Ovoce na sušení

PŮVOD: Německo, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Ortenauer x Ruth Gerstetter.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený až rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

ZRÁNÍ: je velmi rané, dozrává asi 49 dní před Domácí švestkou, tedy přibližně v 2. polovině července. Plody dozrávají rovnoměrně, sklízejí se obvykle ve 2 termínech s odstupem 5 dnů.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu a všestrannému zpracování zejména na sušení, kompoty, džemy a pečení, švestkové knedlíky, popřípadě k výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště či půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je středně tolerantní vůči šarce - projevuje se pouze na listech.

PŮVOD: USA, Kansas, Chanute, vybral ji jako náhodný semenáč z volné přírody v roce 1970 Milo Gibson.

RŮST: středně bujný, dosahuje výšky okolo 4-5 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopylivá, hmyzem (zejména mouchami) opylivá, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Susquehanna® Peterson, Shenandoah™ Peterson, Overleese, PA-Golden, NC-1, Wilson.  

PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 215 kg za 10 let pěstování), pravidelná a vyrovnaná. 

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 156 g, největší plody až 324 g), oválné až podlouhlé, Dužnina je máslově žlutá až sytě žlutá a má konzistenci řidšího pudinku. Chuť je sladkokyselá, s příchutí banánu a hrušky, v dochuti nahořklá. Cukernatost je v rozmezí 16–20 °Brix.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, průměrně od konce září (24.9.) do konce října s vrcholem sklizně koncem 1. dekády října, některé roky nárazovější, jiné rovnoměrné po delší dobu. 

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinářské využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale také k výrobě zmrzlin, džusů, výživ či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a provazů. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu lze získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PŮVOD: zřejmě Turecko.

 
RŮST: středně silný a vzpřímený, výška stromu je 3,5–4,5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě. Vhodní opylovači: Champion, Bereczki bőtermő a Leskovačka. Je dobře nektarodárná pro včely.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (250 g), s tvarem zploštělého jablka sytě žluté barvy, aromatické, zralý plod je jen málo plstnatý. Dužnina je středně pevná, světle žlutá, s intenzivní vůní typickou pro dula.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem října, vydrží do poloviny prosince.

 
VYUŽITÍ: použití univerzální, je vhodná na přípravu dezertů, džemu, dýňového sýra, šťávy, kandovaného ovoce apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunce až polostín, výživná, dobře propustná půda.

 
ODOLNOST: méně náchylná k bakteriální spále než ostatní starší odrůdy, dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako kříženec odrůd (Ortenauer x Stanley 34) x Hanita a selekci č. 4593. Na trh byla uvedena v roce 2003.

RŮST: středně bujný, se štíhlými postranními, mírně šikmo rostoucími větvemi, dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, hmyzem opylovaná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete raně až středně raně. Kvete v podobný čas jako odrůdy: Čačanská raná, Čačanská najbolja, Jojo, Opal, Ortenauer, Presenta, President, Ruth Gerstetter, Tegera, Tipala, Valor.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná. Při nadměrné úrodě se doporučuje probírka.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 35-45 g), oválné až podlouhlé. Slupka je pod ojíněním tmavě modrá až tmavě fialová. Dužnina je tuhá, šťavnatá, meruňkově oranžová, středně dobře oddělitelná od pecky. Chuť je v plné zralosti výborná, sladká, se středním obsahem kyselin a vyšším obsahem cukrů (průměrně 15-18 °Brix, někdy i 22 °Brix), silně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, na úrovni Domácí švestky, tedy v 1.-2. dekádě září. Plody je třeba sbírat i se stopkou, neboť při sběru bez ní je náchylná k poškození dužniny kolem stopky. Po splnění této podmínky se po sběru plody dobře skladují v chladu. 

VYUŽITÍ: plody zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu kvalitního destilátu, na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, výživ, kompotů či jako náplň do buchet a knedlíků. Květy jsou výborným raným zdrojem nektaru a pylu pro včely a jiné opylovače.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe chráněné před silným větrem. Preferuje humózní, vláhou dobře zásobenou, ale nezamokřenou půdu. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí. 

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je rezistentní vůči šarce na principu hypersenzitivity podobně jako odrůda Jojo. Je méně odolná vůči monilióze plodů (Monilinia fructigena), náchylná k vadnutí kolem stopky a mírně náchylná k bakterióze způsobované Pseudomonas spp.

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, vypěstoval ji Thomas Rivers ze známé školky Rivers jako semenáč neznámého původu, v r. 1895 získala ocenění britské Královské zahradnické společnosti a v r. 1901 byla uvedena na trh.

RŮST: slabý až středně bujný, polovzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Bystrická, Čačanská lepotica, Stanley.

PLODNOST: raná, vysoká, někdy mírně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (65–85 g), podlouhlé, nesouměrné. Plodí ve shlucích. Slupka je pod světle modrým ojíněním fialová. Dužnina je žlutozelená až světle žlutá, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá až sladká, lepší z příznivých poloh a v dobrém roce. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: je pozdní až velmi pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září, dozrává krátce, maximálně týden, je třeba vystihnout čas sklizně, aby plody nepřezrály a na stromě nemoučnatěly.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení, jen do švestkových knedlíků a buchet je příliš velká.

STANOVIŠTĚ: slunné, je náročná na půdu, vyžaduje hlubokou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh s ohledem na dobu zrání a náchylnost k moniliové hnilobě při vysoké hustotě plodů.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, tolerantní k šarce, projevuje se jen v malé míře na listech, středně odolná k moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Německo, vznikla z vlastného opylení odrůdou Bílá holandská, je zřejmě pojmenována po města Werder (Havel), podobně jako je Zitavia pojmenována po Zittau.

RŮST: středně bujný. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla v školce.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: vysoká, plodí na dvouletém dřevě.

PLODY: hrozny jsou dlouhé, husté, s vysokým počtem bobulí. Bobule jsou středně velké (průměrně 0,4 g), krémové, pevné. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, aromatická s vysokým obsahem cukrů (průměrně 12 °Brix) a středním obsahem kyselin (průměrně 2,49 %). Mají vysoký obsah polyfenolů, střední obsah vitamínu C v rámci rybízů (průměrně 30,7 mg na 100 g). 

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, rovnoměrné, v 1. polovině července. Plody se hůře oddělují od stopky.

VYUŽITÍ: plody zejména na přímý konzumaci a výrobu vína či džemů a želé.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí, ale dostatečně vlhké půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstebních oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a v květu. Je dobře odolná vůči septóriovej skvrnitosti listů (Septoria ribis), vysoce odolná vůči vlnovníku rybízovému (Cecidophyopsis ribis), méně odolná vůči antraknóze (Pseudopeziza ribis) a suchu.

PŮVOD: Valtice, ČR, r. 2004.

 
RAST: bujný růst, tvoří otevřenou, středně hustou a vzpřímenou až rozložitou korunu.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

 
PLODNOST: středně raná, středně velká až velká, a pravidelná.

 
PLODY: velké plody vajcovitého tvaru, nesouměrné, s oranžovou slupkou s červeným rozmytým líčkem. Dužnina je světle oranžová, středně tuhá, rozplývavá, středně až velmi šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky, pouze ojediněle může zůstat na žebrech, chuťově vyvážená, velmi dobrá, sladká s mírně kyselou příchutí, dobře aromatická a pikantní.

 
DOZRÁVÁNÍ: v první polovině července, přibližně 3 týdny před odrůdou Velkopavlovická.
VYUŽITÍ: přímý konzum, konzervace.

 
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné a slunečné stanoviště, propustná půda v teplých a středně teplých oblastech.

 
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu, citlivější jsou pupeny na hluboké zimní mrazy a především na střídání teplot v zimě, střední odolnost vůči praskání plodů a monilióze.

Mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

Strom kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v chocholících. Plodnost je pozdní (ve věku 10–20 let), úrodnost bohatá.

Plod je kulovitá až hruškovitá malvice (velikost 2–4 cm), v době zralosti žlutá–červenožlutá–zelenkavě hnědá, tečkovaná. Dozrává koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. 

Plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Známé jsou i četné léčivé účinky plodů a květů.

Teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

Samosprašná. 

Oskeruše byly v minulosti využívány jako stromy určující hranici pozemků. Dnes je jejich výskyt ojedinělý, stávají se symbolem kulturního dědictví a díky své dlouhověkosti naším odkazem pro další generace.

PŮVOD: Vranja, Srbsko, v roce 1898 ji vyšlechtil Nenadovič.

 
RŮST: keřovitý, silný, vzpřímený, středně rozvětvený. Má velmi dlouhou vegetační dobu, raší relativně brzy a listy jí opadávají jako jedné z posledních odrůd.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná.

 
PLODNOST: pravidelná a velmi vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (250–300 g, některé až 1 kg). Tvar je dosti nepravidelný – od kulatého po hruškovitý s pevnou, sytě žlutou, silně plstnatou slupkou, která však během dozrávání mizí. Dužnina je světle žlutá, kolem jádřince se vyskytují drobné kaménčité buňky. Chuť je sladkokyselá, aromatická, jemná. Její silné aroma a kyselost rychle degradují.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, postupně od začátku září až po pozdější termíny během října.

 
VYUŽITÍ: vhodná na výrobu dýňového moštu a ostatních dýňových výrobků (dýňový sýr, marmeláda, výživa, likér, pálenka atd.). Dobře snáší přepravu a je relativně dobře skladovatelná.

 
STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

 
ODOLNOST: ve dřevě i pupenech mrazuvzdorná, ale méně než Muškatnaja. Je mírně náchylná k padlí a náchylnější k napadení bakteriální spálou.

PŮVOD: Slovensko, Naháč, stará odrůda poprvé popsaná knězem Jurajom Fándlym v jeho díle Pilní domajší a polní hospodář v roce 1792 jako: "ščepi, které ňikda ňebudu kvitnuť, a predca budou mít viborného jablka". Strom této odrůdy se dochoval do druhé poloviny 20. století v Naháči při potoku, odkud zobral vrúble učitel v místní škole Alojz Kaššák a zaštepil jimi plánku rastúcu v zahradě této školy cca. v roce 1957. V roce 2002 byl tento strom vyhlásený za chráněn strom. Kromě toho byly později vysadené další 2 stromy této odrůdy na dvor a do zahrady fary, kde Juraj Fándly kdysi působil.

RŮST: středně bujný až umírněný, ve vyšším věku tvoří převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří partenokarpické plody bez opylení. Kvete středně brzy, květy nemají korunní lupínky ani tyčinky, ale mají znásobené kališní lístky a pestíky. nejsou atraktivní ani pro opylovače.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: tvarově i velikostně nevyrovnané, ale spíše větší (7-8 cm) a kulovité až spološteno kulovité, často nesouměrné. Slupka je žlutozelená až žlutá, v plné zralosti na osluněné straně překrytá červeným líčkem, jemně hořká až trpká. Dužnina je bílá, méně šťavnatá, jemně aromatická, se širokým a velmi hlubokým kalichem s dužnatými zvyškami kalíšnych lístků a s jádřincem s prázdnymi puzdrami bez jader. Chuť dužniny je sladkokyselá, méně výrazná. 

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, uskladněné vydrží do poloviny října.

VYUŽITÍ: strom je botanickou raritou a kulturním dědictvím, plody jsou vhodné zejména na zpracování, například na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, povidel či cideru nebo na sušení. Méně vhodná na moštování či přímý konzumaci.

STANOVIŠTĚ: sluneční, zdá se, že není velmi náročná na půdu. Vhodná do teplých, středně teplých a zřejmě i chladnějších poloh.

ODOLNOST: zdá se dobře mrazuvzdorná v dřevě i květu. Obvykle netrpí trpět chorobami.

PŮVOD: Francie, jedna z nejstarších odrůd, nalezená v roce 1786 jako náhodný semenáč v Isère v bývalé provincii Dauphiné.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky i šířky 10-20 m, v mládí tvoří pyramidální, později široce kulovité, rozložité, řidší koruny. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, kvete pozdě, samčí květy rozkvétají až o 12 dní dříve než první samičí květy, ale mají asi 8 dní překryv v kvetení. Sama je velmi dobrým opylovačem pro později kvetoucí odrůdy, tvoří množství pylu, používá se jako opylovač zejména pro odrůdu Chandler v poměru 3:30 až 1:30. Vhodní opylovači: Chandler, Bucaneer, Pedro, Mars, Lake, Jupiter, Fernor.

 
PLODNOST: raná (již ve 3. roce po výsadbě, ale větší až v 7.-8. roce), vysoká, pravidelná. 25letý strom dává 50-75 kg ořechů ročně. Plodí zejména na konci jednoročních výhonů.

 
PLODY: středně velké (průměrně 9-12 g, 45x38 mm), oválné. Skořápka je tenká a pevně uzavřená, mírně vrásčitá, snadno louskatelná. Jádro je světle hnědé, středně velké (průměrně 5,5 g) a dobře vyplňuje skořápku (45 % hmotnosti plodu). Kvalita jádra je vynikající, je mimořádně chutné, sladké, aromatické, bez hořkosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem září až v polovině října.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na cukrářské využití (nejen mleté ořechy, ale i celé).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, hlubší, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy, ale ani kyselé. Nesnáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolný v dřevu, protože raší a kvete pozdě, obvykle uniká pozdním jarním mrazíkům, dobře odolný vůči antraknóze a bakteriální spále, ale na kyselých půdách je na ně náchylnější.

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda neznámého původu známá již z 18. století, kdysi velmi rozšířená jako nejrannější česká odrůda. Synonyma: Jakubka jaroměřická.

 
RŮST: bujný, zdravý, vytváří obrovské, široce rozložité, jehlanovité koruny. Její stromy jsou velmi dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Esperenova bergamotka, Guyotova, Hardenpontova, Jeanne d'Arc, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Olivier de Serres, Sterkmanova, Vídenská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdě, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé, cibulovité, s velmi dlouhou stopkou. Slupka je žlutozelená, s malým, oranžovočerveným líčkem. Dužina je polojemná. Chuť je sladkokyselá, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině až koncem července, vydrží jen několik dní až týden, mají sklon k hnilobě.

 
VYUŽITÍ: k rychlé přímé konzumaci, ale především k džemům, destilátům, moštům a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročné na půdu. Vhodná především do alejí a větších sadů. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu a silně odolná proti strupovitosti a dalším chorobám, neobtěžují ji ani škůdci, jen vosy rády hledají plody.

PŮVOD: Švýcarsko, školka a zahradnictví Lubera.

 
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, dorůstá do výšky 120–180 cm a šířky 40–80 cm a tvoří málo postranních výhonů. Výhony jsou beztorzné. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až srpnu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: velmi velké, kuželovité, zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá a aromatická. Plody se snadno sbírají.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od začátku září do října na letorostech.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh kvůli době druhého dozrávání.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: Francie, Soings-en-Sologne, Loir-et-Cher, Angier International, vyšlechtil ji Christoph Angier jako křížence odrůd Gariguette x Sweet Charlie někdy na přelomu 20. a 21. století, na trh byla uvedena v roce 2002.

RŮST: bujný a rozložitý,

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá. Kvete postupně od května do září.

PLODNOST: vysoká, 700-1000 g na rostlinu za plodný život. Na stoncích je 3-5 plodů.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 13-15 g), kuželovité, oranžovočervené až červené, matné. Dužnina je oranžovočervená, středně tuhá až měkčí. Chuť je velmi sladká, s nepatrnou kyselinkou, s jemnou vůní lesních jahod, která zůstává po celou sezónu. Cukernatost je průměrně 7,79–9,06 °Brix. 

DOZRÁVÁNÍ: postupné, opakované, od června do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: plody jsou vynikající zejména k přímému konzumu. Kvůli měkkosti hůře snášejí přepravu a delší skladování, ale jsou vhodné i k všestrannému zpracování na džemy, džusy, sirupy, výživy, k sušení, pečení či mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně vlhkou, ale nezamokřenou půdu. Vhodná do teplých, středně teplých a pravděpodobně i chladnějších oblastí.

ODOLNOST: je zřejmě dobře mrazuodolná během zimy. Odolnost vůči běžným chorobám jahod nebyla zatím vědecky posuzována.

PŮVOD: Japonsko, výzkumný ústav v Okitsu, Pyrus pyrifolia, kříženec odrůd Ishiiwase a Yakumo z r. 1955

 
RŮST: středně bujný, habitus je rozložitý, plodí v trsech a na krátkém dřevě. Koruna je zahuštěná středně silnými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Koruna se dobře tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete jako jedna z posledních asijských hrušní, špatný opylovač. Opylují ji jiné odrůdy asijských hrušní Nijisseiki, Chojuro a Shinseiki nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská).

 
PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 170 g), kulovitého, souměrného tvaru. Slupka je středně silná, drsná, suchá, rzivá, žlutá až oranžová v plné zralosti. Dužnina je krémově bílá, sladká, aromatická, svěží, středně šťavnatá, hrubší a tužší konzistence, ale jemnější než u Chojuro a Hosui. Po rozkrojení nehnědne. Sklon k praskání plodů je střední.

 
DOZRÁVÁNÍ: Ke sklizni dozrává od poloviny září nebo až v říjnu, konzumně koncem října, skladovat se dá do konce ledna.

 
VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny pěstitelské polohy vhodné pro hrušně s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná proti evropské strupovitosti (Venturia pyrina).

PŮVOD: Evropa, Asie.

RŮST: pomalý a tvarově velmi variabilní růst od vzpřímených vyšších keřů až stromů dosahujících 5–15 m s kuželovitou korunou přes nejčastěji se vyskytující středně velké keře až po rozložité nepravidelné nízké keře se šířkou 4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: dvoudomá větrem opylovaná rostlina, pro tvorbu plodů potřebujete samičí a samčí rostlinu. Kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: středně raná (po 5–7 letech první plody, které dozrají po 2–3 letech), v případě přítomnosti samčí rostliny vysoká a spolehlivá.

PLODY: galbuly, tedy zdužnatělé samičí šišky tmavomodré barvy, které ojíněné vypadají jako světle modré. Jsou kulaté a velké asi 5–9 mm a obsahují 3 semena.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává po 2–3 letech v říjnu.

VYUŽITÍ: Jako okrasný keř vhodný do větších zahrad, živých plotů, městské zeleně, ale i na pastviny, kde se mu na plném slunci výborně daří. Sice netvoří nektar a pyl není příliš zajímavý pro včely medonosné, tvoří medovici, takže se dá využít i u včelnic. Kulinární využití: Plody obsahují silice, pryskyřice, hořčinu juniperin, cukry, organické kyseliny apod. Většinou se sušené běžně používají v kuchyni při přípravě zvěřiny či kysaného zelí, různých náplní apod. Uplatnění našly i v nápojích, nejen v borovičce a ginu, ale i v různých limonádách, např. ve fermentované „smrce“. Léčivé využití: Silice působí močopudně, silně antisepticky a používají se k dezinfekci močových cest, při dně a revmatismu, ale je třeba je používat s mírou, protože ve velkém množství dokážou podráždit močové cesty. Také se používají při trávicích potížích a problémech se žlučníkem. Nesmí je užívat těhotné ženy, protože by mohly způsobit potrat.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo slabý polostín, nesnáší stín. Snáší širokou škálu půd, nejlépe mu vyhovují neutrální až mírně zásadité, ale snese i velmi kyselé i velmi zásadité. Preferuje dobře odvodněné půdy, ale dokáže růst i v těžkých jílovitých.

ODOLNOST: Je silně mrazuvzdorný, ale mladé výhonky mohou být poškozeny pozdními jarními mrazíky. Starší rostliny velmi dobře snášejí sucho. Dobře snáší znečištění ovzduší.

PŮVOD: Belgie, 1. pol. 19. stol., ovocnář Courtray

 
RŮST: střední růst, vytváří vysokou jehlanovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Madame Verté, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.

 
PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovité, jindy více zúžené). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světlerzivými tečkami a u kalicha hnědošedou rzivostí. Bílá, pod slupkou zelenavá dužnina je silně šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, polosladká, kořenitá s jemně pikantní trpkou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, od 2. pol. listopadu; skladovatelnost do ledna až března.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé, živné půdě, nesnáší suché či naopak příliš mokré, studené půdy. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Kanada, stát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil Dr. Donald K. Ourecky jako křížence odrůd Vibrant x Holiday, křížení proběhlo v roce 1970, odrůda byla uvedena na trh v roce.

RŮST: středně bujný, vytváří kulovité, středně vysoké, spíše řídké trsy. Listy jsou tmavě zelené, jemně šedavé s výrazným sametovým ochlupením. Tvoří velký počet většinou silných odnoží.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá. Kvete brzy až středně brzy na úrovni listů a pod listy.

PLODNOST: je středně vysoká až vysoká (kolem 250 g/rostlinu/ve 2. roce pěstování), spolehlivá.

PLODY: první jsou velké, další středně velké, a lehké, pravidelně kuželovité, tmavě červené, výrazně lesklé. Dužnina je pevná, celočervená s dutinou. Chuť je osvěžující, velmi aromatická. Důležité je sbírat plody včas, neboť při přezrávání mírně hořknou. Plody se hůře oddělují od plodného stvolu.

ZRÁNÍ: velmi rané, od konce května do 3. týdne června.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu i všestrannému zpracování na džemy, džusy, výživy, sirupy, pečení, sušení či mrazení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, není náročná na půdu, snáší velmi dobře všechny typy půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh. Díky své vitalitě může být na jednom stanovišti i déle než 3 roky za podmínky dostatečné výživy.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná v zimě, středně mrazuodolná v květu kvůli ranému kvetení, ale umístění květů na úrovni listů a pod nimi snižuje šanci zmrznutí. Je silně odolná vůči fialové skvrnitosti listů (Diplocarpon earliana) výše odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea), a tolerantní vůči padlí (Sphaerotheca macularis), citlivá na bakteriální skvrnitost jahod (Xanthomonas fragariae), červenou hnilobu kořene (Phytophthora fragariae) a verticiliové vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: Slovensko, Hradište pod Vrátnom, nalezena jako náhodný semenáč.

RŮST: bujný, vytváří kulovité koruny. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: je minimálně částečně samosprašná, pravděpodobně s vysokou mírou samosprašnosti, kvete středně pozdě až pozdě. 

PLODNOST: časná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké, kulovité. Slupka je tenká, pevná, lesklá, v plné zralosti červená (plody na fotografiách ještě nejsou zcela zralé). Je to typ kyselka. Dužnina je červená, středně tuhá, šťavnatá, šťáva je červená, výrazně barví. Chuť je příjemně sladcenakyslá, aromatická, velmi dobrá, typicky višňová. 

DOZRÁVÁNÍ: časné, v 3.-4. třešňovém týdnu, tedy v 2. polovině června. 

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i na další zpracování na kompoty, džemy, sirupy a sušení, výrobu sirupů či destilátů. 

STANOVIŠTĚ: sluneční, nejlépe se jí daří v hlinité až hlinitopísčité půdě s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Je dobře odolná vůči moniliové spále. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

PŮVOD: USA, Illinois, Carbondale, výsledek společného šlechtitelského programu výzkumných institucí z Illinois, Ohia a Marylandu, vyšlechtil jej J. W. Hull v roce 1968 křížením odrůd SIUS 47 x Thornfree, který vybral v roce 1972 a pojmenoval po Chesteru Zychovi, bývalém ovocnářském výzkumníkovi na University of Illinois. Plné jméno odrůdy je Chester Thornless a na trh byla uvedena v roce 1985.

 
RAST: je velmi bujný, může dorůst i 3-4 m za sezónu či více, polopolovzpřímený, výhony jsou beztrnné. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a zamulčování, v zatravněném podrostu strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPELENÍ: samosprašná, kvete současně s odrůdou Hull Thornless.

 
PLODNOST: je obecně velmi vysoká, má až dvojnásobek či trojnásobek zásoby plodů na laterálních výhonech, ale plodnost je dosti variabilní podle lokality, od 4,9 kg/rostlinu po 30 kg/rostlinu, či od 4,2 t/ha až po 34 t/ha.

 
PLODY: jsou středně velké až velmi velké (3,5-8,2 g, průměrně 5-6,5 g), kulaté až oválné, tmavě černé, středně lesklé, velmi pevné s množstvím semínek, plod středně pevně drží na lůžku. Chuť je sladkokyselá (průměrně 7-13,3 °Brix). Semena jsou relativně malá. Plody mají vysoký obsah vitamínu C (průměrně až 128 mg/kg), anthokyanů (166,5 mg/100 g), polyfenolů (2,9 mg/100 g) a šťávy (průměrně 72 %).

 
ZRAJÍCÍ: je pozdní, během velmi dlouhé doby (40 dní) od začátku či poloviny srpna do prvních mrazů.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci a zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, kompoty, zmrazení. Díky pevnosti má velmi dobrou trvanlivost v čerstvém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě (při -28 °C jen minimální poškození), květy unikají poškození mrazem. Plody jsou náchylnější k poškození úpalem. Je málo náchylná k verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), poškození houbami Fusarium či Alternaria, silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému houbou Botryosphaeria dothidea, náchylnější k poškození bakteriální spálou (Erwinia amylovora).

Původ: Japonsko
RŮST: dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m a úrodnosti 

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST: přibližně 20 kg/strom/rok.

PLODY: jsou velké, ploché, se 4 stranami a 4 mělkými rýhami. Slupka je tvrdá, lesklá, oranžovočervená. Dužnina je žlutooranžová, při sklizni tvrdá, v konzumní zralosti měkká a šťavnatá. Plody jsou typu PVA = pollination variant astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (pokud ano, pak je jen dužnina s hnědými skvrnami kolem semen netrpká, ačkoliv tato odrůda semena téměř nevytváří). Zralá dužnina je velmi chutná, sladká, s jiným chuťovým profilem než mají odrůdy Jiro, Fuyu či Hana Fuyu, protože zde hlavní cukry představují glukóza a fruktóza (nikoli sacharóza) a kyselina citronová (nikoli jablečná).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrávají cca po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě, nejlépe mezi jablky.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, vína a také na sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých, vinařských oblastí.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě asi do -18 °C, v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C.

PŮVOD: Slovensko, Borovce / VŠS Veselé při Piešťanech, vyšlechtili v roce 1964 Pavol Cifranič a Teodor Malík jako kříženec odrůdy Maďarská a směsi pylu od Achrori, Arzami a Zard (podobně jako Barbora), odrůda registrovaná v roce 1991.

RAST: bujný, tvoří převislou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači podle doby květu: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Ledana, Leala, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Velita, Veselka, Vestar.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, někdy střídavá.

PLODY: středně velké, kulaté, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je jen málo plstnatá, oranžová s poměrně výrazným červeným líčkem. Dužnina je oranžová, měkká, jemná, velmi šťavnatá, velmi dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, při plném zralosti až sladká, dostatečně aromatická, velmi dobrá. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává během 1. a 2. dekády července, 9 dní před Velkopavlovickou.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pro meruňky.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná v dřevě, v květních pupenech i květu, silně odolná proti žloutnutí listů (Gnomonia erythrostoma).