Ovoce na sušení

PŮVOD: ČR, mateřská rostlina je 20 let pěstována u fary v Příměticích, které jsou součástí Znojma, pravděpodobně je to již asi 500 let pěstovaný klon ze Znojma, lokality Hradiště nebo pochází ze Strahovského kláštera v Praze.

RŮST: je velmi bujný, rozložitý. Dosahuje až 8 m šířky a 6 m výšky v dobrých podmínkách, ale řezem se dá krotit.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří partenokarpické plody bez potřeby opylení.

PLODNOST: raná, vysoká, ve 2 várkách - breba a hlavní úroda.

PLODY: jsou středně velké až velké, hruškovitého tvaru s menším okem. Slupka je v různých odstínech hnědé. Dužina je šťavnatá, hnědočervená, velmi chutná.

DOZRÁVÁNÍ: breba dozrává začátkem srpna, několik dní po odrůdě Marie, hlavní úroda koncem září až v říjnu.

VYUŽITÍ: je to okrasný i užitkový keř, který zahradě dodá závan Středomoří. Kulinářské využití: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Léčivé využití: Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů. Chutný je i čaj z mladých listů.

STANOVIŠTĚ: slunečné a chráněné stanoviště, teplé polohy, nejlépe u zdi nějaké budovy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: starší rostliny jsou mrazuvzdorné do cca. -15 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě zazimujeme v chladné místnosti. První roky po výsadbě do země můžeme ještě na zimu hluboko nastlat slámou, listím či ovčí vlnou. U nás nezvykne trpět výrazně chorobami či škůdci.

PŮVOD: pravděpodobně jihovýchodní Evropa a Malá Asie.

RŮST: na Slovensku zákonem chráněný druh. V přírodě se běžně vyskytující druh hrušně už jen v nízkém počtu a na pár místech jižní hranice. Hrušeň sněžná (Pyrus nivalis) je jiný druh než hrušeň obecná. Strom dorůstá do výšky 6–10 m a šířky 5–7 m. Mladé větvičky jsou stříbřitě bílé s chloupky. Starší tmavnou do šedé až černé barvy, stejně tak i kmen. Na podzim se listí zbarví do tmavočervena, jako u ostatních druhů hrušní.

OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete brzy na jaře velkým množstvím velkých bílých květů (v průměru 2,5–3 cm), kvůli čemuž dostala druhové jméno sněžná / nivalis. Je cizosprašná a k dosažení úrody potřebuje opylení geneticky odlišným jedincem svého druhu (Pyrus nivalis) nebo některou hrušní domácí (Pyrus communis) či hrušní planou (Pyrus pyraster) kvetoucí v podobnou dobu ve vzdálenosti do cca 60 m.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: malé kulovité až hruškovité, zelenožluté barvy, jemné, nakyslé chuti po uhniličení.

DOZRÁVÁNÍ: ke sklizni dozrává koncem října, konzumně až koncem listopadu, vydrží do března.

VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní, zejména v květu, vhodný do velkých zahrad, parků a alejí a větrolamů. Plody jsou vhodné k pálení a sušení nebo výrobě perry, tedy hruškového cideru.

STANOVIŠTĚ:slunné, je nenáročná na polohu a půdu, dobře snáší sucho, ale i těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, odolná proti suchu, větru a zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Německo, Guben an der Neiße, nalezena jako náhodný semenáč panem Droganem.

RŮST: středně bujný až bujný růst. Vytváří středně velké stromy s vyššími, kulovitými, řidšími, kulovitými korunami.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská.

PLODNOST: raná a pravidelná.

PLODY: středně velké (4,8-5,6 g), srdcovité, nejširší uprostřed. Slupka se nápadně leskne, je světle žluté voskovité barvy, na sluneční straně i trochu načervenalá, je pevná a dá se stáhnout. Dužina je středně tuhá, šťavnatá, sladké chuti. Pravděpodobně díky žluté barvě jsou plody mnohem méně napadány ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července. Plody už napadá vrtivka třešňová, tedy bývají červivé.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci, kuchyňskému zpracování, konzervaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, nemá speciální požadavky na půdu, ale není vhodná jen těžká jílovitá a podmáčená. Vhodná také do vyšších poloh. Celkově nenáročná odrůda.

ODOLNOST: odolná vůči mrazu v dřevě i květu, odolnější vůči monilióze, ale za přílišného vlhka praská a hnije.

PŮVOD: Japonsko, Tokyo Metropolitan Agricultural Experiment Station, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Gion x Kosui. Křížení proběhlo v roce 1963, v roce 1968 poprvé plodila a v roce 1971 byla pojmenována a uvedena na trh. 

RŮST: středně bujný, rozložitější, s pevnými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzem opylována, s oboupohlavními květy. Kvete brzy, v podobném čase jako jiné asijské hrušně a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hosui, Chojuro, Nijisseiki. Nevhodní opylovači: Kosui, Shinsui.

PLODNOST: raná, vysoká, vyžaduje probírku pro zachování velikosti a kvality plodů.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 264-288 g v Japonsku, 119 g v Nizozemsku), pravidelného, kulovitého až ploše kulovitého tvaru s relativně širokou, mělkou stopečnou jamkou. Slupka je žlutozelená, v plné zralosti světle žlutá až světle hnědá, výrazně pokrytá rzí s výraznými lenticelami. Dužnina je bílá, jemná, křehká, křupavá, velmi šťavnatá. Chuť je výrazně sladká (cukernatost průměrně 12-13 °Brix), jen nepatrně nakyslá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, sklizeň od poloviny srpna do začátku září. Konzumně je zralá ihned při sklizni, při uskladnění v chladu vydrží plody cca 2 týdny po sklizni.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu samotné či jako součást zeleninových či ovocných salátů, ale i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, sušení nebo do koláčů. 

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před silným větrem. Preferuje hlubokou, hlinitou, vodou dobře zásobenou půdu, snese i jílovitou půdu, pokud není zamokřená. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě pravděpodobně podobně mrazuvzdorná jako jiné japonské hrušně, tedy do cca -25 °C, kvůli brzkému květu náchylnější na pozdní jarní mrazy během kvetení. Je rezistentní vůči alternáriové skvrnitosti (Alternaria alternata), odolnost vůči ostatním chorobám a škůdcům nebyla vědecky vyhodnocena.

PŮVOD: ČR, Kuchařovice, keř rostoucí už 30 let v zahradě pana Marka Venuty, původní zdroj není znám.

RŮST: velmi bujný, rozložitý, dorůstá až do 6 m do šířky a 4 m výšky.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří partenokarpické plody bez potřeby opylení.

PLODNOST: raná, vysoká, ve 2 várkách - breba a hlavní sklizeň.

PLODY: středně velké až velké, zavalitější hruškovitého tvaru, s velkým okem, ze žlutozelené barvy dozrávající do světle hnědé. Dužina je šťavnatá, hnědočervená, velmi chutná.

DOZRÁVÁNÍ: breba dozrává začátkem srpna, několik dní před odrůdou Znojemská, hlavní sklizeň koncem září až v říjnu.

VAVYUŽITÍ: je to okrasný i užitkový keř, který zahradě dodá závan Středomoří. Kulinářské využití: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Léčivé využití: Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se též dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů. Chutný je i čaj z mladých listů.

STANOVIŠTĚ: slunečné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: starší rostliny jsou ve dřevě a pupenech mrazuvzdorné do cca. -15 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě zazimujeme v chladné místnosti. První roky po výsadbě do země můžeme ještě na zimu hluboko nastýlat slámou, listím či ovčí vlnou. U nás nebývá výrazně napadána chorobami či škůdci.

PŮVOD: Francie.

 
RŮST: strom roste slaběji, vytváří jehlanovitou, širokou korunu s řidšími hlavními větvemi, které směřují šikmo vzhůru; postranní větve jsou v pozdějších letech mírně převislé, plodonosné dřevo je krátké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Charneuská, Williamsova, Lectierova, Madame Verté, Dekanka zimní.

 
PLODNOST: nastupuje brzy a je velmi dobrá, stálá a pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (v závislosti na kvalitě půdy), tvar protáhlý, kuželovitý, nerovnoměrný až mírně hrbolatý. Slupka je hladká, zelená, po dozrání jásavě žlutá, zřídka se objeví i načervenalé líčko, drobné lenticely jsou přítomné v blízkosti stopky. Dužnina je bílá, rozplývavá, šťavnatá, chuť sladká až mírně kyselá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem srpna (sbíráme ještě tvrdé plody), konzumní zralost 8–10 dní po sklizni, skladovatelnost cca 2 týdny.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum a na výrobu kompotů. Plody snášejí přepravu dobře jen těsně po sklizni, v tvrdém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: náročnější na stanoviště, vyžaduje nižší a střední polohy – do 400 m n. m. a živné půdy, chráněné před větry a mrazy. Vhodná především do zahrad.

 
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům, netrpí strupovitostí. Mladé stromy jsou méně odolné vůči mrazům.

PŮVOD: druh pochází z Číny, Japonska, Koreje, V Ruska, Kamčatky. Označení Alba se používá na odlišení od ružovokvetej varianty Rubra, není to vyšlechtěná odrůda, maximálně selekce divého druhu.

RŮST: středně rychlý, vytváří kompaktní keře s rozměrech 2x2 m; snadno odnožuje, ale odnože se snadno udržiavajú kosením.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete opakovaně od června do září (prvních mrazů) bílými, jednoduchými, silně voňavými květy, které řady navštěvují včely, čmeláky i zlatone. Vůně je typickou vůní starých růží.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: šípky jsou červené, hladké, kulatého až zploštělého tvaru a jsou velké jako menší jablíčka či rajčiny s průměrem cca. 2-3 x 1,6 cm, hmotností cca. 4,6 g. Obsahují mnoho vitamínu C (průměrně 770 mg na 100 g), A a E a bioflavonoidů. Kromě dužniny obsahují semena pokryté pichlavými chloupky, které je třeba před konzumací odstrániť.

DOZRÁVÁNÍ: postupně od srpna do října. Pokud jejich nesežerou ptáky, vydrží i do listopadu.

VYUŽITÍ: Keř je kompaktní a dekorativní nejen květy a plody, ale i listy. Je vhodný do menších i větších zahrad, parků a jiné městské zeleně jako solitéra nebo do volnějších, nižších živých plotů, zejména pokud mají být nepriestupné. Kulinární využití: silně vonné a nahořklé květy, lupínky bez bázy nebo hydrolát z nich jsou vhodné jako jedlá dekorace salátů či dezertů, k výrobě džemů, želé, čajů, zmrzlin, sirupů, limonád, ochucování octa atd. Postupně dozrávající šípky jsou po změknutí vhodné na přímý konzumaci, tvrdé se dají sušit (nejlépe po rozpolení a vybratí semen) či zpracovat na vynikající džem, sirup, víno, s jablky na výživu. Sušené listy se dají použít jako náhrada čaje. Kosmetické a léčivé využití: z celých květů nebo lístků se destilací získává růžový hydrolát a éterický růžový olej, které se následně používají k výrobě krémů, balzámů, parfémů atd. Nálev nebo hydrolát z lístků působí i proti plynatosti, jako jemné projímadlo, tonikum či proti zánětu spojivek.

STANOVIŠTĚ: preferuje sluneční stanoviště. Původně pochází z pobrežných piesčin a preferuje lehčí, dobře odvodněné půdy, ale daří se jí ve většině půd, včetně vysýchavých i jílovitých, nesnáší dobře jen zamokřené půdy. Je velmi nenáročná a dobře snáší i zasolení, takže je vhodná i k okrajem cest. Je vhodná i do živých plotů či do parků a zahrad.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná až do -50 °C, listy jsou odolné vůči choroby, květy někdy poškozují zlatone, plody jsou někdy červivé. Po zakořenění je dobře odolná vůči suchu, větru, zasolení půdy a znečištění ovzduší.

"Středně silný růst. Habitus je vzpřímený, široký. Kvete velkými, jemně růžovými květy (v květnu až červnu). Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Plodnost raná. Velký až velmi velký plod jablkového tvaru a žluté barvy. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. V syrovém stavu jsou hůře stravitelné, trpké; doporučuje se tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, kompotů, dále sušení, moštování. Plody odpuzují mole.
Skladování na chladném a větraném místě přibližně do dubna. Sklizeň od poloviny října, postupné dozrávání (listopad), skladovatelnost do jara. Chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, hlinitá – hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez (koncem zimy). Mrazuvzdorná, odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování. Samosprašná."

PŮVOD: Belgie, zač. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3–12 ks.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Williamsova.

 
PLODNOST: poměrně raná (6.–8. rok), stálá, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100–120 až 200–250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až hranatý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na slunečné straně zlatě žlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticelami, někdy i rzivými skvrnami/pruhy. Dužnina je žlutá, jemná, hustá, šťavnatá, máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenná, rozplývavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci, ostatní později.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vyžaduje teplé, chráněné stanoviště a kvalitní, živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.

 
ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a houbovým chorobám. V nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Německo, Grevenbroich, Porýní, vyšlechtil ji v roce 1878 Dietrich Uhlhorn mladší jako křížence mezi Ananasovou renetou a Purpurovým agátovým a pojmenoval ji po svém tchánovi, soudním radovi Vinzenzu von Zuccalmagliovi.

 
RŮST: v mládí střední, později slabší, méně intenzivní, koruna zpočátku široká, později vysoká kulovitá, hustší.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Coxova reneta, James Grieve, Croncelské, Landsberská reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Železné.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, v plné plodnosti střídavá.

 
PLODY: menší až středně velké, vejcovité až kulovité, velikostně i tvarově nevyrovnané. Slupka je zelenkavě citronově žlutá, na slunečné straně s červeno-oranžovým nádechem, s červenohnědými lenticelami. Dužnina je jemná, hustá, šťavnatá, mírně vonná, chuť sladce nakyslá, vyvážená, příjemně kořenitá, osvěžující, velmi dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až začátkem prosince, skladovatelnost do února až března. Nepadají předčasně působením větru. Při skladování nezvadá, může však moučnatět.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a skladování. Na vzduchu nehnědne. Plody jsou odolné vůči otlačení a vhodné pro transport.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy živné, vlhké, středně těžké, ne však zamokřené. V suchých půdách jsou plody jen velmi malé. Vhodná pro teplé polohy, chráněné před větrem a silnými mrazy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči škůdcům, ve dřevě často namrzá, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, v mokrých půdách trpí rakovinou.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky přibližně 8 m, má zdravé, pěkné olistění.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velmi velké, protáhlé, v plné zralosti lesklé černé. Dužina je šťavnatá, barvící. Chuť je výborná, sladká s jemnou kyselinou.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, dlouhé, od června do července.

VYUŽITÍ: plody k přímé konzumaci a všestrannému zpracování na džemy, marmelády, džusy, sirupy, likéry, destiláty, pro sušení celé i v podobě ovocné kůže.

STANOVIŠTĚ: sluneční, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, v sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrznutí pupenů, květů a letorostů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Belgie, Tournai, vyšlechtil ji kolem r. 1840 jako náhodný semenáč M. Norbert Daras de Naghin v Tournai nedaleko francouzských hranic, kde byla v r. 1858 představena na výstavě. Z genetických testů vychází, že je potomkem Hardenpontovy. Synonyma: Naghinova máslovka, Nanghinova máslovka, Nanghinova, Beurré de Naghin, Naghins Butterbirne, Nanghins. Butterbirne.

 
RŮST: bujný, vzpřímený. Vytváří široké pyramidální koruny. Charakteristický je její úzký tmavý list, který připomíná list rododendronu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, každý druhý rok vysoká.

 
PLODY: velké, baňaté až kulovité, téměř hladké. Slupka je hrubá, matná, tuhá, kožovitá, při sklizni zelená, v konzumní zralosti zelenožlutá, jemně tečkovaná, bez líčka. Dužina je bílá, často také nažloutlá, máslovitá, často jen polorozplývavá, šťavnatá. Chuť je příjemná, sladkokysele navinulá, mírně kořenitá. Náchylnost k otlačení je velmi malá, k hnědnutí dužiny malá, ke kamenitosti střední.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumní zralost od prosince do února.

 
VYUŽITÍ: hlavně k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, mošty, výživy, džemy a povidla, destiláty, pečení a sušení. Dobře snáší přepravu nejen ihned po sklizni, ale i v době konzumní zralosti. Dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje dobrou, propustnou a dostatečně vlhkou a výživnou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, silně v květu. Je silně odolná proti monilióze, více odolná proti strupovitosti, která ji může potrápit v uzavřených, vlhkých, studených polohách.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: robustní, vytváří ploše kulovité, vzdušné trsy s malým počtem listů. Odnožuje slabě, nezahušťuje porost, který je přehledný, a proto se plody dobře sbírají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: jsou velmi velké, středně těžké (25–30 g), pravidelně kuželovité, oranžově červené. Mají často vzpřímený kalich a pod ním se často tvoří bílý límec. Plody jsou velmi pevné a pěkné na pohled. Jejich chuť je vynikající, velmi šťavnatá.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od 2. červnového týdne do 2. červencového týdne, začíná týden po odrůdě Sonata a významně prodlužuje sezónu.

VYUŽITÍ: přímý konzum a mražení.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje lehčí písčitohlinité půdy dobře zásobené živinami.

ODOLNOST: citlivější na plíseň šedou a padlí.

PŮVOD: Belgie, Mons, vypěstoval ji někdy v letech 1750–1760 v zahradě svého letního sídla církevní hodnostář Hardenpont.

RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst. Vytváří jehlanovitou, řidší korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Boscova fláše, Blumenbachova máslovka, Charneuská, Madame Verté, Hardyho máslovka, Clappova máslovka, Pařížanka, Williamsova, Trévouxská.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká.

PLODY: velké, hrbolaté. Slupka je hrubá, nejprve světle zelená, později žlutá, s četnými rzivými lenticelami, někdy s načervenalým líčkem. Dužnina je bělavá, máslovitá, velmi jemná, sladkokyselá, příjemně kořenná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr v říjnu, konzumně dozrávají v listopadu až prosinci, skladovatelné jsou do února.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum a na výrobu moštů, kompotů, destilátů a k sušení.

STANOVIŠTĚ: nižší a střední polohy, teplé a chráněné stanoviště; kypré, úrodné, hluboké půdy. V suchých půdách plody předčasně opadávají, v nevhodných podmínkách (ve studených půdách) plody trpí kaménčitostí.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, v mládí málo, méně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti, více vůči monilióze.

PŮVOD: ČR, jako náhodný semenáč ho našli a vybrali pracovníci VŠÚO Holovousy, registrován byl v roce 1971.

 
RAST: v mládí bujný až velmi bujný, později bujný až středně bujný. Vytváří vzpřímené, kulovité, polověžaté, řídce až středně husté koruny. Raší brzy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, kvete středně brzy. Samičí květy začínají kvést před samčími, ale čas květu se částečně překrývá. Na zvýšení úrody je potřebná přítomnost jiné odrůdy kvetoucí ve stejný čas. Vhodní opylovači: Apollo, Jupiter.

 
PLODNOST: středně skorá (v 4. roce po výsadbě), středně vysoká, téměř pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 12-12,5 g, 13x34,5x32 mm), elipsovité, s nepatrnou až středně výraznou špičkou. Rubina je tlustá, tmavozelená s tmavohnědými a světlými tečkami, v zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořápka je polopapírová, pevná, téměř hladká, světle hnědá, dobře louskatelná i louskáčkem, soudržnost polovin je střední až silná. Jádro je středně velké až velké, zaplňuje celou skořápku (45-47 % celkové hmotnosti plodu), je světle hnědé, někdy bývá mírně zaschlé. Chuť je pomerne aromatická, sladká, dobrá, méně výrazná, i v suchém stavu není výrazně hořká.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně skoré až pozdní, koncem 3. dekády září, rovnoměrné.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku). Při skladování jádra mírně zasychají.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplných pěstitelských oblastí. V chladnějších oblastech může dojít k horšímu uzavření skořápky.

 
ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě a protože raší brzy až středně brzy, je náchylnější k poškození pozdními jarními mrazy. Celkově je dobře odolný vůči chorobám, více náchylný je jen na bakteriózu (Xanthomonas campestris).

PŮVOD: USA, Virginie, Boyce, vyšlechtil a v roce 1998 ji na trh uvedl Robert Nealem Peterson, v roce 2004 získala patent.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky asi 4-5 m, vytváří kulovitou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vhodné opylovače: Shenandoah, Sunflower, Potomac a další odrůdy. 

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 9x6x6 cm, 241 g), podlouhlého až zavalitého tvaru. Slupka je středně silná (0,51 mm), zelená v plné zralosti. Dužnina je pevnější, máslovitá, světle žlutá s nádechem do oranžova, středně šťavnatá (60 % hmotnosti), obsahuje 3-13 semen, které tvoří jen velmi malou část plodu (průměrně 3,4 % hmotnosti plodu). Chuť je příjemně sladká, plná, lahodná, exotická. Cukernatost je průměrně 18,2 °Brix.

DOZRÁVÁNÍ: je středně časné až pozdní, přibližně 3 týdny po Shenandoah, po Wabash, přibližně od začátku 1. až do konce 2. dekády října.

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinární využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě zmrzlin, džusů, přesnídávek či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a šňůr. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu se může získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás obvykle netrpí trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PŮVOD: neznámý

 
RŮST: nízkého vzrůstu (50 cm), je proto vhodná k pěstování na balkonech, v květináčích.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná

 
PLODNOST: na loňských výhonech.

 
PLODY: černé, lesklé, pevné a vejcovité, sladkokyselé, aromatické.

 
DOZRVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině července.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování

 
STANOVIŠTĚ: slunné s jižní nebo jihovýchodní expozicí. Hlinitá až hlinitopísčitá a propustná zahradní půda, bohatá na živiny. V zatravnění rostlina strádá. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: pravděpodobně z Anglie z pol. 18. století.

 
RŮST: bujný, vytváří velkou, jehlancovitou korunu, později je široce kulovitá. Má výrazně tmavozelené listy kontrastující se světle zelenými řapíky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, sama je špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Hardyho máslovka, Kozačka štutgartská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, hojna, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (až 10 cm dlouhé), protáhlé, lahvicovitého tvaru, někdy i křivé. Slupka je hladká, lesklá, světle zelená až žlutozelená, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem, z horších poloh může být trpká. Dužnina je bílá, jemná, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladkokyselkavá až sladká, jemně vínově kořenitá, velmi příjemná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem poloviny srpna nebo i dříve ještě v tvrdé, světle zelené zralosti, konzumní zralost za 1-2 týdny, nevydrží dlouho, výjimečně do začátku září.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, moštování, pečení, výrobu kompotů, džemů a povidel nebo destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Upřednostňuje hluboké, výživné půdy, dostatečně vlhké, ale dobře odvodněné půdy; uspokojí se i s horšími půdami, pokud nejsou příliš mokré a studené. Je vhodná do větších zahrad a sadů nebo i do alejí s dostatečně vysoko vyvázanou korunou. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí; v chladnějších sice dobře roste, ale plody nedosahují dobré kvality.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Odolná vůči nemocem, jen v nevhodných polohách a při zahuštění koruny může trpět strupovitostí. Udržujeme vzdušnou korunu a sázíme ji na vzdušné, otevřené lokality.

PŮVOD: Itálie, Florencie, vyšlechtil ji Alessandro Morettini jako křížence odrůd Williamsova x Coscia z křížení v roce 1930. Po testování byla na trh uvedena v roce 1951. Synonyma: Santa Maria Morettini. 

RŮST: v mládí bujný, bujnější než u Williamsovy, po vstupu do plodnosti střední až umírněný. Tvoří středně velkou, jehlancovitou korunu, která je později rozložitější.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzem opylována, je dobrým opylovačem jiných odrůd. Rozkvétá středně raně. Vhodní opylovači např.: Boscova lahvice, Williamsova, Crassanská, Angoulemská, Giffardova máslovka, Hardyho máslovka, Monchallardova atd. V případě nepříznivých podmínek během kvetení umí vytvořit i partenokarpické, bezsemenné plody bez opylení. 

PLODNOST: velmi raná a velmi vysoká. Průměrně 8-10 t/ha.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 150-155 g, či dokonce 260 g), kuželovitého až hruškovitého tvaru. Slupka je hladká, jemná, žlutozelená, později žlutá, s červenavým líčkem na slunečné straně a velmi malými, nevýraznými, nahnědlými lenticelami. Dužnina je smetanově bílá, dosti tuhá, jemnozrnná, šťavnatá, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladká, výrazná, jemně aromatická, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině srpna, konzumně dozrává po 7-10 dnech skladování v chladu. Konzumně zralé plody se snadno otlačí, přezrálé zahnívají.

VYUŽITÍ: je to výborná stolní hruška určená k přímému konzumu, ale i ke všestrannému zpracování na kompoty, výživy, džemy a povidla, mošty, destiláty či k sušení a pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné s úrodnou, hlubokou, dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná zejména do teplých poloh. Vyhýbat se mrazovým kotlinám.

ODOLNOST: je méně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Je dobře odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, vyšlechtil ji Jozef Cvopa v r. 1964 jako kříženec odrůd Heinemannova pozdní a Red Lake.

RAST: středně bujný až bujný, převážně vzpřímený, tvoří středně vysoký, středně hustý keř s krovitým, kompaktním tvarem. Doporučujeme sázet alespoň o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete brzy. Květy málo sprchávají.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, průměrně 5–10 kg, maximálně 15,4 kg/keř.

PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 6,2 cm), středně husté, se 17–31 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 0,4 g, 8,9 mm), belavě zbarvené, kulovité, mírně zploštělé. Slupka je tenká, tuhá. Dužina je středně tuhá až tuhá, bieložlutá, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, osvěžující. Mají vysoký obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku do poloviny července. Je vhodná na ruční i na mechanizovaný sběr. Nezralé plody se dobře přepravují a i bez uložení v chladu se bez poškození mohou skladovat 3–5 dní.

VYUŽITÍ: na přímý konzum a zpracování na sirupy, džemy, želé a vína.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, humózní, lehčí úrodné půdy ve všech oblastech vhodných pro pěstování rybízu.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až vysoce odolná proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola).

PŮVOD: pravděpodobně Turecko, kde se nazývá Misk Armudi.

 
RŮST: zdravý růst, vytváří nejprve přímé a štíhlé koruny, později se pod vahou plodů rozkládají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: neověřené, kvete brzy, ale květy jsou dobře mrazuvzdorné a je jich mnoho.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, stálá.

 
PLODY: malé (40–75 g), s vejcovitým, mírně baňatým tvarem; stopka je oproti ostatním muškatelkám silnější a kratší. Slupka je hladká, mírně hrbolatá, poněkud drsná, málo lesklá, barva slupky nazelenalá a na slunné straně temně načervenalá, celá pokrytá drobnými lenticelami. Dužnina je bílá až nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, /b>máslovité konzistence, někdy zrnitá. Chuť a vůně velmi dobrá, muškátově aromatická, sladká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se začátkem srpna, ještě zelená, za 3–5 dní plody zežloutnou a změknou.

 
VYUŽITÍ: pro své jemně šťavnaté, sladké a muškátově aromatické plody je vyhledávanou stolní hruškou a využívá se také na výrobu džemů a marmelád, moštování a sušení. V nezralém stavu plody dobře snášejí přepravu, zralé vydrží jen pár dní.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, snáší i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči chorobám, vysoce odolná vůči mrazu, v nevhodných, příliš vlhkých podmínkách náchylná ke strupovitosti, která se ale projevuje jen na listech.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice ve Valticích, zaregistrován v roce 1971.

 
RŮST: bujný, tvoří vzpřímené, široce kulovité koruny, dostatečně husté. 20letý může dosáhnout výšky i 22 m. Raší brzo.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, částečně samosprašný, samičí květy rozkvétají 2-3 dny před dozráním samčích jehněd, kvete brzo. Vhodní opylovači: Jupiter, případně Hartley.

 
PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), středně vysoká až vysoká, téměř pravidelná. Plodí převážně na koncích jednoročních výhonů.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 14-14,8 g a 43,5x38x35,5 mm), vejcovité s menší špičkou, u některých plodů jsou poloviny nerovnoměrně velké. Rubina je hrubá, zelená, v zralosti se otevírá a ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně hrubá - polopapírová, dobře až středně dobře uzavřená, mírně až středně vrásčitá, téměř hladká, středně dobře až velmi dobře louskatelná. Jádro je velké (tvoří 51,5 % plodu), dobře vyplňuje skořápku, ale ve srovnání s ostatními odrůdami méně, je světle žluté, s mnohonásobně členěnými laloky, proto se hůře vyndávají ze skořápky celé. Chuť je dobrá, nasládlá, středně aromatická s výrazně osobitou příchutí, která se však při delším skladování ztrácí, v suchém stavu jen mírně hořká.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem 2. dekády, začátkem 3. dekády září.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i cukrářské využití (zejména mleté ořechy). Jádro obsahuje dost vody a i kvůli členitosti je potřeba rychleji sušit. Při skladování může částečně vysychat. Při dlouhodobém skladování ve skořápce v příliš vlhkém prostředí se může vyskytovat choroba jader (Alternaria alternata).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolný v dřevě, kvůli časnému rašení a kvetení je náchylnější na zmrznutí květů. Ve vlhkých letech v hustých výsadbách může trpět bakteriózou (Xanthomonas juglandis), na stanovišti netrpí houbovými chorobami.