké (průměrně 3–5 cm, 25 g), soudkovité až oválné, hladké. Tenká slupka dozrává ze zelenožluté barvy do mahagonově hnědé, lesklé. Dužnina je nejprve svěží, zelenkavá, středně šťavnatá a křupavá, při dozrávání po sklizni krémově bílá, sušší, houbovitá. Její chuť je za čerstva (v zelenožluté zralosti) podobná jablku, při dozrávání dohněda a ztrátě vlhkosti se mění na sladkou, podobnou chuti datlí, s jemnou kyselinkou. Obsahuje úzkou, vřetenovitou pecku.
DOZRÁVÁNÍ: rané, od konce září do října. Mohou dlouho zůstat na stromě, pokud je sušší počasí, tak na něm pomalu sesychají a sladnou. Dozrávat do sladké suché podoby mohou i po sklizni, uložené v jedné vrstvě na sítě. Po usušení vydrží uskladněné ve vzduchotěsných nádobách i několik měsíců.
VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímému konzumu v zelenožluté zralosti, ale také k sušení, kandování a dalšímu použití. Při sušení získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají i „čínské datle“, mohou se i umlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek atd. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po rozžvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě do cca −25 °C až −28 °C. Raší a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazy. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám vzduchu. U nás ji netrápí choroby ani škůdci.
PŮVOD: Maďarsko, vybral Sándor Brózik v r. 1952.
RŮST: středně silný, vzpřímený.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Tétényi bötermö.
PLODNOST: raná, pravidelná.
PLODY: velké plody s průměrem 4–5 cm, typicky půlměsícovité, krásně světle žluté s hustou perforací a malou stopkou. Snadno se louskají rukou. Jádro je světle žluté, baculaté, s obsahem jádra až 65–72 %. Má příjemně sladkou chuť.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině září.
VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu, výrobu cukrovinek.
STANOVIŠTĚ: stanoviště slunné, středně těžká půda bohatá na humus a živiny.
ODOLNOST: dobrá odolnost proti mrazu.
PŮVOD: Německo, Freinsheim, v roce 2005 vybraná z potomstva 70letého mandloně a množená Ovocnou školkou Oberholz.
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý. Má střední tendenci k vyholování větví.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy (v první třetině období kvetení mandloní). Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi, Szigetcsépi 55.
PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.
PLODY: středně velké (průměrně 4,1–5 g, jádra 1,3 g, 4 x 2,5 cm), dlouhé, užší, zakončené méně výraznou špičkou. Skořápka je polopapírová, lehce louskatelná v ruce i louskáčkem. Chuť je lahodná, sladká, kvalita jader vysoká.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině až koncem září.
VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.
ODOLNOST: Silně mrazuvzdorná v květu. Středně odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), málo náchylná na suchou skvrnitost listů a plodů (Stigmina carpophila).
PŮVOD: USA, starší odrůda, známá také pod jménem Sultán.
RŮST: bujný, koruna převislá. Je náročnější na řez, vyžaduje i letní řez na dotvarování koruny.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Nikol, Vama, Supernova, Tétényi Rekord a Zora.
PLODNOST: raná, středně vysoká, méně pravidelná.
PLODY: jsou velké, vejcovité, s méně až středně výraznou špičkou. Skořápka je tenká až středně silná, poměrně měkká, hnědá, středně odolná vůči praskání. Jádro je velké, široce elipsovité, žlutohnědé, středně vrásčité. Dobře vyplňuje skořápku a je velmi dobře louskatelné v ruce i louskáčkem. Chuť je velmi dobrá, aromatická, nasládlá až sladká. Výskyt dvojitých jader je nízký.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní až velmi pozdní, během 2. dekády října.
VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé oblasti.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, málo v květech a po odkvětu.
PŮVOD: Itálie, Řím, Istituto Sperimentale per la Frutticoltur, 1988, jako ozářením vzniklá mutace odrůdy Tuono.
RŮST: středně bujný. Velmi dobře snáší tvarování.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, asi 5 dní po Sladkoplodé krajové, ale dříve než Ferragnes. Plodí i bez přítomnosti jiné odrůdy mandloně, ale přítomnost současně kvetoucí odrůdy zvýší úrodu. Vhodní opylovači: Tétényi Rekord, Tétényi Kedvenc, Tuono, Marta, Filippo Ceo, Lauranne, případně i Ferragnes a Ferraduel.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,4 g, jádra 1,5 g), špičaté. Skořápka, která je vlastně peckou, je polopapírová, polotvrdá, lehce louskatelná louskáčkem. Jádro je vrásčité, světle hnědé, velmi dobré, sladké a aromatické chuti. Výtěžnost jader z pecek je asi 36 %. Dvojitá jádra se objevují asi v 10–20 % případů.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.
VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.
ODOLNOST: je sice středně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech i květu, ale pozdě kvetoucí. Středně náchylná k monilióze (Monilinia spp.).
PŮVOD: Maďarsko.
RŮST: strom má slabší růst, dorůstá do výšky přibližně 6 m a vytváří kulovitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, vhodně ji opylují jiné maďarské odrůdy. Kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi.
PLODNOST: pravidelná, velká, spolehlivá.
PLODY: velké (asi 4 cm) s hrubou zelenou slupkou a polopapírovou skořápkou. Jádro je velké, chuť velmi jemná, sladká.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny.
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatech.
PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Valtice, vybraná ze semenáčů odrůdy Sladkoplodá krajová, registrovaná v r. 1994, udržovatelem je SEVA-FLORA spol. s r.o. Valtice.
RŮST: bujný, pěkně pravidelný, koruna je mírně otevřená, řidší až středně hustá. Dobře se tvaruje.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači např.: Sladkoplodá krajová, Nikol.
PLODNOST: raná, vysoká, poměrně pravidelná.
PLODY: středně velké, elipsovité, středně hustě plstnaté. Pecka je velká, elipsovitá, poměrně tlustá, téměř kruhového průřezu, jen málokdy zploštělá, bez výrazné špičky. Skořápka je středně tlustá, světle hnědá. Jádro je velké, elipsovité, žlutohnědé až světle hnědé, málo vrásčité. Dobře vyplňuje skořápku a má velmi dobrou až dobrou vyloupnutelnost. Chuť je velmi lahodná, aromatická, nasládlá až sladká. Procentuální podíl dvojitých jader je nulový nebo velmi nízký.
DOZRÁVÁNÍ: začátkem 2. dekády října.
VYUŽITÍ: jádra ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná zejména pro teplé oblasti.
ODOLNOST: poměrně dobře mrazuvzdorná v květu a po odkvětu. Po zakořenění dobře snáší sucho.
PŮVOD: ČR, vybraná ze semenáčů sladkoplodých mandlí z jižní Moravy, registrovaná v r. 1994.
RŮST: bujný, koruna je otevřená, kulovitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy a velmi bohatě, asi 10 dní před Sladkoplodou krajovou. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi a Palatina.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, poměrně pravidelná.
PLODY: malé až středně velké (průměrně 4,7 g), široko elipsovité až vejčité, bez výrazné špičky. Skořápka je hrubá, světle hnědá, hůře louskatelná ptáky, ale louskáčkem si s ní hravě poradí. Jádro je velké (průměrně 1,8 g), široko elipsovité, světle hnědé, jen velmi slabě až slabě zvrásněné. Dobře vyplňuje skořápku. Jeho chuť je aromatická, sladkastá až sladká, velmi dobrá. Výskyt dvojitých jader je střední.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem 3. dekády září až začátkem října.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé oblasti.
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, dobře mrazuodolná v květu a po odkvetení, ačkoliv kvete brzy až středně brzy.
RŮST: zdravý, bujný růst, tvoří rozložitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. K dosažení úrody potřebuje jinou v podobně časně kvetoucí odrůdu. Vhodní opylovači: Goldrich, Harcot, Karola, Lerosa, Radka.
PLODNOST: plodnost pozdější, vysoká, občas střídavá.
PLODY: velké, tupě kuželovité, na povrchu oranžové, s bledě červeným líčkem, středně plstnaté. Dužina je oranžová, středně tuhá, středně šťavnatá. Chuť je voňavá, lahodná, kysele sladká až sladká. Většinou se dobře oddělí od pecky, která může na žebrech slabě držet. Jádro pecky je velmi hořké.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině července současně s Velkopavlovickou.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, výrobu džemů, zavařenin a destilátů.
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště, propustná půda. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě, květních poupatech i v květu, je náchylnější na moniliózovou hnilobu plodů po jejich popraskání při deštivém počasí.

