Ovoce na sušení

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Škaredka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznešené koruny. Listy jsou tmavě zelené, miskovitě prohnuté.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova lahvice, Clappova máslovka, Esperenova bergamotka, Hardyho máslovka, Madame Verté, Pařížanka.

 
PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.

 
PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rzivá, pokrytá šedobílými lenticelami, někdy s červenkastým líčkem. Dužnina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá, v okolí jádřince mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, aromatická po smole, velmi příjemná, delikátní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vydrží asi 2 týdny po sklizni.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě džemů, kompotů a destilátů, ale i k pečení, sušení a moštování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoliv preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách. Jen ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, ale náchylnější na deštivé počasí během kvetení. Odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Francie, Angers, stará odrůda pěstovaná už možná v 15. století. Často využívaná také jako podnož pro hrušně a označovaná tehdy jako dula A / (EM) quince A, MA či Pillnitz R 5.

RŮST: bujný až středně bujný, dorůstá do 4-6 m. Potřebuje výchovný řez na zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a středně dlouho (9-11 dní). Vhodní opylovači např.: Bereczki bőtermő, Champion, Konstantinopolská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 195-221 g, ale i 340 g), proměnlivého tvaru. Slupka je citronově žlutá a plstnatá, v plné zralosti intenzivně zlatožlutá, plstnatost se ztrácí. Dužnina je žlutobílá, tuhá, silně aromatická. Chuť je po tepelném zpracování velmi příjemná, nakyslá, voňavá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně v polovině října.

VYUŽITÍ: výborná na tepelné zpracování na tzv. dulový sýr, marmeládu, přesnídávky, kompoty, ale i na mošt, víno, destiláty, likéry či na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě, jako všechny dule kvete pozdě, takže většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je odolná vůči agrobakteru (Agrobacterium tumefaciens), středně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), vůči vápníku v půdě, suchu a vysoké hladině podzemní vody.

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, Silvergieters x Holandská černá, 1987.

 
RŮST: vzpřímený růst, vytváří středně velký, středně hustý keř.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, ploše kulovité plody s pevnou slupkou, rostoucí na delších hroznech s delší stopkou. Chuť je aromatická, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: v první polovině července. Plody v hroznu nedozrávají rovnoměrně. Předčasně neopadávají.

 
VYUŽITÍ: především výroba šťáv a další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vhodná i do drsnějších lokalit, nenáročná na pěstitelské podmínky. Slunné stanoviště. Propustná půda s dostatkem humusu a živin.

 
ODOLNOST: střední odolnost vůči americkému padlí angreštovému a vůči rzivosti rybízu (Cronartium ribicola).

PŮVOD: Francie, Troyes, vypěstoval školkař Guéniot jako křížence Dekanky zimní a Arenbergovy máslovky, poprvé plodila v r. 1862

 
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený. Má zvláštní zdrsnění kůry i borky na starších větvích, které jsou ale zcela zdravé. Koruna je řídká, široce jehlanovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Drouardova, Guyotova, Madame Verté.

 
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje.

 
PLODY: jsou velké a těžké (někdy až 350–450 g), válcovitého tvaru. Slupka je šedozelená až žlutá, hustě pokrytá světle rzivými lenticelami. Dužnina je téměř bílá, měkká, velmi šťavnatá. Chuť je polosladká, příjemně kořenitá a trpká, s osobitou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září až začátkem října, je třeba ji sklízet ještě v zeleném, tvrdším stavu, když zelená barva začíná blednout. Konzumně dozrává 10–14 dní po sklizni, vydrží do konce října i déle. Plody ve větru snadno padají.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu džemů, ale také na sušení, pečení, moštování a výrobu kompotů či destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí zejména v hlubokých a teplých půdách, v polohách chráněných před větrem. V nevhodných půdách špatně plodí, listy trpí chlorózou (žloutnutím) či zasychají.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči strupovitosti, může být napadena padlím jabloňovým. "

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně časně až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: časná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité. Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená se světlejšími žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví. Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších oblastech s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze. Je náchylnější na skvrnitost listů třešní a višní (Blumeriella jaapii) a vůči bakteriální spále (Pseudomonas syringae pv. morsprunorum).

PŮVOD: Kanada, Vineland, Horticultural Research Institute of Ontario, vyšlechtěna v roce 1967 jako kříženec odrůd Imperial Epineuse a Grand Duke.

 
RŮST: středně bujný až bujný, habitus vzpřímený až polorozložitý, později až rozložitý.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: Stanley, Opal, Císařská, Čačanská rodná, Duranzia, Hamanova.

 
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké, elipsovité, nesymetrické. Slupka je tenká, ojíněná, pod ní fialovomodrá. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysle sladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající. Dužina může v horších letech na pecce částečně držet. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 7 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, ale i ke všestrannému zpracování na kompoty, džemy, povidla, destiláty, k pečení či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou, hlinitou půdu. Vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu, méně tolerantní vůči šarce, na listech málo projevů, na plodech více, je náchylnější na poškození plodů moniliovou hnilobou (Monilinia fructigena), plody při vyšší úrodě je nutné probírat, protože plodí v trsech.

PŮVOD: Spojené království, výzkumný ústav Scottish Horticultural Research Institute. Vyšlechtili ji Derek L. Jennings a David Mason jako křížence ostružiníku (Rubus fruticosus) odrůdy Aurora a maliníku (Rubus idaeus) genotypu 626/67. Křížení proběhlo v roce 1969, byla pojmenována po nedaleko tekoucí řece Tay a na trh byla uvedena v roce 1979.

RŮST: bujný, poléhavý, vyžaduje oporu (plot, drátěnka, altán). Dorůstá do výšky 2,7-3 m. Výhony jsou trnité. V zimě nebo na jaře řežeme odplozené výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyze opylována, s oboupohlavními květy rozkvétajícími během května.

PLODNOST: je raná, středně vysoká (průměrně 373 g na výhon), pravidelná. Plodí na laterálních výhonech vyrůstajících z hlavních loňských výhonů, průměrně 5-7 plodů na výhon.

PLODY: jsou velké (průměrně 5-5,5 g během sušší sezóny, 7-11 g během vlhčího léta, od 3,3 cm do 5 cm), protáhlé, kuželovité, tmavě vínové či purpurové barvy, mírně lesklé. Oddělují se od stopky spolu s květním lůžkem. Plody jsou středně pevné, šťavnaté. Chuť je výrazná, sladká, voňavá.

DOZRÁVÁNÍ: koncem června a v červenci, může trvat 6-8 týdnů.

VYUŽITÍ: rostlinu můžeme vysadit jako jedlý živý plot s oporou, květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Plody jsou velmi chutné pro přímý konzum, ale dají se také všestranně zpracovávat na džemy, džusy, sirupy, sušení v sušičce, ovocné placky, do koláčů a jiných dezertů, včetně zmrzliny, zamrazit či použít na výrobu vína, likérů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná přibližně do -20 °C až -25 °C ve dřevě, snese i mírné mrazy kolem -2 °C v květu. Je silně odolná vůči fuzáriovému vadnutí (Fusarium avenaceum), dobře odolná vůči chorobám.

PŮVOD: Francie, INRA (dnes INRAE), vyšlechtili ho pod vedením Érica Germaina jako křížence mezi francouzskými odrůdami Franquette x Lara ([Hartley × Payne] × [PI 18256 × Conway Mayette]) v r. 1993 a na trh byl uveden v r. 1995.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, dosahuje obvykle výšky a šířky jen 6–8 m. Koruna je v mládí pyramidální, později kulovitá, rozkladitější. Sázíme ho ve sponu od 5×6 m do 9×9 m. Raší pozdě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašný, větrosnubný, jednodomý, kvete protoandrický, tedy samčí květy kvetou dříve než samičí a v tomto případě se kvetení nepřekrývá. Vhodní opylovači: Fernor, Pedro, sám je vhodným opylovačem pro odrůdy Chandler, Lara a Fernor. Kvete pozdě, začíná ještě později než Chandler a Red Livermore.

PLODNOST: je raná (4–5 let po výsadbě), výrazně ranější než u Franquette, vysoká, pravidelná, rodí nejen na koncových výhonech, ale i na laterálních. 5–7leté stromy už dávají úrodu kolem 16–20 kg.

PLODY: jsou velké (průměrně 32–36 mm, 11–12 g, až 15 g), kulaté. Skořápka je středně silná, středně dobře až dobře vyloupnutelná. Jádro dobře vyplňuje skořápku (tvoří 47–50 % hmotnosti ořechu), je velmi světlé, krémové až světle žluté. Chuť je výborná, nasládlá, vysoce ceněná. Jádra obsahují průměrně 64 % tuku, 20 % bílkovin, množství vitamínů a stopových prvků (včetně K, Ca, Fe, Mg a P).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od začátku do poloviny října. Při vhodném skladování ve skořápce má trvanlivost několik měsíců.

VYUŽITÍ: plody zejména na čerstvý konzum a zdobení cukrářských výrobků kvůli světlosti slupky, na pečení vcelku, nasekané či mleté, případně na lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před studeným větrem, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Kvůli pozdnímu rašení, kvetení a mrazuvzdornosti ve dřevě je vhodný i do vyšších, chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, díky pozdnímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný proti bakteriální skvrnitosti ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis) i proti antraknóze listů (Gnomonia leptostyla).

Zdroj foto: gordesltd.com.tr, cevizfidaniyetistir.com

PŮVOD: Rusko, Novosibirsk, Ústav cytologie a genetiky, Novosibírsky ústav ochrany rostlin I.V. Mičurina a Orlojsko-sibírsky ústav ochrany rostlin, vyšlechtili ho N.S. Šcčapov, V.K. Krejmer, A.M. Belych a E.A. Karpova z poddruhu Hippophae rhamnoides subsp. mongolica jako křížence hybridů č. 120/1 (vybrána forma F1 odrůdy Zyryanka) a č. 1-126 (vybrána forma F1 odrůdy Zyryanka), registrován v roce 2007. Synonymum: Каприз.

RŮST: střední až slabší, vzpřímený, dorůstá do asi 2,7 m s oválnou, řídkou korunou. Výhony jsou vzpřímené, šedohnědé, středně trnité. Listy jsou středně velké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, na dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samčího opylovače.

PLODNOST: raná (3. rok po výsadbě), středně vysoká. Průměrný výnosu ve věku 5-8 let při sponu výsadby 4x2 m je 9,7 t/ha, 0,89 kg/m³ (na objem koruny), 7,8 kg/rostlina.

PLODY: jsou středně velké až velké (0,49-0,79 g, průměrně 0,7 g), oválné, žlutooranžové s tmavooranžovými skvrnami na bázi a vrcholu. Na rakytník jsou sladké, příjemně aromatické, obsahují průměrně až 10 % cukru, kyselin jen 1,18-1,7 %. Obsah vitamínu C je v rámci rakytníkov nižší - 56,5-80,25 mg/100 g, podobně obsah karotenoidů 14,7 mg/100 g, i obsah oleje je nižší - 4,76 %. Stopka je středně dlouhá, cca. 5 mm, odtržení je polosuchý. Plody jsou uspořádané středně hustě, někdy hustě.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny července. Plody se po sklizni hůře přepravují.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzumaci, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kozmetiky.

STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje sluneční stanoviště, propustnou půdu. Spon volíme 2x4 m.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná vůči endomykóze a vysychaniu, středně náchylná k poškození vrtivkou rakytníkovou.

PŮVOD: USA, University of Arkansas, Arkansas Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho James N. Moore jako mezidruhového křížence Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně odrůd Alden x New York 46000, křížení proběhlo v roce 1964, selekce v roce 1967, na trh byla uvedena v r. 1977. Synonyma: Arkansas 1196, Venus Seedless.

RŮST: středně bujný až bujný, listy má velké a málo vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají. Řežou se na 4–6 oček na výhon.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), střední až vysoká (asi 4–8 kg/keř či 19–24 t/ha).

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g, od 200 do 500 g), válcovité. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 3–4 g), kulaté. Slupka je tmavomodrá, silnější, dá se sloupnout. Dužnina je ve III. třídě bezsemennosti, tedy obsahuje rudimenty semen, málo postřehnutelné při jídle. Chuť je ovocná, příjemná, je směsí muškátové a jahodové příchuti Vitis labrusca. Cukernatost je 16 g/100 ml.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. Vydrží dlouho na keřích v dobré kvalitě a plody jsou málo náchylné k praskání během dešťů při dozrávání.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na sušení na rozinky, na výrobu moštů, džemů, sirupů, kompotů či lehkého vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou a výživnou, ale dostatečně propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy, na jarní mrazy je citlivý, protože raší poměrně brzy. Je výše odolný vůči antraknóze (Elsinoë ampelina) (7 bodů z 9), středně až méně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) (3–4 body z 9) a zřejmě podobně vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea) a vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Německo, okolí Esslingenu, objevil ji jako náhodný semenáč pomolog Dr. Eduard Lucas a popsal ji v r. 1870.

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti slabý, vytváří středně velké i menší vysokokulovité, poměrně husté koruny, kosterní větve rostou směrem vzhůru, dobře větví a obrůstají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Dolanka, Vlaška, Wangenheimova. Není kompatibilní s Bühlskou a Zimmerovou.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (18-30 g), protáhlé, k oběma koncům zúžené, souměrné. Slupka je modrofialová až červenofialová se šedomodrým ojíněním a s nápadnými světlými tečkami, je pevná, hladká, nahořklá a trpká a špatně se odděluje od dužniny. Dužnina je bělavě zelenožlutá s červenohnědými částmi, zpočátku středně tuhá, při přezrání měkká, středně průsvitná, jemná, rozplývavá, šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je mírně aromatická, příjemně sladkokyselá, u slupky mírně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna. Plody při přezrání snadno opadávají ze stromu. Při dlouhotrvajících deštích mohou praskat.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.

STANOVIŠTĚ: je náročná na stanoviště, vyžaduje slunné, teplé, chráněné před větrem a vlhčí, ale dobře propustnou, úrodnou půdu. Na suchých stanovištích jsou plody drobné a předčasně opadávají. Je vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, méně tolerantní vůči šarce, napadají ji roztoči.

PŮVOD: Itálie, Faenza, výběr ovocnáře Domenica Montanariho z 2000 semen od Corwina Davise z USA, realizovaný v 90. letech 20. století. Synonyma: Prima 1216, Montanari 1216.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky asi 4-5 m, vytváří kulovitou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: spolehlivě samosprašná. Kvete středně raně, rozkvétá průměrně 6 dní po odrůdě Overleese. 

PLODNOST: středně vysoká (průměrně 159 kg za 10 let pěstování) s mírně většími plody než Overleese. 

PLODY: jsou středně velké až velké (v Rakousku průměrně 172 g, v Itálii i 195-209,5 g, nejtěžší plody i 390 g), oválné. Slupka je v plné zralosti jasně žlutozelená. Dužnina je mangově žlutá až světle oranžová, krémová až pudinková, obsahuje menší až střední počet semen (průměrně 10-12 % z objemu plodů). Chuť je velmi dobrá, sladká, připomíná chuť banánu s nádechem citrusů, grapefruitu, ananasu a vanilky.

DOZRÁVÁNÍ: rané, přibližně od 2. dekády září do poloviny října s největší úrodou koncem září.

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinární využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale také k výrobě zmrzlin, džusů, výživ či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a provazů. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu lze získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PŮVOD: Belgie, Fidelité u Bruselu, pravděpodobně semenáč školkaře van Monsa, vyšlechtěný kolem roku 1800. Pojmenována podle botanika Salisburyho. Synonyma: Malá koruna, Kleine Keiserkrone, Prinzessin Marianne, Princesse Marianne.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří vysoké, velké, vysoko až široce jehlanovité koruny. Plodonosný obrost je středně dlouhý.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Clapova, Hardyho máslovka, Charneuská.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, většinou pravidelná, někdy po větších úrodách nižší.

 
PLODY: středně velké, soudkovité, lahvovité, zhrublé, dost podobné Boscově lahvi, ale u stopky se tak nezužují. Slupka je zelenožlutá, v konzumní zralosti citronově žlutá, někdy na sluneční straně jemně červenavá, pokrytá množstvím rezavých lenticel a místy i plošně skořicově rezavá. Dužnina je bílá až jemně nažloutlá, jemná a velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je výborná, aromatická, sladkokysele, kořenitá, jinak než u Boscovy lahve. Z horších půd je sice máslovitá, ale může být trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině září, konzumně dozrává při skladování v chladu za týden, z teplejších poloh vydrží asi 2 týdny po sklizni, z chladnějších asi 3-4 týdny.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a moštování, ale i ostatní využití na sušení, výrobu džemů a povidel, kompotů a destilátů. Těsně po sklizni dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na polohu, snese i otevřené a před větrem chráněné polohy, není náročná ani na půdu, ale v úrodné, dobře odvodněné, nicméně dostatečně vlhké půdě jsou plody chutnější. Je vhodná především do středně teplých a chladnějších poloh, kde se již nedaří Boscově lahvi.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě po vysazení na stanoviště, silně mrazuodolná a odolná vůči nepřízni počasí i v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze.

PŮVOD: Maďarsko, Izsák, vybral ji Ferenc Nyujtó a jeho kolegové v r. 1953, registrována byla v r. 1971.

 
RŮST: středně bujný, vytváří obráceně kuželovité, středně husté koruny, menší než u Maďarské.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzy. Vhodní opylovači: Bergeron, Borsiféle kései rózsa, Ceglédi bíborkajszi, Maďarská.

 
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50-80 g), protáhle vejcovité, mírně zploštělé. Slupka je sytě oranžová, s výrazným, mramorovaným, tmavě červeným líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, vláknitá, rozpustná, šťavnatá. Chuť je výrazně aromatická, sladkokyselejší, velmi dobrá. Pecka se dobře odděluje od dužniny a má sladké jádro.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině července.

 
VYUŽITÍ: ke přímé konzumaci i všestrannému zpracování na džemy, výživy, pečení, destiláty, ve stavu nezralosti i na kompoty.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, výživnou, vyhřívanou půdou. Je středně náročná na vláhu, vyžaduje 700-800 mm srážek ročně. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

 
ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě, mrazuodolnější v květních pupenech než odrůda Maďarská. Spolehlivě tolerantní vůči šarce, středně odolná proti moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Itálie, velmi stará odrůda rozšířená zejména v Toskánsku. Synonyma: Bourjasotte Noire, Nero, Barnisotte, Violette de Sollies, Parisienne, Barnissotte Noire, Bernissou Negra, Negro Largo, Bellegarde, Black Ischia, Africano, Barnisoto, Bertino, Bouriansoto, Brogiotto fiorentino, Brosciotto, Bourjansoto, Bordissot negra, Della marca, Bajasote, Boujasote, Bragasote.

 
RŮST: bujný, rozložitý až převislý, méně odnožuje. V domovině dorůstá do výšky 3,5-6 m a šířky 6-10 m, u nás podstatně méně.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je to adriatický typ, tedy partenokarpický, nepotřebuje opylení, stačí i jedna rostlina pro tvorbu plodů.

 
PLODNOST: velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 70-80 g), hruškovité, typicky purpurově černé, s krátkou stopkou a množstvím lenticel. Slupka se snadno loupe, ale při deštích snadno praská. Dužnina je světle jahodově červená. Pro dosažení plné chuti potřebuje dostatek tepla, poté je chuť sladká a plná, v plné zralosti s třešňovou příchutí, vynikající. Plody nemívají sušší.

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda pouze s hlavní úrodou, která dozrává později, v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy lze také využít a to nejen na zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu či nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná. Jen do nejteplejších oblastí Česka nebo do skleníků, zimních zahrad či přenosných květináčů.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi -13 °C. Odolná vůči usychání plodů, méně odolná vůči praskání plodů při deštích.

 

PŮVOD: zřejmě již ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale ze Saska v Německu.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, ne příliš hustou korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušně jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Trévouxská.
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5–8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonkovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při vyzrání žlutá, na slunečné straně krásně karmínově červená, posetá nápadnými šedohnědými lenticelami lemovanými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha. Dužnina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, zavařování, výrobě destilátu, džemů, moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuvzdorná, v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Rumunsko, Institutul de Cercetare – Dezvoltare pentru Pomicultura Pitesti – Maracineni, vyšlechtěna v roce 1981 V. Cociu a R. Roman jako kříženec odrůd Tuleu Gras x Early Rivers.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s nefunkčními tyčinkami nevytvářejícími pyl, kvete pozdě až velmi pozdě. Vhodné opylovače: Agenká, Althanova ringlota, Anna Späth, Early Rivers, Gras Ameliorat, Silvia, Stanley.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 38-50 g), podlouhlé, nesymetrické. Slupka je tenká, fialovomodrá, na zastíněné straně fialová s tmavšími skvrnami, na slunečné straně tmavomodrá, ojíněná. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je příjemně aromatická, vyváženě sladkokyselá, při plném vyzrání až sladká, velmi dobrá. Pecka se velmi dobře odlučuje od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, 33 dní před Bystrickou, tedy přibližně v 1. a 2. dekádě srpna. Dozrává postupně, sklízí se probírkou.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, povidla, k sušení či výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu a středně tolerantní vůči šarce, ta se projevuje pouze na listech, zcela minimálně na plodech. Je náchylnější na moniliovou hnilobu plodů (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtili ji v roce 1951 Pál Maliga a János Apostol jako křížence odrůd Pándy 29 a Nagy Angol, v Maďarsku je registrována od roku 1965.

 
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké, vznosné, užší koruny s kosterními větvemi rostoucími vzhůru. Ani v pozdějším období plodnosti nemají větve sklon k vyholování.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná, dobrá a pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 21-22 mm, 4-5 g), kulaté, mírně zploštělé. Slupka je velmi tenká, jemná, hladká a lesklá, tmavě červené až hnědočervené barvy, je náchylná k otlakům. Dužina je měkká, jemná, rozplývavá, silně šťavnatá, tmavě červená, šťáva barví středně silně. Chuť je sladkokyselá, aromatická, dobrá až velmi dobrá. Dužina mírně zůstává na pecce. Je to kyselka.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem 2. a začátkem 3. třešňového týdne, tedy okolo poloviny června, rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, džemy či sirupy, vína, likéry, destiláty a na pečení. Dopravu snáší středně až hůře.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlepší plody a úrodu dosahuje v teplých polohách s úrodnými, dostatečně vlhkými hlinitopísčitou až hlinitou půdami. Nesnáší štěrkovité a suché půdy, kde jsou nízké výnosy a drobné plody. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě, pupenech i květech. Je dobře odolná proti moniliové spále (Monilinia laxa) a listové skvrnitosti třešně (Blumeriella jaapii). Je silně odolná proti praskání plodů a středně odolná proti moniliové hnilobě plodů (Monilinia fructigena) během dlouhotrvajících dešťů. Vrtule třešňová ji nenapadá.

PŮVOD: Belgie, Tongre - Notre Dame v provincii Henegavsko, vyšlechtil ji jako náhodný semenáč okolo r. 1811 Ch. L. Durendeau, pivovarník a zahradnický nadšenec. Synonyma: Tonárovka, Beurré de Tongre, Beurré de Durendeau, Birne von Tongern, Birne von Tongre, Birne von Tongrés, Poire de Tongres, Tongern.

 
RŮST: středně bujný až mírný, šlahounovitý, tvoří široké jehlanovité koruny. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, polokosterní více vodorovně, jsou středně husté a s množstvím dlouhého plodonosného obrostu. V době plodnosti vyžaduje udržovací řez a relativně brzy i řez zmlazovací.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova flaška, Clappova, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Madame Verté, Parížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, téměř vždy pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 150 g, ale dosahuje i 400 g), protáhle hruškovité, zvrásněné, s mělkou rýhou u stopky. Slupka je pevná, drsná, při sklizni zelenožlutá, v konzumní zralosti zlatožlutá s krásným načervenalým či červenohnědým ruměncem, celá je poseta velkými šedými lenticelami, místy se objevuje i rzivost. Dužina je nažloutlá, rozplývavá až polorozplývavá, velmi šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, harmonicky sladkokyselá, jemně aromatická a pikantní. Má jen mírný sklon k otlačení, hnědnutí a kamenitosti dužiny.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do listopadu. Se sklizní není radno otálet, pozdější sběr snižuje nejen chuť, ale i trvanlivost, tehdy rychle moučnatí. Ihned po sklizni dobře snáší přepravu, později již ne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na výrobu kompotů, moštů, výživ, džemů a povidel, destilátů či na sušení a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, před větrem chráněné, s teplou, úrodnou, propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou. Nesnáší suché a studené půdy. Je vhodná do teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Na vhodných lokalitách málo náchylná vůči chorobám, na nevhodných náchylnější k strupovitosti a rakovině.

PŮVOD: Rumunsko, semenáč neznámého původu, vesnička Cenad v okrese Timiș na SZ země na hranicích s Maďarskem.

RŮST: bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, hmyzem opylovatelná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete brzy až středně brzy, kratší dobu.

PLODNOST: raná, velmi vysoká celkově i na objem koruny stromu.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 81,8 g), kulovité až oválné, asymetrické. Slupka je tlustá, jemně plstnatá, oranžová a na sluneční straně přibližně z 50 % překrytá karmínově červenou líčkem s tmavě červenými tečkami, velmi atraktivní. Dužnina je středně tuhá až měkká, středně šťavnatá. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá, podobná Maďarské. Poměr cukrů je 15,3 % a kyselin 1,37 %. Pecka má průměrně 4,7 g (5,7 % hmotnosti plodu) a je dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně 4 dny po Maďarské, tedy od 2. poloviny července.

VYUŽITÍ: strom je okrasný zejména brzy kvetoucími květy atraktivními i pro opylovače a později i listy či plody. Plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na džemy, povidla, výživy, pálenku či kompoty nebo k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, středně v květu a silně v mladých plůdcích. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), tolerantní vůči šarce a vůči houbě Cytospora cincta, která způsobuje cytosporové odumírání, málo odolná vůči suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: USA, Virginie, Boyce, vyšlechtěn jako semenáč Overleese a v roce 1998 uveden na trh Robertem Nealem Petersonem, v roce 2004 získal patent. Synonyma: PPF 1-7-1.

RŮST: středně bujný, vzpřímený až rozložitý, dorůstá do výšky asi 4-5 m, vytváří kulovitou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná. Vhodní opylovači: Susquehanna, Overleese, NC-1, Sunflower, Potomac a další odrůdy.

PLODNOST: je vysoká (15-22 kg ročně).

PLODY: jsou středně velké (průměrně 7,6x5,2x5,0 cm, 143 g), protáhlého až zavalitého tvaru. Slupka je tenká (průměrně 0,21 mm), světlezelená v plné zralosti. Dužina je šťavnatá (64,5 % hmotnosti), krémová, světležlutá, obsahuje 4-8 semen, která tvoří jen malou část plodu (průměrně 6,4 % hmotnosti plodu). Chuť je jemná a lahodná chuť připomínající čerimoju (Annona cherimola) či banán s mangem, je nejoblíbenější u začátečníků v pěstování asiminy. Cukernatost je průměrně 14,4 °Brix.

DOZRÁVÁNÍ: je rané až středně rané, přibližně 3 týdny před Susquehannou, po Wabash, přibližně od 2. týdne v září až do začátku října.

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinářské využití: plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i k výrobě zmrzlin, džusů, přesnídávek či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a šňůr. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužiny plodu se může získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Je méně náročná na půdu, preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, středně dobře snese těžkou, jílovitou, toleruje výborně i kyselejší půdu, dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Výborně toleruje kyselejší půdu, dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, velmi dobře snáší sucho, středně dobře zamokření. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PŮVOD: ne zcela známý, ale zřejmě jde o prastarou odrůdu z Peloponéského poloostrova, později rozšířenou do starověkého Říma Appiem Claudiem. Poprvé ji popsal švýcarský botanik a pomolog Johann Bauhin v 17. století jako ""pomum pentagonum"". Nejstarší německé pomologie zase uvádějí, že se pěstovala zejména v alpských oblastech Tyrolska, ve Švýcarsku a jižním Německu.

 
RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě.

 
PLODNOST: pozdní, vysoká, střídavá

 
PLODY: malé až střední (50–70 g), více či méně hvězdicovitého tvaru s 5 cípy. Slupka je tenká, pevná, lesklá, není mastná, světle žlutá až slámově žlutá s granátově červeným líčkem. Dužnina je bílá až světle žlutá, tuhá, křupavá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladkokyselá, průměrná, osvěžující, bez zvláštní vůně či příchuti.

 
DOZRVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. října, konzumní zralost od 1. pol. prosince, skladovatelnost až do června.

 
VYUŽITÍ: vhodné především jako vánoční dekorace a ke zpracování na mošty a cider a k dlouhodobému uskladnění.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, hluboké hlinité, spíše vlhčí půdy a slunné stanoviště, případně polostín, zejména středně teplé oblasti, ale i chráněné vyšší oblasti, vyhýbat se uzavřeným polohám s vysokou vzdušnou vlhkostí a velmi teplým a suchým polohám.

 
ODOLNOST: středně až více mrazuvzdorná v dřevě, středně odolná proti strupovitosti, náchylnější k padlí a bakteriální spále. Plody jsou odolné proti otlačování.

PŮVOD: Belgie, vypěstoval ji školkař L. Coulon v Liège, první plody dozrály v r. 1856.

RŮST: je velmi bujný, vytváří jedny z největších stromů s mohutnou, široce kulovitou až rozložitou korunou a krátkým plodonosným obrostem. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Dülmener Herbstrosenapfel, Carpentin.

PLODNOST: pozdní, mezi 10.–12. rokem po výsadbě, střídavá, středně velká až velká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180–200 g, ale i 400 g) zhruba pravidelného, ploše kulatého tvaru. Slupka je hladká, částečně zdrsněná rzivostí, tvrdá, málo lesklá, v základu zelená, později žlutá a na slunné straně pruhovaně červenavá, pokrytá rzivými tečkami nebo skvrnami. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bělavě nažloutlá, jemná, hustá, zpočátku křupavá, později měkne. Chuť velmi dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá, renetová, ušlechtilá.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v listopadu až v 1. polovině prosince, skladovatelná je do února až dubna. Plody dobře drží na stromě a neotlačují se při přepravě. Během skladování ale mohou vadnout nebo zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci a moštování, vhodná také na sušení a další kuchyňské zpracování. Vhodná díky vzrůstu zejména do sadů a velkých zahrad, méně do alejí.

STANOVIŠTĚ: slunné, dává přednost hlubokým, živným půdám, ale spokojí se i s horšími, pokud nejsou příliš suché nebo příliš mokré. Vhodné jsou polohy chráněné před pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, málo v květu. Je středně až silně odolná proti strupovitosti, rakovině a padlí, méně proti monilióze.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to velmi stará odrůda popsaná poprvé zřejmě již v 15. století. Synonyma: Jeptiška, Cikán, Kominík, Roter Eiserapfel, Rother Calvillartiger Süssapfel, Eiser rouge, Durable trois ans, Roter drei Jahre dauernder Streifling, Paradiesapfel, Vittaria succulenta, Arsapple, Bamberger, Cristapfel, Elizer rosu, Herzapfel, Hunt’s Royal Red, Jarnapple, Kloserapfel, Kloster Apfel, Kohlapfel, Nagelsapfel, Rahmapfel, Red Eisen, Rother Backapfel, Schornsteinfeger.

RŮST: je velmi bujný, vytváří ploše kulovité až široce rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylovatelná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy až velmi pozdě a je špatným opylovačem. Vhodné opylovače např.: Ananasová reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Zuccalmagliova reneta atd.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná, každý druhý rok však vyšší. Nasazuje po jednom plodu v květenství.

PLODY: jsou středně velké až větší (průměrně 130 g), tupě kuželovité, u kalichu mírně žebernaté, nesouměrné, s jednou polovinou často menší, tvarově méně vyrovnané, velikostně vyrovnané. Slupka je tlustá, hladká, polomastná, nejdříve zelenožlutá, ale skoro celá překrytá červenou barvou, jejíž pásky na podkladové barvě jsou zřetelné jen na zastíněné straně, s výraznými, rezavými, bíle lemovanými lenticelami po celém plodu. Čerstvě obrané plody ze stromu jsou výrazně světle šedě až fialově ojíněné. Dužnina je zelenobílá, později nažloutlá, hrubozrnná, tuhá, méně šťavnatá, nevoní a na vzduchu mírně hnědne. Chuť je po dozrání sladká, málo kyselá, méně výrazná, téměř bez kořenitosti.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině až koncem října, konzumně dozrává v lednu, uskladněná v chladu vydrží do května či z chladných poloh a v dobrém uskladnění až do další sklizně či déle. Plody předčasně nepadají ve větru, jen v suchu. Neotlačují se, dobře snášejí přepravu, při skladování nevadnou a nehnijí.

VYUŽITÍ: mohutný strom s květy atraktivními pro opylovače se hodí do větších zahrad, sadů, na pastviny, včelíny, do větrolamů. Plody jsou vhodné zejména pro kuchyňské zpracování, tedy pečení, výrobu výživ, džemů, kompotů, sušení, výrobu vína, méně pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vzdušné, je méně náročná na polohu. Preferuje dostatečně vlhké, středně těžké až těžší, úrodné půdy, nesnáší jen vysloveně mokré půdy, kde může trpět rakovinou. Dobře snáší zatravnění po vstupu do plodnosti. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je dobře odolná vůči větru, středně odolná vůči strupovitosti, padlí a rakovině.