Ovocné stromy

PŮVOD: Česká republika, Bludov, vyšlechtil ji koncem 19. století zahradník Jan Marek pro hraběte Žerotína jako křížence (Ananasová reneta x Kanadská reneta) s Gdaňským hranáčem. Synonyma: Jesenická reneta, Sudeten Renette, Reinette de Sudetes, Reneta Sudecka.

RŮST: v mládí bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje až téměř zastavuje. Tvoří menší, husté, uzavřené koruny, s větvemi hustě obrostlými krátkým plodonosným dřevem, na letoroste často tvoří předčasný obrost. Má krátké a silné letorosty. Odvděčí se za zmlazování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní a Wagenerovo.

PLODNOST: velmi časná, často již ve školce, velmi vysoká a při správném řezu pravidelná. Často kvete již na jednoletém dřevě. Při velké úrodě se vyplatí probírka.

PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g), kulovité, zdánlivě vysoce kulovité až tupě kuželovité, 5-hranně žebrovité. Slupka je polodrsná, suchá, později mastná až velmi mastná, v době sběru žlutozelená, překrytá oranžovočervenou krycí barvou s velkým, výrazně cihlově červeným, nepravidelně pruhovaným líčkem a výraznými lenticelami, místy s rezem. Dužina je žlutozelená až žluto-bílá, zrnitá, velmi šťavnatá, křehká, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladkokyselá s kořenitou příchutí, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr podle průběhu počasí začátkem října či dříve, konzumně dozrává v listopadu či prosinci, vydrží do února, z vyšších poloh do března.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i sušení a moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s výživnou, hlinitou půdou, zvládá i těžší půdy. Nejlépe se jí daří ve středních a vyšších polohách s dostatečnou vlhkostí vzduchu, v teplých suchých polohách má více nevyhovujících plodů a plody více opadávají.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i v květu, květy netrpí ani nepřízní počasí. Je dobře odolná proti strupovitosti a padlí, méně vůči monilii po napadení obalečem v teplých, suchých oblastech.

PŮVOD: Švýcarsko, Wädenswil, ovocnářský výzkumný ústav ve Wädenswilu, vyšlechtěná v roce 1935 jako kříženec odrůd Coxova reneta × Ontario, na trh byla uvedena v r. 1955. Synonyma: Švýcarské pomerančové, Schweizer Orangenapfel.

RŮST: středně bujný, později slabší. Vytváří široce rozložité a dosti řídké, menší koruny. Rychle stárne, vyžaduje zmlazovací řez dříve během života.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy rozkvétajícími středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači zejména: Berlepschova reneta, Braeburn, Coxova reneta, Golden Delicious, Kandil Sinap, Londýnské, Ontario, Orleánská reneta, Šampaňská reneta, Viliamovo.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná při pravidelném řezu. Plodí ve shlucích, plody jsou velmi pravidelné.

PLODY: středně velké až větší (průměrně 126–167 g), ploše kulovité, souměrné, pravidelně žebrované s 5 širokými, tupými žebry po celém povrchu plodu. Slupka je hladká, pololesklá, mírně mastná, zelenožlutá až slámově žlutá, překrytá na slunečné straně tečkovaným či mramorovaným oranžově červeným líčkem a oranžovými lenticelami výraznějšími jen v líčku. Dužnina je žlutá, kolem cévních svazků nazelenalá, středně tuhá, středně zrnitá až hrubozrnná, šťavnatá, křehká, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je kyselosladká, příjemně aromatická, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině září, z nižších poloh dříve, z vyšších později, konzumně dozrává přibližně koncem listopadu až v prosinci, vydrží asi do března.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, pečení či výrobě přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do středně teplých poloh s vlhčím ovzduším.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči padlí.

PŮVOD: Slovensko, místní odrůda z Bílých Karpat.

 
RŮST: bujný, vytváří mohutné, dlouhověké stromy, jedny z nejstarších.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.

 
PLODNOST: pozdější, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až obrovské, nepravidelného, spíše válcovitého tvaru. Slupka je zelenobílá s cihlově červeným líčkem na slunečné straně. Dužnina je bílá, řidší, šťavnatá. Chuť je nasládlá s mírnou hořkostí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během srpna a září, konzum ihned po sklizni, vydrží maximálně do října.

 
VYUŽITÍ: zejména na cidre a mošty, hospodářské využití.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná na polohu i půdu. Velmi vhodná do alejí, k cyklostezkám, do volné krajiny, do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči chorobám i škůdcům.

PŮVOD: je to velmi stará odrůda neznámého původu, je však možné, že i českého. Má velmi mnoho synonym. Synonyma: Vejlímek, Štětínské červené, Jablko štětínské červené, Jablko mastné, Jablko koláčové, Vejlímek chocholatý, Valník, Velínek, Vejlumek, Velímek, Kalvarůže, Velímek chocholatý, Roter Stettiner, Roter Winterstettiner, Rouge de Stettin, Rother Stettiner Apfel, Fucigena vulgaris, Der rothe Stettiner, Rother Herrnapfel, Rother Rostocker, Rostocker Apfel, Pomme rouge de Stettin, Vineuse rouge d’hiver, Pomme d’Adam d’hiver, D’Anaberg, De Hardy, De Jardy, De paradis ďhiver, De Rostock Stettin, Rother Kaiser, Belle Hervy, Rostrocker Stetting rouge, Rother Herrn-Zwiebel Apfel, Mat, Matapfel, Rother Bretigheimer, Tragamoner, Roth-apfel, Rother Zwiebel Apfel, Maler Apfel, Rothvogel, Eisenapfel, Roth u. sauerer Breitling, Sbohmer, Rothbädemer, Rother Asbacher, Rothbolg, Rother Bamberger, Kaiserkrone, Winterwollenschläger, Rother Wiener, Rothwiener, Rubiner, Rohwiener, Bluth u. rothe Renete, Winter Fleiner, Späther Bleichheimer, Krautländer, Rother u. später Calvill, Calviller, Rother Back, Bolzen, Sauer, rother Kirsch Apfel, Kohl Apfel, Schwerrother-Markt Apfel, Seiden, Rosenwasser, Garten, Braun, Butter, Kack, Rother Hart, Rother Rubin, Kischle, Pomme de fér, Ferrant, Kantjes, Zippel Apfel, Witlsboth, Guly Muly, Török, Bálint, Türkischer Weinling, Roter Backapfel, Roter Bietigheimer, Roter Glasapfel, Roter Herrenapfel, Roter Zwiebelapfel, Rostocker, Malerapfel, Mahler, Zigeunerapfel, Annaberger, Rotvogel

RŮST: zpočátku mírný, později bujný, tvoří velmi velké, ploše kulovité, široké koruny, jejichž větve se později sklánějí. Je velmi dlouhověký.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Bismarckovo, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, Dukát, Florina, Golden Delicious, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matkino, Míšeň jaroměřská, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch, Spartan, Šampion, Worcesterská parména, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (až po 10. roce od výsadby), vysoká, pravidelná, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 160 g), spíše zploštěle kulovité, nesouměrné, s tupými širokými hranami. Slupka je původně světle zelená, později žlutozelená, krytá karmínovou červení s bílými a červenými tečkami, její povrch je hladký. Dužnina je šťavnatá, tvrdá, pevná, zelenobílá, na vzduchu takřka nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá až pikantně nakyslá, bez kořenitosti, ale s jedinečným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží dlouho, až do května či déle. Nepadá předčasně ve větru.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, na sušení a výrobu vína. Dobře se přepravuje a skladuje, při skladování nezvadá.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou, zejména hlinitou, nesnáší příliš těžké, jílovité půdy. Je vhodná do teplých, ale hlavně středních a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Méně odolná k rakovině v těžkých, jílovitých půdách, méně odolná vůči strupovitosti, proto ji vysazujeme na vzdušné místo a udržujeme vzdušnou korunu. Je dobře větruodolná. Obvykle netrpí jinými chorobami.

PŮVOD: Německo, Geisenheim, výzkumný ústav, v r. 1884 ji vyšlechtil pomolog Rudolf Goethe z volného opylení Parmény zlaté zimní, první plody nesla v roce 1894. Synonyma: Geheimrat Wesener, Tajný rada Wesener.

RŮST: bujný, vzpřímený růst v mládí, později vytváří rozložitější, až převislou korunu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy rozkvétajícími středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Berlepschova reneta, Braeburn, Coxova reneta, Golden Delicious, Kandil Sinap, Londýnské, Ontario, Orleánská reneta, Šampaňská reneta, Viliamovo.

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: velké, tvarově variabilní od ploše kulovitých až po soudkovité. Slupka je tenká, hladká, později mastná, žlutá s pruhovaným červeným líčkem, s nápadnými lenticelami a často mramorovitě pokrytá rzivostí. Je to tzv. kožovka. Dužnina je žlutobílá, jemná, tuhá, velmi šťavnatá, chuť výrazně kyselejší.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do ledna až února.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu, na moštování, pečení a výrobu přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na půdu, ale nesnáší příliš těžké půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: Německo, Grevenbroich, Porýní, vyšlechtil ji v roce 1878 Dietrich Uhlhorn mladší jako křížence mezi Ananasovou renetou a Purpurovým agátovým a pojmenoval ji po svém tchánovi, soudním radovi Vinzenzu von Zuccalmagliovi.

 
RŮST: v mládí střední, později slabší, méně intenzivní, koruna zpočátku široká, později vysoká kulovitá, hustší.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Coxova reneta, James Grieve, Croncelské, Landsberská reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Železné.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, v plné plodnosti střídavá.

 
PLODY: menší až středně velké, vejcovité až kulovité, velikostně i tvarově nevyrovnané. Slupka je zelenkavě citronově žlutá, na slunečné straně s červeno-oranžovým nádechem, s červenohnědými lenticelami. Dužnina je jemná, hustá, šťavnatá, mírně vonná, chuť sladce nakyslá, vyvážená, příjemně kořenitá, osvěžující, velmi dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až začátkem prosince, skladovatelnost do února až března. Nepadají předčasně působením větru. Při skladování nezvadá, může však moučnatět.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a skladování. Na vzduchu nehnědne. Plody jsou odolné vůči otlačení a vhodné pro transport.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy živné, vlhké, středně těžké, ne však zamokřené. V suchých půdách jsou plody jen velmi malé. Vhodná pro teplé polohy, chráněné před větrem a silnými mrazy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči škůdcům, ve dřevě často namrzá, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, v mokrých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně v Německu nebo Švýcarsku, náhodný semenáč, velmi stará odrůda.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vzpřímený, později středně silný růst, koruna nejprve pyramidální, později kulovitá se skloněnými větvemi. Větve mají sklon k vyholování.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Ontario, James Grieve, Jonathan, Parména zlatá zimní, Starking Delicious, Šampaňská reneta.

 
PLODNOST: raná až středně raná, 4.–5. rok po výsadbě, střední, s probírkou pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, kuželovité, slabě žebrované, u kalicha zúžené – zvonkovité. Slupka je tenká, hladká, suchá, zelenkavožlutá, na slunečné straně narůžovělá, s rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, tuhá, křehká, středně šťavnatá, aromatická, na řezu takřka nehnědne. Chuť je příjemná, harmonická, svěží, kyselejší až kyselosladká, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumní zralost v lednu či únoru, dlouhá skladovatelnost do března až června. Velmi dobře skladovatelná, nezvadá, nehnědne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení a moštování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Nenáročná odrůda na půdu. Vyhovují jí teplé a středně teplé polohy zejména proto, že pozdě ukončuje vegetaci. Vhodná pro zahrady i větší výsadby.

 
ODOLNOST: nízká odolnost dřeva vůči mrazu, květy jsou středně mrazuvzdorné, střední až vyšší odolnost vůči padlí a strupovitosti. Citlivá na měďnaté přípravky.

PŮVOD: Středomoří od Libanonu a asijské části Turecka až po Španělsko a Portugalsko, na jihu od Tuniska po Maroko. Podél Biskajského zálivu zasahuje až do západní Francie a překvapivě roste i v jihozápadním Irsku.

RŮST: středně bujný. Je to stálezelený keř nebo strom dosahující výšky 1–8 m (ve své domovině někdy až 15 m) a šířky 1–8 m, u nás spíše nižší. Kmen s červenohnědou kůrou může mít průměr až 80 cm, často je vícekmenný. Listy jsou neopadavé, řapíkaté, o rozměrech 8 × 3 cm. Mají kopinatý tvar připomínající listy vavřínu. Na lícní straně jsou lesklé, zářivě zelené, na rubu matné. Okraj listové čepele je zoubkovaný až pilovitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, hmyzosnubný s oboupohlavnými, baňkovitými, vonnými květy, kvete v listopadu až prosinci.

PLODNOST: je brzká (3–4 roky po výsadbě), ve své domovině dosahuje ve volné krajině (ne na plantáži) 2,8–10,4 kg na keř, 75–577 kg/ha.

PLODY: malé, variabilně velké (od 1 g po 12,3 g, průměrně 3,7 g, 0,7–2 cm), kulaté, ostnité, červené bobule. Dužnina je měkká, žlutooranžová s pěti komorami s více drobnými, hnědými, hranatými semeny. Chuť je před dozráním trpká, při plném vyzrání velmi sladká, méně výrazná s příjemnou vůní. Plod obsahuje asi 20 % cukru a má velmi vysoký obsah antioxidantů.

DOZRÁVÁNÍ: podle lokality od října do prosince.

VYUŽITÍ: celá rostlina je celoročně velmi dekorativní, zejména na konci podzimu, kdy je sytě zelená a obsypaná květy i dozrávajícími plody. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, tedy na výrobu kompotů, džemů, tzv. alicantského likéru, vína, brandy či destilátu. Léčivé využití: všechny části rostliny obsahují hodně ethyl galátu, který má silné antibiotické účinky proti mykobakteriím. Listy, kůra a kořeny jsou močopudné a působí jako ledvinné antiseptikum vhodné proti zánětu močových cest. Technické využití: Má velmi tvrdé a husté dřevo vhodné na řezbářství.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před studeným větrem a silnými mrazy. Půdu upřednostňuje kyselou, vlhkou, ale dobře odvodněnou, ale na rozdíl od ostatních druhů z čeledi vřesovcovité dobře snáší i vápník v půdě. Dobře snáší také sušší i těžkou jílovitou půdu. Je vhodný do teplých poloh, do zahrad či parků.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě krátkodobě do -17,5 °C, méně v květu.

PŮVOD: ČR, Ostružná, náhodný sladkoplodý semenáč objevený okolo roku 1810.

RŮST: středně bujný, později mírný. Je to menší až středně velký strom, okolo 20. roku dosahuje výšky 4–5 m, v 50 letech 6–8 m. Vytváří pravidelné vejčité koruny, u starších stromů nepravidelné. Listy jsou opadavé, střídavé, složené, lichozpeřené z 5–9 párů kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Okraje listů jsou zubaté jen v horní polovině na rozdíl od listů botanického druhu, které jsou zubaté po celé délce. Kůra je světle šedá, hladká.   

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, květenství jsou ploché, kompaktní chocholíky, květy jsou drobné, krémově bílé, kvetou v květnu. 

PLODNOST: raná, středně vysoká ve srovnání s jinými jedlými odrůdami, pravidelná.

PLODY: souplodí obsahuje 15–20 i více plodů, které jsou velké (7–9 mm), kulaté, červeno-oranžové a mají středně pevnou slupku. Dužnina je žlutooranžová, středně šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (obsah cukru až 13 %). Obsahují mnoho vitaminu C, antioxidantů a fenolů, ale i pektinu, takže dobře želírují.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září, pokud uniknou ptákům, vydrží na stromě dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná a zároveň jedlá dřevina je vhodná do zahrad, sadů, parků, alejí, stromových řad či větrolamů. Je to dobrá medonosná dřevina, pozdě rozkvétající intenzivně vonící květy poskytují včelám nektar i pyl. Kulinární využití: med z květů bývá červenožlutý, po zkrystalizování je hrubozrnný a má silnou vůni. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k sušení do ovocných čajů, k výrobě džemů, želé, kompotů, sirupů, likérů, omáček jako náhrada za brusinky, k výrobě octa či destilátu. Vysušené se dají použít místo rozinek do vánoček či koláčů, upražené a pomleté jako náhrada kávy. Léčivé účinky: plody se používají při onemocněních trávicího traktu, zvyšují vylučování žluči do střev, což podporuje trávení zejména u starších lidí. Zároveň působí proti zácpě či mírným průjmům bez jiných vážných příčin. Odedávna jsou známým prostředkem proti kurdějím, tedy chorobě z nedostatku vitaminu C. Z tohoto důvodu jsou i výborným prostředkem k léčení chřipky a pomáhají odstraňovat příznaky jarní únavy. Jsou účinné také při dýchacích potížích, zahlenění a zánětu průdušek. Používají se buď syrové, macerované ve víně nebo ve formě čaje. Lidově se používají také proti revmatismu a ledvinovým kamenům. Květy jeřábu zase obsahují látku velmi podobnou ženským hormonům a ve formě nálevu se používají úspěšně při různých ženských potížích. Technické využití: odolné, tvrdé, jemnozrnné, pružné dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví a v minulosti k výrobě vycházkových holí. Z mladých větviček lze získat černé barvivo.

STANOVIŠTĚ: je nenáročný na stanoviště a půdy, dá se pěstovat i ve vyšších horských oblastech, dokonce i na kyselých a rašelinných půdách. Ideálně jej vysazujeme na slunné místo do vlhké, propustné půdy, ve sponu 4–8 metrů.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolný vůči větru, dobře odolný proti škůdcům a chorobám. Toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z Lieskovské doliny.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou.

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Slovensko, Moravské Lieskové, lokální genotyp.

 
RŮST: mírnější, kompaktnější, tvoří v rámci oskeruš menší koruny, má kratší vzdálenosti mezi internodii. Vyznačuje se tmavě zelenými, zdravými listy nepoškozenými strupovitostí. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

 
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

 
PLODY: velmi velké, kulatého, jablíčkového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá s červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, velmi sladká, šťavnatá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, již začátkem září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

 
VYUŽITÍ: ačkoliv je v rámci oskeruš menší, stále je to velký, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

 
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou silnější odolné vůči strupovitosti(Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Maďarsko, neznámý přesnější původ.

RŮST: bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: jsou středně velké, hruškového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá, bez líčka. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: jako mohutný, dlouhověký strom je využitelná jako krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou méně odolné vůči strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velké, kulovitého až kuželovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Česká republika, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, hlavním šlechtitelem byl Jaroslav Tupý, vyšlechtil ji jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980, registrována byla v r. 1994.

RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrostlé středně hustě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až středně pozdě, je opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleánská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampaňská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, plocho kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř po celém plodu pruhovanou červení. Dužina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, výrazně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také ke zpracování na kompoty, mošty, přesnídávky, pečení či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevu i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5-7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná na bakteriální spálu.

PŮVOD: Anglie, Emneth, vyšlechtil ji William Lynn jako křížence odrůd Lord Grosvenor x Codlin Keswick, množí se od r. 1899. Synonyma: Early Victoria, Emneth Early, Früher Viktoria, Viktoria bílá.

RŮST: mírnější, zdravý, vytváří menší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Ananasová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Harbertova reneta, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, James Grieve, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange, Lebelovo, Matčino, Ontario, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Red Delicious, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: je velmi časná, velmi vysoká, spíše střídavá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 140-200 g), tupě kuželovité, mírně žebrovité. Slupka je mírně mastná, zelenožlutá až slaměně žlutá, někdy s nevýrazným líčkem, mírně voňavá, často se přes plod táhnou 1-2 čáry. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, šťavnatá. Chuť je osvěžujícím a pikantně nakyslá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr od poloviny srpna, dozrává postupně, vydrží často až do konce září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na polohu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i květu, silně odolná proti strupovitosti, středně až vyšší vůči padlí, silně odolná proti rakovině i vůči mšici vlnačce krvavé.

Růst bujný, koruna se mohutně větví do výšky, později je široce kulovitá, plodnost pozdější (7–10 let po výsadbě), na vyšších tvarech dobrá úrodnost. Plod středně velký až velký, tvar kulovitý, u kalicha mírně zúžený. Slupka pevná, nejprve zelenožlutá až žlutá, později červená, na slunečné straně tmavě červená, nenápadně pruhovaná, s velkými bílými nebo rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá se žlutým nádechem, jemná, hustá, šťavnatá, chuť sladká, příjemně nakyslá. Zimní odrůda s krásnými plody vhodnými k přímému konzumu, zpracování a uskladnění. Sklizeň v polovině října, konzumní zralost: listopad až prosinec, skladovatelnost do března. Nenáročná odrůda, prospívá i ve vysokých, podhorských polohách. Pěstební tvar vyšší, zmlazovací řez ne příliš hluboký. Mrazuvzdorná. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Ontario, Ušlechtilé žluté. Sama je špatným opylovačem. Původem z Německa.

PŮVOD: není přesně známý, pravděpodobně Litva, ale je to stará odrůda, popsaná již začátkem 19. století. Synonyma: Virginischer Rosenapfel, Rosenapfel der Jungfrau, Milerosa virginiana, Polskie panieriskie, Virginjski rožnik, Rozovka Virginskaja, Virginischer Glasapfel, Virginischer Sommerapfel, Virginischer Sommer-Rosenapfel, Liefländer Liebling, Pomme Jéruzalem Doubelde Witte, Sommer Gulderling, Apfel aus St. Germain.

 
RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný, neplodí nadměrně, takže do vysokého věku si zachovává dobrý růst. Tvoří koruny nejdříve vysoké, s prutovitými větvemi s řídkým plodonosným obrostem, později jsou koruny vysoko, široko kulovité.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzo až středně brzo, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hammersteinovo, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, středně vysoká, pravidelná, byť střídavě vysoká, neplodí nadměrně, nejvíce rodí ve vysokém věku.

 
PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g, občas až 180 g), tvarově nepravidelné, někdy kuželovité, jindy plocho kulovité, někdy dokonce tupě vejcovité. Slupka je na stromě jemně bílo osrněná, jemná, hladká, méně lesklá, slámově bílá, později jemně žlutavá, často, ale ne vždy, s menším či větším růžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až jemně žlutavá, měkká, jemná a šťavnatá. Chuť je osvěžující kyselá, aromatická, s jemně kořenitou, růžovou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem srpna, ke konzumaci dozrávají vzápětí, při uskladnění v chladu vydrží do konce srpna, případně až do konce září. V chladnějších polohách dozrávají podstatně později. Se sběrem netřeba otálet, je třeba sbírat, když začínají padat červivé plody, zralé plody voní, příliš dlouho na stromě ponechané plody rychle moučnatí. Transport snášejí jen těsně po sběru, později se snadno otlačí.

 
VYUŽITÍ: zejména ke přímé konzumaci, ale i na sušení, moštování a výrobu jablečného pyré.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, ale neuzavřené. Není náročná na půdu, vyhovují jí nejen hluboké, hlinité půdy, ale i sušší, hlinitopísčité, na kterých plodí dříve. Nevyhovují jí ale jílovité, těžké půdy, kde špatně roste a málo plodí. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh, pokud jsou chráněné.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až vyšší odolná vůči padlí a strupovitosti, na těžkých jílovitých půdách středně náchylná k rakovině.

Zdravý, středně silný růst, vytváří poměrně hustou, kulovitou korunu. Raná a pravidelná plodnost. Středně velký plod kulovitého, mírně zploštělého tvaru. Hladká slupka je lesklá, zelenožlutá, na slunečné straně zlatistá, někdy s jemnými rzivými skvrnami / tečkami. Dužnina je jemná, šťavnatá, žlutavě bělavá, chuť velmi dobrá, sladce nakyslá, příjemně kořenitá. Jemná levandulová vůně. Výborná stolní odrůda. Pozdější sklizeň (od poloviny října), konzumní zralost v prosinci, skladovatelnost do března. Méně náročná odrůda, snese otevřené polohy i sušší půdy. Dobrá odolnost vůči mrazu (ve dřevě i květu) a vůči strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený na zač. 80. let 19. století u obce Watervliet. Synonyma a cizí názvy: Marbrée de Watervliet.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný růst, vytváří vzpřímenou kulovitou až pyramidální, středně zahuštěnou korunu s kratším plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Lord Lambourne, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 100–150 g), vyrovnaného, kulovitého tvaru. Slupka je pevná, silná, pololesklá, základní barva – žlutá – je překrytá červení s charakteristickým rzivým mramorováním a nenápadnými lenticelami. Někdy rzivost pokrývá většinu plodu. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, tuhá, později křehká, barvy bělavě nažloutlé, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je sladce nakyslá, jemná, méně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklízí se ve 2. polovině října, pokud možno co nejpozději. Konzumně dozrává v prosinci, vydrží do května. Podtržené plody při skladování vadnou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, k moštování a sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné půdy a vlhčí ovzduší. Je vhodná také do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně vůči padlí.

PŮVOD: USA, Minnesota, Excelsior, vyšlechtil ji v r. 1869 P. M. Gideon jako semenáč odrůdy Cherry Crab.

 
RŮST: v mládí bujný, později slabší až ustává a potřebuje zmlazení. Tvoří nejprve úzce pyramidální, později vysoce kulovité až převislé koruny. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem, část plodů tvoří i partenokarpicky. Vhodní opylovači: Akerö, Antonovka, Charlamowski, Cortland, Cox Pomona, Croncelské, Golden Delicious, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Malinové holovouské, McIntosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Římské, Wagenerovo. Neopyluje ji dobře Matčino.

 
PLODNOST: časná (4-6 let po výsadbě), vysoká, zpočátku pravidelná, později má sklony k střídavé plodnosti, třeba pomoci vhodným řezem v roce předpokládané vysoké plodnosti.

 
PLODY: středně velké až velké (specificky lehké, průměrně 135 g, ale i 200 g), kulovité až ploše kulovité, tvarově dost pravidelné. Slupka je hladká, lesklá, pevná, jemně osrněná, nejprve zelenožlutá, později žlutá, pokrytá z větší části charakteristickým krásným karmínově červeným, pruhovaným líčkem, voní. Dužnina je žlutobílá, pod slupkou či i uprostřed mramorovaně růžová, jemná, měkká velmi šťavnatá a na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokysele, s malinovou vůní a příchutí, velmi dobrá, připomíná chuť Malinového holovouského.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň přibližně v polovině září, konzumně dozrávají začátkem října, vydrží uskladnit až do Vánoc, ale zejména z vyšších poloh, nejlepší chuť mívají v listopadu. Čas sklizně je třeba dobře vystihnout, při zpoždění se plody hromadně opadávají.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k moštování a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem. Na polohu ani půdu není příliš náročná, ale měla by být dostatečně vlhká. V suchých a teplých polohách sice dobře plodí a plody se pěkně zbarvují, ale dost opadávají, bývají červivé. Vhodná zejména do středně teplých a chladnějších oblastí, kde se například již nedaří odrůdě James Grieve. Zvládá dobře i mrazové kotliny.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Je silně odolná proti padlí, středně až vyšší odolnost má proti strupovitosti. Více ji v suchých, teplých oblastech napadá obaleč jablečný (Cydia pomonella).

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to velmi stará odrůda popsaná poprvé zřejmě již v 15. století. Synonyma: Jeptiška, Cikán, Kominík, Roter Eiserapfel, Rother Calvillartiger Süssapfel, Eiser rouge, Durable trois ans, Roter drei Jahre dauernder Streifling, Paradiesapfel, Vittaria succulenta, Arsapple, Bamberger, Cristapfel, Elizer rosu, Herzapfel, Hunt’s Royal Red, Jarnapple, Kloserapfel, Kloster Apfel, Kohlapfel, Nagelsapfel, Rahmapfel, Red Eisen, Rother Backapfel, Schornsteinfeger.

RŮST: je velmi bujný, vytváří ploše kulovité až široce rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylovatelná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy až velmi pozdě a je špatným opylovačem. Vhodné opylovače např.: Ananasová reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Zuccalmagliova reneta atd.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná, každý druhý rok však vyšší. Nasazuje po jednom plodu v květenství.

PLODY: jsou středně velké až větší (průměrně 130 g), tupě kuželovité, u kalichu mírně žebernaté, nesouměrné, s jednou polovinou často menší, tvarově méně vyrovnané, velikostně vyrovnané. Slupka je tlustá, hladká, polomastná, nejdříve zelenožlutá, ale skoro celá překrytá červenou barvou, jejíž pásky na podkladové barvě jsou zřetelné jen na zastíněné straně, s výraznými, rezavými, bíle lemovanými lenticelami po celém plodu. Čerstvě obrané plody ze stromu jsou výrazně světle šedě až fialově ojíněné. Dužnina je zelenobílá, později nažloutlá, hrubozrnná, tuhá, méně šťavnatá, nevoní a na vzduchu mírně hnědne. Chuť je po dozrání sladká, málo kyselá, méně výrazná, téměř bez kořenitosti.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině až koncem října, konzumně dozrává v lednu, uskladněná v chladu vydrží do května či z chladných poloh a v dobrém uskladnění až do další sklizně či déle. Plody předčasně nepadají ve větru, jen v suchu. Neotlačují se, dobře snášejí přepravu, při skladování nevadnou a nehnijí.

VYUŽITÍ: mohutný strom s květy atraktivními pro opylovače se hodí do větších zahrad, sadů, na pastviny, včelíny, do větrolamů. Plody jsou vhodné zejména pro kuchyňské zpracování, tedy pečení, výrobu výživ, džemů, kompotů, sušení, výrobu vína, méně pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vzdušné, je méně náročná na polohu. Preferuje dostatečně vlhké, středně těžké až těžší, úrodné půdy, nesnáší jen vysloveně mokré půdy, kde může trpět rakovinou. Dobře snáší zatravnění po vstupu do plodnosti. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je dobře odolná vůči větru, středně odolná vůči strupovitosti, padlí a rakovině.

PŮVOD: neznámý, asi Francie, stará odrůda nejpozději z počátku 19. století. U nás se nazývá také Štěpové.

 
RŮST: zdravý a silný, vytváří vysokou, široce kulovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, květy jsou mrazuvzdorné.

 
PLODNOST: vysoká, tvoří mnoho plodonosných větviček.

 
PLODY: středně velké, kuželovité. Slupka je silná, hladká až mastná, žlutá, s četnými rzivými lenticelami, na slunečné straně zlatožlutá. Dužnina je nažloutlá, dosti jemná a šťavnatá, chuť kořenitá, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v první polovině září, konzumní zralost od konce září, skladovatelnost do ledna. Podobně jako Riznerovo má velmi dlouhou konzumní dobu na to, že se sklízí již v září jako letní odrůda.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, zpracování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i drsnější, vyšší polohy a horší, mělčí, méně úrodné půdy. Je vhodná do otevřených i uzavřených zahrad, na pole, do alejí. Jen v příliš suchých polohách má drobné plody.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, málo náchylná k chorobám.

PŮVOD: materiál z asi 450letého stromu tzv. Adamcovy oskeruše z vrchu Žerotín u Strážnice na Moravě, patří do pomologického typu Jemná.

RŮST: středně bujný až bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené ze 6–10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně vybarvují do žluta, oranžova a červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, uspořádané v chocholících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká, pravidelně ob rok nebo jednou za 2 roky, dobře plodná i v meziobdobí.

PLODY: středně velké (2–3,5 cm, 7–15 g), kulovitého až kuželovitého tvaru s malou kalichovou jamkou. Slupka je poměrně jemná, většinou lesklá, žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Celý plod je pokryt drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická, s minimem zrnité struktury. Zralé plody jsou náchylné na otlaky.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při skladování velmi rychle hnědnou a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po zhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po umletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, plody jsou silně až středně odolné proti strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.