Ovoce na sušení

RŮST: v mládí bujný, později střední. Tvoří pyramidální, později vysokě kulovité či široce kulovité, hustší koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, při dobré pěstitelské péči o strom pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 17–25 g), podlouhlé, na obou koncích zúžené. Slupka je pevná, hladká, pod světlemodrým ojíněním tmavě modrofialová, kyselejší, někdy mírně trpká. Dužnina je tuhá, zlatožlutá až oranžová, středně šťavnatá, sladká, jemně nakyslá, velmi aromatická, výborná až vynikající. Ne zcela dozrálé plody mají příjemnou muškátovou vůni a příchuť. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, podle podmínek stanoviště většinou během 1. a 2. dekády září. Na stromě vydrží dlouho. Včas sklizená se velmi dobře přepravuje a skladuje.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímé konzumaci i k univerzálnímu zpracování: k sušení, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe v úrodných, teplých, vlhkých půdách. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylná k poškození šarkou, k červené skvrnitosti listů slivoní (Polystigma rubrum), k monilióze (Monilinia spp.) i k poškození kuřicí slivoně (Taphrina pruni).

PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovitých stráních a světlých lesích, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.

RŮST: středně bujný. Je to keřovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 3–7 metrů. Listy jsou vstřícné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dřínu.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květy obvykle nevymrzají, jen musí být dostatečné teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létali.

PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pecka je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: většinou od srpna do října.

VYUŽITÍ: atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně vybarvenými červenými plody. Lze použít jako solitérní dřevinu, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale i jako živý jedlý plot, který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování – výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky – dřínkovice.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Švédsko, selekce semenáčů.

RŮST: slabší, dorůstá jen do výšky 1,2–1,5 m a do šířky 0,6–1 m. Listy má užší než ostatní odrůdy aronií.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Kvete asi týden po ostatních odrůdách aronií.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká, navzdory menší velikosti plodů a menšímu počtu plodů v okolících.

PLODY: menší (průměrně 3,2 g, 6,6 mm), kulaté, v okolíku je průměrně 17 plodů. Jsou tmavofialové až černé, lesklé, bez výrazného ojínění, se světlejší dužninou než jiné odrůdy, i šťáva z nich je světlejší. Jsou méně šťavnaté (73,6 %), ale obsahují více cukru (18,7 °Bx), kyselin (1,05 g) a polyfenolů (2340 mg/100 g) než jiné odrůdy. Chuťově jsou méně trpké než například odrůda Nero.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září, ale dříve než ostatní odrůdy s většími plody. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Proto jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: Plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver, Pacific Agriculture Research Center, v r. 1980 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Nootka x Glen Prosen, přičemž odrůda Glen Prosen pochází z křížení odrůdy Cumberland, tedy ostružiníku západního (R. occidentalis). Na trh uvedena v r. 1989. „Tulameen“ znamená v jazyce původních Indiánů z Britské Kolumbie „červená země“ a je také jménem řeky, která tudy protéká.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do střední výšky 1,5–1,8 m, hustě větvené, jsou jemně otrněné, zejména ve spodní části. Středně silně odnožuje. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a s meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete v květnu a červnu.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, průměrně 1,37–1,5 kg na rostlinu a 8,143 t/ha.

 
PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 24,7 mm x 20,3 mm, 2,68–5,38 g) kuželovité, pevné, silně lesklé, zářivě červené. Jsou středně šťavnaté. Chuť je výborná, aromatická a sladká s dobrým poměrem cukrů a kyselin (průměrně 5,32 : 1).

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda, dozrávání pozdní, velmi dlouhé, o 2 týdny delší než u většiny jednou plodících odrůd (průměrně 50 dní). U nás dozrává od začátku července do poloviny srpna. Plody se dobře oddělují od květního lůžka.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k univerzálnímu zpracování a mražení. Dobře snášejí přepravu i krátkodobé skladování v chladu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná. Je silně odolná vůči padlí (Sphaerotheca humuli), odolnější vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.) a fytoftóře (Phytophthora spp.), středně odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea), středně až méně odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum či Didymella applanata.

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Bieloruskaja Sladkaja x hybridní forma C106, 2001.

 
RŮST: středně silný růst.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: středně vysoká. Plodnost v průměru 1,6 kg na keř.

 
PLODY: černé, velmi velké, se středně silnou slupkou. Chuť je sladká, vynikající. Po dozrání plody neopadávají, odtrh je suchý.

 
DOZRÁVÁNÍ: koncem června – začátkem července, cca 2 týdny před odrůdou Jubilejnaja Kopanija.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vhodná i do drsnějších lokalit, nenáročná na pěstitelské podmínky. Slunné stanoviště.

 
ODOLNOST: odrůda je komplexně odolná vůči houbovým chorobám, škůdcům, suchu i mrazům. Rezistentní vůči vlnovníku rybízovému.

PŮVOD: Kanada, Alberta, nedaleko Beaverlodge v povodí řeky Smoky, objevil W.D. Albright na své farmě, která se později stala výzkumnou stanicí Beaverlodge Research Station, přesadil ho kolem r. 1918, spolu s Dr. W.T. Macounem ho vybral koncem 20. let 20. století k testování, v roce 1928 jako Selekce č. 9, v r. 1935 jako B.E.F. 3502 (1935), a znovu vybrán v r. 1950, na trh ho uvedl až v r. 1956 J.A. Wallace z Agriculture Canada, Beaverlodge, Alberta.

 
RŮST: středně bujný, zpočátku vzpřímený, později rozložitý až převislý, dorůstá do výšky 2-4,5 m a šířky 6 m, středně silně až silně odnožuje. Je velmi dlouhověký, dožívá se více než 70 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: časná, velmi vysoká (průměrně 4,58 kg/rostlinu, až 6 t/ha), mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 12,4 mm), kulaté, po 7-11 ve hroznu. Slupka je purpurově černá s ojíněním. Chuť je velmi sladká (průměrně 15,4 °Brix), jemná, připomíná chuť sušených švestek. Plody obsahují dost větších semínek, která však při konzumaci nevadí (3,6 % hmotnosti plodů). Obsahem flavonoidů se řadí k jedněm z nejbohatších mezi muchovníky (550 mg/kg).

 
DOZRÁVÁNÍ: časné až středně časné, ve druhé polovině června, během více než 2 týdnů (průměrně 15 dní od 10 % po 90 % zralých plodů), nerovnoměrné v rámci hroznů.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují mnoho pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je velmi přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odroda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, náchylnější na listovou skvrnitost (Entomosporium mespili), ale s mírnými příznaky.

PŮVOD: Rakousko, HBLVA Wien Schönbrunn, vyšlechtil Johannes Lischka

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti a růst zpomaluje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, jedna z nejvyšších výtěžností (hmotnost plodů / objem stromu: 3,07 kg/m3)

PLODY: velké (průměrně 5,6-6 g, až do 9 g, délka 2,5-3 cm, šířka 1,3-2 cm), oválné, červené, při plném vyzrání s velmi sladkou chutí, s jedním z nejvyšších obsahů cukru (14 %) a středním obsahem kyselin (2,28 %) s nižším až středním obsahem vitaminu C (40-55 mg/100 g). Pecka je středně velká (10 % hmotnosti plodu) a špatně oddělitelná od dužniny.

DOZRVÁNÍ: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října. K vyzrání do dobré chuti potřebuje teplý podzim.

VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce a díky velikosti a tvaru také velmi vhodný k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. polovině 16. století dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný. Vytváří široké a vysoké kulovité, velké koruny. Používá se i jako podnož.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Bystrická, Mirabelka nancyská, Oullinská renklóda, Vlaška. Sama dobře opyluje Althanovu renklódu a Flotowovu mirabelku.

PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.

PLODY: středně velké (průměrně 22–25 g), kulaté, na obou koncích zploštělé, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá, na slunné straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, u stopky rzivě síťovaná. Dužnina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, výborná, jedna z nejlepších. Pecka je oddělitelná od dužniny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.

DOZRÁVÁNÍ: v 2. polovině až koncem srpna, postupně. Na zavařování se sklízí 2 týdny před plnou zralostí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, zavařování kompotů, výrobě destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a méně náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena), jen při vysoké násadě plodů v hroznech je náchylnější, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a v plné zralosti i vosy.

PŮVOD: Polsko, Skierniewice, Zemědělský výzkumný Ústav, šlechtiteli byli Łukasz Seliga a Stanisław Pluta jako odrůda muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia), byla registrována v roce 2023.

 
RAST: středně bujný, průměrně dosahuje výšky 3-4 m a šířky 3-4 m, habitus je pod váhou úrody rozložitý, relativně dost odnožuje.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete středně brzy, podobně jako odrůda Northline.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 3,6 kg z 9-letých keřů).

 
PLODY: velké (průměrně 10-12 mm a 0,70-1,15 g), kulaté, rostou v trsech po 10–15 ks. Slupka je modročerná, ojíněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, středně až více sladká (cukernatost v závislosti na roce 11,9-18,9 °Brix). Mají střední až vysoký obsah vitamínu C (průměrně 4,5-9,8 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 669 mg/100 g) a antokyanů (průměrně 207 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdější, několik dní po odrůdě Northline. Plody dozrávají rovnoměrně v rámci trsů a neopadávají.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímou konzumaci, výrobu džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje sluneční stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v květu.

PŮVOD: Polsko, Öjebyn x (Ribes dikuscha x Climax), 1991.

 
RŮST: středně silný růst, vytváří nízký kompaktní keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: středně dlouhé hrozny s velkými, kulovitými, černými a lesklými bobulemi. Chuť aromatická, sladší.

 
DOZRÁVÁNÍ: začátkem června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín; půda hlubší, hlinitopísčitá, propustná, bohatá na živiny. Odrůda nenáročná na polohu, vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: odrůda je rezistentní vůči americkému padlí, rzi a plně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: je slabší, vytváří vzdušnou, řidší korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Buda Tétényi, Tétényi Rekord.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké plody (průměrně 2,9 g) válcovitého, buclatého tvaru. Skořápka je polopapírová, měkčí než má Tétényi Rekord, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra je 42-50 % (průměrně 1,3 g). Jádro je světle žluté barvy, příjemně sladké.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, pražení, výroba cukrovinek, marcipánu.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až vyšší mrazuodolná v květních poupatech a květech.

PŮVOD: Francie, Avranches, semenáč neznámého původu vypěstovaný ve školce p. Longueavala, v r. 1780 poprvé plodila, nejprve pojmenovaná jako Bonne de Longueval, ale ujalo se až jméno Louise Bonne d'Avranches, známá také jako Gute Luise.

 
RŮST: bujný v mládí, s vyšší plodností se zpomaluje až ustává, ve 20 letech ji je třeba zmladit. Tvoří vysoké jehlanovité koruny, ne příliš široké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fľaša, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Guyotova, Hardyho maslovka, Júlová, Charneuská, Konferencia, Trévouxská. Je nekompatibilní s Esperenovou maslovkou a Williamsovou.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: střední velikosti (120–180 g) hruškovitého či vejcovitého, úhledného tvaru. Slupka je hladká a lesklá, zelenožlutá, v plné zralosti žlutá s červeným líčkem a výraznými lenticelami jako tečky pstruha. Dužnina je jemná, nažloutle bělavá, velmi šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, bez zrnitosti. Chuť má vynikající, sladkou, jen mírně nakyslou, kořenitou a jemně natrpklou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během září, konzumně dozrává po 1 týdnu, vydrží 2–3 týdny, do října. Nepadá předčasně kvůli větru, ale je třeba vystihnout správný čas sklizně – předčasně otrhaná nedosáhne plné chuti, při pozdní sklizni plody hromadně opadávají.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, zavařování, džemy, mošty, destiláty, sušení. Přepravu zvládá jen krátce po sklizni.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale v úrodných půdách dosahuje velké a kvalitní úrody. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná také do vyšších poloh, ale nemá ráda mrazové kotliny a uzavřené polohy. Díky úzkému tvaru koruny je vhodná do zahrad, sadů, alejí, stromořadí.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později silně mrazuvzdorná. V uzavřených polohách náchylnější ke strupovitosti, vybíráme raději polohy otevřené, i větrné, a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Agenská x Grand Duke, zač. 20. stol.

RŮST: středně silný, vytváří vysoko pyramidální, řidší korunu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, přináší pravidelné, vysoké úrody.

PLODY: velké, podlouhlé, na obou koncích zúžené (30–40 g). Slupka je pevná, tmavomodrá až tmavě fialová se světle modrým ojíněním, nakyslá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá. Chuť sladká / sladkokyselkavá, lepší v teplých polohách a po úplném dozrání, mírně aromatická. Poměrně dobrá oddělitelnost dužniny od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, mražení, výroba pálenky. Plody dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: hlinité, úrodné, výživné půdy a teplé, chráněné polohy. Nesnáší chladná a zamokřená stanoviště.

ODOLNOST: odrůda tolerantní k šarce, ve dřevě odolná vůči mrazu, v květu středně odolná proti mrazu, náchylnější k moniliové hnilobě.

PŮVOD: ČR, Morava, stará krajová odrůda známá zejména na Valašsku, Slovácku, na Hané i ve Slezsku, první písemná zmínka o ní je z r. 1764, přičemž na Valašsku už tehdy byly velmi staré stromy této odrůdy.

RŮST: bujný růst, velká, vysoko kulovitá koruna, ve vyšším věku košatá, rozložitá, dost hustá, vyžaduje pravidelný řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dost dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdní (od 10. roku po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 100 g), tvarově nepravidelné od ploše kuželovitých po vysoko kuželovité či vejcovité, při kalichu jsou na jednu stranu zkosené. Slupka je jemná, lesklá, hebká, někdy mastná až lepkavá, žlutá v různých odstínech s červeným nádechem. Dužnina je bělavá, tuhá, šťavnatá, jemnozrnná, křehká, křupavá, při skladování rychle ztrácí šťavnatost. Chuť je sladkokyselá a vyvážená, bez zvláštní vůně, ale kořenitá s typickou příchutí. Plod nepodléhá otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu/listopadu, vydrží do ledna až dubna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě moštu, vína, povidel, destilátu či k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda dostatečně vlhká, i méně úrodná. Nesnáší jen suchou, písčitou, lehkou půdu. Vhodná do libovolných poloh, teplých i vyšších a drsnějších, zahrad i polí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, květy dobře snášejí i deštivé počasí během kvetení. Je méně odolná proti strupovitosti, náchylnější k hořké skvrnitosti slupky, ale ostatními chorobami obvykle netrpí.

PŮVOD: Solany, ČR, 1. pol. 19. stol.

RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznosné koruny; má charakteristicky kožovité listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete raně až středně raně, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Boscova lahvice, Clappova, Drouardova, Konference, Krivica, Lectierova, Madame Verté, Pařížanka, Tongreská, Williamsova.

PLODNOST: pozdnější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.

PLODY: středně velké, tvar podlouhlý, variabilní, obvykle protáhle kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citrónově žlutá, na slunečné straně i mírně načervenalá, místy posetá drobnými rezavými lenticelami. Dužnina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná, lehce nakyslá, sladce aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1–2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.

VYUŽITÍ: především přímý konzum, ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.

STANOVIŠTĚ: roste i v méně příznivých podmínkách a vyšších drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě, dobře regeneruje po případném namrznutí, silně mrazuodolná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti, vyšší i vůči monilióze. 

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho v r. 1972 John Einset jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Ontario x Sultanina.

RŮST: bujný, později středně bujný, středně vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), středně vysoká.

PLODY: hrozny středně velké až velké (průměrně 399 g), kompaktní, husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 2,9 g), kulaté. Slupka je zelená, v plné zralosti zlatožlutozelená, středně silná. Dužnina je středně šťavnatá, křupavá, bezsemenná – II. třída bezsemennosti (semenáčky jsou při jídle téměř nepostřehnutelné). Chuť je sladká, výrazná, až medová.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, potřebuje sumu aktivních teplot asi 2573 °C. Po dozrání vydrží na keři i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu rozinek, moštů či vína, lze použít také na výrobu sirupů, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i pupenech v zimě, zřejmě až do -25 °C, středně až výše odolný vůči antraknóze (Elsinoe ampelina), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), méně odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).

PŮVOD: druh pochází z Přední Asie od severního Turecka po Kavkaz, Zakavkazsko a Írán, využíván byl již před více než 3000 lety. Na území Evropy jej přinesli Keltové v období laténské a halštatské kultury (700 př. n. l. – 0). V jižní Evropě byl znám již od antiky, v jižní a západní Evropě se běžně pěstuje od středověku. Na našem území byly mišpulová semena nalezena v Mostu, zachovalá ze 14. století. Její druhové pojmenování germanica je dílem Carla Linného, který se na základě rozsáhlého výskytu planých forem mišpule v Německu ve své době mylně domníval, že původní vlastí mišpule je právě Německo. Genotyp Domácí velkoplodá pochází ze zahrad v Moravském Lieskovém na Slovensku.

RŮST: nízký strom či keř rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky než do výšky, dorůstá do 3 až 5 m. Listy jsou tuhé, tmavě zelené, na podzim se atraktivně zbarvují do žluta až červenohněda.

POMĚRY OPYLOVÁNÍ: samosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavnými bílými květy. Kvete během května, ve vyšších polohách i začátkem června jako jeden z posledních ovocných stromů.

PLODNOST: velmi raná (je třeba ji spíše oddalovat, aby stromy nezababčily), vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké malvice (20–30 g, 4–6 cm), zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou. Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu, nebo při sklizni před mrazy hniličí postupně během skladování. Tehdy mají moštovou vůni a příjemně kyselou, sladkou, pikantní, kořenitou chuť. Připomínají džem či pikantní přesnídávku utrženou přímo ze stromu. Dužnina obsahuje 4–5 semen, má vysoký obsah vlákniny a pektinu.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem října až v listopadu. Plody ponecháváme na stromě co nejdéle a pokud je sklízíme ještě tvrdé, po sklizni je ještě uložíme na 1–2 týdny do chladu a tmy. Skladované v chladu na slámě vydrží až do ledna. Nebo je sklízíme až po uhniličení silnějším mrazem, ale tehdy je třeba je rychleji spotřebovat nebo zpracovat.

VYUŽITÍ: přímá konzumace i zpracování na přesnídávky, džemy, ovocné kůže, likéry.

STANOVIŠTĚ: slunné, vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prospívá i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Má ráda lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku, při odpovídající výživě však prospívá i v méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.

ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná ve dřevě do cca −25 °C, uniká pozdním jarním mrazům, je odolná vůči chorobám a škůdcům. Po zakořenění velmi dobře snáší sucho, teplo i vítr.

PŮVOD: Nizozemsko, Shellinkhout, vyšlechtil J. Maars v r. 1931 jako křížence odrůd Fayova úrodná x Scotch.

 
RŮST: bujný, polovzpřímený, středně hustý, tvar vysoko kulovitý, před sklizní až rozložitý. Raší brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: více samosprašný, kvete brzy a dlouho. Květy dosti opadávají při nízké vzdušné vlhkosti nebo mrazech v období květu.

 
PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářsky významná až od 4. roku po výsadbě), pravidelná, průměrně 3,5–6,5 kg/keř, výše dost závisí na poloze.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (6–6,5 cm), řídké, s 11–13 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenká, středně pevná, sytě červená, za dešťů často praská. Dužnina je měkčí, šťavnatá, sytě červená. Chuť je příjemně kyselá až kyselá, aromatická. Má středně vysoký obsah vitaminu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, už na přelomu června a července, od 4. týdne června do 2. červencového týdne, bobule dozrávají v hroznu rovnoměrně. Je vhodná zejména pro ruční sklizeň. Plody se hůře přepravují i skladují, v chladírně vydrží 7 dní.

 
VYUŽITÍ: zejména na sirupy, džemy, želé, méně na přímý konzum a kompoty kvůli kyselejší chuti.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje těžší, hlubší, vlhčí úrodné půdy s dostatkem humusu a živin. Vhodná do teplých či chráněných středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v květních pupenech v zimě i v květu v době květu, odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola), středně až silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis) a proti roztoči vlnovníku rybízovému (Cecidophyopsis ribis).

PŮVOD: dlouho považovaná za lokální odrůdu z okolí Kolína v Čechách, ale jde o starou odrůdu EARLY RIVERS z Bedfordshire z východní Anglie, kterou vypěstoval školkař Thomas Rivers jako semenáč odrůdy Early Purple Guigne. Poprvé plodila v roce 1869 a uvedena byla v roce 1872. 

RŮST: bujný, vytváří velké, pyramidální koruny, středně zahuštěné. Charakteristické jsou dva nebo tři mohutné vzpřímené kosterní větve se slabšími postranními, převislými větvemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Dönissenova.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná. Plodí dobře po celé délce plodonosných větví.

PLODY: středně velké až velké (5-6 g), zakulacené, z boků mírně zploštělé až hranaté, slupka je výrazně lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je polotuhá, v plné zralosti měkká, velmi šťavnatá. Výborná chuť, příjemně sladkokyselá, aromatická. Pecka je středně velká až menší a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: během 2. třešňového týdne, podobně jako Karešova, tedy v závislosti na lokalitě někdy během 1. poloviny června, dozrává rovnoměrně. I přezrálé plody dobře drží na stromě. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Výborná zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě kompotů, džemů či destilátů. Je středně dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, i ve vyšších polohách. Na půdu nemá zvláštní nároky, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. Na příliš suchých půdách jsou plody drobnější.

ODOLNOST: Je silně odolná vůči mrazu v dřevě i květu, velmi dobře odolná vůči praskání plodů během dešťů. Odrůda je jen málo náchylná k monilióze plodů a moniliové spále.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda zmíněná už v roce 1611 v katalogu jedné anglické školky.

 
RŮST: pomalu rostoucí listnatý keř nebo polostrom, dorůstající do 3–5 m, roste slaběji než jiné odrůdy. Habitus má vzpřímený, široký. Kvete růžově-bíle, v květnu. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Potřebuje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

 
PLODNOST: raná a velmi vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (až 300–500 g) plody hruškovitého tvaru a žluté až žlutooranžové barvy, slabě ochlupené. Chuť výrazně aromatická, trpká, vynikne po tepelném zpracování, kdy trpkost zcela zmizí. Má vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. Jedna z nejchutnějších odrůd s jemnou strukturou dužniny, vysokou šťavnatostí a jemnou chutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: konzumně dozrává v prosinci a při skladování na chladném a dobře větraném místě vydrží až do dubna.

 
VYUŽITÍ: vhodná na tepelné zpracování, výrobu marmelád, pyré, dýňového ""sýra"", čatní, džusu, likéru, vína, pálenky, sušení. Plody odpuzují mole.

 
STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

 
ODOLNOST: odolná dřevina, mrazuvzdorná, odolnější i vůči bakteriální spále, vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Maďarsko, asi v r. 1868 jako náhodný semenáč. Známá ve všech meruňkových oblastech pod názvy Maďarská nejlepší, Ungarische beste, Magyar legjobb, Kecskeméti kajszi či Hungarian best.

RAST: na začátku velmi bujný, později středně bujný, koruna kulovitě rozložitá, přirozeně zahuštěná. Ve školce neroste rovně, starší stromy uvnitř koruny dosti vyholují.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, současně s odrůdou Velkopavlovická. Podle času kvetení může opylovat také odrůdy: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Legolda, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: středně raná (první plody již 4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, střídavá ne kvůli přirozené periodicitě plodnosti, ale spíše kvůli zamrznutí květů či mladých plůdků.

PLODY: velké (45-65 g), kulovitě oválné, většinou souměrné, hladké. Slupka je středně hustě až hustě zastřená, světle oranžová až sytě oranžová s rozmytým červeným líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hrubá, středně šťavnatá, rozplývavá, nevláknitá, většinou dobře odlučitelná od pecky, jen někdy může zůstat viset na jejích žebrech. Chuť je kyselosladká až sladká, velmi aromatická, vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. a 3. dekádě července, současně s odrůdou Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, především pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná jen do teplých oblastí pro meruňky, i tam na chráněné místo.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, dobře v květních pupenech (na úrovni Harogem a Goldrich), málo v květu a v mladých plůdcích. Středně až lépe odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), citlivá vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: SR, VÚOOD Bojnice.

 
RAST: bujný, bujnější než samičí odrůdy, ale dobře snáší řez a dá se tvarovat i do živého plotu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samčí, opylovací odrůda s vysokým nákladem samčích květů. Vytváří velké množství klíčivého pylu, opylí 7-10 samičích rostlin - podle rozmístění a převládajících větrů. Kvete velmi dlouho - od března do května.

 
PLODNOST: neplodí.

 
PLODY: neplodí.

 
DOZRÁVÁNÍ: neplodí.

 
VYUŽITÍ: univerzální opylovač, opylí všechny samičí odrůdy. Listy obsahují vitamín C, antioxidanty a bioflavonoidy, větvičky i serotonin, čaj z nich se používá při nachlazení.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 3x4 m.

 
ODOLNOST:plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Polsko.

 
RŮST: silný vzpřímený růst, výhony dorůstají do výšky 1,5–1,8 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, sytě červené, lesklé, kompaktní, kuželovitého tvaru, snadno se sbírají; chuť je výborná, dezertní, aromatická, sladká. Jedna z nejžádanějších odrůd.

 
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát ročně, poprvé začátkem srpna, druhá úroda je až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, pečení, mražení, další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, propustná a výživná půda.

 
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči hnilobám a odumírání, plně mrazuvzdorná odrůda.

PŮVOD: v Nikitské botanické zahradě v Jaltě v bývalém SSSR ji v roce 1980 vyšlechtil A. N. Kazas volným opylením Rosseyanky neznámou odrůdou rodu Diospyros – představuje druhou generaci křížení. Jako synonymum se používá název Nikitska Bordovaja podle barvy zralých plodů.

 
RŮST: slabší až středně silný. V 10 letech dosáhne výšky 3–3,5 m, koruna má kulovitě pyramidální tvar.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda jako opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.

 
PLODNOST: pravidelná a vysoká i v suchých letech, z dospělého stromu získáme až 70 kg plodů ročně.

 
PLODY: středně velké, od 60 do 120 g, kulovité, oranžově červené, po dozrání a změknutí bordové. Dužnina má po dozrání konzistenci džemu, je bordově červená, sladká a velmi chutná.

 
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají na stromě postupně, první již koncem září a poslední v prosinci. Jde o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, džemy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Lze pěstovat i mimo vinařské oblasti.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -24 °C až -25 °C, první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.