Ovoce na sušení

PŮVOD: Francie, konec 19. stol.

 
RŮST: střední růst, vytváří jehlanovitou/kuželovitou korunu. Listy se na podzim v horní části koruny zbarvují do červena, ve spodní dožluta.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: obecně dobrý opylovač. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Hardyho, Drouardova.

 
PLODNOST: pozdější, pravidelná, středně vysoká.

 
PLODY: velké, baňaté, směrem ke stopce zúžené, na povrchu nerovné, ploše zhrbolené. Slupka je hladká, spíše matná, světle žlutozelená, pokrytá velmi jemnými hnědými tečkami. Dužnina je bělavá, později nažloutlá, jemná, v okolí jádřince zrnitá, šťavnatá, chuťově sladká až sladkokyselá, kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až lednu, skladovatelnost do ledna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, moštování, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, chráněné polohy a úrodné půdy.

 
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu, netrpí strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Německo, Lützelsachsen u Weinheimu, v roce 1914 ji objevil jako náhodný semenáč G. P. Nickel mezi jinými semenáči a odkopky.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří kulovité, řidší, později široce rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bryská, Bühlská, Císařská, Ontário, Ruth Gerstetter, Zimmerova.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, i když střídavá, co se týče objemu úrody.

PLODY: středně velké (20-22 g), podlouhlé, oválné, souměrné. Slupka je pod světle modrým ojíněním tmavě fialovomodrá až tmavomodrá, ve stínu načervenalá, tužší, silnější, nakyslá, dá se stáhnout z dužniny a téměř nevoní. Dužnina je zelenožlutá až oranžovohnědá, středně šťavnatá, měkká. Chuť je slaďoučce nakyslá, aromatičtější jen na dobrém stanovišti a v teplém roce.

DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině července, patří mezi nejranější švestky. Plody dobře drží na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlubší, hlinité, úrodné, středně vlhké půdě. Je vhodná jen do teplých poloh.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, málo až středně tolerantní vůči šarce, středně odolná k dalším chorobám, často ji napadají roztoči a obaleč švestkový (Cydia funebrana).

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: zdravý a silný růst do cca 30 cm. Kvete v dubnu a květnu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, vyrovnané, tupě kuželovité, lesklé, atraktivní, zářivě červené. Chuť je osvěžující, sladká. Plody jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: v červnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba džemů, mražení. Jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, popř. polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti padlí.

"PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy máslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas, Präsident Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumu zelenožlutá, jen někdy s nepatrným červenavým líčkem, posetá rzivými tečkami, na některých plodech s rzivými skvrnami, zejména u kalicha a stopky. Dužnina je žlutobílá, rozplývavá, šťavnatá, jemná, v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořenitá, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale i příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě kompotů, džemů a povidel, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužniny a ke kaménkovitosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody opadávají, ale ne uzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých půdách nejenže plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, často trpí chlorózou a špatně rodí. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuvzdorná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči spálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí chlorózou listů."

PŮVOD: neznámý, asi Francie, stará odrůda nejpozději z počátku 19. století. U nás se nazývá také Štěpové.

 
RŮST: zdravý a silný, vytváří vysokou, široce kulovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, květy jsou mrazuvzdorné.

 
PLODNOST: vysoká, tvoří mnoho plodonosných větviček.

 
PLODY: středně velké, kuželovité. Slupka je silná, hladká až mastná, žlutá, s četnými rzivými lenticelami, na slunečné straně zlatožlutá. Dužnina je nažloutlá, dosti jemná a šťavnatá, chuť kořenitá, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v první polovině září, konzumní zralost od konce září, skladovatelnost do ledna. Podobně jako Riznerovo má velmi dlouhou konzumní dobu na to, že se sklízí již v září jako letní odrůda.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, zpracování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i drsnější, vyšší polohy a horší, mělčí, méně úrodné půdy. Je vhodná do otevřených i uzavřených zahrad, na pole, do alejí. Jen v příliš suchých polohách má drobné plody.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, málo náchylná k chorobám.

PŮVOD: Španělsko, pohoří Sierra Morena, odkud byla převezena do Ostheimu v Německu na začátku 18. století.

RŮST: bujný, hustý, ale nevadí to plodům ani plodnosti, tvoří úhledné, kulovité až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí, cizosprašná.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, od stopky k temeni mírně zploštělé, lesklé, tmavě červené až hnědé. Dužina je řídká, rosolovitá, tmavě červená, velmi šťavnatá, barvící, s příjemně sladkokyselou chutí s výraznou višňovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině července.

VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, pečení, sušení, výrobu kompotů, džemů, sirupů, destilátů či likérů.

STANOVIŠTĚ: nenáročná na teplo, vhodná i do vyšších poloh, toleruje vlhčí půdy, na suchých bývají drobnější plody.

ODOLNOST: silně mrazuodolná, odolná proti praskání plodů, středně odolná vůči monilióze, vrtule třešňová ji napadá.

PŮVOD: Nizozemsko, ABZ Seeds, 2014.

RŮST: zdravý a kompaktní, do 30 cm.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké (14–17 g), kuželovité, atraktivní oranžově červené. Chuť je výborná, sladká, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: stáleplodící, od června do září.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, výrobě džemů, mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, dobře odolná vůči chorobám.

PŮVOD: východní část Severní Ameriky od Québecu po Georgii, na západě až po Minnesotu a Oklahomu; přirozeně se v severnějších oblastech vyskytující žlutoplodá forma botanického druhu hlohu tečkovaného, poprvé popsaná v roce 1789 Williamem Aitonem v katalogu Hortus Kewensis. Ve své domovině roste na otevřených skalnatých svazích, v houštinách a na pastvinách.

RŮST: středně bujný. Je to opadavý strom dorůstající do výšky 6-10 m a šířky 8-12 m s kulovitou korunou, často s vodorovnými větvemi. Kmen má průměr 25 až 50 cm, borka je charakteristicky světle šedá, ve vyšším věku se odlupuje v plátech a kmen a větve jsou více či méně opatřené trny dlouhými 5 až 7,5 cm. Letorosty jsou šedé, zpočátku chlupaté, později lysé. Listy jsou široce vejčité dlouhé 6-10 cm, široké 3,8-6,7 cm, na líci tmavě zelené, na rubu plstnaté, žilky jsou rovnoběžné v pěti až deseti párech.

OPYLOVACÍ POMĚRY: opylovaný hmyzem, s oboupohlavnými květy, pravděpodobně cizosprašný nebo částečně samosprašný. Zřejmě jej mohou opylit i jiné druhy hlohů, např. hloh jednosemenný nebo hloh Lavallův. Kvete od konce května do června bílými květy uspořádanými v chocholících.  

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (cca 1,5 cm), mírně hruškovité až kulaté. Slupka je citronově žlutá s výraznými, tmavšími lenticelami. Dužina je nazelenalá až krémová, šťavnatější než u hlohu jednosemenného, obsahuje 4-5 semen, která jsou v dužině uložena tak těsně vedle sebe, že je lze při jídle vyplivnout najednou jako pecku. Chuť je sladkokyselá, osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině září až v říjnu.

VYUŽITÍ: strom využitelný v parcích, menších i větších zahradách, ale také v mezích, větrolamech a zejména neprůchodných živých plotech je velmi dekorativní po celý rok: bez olistění světle šedou barvou borky, během vegetace tmavě zelenými, zdravými listy a bílými květenstvími, stejně jako chocholíky zářivě žlutých plodů. Kulinářské využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, jen tak nebo jako velmi atraktivní ozdoba dezertů, a ke zpracování na džemy, přesnídávky či protlaky. Léčivé využití: plody se suší do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy; čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak. Technické využití: dřevo je velmi těžké, tvrdé, pevné a má hustou strukturu, lze je použít na násady nářadí.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostinné; na plném slunci je produkce plodů vyšší. Upřednostňuje dobře odvodněnou, ale vlhkou hlinitou půdu, na půdu je však velmi nenáročný. Je vhodný do teplých, mírně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je vysoce mrazuvzdorný ve dřevě do -28,9 až -34,4 °C, kvete pozdě, takže  obvykle uniká pozdním jarním mrazům. Po zakořenění dobře snese i přemokřené půdy sucho, nebo znečištění ovzduší. Někdy se může vyskytnout bakteriální spála, houbová skvrnitost listů, padlí, rakovina či strupovitost.

PŮVOD: neznámý
RŮST: středně silný. Habitus je vzpřímený, široký. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velkými, jemně růžovými květy v květnu až červnu. K zajištění vysoké úrody je vhodné vysadit u ní další odrůdu/y dula, například tyto: Konstantinopolská, Muškatnaja, Vranja, Bereczki bőtermő.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké, hruškovitého tvaru, ale menší než u Portugalské, citronově žluté, plstnaté. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť je výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v průběhu října ke sklizni, od listopadu ke konzumu. Při dobrém skladování vydrží i do začátku dalšího kalendářního roku.
VYUŽITÍ: plody jsou v syrovém stavu hůře stravitelné, trpké, vynikající jsou k tepelnému zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"" nebo k moštování, sušení, výrobě destilátu či likérů. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě. Plody odpuzují mole.
STANOVIŠTĚ: nejlépe chráněné slunné. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná, vůči chorobám dobře odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Belgie, 19. stol.
RŮST: středně silný, jehlanovitý růst; koruna je malá, vysoká, slabě rozvětvená, pod vahou ovoce později rozložitá.
OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská.
PLODNOST: v 5.–6. roce po výsadbě, pravidelná, hojná.
PLODY: středně velké plody úhledného hruškovitého, kuželovitého i zvonkovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později citronově žlutá, středně tvrdá, drsná, pokrytá rzivými tečkami. Dužnina je bělavá až žlutá, máslová, okolo jádřince zrnitá, tuhá, chuťově příjemně sladká, kořenitá, s jemnou aromou skořice.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost: listopad, skladovatelnost do prosince až ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, moštování, výroba destilátů, kompotů, povidel. Při skladování dozrává postupně, chuť a kvalitu si v dobrých podmínkách udrží do prosince/ledna.
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří i ve vyšších a drsnějších polohách; preferuje slunné a teplé stanoviště chráněné před větrem a středně těžkou, úrodnou, propustnou půdu.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu a chorobám. V uzavřených polohách náchylnost ke strupovitosti. hruska-blumenbachova

PŮVOD: Belgie, Mechelen, náhodný semenáč, který objevil hrabě Coloma ve své klášterní zahradě a který v r. 1808 poprvé zaplodil.
RŮST: středně bujný až slabší, ale zdravý, tvoří širokou, hustou, jehlanovitou korunu, v dobrých podmínkách velkou, v horších jen středně velkou. Větve se pod vahou úrody sklánějí a tato odrůda není vhodná do alejí.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Giffardova, Hardyho maslovka, Křivice, Magdalénka, Nagevicova, Predobrá.
PLODNOST: podmíněná polohou, v teplých, chráněných polohách plodí brzy a bohatě, v drsných polohách pozdě a málo.
PLODY: středně velké (průměrně 170 g), hruškovité či baňaté, velké plody bývají mírně hrbolaté. Slupka je hladká, mastná, posetá lenticelami, zelenožlutá, na slunci více nažloutlá. Dužnina je žlutobílá, jemná, velmi šťavnatá, sladkokyselá a kořenitá, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce září, konzumní zralost okolo 10. října, vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, moštů. Přepravu snáší jen těsně po sklizni, později se otlačuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje úrodné, hluboké a teplé půdy a chráněné polohy. Nesnáší jílovité a suché písčité či štěrkovité půdy, plody jsou na nich malé a trpké a špičky letorostů zasychají.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, náchylnější jen ke strupovitosti v nižších a uzavřených polohách, je třeba ji sázet na otevřené polohy a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Německo.
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří velké jehlanovité zaoblené koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy k přepylení v blízkosti do cca 60 m. Vhodní opylovači: Avranšská, Williamsova.
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé plody, slupka je velmi jemná, šedozeleno žlutavá, kolem kalichu a stopky jemně rzivá, s karmínově červeným líčkem. Dužnina zelenkavě bílá, pod slupkou nápadně zelená, jemně zrnitá, rozplývavá až máslová a velmi šťavnatá. Chuť velmi dobrá, sladká, jemně kořenná.
DOZRÁVÁNÍ: sběr v polovině srpna, vhodná ke konzumu za 10–14 dní.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.
STANOVIŠTĚ: daří se jí v hlubokých a teplých půdách, vyžaduje chráněné polohy.
ODOLNOST: odrůda je velmi odolná vůči mrazům (v dřevě i v květu), také dobře odolná vůči škůdcům, netrpí strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Belgie, Jodoigne, vypěstoval ji Simon Bouvier jako semenáč neznámého původu a v r. 1843 poprvé plodila. Leroy ji popsal dvakrát, jednou se domníval, že jde o hrušeň totožnou s tou, kterou vypěstoval van Mons v r. 1823 jako jednu ze svých semenáčů a pojmenoval po svém příteli, řediteli královských zahrad v Paříži, Poiteauovi. Proto dostala pojmenování Poiteau nouveau, tedy nová Poiteauova hrušeň, u nás se vžil název z němčiny: Neue Poiteau.

RŮST: je bujný, tvoří vysokopyramidální koruny s kosterními větvemi rostoucími vzpřímeně a s dobře rozvětvenými postranními větvemi a plodonosným obrostem. Má silné, zdravé listy.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Lectierova, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), úroda je každoroční, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: velké až velmi velké, nepravidelného tvaru, buď hruškovitého nebo hranatého, na povrchu mírně zhrbolené. Slupka je hladká až drsná, na stromě tmavě zelená až trávově zelená, později sotva znatelně světlejší žlutozelená, jen velmi zřídka s červenavým líčkem, po celém povrchu pokrytá jemnými šedými lenticelami, mohou se vyskytovat rzivé skvrny, rzivé pruhy, větší rzivé plochy a někdy pokrývají i větší části plodu, nejvíce v okolí kalicha. Dužnina je nažloutle bílá, pod slupkou zelenavá, středně tuhá, jemná, jen kolem jádřince jemně zrnitá, máslová až zcela rozplývavá, středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně muškátově kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává koncem října a vydrží do konce listopadu. Při konzumním dozrávání téměř nemění barvu, snadno se dá přehlédnout dozrání a hrozí přezrání a moučnatění.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a výrobě kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je relativně nenáročná na polohu a půdu, ale k dosažení kvalitních plodů a bohaté úrody je vhodná zejména hluboká, výživná, dostatečně vlhká a teplá půda. Snese i větrnější a chladnější polohy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a květy dobře odolávají i nepřízni počasí, silně větruodolná, dobře odolná vůči chorobám, jen v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Slovensko, náhodně nalezený semenáč v Bratislavě.

RŮST: středně bujný, dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu, je samosprašný.

PLODNOST: středně vysoká, dospělý strom přibližně 20 kg/strom/rok.

PLODY: velké, kulovité se 4 jemnými rýhami. Je to odrůda typu PCA = pollination constant astringent = trpké při sklizni bez ohledu na opylení, zralé po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě. Dužnina je při sklizni tvrdá, žlutooranžová a trpká, po konzumním dozrání oranžová, měkká a šťavnatá. Chuť je sladká.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň koncem října, v listopadu, konzumně dozrává po cca 2 týdnech při skladování nejlépe s jablky.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody vhodné k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, víno, sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do cca -20 °C, v květech obvykle uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C. Málo náchylný k chorobám, někdy ho může potrápit antraknóza.

PŮVOD: z jihu středního a ze západního Slovenska okolo Prievidze a Trenčína, nazývaná tam také ""Bocmanka"" či ""Bosvanka"".
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu. V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužnina je sladkokyselá, šťavnatá.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i zpracování na mošty, sušení apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná proti strupovitosti.

Bujný růst. Do plodnosti vstupuje později. Středně velký plod, slupka je základní barvy zeleno žluté s tečkováním. Vynikající chuť. "

PŮVOD: pravděpodobně Německo, 1. pol. 19. stol.
RŮST: bujný, zdravý vzrůst, koruna vysoká a široká.
OPYLOVACÍ POMĚRY: hůře přijímá cizí pyl a špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Ušlechtilé žluté.
PLODNOST: pozdější, bohatá úrodnost každý 2.–3. rok.
PLODY: velké, široce kuželovité. Slupka je zelenavě žlutá, později až zlatožlutá, slunná strana červeně pruhovaná a tečkovaná. Dužnina jemná, hustá, měkká, šťavnatá, chuť lehce renetově kořenitá, nasládlá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost: listopad, vydrží do ledna až března.
VYUŽITÍ: přímý konzum a zpracování; plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: libovolné, také vyšší polohy, chráněné před drsným větrem; na živiny bohaté, propustné půdy. V suchých půdách se jí nedaří a plody opadávají, v mokrých a nepropustných půdách je náchylná k rakovině.
ODOLNOST: odolná proti mrazu; v těžkých, mokrých, nepropustných půdách náchylnost k rakovině.

Růst bujný, koruna se mohutně větví do výšky, později je široce kulovitá, plodnost pozdější (7–10 let po výsadbě), na vyšších tvarech dobrá úrodnost. Plod středně velký až velký, tvar kulovitý, u kalicha mírně zúžený. Slupka pevná, nejprve zelenožlutá až žlutá, později červená, na slunečné straně tmavě červená, nenápadně pruhovaná, s velkými bílými nebo rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá se žlutým nádechem, jemná, hustá, šťavnatá, chuť sladká, příjemně nakyslá. Zimní odrůda s krásnými plody vhodnými k přímému konzumu, zpracování a uskladnění. Sklizeň v polovině října, konzumní zralost: listopad až prosinec, skladovatelnost do března. Nenáročná odrůda, prospívá i ve vysokých, podhorských polohách. Pěstební tvar vyšší, zmlazovací řez ne příliš hluboký. Mrazuvzdorná. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Ontario, Ušlechtilé žluté. Sama je špatným opylovačem. Původem z Německa.

PŮVOD: materiál z asi 450letého stromu tzv. Adamcovy oskeruše z vrchu Žerotín u Strážnice na Moravě, patří do pomologického typu Jemná.

RŮST: středně bujný až bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené ze 6–10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně vybarvují do žluta, oranžova a červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, uspořádané v chocholících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká, pravidelně ob rok nebo jednou za 2 roky, dobře plodná i v meziobdobí.

PLODY: středně velké (2–3,5 cm, 7–15 g), kulovitého až kuželovitého tvaru s malou kalichovou jamkou. Slupka je poměrně jemná, většinou lesklá, žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Celý plod je pokryt drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická, s minimem zrnité struktury. Zralé plody jsou náchylné na otlaky.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při skladování velmi rychle hnědnou a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po zhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po umletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, plody jsou silně až středně odolné proti strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Maďarsko, vybral Sándor Brózik v r. 1952.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Tétényi bötermö.

PLODNOST: raná, pravidelná.

PLODY: velké plody s průměrem 4–5 cm, typicky půlměsícovité, krásně světle žluté s hustou perforací a malou stopkou. Snadno se louskají rukou. Jádro je světle žluté, baculaté, s obsahem jádra až 65–72 %. Má příjemně sladkou chuť.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině září.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu, výrobu cukrovinek.

STANOVIŠTĚ: stanoviště slunné, středně těžká půda bohatá na humus a živiny.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti mrazu.

PŮVOD: USA, starší odrůda, známá také pod jménem Sultán.

RŮST: bujný, koruna převislá. Je náročnější na řez, vyžaduje i letní řez na dotvarování koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Nikol, Vama, Supernova, Tétényi Rekord a Zora.

PLODNOST: raná, středně vysoká, méně pravidelná.

PLODY: jsou velké, vejcovité, s méně až středně výraznou špičkou. Skořápka je tenká až středně silná, poměrně měkká, hnědá, středně odolná vůči praskání. Jádro je velké, široce elipsovité, žlutohnědé, středně vrásčité. Dobře vyplňuje skořápku a je velmi dobře louskatelné v ruce i louskáčkem. Chuť je velmi dobrá, aromatická, nasládlá až sladká. Výskyt dvojitých jader je nízký.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní až velmi pozdní, během 2. dekády října.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé oblasti.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, málo v květech a po odkvětu.

PŮVOD: Slovensko, VŠS Veselé pri Piešťanoch v r. 1970 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Maďarská a směsi pylů odrůd Achrori, Arzami a Zard.
RŮST: zdravý, bujný růst, tvoří rozložitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. K dosažení úrody potřebuje jinou v podobně časně kvetoucí odrůdu. Vhodní opylovači: Goldrich, Harcot, Karola, Lerosa, Radka.
PLODNOST: plodnost pozdější, vysoká, občas střídavá.
PLODY: velké, tupě kuželovité, na povrchu oranžové, s bledě červeným líčkem, středně plstnaté. Dužina je oranžová, středně tuhá, středně šťavnatá. Chuť je voňavá, lahodná, kysele sladká až sladká. Většinou se dobře oddělí od pecky, která může na žebrech slabě držet. Jádro pecky je velmi hořké.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině července současně s Velkopavlovickou.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, výrobu džemů, zavařenin a destilátů.
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště, propustná půda. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě, květních poupatech i v květu, je náchylnější na moniliózovou hnilobu plodů po jejich popraskání při deštivém počasí.

PŮVOD: ČR, Znojemsko, známá už v 1. pol. 20. století.
RŮST: středně bujný, dorůstá do asi 6 m výšky i šířky, koruna je kulovitá, hustší, kosterní větve se velmi rozvětvují.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.
PLODNOST: raná, do 5 let po výsadbě, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, ploché, oranžovožluté, na osluněné straně tmavě červené. Dužina je silně šťavnatá, chuťově dobrá, bez příchuti. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jádro je sladké.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 1. pol. srpna, plody dozrávají nerovnoměrně. Jsou skladovatelné asi 2 týdny po sklizni. Dobře se přepravují, neotlací se.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na džemy, kompoty, sušení či destiláty.
STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na kvalitu půdy, toleruje i vlhčí i sušší půdy, toleruje větrné polohy. Vhodná do teplých a chráněných poloh v rámci středně teplých oblastí (do asi 350 m n. m.).
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květech, středně odolná vůči moniliové spále, citlivá na šarce.

PŮVOD: Rusko.
RAST: v mládí bujný, při vstupu do plodnosti slabší.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: středně velké, světle oranžové s červeným líčkem, srdcovitého symetrického tvaru, slabě zastřené. Dužnina žlutá, tuhá, středně šťavnatá, krémová, dobře odlučitelná od pecky, která je větší. Velmi dobrá harmonická chuť.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, tedy ve 2.-3. dekádě července (2 dny po Maďarské, současně s Velkopavlovickou).
VYUŽITÍ: pro přímý konzum i zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.
ODOLNOST: spolehlivě tolerantní vůči šarce.