Ovoce na sušení

Nazývaná také „Jeptiška“. Silná intenzita růstu, kmen silný a zdravý, koruna velká, košatá, rozložitá, plodnost pozdní. Plod středně velký, tvar kuželovitý, slupka tmavě červená s pruhováním a nápadnými lenticelami, na slunci až s fialovým nádechem, dužnina do zimy tvrdá a velmi kyselá, později jemnější a šťavnatá, mírně kyselá až sladká. Velmi trvanlivá odrůda, po dozrání vhodná k přímému konzumu, výrobě vína, džemu, moštu, k sušení. Dobrá skladovatelnost a schopnost přepravy. Sklizeň ve druhé polovině října, konzumní zralost prosinec až 1. polovina ledna, skladovatelnost do května až srpna. Vyšší a drsnější polohy, půda hluboká, těžší, vlhká, úrodná. Vhodní opylovači: Parména zlatá, Coxova reneta, Ananasová reneta. Odolná vůči mrazu i chorobám.

PŮVOD: zřejmě již ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale ze Saska v Německu.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, ne příliš hustou korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušně jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Trévouxská.
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5–8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonkovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při vyzrání žlutá, na slunečné straně krásně karmínově červená, posetá nápadnými šedohnědými lenticelami lemovanými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha. Dužnina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, zavařování, výrobě destilátu, džemů, moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuvzdorná, v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: na Slovensku rozšířená v Bílokarpatském regionu; Růžovka z Bošáce získala v r. 2015 titul „Strom roku“ a v roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca 60 m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědozelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na slunečné straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými světlými lenticelami. Dužnina je šťavnatá, chuť sladká, vyvážená.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání v průběhu září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.

PŮVOD: Slovensko, náhodně nalezený semenáč v Bratislavě.

RŮST: středně bujný, dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu, je samosprašný.

PLODNOST: středně vysoká, dospělý strom přibližně 20 kg/strom/rok.

PLODY: velké, kulovité se 4 jemnými rýhami. Je to odrůda typu PCA = pollination constant astringent = trpké při sklizni bez ohledu na opylení, zralé po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě. Dužnina je při sklizni tvrdá, žlutooranžová a trpká, po konzumním dozrání oranžová, měkká a šťavnatá. Chuť je sladká.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň koncem října, v listopadu, konzumně dozrává po cca 2 týdnech při skladování nejlépe s jablky.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody vhodné k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, víno, sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do cca -20 °C, v květech obvykle uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C. Málo náchylný k chorobám, někdy ho může potrápit antraknóza.

PŮVOD: z jihu středního a ze západního Slovenska okolo Prievidze a Trenčína, nazývaná tam také ""Bocmanka"" či ""Bosvanka"".
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu. V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužnina je sladkokyselá, šťavnatá.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i zpracování na mošty, sušení apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, vypěstoval ji školkař L. Coulon v Liège, první plody dozrály v r. 1856.

RŮST: je velmi bujný, vytváří jedny z největších stromů s mohutnou, široce kulovitou až rozložitou korunou a krátkým plodonosným obrostem. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Dülmener Herbstrosenapfel, Carpentin.

PLODNOST: pozdní, mezi 10.–12. rokem po výsadbě, střídavá, středně velká až velká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180–200 g, ale i 400 g) zhruba pravidelného, ploše kulatého tvaru. Slupka je hladká, částečně zdrsněná rzivostí, tvrdá, málo lesklá, v základu zelená, později žlutá a na slunné straně pruhovaně červenavá, pokrytá rzivými tečkami nebo skvrnami. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bělavě nažloutlá, jemná, hustá, zpočátku křupavá, později měkne. Chuť velmi dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá, renetová, ušlechtilá.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v listopadu až v 1. polovině prosince, skladovatelná je do února až dubna. Plody dobře drží na stromě a neotlačují se při přepravě. Během skladování ale mohou vadnout nebo zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci a moštování, vhodná také na sušení a další kuchyňské zpracování. Vhodná díky vzrůstu zejména do sadů a velkých zahrad, méně do alejí.

STANOVIŠTĚ: slunné, dává přednost hlubokým, živným půdám, ale spokojí se i s horšími, pokud nejsou příliš suché nebo příliš mokré. Vhodné jsou polohy chráněné před pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, málo v květu. Je středně až silně odolná proti strupovitosti, rakovině a padlí, méně proti monilióze.

PŮVOD: Francie, Croncels, vyšlechtili ji bratři Baltetové ze školky v Croncels u Troyes jako semenáč pravděpodobně Antonovky a v r. 1869 ji uvedli na trh.
RŮST: střední až bujný. Koruna je pravidelná kulovitá, později mírně rozložitá, tvoří silně konkurenční výhony, snadno houstne. Často se dožívá vysokého věku.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Charlamowski, James Grieve Red, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, McIntosh, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Wealthy, Zvonkové.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká, ob rok velmi vysoká.
PLODY: větší, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká a lesklá, světle zelené, v zralosti slámově žluté se světlými tečkami, někdy i matným líčkem. Dužnina je žlutá, hustá, křehká, šťavnatá. Chuť je velmi lahodná sladkokyselá, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až začátkem září, dozrává rovnoměrně, konzumně krátce po sklizni, vydrží do konce října, z vyšších poloh až do Vánoc. Plody lehce padají ve větru a vyžadují šetrnou sklizeň, snadno se otlačí.
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu moštů a vín, sušení. Na vzduchu málo hnědne.
STANOVIŠTĚ: slunné, vhodná také do vyšších poloh, ale vyžaduje výživnou půdu. Nevhodná do mokrých, suchých půd a do větrných a vlhkých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, květům nevadí ani déšť. Odolná proti vlnatce krvavé a obaleči jablečnému. Středně až více odolná vůči rakovině, středně odolná vůči padlí, středně až méně vůči strupovitosti. Je náchylnější k hnědnutí dužniny a slupky během skladování.

Bujný růst. Do plodnosti vstupuje později. Středně velký plod, slupka je základní barvy zeleno žluté s tečkováním. Vynikající chuť. "

PŮVOD: pravděpodobně Německo, 1. pol. 19. stol.
RŮST: bujný, zdravý vzrůst, koruna vysoká a široká.
OPYLOVACÍ POMĚRY: hůře přijímá cizí pyl a špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Ušlechtilé žluté.
PLODNOST: pozdější, bohatá úrodnost každý 2.–3. rok.
PLODY: velké, široce kuželovité. Slupka je zelenavě žlutá, později až zlatožlutá, slunná strana červeně pruhovaná a tečkovaná. Dužnina jemná, hustá, měkká, šťavnatá, chuť lehce renetově kořenitá, nasládlá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost: listopad, vydrží do ledna až března.
VYUŽITÍ: přímý konzum a zpracování; plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: libovolné, také vyšší polohy, chráněné před drsným větrem; na živiny bohaté, propustné půdy. V suchých půdách se jí nedaří a plody opadávají, v mokrých a nepropustných půdách je náchylná k rakovině.
ODOLNOST: odolná proti mrazu; v těžkých, mokrých, nepropustných půdách náchylnost k rakovině.

Růst bujný, koruna se mohutně větví do výšky, později je široce kulovitá, plodnost pozdější (7–10 let po výsadbě), na vyšších tvarech dobrá úrodnost. Plod středně velký až velký, tvar kulovitý, u kalicha mírně zúžený. Slupka pevná, nejprve zelenožlutá až žlutá, později červená, na slunečné straně tmavě červená, nenápadně pruhovaná, s velkými bílými nebo rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá se žlutým nádechem, jemná, hustá, šťavnatá, chuť sladká, příjemně nakyslá. Zimní odrůda s krásnými plody vhodnými k přímému konzumu, zpracování a uskladnění. Sklizeň v polovině října, konzumní zralost: listopad až prosinec, skladovatelnost do března. Nenáročná odrůda, prospívá i ve vysokých, podhorských polohách. Pěstební tvar vyšší, zmlazovací řez ne příliš hluboký. Mrazuvzdorná. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Ontario, Ušlechtilé žluté. Sama je špatným opylovačem. Původem z Německa.

PŮVOD: neznámý, asi Francie, stará odrůda nejpozději z počátku 19. století. U nás se nazývá také Štěpové.

 
RŮST: zdravý a silný, vytváří vysokou, široce kulovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, květy jsou mrazuvzdorné.

 
PLODNOST: vysoká, tvoří mnoho plodonosných větviček.

 
PLODY: středně velké, kuželovité. Slupka je silná, hladká až mastná, žlutá, s četnými rzivými lenticelami, na slunečné straně zlatožlutá. Dužnina je nažloutlá, dosti jemná a šťavnatá, chuť kořenitá, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v první polovině září, konzumní zralost od konce září, skladovatelnost do ledna. Podobně jako Riznerovo má velmi dlouhou konzumní dobu na to, že se sklízí již v září jako letní odrůda.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, zpracování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i drsnější, vyšší polohy a horší, mělčí, méně úrodné půdy. Je vhodná do otevřených i uzavřených zahrad, na pole, do alejí. Jen v příliš suchých polohách má drobné plody.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, málo náchylná k chorobám.

PŮVOD: materiál z asi 450letého stromu tzv. Adamcovy oskeruše z vrchu Žerotín u Strážnice na Moravě, patří do pomologického typu Jemná.

RŮST: středně bujný až bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené ze 6–10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně vybarvují do žluta, oranžova a červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, uspořádané v chocholících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká, pravidelně ob rok nebo jednou za 2 roky, dobře plodná i v meziobdobí.

PLODY: středně velké (2–3,5 cm, 7–15 g), kulovitého až kuželovitého tvaru s malou kalichovou jamkou. Slupka je poměrně jemná, většinou lesklá, žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Celý plod je pokryt drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická, s minimem zrnité struktury. Zralé plody jsou náchylné na otlaky.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při skladování velmi rychle hnědnou a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po zhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po umletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, plody jsou silně až středně odolné proti strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Maďarsko, vybral Sándor Brózik v r. 1952.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Tétényi bötermö.

PLODNOST: raná, pravidelná.

PLODY: velké plody s průměrem 4–5 cm, typicky půlměsícovité, krásně světle žluté s hustou perforací a malou stopkou. Snadno se louskají rukou. Jádro je světle žluté, baculaté, s obsahem jádra až 65–72 %. Má příjemně sladkou chuť.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině září.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu, výrobu cukrovinek.

STANOVIŠTĚ: stanoviště slunné, středně těžká půda bohatá na humus a živiny.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti mrazu.

PŮVOD: USA, starší odrůda, známá také pod jménem Sultán.

RŮST: bujný, koruna převislá. Je náročnější na řez, vyžaduje i letní řez na dotvarování koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Nikol, Vama, Supernova, Tétényi Rekord a Zora.

PLODNOST: raná, středně vysoká, méně pravidelná.

PLODY: jsou velké, vejcovité, s méně až středně výraznou špičkou. Skořápka je tenká až středně silná, poměrně měkká, hnědá, středně odolná vůči praskání. Jádro je velké, široce elipsovité, žlutohnědé, středně vrásčité. Dobře vyplňuje skořápku a je velmi dobře louskatelné v ruce i louskáčkem. Chuť je velmi dobrá, aromatická, nasládlá až sladká. Výskyt dvojitých jader je nízký.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní až velmi pozdní, během 2. dekády října.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé oblasti.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, málo v květech a po odkvětu.

PŮVOD: Slovensko, VŠS Veselé pri Piešťanoch v r. 1970 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Maďarská a směsi pylů odrůd Achrori, Arzami a Zard.
RŮST: zdravý, bujný růst, tvoří rozložitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. K dosažení úrody potřebuje jinou v podobně časně kvetoucí odrůdu. Vhodní opylovači: Goldrich, Harcot, Karola, Lerosa, Radka.
PLODNOST: plodnost pozdější, vysoká, občas střídavá.
PLODY: velké, tupě kuželovité, na povrchu oranžové, s bledě červeným líčkem, středně plstnaté. Dužina je oranžová, středně tuhá, středně šťavnatá. Chuť je voňavá, lahodná, kysele sladká až sladká. Většinou se dobře oddělí od pecky, která může na žebrech slabě držet. Jádro pecky je velmi hořké.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině července současně s Velkopavlovickou.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, výrobu džemů, zavařenin a destilátů.
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště, propustná půda. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě, květních poupatech i v květu, je náchylnější na moniliózovou hnilobu plodů po jejich popraskání při deštivém počasí.

PŮVOD: ČR, Znojemsko, známá už v 1. pol. 20. století.
RŮST: středně bujný, dorůstá do asi 6 m výšky i šířky, koruna je kulovitá, hustší, kosterní větve se velmi rozvětvují.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.
PLODNOST: raná, do 5 let po výsadbě, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, ploché, oranžovožluté, na osluněné straně tmavě červené. Dužina je silně šťavnatá, chuťově dobrá, bez příchuti. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jádro je sladké.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 1. pol. srpna, plody dozrávají nerovnoměrně. Jsou skladovatelné asi 2 týdny po sklizni. Dobře se přepravují, neotlací se.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na džemy, kompoty, sušení či destiláty.
STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na kvalitu půdy, toleruje i vlhčí i sušší půdy, toleruje větrné polohy. Vhodná do teplých a chráněných poloh v rámci středně teplých oblastí (do asi 350 m n. m.).
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květech, středně odolná vůči moniliové spále, citlivá na šarce.

PŮVOD: Rusko.
RAST: v mládí bujný, při vstupu do plodnosti slabší.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: středně velké, světle oranžové s červeným líčkem, srdcovitého symetrického tvaru, slabě zastřené. Dužnina žlutá, tuhá, středně šťavnatá, krémová, dobře odlučitelná od pecky, která je větší. Velmi dobrá harmonická chuť.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, tedy ve 2.-3. dekádě července (2 dny po Maďarské, současně s Velkopavlovickou).
VYUŽITÍ: pro přímý konzum i zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.
ODOLNOST: spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: ČR, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici vznikla jako výsledek dlouhodobého vnitrodruhového křížení, kde posledními rodiči byly genotypy RR-2054 x D1R70T84, zaregistrována byla v roce 2002.
RAST: bujný, nepravidelný, koruna je otevřená až mírně převislá. Je náročnější na řez při formování koruny, protože přirozená koruna je nepravidelná, vyžaduje i letní řez. Po udržovacím řezu snadno tvoří vlky. Vegetaci ukončuje později.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, současně s Velkopavlovickou. Vhodní opylovači podle času kvetení: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Veselka, Vesna, Vestar.
PLODNOST: většinou velmi pozdní, středně vysoká až vysoká, většinou pravidelná.
PLODY: jsou velké (70-80 g), mírně hranaté, nesouměrné, mírně hrbolaté. Slupka je slabě zastřená, oranžová se slabým červeným líčkem či skvrnami. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hrubozrnná, velmi šťavnatá a dobře oddělitelná od pecky. Chuť je výborná, plná, sladká, velmi aromatická až pikantní. Jádro pecky je sladké.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v 1. polovině července, 6 dní před Velkopavlovickou. Plody jsou náchylné na praskání během dešťů a následně moniliózu.
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.
STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pro meruňky.
ODOLNOST: středně mrazuodolná v květních pupenech, méně v mladých plůdcích, silně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophilla), středně až více odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), středně odolná vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma), citlivá na šarku.

PŮVOD: vznik křížením v USA a následnou selekcí v ČR.

 
RAST: středně bujný, s kulovitou, středně hustou korunou a krátkým plodonosným obrůstáním.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylovaná, kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle času kvetení by to mohly být: Barbora, Delta, Goldrich, Harcot, Harogem, Jitka, Karola, Lebela, Lemeda, Lenova, Leskora, Marlen, Minaret, Mirka, Pálava, Radka, Svatava, Veecot, Vemina, Vestar, Zetka, Pinkcot, Sylvercot.

 
PLODNOST: poměrně raná, střední, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, kulovitě-oválné, slupka žlutooranžová s osamocenými světle červenými skvrnami; dužnina jemné konzistence, oranžová, pevná, chuť kořenitá, sladká; semenné jádro je hořké.

 
DOZRÁVÁNÍ: polovina července, asi 7 dní před odrůdou Velkopavlovická.

 
VYUŽITÍ: středně raná odrůda, vhodná pro přímý konzum, konzervaci, sušení, mražení; plody dobře snášejí přepravu, neotlačují se.

 
STANOVIŠTĚ: všechny pěstitelské oblasti, úrodné půdy.

 
ODOLNOST: dobrá mrazuodolnost dřeva, dobrá odolnost květů vůči jarním mrazům, dobrá odolnost vůči hnědnutí listů.

PŮVOD: Slovensko, náhodný semenáč.
RAST: bujný růst, tvoří rozložitou korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.
PLODNOST: raná, pravidelná, bohatá.
PLODY: velké, oranžovožluté barvy s rozmytým menším purpurovým líčkem, dužnina oranžovožlutá, středně tuhá, šťavnatá, vynikající sladkokyselé aromatické chuti, dobře oddělitelná od pecky, jádro je sladké.
DOZRÁVÁNÍ: současně s Velkopavlovickou, tedy ve 2.-3. dekádě července.
VYUŽITÍ: přímý konzum a konzervování.
STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé a chráněné, propustná půda; vhodná do teplých oblastí.
ODOLNOST: ve dřevě mrazuodolná, v květu citlivá na jarní mrazíky, málo náchylná na moniliózu.

Růst slabší, koruna je řidší. Plodnost je vysoká, pravidelná. Středně velký plod, kulovitě-oválný tvar. Slupka je žluto-oranžová, s červeným líčkem. Dužina šťavnatá, oranžová, mírně vláknitá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť sladkokyselá, typicky meruňková. Vhodná především na konzervaci, ale i na přímý konzum. Středně raná odrůda, dozrává ve 2. polovině července. Nenáročná na stanoviště, vhodné jsou výživné půdy s dostatkem vláhy. Vysoká odolnost proti mrazu v květu. Samoopelivá. Původem ze Slovenska.

PŮVOD: Itálie.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky přibližně 8 m, má zdravé, pěkné olistění.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velmi velké, protáhlé, v plné zralosti lesklé černé. Dužina je šťavnatá, barvící. Chuť je výborná, sladká s jemnou kyselinou.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, dlouhé, od června do července.

VYUŽITÍ: plody k přímé konzumaci a všestrannému zpracování na džemy, marmelády, džusy, sirupy, likéry, destiláty, pro sušení celé i v podobě ovocné kůže.

STANOVIŠTĚ: sluneční, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, v sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrznutí pupenů, květů a letorostů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: ČR, vznikl jako semenáč neznámého původu na pozemcích firmy SEVA-FLORA Valtice, registrován byl v roce 2002.

RŮST: bujný až velmi bujný, korunu tvoří středně hustou, vzpřímenou. Raší brzo až středně brzo.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, samčí květy kvetou dříve než samičí, kvete brzo až středně brzo. Vhodní opylovači sice nebyli ověřeni, ale podle času kvetení by to mohli být: Apollo, Lake, Seifersdorfský, Sychrov, Victoria.

PLODNOST: raná, středně vysoká, téměř pravidelná. Plodí zejména na konci jednoročních výhonů. Ve vyšším věku jsou plody méně tvarově a velikostně vyrovnané.

PLODY: velké až velmi velké, vejcovité, se silně výraznou špičkou. Rubina je hrubá, zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je mírně rýhovaná, tenká až středně hrubá - polopapírová, soudržnost polovek je slabá až střední. Jádro je velké až velmi velké, dobře vyplňuje celou skořápku, s vysokým podílem k celkové hmotnosti plodu, je světle hnědé až hnědé a velmi dobře se louská. Chuť je velmi dobrá, aromatická, nasládlá, bez výrazné hořkosti.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, koncem 3. dekády září.

VYUŽITÍ: na přímý konzum i cukrářské využití (nejen mleté ořechy, ale i celé). Při skladování neuschne a nemění svou velmi dobrou chuť.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuodolný v dřevě a protože raší brzo až středně brzo, je náchylnější na poškození pozdními jarními mrazíky.

PŮVOD: ČR, zřejmě náhodný semenáč z obce Hospozín v okrese Kladno.
RAST: středně bujný.
OPÝLOVACÍ POMĚRY: nejsou ověřeny.
PLODNOST: není ověřena.
PLODY: velké, oválného tvaru. Skořápka je tenká, dobře louskatelná, papírová. Jádro je středně velké, temně karmínové barvy. Chuť je lahodná, sladká.
DOZRÁVÁNÍ: během září.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k cukrářskému využití - nejen mleté ořechy, ale i vcelku, je velmi dekorativní. Zralé jádro obsahuje více vody, po vysušení může zasychat.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda odpovídá středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplných pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolnost a odolnost vůči chorobám nebyly ověřeny.