U nás najdete široký sortiment ovocných stromků - výjimečné staré odrůdy i moderní vůči chorobám rezistentní odrůdy, které jsou vhodné právě pro vaši zahradu. Nabízíme sazenice přímo z naší školky, které pro vás pečlivě pěstujeme od semínka až po vitální stromy připravené k výsadbě. Vyberte si z kvalitních ovocných stromů volnokořenných nebo kontejnerovaných. Nebo ušetřete čas do první úrody výsadbou zakořeněných vzrostlých stromů v AIRPOtech. Použijte filtry, pomocí kterých si vyberete ty správné stromy pro vás. Děláme vše pro to, abyste se mohli těšit z bohaté úrody a dlouhodobé vitality vašich stromů.
Vyberte si druh ovocného stromu
Vyberte konkrétní druh nebo pokračujte níže a použijte podrobné filtry.
Nenašli se žádné produkty
Použijte méně filtrů nebo odstraňte všechny
PŮVOD: Francie, vypěstoval ji J.C. Nelis v r. 1815 v Mechelenu.
RŮST: slabší růst, vytváří ale velkou, kulovitou a hustou korunu. Kmen i větve jsou houževnaté, odolávají nepříznivým vlivům.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě a květy jsou mrazuvzdorné.
Vhodní opylovači: Boscova láhev, Hardyho máslovka, Krivica a Williamsova.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.
PLODY: středně velké plody širšího, hruškovitého tvaru, zúženého směrem ke stopce. Povrch bývá často nerovný, slupka je tlustá, velmi drsná, pokrytá rdzí nebo rzivými lenticelami. Základní barva je zelená, později zelenožlutá, po dozrání se zpočátku tmavá rez vybarvuje do světlehněda. Bílá až nazelenalá dužnina je jemná, šťavnatá, chuťově výborná, příjemně skořicově kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem nebo v polovině října, konzumní zralost: v prosinci až lednu, skladovatelnost do února.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu a polohu, daří se jí i ve vyšších, drsnějších polohách, prospívá v půdě lehčí, písčité i v půdě těžké, hlinité.
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: pravděpodobně jihovýchodní Evropa a Malá Asie.
RŮST: na Slovensku zákonem chráněný druh. V přírodě se běžně vyskytující druh hrušně už jen v nízkém počtu a na pár místech jižní hranice. Hrušeň sněžná (Pyrus nivalis) je jiný druh než hrušeň obecná. Strom dorůstá do výšky 6–10 m a šířky 5–7 m. Mladé větvičky jsou stříbřitě bílé s chloupky. Starší tmavnou do šedé až černé barvy, stejně tak i kmen. Na podzim se listí zbarví do tmavočervena, jako u ostatních druhů hrušní.
OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete brzy na jaře velkým množstvím velkých bílých květů (v průměru 2,5–3 cm), kvůli čemuž dostala druhové jméno sněžná / nivalis. Je cizosprašná a k dosažení úrody potřebuje opylení geneticky odlišným jedincem svého druhu (Pyrus nivalis) nebo některou hrušní domácí (Pyrus communis) či hrušní planou (Pyrus pyraster) kvetoucí v podobnou dobu ve vzdálenosti do cca 60 m.
PLODNOST: v případě přítomnosti opylovače vysoká.
PLODY: malé kulovité až hruškovité, zelenožluté barvy, jemné, nakyslé chuti po uhniličení.
DOZRÁVÁNÍ: ke sklizni dozrává koncem října, konzumně až koncem listopadu, vydrží do března.
VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní, zejména v květu, vhodný do velkých zahrad, parků a alejí a větrolamů. Plody jsou vhodné k pálení a sušení nebo výrobě perry, tedy hruškového cideru.
STANOVIŠTĚ:slunné, je nenáročná na polohu a půdu, dobře snáší sucho, ale i těžké jílovité půdy.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, odolná proti suchu, větru a zasolení půdy posypovou solí.
PŮVOD: Moldavsko, Kišiněv, Ovocnářský institut, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Vídeňská x Decana N.Krier v roce. Synonyma: Novembra, Xenia.
RŮST: mírný, tvoří bohatě rozvětvené pyramidální koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavnými květy. Rozkvétá brzy a kvete dlouho. Vhodné opylovače např.: Blanka, David, Konference a jiné brzy a středně brzy kvetoucí odrůdy.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, vyžaduje probírku plodů.
PLODY: jsou velké až velmi velké (300-400 g, někdy až 700 g), hruškovitého tvaru. Slupka je žlutozelená, zejména u kalichu může být pokrytá rzí. Dužina je velmi šťavnatá, sladká, rozplývavá. Chuť je výborná s výrazným aroma.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumně dozrávají v listopadu, vydrží uskladněné v chladu do ledna či až do května.
VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, výživy, k pečení, sušení, moštování či výrobě destilátů.
STANOVIŠTĚ: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je silně odolná vůči strupovitosti a bakteriální spále, vyšší odolnost vůči rzi hruškové, středně odolná vůči sazovosti, méně vůči méře hruškové a vůči roztočci vlnovníku hruškovému (Eriophyes pyri).
PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v r. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V r. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.
RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod vahou úrod ohýbají a rozkládají.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Červencová, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Solanka, Trévouxská, Williamsova.
PLODNOST: raná (5.–6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.
PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rzivými lenticelami a rzivým mramorováním u kalicha a stopky. Dužnina je bílá, jemná, šťavnatá. Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořenitá, jen mírně nakyslá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu a k výrobě džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ideální jsou úrodné, výhřevné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí, v drsnějších polohách ovoce plně nedozrává.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až slaběji v květu, středně až výše odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze a rakovině, nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.
PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.
RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řidší korunu – větve se pod váhou ovoce sklánějí. Plodonosný obrost je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova máslovka.
PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké, láhvovitě protáhlé. Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá, někdy na slunečné straně mírně načervenalá, místy pokrytá rzivými lenticelami, často s odrůdově typickým švem. Celé plody jemně muškátově voní. Dužnina je nažloutle bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasné sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3–5 týdnů po sklizni, v chladu vydrží uskladněná do ledna až února, dozrává velmi postupně.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, moštování, kompotům, sušení, výživám a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideální jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, výhřevné, hluboké půdy, protože ze studených, mokrých a drsných oblastí je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunné místo a udržujeme vzdušnou korunu.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.
PŮVOD: Francie, 19. stol.
RŮST: středně bujný, zdravý růst, vytváří velkou, silně rozvětvenou korunu vysoko kulovitého tvaru.
OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Avranšská, Clappova, Williamsova.
PLODNOST: nastupuje v 5.–8. roce po výsadbě, pravidelná, střední až vysoká.
PLODY: středně velké až velké plody vejčitého tvaru, někdy mírně hranatý nebo k jedné straně stlačený. Slupka je jemná, hladká, částečně mastná, jemně rzivá; barevně zelená, při vyzrání zlatožlutá nebo citronově žlutá. Dužnina je měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, polosladká až nakyslá, kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. září, konzumní zralost: v pol. října, skladovatelnost kolem 14 dní.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu.
STANOVIŠTĚ: odrůda náročná na teplo, preferuje nižší polohy a hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé půdy.
ODOLNOST: odolná vůči monilióze, mladé stromky méně mrazuvzdorné.
PŮVOD: Solany, ČR, 1. pol. 19. stol.
RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznosné koruny; má charakteristicky kožovité listy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete raně až středně raně, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Boscova lahvice, Clappova, Drouardova, Konference, Krivica, Lectierova, Madame Verté, Pařížanka, Tongreská, Williamsova.
PLODNOST: pozdnější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.
PLODY: středně velké, tvar podlouhlý, variabilní, obvykle protáhle kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citrónově žlutá, na slunečné straně i mírně načervenalá, místy posetá drobnými rezavými lenticelami. Dužnina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná, lehce nakyslá, sladce aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1–2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.
VYUŽITÍ: především přímý konzum, ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.
STANOVIŠTĚ: roste i v méně příznivých podmínkách a vyšších drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.
ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě, dobře regeneruje po případném namrznutí, silně mrazuodolná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti, vyšší i vůči monilióze.
PŮVOD: zřejmě Rakousko, okolí Salzburgu, velmi stará odrůda, známá již před rokem 1700. Synonyma: Salcburka, Cibulka, Cikánka, Kysňačka, Braunrote Sommerrusselet, Rote Bergamotte, Zuckerbirne.
RŮST: velmi bujný, tvoří vysoké, jehlanovité, řídké koruny. Stromy jsou velmi dlouhověké.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy až středně brzy, údaje o tom, zda je dobrým nebo špatným opylovačem, se různí. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by jimi mohli být: Avranšská, Clappova máslovka, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Hardyho máslovka, Charneuská, Jakubka česká, Červencová, Konference, Křivice, Le Brunova, Lectierova, Naghinova, Pařížanka, Pstružka, Salisburyova, Sixova, Trévouxská. Zřejmě vytváří část plodů i partenokarpicky, tedy bez opylení.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé (průměrně 100 g), cibulovité či bergamotovité se středně dlouhou, tlustou stopkou, často se závalem. Slupka je tenká, pevná, zelená, při dozrávání mírně žloutne a na slunečné straně má hnědočervené líčko, často je plošně či mramorovaně pokrytá rzivostí, zejména u kalicha. Dužnina je bílá až nažloutlá, jemná, velmi šťavnatá, kolem jádřince hrubozrnná. Chuť je sladká, jemně nakyslá, velmi příjemně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň přibližně v polovině srpna ještě v tvrdé zralosti, konzumně dozrává při chladném uskladnění po 10–14 dnech, vydrží maximálně měsíc. Na stromě dozrávají najednou a při pozdní sklizni rychle přezrávají a hniličí, napadají je vosy.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, povidel, destilátů, ale i moštů či na pečení a přípravu výživ. Kvůli malé velikosti nejsou příliš vhodné k přípravě kompotů. Krátce po sklizni dobře snášejí i přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné. Odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí a málo náročná na půdu, nejlepší ovoce však rodí v teplejších polohách s úrodnou půdou, v horší půdě může být dužnina zrnitější. Kvůli náchylnosti ke strupovitosti nejsou vhodné jen uzavřené polohy se slabým prouděním vzduchu, dáváme přednost vzdušnějším, klidně i větrnějším polohám a i korunu udržujeme vzdušnou.
ODOLNOST: v mládí je jen středně mrazuvzdorná, později však silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu, středně až méně odolná proti strupovitosti, zejména v nevhodných, uzavřených polohách.
PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Škaredka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznešené koruny. Listy jsou tmavě zelené, miskovitě prohnuté.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova lahvice, Clappova máslovka, Esperenova bergamotka, Hardyho máslovka, Madame Verté, Pařížanka.
PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.
PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rzivá, pokrytá šedobílými lenticelami, někdy s červenkastým líčkem. Dužnina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá, v okolí jádřince mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, aromatická po smole, velmi příjemná, delikátní.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vydrží asi 2 týdny po sklizni.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě džemů, kompotů a destilátů, ale i k pečení, sušení a moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoliv preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách. Jen ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, ale náchylnější na deštivé počasí během kvetení. Odolná vůči chorobám a škůdcům.
PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstovaná p. Sterkmanem jako náhodný semenáč okolo roku 1820, na trh byla uvedena v roce 1844.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou jehlancovitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: např. Crassanská.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké (160–250 g), krátce kuželovité až baňaté, někdy s mírně hrbolatým povrchem. Hrubá, hladká slupka je zelená, po dozrání žlutá až zlatožlutá, na slunečné straně s atraktivním červeným líčkem, pokrytá lenticelami. Na některých plodech je slupka červená téměř po celém povrchu, jiné plody zůstávají zelenožluté. Dužnina je jemná, lehce zrnitá, šťavnatá, chuťově dobrá, sladkokyselá až sladká, jemně kořenitá. Je středně náchylná ke kaménkovitosti, málo k hnědnutí dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává postupně od poloviny listopadu, vydrží do ledna až března. Plody padají ve větru.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k moštování, sušení, pečení, výrobě džemů, kompotů. Velmi dobře se skladuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje úrodné, teplé půdy s dostatečnou vláhou, ale dobře odvodněné, nesnáší mokré a studené půdy. Vhodná do teplých a chráněných středních poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám.
PŮVOD: ČR, Praha, vyselektoval ji v r. 1857 Mathias Tatar v Pražské botanické zahradě ze semen tzv. „šípové hrušky“ – jeřábohrušky ušaté (Sorbopyrus auricularis či Sorbopyrus bollvylleriana), tedy spontánního mezirodového křížence hrušně a jeřábu, pravděpodobně jeřábu mukyňového. Původní spontánní kříženec byl zaznamenán v Alsasku už v r. 1599 a popsán Jeanem Bauhinen v Historia plantarum universalis z r. 1650. Botanický název má Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis.
RŮST: bujný, vyrovnaný, zdravý a štíhlý růst, vytváří krásný kompaktní strom s kuželovitou korunou, vhodný i jako okrasný prvek do zahrady.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: nebyli prověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: středně raná (asi 8. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.
PLODY: na hrušeň malé, na křížence velké (průměrně 50 g, 4 cm), tvarem podobné zploštělému jablíčku. Slupka je zelená, v zralosti zlatožlutá s červeným líčkem, posetá četnými lenticelami. Dužnina je žlutá, máslovitá, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, kořenitá, jemně připomínající exotické ovoce.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna a začátkem září, ještě ve světle zeleném stavu, protože v plné zralosti je velmi atraktivní pro vosy a sršně a po plném vyzrání na stromě rychle ztrácí kvalitu. Dozrává velmi rychle po sklizni a netřeba otálet s jejím konzumem a zpracováním.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, destilátů, kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné. Je nenáročná na kvalitu půdy, ale preferuje propustnou a dostatečně vlhkou, ne zamokřenou půdu. Daří se jí i ve vyšších chladnějších polohách s drsnějším podnebím.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, netrpí rzí hrušňovou (Gymnosporangium sabinae) ani merami hrušňovými (Psylla pyri).
PŮVOD: Francie, 2. pol. 19. stol.
RŮST: střední růst, v mládí vytváří jehlancovitou korunu, která je u starých stromů převislá. Listy jsou na podzim nádherně zbarvené do oranžova až červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, kvete středně raně, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Drouardova, Hardyho máslovka, Guyotova, Lectierova atd.
PLODNOST: ranější, velká, pravidelná.
PLODY: atraktivní, středně velké plody tupě kuželovitého/ válcovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později žlutá, s karmínově červeným líčkem, někdy s rzivými pruhy. Bílá dužnina je měkká, velmi šťavnatá, rozplývá se; chuťově je vynikající, polosladká – sladkokyselá, specifická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. srpna, konzumní zralost: ve 2. pol. srpna, skladovatelnost jen 2–3 týdny.
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, výroba destilátu, džemů.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště a dostatečně živná a hluboká půda. Odrůdě se daří ve vyšších, chladnějších polohách.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám, jen ve vlhkých letech mírně náchylná ke strupovitosti.
PŮVOD: Belgie, Jodoigne, vypěstoval ji Simon Bouvier jako semenáč neznámého původu a v r. 1843 poprvé plodila. Leroy ji popsal dvakrát, jednou se domníval, že jde o hrušeň totožnou s tou, kterou vypěstoval van Mons v r. 1823 jako jednu ze svých semenáčů a pojmenoval po svém příteli, řediteli královských zahrad v Paříži, Poiteauovi. Proto dostala pojmenování Poiteau nouveau, tedy nová Poiteauova hrušeň, u nás se vžil název z němčiny: Neue Poiteau.
RŮST: je bujný, tvoří vysokopyramidální koruny s kosterními větvemi rostoucími vzpřímeně a s dobře rozvětvenými postranními větvemi a plodonosným obrostem. Má silné, zdravé listy.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Lectierova, Williamsova.
PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), úroda je každoroční, vysoká až velmi vysoká.
PLODY: velké až velmi velké, nepravidelného tvaru, buď hruškovitého nebo hranatého, na povrchu mírně zhrbolené. Slupka je hladká až drsná, na stromě tmavě zelená až trávově zelená, později sotva znatelně světlejší žlutozelená, jen velmi zřídka s červenavým líčkem, po celém povrchu pokrytá jemnými šedými lenticelami, mohou se vyskytovat rzivé skvrny, rzivé pruhy, větší rzivé plochy a někdy pokrývají i větší části plodu, nejvíce v okolí kalicha. Dužnina je nažloutle bílá, pod slupkou zelenavá, středně tuhá, jemná, jen kolem jádřince jemně zrnitá, máslová až zcela rozplývavá, středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně muškátově kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává koncem října a vydrží do konce listopadu. Při konzumním dozrávání téměř nemění barvu, snadno se dá přehlédnout dozrání a hrozí přezrání a moučnatění.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a výrobě kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné, je relativně nenáročná na polohu a půdu, ale k dosažení kvalitních plodů a bohaté úrody je vhodná zejména hluboká, výživná, dostatečně vlhká a teplá půda. Snese i větrnější a chladnější polohy.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a květy dobře odolávají i nepřízni počasí, silně větruodolná, dobře odolná vůči chorobám, jen v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti.
PŮVOD: Francie, Rouen, vyšlechtěna školkařem Boisbunnelem jako semenáč neznámého původu kolem roku 1860 a schválena Francouzskou pomologickou společností, pojmenována po francouzském pomologovi Olivierovi de Serres. Synonyma: Sereska, Serreská, Serreská bergamotka, Bergamotka Serreská, Olivierka.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, vždy bujnější než Crassanská, na kterou se v mnohém podobá. Vytváří široké, jehlanovité koruny s pravidelně rozloženými kosterními větvemi a množstvím krátkého plodonosného obrostu.
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Angoulemská, Blumenbachova, Dekanka Robertova, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Madame Verté, Napoleonova máslovka, Trévouxská, Williamsova.
PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší, pravidelná.
PLODY: středně velké až menší (80-200 g a více), tvarově nepravidelné, kulaté, soudkovité až hruškovité, hladké, nezhrublé. Slupka je silná, jen mírně lesklá, při sklizni zelená, v konzumní zralosti zelenožlutá s hnědavým líčkem na sluneční straně, s množstvím velkých, rezavých lenticel a často s rezí zejména u kalichu a stopky. Dužnina je nažloutlá, u zastíněných plodů až nazelenalá, jemná, rozplývavá, kolem jadřince i zrnitá, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokysele, jemně kořeněná, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň až koncem října, při opadu listí, předčasně obrané plody vadnou a nedozrávají. Konzumně dozrává v lednu, zrání prozrazuje nejen žloutnutí plodů, ale i příjemná vůně. Při dobrém, chladném uskladnění vydrží až do března.
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a výrobě destilátů, ale i džemů a povidel, kompotů, moštů, výživ nebo na pečení. Po sklizni i před konzumním zráním velmi dobře snáší přepravu. Má nízkou tendenci ke zraňování, střední k hnědnutí dužiny, vyšší ke kamenitosti dužiny v nevhodných polohách a půdách. Skladuje se dobře, pokud nebyla utržena předčasně, vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné s teplou, propustnou, humózní půdou s dostatečnou půdní vlhkostí, proto je vhodná do teplých, vinařských oblastí a na slunné, teplé svahy pahorkatin, k jižním stěnám a stavbám.
ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze.
RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.
PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.
PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumu zelenožlutá, jen někdy s nepatrným červenavým líčkem, posetá rzivými tečkami, na některých plodech s rzivými skvrnami, zejména u kalicha a stopky. Dužnina je žlutobílá, rozplývavá, šťavnatá, jemná, v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořenitá, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale i příjemná vůně.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě kompotů, džemů a povidel, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužniny a ke kaménkovitosti.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody opadávají, ale ne uzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých půdách nejenže plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, často trpí chlorózou a špatně rodí. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuvzdorná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči spálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí chlorózou listů."
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, ne příliš hustou korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušně jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Trévouxská.
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5–8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonkovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při vyzrání žlutá, na slunečné straně krásně karmínově červená, posetá nápadnými šedohnědými lenticelami lemovanými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha. Dužnina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, zavařování, výrobě destilátu, džemů, moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuvzdorná, v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná ke strupovitosti.
PŮVOD: na Slovensku rozšířená v Bílokarpatském regionu; Růžovka z Bošáce získala v r. 2015 titul „Strom roku“ a v roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca 60 m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědozelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na slunečné straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými světlými lenticelami. Dužnina je šťavnatá, chuť sladká, vyvážená.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání v průběhu září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.
PŮVOD: Belgie, Fidelité u Bruselu, pravděpodobně semenáč školkaře van Monsa, vyšlechtěný kolem roku 1800. Pojmenována podle botanika Salisburyho. Synonyma: Malá koruna, Kleine Keiserkrone, Prinzessin Marianne, Princesse Marianne.
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří vysoké, velké, vysoko až široce jehlanovité koruny. Plodonosný obrost je středně dlouhý.
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Clapova, Hardyho máslovka, Charneuská.
PLODNOST: středně raná, vysoká, většinou pravidelná, někdy po větších úrodách nižší.
PLODY: středně velké, soudkovité, lahvovité, zhrublé, dost podobné Boscově lahvi, ale u stopky se tak nezužují. Slupka je zelenožlutá, v konzumní zralosti citronově žlutá, někdy na sluneční straně jemně červenavá, pokrytá množstvím rezavých lenticel a místy i plošně skořicově rezavá. Dužnina je bílá až jemně nažloutlá, jemná a velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je výborná, aromatická, sladkokysele, kořenitá, jinak než u Boscovy lahve. Z horších půd je sice máslovitá, ale může být trpká.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině září, konzumně dozrává při skladování v chladu za týden, z teplejších poloh vydrží asi 2 týdny po sklizni, z chladnějších asi 3-4 týdny.
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a moštování, ale i ostatní využití na sušení, výrobu džemů a povidel, kompotů a destilátů. Těsně po sklizni dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na polohu, snese i otevřené a před větrem chráněné polohy, není náročná ani na půdu, ale v úrodné, dobře odvodněné, nicméně dostatečně vlhké půdě jsou plody chutnější. Je vhodná především do středně teplých a chladnějších poloh, kde se již nedaří Boscově lahvi.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě po vysazení na stanoviště, silně mrazuodolná a odolná vůči nepřízni počasí i v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze.
PŮVOD: Itálie, Florencie, vyšlechtil ji Alessandro Morettini jako křížence odrůd Williamsova x Coscia z křížení v roce 1930. Po testování byla na trh uvedena v roce 1951. Synonyma: Santa Maria Morettini.
RŮST: v mládí bujný, bujnější než u Williamsovy, po vstupu do plodnosti střední až umírněný. Tvoří středně velkou, jehlancovitou korunu, která je později rozložitější.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzem opylována, je dobrým opylovačem jiných odrůd. Rozkvétá středně raně. Vhodní opylovači např.: Boscova lahvice, Williamsova, Crassanská, Angoulemská, Giffardova máslovka, Hardyho máslovka, Monchallardova atd. V případě nepříznivých podmínek během kvetení umí vytvořit i partenokarpické, bezsemenné plody bez opylení.
PLODNOST: velmi raná a velmi vysoká. Průměrně 8-10 t/ha.
PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 150-155 g, či dokonce 260 g), kuželovitého až hruškovitého tvaru. Slupka je hladká, jemná, žlutozelená, později žlutá, s červenavým líčkem na slunečné straně a velmi malými, nevýraznými, nahnědlými lenticelami. Dužnina je smetanově bílá, dosti tuhá, jemnozrnná, šťavnatá, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladká, výrazná, jemně aromatická, velmi dobrá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině srpna, konzumně dozrává po 7-10 dnech skladování v chladu. Konzumně zralé plody se snadno otlačí, přezrálé zahnívají.
VYUŽITÍ: je to výborná stolní hruška určená k přímému konzumu, ale i ke všestrannému zpracování na kompoty, výživy, džemy a povidla, mošty, destiláty či k sušení a pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné s úrodnou, hlubokou, dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná zejména do teplých poloh. Vyhýbat se mrazovým kotlinám.
ODOLNOST: je méně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Je dobře odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: Francie, département Vendée, rozšiřovaná od třicátých let 19. století. Synonyma a cizí názvy: Beregriska zimní, Beurré de Luçon, Beurré gris d’hiver (nouveau), Graue Butterbirne.
RŮST: slabý až střední. Koruna je řidší a pod vahou úrody převisle rozkleslá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Opyľovači nejsou jednotlivě ověřeni, všude plodí spolehlivě a bohatě v přítomnosti obecně dobrých opylovačů: Hardyho máslovka, Charneuská, Krivica.
PLODNOST: raná, vysoká, velmi pravidelná.
PLODY: středně velké, vejčitého tvaru, tvarově i velikostně vyrovnané. Hladká, matná slupka je zelená, výrazně pokrytá světle šedohnědou rzí. Dužnina je bílá, při slupce nazelenalá, jemná, velmi šťavnatá. Chuť je sladká až sladkokyselá, kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává od poloviny listopadu, vydrží do Vánoc, někdy až do února. Předčasně utržená a skladovaná v suchu vadne.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, výrobě destilátu, moštování, výrobě džemu.
STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, hluboké hlinité a teplé půdy, do teplých a chráněných středně teplých poloh, je nevhodná do vyšších poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně místní semenáč z Bošáce, v Bošácké dolině se dost často vyskytují starší stromy.
RŮST: bujný, dorůstá do výšky i šířky 8 m na semenné podnoži. Tvoří vysoko kulovité koruny. Vyznačuje se silně plstnatým listem, díky tomu se dá rozpoznat už z dálky.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována.
PLODNOST: raná (již 3. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, nemá meziroční výkyvy.
PLODY: jsou malé (šířka cca 45 mm), vejčité až baňaté. Slupka je tlustá, matná, zelená, v plné zralosti zelenožlutá, posetá hnědými lenticelami, s rzí zejména v okolí kalicha a stopky. I po uhnilicení tlustá slupka drží tvar plodů. Dužina je před uhnilicením křupavá, silně šťavnatá, obsahuje mnoho sklereidů zejména v okolí jádřince. Chuť je velmi osvěžující, příjemně aromatická. Po uhnilicení je dužina velmi šťavnatá, sladké až medové chuti s typicky výraznou vůní.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině srpna, konzum brzy po sklizni, nemá dlouhou trvanlivost. Plody i po uhnilicení dobře snáší přepravu kvůli tlusté, pevné slupce.
VYUŽITÍ: plody zejména na výrobu velmi aromatické hruškovice, ale například i na sušení, moštování či výrobu džemů a povidel po propasírování a samozřejmě i na přímý konzum v obou fázích zralosti.
STANOVIŠTĚ: slunné, zdá se, že není náročná na půdu, daří se jí i v bělokarpatské jílovici.
ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě i v květu. Nezvykne trpět chorobami, i rez se projevuje jen málo.
PŮVOD: Belgie, 1. pol. 19. stol., ovocnář Courtray
RŮST: střední růst, vytváří vysokou jehlanovitou korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Madame Verté, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.
PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.
PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovité, jindy více zúžené). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světlerzivými tečkami a u kalicha hnědošedou rzivostí. Bílá, pod slupkou zelenavá dužnina je silně šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, polosladká, kořenitá s jemně pikantní trpkou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, od 2. pol. listopadu; skladovatelnost do ledna až března.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé, živné půdě, nesnáší suché či naopak příliš mokré, studené půdy. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.
PŮVOD: Belgie, Tongre - Notre Dame v provincii Henegavsko, vyšlechtil ji jako náhodný semenáč okolo r. 1811 Ch. L. Durendeau, pivovarník a zahradnický nadšenec. Synonyma: Tonárovka, Beurré de Tongre, Beurré de Durendeau, Birne von Tongern, Birne von Tongre, Birne von Tongrés, Poire de Tongres, Tongern.
RŮST: středně bujný až mírný, šlahounovitý, tvoří široké jehlanovité koruny. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, polokosterní více vodorovně, jsou středně husté a s množstvím dlouhého plodonosného obrostu. V době plodnosti vyžaduje udržovací řez a relativně brzy i řez zmlazovací.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova flaška, Clappova, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Madame Verté, Parížanka, Williamsova.
PLODNOST: raná, vysoká, téměř vždy pravidelná.
PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 150 g, ale dosahuje i 400 g), protáhle hruškovité, zvrásněné, s mělkou rýhou u stopky. Slupka je pevná, drsná, při sklizni zelenožlutá, v konzumní zralosti zlatožlutá s krásným načervenalým či červenohnědým ruměncem, celá je poseta velkými šedými lenticelami, místy se objevuje i rzivost. Dužina je nažloutlá, rozplývavá až polorozplývavá, velmi šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, harmonicky sladkokyselá, jemně aromatická a pikantní. Má jen mírný sklon k otlačení, hnědnutí a kamenitosti dužiny.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do listopadu. Se sklizní není radno otálet, pozdější sběr snižuje nejen chuť, ale i trvanlivost, tehdy rychle moučnatí. Ihned po sklizni dobře snáší přepravu, později již ne.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na výrobu kompotů, moštů, výživ, džemů a povidel, destilátů či na sušení a pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, před větrem chráněné, s teplou, úrodnou, propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou. Nesnáší suché a studené půdy. Je vhodná do teplých poloh.
ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Na vhodných lokalitách málo náchylná vůči chorobám, na nevhodných náchylnější k strupovitosti a rakovině.
RŮST: v mládí velmi bujný, rovný, později středně bujný. Kvůli vysoké plodnosti vytváří jen středně velké, jehlancovité koruny se vzpřímeně rostoucími větvemi, které se pod úrodou sklánějí.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Esperenova bergamotka, Dekanka zimní, Madame Verté, Guyotova, Pařížanka, Poiteau, Thirriotova, Tongréská, Trévouxská a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná, střídavě vysoká a velmi vysoká.
PLODY: velké až obrovské (průměrně 380 g, ale i 600 g), lahvicovité, většinou hrbolaté, ke kalichu i hranaté. Slupka je hladká, jemná, nelesklá, při sklizni zelenožlutá, poté žlutá, na slunečné straně červenkastá, s velkými lenticelami, většinou alespoň kolem kalichu rzivá. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, velmi šťavnatá, rozplývavá, na vzduchu hnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, kořenitě sladká, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na začátku září najednou, konzumně dozrává 10–14 dní po sklizni, vydrží do října. Plody ve větru padají.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, moštování, pečení, výrobě džemů, ale i výrobě kompotů či destilátů.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem. Není náročná na půdu, plody dobré kvality a velikosti přináší na propustných, úrodných půdách. Snese i vyšší polohy, ale jen s lehčími půdami a mimo mrazové kotliny. Na těžších půdách bývá vodnatá.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v mládí a v letorostech, později je středně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná je i v květu. Chorobami ani škůdci netrpí, vyhledává ji jen mera hrušňová (Psylla pyri).

