Ovoce na sušení

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, školkař a pomolog M. Rivers ji vypěstoval jako náhodný semenáč a v r. 1894 byla uvedena na trh pod názvem Conference – po Britské národní konferenci o hruškách z r. 1885.

 
RŮST: nejprve středně bujný až bujný, později slabší. Koruny jsou v mládí úzce pyramidální až jehlanovité, později se pod úrodou větve obloukovitě ohýbají a koruny se rozšiřují.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Esperenova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Madame Verté, Pařížanka, Solanka a Williamsova.

 
PLODNOST: velmi raná a pravidelná, vysoká, jen zřídka nižší.

 
PLODY: středně velké až velké (120–200 g), prodlouženě lahvicovité, ke stopce více zúžené, méně vyrovnané v délce a tvaru na začátku plodnosti. Slupka je tuhá, hladká, pololesklá, zelenožlutá, jemně tečkovaná, ve spodní třetině souvisle světlerzivá. Dužnina je jemná, zcela rozplývavá, šťavnatá, žlutobílá, kolem jádřince žlutooranžová až narůžovělá, někdy i celá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je sladká, příjemně kyselkavá, aromatická, jemně kořenná, výborná. Je málo až středně náchylná ke kaménčitosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině září, konzumně dozrává postupně po 2–3 týdnech, od října do poloviny listopadu.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě džemů, destilátů, pyré, kompotů. Výborně se skladuje v chladírnách, kde v řízené atmosféře vydrží i půl roku.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje hluboké, úrodné půdy, přiměřeně vlhké, polohy teplejší, chráněné. V suchých nebo studených půdách jsou plody méně chutné a menší.

 
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Institut Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu, kde po téměř 40 letech práce v roce 1970 vyšlechtil Dr. Rudolf Bauer vitální a vysoce plodný komplexní kříženec mezi černým rybízem (Ribes nigrum), angreštem (Grossularia uva-crispa, dnes R. uva-crispa) odolným vůči rzi vejmutovkové a tzv. americkým angreštem (R. divaricatum) odolným vůči americkému padlí angreštu. Výsledný kříženec má vědecký název podle všech tří zúčastněných druhů – Ribes × nidigrolaria, v němčině získal název jako zkratku z kombinace německého názvu rybízu (JOhannisbeere) a angreštu (STAchelbeere).

 
RŮST: roste bujně, přerostla své rodiče. Tvoří keře cca 2 m vysoké i široké, beztrnné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: velká, pravidelná.

 
PLODY: větší kulaté, fialově černé, matné, sladkokyselé chuti, bez černorybízové arómy.

 
DOZRÁVÁNÍ: v polovině července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování ve formě kompotů či džemů a sirupů.

 
STANOVIŠTĚ: otevřené, vzdušné, světlé, dostatečně vlhké. Vyžaduje mulčování nebo okopávku, nemá ráda konkurenci trávy.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná ve dřevě, ve vyšších polohách jí mohou vymrzat květy, proto je tam vhodné vysazovat ji na místa chráněná před pozdními mrazy. Odolná vůči americkému padlí angreštu, rzi vejmutovkové i dalším chorobám rybízů.

PŮVOD: neznámý, zřejmě náhodný semenáč druhu Morus alba nalezený již dávno.

RAST: roste převisle od místa naroubování, což umožňuje pohodlné sbírání. Při vyvázání výhonů je možné docílit i vyššího tvaru. Otevíráním koruny řezem na jaře můžeme dosáhnout širokého tvaru koruny, pod kterou se vejdou i více dětí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: velmi brzká, na velikost stromu bohatá a pravidelná.

PLODY: menší, černé, středně šťavnaté, sladké.

DOZRÁVÁNÍ: přibližně od poloviny června do července či srpna.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní a dá se použít k oživení menších i větších zahrad či parků. Je ideálním stromem k dětským hřištím - výborný bunkr i s občerstvením. Plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i ke sušení, výrobě sirupů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před studeným větrem na jaře.

ODOLNOST: mrazuodolná v dřevě do asi -25 °C až -29 °C. Náchylná k poškození pupenů, výhonů a květů pozdními jarními mrazy - jako všechny moruše. Vzhledem k velikosti se však dá (minimálně první roky po výsadbě) ochránit před zmrazením během kritických nocí zakrytím fólií či netkanou textilií. Podobně se netkanou textilií či ve spolupráci s kočkami dá ochránit před vyzobáním plodů ptáky.

PŮVOD: Anglie, Aldermaston v Berkshire, okolo roku 1770 ji jako náhodný semenáč nalezl ředitel školy John Stair. Množila ji školka Richarda Williamse v Turnham Green v Middlesexu a později se dostala i do USA. Dnes je jednou z nejpěstovanějších odrůd.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Stromy velmi rychle stárnou. Koruna je jehlancovitá, široce pyramidální, později nepravidelná, vyšší, kulovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Boscova lahvice, Clappova máslovka, Crassanská, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Konference, Pařížanka, Mechelenská, Neue Poiteau. Je nekompatibilní s Avranšskou.

 
PLODNOST: velmi raná (2–5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), baňatě kuželovité, u stopky mírně prohloubené, ke kalichu někdy zúžené, nesouměrné. Slupka je hladká, bez ojínění a rzivosti nebo jen s minimem, mírně mastná, nerovná, zelenobílá, v plné zralosti zelenožlutá až žlutá, zřídka s menším červeným, pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá, velmi jemná, máslovitá, bez kaménkovitosti, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, výrazně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na přelomu srpna a září, sklízí se ještě zelenobílá, konzumně dozrává po 10–14 dnech, vydrží 1–2 týdny, v chladírně i 3 měsíce. Přepravu snáší dobře po dostatečně včasné sklizni.

 
VYUŽITÍ: velmi univerzální odrůda, velmi vhodná k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů a destilátů, ale i k moštování, sušení a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodnější, propustné, hlinité půdy. Ve vlhkých a studených půdách a v otevřených a inverzních polohách namrzá a plody jsou řepovité.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, pokud květy namrznou, tvoří i bezsemenné plody. Dobře odolná vůči strupovitosti, málo ji napadají škůdci kromě obaleče – plodožrouta hrušňového (Cydia pyrivora).

PŮVOD: Spojené království, Kent, Maidstone, East Malling Research Station, vyšlechtěná v r. 1973 jako vícenásobný mezidruhový kříženec. V mateřské linii se nacházely druhy Rubus arcticus, R. occidentalis a odrůdy Lloyd George, Norfolk Giant, Pynes Royal, Malling Landmark, Malling Promise a Burnetholm. Otcovská linie pocházela z výběru Rubus idaeus strigosus. Odrůda byla uvedena na trh v r. 1983.

 
RŮST: středně bujný, polovězpřímený, středně hustý s hustým větvením. Mladé výhony jsou zelené s velmi slabým antokyanovým zbarvením. Výhony dorůstají obvykle do 1,5 m a jsou středně otrněné krátkými, ostrými, fialovými trny. Listy jsou složené, 5četné, neochlupené.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: je vysoká, průměrně 2,5 kg na výhon, průměrně 5 t/ha. Plodí zejména na postranních větvičkách vyrůstajících z letorostů nebo na těch na loňských výhonech po 8–12 plodech na delších a po 5 plodech na kratších.

 
PLODY: středně velké (průměrně 3,5–4 g), tvarově nevyrovnané – kuželovité až oválné, středně červené až tmavě červené, silně lesklé, složené z malých až relativně velkých středně pevných až pevných peckoviček. Chuť je dobrá, jemně malinově vonící.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící raná až středně raná odrůda: 1. v červnu a 2. od začátku srpna do mrazů v říjnu. Období plodnosti je dlouhé.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, pečení apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C, vysoce odolná vůči šedé plísni (Botrytis cinerea). Díky genu A10 z Rubus occidentalis získala imunitní odolnost vůči mšici malinové (Amphorophora idaei), která přenáší čtyři viry (skvrnku, listovou skvrnitost, černou nekrózu maliny a žluté síťovatění). Je náchylná k viru křovitosti a zakrslosti maliny (RBDV), tolerantní vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: bývalé Československo, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, registrována v r. 1973

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložité. Plodonosný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké (téměř 3× větší než listy Huginu). Vysazujeme ve sponu 2×3 m až 4×4 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 9,2 g, 14,4 mm), ploše kulovité, uspořádané v okolících. Slupka je tmavofialová s ojíněním, dužnina je tmavě purpurová, na aronie velmi šťavnatá a silně barvící. Chuť je sladkokyselá, trpká, cukr v průměru 14,4 °Bx. Obsah polyfenolů je vysoký, ale zřejmě nižší než u odrůdy Hugin.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Výtěžnost šťávy při lisování je vysoká (78,9 %). Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: ČR, náhodný semenáč z Podivína na Moravě, popsaná byla až ve Velkých Pavlovicích v r. 1931 Suchým ml.

RAST: na začátku velmi bujný, později středně bujný. Tvoří kulovitě rozložitě přirozeně zahuštěné koruny s rozvětveným víceletým plodným větvovím.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete středně brzy, relativně krátce, rozložení kvetení do delšího období lze dosáhnout Šiitovým řezem. Vhodní opylovači podle doby květu: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: středně brzká (4.-5. rok po výsadbě), středně vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 45-65 g), kulovitě oválné, v různé míře souměrné, hladké. Slupka je středně plstnatá, oranžová s purpurovým rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hustá, středně šťavnatá, rozplývavá, nevláknitá, většinou dobře oddělitelná od pecky. Chuť je plná, kyselosladká až sladká, velmi aromatická, vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, většinou ve 2.-3. dekádě července.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pro meruňky.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře v květních pupenech (na úrovni Harogem a Goldrich), málo v květu (ale více než Maďarská - květy poškozeny od -1,5 °C) a v mladých plodech (poškozeny od -0,6 °C až -1 °C). Středně až lépe odolná proti monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), citlivá proti hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: Itálie, Řím, Istituto Sperimentale per la Frutticoltur, 1988, jako ozářením vzniklá mutace odrůdy Tuono.

RŮST: středně bujný. Velmi dobře snáší tvarování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, asi 5 dní po Sladkoplodé krajové, ale dříve než Ferragnes. Plodí i bez přítomnosti jiné odrůdy mandloně, ale přítomnost současně kvetoucí odrůdy zvýší úrodu. Vhodní opylovači: Tétényi Rekord, Tétényi Kedvenc, Tuono, Marta, Filippo Ceo, Lauranne, případně i Ferragnes a Ferraduel.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,4 g, jádra 1,5 g), špičaté. Skořápka, která je vlastně peckou, je polopapírová, polotvrdá, lehce louskatelná louskáčkem. Jádro je vrásčité, světle hnědé, velmi dobré, sladké a aromatické chuti. Výtěžnost jader z pecek je asi 36 %. Dvojitá jádra se objevují asi v 10–20 % případů.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.

ODOLNOST: je sice středně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech i květu, ale pozdě kvetoucí. Středně náchylná k monilióze (Monilinia spp.).

PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem např. pro odrůdy: Althanova renklóda, Kirkeho, Malvazinka a Zelená renklóda.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 45–50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedě, jakoby voskově, ojíněná, žlutá až žlutozelená, jemná, dužnina u zralých plodů prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až trpká, někdy se loupe špatně, jindy dobře. Dužnina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny, jen během chladného a deštivého léta hůře.

DOZRÁVÁNÍ: postupné od 1. poloviny do konce srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době dozrávání dobře, po plné zralosti již špatně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a dužnina se těžko odděluje od pecky. Je vhodná zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce. Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní renklódy. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a málo náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena). Velmi však láká vosy.

PŮVOD: Švédsko, vyšlechtil P. Tamas v r. 1984 jako kříženec odrůd Altajskaja desertnaja x (Consort x Kajamin Vusta).

 
RŮST: bujný, hustý, vzpřímený, tvar široce keřovitý. Dosahuje výšky až 2 m. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 1 g), ploše kulovité, středně až velmi pevné. Slupka je lesklá, černá. Dužnina je sladkokyselá, méně aromatická, s obsahem cukru průměrně 17,3 °Brix. Má nízký až střední obsah vitamínu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od poloviny do konce července pro přímý konzum, týden předtím pro konzervování. Je vhodná pro ruční i mechanizovanou sklizeň.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, ale i na zpracování na džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a vůči rzi (Cronartium ribicola) a středně odolná vůči antraknóze (Drepanopeziza ribis), náchylnější k mšicím (Cryptomyzus galeopsidis) a svilušce chmelové (Tetranychus urticae).

PŮVOD: USA

RŮST: bujný. Koruna je středně velká, kulovitá až jehlanovitá, hustá, s mírně svislými větvemi.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, výborně opyluje mnohé jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova, Coxova reneta, Croncelské, Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Kalvil bílý zimní, Ušlechtilé žluté, Ontario.

PLODNOST: raná, každý 2. nebo 3. rok velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velké plody kalvilovitého tvaru. Slupka je mírně drsná, sušší, žlutozelená až žlutá, ojíněná, někdy s červeným nádechem na slunečné straně, s nápadnými hnědými tečkami. Dužnina jemná, kyprá, voňavá, šťavnatá, bělavě žlutá, na řezu málo hnědne. Chuť kořenitá, aromatická, sladkokyselá, připomínající chuť kdoule.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 2. polovině října, dozrává koncem listopadu až začátkem prosince, vydrží do dubna.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, vína, ke skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, dává přednost hlubokým, živným půdám, bohatým na vápník. V chudších půdách je nutný dostatek vláhy a občasné přihnojení.

ODOLNOST: dost odolná proti mrazu; na studených, nepropustných půdách podléhá rakovině, ve vlhkém prostředí je málo odolná proti strupovitosti, v suchém prostředí trpí padlím, je náchylná k skvrnitosti plodů při nedostatku vápníku či přehnojení dusíkem.

PŮVOD: ČR, Ostružná, náhodný sladkoplodý semenáč objevený okolo roku 1810.

RŮST: středně bujný, později mírný. Je to menší až středně velký strom, okolo 20. roku dosahuje výšky 4–5 m, v 50 letech 6–8 m. Vytváří pravidelné vejčité koruny, u starších stromů nepravidelné. Listy jsou opadavé, střídavé, složené, lichozpeřené z 5–9 párů kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Okraje listů jsou zubaté jen v horní polovině na rozdíl od listů botanického druhu, které jsou zubaté po celé délce. Kůra je světle šedá, hladká.   

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, květenství jsou ploché, kompaktní chocholíky, květy jsou drobné, krémově bílé, kvetou v květnu. 

PLODNOST: raná, středně vysoká ve srovnání s jinými jedlými odrůdami, pravidelná.

PLODY: souplodí obsahuje 15–20 i více plodů, které jsou velké (7–9 mm), kulaté, červeno-oranžové a mají středně pevnou slupku. Dužnina je žlutooranžová, středně šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (obsah cukru až 13 %). Obsahují mnoho vitaminu C, antioxidantů a fenolů, ale i pektinu, takže dobře želírují.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září, pokud uniknou ptákům, vydrží na stromě dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná a zároveň jedlá dřevina je vhodná do zahrad, sadů, parků, alejí, stromových řad či větrolamů. Je to dobrá medonosná dřevina, pozdě rozkvétající intenzivně vonící květy poskytují včelám nektar i pyl. Kulinární využití: med z květů bývá červenožlutý, po zkrystalizování je hrubozrnný a má silnou vůni. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k sušení do ovocných čajů, k výrobě džemů, želé, kompotů, sirupů, likérů, omáček jako náhrada za brusinky, k výrobě octa či destilátu. Vysušené se dají použít místo rozinek do vánoček či koláčů, upražené a pomleté jako náhrada kávy. Léčivé účinky: plody se používají při onemocněních trávicího traktu, zvyšují vylučování žluči do střev, což podporuje trávení zejména u starších lidí. Zároveň působí proti zácpě či mírným průjmům bez jiných vážných příčin. Odedávna jsou známým prostředkem proti kurdějím, tedy chorobě z nedostatku vitaminu C. Z tohoto důvodu jsou i výborným prostředkem k léčení chřipky a pomáhají odstraňovat příznaky jarní únavy. Jsou účinné také při dýchacích potížích, zahlenění a zánětu průdušek. Používají se buď syrové, macerované ve víně nebo ve formě čaje. Lidově se používají také proti revmatismu a ledvinovým kamenům. Květy jeřábu zase obsahují látku velmi podobnou ženským hormonům a ve formě nálevu se používají úspěšně při různých ženských potížích. Technické využití: odolné, tvrdé, jemnozrnné, pružné dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví a v minulosti k výrobě vycházkových holí. Z mladých větviček lze získat černé barvivo.

STANOVIŠTĚ: je nenáročný na stanoviště a půdy, dá se pěstovat i ve vyšších horských oblastech, dokonce i na kyselých a rašelinných půdách. Ideálně jej vysazujeme na slunné místo do vlhké, propustné půdy, ve sponu 4–8 metrů.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolný vůči větru, dobře odolný proti škůdcům a chorobám. Toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: pravděpodobně Francie, pol. 19. stol., zřejmě vypěstovaná jako náhodný semenáč van Monsem. Německé pojmenování získala po básníkovi Christianu Fürchtegottu Gellertovi. Synonyma a cizí názvy: Gellertova máslovka, Hardyova máslovka, Velká Isambartka, Šedivka, Bera Hardego, Beurre Hardy, Beurre de Gellert, Gellert's Butterbirne, Thomas Beurré Gellert.

RŮST: velmi bujný růst v mládí, později bujný, zdravý. Vytváří krásné, vysoké, široce jehlanovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, výborný opylovač pro mnohé odrůdy hrušní. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Dekanka zimní, Hardenpontova, Charneuská, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Madame Verté, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, pravidelná a bohatá.

PLODY: velké a pravidelné, tupě kuželovité, slupka šedozelená, hustě tečkovaná, skořicově rzivá, na slunečné straně načervenalá. Dužnina bělavá, někdy až lososově narůžovělá, velmi šťavnatá, rozplývavá, jemná, chuť výborná, sladce kořenná.

DOZRÁVÁNÍ: okolo poloviny září, plody jsou vhodné ke konzumu cca za 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: stolní a tržní odrůda, vhodná také k zavařování, výrobě povidel, vína.
STANOVIŠTĚ: snese i vyšší, ale chráněné polohy, daří se jí v dobrých půdách.
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči mrazu, ve velmi teplých polohách ji vyhledává škůdce květopas hrušňový.

PŮVOD: neznámý, asi velmi stará odrůda, zřejmě už ze 17. století, možná z Bulharska, uváděná také jako Flava, Xanthocarpa, Luteocarpa, Fructu Luteo.

 
RŮST: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: středně velká.

 
PLODY: menší až středně velké, oválné, jantarově žluté, velmi dobré sladkokyselé chuti (cukernatost 9 %) s ananasovou příchutí. Pecka je špatně oddělitelná od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od začátku srpna postupně dozrává.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ:nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, náchylnější k vymrznutí květů, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Anglie, Colnbrook Lawn u Londýna, v r. 1830 ji získal M. R. Cox z výsevu semen Ribstonského.

 
RŮST: zpočátku bujný, později pomalejší, v plné plodnosti slabý, koruna je menší, kulovitá až ploše kulovitá a hustá. Při výchovném řezu zejména prosvětlujeme, přílišné zkracování výhonů korunu zahušťuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Bernské růžové, Breuhahnovo, Croncelské, Golden Delicious, James Grieve Red, Jonathan, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Laxton's Superb, McIntosh Red, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Spartan, Starking Delicious, Starkrimson, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

 
PLODNOST: středně raná, zpočátku pravidelná, později mírně střídavá, menší až střední.

 
PLODY: menší až střední, kulaté až ploše kulaté, velikostně i tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až zlatožlutá, překrytá jasně červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je nažloutlá, zpočátku křehká a křupavá, později měkká a šťavnatá. Chuť je vynikající, vyrovnaně sladkokyselá, velmi aromatická, kořenitá. Bývá považována za nejchutnější jablko vůbec.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. září, konzumně dozrává v listopadu, vydrží do února. Dobře se přepravuje i skladuje, při teplotě pod 2 °C dužnina hnědne.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na sušení, pečení a další zpracování, na vzduchu téměř nehnědne.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, úrodnou půdou s dostatkem vápníku. Nesnáší příliš suché ani studené a příliš vlhké půdy. Nejvhodnější je do středních poloh.

 
ODOLNOST: středně až méně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech a květu, středně odolná vůči strupovitosti a rakovině, méně vůči padlí, náchylná k poškození vlnatkou krvavou a červivosti, praskání plodů a k hořké pihovatosti při skladování. Plody nepadají ve větru.

PŮVOD: Rakousko, vyšlechtěná z planých forem v dunajských lužních lesích okolo Klosterneuburgu, 1965

RŮST: velmi bujný. Tvoří vysokou kulovitou korunu, která pod tíhou úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky – potopudnými, močopudnými, podporují laktaci, vykašlávání, zevně působí protizánětlivě.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, ve srovnání s planou formou i trojnásobná, pravidelná.

PLODY: Květy a hrozny dosahují až trojnásobně větší velikosti než u planě rostoucích bezu a mají vyšší obsah léčivých látek. Plody jsou fialově černé, s fialovou a šťavnatou dužninou sladké chuti, s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů. Velmi dobře drží na stopkách, takže neopadávají.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává v září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Málo náchylná k chorobám a škůdcům. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: druh pochází z mírného pásma Evropy od Skandinávie a britských ostrovů na severu až po Španělsko na jihu a Kavkaz na východě. Odrůda Karpatia pochází ze Slovenska, VÚOOD Bojnice, vyšlechtil ji Jan Šimánek jako klonovou selekci z 32 nejlepších klonů z populace Rosa villosa. Zaregistrována byla v roce 1973.

RŮST: bujný, vzpřímený, v období plodnosti mírně rozložitý, dorůstá do výšky a šířky cca 2-2,5 m. Je to opadavý keř, základní větve jsou hrubé, pevné, bohatě rozvětvené. Jednoleté výhony jsou hrubé, dlouhé, vzpřímené, vínově červené, řídce ostnité. Listy jsou složené, lichozpeřené s ocelově zelenými lístky, na rubu matnými, chlupatými.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosprašná, kvete jednou během května, často koncem května. Květy jsou středně velké (6-8 cm), jednoduché, převážně s 5 okvětními lístky růžové barvy. Tvoří se na krátkém plodném obrostu po 3-5 kusech.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: šípky jsou velké (20-25 mm široké, 32 mm dlouhé), kapkovitého až hruškovitého tvaru. Slupka je zářivě červená, lesklá, řídce chlupatá. Stopka plodu je krátká. Dužina je na šípky hrubá, pevná. Chuť je sladkokyselá. Obsahují hodně vitamínu C (průměrně 1200 mg na 100 g)

DOZRÁVÁNÍ: již koncem srpna, přibližně během 10 dnů. Po dozrání neopadávají, později měknou.

VYUŽITÍ: keř je vhodnou součástí volněji rostoucích živých plotů, zejména tam, kde je třeba, aby byl plot neprostupný, do menších i větších zahrad. Dá se použít i jako solitéra okrasná dozrávajícími šípky. Plody jsou vhodné zejména na výrobu hustých džemů či ovocné kůže, po rozkrojení a odstranění semínek s pichlavými chloupky také na sušení v sušičce na čaj či rozemletí a vitamínový přídavek do müsli.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, není náročná na půdu.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě do asi -29 °C až -34 °C a i v květu je dobře odolná vůči pozdním jarním mrazům a chladnému počasí. Během vlhčích let v době dozrávání mohou dozrálé plody praskat, proto není třeba otálet s jejich sběrem.

PŮVOD: Slovensko, velkoplodý černoplodý genotyp ze středního a dolního Pováží.

RAST: bujný, ale slabší než bělplodý genotyp, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, protáhlé, černé. Chuť je sladká až jemně sladkokyselá, vyváženější, osvěžující. Plody obsahují mnohé pro zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdní, dlouhé, od konce června do srpna. Plody po dozrání opadávají. Plody sbíráme ručně nebo setřásáním na plachty.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení, či výrobě džemů, sirupů, zmrzlin či destilátů či krmení drůbeže.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Provence, Francie nebo Turecko.

 
RŮST: rychlý růst do výšky 3–4 m. Keřovitý habitus. Velké vějířovité listy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: velké (až 10 cm) plody hruškovitého tvaru zlatožluté až bronzovofialové barvy. Chuť je lahodná, sladká, medová.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna, v teplých letech sklízíme úrodu dvakrát.

 VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, sušení, přípravě džemů, koláčů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, humózní a dobře odvodněná půda. Nesnáší zamokření.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda až do -20 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2–3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo je zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda pěstovaná odnepaměti v Čechách a na Moravě.

 
RŮST: růst zdravý, přímý. Je to strom s mohutnou a vznešenou, kulovitou korunou, spodní větve se mírně sklánějí.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dobře se opyluje a je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Bernské růžové, Coxova reneta, Jonathan, Landsberská reneta, Laxton's Superb, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Matkino, McIntosh, Ontario, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Sudetská reneta, Watervlietské mramorované, Wagenerovo.

 
PLODNOST: středně raná, vždy po 2 až 3 letech velmi hojná.

 
PLODY: malé, vzácně středně velké, nejčastěji tupě kuželovité, připomíná vajíčko seříznuté z obou pólů, někdy je i kulaté. Slupka je lesklá, téměř celá souvisle červená, někdy červeně pruhovaná, při sklizni modravě ojíněná. V zastíněné polovině plodu prosvítá základní žlutozelená barva. Dužnina je bílá, pod slupkou někdy narůžovělá, jemná, hustá, šťavnatá, sladká až lehce nakyslá, příjemně vonící, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost bez ztráty chuti do prosince, celkově až do dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale výborná i na sušení (dužnina zůstává bílá), výrobu moštu, vína, destilátů. Velmi dobře snáší přepravu, v místě otlačení nehnije, jen korkovatí. Při skladování nevadne, nehnije.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, ale chráněné před větrem, nižší i vyšší polohy. Půdy preferuje vápnité, hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, snese i jílovité či hlinité promíšené se štěrkem, kde se jiným jabloním nedaří. V příliš kyprých náplavech má vyšší náchylnost k rakovině, v suchých půdách jsou plody drobné a opadávají. Vhodné jsou otevřené plochy, sady, velké zahrady, aleje.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, dobře odolná vůči padlí a strupovitosti. V uzavřených místech má náchylnost k rakovině, napadá ji vlnatka krvavá.

PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry, vyšlechtila ji Agnieszka Orzeł vícenásobným křížením s použitím odrůd Tulameen, Polana, Heritage a Polka.

 
RŮST: středně bujný, velmi dobře odnožuje. Výhony jsou světle zelené, jemně ostnité, jejich průměrná délka je 1,5 m. Řady malin by neměly být širší než 0,5 m, v této šířce na délku 1 metr doporučujeme maximálně 12–15 výhonů a rozestupy mezi řadami alespoň 3,5–4 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, přibližně 15 t/ha. Plodí na letorostech – vyrůstajících buď z loňských výhonů nebo ze země.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 4,5–7 g), zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, aromatická, sladká (průměrně až 11,3 °Brix) a zůstává taková po celou dobu sklizně, nemizí ani s poklesem teploty koncem sezóny. Má vysoký obsah antioxidantů, polyfenolů a vitamínů.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od konce července až do mrazů.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné plátky, destiláty, zmrzliny, koláče apod. Kvůli vysokému obsahu sušiny je velmi vhodná i na výrobu lyofilizovaného ovoce. Při sklizni se snadno odděluje od květního lůžka. Je vhodná i pro mechanizovanou sklizeň a po sklizni netmavne. Dobře snáší přepravu, skladování a mražení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: spolehlivě mrazuvzdorná. Vysoce odolná vůči fytoftóře (Phytophthora sp.), více odolná vůči šedé plísni (Botrytis cinerea), středně odolná vůči antraknóze (Colletotrichum acutatum) a méně odolná vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium sp.). Prevencí chorob je výsadba malin do vlhké, humózní, ale dostatečně odvodněné půdy a udržování porostu v doporučené hustotě.

PŮVOD: Rusko, Minusinsk, Minusinskaya ESHM.

 
RAST: středně bujný, rozložitý, větve jsou velmi málo trnité. Po sklizni úrody odříznutím větviček výborně regeneruje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, potřebuje v blízkosti opylovače větrem samec opylovače pro dosažení úrody.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, průměrná úroda z jednoho keře je 9-11 kg/rok.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 0,8-1 g), oválné, sytě oranžové, velmi atraktivní. Dužina je jemná, aromatická, sladkokyselá, chuťově výborná (až 8,5 % cukrů, jen 2,1 % kyselin). Rakytník má střední až vyšší obsah vitamínu C (130 mg/100 g - pro srovnání citrony různých odrůd mají 20-60 mg/100 g), střední obsah karotenoidů (8,5 mg/100 g) a vysoký obsah oleje (7,3 %).

 
DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině července.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, díky vysokému obsahu oleje je velmi vhodný na výrobu kosmetiky s hojivými účinky.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 3x4 m.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: ČR, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2000 vznikla z volného opylení odrůdy Růžová raná.

RAST: středně bujný až bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká a pravidelná, při přetížení je násada následující rok nižší.

PLODY: malé až středně velké, vejcovité, slabě nesouměrné, hladké. Slupka je slabě až středně zastřená, světle oranžová jen s osamocenými červenými skvrnami. Dužnina je oranžová, středně tuhá a středně hrubá, velmi šťavnatá, rozplývavá, většinou dobře odlučitelná od pecky, někdy na jejích žebrech může držet. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině července, 7 dní po Velkopavlovické.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, výroba kompotů, destilátů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, v květních pupenech, květu i v mladých plůdcích, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).