U nás najdete široký sortiment ovocných stromků - výjimečné staré odrůdy i moderní vůči chorobám rezistentní odrůdy, které jsou vhodné právě pro vaši zahradu. Nabízíme sazenice přímo z naší školky, které pro vás pečlivě pěstujeme od semínka až po vitální stromy připravené k výsadbě. Vyberte si z kvalitních ovocných stromů volnokořenných nebo kontejnerovaných. Nebo ušetřete čas do první úrody výsadbou zakořeněných vzrostlých stromů v AIRPOtech. Použijte filtry, pomocí kterých si vyberete ty správné stromy pro vás. Děláme vše pro to, abyste se mohli těšit z bohaté úrody a dlouhodobé vitality vašich stromů.
Řadit podle:
383 produktů
383 produktů
PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ neznámý.
RŮST: středně bujný, rozložitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, bez opylení tvoří partenokarpické plody, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.
PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bez semen.
PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jde o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.
DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke dozrání 2 týdny při pokojové teplotě, netrpce jsou konzumovatelné hned.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v období dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu i ke zpracování, sušení, do džemů, na víno apod. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření naopak proti průjmu. Usušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinohradnických oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolný asi do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, dá se pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: ne zcela známý, ale zřejmě jde o prastarou odrůdu z Peloponéského poloostrova, později rozšířenou do starověkého Říma Appiem Claudiem. Poprvé ji popsal švýcarský botanik a pomolog Johann Bauhin v 17. století jako ""pomum pentagonum"". Nejstarší německé pomologie zase uvádějí, že se pěstovala zejména v alpských oblastech Tyrolska, ve Švýcarsku a jižním Německu.
RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě.
PLODNOST: pozdní, vysoká, střídavá
PLODY: malé až střední (50–70 g), více či méně hvězdicovitého tvaru s 5 cípy. Slupka je tenká, pevná, lesklá, není mastná, světle žlutá až slámově žlutá s granátově červeným líčkem. Dužnina je bílá až světle žlutá, tuhá, křupavá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladkokyselá, průměrná, osvěžující, bez zvláštní vůně či příchuti.
DOZRVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. října, konzumní zralost od 1. pol. prosince, skladovatelnost až do června.
VYUŽITÍ: vhodné především jako vánoční dekorace a ke zpracování na mošty a cider a k dlouhodobému uskladnění.
STANOVIŠTĚ: slunné, hluboké hlinité, spíše vlhčí půdy a slunné stanoviště, případně polostín, zejména středně teplé oblasti, ale i chráněné vyšší oblasti, vyhýbat se uzavřeným polohám s vysokou vzdušnou vlhkostí a velmi teplým a suchým polohám.
ODOLNOST: středně až více mrazuvzdorná v dřevě, středně odolná proti strupovitosti, náchylnější k padlí a bakteriální spále. Plody jsou odolné proti otlačování.
PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, našel ji v r. 1856 školkař Kornelis Ottolander jako postranní výhon ze semenné podnože. Synonyma a cizí názvy: Pěkná z Boskoopu, Schöner von Boskoop, Reinette de Boskoop, Belle de Boskoop, Schoene van Boskoop, Boskopskaja krasavica.
RŮST: zpočátku bujný, koruna mohutná, široce rozložitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem, je to triploid. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Bismarkovo, Boikovo, Coxova reneta, Dukát, Gdaňský hranáč, Hammersteinovo, Charlamowski, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matčino, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wealthy, Zuccalmagliova reneta, Zvonek.
PLODNOST: pozdější, po 5. roce, většinou bohatá, střídavá.
PLODY: velké, ploše kulovité i vysoko kulovité, tvarově nevyrovnané, těžké. Slupka pevná, pružná, kožovitá, základní barva zelená, krycí červená asi jen na 1/4 plodu, s rzivými lenticelami, které splývají, ve vyšších polohách vytvářejí souvislé plochy. Je to tzv. kožovka. Dužnina nažloutlá, hutná, šťavnatá. Chuť je výrazná, renetová, nakyslá, dostatečně sladká.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v září až říjnu, čím déle ponechané na stromě, tím jsou chutnější a trvanlivější. Konzumně dozrává v listopadu až polovině prosince. Uskladněná vydrží podle polohy do ledna až června.
VYUŽITÍ: přímý konzum, pečení, sušení, výroba moštu a vína.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, i vyšší, ale ne drsné. Výživné, hluboké, dostatečně vlhké půdy.
ODOLNOST: dostatečně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Odolnější proti strupovitosti a rakině, středně náchylná k padlí. Nesnáší sucho. Citlivá na proliferaci.
PŮVOD: pravděpodobně z Anglie z pol. 18. století.
RŮST: bujný, vytváří velkou, jehlancovitou korunu, později je široce kulovitá. Má výrazně tmavozelené listy kontrastující se světle zelenými řapíky.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, sama je špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Hardyho máslovka, Kozačka štutgartská, Williamsova.
PLODNOST: raná, hojna, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (až 10 cm dlouhé), protáhlé, lahvicovitého tvaru, někdy i křivé. Slupka je hladká, lesklá, světle zelená až žlutozelená, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem, z horších poloh může být trpká. Dužnina je bílá, jemná, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladkokyselkavá až sladká, jemně vínově kořenitá, velmi příjemná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem poloviny srpna nebo i dříve ještě v tvrdé, světle zelené zralosti, konzumní zralost za 1-2 týdny, nevydrží dlouho, výjimečně do začátku září.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, moštování, pečení, výrobu kompotů, džemů a povidel nebo destilátů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Upřednostňuje hluboké, výživné půdy, dostatečně vlhké, ale dobře odvodněné půdy; uspokojí se i s horšími půdami, pokud nejsou příliš mokré a studené. Je vhodná do větších zahrad a sadů nebo i do alejí s dostatečně vysoko vyvázanou korunou. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí; v chladnějších sice dobře roste, ale plody nedosahují dobré kvality.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Odolná vůči nemocem, jen v nevhodných polohách a při zahuštění koruny může trpět strupovitostí. Udržujeme vzdušnou korunu a sázíme ji na vzdušné, otevřené lokality.
PŮVOD: Slovensko, náhodně nalezený semenáč v Bratislavě.
RŮST: středně bujný, dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu, je samosprašný.
PLODNOST: středně vysoká, dospělý strom přibližně 20 kg/strom/rok.
PLODY: velké, kulovité se 4 jemnými rýhami. Je to odrůda typu PCA = pollination constant astringent = trpké při sklizni bez ohledu na opylení, zralé po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě. Dužnina je při sklizni tvrdá, žlutooranžová a trpká, po konzumním dozrání oranžová, měkká a šťavnatá. Chuť je sladká.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň koncem října, v listopadu, konzumně dozrává po cca 2 týdnech při skladování nejlépe s jablky.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody vhodné k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, víno, sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do cca -20 °C, v květech obvykle uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C. Málo náchylný k chorobám, někdy ho může potrápit antraknóza.
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Japonsko, Korea nebo Čína, zřejmě jedna z velmi starých odrůd. Synonyma: Yotsudani, Jumbo.
RŮST: středně bujný až bujný, vytváří větší koruny, 4–6 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří jen samičí květy, kvete brzy až středně a dlouho (až 3 týdny), kvete bohatě, bez opylení tvoří partenokarpické plody. S opylením tvoří větší plody se semeny.
PLODNOST: raná, vysoká v případě opylení, v různé míře pravidelná podle lokality (někde alternuje, jinde je každoroční a podobné výšky), střední násada plodů, menší až střední červnový opad plodů.
PLODY: jsou velké (průměrně 180–251 g, výška cm, šířka 8 cm), mírně ploše kulovité, v příčném řezu čtyřhranné. Slupka je žlutooranžová. Dužnina je oranžová, jemná, středně tuhá (podobně jako u Vainiglia, méně než u Jiro). Chuť je velmi dobrá, sladká (obsah cukru průměrně 14,9 %, kyselin 0,11 %).
DOZRÁVÁNÍ: je rané, u nás často začátkem až v 1. polovině října. Je to odrůda typu PCNA (= pollination constant non-astringent), tedy plody jsou sladké po vybarvení a při sklizni ze stromu.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména na podzim, kdy dozrávají plody. Kulinární využití: plody hlavně k přímé konzumaci, do ovocných či zeleninových salátů, zavařování, výrobu džemů, džusů, vína, méně k sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný zejména do teplých poloh.
ODOLNOST: je méně mrazuvzdorný ve dřevě do asi -12 °C až -15 °C (mladé stromy), případně -15 °C až do -17 °C (starší stromy), v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už slabý mráz (mezi -1 °C a -2 °C). Velké plody mladých stromů jsou náchylné k praskání v oblasti špičky či oddělení kalichu.
Původ: Japonsko
RŮST: dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m a úrodnosti
OPYLOVACÍ POMĚRY:
PLODNOST: přibližně 20 kg/strom/rok.
PLODY: jsou velké, ploché, se 4 stranami a 4 mělkými rýhami. Slupka je tvrdá, lesklá, oranžovočervená. Dužnina je žlutooranžová, při sklizni tvrdá, v konzumní zralosti měkká a šťavnatá. Plody jsou typu PVA = pollination variant astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (pokud ano, pak je jen dužnina s hnědými skvrnami kolem semen netrpká, ačkoliv tato odrůda semena téměř nevytváří). Zralá dužnina je velmi chutná, sladká, s jiným chuťovým profilem než mají odrůdy Jiro, Fuyu či Hana Fuyu, protože zde hlavní cukry představují glukóza a fruktóza (nikoli sacharóza) a kyselina citronová (nikoli jablečná).
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrávají cca po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě, nejlépe mezi jablky.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, vína a také na sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých, vinařských oblastí.
ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě asi do -18 °C, v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C.
PŮVOD: Japonsko, Honšú, prefektura Šizuoka, obec Mori (Morimachi), pravděpodobně neznámý semenáč, který kolem roku 1844 objevil Matsumoto Jiro na břehu řeky Ōta a přesadil ho k sobě na zahradu. Rozšířil se roubováním díky tomu, že na rozdíl od ostatních tehdy pěstovaných odrůd v okolí nebyl trpký při dozrání na stromě. Představili ho v časopise Nodan místní zahradnické společnosti Teikoku Nouka Ichi Kyokai a vyšlechtili z něj i raněji dozrávající odrůdu Ichiki-kei Jiro, která je dnes zřejmě nejpěstovanější odrůdou v Japonsku. Plody prý chutnaly i císaři Macuhitovi a na konci éry vlády dynastie Meidži (do r. 1912) byly již populární po celém Japonsku a vyrovnaly se v oblibě odrůdě Fuyu. Původní strom stále roste v Mori, má status přírodní památky prefektury Šizuoka a od roku 2004 se o něj stará Společnost pro ochranu mateřského stromu Jiro.
RŮST: středně bujný. Vytváří spíše menší korunu. Dorůstá do výšky 3–5 m. Letorosty jsou středně silné, se středním počtem eliptických lenticel a široce vejčitými pupeny, se středně širokými listy zakončenými ostrou špičkou.
OPyLOVACÍ POMĚRY: partenokarpický, tvoří jen samičí květy, kvete středně brzy a středně bohatě. Bez přítomnosti opylovače tvoří velké množství partenokarpických, bezsemenných plodů, v přítomnosti opylovače (např. jiné odrůdy) jsou plody se semeny.
PLODNOST: raná, vysoká (propad plodů je nízký až středně vysoký), v mládí méně vyrovnaná, později vyrovnanější, pravidelná.
PLODY: partenokarpické plody jsou středně velké až velké (průměrně 139–250 g), zploštěle hranaté se 4 hranami a středně výraznými rýhami (průměrná výška plodu 5 cm, šířka 7 cm) a kalich je výrazně vmáčknutý, kališní lístky středně široké, stopka krátká a silná. Slupka je žlutooranžová, v plné zralosti sytě oranžová až červenooranžová, středně silná, odolná proti poškození při manipulaci. Dužnina je v plné zralosti oranžová s drobnými hnědými skvrnami, tuhá, křupavá, méně šťavnatá než u odrůdy Fuyu, ale ne suchá. Chuť je velmi dobrá, sladká (průměrně 14,2–16,9 °Brix, s nízkým obsahem kyselin 0,13 %). Opylené plody jsou mírně větší a mají tmavě hnědá semena s drobnými částmi dužniny kolem nich zbarvenými dohněda.
DOZRÁVÁNÍ: je středně rané až pozdní, dozrává po odrůdě Tipo, před odrůdou Vaniligia, tedy u nás zejména koncem října až začátkem listopadu. Je to typ PCNA, tedy plody jsou sladké už při sklizni, bez ohledu na to, zda byly či nebyly opylené. Plody mají střední trvanlivost po sklizni.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména během vegetační sezóny a při dozrávání plodů po opadu listů. Kulinární využití: Plody jsou vhodné zejména na čerstvý konzum, do ovocných či zeleninových salátů, na výrobu vína, džemu, méně vhodné na sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při potížích s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují třísloviny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých poloh.
ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě do asi −12 °C až −15 °C (mladé stromy) a později až do −15 °C až −17 °C (dospělé stromy), v květu obvykle uniká mrazům. Je středně odolný vůči poškození obalečem rybízovým (Synanthedon tipuliformis). Plody jsou náchylnější k praskání na špičce v případě silného větru či velmi vysoké teploty.
PŮVOD: v Nikitské botanické zahradě v Jaltě v bývalém SSSR ji v roce 1980 vyšlechtil A. N. Kazas volným opylením Rosseyanky neznámou odrůdou rodu Diospyros – představuje druhou generaci křížení. Jako synonymum se používá název Nikitska Bordovaja podle barvy zralých plodů.
RŮST: slabší až středně silný. V 10 letech dosáhne výšky 3–3,5 m, koruna má kulovitě pyramidální tvar.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda jako opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: pravidelná a vysoká i v suchých letech, z dospělého stromu získáme až 70 kg plodů ročně.
PLODY: středně velké, od 60 do 120 g, kulovité, oranžově červené, po dozrání a změknutí bordové. Dužnina má po dozrání konzistenci džemu, je bordově červená, sladká a velmi chutná.
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají na stromě postupně, první již koncem září a poslední v prosinci. Jde o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, džemy apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Lze pěstovat i mimo vinařské oblasti.
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -24 °C až -25 °C, první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: Španělsko.
RŮST: bujný. V dospělosti dosáhne výšky 4–5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tvoří sice jen samičí květy, ale plodí partenokarpicky bezsemenné ovoce i bez opylení. Pokud je květ opylen, tvoří se trochu větší plody se semeny.
PLODNOST: do plodnosti vstupuje brzy, již ve 2. nebo 3. roce po vysazení. Z dospělého stromu získáme ročně až 50–60 kg plodů.
PLODY: jsou velmi velké, 240 až 360 g, srdčitého tvaru, bez opylení bezsemenné, tenká slupka je při dozrání červenooranžová, dužnina oranžová, chuť je plná, sladká, ovocná.
DOZRÁVÁNÍ: koncem října. Patří do skupiny PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na opylení, dozrají po asi 2 týdnech při skladování v pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, tj. džemy apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinařských oblastí.
ODOLNOST: mrazuvzdorné jen do -15 °C, při nižších teplotách doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: v Nikitské botanické zahradě v Jaltě v bývalém SSSR ji v roce 1959 vyšlechtil A. V. Pasenkov jako křížence amerického kaki Diospyros virginiana a japonského Diospyros kaki, představuje první generaci křížení.
RŮST: středně silný, v 10 letech dosáhne výšky 4 m, koruna je mírně převislá. Dosahuje plodnost 70–80 kg ročně z dospělého stromu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda jako opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: vysoká, až 70–80 kg za rok z dospělého stromu.
PLODY: malé až středně velké, od 50 do 60 g, zploštěle kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je po plné zralosti oranžová, sladká a velmi chutná.
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají obvykle na konci října. Jde o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: vhodné k přímému konzumu i zpracování sušením či na džemy, víno apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Lze pěstovat i mimo vinařské oblasti.
ODOLNOST: mrazuvzdorné do -23 °C, první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolná vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.
Původ: Izrael
Opylovací poměry: kvete v červnu, je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení, po opylení jinou odrůdou se v plodu vytvoří semena
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m, vytváří kulovité, kompaktní koruny; středně úrodná odrůda
Plody: typu PVA = pollination variant astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (pokud ano, pak je jen dužnina s hnědými skvrnami kolem semen netrpká). Plod středně velký (140 až 180 g), zploštělého tvaru, v příčném řezu čtvercový, slupka je v době zralosti tmavě oranžová, dužnina žlutooranžová, jemné a velmi sladké chuti
Dozrávání: středně rané, konec října, konzumně zralé po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
Stanoviště: slunné, teplé ve vinařských oblastech; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -16 °C, při nižších teplotách doporučujeme rostliny chránit"
PŮVOD: Itálie.
RŮST: středně bujný, vytváří středně velké koruny, s celkovou výškou okolo 3–4 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, při sklizni trpké plody bez opylení, i opylené při sklizni netrpké plody.
PLODNOST: vysoká, při suchu může být střídavá.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 215–260 g), kulatého tvaru, slupka je žlutooranžová, dužnina oranžová, měkká, velmi sladká. Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké, po opylení jsou už při sklizni netrpké, sladké, ale s několika semeny.
DOZRVÁNÍ: středně pozdní, ve druhé polovině října, trpké plody potřebují k dozrání 2 týdny v pokojové teplotě, nejlépe u ovoce uvolňujícího etylén (např. jablka).
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, sušení, do džemů, na víno apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; dává přednost kvalitním, hlubokým, hlinitým půdám, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný do teplých, případně chráněných středně teplých oblastí.
ODOLNOST: mrazuvzdorné do -18 až -20 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Dobře odolné proti škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: Pákistán, velmi rozšířený v Itálii.
RŮST: velmi bujný, tvoří velké koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, zpočátku trpké plody, i opylené netrpké plody.
PLODNOST: vysoká a pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké (v průměru 235 g), kulovité až zploštěle kulovité, v průměru s 1 semenem na plod, slupka je žlutooranžová, dužnina oranžová, velmi sladká a chutná, s vanilkovou aromou.
DOZRVÁNÍ: dozrává velmi pozdě, až během listopadu. Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké a měkké, po opylení netrpké.
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; dává přednost kvalitním, hlubokým, hlinitým půdám, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný pouze do vinohradnických oblastí.
ODOLNOST: mrazuvzdorné do -17 °C až -20 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné proti škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: Německo, klášter Adersleben, v r. 1839 vyšlechtil zahradník Lichthardt na základě pověření úředníkem Meyerem jako křížence Kalvilu bílého zimního a zřejmě Cára Alexandra, ačkoliv bylo uváděno, že jedním z rodičů je Grávštýnské (to má ale velmi špatnou klíčivost pylu). Synonyma: Aderslebener Calville, Aderslebener Kalvill, Aderslebener Kalvill-Samling, Adersleber Calvil, Adersleber Calvill, Adersleber Kalvil, Adersleber Kalvill, Calville d'Adersleben, Kalvil Aderslebenskii.
RŮST: středně bujný, vytváří rozložité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, opylován hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Croncelské, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: brzká, vysoká, téměř pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (až 250 g), kalvilovitý tvar, žebrovité. Slupka je žlutá s hnědočerveným líčkem. Dužina je žluto-bílá, středně pevná, velmi křehká, jemná, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, dobrá až vynikající.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává od prosince, vydrží do března. Vyžadují vlhčí uskladnění, jinak vadnou.
VYUŽITÍ: především pro přímý konzum a pečení či výrobu pyré.
STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, dobře snáší větrné polohy. Upřednostňuje hluboké, výživné, spíše lehčí, písčitohlinité půdy. V nepříznivých, jílovitých, těžkých půdách předčasně opadávají listy a plody se nevyvíjejí dobře a je náchylnější na rakovinu. Snese i chladnější polohy.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, méně odolná vůči spále růžokvětých (Erwinia amylovora).
PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě z Nizozemska.
RŮST: slabší, s velmi raným nástupem do plodnosti. Tvoří širší, ne příliš velké, poměrně husté jehlanovité či kulovité koruny, větve jsou vzpřímené, plodonosný obrost je krátký.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a poměrně dlouho, protože pozdě rozkvétá na jednoletém dřevě, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Charlamowski, Croncelské, Hammersteinovo, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.
PLODNOST: velmi raná, vysoká, téměř pravidelná.
PLODY: menší až středně velké (115–150 g), kulovité, případně vejcovité či válcovité s charakteristickým povrchovým kalichem. Slupka je nejprve hladká, suchá, zelenožlutá, později až mastná a lesklá, voskově lepkavá, zlatožlutá s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je tuhá, později křehká, žlutobílá, s ananásovou vůní, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, silně aromatická, výborná.
DOZRVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února. Plody velmi dobře drží na stromě, neopadávají.
VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, sušení. Mastné plody se snadno špiní.
STANOVIŠTĚ: teplé, dostatečně vlhké, propustné, úrodné, hlinité půdy. Nesnáší těžké, jílovité, mokré půdy, na nichž trpí rakovinou, ale ani příliš suché půdy, kde trpí padlím. Vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Málo náchylná ke strupovitosti.
RŮST: středně bujný, vytváří široce kulovitou, rozložitější korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné jabloně. Vhodní opylovači: Charlamowski, Coxova reneta, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.
PLODNOST: pravidelná, ale střídavá co do objemu, nemívá sklon k přeplození.
PLODY: středně velké plody kulovitého až ploše kulovitého tvaru. Hladká slupka je ojíněná, bělavě žlutá, téměř celá překrytá rozmytou karmínově červenou barvou s nápadnými bílými lenticelami a modravým ojíněním. Bílá dužnina, pod slupkou někdy narůžovělá, je křehká, šťavnatá, jemně vonná, po řezu na vzduchu hnědne; chuť je dobrá, sladkokyselá.
DOZRVÁNÍ: koncem července až začátkem srpna, vydrží asi 14 dní, poté moučnatí. Dozrává nerovnoměrně, je třeba dělat postupnou probírku a trefit správný čas sklizně, aby plody nebyly příliš kyselé, ale ani moučnaté.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a kuchyňskému použití (na pečení, kompoty apod.). Má málo odpadu při zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné. Odrůda nenáročná na půdu, skromná na živiny a hnojení. Nemá ráda suché půdy (opadávají plody a trpí padlím a červivostí) ani mokré, jílovité (tam trpí rakovinou). Daří se jí i ve vyšších polohách, ale chráněných před větrem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná proti strupovitosti (více než Astrachán bílý) a proti padlí, málo k monilióze.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, kulovité koruny, později mírně převislé.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Baumannova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion,Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonek.
PLODNOST: pozdější, střední, střídavá.
PLODY: střední až velmi velké (150–250 g), ploše kulovité, nepravidelné, hranaté. Slupka je hrubá, mdle lesklá, později mastná, žlutá, na slunné straně rozmytě karmínově červená, s pruhováním či mramorováním a světlými lenticelami, na stromě silně ojíněná. Dužnina je žlutobílá, pevná, tuhá, později křehká a šťavnatá, sladkokyselá až sladší, méně výrazná.
DOZRVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost od prosince, uskladnění do konce března.
VYUŽITÍ: vhodná spíše ke zpracování, zejména na pečení, než k přímé konzumaci.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje dostatečně vlhké, úrodné půdy, spíše teplejší polohy, z drsných poloh nebývá chutná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, středně odolná proti padlí, málo odolná proti strupovitosti.
PŮVOD: Rumunsko – Sedmihradsko, velmi stará odrůda.
RŮST: v mládí roste velmi bujně, vzpřímeně; koruna je velká, kulovitá, hustá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Golden Delicious, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Starking Delicious.
PLODNOST: raná, úrodnost bohatá.
PLODY: menší až středně velké, tvar kulovitý, pravidelný. Slupka hladká, suchá, nejprve světle zelená, později světle žlutá až slámově žlutá, s červenavým líčkem a velmi drobnými lenticelami. Bílá dužnina, křehká a šťavnatá, chuť kyselkavě sladká, osvěžující.
DOZRVÁNÍ: sklizeň koncem září, nejpozději začátkem října, konzumní zralost: prosinec–leden, uskladnění do března až dubna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba moštů a kuchyňské zpracování, snáší transport.
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, polohu (do 600 m n. m.) i agrotechniku, prospívá jí dobrá vzdušná vlhkost. Dobře snáší větrné polohy.
ODOLNOST: velmi odolná proti mrazům a chorobám.
PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji v r. 1800 van Mons, který jí dal jméno po majiteli velkého zahradnictví v Bollweileri v Horním Alsasku.
RŮST: v mládí bujný, později slabší, dospělé stromy tvoří nejprve vyšší, později širší polokulovité, silně rozvětvené, nepravidelné koruny. Vyžaduje kvalitní výchovný řez, později zmlazování pro udržení velikosti plodů.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Boikovo, Croncelské, Gdaňský hranáč, Charlamowski, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Watervlietské mramorované, Zuccalmagliova reneta.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavá, ob rok vždy vyšší.
PLODY: mírně zploštělé, velikostí velmi proměnlivé, menší, střední až velké (průměrně 140–200 g), ke kalichu někdy mírně zúžené, někdy mírně hranaté, nesouměrné. Slupka je ve zralosti žlutá, krytá karmínovou nebo krvavou červení, pruhovaná, s bělavými lenticelami. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, tuhá, hrubší, po dozrání křehká, chuť dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá. Na vzduchu dužnina téměř nehnědne.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v prosinci, vydrží do března až dubna. Plody při skladování nevadnou.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, kuchyňské zpracování (pečení atd.), výroba vína, velmi dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodné přiměřeně vlhké půdy, nesnáší příliš vlhké ani příliš suché půdy. Vhodná do nižších i vyšších poloh, ale chráněných před mrazem, ne uzavřených. Vhodná do zahrad, sadů.
ODOLNOST: v květu středně mrazuvzdorná, v dřevě slabě, silně odolná proti padlí, méně proti strupovitosti a vlnatce krvavé.
PŮVOD: Švýcarsko, kanton Bern, Opplingen, náhodný semenáč nalezený na okraji lesa Franzem Baumannem, šířil ho ve velkém P. Daepp z Oppligenu. Synonyma: Berner Rosenapfel, Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern.
RŮST: středně bujný, později až slabší, tvoří středně velké až menší, vysoko kulovité až jehlanovité, později až rozložité či převislé, relativně řídké koruny, které ale dostatečně obrůstají krátkým plodonosným obrostem, připomínajícím obrost Parmény zlaté zimní. Větve nasazuje v ostrém úhlu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete brzy až středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelské, Gdanský hranáč, Hammersteinovo, Jonathan, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Zuccalmagliova reneta.
PLODNOST: brzká, zpočátku pravidelná, později se střídají vysoké a nízké úrody.
PLODY: velikostně nevyrovnané, nejčastěji středně velké (průměrně 120 g), ale i menší a větší, tvarově variabilní, tupě vajcovité, tupě kuželovité i kulaté, hranaté. Slupka je jemná, hladká, lesklá, jemně mastná, žlutozelená barva nejméně z poloviny, ale často celá pokryta krásně červeným, rozmytým líčkem s modrostým ojíněním a výraznými, bělavými tečkami. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou růžová, křehká, později jemná, šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladká, jen nepatrně nakyslá, aromatická, jemně kořenitá, příjemná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do Vánoc, nejlépe chutná v říjnu až v listopadu. Rychle moučnatí při přezrání. Plody často předčasně opadávají.
VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na sušení a moštování. Neznáší dobře dopravu ani hned po sklizni, snadno se otlačuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem, ale neuzavřené. Půdy jí vyhovují přiměřeně vlhké, neznáší extrémně suché či příliš vlhké půdy. Je vhodná především pro středně teplé a vyšší, chladnější polohy.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, dobře odolná v květu i proti nepřízni počasí. Je méně odolná vůči strupovitosti a vůči rakovině v chladných, mokrých půdách, v teplých suchých oblastech středně náchylná na padlí a napadení vlnatkou krvavou.
RŮST: velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Koruny jsou mohutné, široce rozložité, deštníkovitého tvaru, středně husté. Větve nasazuje téměř v pravém úhlu. Stromy rostou zdravě a dosahují vysokého věku. Vyžadují delší řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Bismarkovo, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, McIntosh, Ontario, Panenské české, Průsvitné letní, Red Delicious, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Zvonek. Špatně se opyluje s Parménou zlatou zimní a Hájkovou muškátovou renetou.
PLODNOST: pozdní, středně vysoká, nepravidelná a nejistá.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g), pravidelné ploše kulovitého tvaru. Slupka je částečně drsná, pomerančově žlutá, krytá červeným pruhováním nebo červeným líčkem na slunné straně. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, hutná, sladkokyselá, kořenitá, velmi dobré „renetové“ chuti.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v první polovině října, vhodné ke konzumu v prosinci, uskladnění do března. Plody ve větru předčasně opadávají. Při skladování jsou náchylné na hořkou skvrnitost dužniny a vadnutí.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, sušení, moštování. Dužnina na vzduchu hnědne.
STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, úrodné a vlhčí půdy s vysokou vzdušností, před větrem chráněná stanoviště, nemá ráda příliš suché a teplé, ale ani příliš drsné polohy.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná, silně odolná proti padlí, středně proti strupovitosti, méně proti rakovině a vlnatce krvavé.
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu. V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužnina je sladkokyselá, šťavnatá.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i zpracování na mošty, sušení apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná proti strupovitosti.
PŮVOD: pravděpodobně Rusko.
RŮST: v mládí roste velmi bujně, má vznosnou korunu; později se větve ohýbají k zemi.
OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač pro mnohé odrůdy. Vhodní opylovači: Průsvitné žluté, Croncelské, Baumannova reneta, Ananasová reneta, Krasokvět žlutý, Astrachan červený, Bismarkovo, Delicious, Jonathan.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, ve vyšším věku střídavá.
PLODY: velmi pěkné plody menší až střední velikosti, hladká, tenká slupka slámově žluté barvy s typickým krátkým červeným pruhováním. Dužnina je bílá, šťavnatá, ostřeji kyselé chuti. Plody mají intenzivní vůni.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v srpnu, plody vydrží cca 3–4 týdny.
VYUŽITÍ: raná odrůda vhodná k přímému konzumu, k kuchyňskému zpracování, mošty, vína, sušení.
STANOVIŠTĚ: vhodná i do drsnějších poloh – musí však být chráněné před větrem, není velmi náročná na půdu, ale v suché jsou plody malé a rychle opadávají, strom trpí padlím, v jílovitých a těžkých půdách trpí rakovinou. Vhodná do zahrad, polních sadů.
ODOLNOST: silně mrazuodolná, středně odolná proti padlí, náchylnější k rakovině v nevhodných půdách a ke strupovitosti v uzavřených polohách bez proudění vzduchu.

